EEG, Fourierova transformace, Brain mapping - BM, Senzomotorické rytmy SMR, Event- related synchronizace (ERS), Event- related desynchronizace (ERD)

Podobné dokumenty
EEG, Fourierova transformace, Brain mapping - BM, Senzomotorické rytmy SMR, Event- related synchronizace (ERS), Event- related desynchronizace (ERD)

Laboratorní úloha č. 8: Elektroencefalogram

ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA BIOSIGNÁLŮ V. Institut biostatistiky a analýz

Elektroencefalografie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Elektroencefalografie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Elektroencefalografie

8. PŘEDNÁŠKA 20. dubna 2017

10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální

Úvod do zpracování signálů

Bioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner

Katedra biomedicínské techniky

Úvod do medicínské informatiky pro Bc. studium. 6. přednáška

Měření EEG, spánek, hodnocení EEG záznamů a následná vizualizace

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Biologické signály. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

SIMULTÁNNÍ EEG-fMRI. EEG-fMRI. Radek Mareček MULTIMODÁLNÍ FUNKČNÍ ZOBRAZOVÁNÍ. EEG-fMRI. pozorování jevu z různých úhlú lepší pochopení

Signál v čase a jeho spektrum

doc. Dr. Ing. Elias TOMEH Elias Tomeh / Snímek 1

ANALÝZA LIDSKÉHO HLASU

fluktuace jak dob trvání po sobě jdoucích srdečních cyklů, tak hodnot Heart Rate Variability) je jev, který

diogram III. II. Úvod: Elektrokardiografie elektrod) potenciálu mezi danou a svorkou Amplituda [mv] < 0,25 0,8 1,2 < 0,5 Elektrická

Quantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš

31ZZS 9. PŘEDNÁŠKA 24. listopadu 2014

Elektrokardiografie. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ANALÝZA EEG BĚHEM ANESTEZIE DIPLOMOVÁ PRÁCE

Struktura a typy lékařských přístrojů. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing

Struktura a typy lékařských přístrojů. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Elektronický systém a programové vybavení pro detekci a optimalizaci pulzů kardiostimulátoru

Processing of EEG Data Marek Penhaker Konference IT4Innovations, Ostrava

1 Zpracování a analýza tlakové vlny

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

KTE/TEVS - Rychlá Fourierova transformace. Pavel Karban. Katedra teoretické elektrotechniky Fakulta elektrotechnická Západočeská univerzita v Plzni

Algoritmy a struktury neuropočítačů ASN - P10. Aplikace UNS v biomedicíně

Volba zobrazení (Direct Current, Scaling) - FFT 1D, FFT 2D

Popis funkcí tlačítek jednotlivých modulů programu OGAMA

Biofyzikální ústav LF MU Brno. jarní semestr 2011

6.4 Zpracování elektroencefalografických záznamů pomocí umělých neuronových sítí

OKRUHY MODELOVÝCH SITUACÍ

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

Neurofeedback. Úvod. Princip

Zesilovače. Ing. M. Bešta

filtry FIR zpracování signálů FIR & IIR Tomáš Novák

Číslicové zpracování signálů a Fourierova analýza.

Jméno: Skupina: Datum: Elektrookulografie

Elektrokardiografie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Flexibilita jednoduché naprogramování a přeprogramování řídícího systému

A7B31ZZS 10. PŘEDNÁŠKA Návrh filtrů 1. prosince 2014

Lineární a adaptivní zpracování dat. 3. SYSTÉMY a jejich popis ve frekvenční oblasti

FOURIEROVA ANAL YZA 2D TER ENN ICH DAT Karel Segeth

Elektroencefalografie v intenzivní péči. Petr Aulický

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

Monitorování kontinuálního EEG v intenzivní péči. Mgr. Moravčík Branislav, KARIM FN Brno Mgr. Flajšingrová Jana, KARIM FN Brno

CW01 - Teorie měření a regulace

Laboratorní úloha č. 8: Polykardiografie

OSA. maximalizace minimalizace 1/22

VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU. seminář z patologické fyziologie

Fyzikální podstata zvuku

Příloha 1 Strana 1. Naměřené hodnoty v mikroteslách (barevné hodnoty dle stupnice), souřadnice v metrech

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Semestrální projekt. Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS

základní vlastnosti, používané struktury návrhové prostředky MATLAB problém kvantování koeficientů

Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II

T- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

Dodatek k uživatelském manuálu Adash 4202 Revize MK

" Furierova transformace"

Návrh frekvenčního filtru

PSK1-5. Frekvenční modulace. Úvod. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. Název školy: Vzdělávací oblast:

Popis programu 3D_VIZ

Transkraniální elektrostimulace jako způsob rehabilitace částo nemocných dětí

Teorie systémů TES 3. Sběr dat, vzorkování

Teorie měření a regulace

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra elektroenergetiky. Komunikace po silových vedeních Úvod do problematiky

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

U Úvod do modelování a simulace systémů

Úloha D - Signál a šum v RFID

4. PŘEDNÁŠKA 15. března 2018

Diferenciální rovnice

Etiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.

Digitalizace převod AS DS (analogový diskrétní signál )

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u

Spektrální analyzátory

Měření zrychlení volného pádu

Zapojení odporových tenzometrů

Elektrické biosignály lidského těla měřené ISESem

i β i α ERP struktury s asynchronními motory

3.5 Ověření frekvenční závislosti kapacitance a induktance

VYUŽITÍ MATLABU PRO PODPORU VÝUKY A PŘI ŘEŠENÍ VÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ NA KATEDŘE KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

Světlo jako elektromagnetické záření

kde a, b jsou konstanty závislé na střední frekvenci (viz tab. 5.1).

Vliv přístroje SOMAVEDIC Medic na poruchy magnetických polí

VY_32_INOVACE_E 15 03

Komplexní obálka pásmového signálu

STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY

Transkript:

ABSTRAKT Tato práce obsahuje v první části informace o vlastnostech elektroencefalogramu, jaké průběhy je možné naměřit a jak se v jejich výsledku orientovat. Jsou také popsány možné faktory ovlivnění signálu. Ve druhé části je popis metod zpracování signálu takovým způsobem, abychom z něj získali použitelné informace. Obsahem další části je popis měřeného experimentu. Jsou zobrazeny výsledky získané po zpracování a také je objasněno, čím jsou takové výsledky charakteristické. KLÍČOVÁ SLOVA EEG, Fourierova transformace, Brain mapping - BM, Senzomotorické rytmy SMR, Event- related synchronizace (ERS), Event- related desynchronizace (ERD) ABSTRACT This thesis deals in its first part with information about typical features of an electroencephalograph, the records of the actions it can measure and the ways of dealing with the results. Possible factors of influence on the signal are described. The second part depicts the methods of processing the signal, in order to obtain useful information. The following part describes in detail the actual experiment. Displayed are the results of the experiment, as well as a thorough explanation of the characteristics of these results. KEYWORDS EEG, Fourier transform, Brain mapping BM, Senzorimotor rhythm (SMR), Eventrelated synchronization (ERS), Event- related desynchronization (ERD)

Lízal, Radek. Rozpoznání a analýza záměru pohybu v signálu EEG. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Ústav radioelektroniky, 2011. 26 s., 0 s. příloh. Bakalářská práce. Vedoucí práce: Ing. Karel Bubník

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Rozpoznání a analýza záměru pohybu v signálu EEG jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou všechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a/nebo majetkových a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení části druhé, hlavy VI. díl 4 Trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. V Brně dne...... (podpis autora) PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Karlu Bubníkovi za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce a také dobrovolníkům, kteří byli ochotni podstoupit měření. V Brně dne...... (podpis autora)

OBSAH Seznam obrázků vi Úvod 1 1 Elektroencefalografie 2 1.1 Měření elektroencefalografem... 2 1.2 Systém rozložení elektrod... 3 1.3 Znaky EEG vzorců... 3 1.4 Zdroje artefaktů... 10 1.4.1 Biologické faktory... 10 1.4.2 Fyzikální faktory... 11 2 Zpracování signálu 12 2.1 Filtrace signálu... 12 2.2 Způsoby zpracování signálu... 12 2.2.1 Fourierova transformace... 12 2.2.2 Topografické mapování aktivity EEG... 14 3 Experiment 17 3.1 Popis experimentu... 17 3.2 Zpracované výsledky pomocí EEG... 17 3.2.1 Desynchronizace a synchronizace EEG rytmů... 19 3.3 Zpracované výsledky v prostředí Matlab... 21 3.3.1 Spektrogram... 21 3.3.2 Záměr pohybu... 22 4 Závěr 23 Literatura 24 Seznam symbolů, veličin a zkratek 26 v

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1.1: Elektrodová čepice a rozmístění elektrod (převzato z [8])......2 Obr. 1.2: Rozložení frekvenčních pásem (převzato z [12])......4 Obr. 1.3a: Sinusoidní tvar (převzato z [4])..5 Obr. 1.3b: Pilovitý tvar (převzato z [4])......5 Obr. 1.3c: Arkádovitý tvar (převzato z [4]).....5 Obr. 1.4a: Symetrie (převzato z [4]).... 6 Obr. 1.4b: Asymetrie (převzato z [4]).....7 Obr. 1.5: Synchronní a asynchronní vzor (převzato z [4])....7 Obr. 1.6a: Rytmické opakování vln (převzato z [4])......8 Obr. 1.6b: Arytmické opakování vln (převzato z [4])....8 Obr. 1.6c: Vřetena (převzato z [4]).....8 Obr. 1.7: Periodické vzorce (převzato z [4])...8 Obr. 1.8a: Časté výskyty hrotů (převzato z [4])....9 Obr. 1.8b: Řídký výskyt hrotů (převzato z [4]).. 9 Obr. 1.9: Záznam EEG bez pohybu očí a jeho spektrum (převzato z [6]).. 10 Obr. 1.10: Záznam EEG při mrknutí a jeho spektrum (převzato z [6])..10 Obr. 1.11: Záznam EEG, pohyb očí je nejlépe vidět na čelních elektrodách [6]...11 Obr. 2.1: Postup topografického mapování amplitudy (převzato z [11])......14 Obr. 2.2: Postup iterací až k celému vybarvení mapy (převzato z [11]). 14 Obr. 2.3: Postup frekvenčního BM (převzato z [11])..15 Obr. 3.1: Naměřené hodnoty s viditelnou beta aktivitou na pravé hemisféře...18 Obr. 3.2: Motorické a senzitivní oblasti mozku ( převzato z [13])....19 Obr. 3.2.1: Ukázka časově frekvenční analýzy SEEC (převzato z [15])..20 Obr. 3.3.1: Spektrogram mozkové aktivity...21 Obr. 3.3.2: Výkon v pásmu SMR a beta aktivita.22 vi

ÚVOD Tato bakalářská práce nás v první kapitole seznámí s vlastnostmi elektroencefalogramu, se znaky, které na EEG signálu rozeznáváme a popisujeme. Také se dozvíme o faktorech, které signál mohou ovlivňovat, jaké jsou možné artefakty při měření a jakým způsobem se odstraňují. Ve druhé kapitole bude vysvětleno, jak se naměřený signál filtruje a dále zpracovává. Pro analýzu signálu bylo využito topografické mapování, které ke svému výpočtu používá Fourierovu transformaci. Vysvětlíme si podrobně, jak se vytvářejí topografické mapy, aby byl výsledek přesný a přehledný. Třetí kapitola nás obeznámí s návrhem experimentu. Popíše, co bylo při měření důležité dodržovat, aby nevznikalo zkreslení a dále jaké byly použity pomůcky pro odstranění odporu mezi elektrodou a kůží. Dále se seznámíme s výsledky experimentu získanými měřením. Důležité informace z měření budou náležitě vysvětleny. V neposlední řadě budou zobrazeny a popsány výsledky z elektroencefalografu firmy Alien a také z prostředí Matlab. Poslední kapitola hodnotí dosažené výsledky a shody s teoretickými předpoklady. 1

1 ELEKTROENCEFALOGRAFIE Elektroencefalograf (EEG) umožňuje měřit elektrickou aktivitu mozku. Je to velmi významný nástroj diagnostiky a napomáhá identifikovat různé fáze spánku, metabolické poruchy, stavy vědomí, nemoci epilepsie, ale také identifikuje vliv drog či jiných toxických látek. Vyšetření elektroencefalografem se provádí, jestliže má ošetřující lékař podezření na pacientovo poškození funkcí mozku neurologické vyšetření, v převážné většině případů se ale používá v psychiatrii [1]. 1.1 Měření elektroencefalografem Metoda měření může být invazivní i neinvazivní. Tato práce využívá měření neinvazivního. Provádí se pomocí speciální elektrodové čepice, kde je umístěno 21 měřicích elektrod. Rozvržení elektrod lze vidět na Obr. 1. 1. Obr. 1.1. Elektrodová čepice a rozmístění elektrod [ převzato z 8]. 2

1.2 Systém rozložení elektrod Pro rozmístění elektrod se nejčastěji používá systém 10-20, což znamená rozložení elektrod po intervalech 10% a 20% po obvodu hlavy [2]. Různé části mozku jsou aktivní při různých činnostech. Elektrody snímají aktivitu na místě, kde se nachází a průběhy jsou proto odlišné, např. pod elektrodou F8 se nachází emoční centrum, C3, C4, Cz snímají senzorické a motorické funkce, P3, P4, Pz zase centrum vnímání a rozlišování, T5, T6 snímají paměťové centrum atd. Přesné umístění elektrod je však stále problém [3]. Každá elektroda má své vlastní označení. To se provádí podle jejího umístění. Písmena C značí umístění Centrální, P- Parietální, F- Frontální, O - Occipitální, T- Temporální, Fp - Frontopolární. Dále se uvádí označení Nasion - místo mezi čelem a nosem a Inion - bod v zadní části lebky. Elektrody se sudými čísly se nachází na pravé straně hlavy, nad pravou hemisférou, elektrody s lichými čísly na levé straně hlavy, nad levou hemisférou 1.3 Znaky EEG vzorců Faktory, které na EEG vzorcích identifikujeme a popisujeme: Frekvence Sledujeme počet vln, které se opakují za 1 s (vyjadřujeme v Hz s přesností na ½ Hz). Její vzájemná hodnota je trvání jedné vlny (v ms, zaokrouhluje se na desítky ms). Rozeznávají se tato frekvenční pásma [4] (Obr. 1.2): Delta 3,5 Hz - objevuje se standardně při hlubokém spánku. Tato aktivita se také zobrazí během intenzivního myšlení. Její patologická složka se objevuje ve stavech bezvědomí nebo po mozkových zraněních. Je zřejmá u dětí do jednoho roku. Snížením delta aktivity roste bdělost a naopak větší množství během dne může znamenat ospalost a problémy se soustředěním. Théta 4-7,5 Hz Théta vlny jsou spojovány s kreativitou, intuicí, ale patologicky také s denním sněním, úzkostí a depresemi. Théta aktivita je výrazná například při meditaci. Také se vyskytuje při emocionálním vzrušení a je také normální během některých fází spánku. Alfa 8-13 Hz - Alfa vlna se objevuje, jakmile se subjekt cítí uvolněně a klidně, kdykoli je člověk bdělý, ale aktivně nezpracovává informace. Je to základní rytmus, vyskytující se u zdravých dospělých lidí ve stavu relaxace. Aktivita alfa vln se zvýší při hlubokém dýchání nebo při zavření očí. Naopak klesá například při přemýšlení a počítání. 3

Beta 13 Hz - Beta vlna se objevuje při stavu, který je příznačný pro otevřené oči, kdy pacient poslouchá nebo myslí, řeší úkoly, uvažuje, dělá rozhodnutí, zpracovává informace z okolního světa. Beta má relativně široké rozpětí. Od 12 Hz, což značí stav relaxovaného soustředění, přes frekvenci 15 Hz, která značí stav pohotovosti až nad 18 Hz, kdy se projevují pocity ostražitosti a předrážděnosti [5]. Obr. 1.2 Rozložení frekvenčních pásem [převzato z 12] 4

Amplituda Sleduje se vertikální rozměr vzorce (v μv, zaokrouhluje se na desítky μv). Je to vzdálenost (v mm) mezi dvěma vrcholy křivky násobená podílem, který určuje, kolik μv je znázorněno v 1mm. Jestliže dojde k poklesu amplitudy vlivem různých faktorů fyziologických, patologických či technických, mluví se o tzv. atenuaci. Naopak při nárůstu amplitudy jde o její augmentaci. Při měření amplitudy záleží na druhu aktivity a na měřicím zapojení. Samotné amplitudy se srovnávají v referenčním zapojení [4]. Termín tvar Vztahuje se k morfologii EEG vzorců (aktivity vln a jejich skupin). EEG vzorce představují změny tvarů křivky kolem smyšlené základní linie. Jako pomíjivý neboli transientní signál se označuje EEG vzorec, který jasně vystupuje oproti okolní křivce amplitudou nebo frekvencí. Může představovat samotnou vlnu či shluk vln. Výbojem se nazývá skupina vln, které se náhle objeví a zmizí. Komplex je skupina dvou a více vln, které mají víceméně konstantní tvar v záznamu, je ale odlišný od aktivity, která je v záznamu aktivitou základní. Jestliže je v jednom vzorci obsažen vzorec druhý, jehož vlny neprotnou základní linii, popíše se tento složený vzorec tak, že je na vzorec první superponován vzorec druhý [4]. Rytmus Skupina pravidelných vln. Podle tvaru se dělí na tvar: sinusoidní (obr. 1.3a), pilovitý (obr. 1.3b) a arkádový (obr. 1.3c). Klasifikace EEG vzorců podle tvarů má tedy omezený význam [4]. Obr. 1.3a, Sinusoidní tvar Obr. 1.3b Pilovitý tvar [Převzato z 4] Obr. 1.3c, Arkádový tvar [Převzato z 4] 5

Distribuce Elektroda či elektrody, ve kterých se nejlépe zachycuje měřený vzorek. Dělí se na generalizovanou, difůzní, lateralizovanou, fokální a multifokální. a) Generalizovaná: výskyt EEG vzorců, které jsou zachycovány ve stejné době na všech elektrodách či většině elektrod, stejnoměrně nad oběma polovinami hlavy. b) Difůzní: objevuje se nad rozsáhlými oblastmi jedné či druhé poloviny hlavy. c) Lateralizovaná: vzorec, který se vyskytuje buď výlučně, nebo převážně nad jednou polovinou hlavy. d) Fokální (ložisková): vzorec má zjevné maximum v jedné elektrodě. Tento termín obvykle nahrazuje dříve používaný termín regionální, který znamenal distribuci na více elektrodách. e) Multifokální: více distribucí navzájem lišících se vzorců [4]. Šíření a generalizace O šíření hovoříme, jestliže se nějaký vzorec objevuje s menší amplitudou či fázovým posunem v další elektrodě. Generalizace je šíření elektrické aktivity z ohraničených oblastí do elektrod, rozložené stejnoměrně na obě poloviny hlavy. Zde už amplitudová asymetrie ani fázový posun nemusí být patrné [4]. Symetrie a asymetrie Symetrie je konstantnost, se kterou mají dva či více vzorců ve stejných oblastech obou hemisfér stejnou amplitudu. Na obr. 1.4a, jsou vlny symetrické. Nutno říci, že symetrie v elektroencefalografickém smyslu má ale daleko k symetrii geometrické. Asymetrie pak obdobně znamená konstantnost, ale se kterou je jeden EEG vzorec nižší či vyšší než jiný (v desítkách μv či vzájemným poměrem amplitudy obou vzorců). Na obr. 1.4 b, je aktivita asymetrická. Lze vidět rozdílnou amplitudu. V první části obrázku je vyšší amplituda vlevo, ve druhé vpravo [4]. Obr. 1.4a, Symetrie [Převzato z 4] 6

Obr. 1.4b, Asymetrie [Převzato z 4] Synchronie Vzájemný časový vztah mezi jednotlivými vlnami a vzorci. Dělí se na synchronní, simultánní a asynchronní. a) Synchronní: vzorce se vyskytují ve stejném čase a mají stejný směr výchylky, což vidíme na obr. 1.5. b) Simultánní: současný výskyt dvou či více vzorců, vyskytující se ve stejném čase, ale s fázovými posuny. c) Asynchronní: vzorce se objevují nad oběma polovinami hlavy bez konstantního časového vztahu, což je také možné spatřit na obr. 1.5 v momentě značky ( ). Oba signály jsou zhruba symetrické [4]. Obr. 1.5 Synchronní a asynchronní vzor [Převzato z 4] Rytmicita Stabilita frekvence opakujících se jednotlivých vln. Skupiny vln je možno dělit na rytmické, arytmické a vřetena: a) Rytmické: opakování vln se stejnou frekvencí (když jde o tvarově nepravidelné vlny). Obr. 1.6a zobrazuje, že rytmické vlny nekolísají vzájemně ve frekvenci více než o 1 Hz. Mohou být i nepravidelného tvaru. b) Arytmické: opakování vln s různou frekvencí. Arytmické vlny kolísají ve frekvenci o více než 1 Hz viz obr. 1.6b. c) Vřetena: skupiny rytmických vln, které mají stoupající a klesající amplitudu (jejich křivka má tvar vřetena). Na obr. 1.6c je zobrazeno 7

vřeteno. Za povšimnutí stojí, že ani u vřetena nebývají frekvence zcela konstantní. Na začátku vřetena je frekvence pomalejší; nejrychlejší je na vrcholu amplitudy [4]. Obr. 1.6a, Rytmické opakování vln [Převzato z 4] Obr. 1.6b, Arytmické opakování vln [Převzato z 4] Obr. 1.6c, Vřetena [Převzato z 4] Periodicita Časový vztah mezi vzorci, které se vyskytují během záznamu přerušovaně, ale frekvence jejich opakování bývá víceméně konstantní, dá se tedy říci, že jsou periodické. Periodicita nepopisuje tvar a vzorce mohou být tvarově nepravidelné, viz obr. 1.7. Periodicitu udáváme např. jako jednou za 2 s. Naopak intermitentní aktivitu, která se vyskytuje v čase nepravidelně, nazýváme aktivitou aperiodickou [4]. Obr. 1.7 Periodické vzorce [Převzato z 4] 8

Perzistence Frekvence, se kterou se daný EEG vzorec objevuje. Dělí se na časté, středně časté a řídké. Některé vzorce se vyskytují občasně či periodicky. Tato frekvence se popisuje indexem, což je podíl z celkové doby natáčení, během kterého se daný EEG vzorec objeví. Pokud se index rovná hodnotě 20 %, tak popisuje, že daný EEG vzorec (např. delta aktivita) se vyskytuje ve 20 % grafu. a) Časté: vyskytuje se na každém desetisekundovém úseku, viz obr. 1.8 a. U takového záznamu se uvádí, že je abnormita perzistentní. b) Středně časté: vyskytují se opakovaně, nikoli však v každém desetisekundovém úseku záznamu. c) Řídké: výskyt jen několikrát během celého záznamu. Na obr. 1.8 b, je zachycen izolovaný hrot [4]. Obr. 1.8a, Časté výskyty hrotů [Převzato z 4] Obr. 1.8b, Řídký výskyt abnormality [převzato z [4] Reaktivita Změna, které lze dosáhnout v normálním či abnormálním EEG vzorci různými stimuly a jsou proto zavedeny určité aktivační metody. Jsou to metody určené ke zjištění či zvýraznění normální či abnormální aktivity, zahrnují: a) Různé senzorické stimuly (fotostimulace, sledováním obrazů nebo televize, hrou počítačových her aj.) b) Metabolicky nebo farmakologickou stimulací (hluboké dýchání, natáčení EEG během menstruace, při dlouhodobém monitorování i vysazení antiepileptické léčby). c) Změny psychického stavu nebo stavu vědomí (spánek). d) Speciální stimulace u reflexních epilepsií (úleková situace, čtení, psaní, psychické činnosti - počítání, představy atd.) [4]. 9

1.4 Zdroje artefaktů Mezi hlavní faktory ovlivňující signál patří faktory, které se dělí na fyzikální a biologické. 1.4.1 Biologické faktory Do biologických faktorů se zahrnuje např. srdeční činnost, pulzová vlna, dech, pocení, pohyb očí a očních víček, jizvy, svalový potenciál aj. Některá rušení jdou eliminovat. Jsou to například stahy srdce, pohyby očí, aj. Artefakty, způsobené aktivitou srdce, snímá elektrokardiograf EKG. Pro potlačení EKG artefaktů se snímá souběžně s EEG i EKG. Úseky EKG signálu poblíž momentu stahu srdce se pak vyhladí a odečtou od EEG signálu. Stejný způsob se použije i pro odstranění parazitního signálu způsobeného pohybem očí, kde se ke snímání pohybu očí použije elektrookulogram - EOG. Na příkladu lze vidět rozdíl mezi naměřeným signálem, kdy se pacient nehýbe, viz obr. 1.9, kde je zobrazeno, jak vypadá naměřené spektrum pacienta bez pohybu, v uvolněném stavu a mezi záznamem, kdy pacient pohne očima obr. 1. 10. Pohyb očí a očních víček způsobí změnu potenciálního rozdílu asi o 100 mv mezi rohovkou a sítnicí. Tyto změny ovlivní hlavně signály elektrod umístěných na čele obr. 1.11 [6]. Obr. 1.9 Záznam EEG bez pohybu očí a jeho spektrum [Převzato z 6] Obr. 1.10 Záznam EEG při mrknutí a jeho spektrum [Převzato z 6] 10

Obr. 1.11 Záznam EEG, pohyb očí je nejlépe vidět na čelních elektrodách [Převzato z 6] 1.4.2 Fyzikální faktory Druhá skupina faktorů ovlivňující signál jsou fyzikální okolnosti. Ty se ještě dělí na vnější a vnitřní prostředí: a) Vnější prostředí: elektromagnetická indukce většinou způsobená střídavým proudem 50 Hz, impulzní změny při zapínání a vypínání elektrospotřebičů, aj. b) Vnitřní prostředí: přechod kůže - elektroda, kabel elektrody, kabel předzesilovač - zesilovač, vlastní přístroj nebo registrační část, aj. [7]. 11

2 ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLU 2.1 Filtrace signálu Prvním krokem zpracování EEG záznamu bývá filtrace z důvodu odstranění artefaktů, které se do EEG záznamu dostaly během měření a které ruší zkoumaný signál. K odstranění slouží úzkopásmové FIR filtry typu úzkopásmová zádrž s lineární fázovou charakteristikou a jsou vhodné pro odstranění síťového brumu o frekvenci 50Hz. Je možné použít i filtr typu dolní propust, který propustí frekvence nižší než 50 Hz, protože samotné EEG signály 50 Hz hranici nepřekonají. Potlačení vysokofrekvenčních myopotenciálů se provádí také filtrem typu dolní propust. Při filtraci je však třeba věnovat pozornost tomu, aby signál nezkreslil ostré vlny a hroty. Pro potlačení stejnosměrné složky se používá filtrace filtrem typu horní propust s mezní frekvencí 0,5 Hz [8]. 2.2 Způsoby zpracování signálu Pro zpracování signálů se používají různé metody. Jsou to např. diskrétní Fourierova transformace, lineární filtrace, koherenční analýza aj. Pro analýzu EEG signálu v této bakalářské práci je použita Fourierova transformace, konkrétně její modifikace a to diskrétní Fourierova transformace (DFT). Této metody využívá například spektrální analýza - metoda, která je základní metodou zpracování EEG signálu a spočívá v rozdělení spektra na jednotlivá frekvenční pásma. Fourierovy transformace také využívá způsob zpracování, nazýván topografické mapování aktivity, který je použit v této práci. 2.2.1 Fourierova transformace Fourierova transformace je matematickým aparátem, který se používá pro převod signálu z časové oblasti do frekvenční a zpět. Je velmi důležitá při časověfrekvenční analýze EEG signálu. Tato transformace je integrální a vyjadřuje obraz signálu pomocí ortogonálních bázových funkcí. Pomocí integrálu se signál promítne do prostoru s bází ve formě harmonických funkcí. K popisu diskrétních signálů ve frekvenční oblasti lze použít modifikaci Fourierovy transformace zvanou diskrétní Fourierova transformace DFT. Frekvenční koeficienty Fourierovy řady jsou periodické v ω s periodou ωz, kde ω představuje úhlovou frekvenci a ωvz znamená úhlovou 12

frekvenci, odpovídající vzorkovací frekvenci. Za základní interval ve frekvenční oblasti obvykle považujeme interval ( -ωvz/2; +ωvz/2). Zpracovávaný signál v číslicových obvodech má konečný počet hodnot. Zpracovávají se tedy konečné číselné posloupnosti a i frekvenční spektrum má konečný počet vzorků. V oblasti času i frekvence mají signály stejný počet vzorků N a při výpočtech přímé i zpětné transformace je považujeme za periodické, protože pracujeme s periodicky prodlouženými signály ze základního intervalu. DFT je přechodem mezi diskrétním časovým signálem fn a diskrétním frekvenčním signálem Fk. DFT definujeme [9]. (1) kde T je vzorkovací interval v časové oblasti, n je pořadový index vzorku v časové oblasti, Ω je vzorkovací interval ve frekvenční oblasti, definovaný vztahem (2) a k je pořadový index spektrálního koeficientu [9]. (2) Rovnici pro přímou Fourierovu transformaci DFT lze zapsat zjednodušeným vztahem (3) a rovnici pro zpětnou Fourierovu transformaci IDFT zjednodušeným vztahem [9] (4) Pomocí DFT se tedy spočítá N hodnot spektra Fk z N hodnot signálu fn. Hodnoty spektra dostaneme pro ekvidistantní hodnoty frekvencí začínající na frekvenci f = 0 Hz a vzdálené od sebe o hodnoty Δf, označované jako frekvenční krok. Δf je vyjádřeno vztahem [9] (5) 13

kde fvz značí vzorkovací frekvenci a ostatní symboly již byly vysvětleny výše. NT lze také interpretovat jako celkovou dobu odebírání signálu [10]. Pokud nás zajímá, jaká frekvence fx odpovídá danému frekvenčnímu koeficientu Fk, můžeme ji dostat ze vztahu: [9] (6) kde Δf je frekvenční krok a k je pořadový frekvenční koeficient, který frekvenčnímu koeficientu odpovídá. Pro urychlení výpočtů DFT byl vyvinut efektivní algoritmus rychlé Fourierovy transformace neboli FFT. FFT má význam pro lineární zpracování signálů. Používá se například pro spektrální analýzu deterministických i stochastických signálů, pro výpočet konvoluce, frekvenčních charakteristik nebo pro číslicovou filtraci. Základní a nejpoužívanější algoritmy FFT jsou navrženy pro délku transformace N = 2m, kde m je přirozené číslo. Tyto algoritmy s délkou transformace N = 2m umožňují významně snížit počet operací při výpočtu, který odpovídá součinu N a m dělenému dvěma [10]. 2.2.2 Topografické mapování aktivity EEG Tato metoda patří mezi rutinní způsoby zpracování. Při mapování jsme schopni mapovat elektrickou aktivitu, fázovou koherenci a frekvenční oblast, kde se v podstatě využívají výsledky FFT [8]. Jde vlastně o mapování mozkové aktivity, kde zjišťujeme prostorové (plošné) projevy aktivity. Zaměříme se na brain mapping (BM) a to na mapu okamžitého rozložení amplitud potenciálů. Způsob zpracování změřeného signálu do map spočívá v zakódování číselných hodnot signálu do barevné škály a jejich iterativní interpolaci i na oblasti, kde se hodnoty signálu nepodařily změřit [11]. Topografické mapování amplitudy Vzhledem k tomu, že je pro tento experiment důležité mimo jiné i mapování amplitudy, je dále rozveden jeho způsob zpracování, kde se dá podstata BM vyjádřit nejlépe. V prvním kroku je nutné vybrat v multikanálovém záznamu časový úsek, který chceme prověřit, viz obr. 2. 1. Ve druhém kroku se k naměřeným číselným hodnotám amplitudy signálu přiřadí barva zvolené časové škály, která je rozložena např. na 16 barevných subintervalů. Ve třetím bodě se pomocí několika iteračních kroků interpolují nové hodnoty např. jako průměr ze čtyř sousedních elektrod - obr. 2. 2. Interpolace se opakuje dále včetně vypočítaných hodnot a děje se tak dlouho, dokud se barevně nepokryje celá plocha. Tímto způsobem se získá informace o hodnotách amplitudy pro vybraný časový okamžik a to ve tvaru mapy prostorového rozložení příslušné číselné hodnoty. Amplitudový BM nepřináší nové informace, pouze ji názorněji zobrazuje 14

Obr. 2.1. Postup topografického mapování amplitudy [Převzato z 11]. Obr. 2.2. Postup iterací až k celému vybarvení mapy [Převzato z 11]. Topografické mapování frekvence Neméně důležité je také topografické zpracování frekvence. Princip pro určení frekvenčního BM je obdobný jako u mapování amplitudy s tím rozdílem, že se nyní bere hodnota pouze v jednom průřezu, ne v časovém intervalu, který je pro všechny měřené kanály stejný. Ve vybraném časovém intervalu se vypočte pro jednotlivé kanály výkonové spektrum. Vynesením amplitud spekter pro danou frekvenci ve všech kanálech se získají hodnoty, které jsou zobrazeny na barevné stupnici. Postupnou iterací, jako u amplitudového BM, se opět získá síť bodů, které barevně pokryjí celou plochu. Postup zpracování je naznačen na obr. 2. 3. [11]. 15

Obr. 2.3. Postup frekvenčního BM [Převzato z 11]. 16

3 EXPERIMENT 3.1 Popis experimentu K měření záměru pohybu na elektroencefalografu byla použita počítačová klávesnice a elektroencefalograf firmy Alien. Pacient, sedící na židli, má na hlavě nasazenou měřicí čepici s 21 elektrodami. Elektrody na uších nejsou brány v potaz, tudíž se pracuje jen s 19 elektrodami. Měřicí elektrody je nutné před samotným měřením i během měření kontrolovat, zda nevznikl velký odpor mezi elektrodou a pokožkou hlavy. Hodnoty by pak byly zkreslené. Měřicí systémalien na své obrazovce vypisuje velikosti odporů, tudíž je obsluha o jejich hodnotě ihned informována. K udržení vodivosti mezi elektrodou a pokožkou hlavy se používá vodivý gel. Při měření musí být pacient klidný a uvolněný. Jednu svou ruku má položenou na klávesnici v poloze, kdy nesmí zatínat svaly, ani ruku jinak zatěžovat, protože by opět mohly být výsledky zkreslené. Na klávesnici pacient kliká dle svého uvážení. Snaží se pohyb vykonat bez předchozího myšlení na pohyb. Jakmile pacient klikne, měřicí systém vyznačí v záznamu značku. Díky této značce se zpětně snadno v EEG signálu nalezne místo pohybu pacienta a je tedy možné zkoumat signál před pohybem, kde se projeví záměr pohybu, a signál po pohybu, kdy se mozková aktivita opět navrací do původní podoby. Abychom mohli záznamy porovnávat, musíme definovat podmínky snímání. Proto pacienti vykonávají měření dle jasného protokolu, který se skládá z pěti fází. První je fáze uklidnění, trvající jednu minutu. Pacient sedí na židli a pozoruje bod před sebou, aby nepohyboval očima. Druhá fáze je také uklidnění, ale pacient zavře oči a setrvá tak po dobu jedné minuty. Ve třetí fázi pacient začne klikat levou rukou a pouze jedním prstem. Intervaly mezi kliknutím si určuje sám. Tento děj vykonává také jednu minutu. Po minutě otevře oči a pokračuje v klikání po dobu dvou minut a třiceti sekund. Posledních třicet sekund pacient kliká rychle a kliká vždy jiným prstem, tedy střídavě. Tyto různé způsoby klikání jsou zavedeny z toho důvodu, aby se zjistilo, zda se záměr pohybu nějak změní při jiném způsobu klikání. 3.2 Zpracované výsledky pomocí EEG Naměřené výsledky na elektroencefalografu firmy Alien bylo možné zpracovat pomocí softwaru EEG Viewer, nainstalovaném na samotném EEG. V záznamu se místa pohybu pacienta snadno dohledala. V blízkosti pohybu byl označen prostor před klikem (který nesl informaci o záměru pohybu) a také úsek po kliku. Tím bylo možné zkoumat mozkovou aktivitu před pohybem a po pohybu. Obr. 3. 1. zachycuje popsaný děj. 17

Obr. 3. 1. Naměřené hodnoty s viditelnou beta aktivitou na pravé mozkové hemisféře Na záznamu jsou dva sloupce frekvenčního BM. Levý sloupec vyjadřuje aktivitu po pohybu. Pravý sloupec naopak před pohybem, nese tedy záměr pohybu. V pravém sloupci je zřejmá beta aktivita v prostoru pravé mozkové hemisféry, což byl očekávaný výsledek, protože při pohybu levé části těla se stává aktivnější pravá mozková hemisféra a naopak. Největší aktivita se vyskytuje na elektrodě C4 a to z toho důvodu, že se nachází nad místem, kde mozek ovládá motoriku ruky, prstů a palce, viz Obr. 3. 2., kde 1 značí primární motorickou zónu (zelené zbarvení) a 3 značí sekundární motorickou zónu (modré zbarvení), jsou to tedy zóny, které byly při měření aktivní. 18

Obr. 3.2. Motorické a senzitivní oblasti mozku[převzato z 13]. Další významné hodnoty, které jsou pro tuto práci velmi důležité, jsou senzomotorické rytmy (SMR). Je to základní rytmická elektrická aktivita mozku, která je snímána a vyhodnocována také pomocí elektroencefalografie. Při prakticky jakékoli neuronální činnosti se aktivuje a dochází k dynamickým změnám ve frekvenčních pásmech (delta: 3,5 Hz, theta: 4-7,5 Hz, alfa: 8-12 Hz, beta 12 Hz) [14]. Může se stát, že se SMR smísí s alfa aktivitou, protože se také pohybuje okolo 12 Hz [12]. 3.2.1 Desynchronizace a synchronizace EEG rytmů Hlavní úlohou centrální nervové soustavy jako řídícího a spojovacího systému je zpracování informací a jejich přenášení. Tyto funkce se dějí na základě elektrochemických procesů na synaptických spojích mezi jednotlivými neurony, které jsou spolu propojeny ve funkční okruhy neboli neuronální sítě. Samotná informace je kódována do podoby bioelektrických potenciálů. Základní rytmická elektrická aktivita mozku potom vzniká synchronní činností jednotlivých neuronů zapojených do různých neuronálních sítí. Jednou ze základních schopností mozkové tkáně je schopnost generovat elektrickou rytmickou oscilační aktivitu o různých frekvencích, která probíhá na základě synchronní činnosti jednotlivých neuronů. Takto vzniká i základní elektrická aktivita mozku. Jak již bylo zmíněno, změny aktivity mozku jsou závislé na stavu pacienta. Jakmile se subjekt cítí uvolněný, přichází alfa aktivita. Naopak, když pacient provádí úkoly nebo myslí, objevuje se beta aktivita, atd. Tyto změny jsou vázány na vnitřní či zevní podněty, které doprovázejí určitou mozkovou činnost (např. motorika). Tyto na určitý podnět vázané děje byly zkoumány již od roku 1977 pomocí kvantitativní 19

analýzy. Při hodnocení se sleduje, zdali nedošlo k potlačení rytmické oscilační aktivity v podobě snížení amplitudy, což je označováno jako event-related desynchronizace (ERD) a naopak, zdali nedošlo k nárustu rytmicity ve srovnání s výchozím intervalem, neboli event-related synchronizace (ERS). Závěry více výzkumů tvrdí, že ERD je v alfa a beta pásmu interpretována jako aktivace v určité oblasti, zatímco ERS odpovídá deaktivaci. Zatím nejvíce prozkoumanou oblastí pomocí metody ERD/S je motorika a s ní spojená senzitivita. Z výsledků je známo, že příprava, provádění, nebo také pouhé představení si pohybu způsobí ERD v alfa a beta pásmu nad oblastmi mozku, které řídí motoriku. Po skončení pohybu se beta aktivita obnovuje rychle a to do 1 sekundy. [15]. Poté se objevuje tzv. po-pohybové beta ERS, viz Obr. 3.2.1. Obr. 3.2.1 Ukázka časově frekvenční analýzy SEEG (stereoencefalografie) v průběhu motorické úlohy (stisknutí tlačítka v návaznosti na detekci terčového podnětu). Modrá barva: ERD před a v místě pohybu, červená barva: ERS po ukončení pohybu. Mezi zelenými liniemi je vyznačen referenční interval. Motorická odpověď zaznamenána modře pod obrázkem. Vodorovná osa- čas[s]. [Převzato z 15]. 20

3.3 Zpracované výsledky v prostředí Matlab Pomocí programu Matlab bylo možné zkoumat získané hodnoty z měření detailněji. Signál se před samotným zpracováním musel upravit, aby nevznikaly zkreslující výsledky. Při měření EEG je v signálu zahrnuto rušení ze sítě, tudíž okolo 50 Hz. Takové rušení se musí odstranit společně se stejnosměrnou složkou, která je 0 Hz. Odfiltrování stejnosměrné složky posune signál do počátku. 3.3.1 Spektrogram Upravená data bylo možné dále zpracovávat. Z EEG signálu se poté zkoumala data pouze z elektrody C4, která se nachází nad primární motorickou zónou a je tedy schopna zachytit nejcitlivěji změny elektrické aktivity při pohybu. Mozkovou aktivitu lze zobrazit pomocí spektrogramu, což je frekvenční informace signálu pro vybraný časový úsek. Při tomto způsobu kreslení se na horizontální ose zobrazí čas a na vertikální ose frekvence. Barvy popisují úroveň signálu pro všechny frekvenční složky a pro všechny časové okamžiky, viz Obr. 3.3.1. Spektrogram zachytil aktivitu v okolí 5 Hz. Dle frekvenčního rozlišení se v rozmezí 4-7,5 Hz objevují Théta vlny, které jsou spojovány s kreativitou a intuicí. Lze říci, že pacient konal pohyb intuitivně, tedy rychle a bez rozmyslu. Při měření se takovéto chování pacientů předpokládá. Na spektrogramu jsou vykresleny také červené vertikální čáry, které zobrazuji místo pohybu pacienta. Obr. 3.3.1 Spektrogram mozkové aktivity při měření. Úsek je vybrán od 3. minuty, kdy pacient začal klikat, do 4,5. minuty. 21

3.3.2 Záměr pohybu Záměr pohybu v naměřeném EEG záznamu se nachází v pásmu SMR, které má rozmezí 8-13 Hz. Opět se zpracoval signál z elektrody C4, protože je schopna zachytit aktivitu nejcitlivěji. Signál nesoucí záměr pohybu má dle teorie při myšlení na pohyb nebo před pohybem zvyšující se amplitudu, což značí aktivaci v určité oblasti, tedy dochází k desynchronizaci SMR. Na Obr. 3.3.2 je výsledek z měření experimentu, kde červená křivka značí SMR, modrá křivka značí aktivitu beta, která se projevuje při myšlení jedince. Zelené vertikální čáry značí místo pohybu pacienta. Zvýšená beta aktivita kolem 45 sekundy vybraného úseku záznamu se objevila z toho důvodu, že došlo ke změně v pohybu pacienta, který začal konat střídavý pohyb dvěma prsty a takový pohyb si žádal zvýšení mozkové činnosti. Obr. 3.3.2 Výkon v pásmu SMR a beta aktivita Výsledky získané měřením na elektroencefalografu firmy Alien a zpracované v prostředí Matlab se shodují s teoretickými předpoklady, které tvrdí, že k desynchronizaci SMR dochází při představě pohybu nebo před vykonáním pohybu. Takových výsledků bylo při měření dosaženo. 22

4 ZÁVĚR V této bakalářské práci byly probrány vlastnosti elektroencefalogramu a jeho ovlivňující faktory. Byly uvedeny rozdíly mezi jednotlivými mozkovými aktivitami, a způsob jakým se rozeznávají. Také byl popsán způsob filtrace a analýzy změřeného signálu nesoucího záměr pohybu. Rovněž byl popsán experiment pro měření záměru pohybu na EEG. Již změřený signál, který byl vyhodnocen elektroencefalografem firmy Alien, byl porovnán se signálem projevujícím se po pohybu a byly vysvětleny rozdíly v aktivitě jednotlivých částí mozku při pohybu. Uvedené výsledky se shodují s teorií. Mohou se ale objevovat i signály, které této teorii zcela neodpovídají. Jejich důvodem může být pacientova dočasná ztráta koncentrace, nedodržení uvedeného měřicího protokolu, ztráta vodivosti mezi elektrodou a kůží, apod. Signály se zpracovávaly i v prostředí Matlab, kde bylo možné signál zkoumat detailněji. Byl zobrazen spektrogram vykazující aktivitu mozkové činnosti při měření. Důležitou částí práce bylo vytvořit funkci, která dokáže rozeznat záměr pohybu v signálu a ten vykreslit. Vykreslený záměr pohybu vykazoval u měřených pacientů zvyšující se amplitudu, tedy aktivaci v oblasti před pohybem, což značí desynchronizaci SMR. Takový výsledek, se měl dle teoretických závěrů projevit. Výsledek se tedy shoduje s teorií. 23

LITERATURA [1] ROZMAN, Jiří, et al. Elektronické přístroje v lékařství, Praha: Academia, 2006, 406s. ISBN 80-200-1308-3 [2] Brainmaster. [online]. [cit. 2011-12-14]. Dostupné z WWW: <http://www.brainmaster.com/generalinfo/electrodeuse/eegbands/1020/1020.html> [3] KOLÁŘ, Radim. T5_eeg [ přednáška předmětu Lékařská diagnostická technika]. 2011 [cit. 2011-12-21]. Dostupné z WWW: <https://www.vutbr.cz/elearning/file.php/111844/prednasky/bldt_t5_eeg.pdf > [4] VOJTĚCH, Zdeněk, et al. Atlas elektroencefalografie dospělých 1. díl. Praha: Triton, 2005, 502s.s 13-20. ISBN 80-7254-704-6 [5] LONG, Johny. [online]. [cit. 2011-12-27]. Dostupné z WWW: <http://jlswbs.wordpress.com/2008/12/01/mozkove-vlny> [6] OCHOA, Jorge Baztarrica. EEG Signal Classification for Brain Computer Interface Applications. 2002. Ecole polytechnice federale de lausanne. Vedoucí práce prof. Touradj Ebrahimi.s. 29 31 [7] MORÁŇ, M. Praktická elektroencefalografie. 1. vydání, Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1995. ISBN 80-7013-203-5. [8] GAJDOŠ, M. Analýza elektroencefalografických signálů. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2010. 45 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Jana Kolářová, Ph.D. [9] JAN, Jiří. Číslicová filtrace a analýza signálů. Brno: VUTIUM, 2002. 2. upravené a rozšířené vydání, 427 s. ISBN 80-214-2911-9. [10] GERLA, Václav, et al. Lékař a technika. Metody zpracování dlouhodobých EEG záznamů. 2008, roč. 38, č. 3, s. 10-19. ISSN 0301-5491. 24

[11] MOHYLOVÁ, Jitka a Vladimír KRAJČA. [online]. 1. vydání, 2006. Ostrava: Ediční středisko VŠB TUO, 2007 [cit. 2011-12-25]. Dostupné z WWW: http://www.elearn.vsb.cz/archivcd/fei/zbs/mohylova_zpracovani biosignalu.pdf [12] Absoluteastronomy. [online]. [cit. 2011-12-27]. Dostupné z WWW: http://www.absoluteastronomy.com/topics/sensorimotor_rhythm [13] Mudr. MLČOCH Zbyněk [online]. [cit. 2012-5- 20]. Dostupné z WWW: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/medicina/anatomie-lidske-telo/anatomiemozku-motoricke-a-senzitivni-oblasti [14] Desynchronizace a synchronizace EEG rytmů [online]. [cit. 2012-5-20]. Dostupné z WWW: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2009/04/11.pdf [15] Pfurtscheller G. The cortical activation model (CAM). Progress in brain research. 2006; 159: 19-27. 25

SEZNAM SYMBOLŮ, VELIČIN A ZKRATEK EEG EKG EOG DFT ω ω z N f n F k T n Ω k f f vz NT FFT BM SMR Elektroencefalogram Elektrokardiogram Elektrookulogram Discrete Fourier Transform, diskrétní Fourierova transformace Úhlová frekvence Úhlová frekvence odpovídající vzorkovací frekvenci Počet vzorků Signál v časové oblasti Signál ve frekvenční oblasti Vzorkovací interval v časové oblasti Pořadový index vzorku Vzorkovací interval ve frekvenční oblasti Pořadový frekvenční koeficient Frekvenční krok Vzorkovací frekvence Celková doba odebírání signálu Fast Fourier Transform, rychlá Fourierova transformace Brain mapping Senzorimotor Rhythm, senzomotorické vlny 26