byli jedné mysli mli všechno spolené Sk 4,32-35 Farní zpravodaj T á b o r a a o k o l í roník VIII 4 podzim 2007 Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratiboské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, Stezimí
Miloslav kardinál Vlk jako pedseda Plenárního snmu katolické církve v R slavnostn pedal 5. ervence 2007 na cyrilometodjské pouti na Velehrad eským katolíkm závrený dokument tohoto snmu s názvem Život a poslání kesan v církvi a ve svt. Jak se mžeme doíst v doslovu dokumentu, zaíná tím posnmovní proces, ve kterém musíme uvést v život to, co bylo osmiletým prbhem Plenárního snmu pipraveno. Svatém evangelizováni. (320) Život z víry je chápán jako postupné pronikání Ducha Svatého do všeho, co tvoí lidskou osobu. (319) Z toho pak vyplývá takto zformulovaná nadje: Máme šanci, abychom nabídli celkový nový životní styl zahrnující spiritualitu, kvalitní hodnotovou orientaci, metodu úinné výchovy a hodnotného trávení volného asu. Nejprve je však teba znovu získat dvru vtšího potu oban. A k tomu mže pomoci sebereflexe minulých let a stanovení priorit: šance na pijetí má jen církev chudá a sloužící. (238) Postupn by mlo sílit vdomí odpovdnosti kesan laik za náš svt a k tomu je nutné systematické vedení a stálá formace nejen k vnitnímu osobnímu životu z víry, ale i k aktivnímu kesanskému životu v oblasti profesní a obanské psobnosti. (242) P. Václav Hes Podstatná ást dokumentu se vnuje otázkám pastorace. Pímo v textu se vysvtluje, že pastorace, jak jí rozumí koncil, je širší innost než jen svátostná pastorace uvnit farnosti. Zahrnuje péi o svt Bohem stvoený a nejdležitjším projevem této pée je evangelizace. Evangelizací rozumíme budování cest k plnjšímu životu z evangelia u tch, kteí už víru pijali a vdom ji žijí v církvi, a otevírání cest k pijetí evangelia tm, kteí ho ješt neznají. (152) Proto se musíme starat o to, aby katolití kesané byli nejen sakramentalizováni, tedy jim byly pouze poskytovány svátosti, ale také úinn v Duchu - 2 - Svatý Karel Boromejský Sv. Karel Boromejský se narodil 2. 10. 1538 v Acon, zemel 3. 11. 1584 v Milán. Byl synem hrabte Gilberta, z nejpednjší rodiny v Itálii. Vystudoval s výborným prospchem universitu v Pávii. Jeho strýc se stal papežem Piem IV. a jmenoval ho svým sekretáem a kardinálem.
Až pozdji, v roce 1563, pijal Karel knžské svcení. O nkolik msíc pozdji ho papež Pius IV. ustanovil arcibiskupem v Milán. I když se ke svým hodnostem vlastn dostal protekcí, jako milánský arcibiskup vykonával svj úad s plným nasazením, žil asketickým životem, a pi velké morové epidemii 1576 sám ošetoval nemocné. Prosazoval provádní závr Tridentského koncilu. Zídil seminá pro knžský dorost. Zemel vyerpán ve svých 46 ti letech. Byl prohlášen za svatého papežem Pavlem V. roku 1610. J. Nol Poutní místo Svákov Naše putování po mén známých místech zamíí do les mezi Sobslaví a Nedvdicí. Navštívíme poutní kapli Bolestné Panny Marie na Svákov. Poutní kaple se nachází na zalesnném návrší napravo, asi tvrt hodiny cesty od silnice spojující ob zmínná místa, obklopená vzrostlými stromy. Tento krásný a výmluvný koutek eské zem si vyvolila královna nebes, aby zde ukazovala svou dobrotu a moc. Pitahuje sem etné návštvníky z blízka i z dáli. Již v 1. polovin 18. století lidé vdli o prameni, který vyvral v lese pod jedlovým stromem na Svákov. Jistý osleplý tesa z blízké Nedvdice dostal prý vnuknutí ve snu, aby šel ke zmínné studánce, že tam nalezne obrázek Panny Marie, ten aby uctil, prosil Pannu Marii o pomoc, vymyl své oi vodou ze studánky, a pak že prohlédne. Dal se dovést svou dcerou ke studánce a udlal vše, tak jak mu bylo vnuknuto. Nalezl obrázek, políbil jej, pomodlil se, vymyl oi vodou ze studánky a zrak se mu vrátil. U pramene se po této události stala i jiná vyslyšení proseb a uzdravení. Proto nad ním byla postavena kaplika, která byla nkolikrát pestavována a lidé sem picházeli v stále hojnjším potu. Podle - 3 - jiné zprávy zde došlo k dalšímu uzdravení. Roku 1763 pišel do Sobslavi velitel pluku generál Jan Theodor Rouvroy a ubytoval se v Favotovském dom. Najal si od obce svákovský revír kvli svému zdraví i zdraví své manželky, která trpla zimnicí. A byla luteránského vyznání, s dvrou podle víry katolické prosila u obrázku Panny Marie o pomoc a skuten se uzdravila. Po této události pestoupila do církve katolické. Generál dal na památku vystavt devnou kapliku. Kolem roku 1827 ji obnovil Erazim Kler, sobslavský kupec. V roce 1867 sobslavský dkan Matouš Nikodém nechal postavit ze svého odkazu a z dar vících kapli nynjší, k níž roku 1900 byla postavena nynjší vž. Roku 1939 byla kaple opravena a do ní byl poízen z dílny Betislava Kafky z erveného Kostelce nový oltá a do nj vložen obraz Panny Marie ze starého oltáe malovaný na plechu. Po stranách jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Kaple je nevelká, ale útulná. Je dlouhá asi 15 metr, široká necelých 6 metr, trojboce uzavená. V prelí hranolová vžika vysoká zhruba 12 metr zakonená jehlanem. Stecha na vži je pokryta plechem.
Od kvtna do íjna zde tém každý týden byla sloužena mše svatá. První nedli v ervenci se slavila velká svákovská pou za úasti nkolika tisíc poutník, kteí sem picházeli v procesích i jednotliv. Po roce 1989 byla kaple asi šestkrát vykradena, a po roce 2000 byla opravena. Vymnna stecha, okna, vybílen interiér. Byly též poízeny i nové obrazy kížové cesty, které jsou uloženy ped ukradením v bezpeí. Hlavní poutní mše svatá je sloužena na bývalý svátek Navštívení Panny Marie okolo 2. ervence. Krom toho jsou zde slouženy mše svaté o jiných mariánských svátcích. Duchovní správa je vykonávána ze Sobslavi. to jakási podstatná a zniující neúplnost. Mohl bych povídat o zemích, kde dlouhá léta panoval ateizmus: jsou tam zniené duše lidí, ale i zniená zem. Z toho mžeme vidt, jak je dležité, a ekl bych nejpodstatnjší, být ízen Ježíšem. Je to On, kdo nás osvcuje, kdo nám nabízí životní doprovázení, doprovázení, které potebujeme. Zpracováno na základ text ze setkání papeže Benedikta XVI. s dtmi, které byly u prvního svatého pijímání 15. 10. 2005. Maria Krásná jsi Maria Tvj jas je nám záchranou je stelkou, je kompasem je svtlem na cestách v bludišti vlastních sn je záí bezpenou a ta nás vede vždy do nárue Otce. Eucharistie J. Barto Papež Benedikt XVI. odpovídá dtem Pro je pro normální život dobré chodit na mši a k pijímání? Umožuje to dostat náš život do rovnováhy. Obklopuje nás totiž spousta vcí. A lidé, kteí nechodí do kostela, nevdí, že je to práv Ježíš, co jim chybí. Cítí ale, že jim v život nco chybí. Jestliže v mém život není Bh, jestliže v mém život není Ježíš, chybí mi velmi dležitý pítel, chybí mi dležitá radost pro život, chybí mi síla rst po lidské stránce, chybí mi síla pekonat slabosti a zrát jako lidská bytost. Výsledky života bez Ježíše a bez sv. pijímání neuvidíme hned. Ale jak jdou týdny a roky, nepítomnost Boha, nepítomnost Ježíše zaíná být citelná. Je - 4 - O Maria tichá a tolik pokorná v tom skví se síla Tvá jist a mlky vedeš svá vojska ve svt ve vavách bitev a boj všech v nesetných nesnázích Ty vedeš vždy vítzn. Ó svtlo v temnotách strázní a bd v híchu a neve svta všeho Královno vítzná a Matko moje já tolik štstí mám, že dít jsem Tvoje. Vlasta Hájková
Rženec Carlo Carretto S modlitbou je to jako s láskou. Na poátku mnoho slov a dohadování. Pak nastane ticho a každé slovo je dlouho vykávané. V nesnázích postaí gesto, pohled, malé nic. Staí, že se milujeme. Dostaví se chvíle, kdy jsou slova zbytená, ale rozjímání se nám také nedaí, zdá se nám nemožné. ho hluboce milujete a není tudíž dne, kdy byste se ho nepomodlili, pak to znamená, že jste opravdovými lidmi modlitby. Rženec je jako ozvna vln, které narážejí na behy, na behy Boží: Zdrávas Maria..., Zdrávas Maria.... Je jako ruka nebeské Matky houpající naši kolébku. Je znamením, že jsme zanechali všech nároných lidských úvah o modlitb, abychom s konenou platností pijali naši malost a ubohost. Rženec je cílem, nikoli výchozím bodem. A to je vhodný as pro jednoduchou modlitbu, as, kdy duše spoine na Bohu obyejným oddaným pohledem, který asto provází vyprahlost a utrpení. V tu dobu vzkvétá tzv. litaniová modlitba, která je nekoneným opakováním stejných výraz, chudá na slova, ale bohatá obsahem. Zdrávas Maria.... Tehdy je nejvhodnjší doba na rženec. Oblíbíme si ho jako jednu z nejdokonalejších modliteb. Když jsem žil v Egypt, asto jsem se úastnil živých debat o výhodách nebo nevýhodách ržence. Avšak nakonec m žádná z tchto diskusí pln neuspokojila. Až na poušti jsem pochopil, že ti kdo diskutují o rženci, ješt vbec nepochopili ducha této modlitby. Rženec patí k tm druhm modliteb, které pedcházejí nebo provázejí kontemplativní modlitbu Ducha. A pi nm rozjímáte nebo ne, a jste pi nm více i mén roztržití, jestliže - 5 - Tábor mrazivého úsvitu a uzamené truhly 21. 7. 4. 8. 2007 9. díví oddíl Modinky se letos opt vydal na tradiní letní tábor. Naše kroky smovaly na Šumavu, k povodí Teplé Vltavy. Protože se traduje, že i v tch nejvtších parnech se zde teplota vody pohybuje jen okolo 12-ti C, vybavily nás pelivé maminky teplým obleením. Hned v úvodní veer jsme se u zahajovacího ohn promnily v hledae bájného pokladu Ink. Celotáborová hra byla inspirována deníkovými zápisy skupiny cestovatel, kteí se na nebezpenou cestu za pokladem vydali dávno ped námi v polovin 19. století.
K náronjším úkolm patil napíklad rychlostní prjezd divokým terénem jihoamerických pamp, pechod eky plné krokodýl, peení ulovených zvíat i rýžování zlata. K pokladu jsme se dostali díky popisu cesty na tzv. quipu (ti kipu), provázkového písma Ink, již po týdnu. Tato quipu byla odmnou za více i mén úspšn splnné dílí hry. ekalo nás ale nemilé zjištní truhla s pokladem byla uzamená jedenácti zámky, klíe ovšem chybly. Podle nedaleko nalezeného deníku jsme všechny klíe zakrátko získaly. Bhem našeho pobytu na Šumav se slavilo ve skautském svt významné výroí. Svtový skauting se totiž 1. 8. 2007 dožil sta let. Pesn ped nimi totiž zakladatel skautingu, Robert Baden- Powell, s nkolika chlapci skauty zahajoval první letní tábor. Nkteí skauti si toto výroí pipomnli v rámci expedice do Skotska s tamjšími skauty. My bychom se však pipravily o každoroní tábor a tak jsme výroí oslavily jako vtšina skaut na celém svt. Domluva znla tak, že každý skaut má 1. srpna vylézt na njaký kopec, horu a odtud pozorovat Úsvit 2. století skautingu. My se rozhodly pro šumavský Boubín, protože se nacházel pouhých 16 km od našeho táboišt. O plnoci jsme se tedy vydaly na cestu, abychom o páté došly na vrchol. Tam jsme se potkaly s nkolika dalšími oddíly. Když vyšlo slunce, zúastnily jsme se mše svaté, kterou celebroval Otec Jaroslav Karl. Nkteré z mladších svtlušek zde také složily svj první slib skautingu svtluškovský. Ostatní si svj slib obnovily. Akoli byl onen úsvit na Boubín opravdu mrazivý, pro všechny to byl mimoádn silný zážitek a také pkný vrchol tábora. Zbývaly totiž už jen 2 dny, pak jeden den samotného odjezdu. Myslím, že mohu za všechny poznamenat, že také díky oslav sta let - 6 - svtového skautingu byl tento tábor neobyejný. Zuzana Dvoáková, 9. oddíl Modinky S dtmi v Pohnání Úpln na konec prázdnin až po setkání mládeže v Táboe, jsme vyrazili už po desáté na náš malý letní tábor do Pohnání. Protože to bylo opravdu pozd, tvoilo osazenstvo na fae jen sedm dtí a dva dosplí z rzných farností táborského vikariátu. Jako každý rok jsme se i letos pokusili piblížit dtem jednoho z eských svtc (vloni to byl sv. Jan Nepomucký, pedtím sv. Prokop, Hroznata, Cyril a Metodj...). Letos jsme se snažili jít po stopách našeho diecezána a letošního oslavence, sv. Jana Neumanna, se kterým se dti setkaly už na Dtské vikariátní pouti. Postupn jsme se seznamovali s dležitými událostmi života sv. Jana a na jejich motivy hráli hry. Nap. rozluštit zprávu psanou indiánským písmem, ukázat na map cestu sv. Jana z Prachatic do USA, piblížit si cestování v 19. stol. jízdu na koni nebo plavbu na lunu pes moe koupališt. Ve stedu jsme jeli na výlet: kam jinam, než do Prachatic. Museli jsme hodn brzo vstávat a nkolikrát pestupovat samotná cesta byla velkým dobrodružstvím. V Prachaticích jsme navštívili Hospic sv. Jana Neumanna, kde nás ochotn provedla
švagrová P. Jana Turka. Vtšina dtí do té doby nevdla, co je to hospic. Také jsme vidli dm, kde vyrstal sv. Jan a kostel, kde byl poktn, vylezli jsme na kostelní vž, obešli mstské hradby, schovávali se ped deštm v podloubí na námstí... V pátek pi bohoslužb na zaátek školního roku jsme se zapojili scénkou o tom, jak špatn dopadli ti, kteí si nevzali na výlet pláštnku (evangelium bylo o deseti pannách a vyhaslých lampách). Po mši byl táborák na rozlouení s létem na farní zahrad, kde se sešlo dost dtí i dosplých. Dlouho jsme hráli hry, opékali vuty a povídali s P. Jiím. Bhem týdne jsme si zahráli spoustu her a trochu se i vykoupali. Celý týden byl krásný, ale nároný. Velký dík patí Honzovi Kemenovi za spolupráci pi vedení tábora a za skvlé vaení :-) Václav Mikula svatá byla sloužena na oslavu Neposkvrnného Srdce Panny Marie. Druhá byla 25. 8. (Panny Marie Královny) v Klenovici, z Kluenic cca 10 km, smrem na pehradu Orlík. V obou vesnikách jsou kapliky tak malé, že mše svaté byly slouženy pod širým nebem ped kaplikami za doprovodu kláves a zpvu místních dtí. Po skonení mší bylo pipraveno pohoštní, které napekly místní ženy. Ob mše svaté byly slouženy P. Janem Nep. Löffelmannem, premonstrátem z Milevska, který spravuje farnosti Kluenice a Lašovice. Na význaných místech je na poutích nkolik tisíc vících, zde bylo nkolik desítek. Myslíme si, že Matka Boží má radost i z tak malého stádce. Nolovi Putování po poutích V letních msících probíhají pout v mnoha mstech a vesnicích po celé eské republice. Nkteré jsou známé široko daleko, o nkterých nikdo moc neví, a pesto jsou krásné i ty v malých vesnikách. Letos v lét jsme navštívili i dv takové pout. První byla 17. 6. v Zadním Chlumu. Vesnika je vzdálená od Kluenic, kam jsme chodili v nedli na mši svatou, cca 5 km. Zadní Chlum je za kopcem zvaným Onen Svt. Poutní mše - 7 - Desáté výroí školy Bernarda Bolzana (záí 1997 2007) Motto naší školy: Být šasten sám a jiné blažit, to je hlavní údl lovka. B. Bolzano Když tu špatnou knihu, lituji z celého srdce, že v dnešní dob umí íst každý. I tato slova ekl úžasný Bernard Bolzano. Jeho maminka mla 12 dtí a 10 jich doma zemelo. Zstal pouze Bernard (vn nemocný) a jeho bratr. Pesto v nich bylo tolik lásky díky mamince a tatínkovi, kteí vychovávali dti ve víe a mli na n velký vliv.
A tak myslím i na moji maminku, které jsem vyprávla o svém snu a touze mít svou školu plnou lásky, porozumní a jemného kesanského pístupu. Maminka mi to rozmlouvala, ale pipouštla, že touha otevírá dvee nemu novému vždy s pomocí Boží. Po jedné krásné nedlní mši svaté, kde pan dkan Vyhlídka mluvil o tom, že nemáme nic dlat na pl, m oslovil Standa Kosík (tehdy mi ješt vykal) a ekl: Mám možnost do Tábora nasmrovat esko-nmeckou školu pod záštitou Bavorského ministerstva školství. Šla byste do toho? A pak už bylo hodn práce, starostí i radostí, a ve spolupráci se Zdekem Trskou (dnešním editelem) a Pavlou Šedivou škola vznikla. Osm let jsme byli na Tržním námstí, potom i na Bašt, nyní se nacházíme na Parkánech. Škola nese jméno Bernarda Bolzana katolického knze, filozofa, matematika i pedagoga. Pro naši innost je to velkým závazkem a souasn to nejlépe vyjaduje poslání školy. Cílem nás všech je odhalit talent žáka a dále jej rozvíjet a úinn pomoci, když se žák potýká se studijními problémy. Hlavní ideou Bolzana bylo dokázat, že kesanství se nepíí rozumu, že lze víru i rozum spojit. Bolzano byl hluboce vící lovk, který ale také uznával význam humanity a tolerance. Domníval se, že prostedkem k povznesení lidstva je výchova. Pln se s tímto ztotožuji. Dkuji Pánu Bohu za všechno a dkuji Vám všem, že jste to doetli až sem. Odmnou Vám je na závr ukázka z díla B. Bolzana O žen na tržišti (upraveno). Jedné žen se zdálo, že vešla na tržišt do nového krámku a k jejímu pekvapení stál za pultem Bh. Co prodáváte? otázala se. Všechno, po em touží vaše srdce, odvtil Bh. Žena nejdív nevdla, má-li vit vlastním uším, ale pak se rozhodla, že si tedy požádá o to nejlepší, co si lovk mže pát. Chtla bych klidnou mysl a lásku a štstí a moudrost a osvobození od strachu, osmlila se. Pak se zarazila a rychle dodala: Nejen pro mne. Pro všechny lidi na zemi. Bh se pousmál a ekl: Myslím, že jste mi moc dobe neporozumla, má milá. My neprodáváme plody, pouze semena. Zajímavé knihy Marie Berková Podzimní deštivé poasí nás asto pinutí sednout si doma v teple a otevít zajímavou knihu... Podívejme se nyní spolen z jakých knih mžeme vybírat. Tomáš Špidlík je autorem knihy Církevní otcové, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydí v roce 2006. Uvažuje v ní o základních otázkách kesanského života. Tlumoí výroky a názory kesanských osobností, jimž se dostalo estného titulu Otcové církve. Ti totiž ve svém díle nezstávali jen u teoretického poznání vrouných pravd, ale vždy se ptali, co tyto pravdy znamenají pro duchovní život. Také P. Tomáš Špidlík jde ve svých rozjímáních k jádru vci a dotýká se naší živé pítomnosti. Vznikl tak zajímav uspoádaný pohled na spiritualitu prvních kesanských staletí, který potší každého, kdo se chce duchovn oberstvit a pouit. - 8 -
Jan Heller napsal knihu Stezka ve skalách, vydalo jí nakladatelství a knihkupectví Kalich v roce 2006. Titul knihy se váže k fotografii na obálce knihy. Je to však i obraz našeho života, nebo pesnji jeho ásti. Nkdy se v život brodíme bažinami a bojíme se, aby nás nepohltily. Jindy kráíme po tenkém led, který už už praská. Nkdy je nám dopána cesta rozkvetlou loukou i proslunným lesem, kde všechno voní. Horší to bývá v houštinách i v šeru, kdy nevidíme kupedu. Jsou ovšem i asy, kdy se prašná cesta mní v pouš s nadjí v nedohlednu. Co potom? Jde o to, aby se bloudní zmnilo v cestu s jasným cílem. Ale to je nutné stoupat vzhru, neprocházet se jen po rovin nebo bžet z kopce. Stoupat musíme i ve skalách, kde je stezka sevena balvany a jen tu a tam se mihne živý lístek u nohou. Schody ve skále jsou pevné, unesou nás i to, co si možná zbyten vleeme s sebou. K cíli zatím nedohlédneme. S tím je poteba se vyrovnat. V cíl musíme vit. Ani tuto stezku nemáme ve své moci. To ona vede nás. Ne naopak. Je-li to stezka nkdy namáhavá, je teba si pipomenout, že pravé putování je stoupání. A to až tam, kam zatím nedohlédneme jinak než vírou a nadjí. Zaneme se to trochu uit. To je vlastní zámr této neobyejné knihy. Hlavní myšlenku knihy vyjaduje žalm: Vytáhl mne z bahna, postavil na skálu, upevnil mé kroky. (Žalm 40,3). Eduard Martin (vlastním jménem Martin Petiška) je autorem knihy s názvem Kniha radosti. Vyšla v Karmelitánském nakladatelství Kostelní - 9 - Vydí v roce 2007. Autor je synem spisovatele Eduarda Petišky. Narodil se v Praze v roce 1951. Vystudoval djiny a teorii divadla na FFUK. V jeho tvorb nalezneme verše, povídky, divadelní hry, eseje i román (Prorok). Oblíbená je i kniha povídek Andlské vteiny vyšla v roce 2005. Kniha radosti má motto: Tm, kdo pomáhají svým blízkým, aby poznali, že každá tma je pedjitní... Eduard Martin pijímá život jako píležitost mít rád, usmívat se, podlit se o svá pozorování a o jejich poselství. Jako sbratel a archivá posteh ze života zachytil radostné i smutné píbhy svých blízkých do krátkých vyprávní. Dkuji Vám, že jste se mnou listovali svtem poutavých knih. Mgr. Miloslava Skopcová O kesanství nejen ern Úcta k zemelým Po Japonsku jsme údajn druhou zemí na svt v potu zpopelování zesnulých (celkem 75%). S tém temi desítkami krematorií prý patíme k rarit ve stední Evrop. Napíklad v Rakousku jsou pouze dv kremaní sín. Pibývá rovnž pohb bez obadu, zejména ve velkých mstech. Podle TK (z r. 2005) je to v Praze až 70% a v Brn asi 40% pohb. A tento trend stoupá. Zpráva TK ješt dodává, že tento trend má pedevším ekonomické dvody, ale souvisí také s odklonem od tradic a se ztrátou pirozených duchovních koen. Na druhou stranu však teba u silnic najdeme bezpoet pomník, které stále pibývají. S fotkou, svíkami... I když se poheb zemelého vykonal teba bez obadu, pomník se realizuje. Úcta k tlu prakticky žádná, hrob asto vbec neexistuje. Vítzí pomníek a idealizovaná vzpomínka, která není provokativní jako hrob. Zdá se, že tam, kde mizí úcta k lovku živému, není dvod k úct vi
zemelému. Nic nového pod sluncem. Starokesanský historik Eusebius uvádí pi svém popisu utrpení muedník v Galii za as císae Marka Aurelia zajímavý posteh. Po krutém muení nevinných kesan se zuivost pohan obrátila i proti tlm umuených a pohané bránili pohbm zemelých kesan. A na to Eusebius dodává vysvtlení: Takto chtli vyjádit pohané své vítzství nad Bohem. Mysleli si, že zabrání možnosti znovuzrození kesan, a tím je pipraví o nadji ve vzkíšení. Úcta k zemelému má skuten základ ve víe ve slavné zmrtvýchvstání na konci as. Úcta k lovku a víra v Boha zde úzce souvisí. Tém sarkasticky psobí pasáž k vyplnní úmrtního listu nedonošeného dítte: pokud mrtv narozený plod váží mén než 1000g, úmrtní list se nevypisuje... Pouhý gram tak rozhoduje o tom, zda lovk vstoupí do djin a získá i právo na poheb, nebo se ztratí v zapomnní lidstva. A když se k tomu pidají další notoricky známé zpsoby znevažování lidského života, pak se opravdu není možné divit, že stále více chybí dvody, pro mít úctu k zemelým. Pesto ani v církvi nebyla úcta k zemelému lovku od poátku samozejmostí. Existoval totiž velmi silný názor vycházející z helénské kultury, který vnímal Boha tak ist a svat, že odmítal jeho spojení s hmotou a svtem. Ježíšovo lidství považoval za pláš, který se smrtí odhazuje a duše tak nabývá vytoužené svobody. Smrt byla vnímána jako dobrodiní pro duši. Hlavním bojovníkem za est lidskosti byl apoštol Jan: Do svta vyšlo mnoho tch, kteí vás svádjí, nebo nevyznávají, že Ježíš Kristus pišel v tle; kdo takto uí, je svdce a antikrist (2 Jan 1,7). Rozhodujícím bylo práv zmrtvýchvstání Ježíše v jeho oslaveném tle. A dále eucharistie Tlo Kristovo. Pojem tlo se tedy stal pro kesany ním posvátným. Ovlivnilo to nejen úctu k trpícím, ale také k zemelým a jejich pozstatkm. Tla muedník byla pohbívána s náležitou úctou a asto za cenu rizik a obtí. Byla to pece tla svatých! Na jejich hrobech se slavila mše svatá.. Dodnes je zvykem ukládat do oltá ostatky svatých nebo je symbolicky pohbívat (penášet v prvodu). Kesanství tedy pisplo k tomu, že úcta k zemelým a k jejich hrobm se stala citlivým barometrem úrovn lidskosti ve spolenosti. Jií Kaa Pevzato z katechetického vstníku.9 Stane se mše sv. 15. 8. u kaple P. Marie u Jezera v Chotovinách tradicí? O letošním svátku Nanebevzetí P. Marie 15. srpna se nkteí farníci z Chotovin, Tábora, Klokot, Sez. Ústí a Borotína sešli na mši sv. u kaple P. Marie u Jezera v Chotovinách. Sloužil zde mši sv. otec Hroznata Holický na rozlouení s eskobudjovickou diecézí a posvtil okrasné kvtiny a léivé byliny, tak jak je tomu na mnoha místech v tento den v naší - 10 -
vlasti zvykem. Stane se to tradicí i u nás? Mohlo by. Po bohoslužb jsme posedli u táboráku, opekli vuty a rozebrali si posvcené kvtiny, abychom si je odnesli do svých domov. Popravd eeno ani se nám dom moc nechtlo. Otci Hroznatovi jsme popáli hodn Božího požehnání do nové služby u Církevního soudu v Olomouci a podkovali mu za to, že jsme se mohli zúastnit krásné bohoslužby na míst nám tak milém. Krátké zprávy M. Nováková Mimoádná sbírka na opravu hbitovní zdi s kaplikou v Pohnání vynesla 18.760,- K a sbírka na opravu východní stny kostela v Ratiboicích vynesla 16.500,- K. Pán Bh zapla všem dárcm. I v letošním roce probíhá ve farnostech Tábor a Sezimovo Ústí výuka náboženství na základních školách. Výuka náboženství ve farnostech - 11 - Chotoviny a Borotín probíhá též na základních školách, a sice: v Chotovinách každé pondlí ve 14:05, v Borotín pak každou stedu ve 14:45 hodin. V pátek 28. záí se po mši svaté v 17:00 hodin sešli farníci z Chotovin a okolí u kaple sv. Václava v Chotovinách na pravidelném Svatováclavském setkání, spojeném se zpvy a s modlitbou za naši vlast. V nedli 30. záí se konala pobožnost na Horkách v kapli zasvcené sv. Václavovi. Pi pobožnosti jsme podkovali za udlené milosti a poprosili za ochranu do dalších dn pro všechny obyvatele obce. V nedli 30. záí se v obecní kapli v Radkov (farnost Borotín) konala ekumenická bohoslužba u píležitosti slavení slavnosti svatého Václava, jehož obraz je umístn i v této kapli. Program bohoslužby pipravila faráka Sboru CSH v Chotovinách, sestra Petra Tamchynová, kázání pronesl borotínský administrátor pater Jan Kuník. Dkujeme všem, kteí pišli, dkujeme též za podporu obce Radkov zastoupené panem starostou Tomášem Bálkem. Ve stedu 3. íjna a v pátek 5. íjna dopoledne zorganizovala ZŠ Borotín a ímskokatolická farnost Borotín pou dtí z borotínské základní školy po kaplikách v Borotín a okolí. Dtem i uitelm dkujeme za trplivost. V sobotu 6. íjna se konala dtská diecézní pou na Svaté Hoe. Téma letošní pouti bylo: Každý má v církvi své místo. Pou zaala v 10.30 mší svatou, které pedsedal eskobudjovický biskup Mons. Jií Pa our OFMCap. Po mši svaté byl program pro dti na jednotlivých stanovištích. Závr pouti byl okolo 15. hodiny.
V pátek 12. íjna se dožívá požehnaných 90 let P. Václav Žitný, dlouholetý duchovní správce táborské farnosti. Upímn mu dkujeme za všechnu jeho práci pro Boží království, zvlášt v Táboe, a ze srdce mu vyprošujeme klidné dny a hojnost Božího požehnání. V nedli 14. íjna bude, dá-li Pán, pi slavení mše svaté v Chotovinách, Borotín a Hošticích udlovat novoknžské požehnání P. Peter Jan Madár z Kongregace Bratí Nejsvtjší Svátosti. V nedli 14. íjna pivítáme na pravidelném Setkání s farníky na chotovinské fae krom P. Petera též JUDr. Stanislava Ondru, pracovníka kriminální služby Tábor, který pohovoí o zkušenostech svého povolání z pohledu vícího lovka. Na pátek 19. íjna pipadá adoraní den (osadní svátek) ve farnosti Ratiboské Hory. Program: 17.00 výstav Nejsvtjší svátosti 18.00 mše svatá, po ní modlitba litanií a požehnání Na tvrtek 25. íjna pipravila KA v Táboe pednášku Dr. Petra Píhody, psychiatra, pedagoga a publicisty s názvem: Pro jsme nejbezbožnjší národ Evropy? Pednáška zaíná v 17.30 hod. v poutním dom Emauzy na Klokotech. Celodiecézní sbírky v íjnu a listopadu: 21. íjna na misie 4. listopadu na Charitu (dušiková) 18. listopadu na bibli Na sobotu 10. listopadu zve otec biskup Jií do eských Budjovic všechny farní pomocníky: pastoraní asistenty, kostelníky, varhaníky, akolyty, lektory atd. Toto setkání má sloužit k vzájemnému povzbuzení pi spolené služb tomu, o nmž íká biskupské heslo otce biskupa: Pán Bh je veliký. Ve tvrtek 29. 11. v 18.00 hod. bude v táborském muzeu pednáška Jiího Hladkého, editele kulturního stediska v Písku, na téma: Kapliky, vznik a vývoj na Milevsku a Táborsku. Každý pátek od 20.30 hod. se schází mladí farníci v sokolovn v Táboe na volejbal. Srden zveme mezi nás všechny sportovce jakéhokoliv vku. Výuka náboženství ve školním roce 2007/08 ve farnosti Tábor a Sezimovo Ústí Den a hodina Škola Katecheta Tída Poet dtí pondlí 12.45 13.30 Orbis-Pictus Karel Dušek 1. tída 1 13.40 14.25 Orbis-Pictus Karel Dušek 4. 5. tída 10 13.30 14.15 III. ZŠ Sez. Ústí I Pavla Plátová 2. tída 3 úterý 13.55 14.40 Bernarda Bolzana Václav Mikula 1. 5. tída 7 steda 13.00 14.00 nám. Mikuláše z H. Petr Svoboda 4. 5. tída 3 13.40 14.25 Orbis-Pictus Karel Dušek 2. 3. tída 17 15.00 16.30 Bernarda Bolzana Karel Dušek 6. 9. tída 7 tvrtek 14.30 15.15 nám. Mikuláše z H. Petr Svoboda 2. 3. tída 3 15.30 16.30 II. ZŠ Sez. Ústí II Karel Dušek 4. 6. tída 2 pátek 12.45 13.30 Orbis-Pictus Karel Dušek 6. 9. tída 4 18.00 22.00 Orbis-Pictus Karel Dušek stedoškoláci 12-12 -
Bohoslužby kolem dne Vzpomínky na všechny vrné zemelé Den Tábor Sezimovo Ústí Pohnání Ratiboské Hory tvrtek 1. 11. Pátek 2. 11. Sobota 3. 11. Nedle 4. 11. 8.00 mše s breviáem 18.00 mše svatá Hbitovy: 15.00 ekanice mše svatá 15.00 elkovice 16.00 Horky sv. Filip a Jakub: 18.00 mše s adorací 17.30 Klok. hodinky 18.00 mše svatá 18.45 zpvy z Taizé 8.30 mše svatá 9.30 farní kavárna 15.00 nový hbitov 18.00 mše svatá 19.30 povídání o víe 16.30 mše svatá 16.30 mše svatá 16.30 mše svatá 15.15 Ratiboice mše sv. + hbitov 10.00 adorace 10.30 mše svatá kaple na hbitov 11.30 mše svatá + hbitov 15.15 mše svatá + hbitov Den Chotoviny Borotín Hlasivo Stezimí Hoštice tvrtek 1. 11. 19:00 mše sv. + hbitov u kostela Pátek 2. 11. 8:15 mše sv. + obecní hbitov hbitovní kaple sv. Jana Nepomuckého 17:30 mše sv. + hbitov Mezno 16:30 bohoslužba na hbitov Sobota 3. 11. 18:00 mše sv. + hbitov Nedle 4. 11. 8:15 mše svatá 10:00 mše sv. 12:00 mše sv. + Pátek 9. 11. Kostelec 18:00 mše sv. + hbitov hbitov u kostela 18:00 mše svatá + hbitov hbitov = pobožnost na hbitov (po mši svaté) První týden v listopadu je vhodné více pamatovat na zemelé a pomáhat jim k odpoinutí v pokoji zvlášt modlitbami pi návštv hbitova a pijímáním svátostí (smíení a eucharistie). - 13 -
Dva dchodci: Kolik je hodin? Nevím, taky jsem je musel prodat. Z eho se vaší paní udlalo najednou tak zle? To bude urit tím, že se nedostala ke slovu. Na houbách: Jak se vám vedlo v lese, pane Dubáku? Ani se neptejte. Do deseti jsme marn hledali houby... a do veera pak babiku. Musíme dávat pozor, je to velmi nebezpená tvr Když se pacient probral z narkózy, byl v temném nemocniním pokoji. Co se dje sestro? Léka naídil, abych stáhla rolety, protože naproti hoí dm. A vy byste si mohl myslet, že se operace nepodaila a že jste v pekle. Pan doktor nasadí Otíkovi nové brýle a ptá se ho, jak v nich vidí: Vidím bezvadn, paní doktorko. Mami je inkoust drahý? Ani ne. Tak pro mi dal táta pohlavek, když jsem trošku ukápl na koberec? Dva msíce ped Vánocemi. Tati, mohl bych dostat pod stromeek nové lyže? Na nové? Na pd máš ješt staré a od bezna sis jich ani nevšiml... Tatí, je krásný den? Do pric, pro se každý den tak hloup ptáš? Víš, tati, pan uitel íkal, že se jednoho krásného dne z toho mého hloupého vyptávání zblázní. Malý Pepík nechce usnout, proto si k nmu na postel sedne tatínek a zane mu vyprávt pohádku. Už spí? táže se po chvíli maminka. Ano, ale zapomnl si sundat boty, ozve se Pepík. Pan Novák se vrací z práce dom. Manželka ho vítá slovy: Mám pro tebe dv zprávy, dobrou a špatnou. Naped mi povz tu dobrou. Airbag ve tvém aut funguje... Mami, Jenda pišel vera do školy špinavý a pan uitel ho poslal dom! A pomohlo to? Jasn! Dneska pišla špinavá celá tída. Ptá se jeden pán druhého: Víš, na co mají letadla vrtuli? No pece na to, aby se udržela ve vzduchu. Ne, aby se cestující nepotili! Jak to? Vždy je to nesmysl. Vážn? Ale pece kdyby se ta vrtule pestala ve vzduchu toit, to bys vidl, jak by se všichni zaali potit! Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavice. Redakce: Tábor, Dkanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail: faratabor@volny.cz Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk. Bezplatné. - 14 -