Vývoj a trendy podnikatelských a průmyslových pojištění v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví Vývoj a trendy podnikatelských a průmyslových pojištění v ČR Bakalářská práce Autor: Martina Tkáčová Pojišťovnictví Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc. Praha Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Brně dne: 8. 4. 2010 Martina Tkáčová 9

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat panu doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, Csc. za náměty a rady k vypracování mojí bakalářské práce, dále mojí rodině, která byla pro mne oporou nejen v době zpracovávání bakalářské práce, ale i po celou dobu mého studia. V Brně dne: 8. 4. 2010 Martina Tkáčová 10

Anotace Hlavním cílem práce je seznámit se s vývojem podnikatelských a průmyslových pojištění v ČR v jednotlivých obdobích a jeho vývojem k dnešní aktuální situaci. Proto se práce v prvé řadě zaměřuje na obecný rozhled o českém pojistném trhu, jelikoţ další poznatky vyplývají právě z celkového pohledu na pojistný trh. Důleţitým rozborem je také srozumitelné vyjádření vývoje podnikatelských a průmyslových pojištění, tedy vyjádření toho, jak byla tato oblast pojištění chápána v minulosti a jakou roli hraje dnes. V jiné kapitole je rozepsáno, jaká rizika hrozí a jaké jsou moţnosti preventivního opatření. Neposlední kapitola zahrnuje popis pojištění podnikatelského subjektu v praxi. Závěr práce se snaţí o celkové hodnocení problematiky této oblasti pojištění v ČR a vyjadřuje názor na budoucí okolnosti a vývoj. Annotation The main aim is to get acquainted with business and industrial development in the Republic of insurance in each period and its developments to today's current situation. Therefore, the work focuses primarily on the general outlook on the Czech insurance market, as further evidence of just under an overall view of the insurance market. Analysis is also important to understand the observations of development of business and industrial insurance, a statement of how the area was seen in the past, insurance and the role played today. In another chapter is broken down, what risks there and what are the options prevetive measures. Finally chapter includes a description of the insurance enterprise in practice. Finally, the thesis aims at an overall rating of the insurance problem in CR and express an opinion on future circumstances and developments. 11

Obsah Úvod...7 1 Český pojistný trh......8 1.1 Český pojistný trh a jeho vliv na vstup do EU.10 1.2 Legislativní oblast 11 1.3 Komerční pojištění v ekonomice..12 1.4 Struktura pojistitelů na pojistném trhu.13 1.5 Struktura pojistných prouktů na pojistném trhu...13 2 Vývoj a trendy podnikatelských a průmyslových pojištění v ČR...13 2.1 Nedávný vývoj... 13 2.2 Současný vývoj... 14 2.3 Pojištění z pohledu podnikatelského subjektu..15 2.4 Výhody pojištění..15 2.5 Úloha risk managementu..16 2.6 Moderní formy pojištění podnikatelských a průmyslových pojištění..17 2.7 Likvidace pojistných událostí..20 3 Vývoj a trendy podnikatelských a průmyslových pojištění v ČR s ohledem na vliv přírodních živlů...21 3.1 Vznik potřeby ochrany před ţivelními pohromami...21 3.2 Pojištění majetku podnikatelů...22 3.3 Pojištění pro případ poţáru a jiných ţivelních nebezpečí... 23 3.4 Poţární rizika......24 3.4.1 Výrobní proces a jeho rizika 25 3.4.2 Rizika skladování.27 3.4.3 Jiná posuzovaná odvětví..27 12

3.4.3.1 Média a energie.28 3.4.3.2 Poţární ochrana a ostraha..28 3.4.3.3 Stanovení horní hranice pro pojistnou událost..30 3.5 Vyhledávání a hodnocení rizika...31 4 Rozbor vybraného pojistného produktu a jeho realizace pojištění...32 4.1 Analýza rizik vybraného podnikatelského subjektu...33 4.2 Aktuálně pojištěná rizika vybraného podniku.....38 4.3 Srovnání nabídek komerčních pojišťoven... 41 Závěry a doporučení.....48 Seznam použité literatury.........50 13

Úvod Cílem práce je seznámit se s vývojem podnikatelských a průmyslových pojištění v ČR v jednotlivých obdobích a jeho vývojem k dnešní aktuální situaci. Na podkladě provedeného rozboru se zaměřit na vliv a problematiku přírodních ţivlů. Práce je rozdělala do pěti kapitol. První kapitola popisuje obecný náhled na český pojistný trh a jeho vývoj. První z podkapitol vyjadřují změny v pojišťovnictví v důsledku vstupu České republiky do Evropské Unie, dále legislativní část, kde je popsáno jaké právní předpisy a vyhlášky jiţ české pojišťovnictví zaznamenalo, další podkapitolou jsou změny z ekonomického hlediska a neposlední podkapitolou je obecný přehled pojistitelů na pojistném trhu a jako poslední přehled pojistných produktů na pojistném trhu. Kapitola druhá je zaměřena na vývoj a trendy podnikatelských a průmyslových pojištění v ČR, jeho nedávný a současný vývoj. Jedna z podkapitol zahrnuje pohled na pojištění z podnikatelského hlediska, tedy vysvětlení co je vůbec hlavní podstatou pojištění a jaké jsou výhody pojištění v oblasti podnikatelských a průmyslových rizik. Důleţitou podkapitolou je moderní pojištění u tohoto druhu pojištění v dnešní moderní podobě. Důleţitá část je i likvidace pojistných událostí. Jméno pojistitele ovlivňuje hlavně jeho kladné vyřízení škodných událostí a z toho důvodu je tedy důleţitým krokem, jakého pojistitele si na dnešním pojistném trhu vybrat. Následuje specifická kapitola, která se zaměřuje na pojištění podnikatelských a průmyslových subjektů s ohledem na vliv přírodních ţivlů. Tuto část bych hodnotila jako nejdůleţitější s ohledem na téma práce. Ţivelní riziko je to nejdůleţitější riziko, které by měl podnikatelský subjekt vyuţít k pojištění a také zároveň je to riziko, které můţe způsobit opravdu vysoké škody a ztráty. Chytrý je ten, kdo si tato rizika uvědomí anebo ten, kdo má kvalitního pojišťovacího zprostředkovatele. V této kapitole je tedy popsáno, proč si tato rizika uvědomovali lidé uţ v dávné minulosti, proč je třeba tomuto riziku dát prioritu a jak vlastně pojištění funguje. Dále se v této kapitole dozvíme, jaká rizika zahrnuje pojem ţivelní riziko, co všechno si tedy pod těmito slovy můţeme představit, jaké zabezpečení, například proti poţáru, by měl daný podnikatelský subjekt vyuţívat. Předchozí kapitolu můţeme chápat tedy jako teoretickou a poslední kapitolu můţeme chápat jako praktickou část. V kapitole, která je zaměřena na konkrétní podnikatelský 14

subjekt a jeho realizace na pojištění zjistíme, jak se v praxi dá pojištění podnikatelských a průmyslových rizik vyuţít. V příkladu je vybrán podnik, který se zabývá výrobou odsávacích zařízení. Vybrané pojištění je tedy specifické pro tento podnikatelský subjekt a jeho činnost. Z toho vyplývá, ţe kaţdý podnik, ať uţ se zabývá stejnou činností, se musí zvlášť posuzovat. Jelikoţ má svá specifika jako jsou například velikost podniku, jeho umístění na trhu, jeho adresa, zabezpečovací zařízení. V práci je poukazováno na kritéria, která jsou důleţitá pro pojistitele při stanovení pojistného. Je zde tedy popisováno, konkrétně jaké poţadavky můţe pojistitel vznést a jaké jsou minimální poţadavky na příklad pro zabezpečení podnikatelského subjektu. Obecně můţeme říct, ţe pojištění je vlastně odvětví ekonomiky, které má za úkol zabezpečit finanční eliminaci rizik plynoucí z činnosti podnikatelského subjektu. 15

1 Český pojistný trh 1 Pojistný trh je střet nabídky a poptávky po pojistné ochraně. Pojistný trh se vyvíjí dle obecných podmínek, na základě kterých pojišťovny produkují svoji činnost (ekonomické, legislativní podmínky) a také dle situace na světovém pojistném trhu (zejména evropském pojistném trhu). Z aktuálního hlediska má český pojistný trh velmi dobré vyhlídky. Tuzemské pojišťovny vybraly na pojistném v prvním pololetí podle předběţných výsledků 64,9 miliardy korun, coţ byl meziroční nárůst o téměř šest procent. Za celý rok 2006 pojišťovny předepsaly na pojistném 119,9 miliardy Kč, coţ je o 3,8 procenta více neţ v roce 2005. Počet smluv domácích pojišťoven v prvním pololetí vzrostl meziročně o pět procent na 25,5 milionu. Graf č. 1 Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR Zdroj staţen 21. února 2010. Dostupný z WWW: < http://www.cap.cz/zobrazfolder.aspx?folder=lists%2fmenu+verejneho+webu%2fpojistn %c3%bd+trh > 1 Citace dle literatury č. 13, zpracováno dle literatury č. 1 16

Velkému nárůstu v objemu pojištění patří ţivotnímu pojištění. Je to hlavně v důsledku trendu kombinace ţivotního pojištění s hypotečním úvěrem. Stále více klientů zajímá investiční ţivotní pojištění. Oblast investic je tedy znovu zajímavým a aktuálním tématem. Ţivotní pojištění tedy dosáhlo velmi zajímavých výsledků. Dosáhlo na konci června 25,2 miliardy Kč, coţ znamenalo meziroční nárůst o 11,5 procenta. Oblast neţivotního pojištění s 39,7 miliardy Kč předepsaného pojistného vzrostlo proti stejnému období loni o 2,7 procenta. Na výsledku se podílelo zejména pojištění motorových vozidel. Pojištění podnikatelů, hlavně pojištění majetku, bohuţel nadále zůstává v pozadí. 1.1 Český pojistný trh a jeho vliv na vstup do Evropské Unie 2 Po vstupu ČR do Evropské Unie začala platit pravidla Evropské Unie. S tím je spojen volný pohyb nejen osob a zboţí, ale i sluţeb a kapitálu. Celkově lze konstatovat, ţe vstup ČR do EU měl kladný význam pro vývoj pojistného trhu. Řada kritiků se našeho vstupu do EU obávala, ale jejich obava byla zbytečná. Připojení totiţ přineslo pro spotřebitele daleko širší škálu a z hlediska nabídky pojistných produktů. Navíc zde vzniklo více specializovaných institucí a pojišťovacích ústavů. Jedním z hlavních přínosů je tzv. jednotný pas, který umoţňuje a otevírá pojišťovacím institucím rozšířit obchodní aktivity do celého Evropského hospodářského prostoru a zároveň se setkávat doma s konkurencí zahraničních kolegů. Jednotný evropský trh se stal i naším trhem. Připojením našeho vstupu do EU můţeme očekávat určité změny. Mohou to být změny v oblasti pojištění podnikatelských rizik v souvislosti s návrhy inovací a nových produktů ze zahraničí. V rámci pojištění občanů se mohou objevovat snahy zahraničních pojišťoven prosazovat nabídky nových produktů z oblasti ţivotního pojištění a navazujícího pojištění. Změny českého pojistného trhu lze sledovat z několika pohledů. A to z pohledu legislativního v rámci oboru pojišťovnictví, dále komerčního pojištění v ekonomice a z pohledu struktury pojistitelů a pojistných produktů na pojistném trhu ve srovnání s trhem Evropské Unie. 2 Zpracováno dle literatury č. 8 17

1.2 Legislativní oblast 3 Na základě zavedení jednotného pasu vyplývá, v souvislosti se vstupem ČR do EU bylo nutno legislativně upravit tuto významnou změnu v postavení pojistitelů. Před 1. květnem 2004 byl pojistný trh v podstatě uzavřený. Na pojistném trhu mohli působit pouze pojistitelé, kteří obdrţeli povolení Ministerstva financí ČR. Ale současně to byli i pojistitelé, kteří obdrţeli povolení od MF ČR, avšak neměli moţnost působit na pojistném trhu EU, aniţ by zde také obdrţeli povolení k provozování pojišťovací činnosti. Hlavním bodem tedy bylo, uzákonit toto pojednání v novelizaci Zákona o pojišťovnictví, platného od 1. 5. 2004. Výrazné změny se zaznamenaly po roce 2000. Jednalo se o harmonizaci českého pojistného práva s právem Evropské Unie. Důraz se kladl na finanční zdraví pojišťoven a kontrolu managementu. Harmonizace pojistného práva byla ve velké míře dovršena novelizací Zákona o pojišťovnictví s platností od 1.5.2004, resp. 1.4.2004, dále Zákon o pojistné smlouvě s platností od 1.1.2005, Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí s platností od 1.1.2005, novelizace Zákona o pojištění odpovědnosti za škody z provozu vozidel s platností od 1.5.2004 a další legislativní změny, které se pojišťovací činnosti dotýkají. Novelizace Zákona o pojišťovnictví uzákoňuje (vedle uzákonění jednotného pasu) změny ve fungování a činnost pojišťoven, zejména z pohledu jejich regulace. Další změny jsou např. zpřísnění pravidel pro tvorbu technických rezerv, volnost pro klienty z hlediska investování. Účelem je působení pojistitele jako bezpečné instituce v očích klienta. Zákon o pojistné smlouvě mluví nejen o úpravách z hlediska vstupu ČR do EU, ale např. i o uzákonění vztahu klienta s pojišťovnou, coţ bylo dříve řešeno pouze v Občanském zákoníku. Další úpravou je např. vymezení pojištění škodových a obnosových, dále stanovení pevné tříměsíční lhůty od nahlášení pojistné události, ve které musí pojišťovna vyplatit pojistné plnění. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí vyjadřuje přesnější vymezení postavení těchto podnikatelských subjektů a jejich 3 Zpracováno dle literatury č. 8 18

působení na pojistném trhu. Důraz se klade především na vzdělání jednotlivých typů zprostředkovatelů. Novela Zákona o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidel znamená přizpůsobení produktu do podoby dle podmínek EU. Jedná se o vymezení limitů pojistného plnění a podmínek nároků na pojistná plnění, dále z hlediska regulace provoz pojištění ze strany státu. Nový Zákon přizpůsobuje výši limitů pojistných plnění u škod na zdraví z dřívějších 18 mil. Kč na dnešních 35 mil. Kč. U majetku z předchozích 5 mil. Kč na dnešních 18 mil. Kč na jednu pojistnou událost. V Evropské Unii dnes platí 1 mil. EUR na zdraví a 500 tis. EUR u škod na majetku. 1.3 Komerční pojištění v ekonomice 4 Komerční pojištění v ekonomice jsou nejčastěji měřena pomocí ukazatelů pojištěnosti. K nejvíce vypovídajícím ukazatelům patří ukazatel poměřující výši předepsaného pojistného s velikostí hrubého domácího produktu. V Evropské unii celková hodnota v posledních obdobích přesahuje 9%. Z toho ţivotní pojištění zahrnuje 5,5% a neţivotní pojištění 3,5%. Pro srovnání v ČR se pohybuje celková hodnota globální pojištěnosti 4% u ţivotního pojištění a 2,5% u neţivotního pojištění. Pojištěnost je tedy ve srovnání s ČR niţší neţ v EU. Pokud se ale podíváme na statistiku např. od roku 1992 k dnešnímu stavu, zjistíme, ţe pojištěnost stále stoupá. Vyplývá to z prohlubování trţních podmínek ve všech oblastech činnosti, niţší spoluúčasti státu při krytí rizik, uvědomění si existence rizik vůbec. Dalším ukazatelem můţe být poměr předepsaného pojistného na jednoho obyvatele. Zde můţeme sledovat také určité rozdíly v porovnání ČR s EU. Na druhou stranu je třeba ale konstatovat, ţe ČR patří z hlediska pojištěnosti ve srovnání s ostatními zeměmi EU k nejvyspělejším. Další otázka spojená se vstupem ČR do EU v rámci pojišťovnictví je také problematika případných cenových změn některých produktů. Prvním faktorem na stanovení výše pojistného je škodovost. Tedy na četnosti pojistných událostí, velikosti pojistných plnění vyplývajících v souvislosti s jednotlivými pojistnými událostmi. Dalším faktorem jsou 4 Zpracováno dle literatury č. 8 19

správní náklady, velikost pojistných částek, vliv výskytu hromadných škod (povodně). Důleţitá je také konkurenceschopnost v ceně daného produktu. 1.4 Struktura pojistitelů na pojistném trhu 5 Evropská unie prošla odlišným vývojem z hlediska počtu pojistitelů neţ ČR. Jedním z důvodů je vliv jedné monopolní pojišťovny. Jakmile byl monopol odbourán, proces přechodu z monopolní pojišťovny ke strukturovanému pojistnému trhu trval delší dobu. V EU je typické, ţe je trh ovládám několika silnými pojišťovnami a ostatními menšími, které tvoří doplňující funkci. 1.5 Struktura pojistných produktů na pojistném trhu 6 Rok 1991 se datuje jako vznik českého pojistného trhu. Dochází tedy k postupnému vývoji jednotlivých produktů. Zároveň také dochází k přibliţování se zahraničnímu pojistnému trhu. V globálním měřítku převaţuje ţivotní pojištění. V posledním období můţeme sledovat nárůst v ČR asi o 20% ročně, přičemţ nárůst v zemích EU je cca 1,2%. Vlivem tohoto nárůstu je dostatečný počet ţivotních pojišťoven a podoba tohoto druhu pojištění ve srovnání produktu se zahraničním pojistným trhem. 2 Vývoj a trendy podnikatelských a průmyslových pojištění v ČR 2.1 Nedávný vývoj 7 5 Zpracováno dle literatury č. 8 6 Zpracováno dle literatury č. 8 7 Zpracováno dle literatury č. 5 20

Doznívající nárůst sazeb z druhé poloviny osmdesátých let se pozvolně přelíná do devadesátých let. Je to způsobeno hlavně nedořešením vlastnických vztahů. Tato situace ale neměla dlouhého trvání. V oblasti průmyslových rizik došlo k náhlému poklesu sazeb (1995-1999) a postupně došlo k poklesu i v ostatních sférách obchodu jako v neţivotní sféře. Například v době prudkého poklesu znamenalo pojištění majetku komplexní pojistnou ochranu, které zahrnovalo pojištění na všechna rizika různých druhů pojištění odpovědnosti, pojištění souboru věcí movitých, strojů, elektroniky. Klient v tomto případě zaplatil je část výše pojistného, která na začátku devadesátých let znamenala pouze základní pojištění. Nicméně situace po roce 2000 znamenala pro pojišťovnictví závaţnou krizi. Po tomto roce došlo k strmému nárůstu výše pojistného. Vyšší sazby pojistného se týkaly především klientů, kteří měli nepříznivý škodný průběh nebo byli vystaveni větší hrozbě vzniku ţivelních událostí. Dalšími klienty, kteří si připlatili více na pojistném, byli ti, kteří vedli podnik s činností jako je gumárenský průmysl, koţedělný, hutnictví, zpracování ropy, petrochemie. Tedy činnostmi, které znamenají pro pojistitele větší hrozbu výskytu poţárních rizik. 2.2 Současný vývoj 8 V současné době čelíme hospodářské krizi. Avšak tato krize neměla nějaký výrazný vliv na obor pojišťovnictví. A je to z toho důvodu, ţe pojišťovnictví jako takové reaguje na krizi opoţděně a nemá cyklický vývoj. Ze strany podnikatelů se v tuto chvíli očekává největší poptávka. Vývoj podnikatelských pojištění bude záviset na firmách a jejich podnikání, jejich investování a aktivitách vedoucích k dalšímu rozvoji jejich činnosti. V době krize je největší poptávka firem po pojištění pohledávek. Reakce pojišťoven byla zvednutí pojistného v případě pojištění pohledávek. Lidé ale většinou nemají problém, aby si za pojištění pohledávek připlatili na pojistném. Hlavně v této době, kdy můţe zkrachovat jeden podnik za druhým. Pojistit pohledávky ze strany pojišťoven ale není vůbec jednoduché. Jedná se o delší proces, kdy je třeba provést kompletní analýzu podniku. Konkrétní budoucí situace vývoje pojistného trhu se dá velmi těţce odhadnout. Například pokud se bude prodávat méně vozidel, znamená to pro pojišťovny, niţší příjem pojistného 8 Zpracováno dle literatury č. 13 21

z pojištění motorových vozidel. Nebo pokud by postupně krachovalo více firem, znamenalo by to pokles příjmu z hlediska podnikatelských pojištění. 2.3 Pojištění z pohledu podnikatelského subjektu 9 Riziko je neodlučitelnou součástí, které je spojeno s nejednoznačností výsledků ekonomických jevů a procesů. Můţe být jednoznačně identifikováno v souvislosti s konkrétním podnikem, jeho činností a dalšími kritérii, jako jsou konkrétní podmínky a konkrétní čas. Finanční krytí rizik, tedy nenadálých událostí představuje vytvoření určité finanční rezervy, která se posléze pouţívá na odstranění finančních ztrát v důsledku způsobeného rizika. Velké společnosti mají v dnešní době tato rizika kryta pojištěním. Pojištění je efektivní forma vytváření finančních rezerv, které se tvoří z pojistného. Hlavní podstatou pojištění je proces přenosu rizika a v případě vzniklé škodní události poskytovat finanční náhradu za škody. Pojištění není nástrojem pro odstraňování rizik, ale snaţí se poskytovat finanční náhradu v případě následků škody. Z pohledu podnikatelského subjektu se dá na pojištění dívat ze dvou pohledů, ať o jak z pohledu ekonomického, tak právního. Důleţitými kritérii pro výběr krytí rizik pojištěním je cena pojištění, případně zkušenosti zkušenosti klientů. Čím je mnoţství událostí častější, tím je větší poptávka po pojistném krytí. 2.4 Výhody pojištění 10 Pro řadu lidí znamená slovo pojištění určitou jistotu. Vyjadřuje v nich pocit, ţe i kdyby se něco stalo, mám pojištění. To je velmi důleţité obzvláště pro soukromé osoby, ale i pro ţivnostníky a firmy. Málo lidí se ale uţ nepodívá, jak jsou konkrétně pojištění a co mají v pojistné smlouvě sjednáno. Jelikoţ společnost investuje do podnikání, jako jsou např. lidské zdroje, na dovoz zboţí a jiné investice, znamená pro podnikatelský subjekt jistá úleva tím, ţe přenese určitá rizika 9 Zpracováno dle literatury č. 12 10 Zpracováno dle literatury č. 2 22

podnikání na pojistitele. Pojistné můţe být ze strany podniku chápáno jako určité výdaje pro podnik, ale po jeho zaplacení můţe firma dále podnikat a investovat s klidem, jelikoţ je o určitá rizika firmy postaráno. Pojištění se primárně zaměřuje na odvrácení finančních následků škodných událostí. Pojistitelé mají zájem na sniţování četnosti škodných událostí, ale ne však úplnému zamezení. Znamenalo by to ztrátu výnosů a zisku z jejich podnikání. Na druhou stranu tím ale chtějí zabránit ekonomickému mrhání penězi, které je způsobeno škodami. Celkově je patrné, ţe zájmem pojistitelů je omezování škod. Pojistitelé dále vyuţívají svoje moţnosti v investování do různých podob investic. Pojistitelé obchodují na burze cenných papírů, z toho důvodu je poskytování půjček a úvěrů různým společnostem prospěšné k obchodování na volném trhu. Tyto peníze se ale nashromáţdily z toho důvodu, ţe lidé platí pojistné. Část pojistného je určena na krytí rizik a část na investování, tedy obchodování pojistitele na burze cenných papírů. 2.5 Úloha risk managementu 11 Hlavním úkolem této disciplíny je soustavná analýza ekonomické činnosti sledování zřejmých, poteciálních i skrytých rizik. Jedná se tedy o vzájemně provázané činnosti, jejichţ úkolem je řídit potenciální rizika, omezit pravděpodobnost jejich výskytu a omezit dopad na podnik. Úkolem rizikového manaţera je zajištění určitého stupně bezpečnosti podniku při vynaloţení optimálních nákladů a zároveň zajistit vytvoření rezerv v případě krizových situací, pokud by posléze mělo dojít k opětovnému zavedení podniku do původního stavu. Práce rizikového manaţera nespadá pouze do oblasti finanční, ale i do oblasti obchodní, právní, organizační. Risk management zahrnuje tedy řadu činností, které lze rozdělit do určitých fází: 1. Identifikace rizik Hlavní náplní této fáze je rozpoznání a určení všech rizik podniku a následná dokumentace charakteristiky těchto rizik. Zdrojem informací můţe být smlouva, firemní plány, 11 Zpracováno dle literatury č. 1, 11, 14 23

konktrolní zprávy, předchozí výsledky, brainstorming. V této fázi je důleţité začít s identifikací včas a pravidelně v ní pokračovat. 2. Ohodnocení rizik Výsledky identifikace rizik je třeba zhodnotit a určit závaţnost jednotlivých rizik. Při analýze rizik hodnotíme pravděpodobnost výskytu, potenciální dopad na podnik, váţnost rizik a dobu, ve které se můţe riziko objevit. Při analýze závaţnosti rizik je třeba určit, jaká rizika jsou nejvíce relevantní a posléze vybrat ta rizika, kterým je třeba věnost největší pozornost. 3. Kontrola a zvládnutí rizik Po důkladném zhodnocení rizik je třeba vytvořit plán rizik, kde bude uvedena konkrétní strategie zládnutí rizik, jejich minimalizace nebo eliminace. Tento plán můţeme rozdělit do dvou bodů: a) Strategické zvládnutí rizik Týká se změny v systému práce, například změny v přidělení pravomocí jednotlivých zaměstnanců uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti z činnosti podniku, která bude jasně zahrnovat přesně určená rizika strategické plánování v pouţívání technologií, inovace produktů, změny v systému výroby, například vyuţití nebo pozastavení výrobní linky (v případě, ţe se podnik zabývá výrobní činností) b) Fyzická opatření Zavedení vyššího stupně zabezpečení, a to například protipoţární zabezpečení, fyzická ostraha podniku, elektronický zabezpečovací systém, zabudování kamerového systému, bezpečnostní zámky. Existují ale i případy, u kterých nelze předcházet strategickými opatřeními a ani fyzickými opatřeními. U některých případů je třeba uvaţovat o finanční eliminaci rizik. Jsou to následující moţnosti: a) Krytí rizik z vlastních zdrojů Krytí rizik z běžných příjmů-v tomto případě se jedná o malá rizika, která se opakovaně vyskytují a jejich následky nejsou pro podnik zásadně zatěţující a na pokrytí těchto rizik stačí běţné příjmy 24

Samopojištění-situace, kdy si podnik vytváří svoje vlastní rezervy na krytí rizika, rozsah těchto rizik je takový, ţe krytí rizik je pro podnik v jeho finančních moţnostech. Míra samopojištění je dána dvěma faktory, a to objemem vlastních zdrojů pouţitelných na krytí rizik a velikostí rizik, která mají být kryta prostřednictvím samopojištění. Mezi výhody samopojištění patří niţší náklady (které by jinak byly vynaloţeny na administrativu pojistitele), dále náklady na krytí rizika (pojistné). S tímto způsobem pojištění plynou ale i určité nevýhody. Například při velkých katastrofických škodách můţe nastat vyčerpání rezervy při větším výskytu těchto škod, případně problémy s odhadnutím nákladů na pokrytí škod. specifická podoba samopojištění je kaptivní pojištění rizik. Tato metoda je uplatňována u velkých společností, jedná se o vytváření vlastních pojišťoven, kaptivních pojišťoven. Tyto pojišťovny kryjí pouze rizika daného podniku. Kaptivní pojištění má uplatnění u velkých podnikatelských subjektů, kde jsou rizika dostatečně rozloţena. b) Pojištění Jedná se o přenesení rizika na pojistitele, který zajišťuje pojistnou ochranu. c) Krytí rizik prostřednictvím státu Tento způsob se uvaţuje pouze tehdy, pokud se jedná škody velkého a hromadného rozsahu a to například důsledkem ţivelních katastrof. 2.6 Moderní formy pojištění podnikatelských a průmyslových pojištění Kaţdý podnik se zabývá určitou hlavní náplní, činností podniku. V dnešní době jiţ existuje řada moţností, jak pojistit rizika, která mohou nastat v důsledku provozování této činnosti. Tabulka č.1 Příklady pojistných produktů dle věcné klasifikace rizik Věcná rizik klasifikace Příklady pojistných produktů pojištění pro případ poškození nebo zničení věci 25

rizika výrobní rizika ekonomická rizika obchodní rizika informační rizika sociální ţivelní událostí pojištění strojů a strojních zařízení pojištění zemědělských rizik pojištění pro případ odcizení věcí pojištění ztrát způsobených přerušením provozu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z provozu organizace pojištění finančních rizik pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z provozu organizace pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou managementem pojištění ztrát způsobených přerušením provozu pojištění finančních rizik pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem organizace pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem povolání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem pojištění elektronických zařízení pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úraze nebo nemoci z povolání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancům pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem povolání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou managementem úrazové pojištění ţivotní pojištění pojištění léčebných výloh 26

rizika technická rizika logistická pojištění příjmů v době pracovní neschopnosti environmentální pojištění dopravní pojištění přepravy pojištění pro případ odcizení věcí Zdroj: < MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojištění podnikatelských subjektů. 1. vyd. Ostrava : KEY Publishing, 2007. 236 s. ISBN 978-80-87071-08-3. 2.7 Likvidace pojistných událostí 12 V případě pojistné události očekáváme takové pojistné plnění, aby zaplnilo finanční ztrátu způsobenou danou pojistnou událostí. Pojišťovna tedy vyplatí pojistné plnění na základě pojistných podmínek a ujednání uvedených v pojistné smlouvě. Úsek likvidace pojistných událostí je vizitkou pojišťoven. A v případě rozhodnutí o přiznání určitého peněţního obnosu z pojistné události, se posléze ukáţe, zda měl podnik pojistnou smlouvu správně nastavenou nebo ne. Postup u škodných událostí je prvé řadě nahlášení pojistné události, posléze je třeba doloţit písemné hlášení o vzniklé škodní události. Toto hlášení je jedním z hlavních dokumentů k vyřízení škodní události. Čím podrobněji je škoda zaevidována, tím má úsek likvidace více informací a je daleko rychleji škodní události ohodnotit. Rozhodující fází likvidace škody je její ověření. Dokumenty k ověření a ohodnocení škody by měly být dodány co nejrychleji a to z toho důvodu, ţe se jedná u některých škod o poškozeného, který vyţaduje náhradu. Pojistné plnění odchází někdy přímo na poškozeného nebo pojištěného a někdy i na instituci, která prováděla opravu daného poškozeného předmětu. Pod pojmem pojistné plnění rozumíme tedy určitý obnos peněţních prostředků, na které má pojištěný nebo poškozený nárok dle pojistné smlouvy. Předpoklady pro pojistné plnění jsou také ošetřeny právními kroky. Nejdůleţitější ustanovení najdeme v občanském zákoníku, obchodním zákoníku, zákonu o pojišťovnictví, případně v zákonu o pojistné smlouvě. Při likvidaci pojistných událostí se můţeme o právních předpisech přesvědčit v zákoníku práce, trestním 12 Zpracováno dle literatury č. 5 27

zákonu, zákonu o účetnictví, pravidla silničního provozu, školský zákon atp. U pojistných událostí, které uplatňuje podnikatelský subjekt, se mnohdy stane, ţe bez těchto předpisů a zákonů, nemůţe úsek likvidace dále postupovat v řešení pojistné události. 3 Vývoj a trendy podnikatelských a průmyslových pojištění s ohledem na vliv přírodních živlů 3.1 Vznik potřeby ochrany před živelními pohromami 13 Jiţ v 17.století dal Jan Kryštof Bořek návrh na zavedení povinného poţárního pojištění budov v Čechách. Hlavní myšlenkou bylo zavedení protipoţárního fondu, do něhoţ by přispívali ti občané, kteří si řádně zakoupí dům. Ke vzniku fondu však nakonec nedošlo. Další snahy o zaloţení pojišťovacího spolku nebyly nijak pronikavé. Po roce 1822 na českém trhu působily dvě zahraniční pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu. Aţ v roce 1827 došlo k zaloţení První české vzájemné pojišťovny (prvotní název byl Císařskokrálovský privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťovací ústav), jejíţ hlavní záměr byl, jiţ podle původního názvu, pojistit objekty následkem poţárního rizika. Téměř současně vznikl v Brně podnik Císařsko-královský privilegovaný pospolný ústav pohořelný pro Moravu a Slezsko. Následně došlo k přejmenování na Moravskoslezskou vzájemnou pojišťovnu. Tato pojišťovna měla stejný pojišťovací záměr jako První česká vzájemná pojišťovna. Následně došlo k rozšiřování pojišťovaných rizik. První česká vzájemná pojišťovna začala pojišťovat riziko krupobití. Aţ v roce 1909 se na valné hromadě rozhodlo, ţe pojišťovna rozšíří svoji činnost na nová pojišťovací odvětví, a to ţivotní pojištění, zákonná odpovědnost a úraz, pojištění proti vloupání. Jiţ tímto nedokončeným výkladem z oblasti historie pojišťovnictví je zřejmé, ţe potřeba ochrany před ţivelními riziky byla prioritní. Jiţ v tehdejší době lidé poznali, ţe ţivelní 13 Zpracováno dle literatury č. 2 28

riziko je pro ně velkou hrozbou. Jak pro zemědělce (např. krupobitní riziko), tak například i pro občany, kteří si zakoupili nemovitost (poţární riziko). 3.2 Pojištění majetku podnikatelů Předmětem tohoto pojištění jsou nejen věci movité, ale nemovitosti, technické a obchodní vybavení, zásoby, ale také nosiče dat a data v nich obsaţená, prostředky pro reprodukci (modely, formy a apod.), cenné papíry a listiny, peníze a další cenné věci, včetně věcí zaměstnanců. V rámci pojištění majetku je uplatňováno mnoţství pojistných produktů, jeţ můţeme rozdělit do několika základních kategorií (aneb jaká rizika lze pojistit): Ţivelní pojištění-tvoří základ pojistné ochrany kaţdého podnikatelského subjektu, jelikoţ kryje škody způsobené ţivelním rizikem, tj. poţár, povodeň, vichřice, blesk, výbuch a jiné. Technická pojištění-sem můţeme zařadit strojní pojištění, pojištění stavebních a montáţních rizik. Šomáţní pojištění neboli pojištění pro případ přerušení provozu-kryje tzv.následné škody, tj. finanční újmy, které vznikly v důsledku přerušení provozu. Zahrnuje jednak pojištění ušlého zisku a jednak pojištění fixních nákladů, které musí podnik vynaloţit, i kdyţ byl provoz přerušen. Pojištění proti odcizení (případně ve spojení s rizikem vandalismus)-kryje majetek nejen v případě jeho odcizení, ale i poškození nebo zničení vzniklé jednáním pachatele, které směřovalo ke krádeţi. Dopravní pojištění (pojištění přepravy)-kryje riziko poškození, zničení, odcizení či ztráty věcí během přepravy. Pojištění peněz-rozumíme tím peníze uloţení na adrese pojištěného, peníze uzamčené v trezoru aj. Pojištění skel-skleněné výlohy, skleněné police, konferenční stolky lze pojistit v případě rozbití. Pojištění odpovědnosti-pojištění obecné odpovědnosti, případě pojištění odpovědnosti za škody vadným výrobkem. 29

3.3 Pojištění pro případ požáru a jiných živelních nebezpečí 14 Poţárem se rozumí oheň, který vznikl mimo určené ohniště nebo který určené ohniště opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Poţárem není působení uţitkového ohně a jeho tepla, ţhnoutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu v elektrickém vedení nebo zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil. Toto riziko zahrnuje klasické pojištění pro případ poţáru. Je ale důleţité zároveň upozornit na určité události, které vzniknou poţárem, ale spadají do výluk. Výlukou v tomto případě je samovolné vznícení, zahřívání nebo jiného procesu, při němţ se vyuţívá teplo. Pojištění poţáru dále kryje škodu na majetku způsobenou: Bleskem-bleskem nemusí být vţdy způsoben poţár. Výbuchem-škody výbuchem nejsou škody vzniklé poţárem, kaţdá pojistka zahrnuje omezenou výši pojistného plnění v případě škod vzniklých výbuchem Válečné události, vzpoury, občanské nepokoje, stávky, působení jaderné energie a elektromagnetického záření. Vyloučeny jsou také případy, které byly vyvolány úmyslným jednáním pojištěného. Základní pojištění tedy většinou obsahuje škody vzniklé poţárem, výbuchem, úderem blesku, nárazem nebo zřícením letadla, jeho částí nebo jeho nákladu. Není ale vţdy pravidlem u kaţdého pojistitele, proto je třeba rozloţení pro krytí rizik konzultovat a poradcem. Toto základní pojištění lze rozšířit o doplňkové ţivelní pojištění, a to: 15 a) povodeň nebo záplava, b) vichřice nebo krupobití c) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin, zemětřesením, a je-li pojištěnou věcí budova, tak také tíhou sněhu nebo námrazy, d) nárazem dopravního prostředku nebo jeho nákladu, pádem stromů, stoţárů, nebo jiným předmětů, nejsou-li součástí poškozené věci nebo nejsou-li téhoţ souboru jako poškozená věc, 14 Citace dle literatury č. 8, zpracováno dle literatury č. 6 15 Citace dle literatury č. 8 30

e) kapalinou unikající z vodovodních zařízení a médiem vytékajícím v důsledku poruchy ze stabilních hasicích zařízení. 3.4 Požární rizika 16 V dnešní době existuje řada metod, jak posoudit problematiku výskytu poţárních rizik. Jedná se o databázi znalostí a zkušeností, expertních systémů. K tomu všemu je potřeba mít pro tuto problematiku větší dávku citu. Při řešení konkrétního zadání je vhodným postupem vycházet z prostudovaného plánku dané lokality, kde lze vysledovat a identifikovat místa se zvýšenou koncentrací budov, ve kterých se nachází movitý majetek, stroje, elektronika, různé technologie, zásoby a jiné vybavení. Dle statistických a prověřených metod jsou dány určité vzdálenosti mezi objekty. Přičemţ záleţí na věcech, které jsou v budovách uloţeny. Například minimální vzdálenost mezi stěnami komplexů je 10 m, v případě, ţe se bude jednat o komplex, kde jsou uloţeny hořlavé kapaliny, je poţadována vzdálenost 20 m. U výbušnin je to dokonce 30 m. Z poţárních komplexů lze vybrat jeden, většinou největší poţární komplex, kde se soustřeďuje největší část z celkového majetku společnosti. Vţdy je však nutné posuzovat kombinaci škod dvou vlivů. Rozhoduje tedy součet hodnoty majetku a následujících finančních dopadů v případě přerušení provozu. Dalším kritériem pro posouzení poţárního rizika je odolnost budov. Do kategorie poţárně neodolných patří budovy a stavby z hořlavých materiálů, nechráněné ocelové konstrukce, dále také budovy s tloušťkou zdiva menší neţ 15 cm. Většinou v tomto případě, hasiči nesmí zasahovat do vnitřního prostoru budovy. Na druhé straně existující budovy, které mají konstrukci více odolnou vůči poţáru. Existuje tedy moţnost protipoţárního zásahu uvnitř budovy. Konstrukce je tedy většinou ze zdiva s tloušťkou silnější neţ 25 cm, je z monolitického betonu nebo obetonovaná ocelová konstrukce. Střechy by měly zpomalovat šíření poţáru, zároveň není potřeba, aby byly z nehořlavého materiálu. Existují ale kombinace výše uvedených provedení. Zde zůstává podmínka pro omezení šíření poţáru prostřednictvím střechy, ochrana dřevěných a kovových konstrukcí protipoţárními nátěry, nástřiky a obklady. 16 Zpracováno dle literatury č. 4 31

Dalším významným bodem je počet nadzemních a podzemních podlaţí, plocha půdorysu, výška jednotlivých podlaţí a výška budovy. V případě velkých prostor, jako jsou třeba haly, je třeba instalovat moderní detekci s vyhodnocováním stavu před vyhlášením poplachu a automatické hasicí zařízení (například sprinklery). Poté, co se hasí poţár hasicím zařízením a nepodaří se poţár kompletně uhasit, je rozhodující i rychlost příjezdu hasičů na místo pojištění. Jako příklad můţeme uvést automobilový průmysl, kde existují velmi velké a prostorné haly. Pokud by došlo k poţáru, mohou být zejména podzemní podlaţí ohroţena záplavou a vůbec obecně je známo, ţe u těchto částí budovy bývá největší riziko povodňových škod. Nadzemní podlaţí by měla mít detekci k automatickému hašení. Jedním z dalších závaţných rizik je úder blesku, který můţe být zdrojem poţáru. Kaţdá budova by měla být tedy vybavena bleskosvodem, který by ml procházet pravidelnými revizemi. 3.4.1 Výrobní proces a jeho rizika 17 Kaţdé podnikatelské oblasti se doporučuje zlepšení její rizikové situace. Největší význam má riziko výrobního procesu a riziko skladování. Kaţdá výrobní činnost má svá specifika, není tedy moţné nastolit konkrétní popis. Zde si analytik prověřuje poţívané suroviny, jaké jsou výrobky, mezivýrobky, jaká je pouţita technologie, organizační řád, kam vyrobené materiály směřují. V této fázi je potřeba popsat jednotlivé technologie a určit nejvíce pouţívané výrobní linky nebo strojní zařízení. Je důleţité sledovat tlak při výrobních procesech a také jaké jsou pouţity maximální teploty. V předchozím bodě bylo řečeno, ţe jedním z rozhodujících parametrů pro zjištění poţárního rizika je materiál z movitých věcí nebo zásob, které jsou uloţeny v budově. Zde to platí obdobně. Důleţité je rozloţení hořlavých látek. Výchozím elementem při hodnocení provozu je uspořádání pracovišť. Dnešní moderní pojetí bývá přehledné, účelné řešení, které umoţňuje snadný přístup k zařízení a také dobrou orientaci. Mezi jednotlivými stroji a technologiemi by měly být dostatečné odstupy, jelikoţ operace např. s hořlavými materiály vyţaduje oddělené prostory z důvodu zmírnění následků případných havárií. 17 Zpracováno dle literatury č. 3, 4 32

Kaţdé pracoviště by mělo být vybaveno bezpečnostními instrukcemi na místě, kde bude všem dostupné. Potřebný čas by se měl věnovat pro školení na bezpečnostní opatření. Zaměstnanci by měly procházet pravidelnými testy na znalost těchto bezpečnostních opatření. Měli by tedy znát svoje povinnosti v případě vzniku poţáru, vědět kde jsou prostředky poţární ochrany a jak se pouţívají, znát únikové cesty. Čistota a pořádek na pracovišti jsou jedním z dalších znaků dobře fungujícího podniku. Dodrţování zásad pro pořádek a čistotu mají za následek niţšího dopadu škodlivosti ţivotního prostředí, vyšší ţivotnost strojů a technologií, kvalita výrobků. Základem jsou plány údrţby a pravidelných prohlídek. Všechny loţiska u strojů musí být náleţitě promazána, nikde nesmí docházet k únikům oleje. S udrţováním pořádku souvisí i pravidelný odvoz odpadů. Dalším z prvků je počet automatické funkčnosti strojů. Některé stroje nepotřebují asistenci pracovníka, coţ vede k vyšším nárokům na detekci a instalaci automatických systémů zdolávání poţáru. Čím vyšší je stupeň automatizace, tím niţší počat pracovníků je ve výrobně potřeba. Další důleţitou informací je celkový počet zaměstnanců a počty zaměstnanců na jednotlivých pracovištích. Rizikový prvek můţe být i systém vytápění průmyslových hal. Velmi rizikové je přímé spalování plynu. Zvýšenou pozornost je třeba dbát na nebezpečné práce, jako je svařování, řezání plamenem, broušení, práce s otevřeným ohněm. Významným rizikovým faktorem je údrţba budovy nebo strojů externí firmou. Právě tato externí firma většinou dostatečně nezná prostředí firmy a mnohdy se můţe stát, ţe pracovníci dané externí firmy nemají takovou odpovědnost jako interní zaměstnanci firmy. Z toho posléze vyplývá větší rizikovost. Řešením můţe být zvolení interního zaměstnance firmy, který bude kaţdou externí firmu prověřovat. Na mnoha pracovištích je zakázáno kouření (speciálně kvůli manipulaci hořlavým materiálem). Myšleny jsou i povrchy (horké povrchy, jiskřící elektrická zařízení a pouţití otevřeného ohně), které mohou k vyššímu stupni rizika pomoci. Značnou pozornost je třeba vést kabelovému vedení. Jeho délka by měla být co nejkratší a vedení kabeláţe by neměl zasahovat do poţárně nebezpečných oddělení. Průchody poţárními stěnami musí být utěsněny, nesmí docházet ke sniţování poţární odolnosti. Vysokou opatrnost vyţaduje manipulace s hořlavými materiály. Ty by se neměly nechávat v blízkosti vchodových dveří, únikových východů, schodišť (z důvodu evakuace). Po 33

pouţití hořlavých materiálů je třeba provést úklid, a do vybavených skladů, tedy na určené místo. 3.4.2 Rizika skladování 18 V České republice se můţeme setkat s různými úrovněmi skladování bezpečných i nebezpečných látek. Hlavní zásadou je to, ţe v kaţdém podniku (závodu) by měla být výroba oddělena od expedice a skladu. Coţ většinou u podniků chybí. Většina podniků chce mít připraveno v budově prostor na plynulý přísun materiálu. Bohuţel se ale často zapomíná na to, ţe pokud podnik pracuje i s nehořlavým zboţím, i zde hrozí riziko skladování. Toto zboţí je totiţ většinou zabaleno do hořlavých materiálů, jako jsou plastové obaly, papír nebo lepenka. Z toho tedy vyplývá, ţe sklady obecně jsou místy se zvýšeným poţárním zatíţením. Další významnou roli hraje umístění materiálu. Některé zboţí je umísťováno na paletách a některé na podlaze. Zboţí můţe být umísťováno například do regálů. Zde záleţí na tom, v jaké se nachází výšce. V případě havarijní situace, například poţáru, je důleţité, aby na dané zboţí dosáhla voda z hasicího zařízení. Pokud se zboţí nachází tedy opravdu ve vysoké skladovací výšce, je většinou poţadována moderní poţární signalizace a automatické sprinklery. Někdy můţe být i nutný rozvod poţárních hlavic na jednotlivé regály. Navíc povinnost instalace sprinklerů je zakotvena v normě pro sklady, která je s ohledem na stavební zákon závazná. Inspektoři se většinou zaměřují na skladování hořlavých kapalin a technických plynů. Zpravidla bývají správné zásady dodrţeny. V dnešní době nikdo totiţ nepřekračuje skladovací mnoţství, vzhledem k dobrému zásobování se skladované mnoţství omezuje na potřebné minimum. Pokud bychom měli hodnotit úroveň skladování obecně, lze konstatovat, ţe Česká Republika splňuje veškeré standardy platné v rámci Evropské Unie, a to ať uţ se jedná o ochranu ţivotního prostředí nebo o bezpečnost práce. 18 Zpracováno dle literatury č. 4 34

3.4.3 Jiná posuzovaná odvětví Mimo hodnocení poţáru a dalších ţivelních rizik mají význam ještě další kategorie. Jako například média, energie, chemický průmysl. Přiblíţíme si tedy alespoň některá odvětví. 3.4.3.1 Média a energie 19 Pro typy podniků, které se zaměřují na odvětví média a energie jsou důleţité externí dodávky elektrického proudu. Ve chvíli, kdy máme hodnotit toto riziko, je třeba znát, kolik existuje nezávislých napáječů z různých rozvoden, jestli výpadek znamená automatický záskok, kde jsou hlavní transformátorové stanice, jakým způsoben je vůbec zařízen rozvod po podniku, jak dlouho by trval výpadek po závaţné havárii. Odběr elektřiny závisí také, zda se jedná o zimní nebo letní období. Některé společnosti upřednostňují vlastní výrobu energie, která jim napomáhá k vyšší nezávislosti a sniţuje nákladové poloţky. Opět je důleţité analyzovat základní technické parametry kotlů, zabezpečovací zařízení proti poţáru, ochrana proti havárii loţisek, popis strojů. Přičemţ jsou významné náhradní zdroje proudu. Vytápění budovy můţe vyuţívat vlastních zdrojů tepla nebo čerpat tepelné zdroje z obecní teplárny. Jelikoţ jsou potřeba zdroje chladu a klimatizační jednotky, měla by být v podniku klimatizace. Klimatizace ale není nutnost, pro běţné vytápění stačí teplovodní plynové kotle. Pokud se podnik zabývá výrobou, je důleţité sledovat stav stlačeného vzduchu. Záleţí na tom, pro jaké účely se vzduch vyuţívá, tedy přesněji řečeno řízení a regulace nebo technologické operace. I moderní šroubové kompresory mohou být vybaveny olejovým hospodářstvím, které v případě havárie můţe být zdrojem poţáru. Kromě stlačeného vzduchu se můţeme setkat s různými druhy plynů, tedy hořlavých i nehořlavých, skladovaných v tlakových lahvích nebo případně plynojemech. Významnou sloţku určuje zásoba vody. Někteří spotřebitelé mají vlastní zásobárnu vody na řekách nebo mají vlastní studny. Některým jiným firmám postačuje nabídka 19 Zpracováno dle literatury č. 4 35

vodárenských společností. Zde je důleţité umístění čerpadel a jejich zálohování v případě výpadku dodávky elektřiny. 3.4.3.2 Požární ochrana a ostraha 20 Ve chvílích, kdy dojde k poţáru, člověk se často v panice většinou chopí hasicího přístroje, který je nejblíţe. Mnohdy ale pouţití jiného hasicího přístroje můţe znamenat zabránění několika jiným dalším a mnohdy i milionovým škodám. Pokud se například budou elektronická zařízení hasit práškovým přístrojem, dojde k nenávratnému zničení elektroniky. Tzv. nástěnné hydranty závisí výhradně na lidském činiteli a je třeba znát základní bezpečnostní pravidla. Při úvahách moţného vzniku poţáru je nutné zvaţovat poţární zatíţení, pravděpodobnost vzniku a moţný zdroj poţáru včetně jeho rychlosti, s jakou se mohou plameny rozšířit. Významnou rolí je včasná detekce poţáru, jelikoţ v počátečním stavu je oheň snadno zvládnutelný. Dnes jiţ existují moderní poţární signalizace, které analyzují stav poţárního rizika před vyhlášením poplachu. Pokud je jednoznačné, ţe se jedná o počátek poţáru, je důleţité ihned zasáhnout a podchytit poţár hned u zrodu. V některých podnicích fungují automatická stabilní hasicí zařízení, která jsou vedena do činnosti v počátku poţáru a zasáhnou rychleji neţ člověk (zvlášť, pokud nastane poţár tehdy, kdy není pracovní doba a podnik je zavřený). Samozřejmě nenahraditelnou roli hraje akce hasičů a záchranářů, kteří v mnoha případech zachrání nejen lidské ţivoty, ale majetek podniku. Je potřeba znát základní informace, jako například doba dojezdu hasičů, tedy jak rychle je sbor schopen se na dané místo rychle dopravit. Pokud se jedná o velký podnik, tak se povaţuje za velkou přednost mít vlastní profesionální sbor. Dalším důleţitým faktorem je pak zpracovaný havarijní plán, postup povolování poţárně nebezpečných prací a zajištění jeho bezpečného průběhu. Pozornost se dále věnuje zákazům kouření na místech se zvýšeným poţárním nebezpečím. Hlavně aby se zabránilo zbytečnému výjezdu sboru hasičů a to jen z toho důvodu, ţe někdo ze zaměstnanců poruší pravidla. Nejlepší však je zabránit kouření po celém areálu podniku. Velký význam má 20 Zpracováno dle literatury č. 4 36

právě spolupráce podniku se sborem hasičů, policií a zdravotní sluţbou. To vše prochází kontrolou inspekce. Ostraha podniku by měla obecně zabránit vstupu do objektu neoprávněným osobám, aby se zabránilo jak vloupání, krádeţi, vandalismu, tak i vzniku následného poţáru. Zde záleţí zase na dané činnosti (oboru podnikání) firmy. Pokud se jedná například o výrobní podnik, sleduje se zabezpečení proti neoprávněnému vstupu cizí osoby, noční osvětlení, neustálé obsazení vrátnice, počet stráţných ve sluţbě, prověřování vjezdu cizích nebo návštěvních vozidel. Dále je třeba vědět, zda má podnik sledování zabezpečen například kamerovým systémem, jak je naplánována pochůzková sluţba a obecně systém kontroly. Pokud se tedy jedná o menší podnik, který se obecně řečeno zabývá administrativní činností a zpracování dat klientů, je důleţité uchovávat tyto osobní údaje klientů pod doporučeným zabezpečovacím systémem pro tyto typy firem. 3.4.3.3 Stanovení horní hranice pro pojistné události 21 Součástí kaţdé rizikové zprávy by měly být uvedeny odhady maximální nebo pravděpodobné škody. Na určení těchto maximálních nebo pravděpodobných výší horní hranice pojistného plnění slouţí určité definice. NLE-Normal Loss Expectancy Maximální očekávaný škodní potenciál v případě, ţe stabilní hasicí systémy fungují bez závady a lidský zásah při zdolování poţáru je úspěšný. PML-Probable Maximum Loss Maximální očekávaný škodní potenciál v případě, ţe stabilní hasicí systémy nejsou schopné provozu, ale lidský činitel je při zdolávání poţáru úspěšný, poţární stěny zabraňují dalšímu šíření poţáru. MFL-Maximum Forseeable Loss Maximální očekávaný škodní potenciál v případě, ţe stabilní hasicí systémy nejsou schopné provozu, lidský činitel není schopen poţár zdolávat, pouze náleţitě provedené poţární stěny zabraňuji dalšímu šíření poţáru. MAS-Maximum Amount Subject 21 Citace dle literatury č. 3 37

Za daných okolností je zničen celý poţární komplex bez ohledu na existenci poţárních stěn, poţár se ukončí, aţ kdyţ vyhoří všechny spalitelné látky. CAT-Catastropic Loss Maximální škodní potenciál, který lze předpokládat v případě katastrofického scénáře, kdy ochranné systémy nemají význam pro zábranu škody. Hlavní myšlenky stanovení výše hranice pojistného plnění jsou dvě sloţky, jedna se týká majetku společnosti a druhá přerušení provozu. V některých případech můţe relativně malá škoda způsobit nečekaně vysoké následky a výpadek výroby. 3.5 Vyhledávání a hodnocení rizika 22 K tomu, abychom zamezili a předešli hrozícím rizikům, hraje důleţitou úlohu prevence. Prevenci tedy chápeme něco jako předběţná opatření, kterými bychom před moţnými riziky mohli zabránit. Jedná z částí prevence je také naplánování jednotlivých kroků k odstranění rizik. Pro přijmutí vybraného subjektu do pojištění jsou pro pojistitele důleţité následující informace: Druh rizika- zde pojistitel zkoumá, čím se podnik zabývá, jaká je jeho činnost, co je jeho hlavní náplní. Dalšími doplňujícími informacemi jsou například adresa subjektu (zda se podnik nenachází v povodňové oblasti), velikost subjektu (do zápisu inspektora se uvádí, jaké části budovy byly prohlédnuty). Uţ při tomto prvním ohodnocení můţeme očekávat vyjádření pojišťovny, zda obchod do pojištění přijme nebo ne. Požární ochrana a nebezpečí výbuchu- zde jsou důleţité následující otázky: Jaké je stávající zabezpečení proti poţáru a jaká je jeho úroveň? Je toto zabezpečení dostatečné? Jaká je pravděpodobnost výskytu poţáru? Jaké je riziko výbuchu? Jaká část podniku je výbuchem nejvíce ohroţena? Jaká je doba příjezdu hasičů? Můţe se stát, ţe pro daného pojistitele, kde subjekt o pojištění ţádá, není stávající zabezpečení dostačující. V této chvíli pojistitel navrhne ţadateli, aby postupoval dle jeho pojistných podmínek, zabezpečení si rozšířil a po té bude subjekt do pojištění přijat. V těchto případech se můţe stát, ţe zabezpečení, které předepisuje pojišťovna, je pro 22 Zpracováno dle literatury č. 4, 6 38

podnik velmi nákladné. Je tedy doporučováno, aby si ţadatel prověřil jiné pojistitele, které nemají tak vysoké poţadavky na zabezpečení. Spolehlivost strojů a zařízení- zde se podkládají otázky typu: Hrozí nebezpečí z okolí v důsledku činnosti? Můţe charakter činnosti ohrozit souseda nebo okolí? Mechanické a elektronické zabezpečení-jaká je úroveň ostrahy před neoprávněným vstupem cizích osob? Jaké prostředky jsou k dispozici? Univerzálním poznatkem je také hodnocení čistoty a pořádku na pracovištích. Součástí hodnocení je také otázka škodného průběhu v posledních letech (většinou 5 let zpětně). Zkoumá se, co se stalo, jak byla vysoká škoda, co bylo poškozeno a jakou událostí, jaké bylo plnění pojišťovny. Závěr by měl vést k doporučení, jaké kroky by měly vést k tomu, aby se předchozí událost jiţ neopakovala. 4 Rozbor vybraného pojistného produktu a jeho realizace 23 Vybraný podnikatelský subjekt je společnost s ručením omezeným, zabývá se odsáváním filtrací vzduchu s podílem průmyslových prachů, zplodin a škodlivin. Firma má vlastní výrobu, je schopna vyrábět svoje vlastní odsávací a filtrační zařízení. Součástí dodávky odsávacího a filtračního zařízení je prováděná montáţ, elektroinstalace a uvedení do provozu. Firma má hlavní sídlo, pobočku a jednu výrobní halu. Firma zaměstnává 30 zaměstnanců. 23 Zpracováno dle literatury č. 5 39

Schéma č. 1 Přehled hlavních toků sídla společnosti Schéma č. 2 Přehled hlavních toků pobočky společnosti Schéma č. 3 Přehled hlavních toků výrobní haly společnosti 40