Možné účinky XENOBIOTIK přímý toxický účinek -látka působí pouhou svou přítomností na kritickém místě v organismu biochemický účinek - látka interaguje s cílovou molekulou (receptorem), ovlivní nějaký biochemický děje a tím některou životní funkci buňky, či organismu imunotoxický účinek -změny imunitního systému projevující se snížením imunity, nebo nepřiměřenou, alergickou reakcí mutagenita -změna genetické informace vedoucí ke změně vlastností následujících generací karcinogenia -změna genetické informace vedoucí ke zhoubnému nádorovému bujení teratogenita - poškození plodu vedoucí k narození defektního jedince
Rostlinná buňka
Jak vypadá rostlinná buňka
Živočišná buňka
Jak vypadá buňka erythrocyty (buňky červených krvinek) - jsou bezjaderné a obsahují hemoglobin
Jak vypadá buňka leukocyty (buňky bílých krvinek)
Jak vypadá buňka buňky hladkého svalu
Jak vypadá buňka buňky příčně pruhovaného svalu
Jak vypadá buňka neurony (buňky nervové tkáně)
Buňka
Mitochondrie buněčná elektrárna NH 2 ADENIN N N OH OH OH N N HO P O P O P O O O O CH 2 H O H TRIFOSFÁT H OH H OH RIBÓZA Adenosintrifosfát-ATP ATP = ADP (adenosindifosfát) + fosfátová skupina + energie
Buněčné jádro V buněčném jádře jsou přítomny chromozómy. Každý chromozóm je tvořen jednou molekulou DNA. Molekulu DNA tvoří řetěz mnoha pospojovaných genů.
Stručná historie objevů souvisejících s DNA 1831 až 1868 - první zmínky o existenci DNA, 1944 - DNA prokázána jako nositelka genetické informace (výzkum Oswalda T. Aweryho), 1953 - James D. Watson a Francis H. Crick předkládají strukturní model dvoušroubovice DNA, 1966 přítomnost DNA prokázána v chromosomech a mitochondriích, 1967 objev tzv. restrikčních enzymů, biologických nůžek, kterédokážírozstřihnout dvojšroubovici DNA v místě specifické sekvence, 1973 vyvinut postup výroby rekombinantních molekul DNA tím, že lidský gen byl připojen do molekul bakteriální DNA, 1976 určeno pořadí molekul v genech, 1977 počátek snah o mapování DNA, 1981 - poprvé izolovány lidské geny, 1982 první léky produkované genovou manipulací - inzulin a interferon, 1983 - poprvé syntetizován umělý chromosom, objev tzv. Polymerase Chain Reaction (PCR) řetězové reakce, při které je fragment DNA kopírován pomocí enzymu polymeráza, 1984 - poprvé uplatněna molekulární biologie v kriminalistice genetický otisk prstu (DNA fingerprint), 1986 společnost ABI uvádí automatický sekvenátor DNA, 1988 - organizace na výzkum lidského genomu (Human Genome Organisation) oznámila úkol zmapovat kompletní skladbu DNA, 1990 - poprvé vyzkoušena léčba lidského organismu pomoci genových experimentů, 1991 - začátek projektu zkoumání lidského genomu mezinárodním veřejným konsorciem Human Genome Project (HGP), 1995 - rozluštění prvního genomu (bakterie Haemophilus influenzae), 1996 - rozluštěn eukaryontní genom pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae), 1998 - rozluštěn genom prvního mnohobuněčného organismu - parazita hlístice (Caenorhabditis elegans). 1999 - popsán genetický kód lidského chromozómu 22, jednoho z 23 párů lidských chromozómů, 2000 - HGP oznámilo sestavení hrubého náčrtu celého lidského genomu, 2001 oznámeno rozluštění 95 procent lidského genomu, 2002 kompletní genetická mapa myši, 2003 - mezinárodní tým vědců oznámil dokončení plné identifikace lidského genomu.
DNA
DNA Adenin Tmavě modrá dusík Světle modrá vodík Červená kyslík Šedivá uhlík Růžová nevazebné elektronové páry Cytosin Guanin Guanin Thymin
DNA 1983 - objev tzv. Polymerase Chain Reaction (PCR) řetězové reakce, při které je fragment DNA kopírován pomocí enzymu polymeráza
DNA 2000 - HGP oznámilo sestavení hrubého náčrtu celého lidského genomu, 2001 oznámeno rozluštění 95 procent lidského genomu, 2002 kompletní genetická mapa myši, 2003 - mezinárodní tým vědců oznámil dokončení plné identifikace lidského genomu.
DNA 1984 - poprvé uplatněna molekulární biologie v kriminalistice genetický otisk prstu (DNA fingerprint).
DNA Je rovněž možné porovnat genotypy u velkého množství jedinců na různých kontinentech. To může pomoci při interpretaci různých vln stěhování národů v historii lidstva. Analýzou mitochondriální DNA z fosílií Neandrtálců starých 40 000 let bylo např. jednoznačně prokázáno, že Homo Neanderthalensis se od moderního člověka geneticky lišil mnohem více, než se předpokládalo.
DNA Cyklista Jobie Dajka byl vyřazen z australského reprezentačního týmu na letní Olympijské hy v Athénách 2004. Důvodem bylo, že lhal při vyšetřování dopingového případu svého krajana Marka Frenche. J. Dajka nejprve popřel, že by věděl o dopingových praktikách mezi cyklisty dráhaři. Poté, když se našly stopy jeho DNA na ampulích v koši na odpadky, doznal se ke lži. Přestože tedy sám nedovolené podpůrné látky nepoužíval, OH se účastnit nemohl. Tento případ nesvědčí jenom o schopnostech moderní vědy, ale i snaze Australského olympijského výboru čestně usilovat o dodržování ideálů olympijského hnutí.
DNA TEM mikrografie bakteriofágu, viru napadajícího výhradně bakterie. Mnoho prospěšného získáme studiem DNA virů. Virové choroby jsou současnými postupy jen omezeně léčitelné. Vakcinace chránící organismus proti účinkům některých virů je vdůsledku jejich rychlé mutace vždy časově omezená. Při znalosti sekvence virů je možné s nimi lépe bojovat. Je například možné vpravit do napadeného organismu úseky DNA komplementární k virové sekvenci. Tyto speciální, nepůvodní sekvence blokují virovou mrna, a tak virům zabraňují v množení. Druhým důvodem, proč jsou viry středem zájmu je ta skutečnost, že dokáží účinně infikovat lidskou DNA. Tato vlastnost znich dělá potenciálního kandidáta pro přenos geneticky modifikovaných sekvencí do živého organisnu. Právě modifikované viry budou zřejmě sloužit pro opravu poškozených lidských genů.