Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část)

I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období (textová část)

Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2013... 2 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení). 6 1. Příjmy domácností... 6 1. 1 Základní charakteristika... 6 1. 2 Mzdy... 10 1. 2. 1. Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku... 20 1. 3 Sociální příjmy... 24 1. 4 Ostatní příjmy... 35 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady... 37 3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností... 41 3. 1 Peněžní výdaje..41 3. 2 Peněžní úvěry, půjčky..44 3. 3 Úspory.46 C. Vývoj na počátku roku 2014 a predikce na další období... 49

Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (ČNB), Asociace pro kapitálový trh (AKAT) a České leasingové a finanční asociace (ČLFA), vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), Ministerstva financí (MF). Využity byly také výsledky vlastních šetření ING Bank ČR a ekonomického institutu IDEA. Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Dlouhodoběji platné tendence vycházejí z oficiálních údajů zveřejněných v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2012 a Eurostatu. Při zpracování jednotlivých kapitol Analýzy byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Průměrná mzda byla vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství (není-li v textu uvedeno jinak). Při zpracování dat o průměrných mzdách byly ČSÚ uplatněny matematicko statistické metody odhadů nonresponse a odhadů za nešetřenou část podnikatelské sféry a neziskových organizací, při současném využití administrativních zdrojů dat. Data za jednotlivé regiony byla získána tzv. pracovištní metodou tj. podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za rok 2013 (pokrývající 18 102 ekonomických subjektů zaměstnávajících 2 114 tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností (vč. vývoje na počátku roku 2014) je založena na rozboru údajů ČSÚ; při propočtech možného vývoje hlavních makroekonomických veličin v dalších letech (v části C ) byly použity metody extrapolace již probíhajícího (resp. opakujícího se) trendu např. tržní spotřebitelské ceny (zejména potraviny, pohonné hmoty, odívání), popř. regresní analýza (HDP, podpory v nezaměstnanosti apod.). S výjimkou použitých údajů z vlastní databáze MPSV, dat ČSÚ o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů, přehledů ČNB (bankovní vklady a úvěry) a údajů z Informačního systému o průměrném výdělku je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle ověřených předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 15. dubnu 2014 1

A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2013 Česká ekonomika i přes celkový meziroční pokles HDP o 0,9 % začala ve druhé polovině roku 2013 vykazovat známky zlepšení. V posledním čtvrtletí byl mezikvartální růst dokonce nejvyšší v celé Evropské unii, významně se na tom ovšem podílel daňový výnos z předzásobení tabákovými výrobky. Dalšími faktory podílejícími se na oživení byly ke konci roku také vládní výdaje a zpracovatelský průmysl, zde se navíc pozitivně projevily rychleji rostoucí ceny vývozu než dovozu. Naopak stále pokračoval propad výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu (- 3,5 %). Navíc i přes nízkou srovnávací základnu konečná spotřeba domácností v celoročním vyjádření stagnovala a jak ukazuje graf níže, došlo i k poklesu jejich hrubých úspor. Slabá poptávka způsobující deflační tendence byla v roce 2013 ovlivněna nadále klesajícími reálnými mzdami a poměrně vysokou nezaměstnaností. Názorný pohled na vývoj vybraných ukazatelů české ekonomiky v letech 2008 až 2013 podává následující graf: 25,0 Meziroční vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů v letech 2008-2013 (změna v %) 15,0 5,0-5,0-15,0-25,0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Mzdy a platy* Hrubý disponibilní důchod* Výdaje na individuální spotřebu* Hrubé úspory domácností* Index spotřebitelských cen HDP - stalé ceny rok 2005 *Vypočteno z běžných cen Zpracováno z dat ČSÚ 2

disponibilní (čistý) příjem sektoru domácností (na bázi národních účtů) poklesl v roce 2013 v nominálním vyjádření o 1,8 %, tato tendence charakterizovala také příjmy na úrovni konkrétních typů domácností na bázi statistiky rodinných účtů, kde průměrný příjem na domácnost činil 28 283 Kč (nominální propad o 1,3 %); kupní síla příjmů v konfrontaci s cenovou inflací na obou úrovních ve srovnání s rokem 2012 výrazněji klesla, největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) činila 25 128 Kč a její meziroční dynamika růstu se z 2,7 % v roce 2012 propadla na 0,1 %; po zohlednění nárůstu cenové inflace došlo k výraznému poklesu reálné úrovně průměrné mzdy (o 1,3 %), příjmy domácností sociálního charakteru druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností vzrostly jak nominálně (o 1,8 %), tak i reálně (o 0,4 %); zvýšily se příjmy občanů ze všech druhů sociálních dávek, přitom jejich dynamika byla rozdílná, nejvýraznější procentní nárůst byl zaznamenán u dávek pomoci v hmotné nouzi (o 35,6 %), dávek státní sociální podpory a pěstounské péče a dávek podmíněných zdravotním stavem, vzhledem k situaci na trhu práce nemůžeme přehlédnout ani nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti, průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu dosáhla úrovně 10 962 Kč a srovnatelnou skutečnost za rok 2012 překročila o 1,8 %, v reálném vyjádření se však mírně snížila (o 0,2 %); celkový počet důchodců se v prosinci 2013 meziročně snížil o 8,2 tis. (o 0,3 %), nejvíce počet invalidních důchodců 3. stupně; zatímco počet důchodců se starobním důchodem stagnoval, počet osob s trvale kráceným předčasným důchodem vzrostl o 3,8 %, na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno o 5,1 % finančních prostředků více než ve stejném období předchozího roku, zatímco výdaje na rodičovský příspěvek a přídavky na děti klesly, u příspěvku na bydlení vzrostly o 29,1 %; na dávky pěstounské péče bylo po nové právní úpravě poskytnuto meziročně o 0,9 mld. Kč více (tj. o 66,0 %), 3

na podporu v nezaměstnanosti bylo vyčerpáno o 1,0 mld. Kč (o 10,5 %) více než v roce 2012, vzrostl průměrný počet evidovaných nezaměstnaných a zároveň i počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu; průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 6 284 Kč a byla o 392 Kč (6,7 %) vyšší než v roce 2012, výrazně (o 35,6 %) se zvýšil objem prostředků vyplacených na dávky pomoci v hmotné nouzi zejména v souvislosti s navýšením počtu příjemců dávek v důsledku méně příznivé situace v oblasti příjmů z pracovní činnosti a zvyšujícího se počtu dlouhodobě nezaměstnaných bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, meziroční nárůst spotřebitelských cen (cenové inflace) dosáhl 1,4 %, (o rok dříve 3,3 %), spotřebitelská inflace tak po určité akceleraci v předchozím roce nabrala kurs celkového zmírnění odpovídajícího nízké poptávce domácností obvyklé v období útlumu ekonomiky; hlavním systémovým vlivem bylo lednové zvýšení základní i snížené sazby DPH o 1,0 p. b., zvýšení spotřební daně u tabáku a cenové deregulace v bydlení, největší vliv na cenovou inflaci měl vzestup nepřímých daní a tržních cen ve třech nejdůležitějších položkách spotřebního koše domácností, tj. zejména ve výživě (podíl na růstu cen 38 %), bydlení (29 %) a alkoholických nápojích a tabáku (20 %), zlevnily naopak pošty a telekomunikace, odívání, obuv a (s výkyvy v průběhu roku) také doprava, vyšší nárůst životních nákladů proti průměru způsobila u domácností důchodců (2,0 %) struktura jejich spotřebního koše s dominantním postavením výživy a bydlení a vyšších nákladů na zdravotní péči a ostatní zboží a služby (vyšší pojistné); v hl. m. Praze činilo navýšení 1,8 %, při jen mírně podprůměrném nárůstu nákladů na potraviny a nealkoholické nápoje byl vykázán vyšší růst cen bydlení, naopak menší než v celé ČR byl propad cen odívání a obuvi, harmonizovaný index spotřebitelských cen (podle metodiky EU) činil v ČR v ročním průměru 1,4 %, což představovalo o 0,1 p. b. méně než průměr 28 členských zemí EU, kladný rozdíl oproti vývoji v roce 2012 byl vytvořen postupně zejména v 1. 3. čtvrtletí roku 2013, byl však nejnižší od roku 2006, 4

tempo výdajů na spotřebu se po propadu v roce 2012 mírně zvýšilo tak, že nepatrně vzrostlo i v reálném vyjádření (o 0,5 %); uvedený trend svědčí o tom, že část českých domácností již byla postavena před nutnost alespoň částečné realizace některých dříve odkládaných nákupů zboží a služeb, což se odehrávalo mj. také v prostředí poměrně příznivé cenové inflace a očekávaných vyšších budoucích příjmů, ve struktuře spotřebních vydání domácností v roce 2013 posílila zejména váha výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení, dopravu a finanční platby; zejména u skupin konkrétních typů domácností na mikroúrovni byl stále ještě patrný odklon domácností od nákupů zbytnějšího sortimentu zboží a služeb, celkový objem úvěrů domácností evidovaných u peněžních ústavů vzrostl meziročně oproti roku 2012 o 48,3 mld. Kč (tzn. o 4,3 %) a dosáhl tak ke konci roku 2013 1 182,8 mld. Kč, již tedy nepokračoval trend klesající dynamiky růstu zadlužení trvající od roku 2007; rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly, stejně jako v předcházejícím roce, hypoteční a jiné úvěry na bydlení (852,3 mld. Kč), z toho objem hypotečních úvěrů se zvýšil o 46,1 mld. Kč (na 746,6 mld. Kč), domácnosti i při nižším růstu peněžních příjmů navýšily stav svých úspor, avšak jejich objem se (podle dostupných údajů ČNB) v roce 2013 meziročně zvýšil jen o 2,4 % (+ 41,9 mld. Kč) na 1 812,2 mld. Kč a výše ročního přírůstku vkladů se tak nadále snižuje již od roku 2008; domácnosti se zaměřují na tvorbu úspor v tuzemské měně (96,6 %) a dávají výhradně přednost spoření v netermínované formě (celkový přírůstek o 7,9 %, tj. 77,7 mld. Kč), zatímco termínované korunové vklady se o 37,0 mld. Kč snížily; v roce 2013 nastal výrazný vzestup depozit v penzijních fondech, které dosáhly celkového objemu 281,6 mld. Kč (+ 35,0 mld. Kč). 5

B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností na makroúrovni (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 3 087,1 mld. Kč. Meziročně tak poklesly nominálně o 0,6 % (-17,3 mld. Kč) a reálně o 2,0 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 0,9 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 45 % podílely náhrady zaměstnancům (-1,6 %) a téměř jednou pětinou sociální dávky (-2,1 %) a smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) pokles o 2,0 %. V menší míře pak na něm participovaly důchody z vlastnictví (-7,0 %) a ostatní běžné transfery jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. (pokles o 0,2 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 2 093,0 mld. Kč, což bylo nominálně o 1,8 % a reálně o 3,2 % méně než v roce 2012 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2011 snížila o 1,8 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,5 p. b. na 53,9 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. 6

Dostupná orientační data o vývoji čistých peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala převážně výrazné meziroční zpomalení dynamiky. Jak ukazuje tabulka č. 2, v úhrnu všech domácností zařazených do sledovaného souboru byl zaznamenán většinou nominální pokles příjmů, vzhledem k vývoji cenové inflace byl pokles reálných příjmů ještě hlubší. Pouze domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů vykázaly v souhrnu růst příjmů (nominálních i reálných), převážně však jako odraz nízké výchozí základny roku 2012. Příjmovou situaci domácností charakterizovaly tyto tendence: průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval 12 543 Kč, tj. nominálně o 1,1 % (134 Kč) méně než v roce 2012 při zohlednění růstu meziroční cenové inflace o 1,4 % kupní síla příjmu většiny konkrétních skupin domácností klesla (největší úhrnný propad reálných příjmů o 5,9 % vykázaly OSVČ); průměrné domácnosti si tak nemohly v úhrnu fakticky pořídit měsíčně za 311 Kč zboží a služeb na 1 svého člena proti stavu před rokem, pokles úhrnných příjmů domácností zaměstnanců způsobil zejména propad jejich sociálních příjmů (nominálně klesly o 1,8 %) a tzv. ostatních příjmů (- 3,0 %); k poklesu přispěl i jen nepatrný růst jejich příjmů z pracovní činnosti (navýšení o 0,9 %), průměrný nominální příjem 1 člena domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) vzrostl v roce 2013 meziročně o 3,0 %, a to zejména v souvislosti s růstem ostatních příjmů a valorizací průměrného důchodu na počátku roku 2013, při mírnějším navýšení životních nákladů této kategorie domácností (viz kapitoly 1.3 a 2.1) tak došlo k nárůstu jejich kupní síly o 1,6 %, čistý měsíční peněžní příjem, s nímž disponovala průměrná domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil 28 283 Kč, bylo to o 373 Kč méně než před rokem (reálný meziroční index 97,3 %). 7

Výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2013 ukazují pouze základní popis příjmové situace domácností. Některé další údaje ukazující dlouhodobě platné trendy, poskytují výsledky šetření Eurostatu (EU SILC) a ČSÚ Příjmy a životní podmínky domácností (prezentované údaje o příjmech jsou vzhledem k charakteru šetření - za předchozí roky). Z analýzy dalších zdrojů mj. vyplynula tato víceméně obecně platná doplňující dílčí zjištění a poznatky týkající se charakteristik příjmové diferenciace domácností: v roce 2011 (poslední dostupné údaje uvedených statistik) dosáhl roční peněžní příjem na osobu v průměrné domácnosti 147,5 tis. Kč, tj. o 2,9 tis. Kč více než o rok dříve. Na průměrný příjem dosáhlo 43,5 % domácností, tj. o něco více než o rok dříve, z hlediska postavení osoby v čele domácnosti rostly příjmy všem skupinám domácností pouze s výjimkou osob samostatně výdělečně činných (vliv zpomalení ekonomiky spojený s nízkým odbytem zboží a služeb); prohloubil se rozdíl mezi výší příjmů domácností OSVČ a zaměstnanců s vyšším vzděláním (dříve srovnatelný), naopak diferenciace příjmů v rámci domácností zaměstnanců se zmírnila: příjmy domácností s nižším vzděláním rostly stejně jako domácností s vyšším vzděláním; vzhledem k valorizaci vzrostly také důchody a o něco ubraly ze svého zaostávání za dynamikou příjmů zaměstnanců, z porovnání příjmové nerovnosti mužů a žen zpracovaném za využití ukazatele GPG (Gender Pay Gap) vyplynulo (v návaznosti na data mzdové statistiky) určité zlepšení - za rok 2012 procentuální rozdíl mezi finančním ohodnocením žen a mužů činil 22,0 % (o 4,2 p. b. méně než v extrémním roce 2008); rozdíly v odměňování jsou zřetelné u vysokoškolsky vzdělaných (cca 31 %), absolventů středních škol (cca 28 %), u profesí jsou největší rozdíly patrné u vedoucích pracovníků a zákonodárců (až 36 %); naopak nejmenší rozdíly jsou v oblasti sociálních a osobních služeb (6,9 %), mírný růst počtu osob ohrožených příjmovou chudobou započatý v roce 2010 se zastavil; v roce 2012 činil cca 990,3 tis. (tzn. 9,6 %) obyvatel s disponibilním příjmem necelých 115 tis. Kč za rok (9 580 Kč měsíčně); v roce 2013 se podle předběžných údajů ČSÚ míra ohrožení příjmovou chudobou snížila na 8,5 % (872 tis. osob); příjmovou chudobou bylo přitom ohroženo 4,0 % (o 0,5 p. b. méně než v roce 2012) osob žijících v domácnostech s ekonomicky aktivními pracujícími členy (viz graf č. 1 v příloze); mezi nejohroženější podle regionů patřily podle dat Eurostatu i nadále Severozápad a Moravskoslezsko, v členění podle převažující ekonomické aktivity byli i v roce 2013 podle předběžných dat ČSÚ nejvíce ohroženi nezaměstnaní a podle typu domácnosti neúplné rodiny s dětmi a úplné rodiny se třemi a více dětmi, podle pohlaví byly chudobou ohroženy více ženy než muži, 8

podíl domácností s úplně nejnižšími příjmy, tj. těch, které hospodařily s příjmem pod hranicí životního minima (160,1 tis.), činil v roce 2012 3,8 % všech domácností. Z hlediska typu převažovaly domácnosti jednotlivců a neúplné rodiny, z hlediska ekonomické aktivity to byly zejména domácnosti nezaměstnaných a důchodců bez pracujících členů, míra materiální deprivace (podíl osob, které trpí materiálním nedostatkem, tzn. nemohou si dovolit některé komodity a služby) podle předběžných dat Eurostatu a ČSÚ v roce 2013 zůstala na úrovni roku 2012, tj. 6,6 % (v roce 2011 to bylo 6,1 %), z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy na osobu v roce 2011 v domácnostech s pracujícími členy byly zaznamenány v městech nad 50 tis. obyvatel, nejnižší naopak v obcích s nejnižším počtem obyvatel (do 999 osob); u domácností bez pracujících členů byl nejnižší příjem zjištěn v obcích s počtem obyvatel mezi 1 000 4 999; tato tendence se dlouhodobě nemění, porovnání údajů z šetření 2012 za kraje ukázalo, že nejvyšší průměrné měsíční příjmy vykazovaly nadále domácnosti v hl. m. Praze a Středočeském kraji, nejnižší pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (kde byla i nejvyšší nezaměstnanost). * * * V částech 1.2 až 1.4 Analýzy jsou dále popsány nejdůležitější poznatky z vývoje nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd, příjmů sociálního charakteru a tzv. ostatních příjmů. 9

1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely cca 44,6 % (v předchozím roce cca 45,1 %). Podíl příjmů ze závislé činnosti na celkových čistých peněžních příjmech domácností zaměstnanců (ve statistice rodinných účtů) činil 80,5 % v roce 2013 (tj. o 1,8 p. b. více než v roce 2012). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství v roce 2013 dosáhl 1 117,2 mld. Kč a byl tak nominálně o 1,1 % nižší než v roce 2012. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla za celý rok 2013 výše 25 128 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 0,1 %, tj. o 16 Kč. Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 1,4 % (ve stejném období roku 2012 vzrostly o 3,3 %), průměrná reálná mzda tedy vzhledem k vývoji inflace poklesla o 1,3 %. K propadu reálné průměrné mzdy za celý rok došlo již druhý rok po sobě. V roce 2013 byl pokles reálné mzdy ještě o 0,7 p. b. větší než v roce 2012 a jednalo se o historicky největší propad od roku 2000 (za dobu existence srovnatelné časové řady). Průměrná mzda v podnikatelské sféře dosáhla úrovně 25 100 Kč (nominálně pokles o 0,1 %, reálně o 1,5 %). V nepodnikatelské sféře došlo k nárůstu průměrného platu na 25 251 Kč (nominálně růst o 0,9 %, reálně pokles o 0,5 %) viz tabulka č. 3 v příloze. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře převýšil svojí úrovní průměrnou mzdu ve sféře podnikatelské o 151 Kč, tj. o 0,6 %. Úroveň průměrné mzdy jak v národním hospodářství za celý rok, tak i zvlášť v podnikatelské a nepodnikatelské sféře byla velmi výrazně ovlivněna vývojem průměrné mzdy v samotném 4. čtvrtletí 2013. V tomto čtvrtletí došlo k největšímu nominálnímu snížení průměrné mzdy za posledních třináct let, a to o 1,8 % (reálně o 2,9 %). Tento neobvyklý pokles byl však způsoben umělým přesunem mimořádných (manažerských) odměn především u nejlépe placených zaměstnanců v souvislosti se změnou daňových a odvodových podmínek, které vstoupily v platnost od počátku roku 2013 zavedení solidární daně a zrušení 10

tzv. stropů zdravotního pojištění. Odměny, které by byly standardně vyplaceny až v 1. čtvrtletí 2013, byly v předstihu vyplaceny již koncem roku 2012, čímž došlo k umělému zvýšení srovnávací základny. To zapříčinilo rekordní pokles průměrné mzdy jak za celé národní hospodářství, tak zejména v podnikatelské sféře. Nepodnikatelské sféry se uvedený vývoj netýkal a průměrný plat v této sféře za celý rok 2013 převýšil průměrnou mzdu ve sféře podnikatelské. Průměrná mzda v podnikatelské sféře poklesla v posledním čtvrtletí minulého roku nominálně o 2,4 % (reálně o 3,5 %), průměrný plat se v nepodnikatelské sféře zvýšil o 0,8 % (reálně však poklesl o 0,3 %). Ve 4. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství 26 637 Kč (byla o 484 Kč nižší než ve 4. čtvrtletí 2012). Výši a vývoj průměrné měsíční nominální mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře v jednotlivých čtvrtletích roku 2012 a 2013 a vývoj míry inflace zobrazuje následující graf. Z něho je patrné poměrně nízké tempo růstu (poklesu) průměrné nominální mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře v posledních dvou letech, které až na výjimky nestačilo pokrýt nárůst spotřebitelských cen. Kč 27 000 24 000 21 000 18 000 15 000 Vývoj průměrné měsíční nominální mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře a míry inflace 1. q 2012 2. q 2012 3. q 2012 4. q 2012 1. q 2013 2. q 2013 3. q 2013 4. q 2013 nominální mzda v podnikatelské sféře v Kč nominální mzda v nepodnikatelské sféře v Kč vývoj nominální mzdy v podnikatelské sféře v % vývoj nominální mzdy v nepodnikatelské sféře v % vývoj míry inflace v % % 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0-1,0-2,0-3,0 Zpracováno z dat ČSÚ 11

S informací o vývoji průměrné mzdy publikuje ČSÚ čtvrtletní údaje o mediánu mezd (odvozené na základě statisticko-matematického modelu z výběrového šetření o průměrném výdělku MPSV). Jedná se o prostřední hodnotu mzdového rozdělení. Na rozdíl od průměru není medián ovlivněn extrémními hodnotami a nedochází tak k jeho zkreslení o tyto údaje. Proto bývá medián v určitých případech považován za výstižnější charakteristiku než samotný průměr. Ve 4. čtvrtletí roku 2013 činil medián mezd 22 288 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 0,1 %. Medián mezd byl ve sledovaném období nižší o 4 349 Kč než průměrná mzda. Medián mezd žen 20 029 Kč byl o 17,7 % (o 4 301 Kč) nižší než medián mezd mužů, jehož úroveň dosáhla 24 330 Kč. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) podnikatelské sféry v roce 2013 činila 17 962 Kč, tj. 71,5 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2012 došlo v důsledku vyšší dynamiky mezd v malých firmách ke zvýšení tohoto podílu (o 1,0 p. b.) viz tabulku č. 4 v příloze. Vzhledem k tomu, že v roce 2013 nebyla provedena žádná úprava slevy na poplatníka a slevy na vyživované dítě v zákoně o daních z příjmu, zaznamenala čistá (nominální) průměrná mzda (podle propočtů MPSV) podobný vývoj jako průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním). Tzn. čistá průměrná mzda se rovněž zvýšila o 0,1 %, a to jak u bezdětného zaměstnance, tak i u zaměstnance s jedním, dvěma nebo třemi dětmi. Vývoj mezd v roce 2013 charakterizovaly zejména následující skutečnosti: velmi nízký růst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství celkem, poprvé od roku 2000 zaznamenaný pokles průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře, pokles kupní síly výdělků způsobený minimálním nárůstem nominálních mezd, i když míra inflace byla o 1,9 p. b. nižší než v roce 2012, což ovlivnilo výdaje domácností na konečnou spotřebu a spotřebitelskou poptávku, 12

pokles reálné hodnoty jak průměrného platu v nepodnikatelské sféře (s výjimkou 2. čtvrtletí loňského roku se jedná o třinácté po sobě jdoucí čtvrtletí, kdy došlo k jeho propadu), tak i průměrné mzdy v podnikatelské sféře, nesoulad mezi dynamikou mezd a vývojem produktivity práce, snížení meziodvětvové i územní diferenciace mezd zaměstnanců (na makroúrovni), v zásadě stagnace mzdové diferenciace na úrovni jednotlivých zaměstnanců (na mikroúrovni). K poklesu průměrné reálné hodnoty mezd (o 1,3 %) za celý kalendářní rok došlo druhý rok po sobě. Propad byl zaznamenán v 16 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2013 / rok 2012) vyplynulo, že přibližně 58 % z nich zaznamenalo její pokles, u 14 % víceméně stagnovala a u 28 % se zvýšila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v odvětví energetika, vědecké a technické činnosti, v kategoriích obsluha stojů a zařízení, technici, zdravotníci a pedagogové a kvalifikovaní dělníci, výrobci. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy převažovali zaměstnanci v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví, stavebnictví a zdravotnictví; a v kategorii zaměstnání vedoucí a řídící pracovníci, nižší administrativní zaměstnanci a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Snížení kupní síly výdělků bylo v loňském roce doprovázeno ještě větším propadem produktivity práce. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) poklesla meziročně o 1,8 %, což bylo o 0,5 p. b. více, než představovalo snížení dynamiky průměrné reálné mzdy v celé ekonomice vývoj od roku 2005 viz následující graf (podrobný vývoj za jednotlivá čtvrtletí viz graf č. 2 za tabulkou č. 4 v příloze): 13

8,0 Srovnání vývoje reálné mzdy a úhrnné produktivity práce v letech 2005 až 2013 (meziroční růst, pokles v %) 6,0 4,0 2,0 4,6 3,0 5,8 4,0 4,3 3,5 1,4 2,3 3,3 1,8 0,0 0,6 0,7 0,6-0,6-1,3-2,0 reálná mzda úhrnná produktivita práce -2,6-1,3-1,8-4,0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zpracováno z dat ČSÚ Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu vzrostly nominálně o 1,9 % a reálně o 0,5 %, což však nepředstavovalo vážnější riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě klesla oproti roku 2012 o 2,5 %; mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,6 p. b. na 28,8 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 12. 2013 poskytnuto 333,2 mil. Kč (o 118,6 mil. Kč méně než k 31. 12. 2012; zejména v důsledku nižších nároků na nevyplacené mzdy), z toho nejvíce v kraji hl. m. Praha (88,1 mil. Kč), Jihočeském kraji (41,1 mil. Kč), a Jihomoravském kraji (37,1 mil. Kč). 14

Vývoj průměrného platu v rámci nepodnikatelské sféry byl v roce 2013 značně odlišný. Výrazně nadprůměrného meziročního nárůstu bylo dosaženo v odvětví vzdělávání (nominálně o 1,6 %, reálně o 0,2 %). Vývoj průměrného výdělku však nebyl v rámci tohoto odvětví identický. Zatímco průměrný plat zaměstnanců státních vzdělávacích zařízení vzrostl nominálně o 4,3 % a reálně o 2,9 %, zaměstnancům ve školách a zařízeních spadající pod správu obcí a krajů (komunální správa) se zvýšil pouze nominálně o 0,5 %, což po zohlednění míry inflace vedlo k poklesu jejich průměrného platu o 0,9 %. V odvětví veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení vývoj průměrného výdělku kopíroval vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství, tzn. že došlo alespoň k minimálnímu nominálnímu nárůstu o 0,1 % (reálný pokles o 1,3 %). V odvětví zdravotní a sociální péče byl zaznamenán nominální pokles o 0,2 % a reálně o 1,6 %. Po nadprůměrném nárůstu průměrného platu v odvětví kulturní, zábavní a sportovní činnosti v roce 2012, došlo naopak v hodnoceném období k jeho nominálnímu poklesu o 1,5 %, což znamenalo největší propad kupní síly v rámci nepodnikatelské sféry o 2,9 % - podrobně viz tabulku č. 5 v příloze. Na pokles tempa růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily především tyto základní faktory: výplata mimořádných odměn nejlépe placených zaměstnanců ke konci roku 2012 (z důvodů změn v oblasti daňové legislativy u nejvyšších příjmů platných od roku 2013 - zavedení solidární daně, apod.), slabý vývoj hospodářství a od něho odvislá přetrvávající obezřetná mzdová a personální politika, která souvisí s vývojem nově uzavřených obchodů, zakázek a kontraktů a očekávání hospodaření klíčových podniků a firem, přetrvávající relativně vysoký podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15-64 let (8,2 % k 31. prosinci 2013) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce. 15

Z údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců (přepočtených na plnou pracovní dobu) za rok 2013 (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích) byl stále ještě zaznamenán meziroční úbytek zaměstnanců (o 43,4 tis.), na rozdíl od výsledků Výběrového šetření pracovních sil, které vykázaly nárůst zaměstnanosti (zejména v důsledku kratších pracovních úvazků). Na poklesu zaměstnanosti se za celý rok 2013 podílela pouze podnikatelská sféra, a to 53,6 tis. zaměstnanci. V nepodnikatelské sféře došlo k jejich zvýšení o 10,3 tis. Na tomto nárůstu se podílely především veřejně prospěšné práce, které jsou zařazeny do odvětví veřejná správa. Snížení počtu zaměstnanců postihlo 11 z 19 odvětví CZ-NACE. Nejvyšší pokles počtu zaměstnanců byl zaznamenán v odvětvích stavebnictví (o 16,0 tis.), zpracovatelský průmysl (o 12,9 tis.) a velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (o 9,7 tis.). Největší nárůst zaměstnanosti byl v odvětvích veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (o 6,0 tis.) a informační a komunikační činnosti (o 1,3 tis.). Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE), které je významným kritériem při hodnocení úrovně mezd, dosáhla v roce 2013 nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (46 938 Kč), odvětví informační a komunikační činnosti (46 171 Kč) a odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (40 232 Kč). Celorepublikový průměr (25 128 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích profesní, vědecké a technické činnosti (32 132 Kč), těžba a dobývání (31 791 Kč) a veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (26 782 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (13 918 Kč), administrativní a podpůrné činnosti (16 868 Kč) a ostatní činnosti tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby, apod. (19 689 Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve všech 19 sekcích CZ-NACE je uveden v následujícím grafu a tabulce č. 6 v příloze. 16

Zpracováno z dat ČSÚ Zatímco rozložení úrovně průměrné mzdy v odvětvích je dlouhodobě poměrně stabilní, její vývoj byl v jednotlivých odvětvích v roce 2013 velmi diferencovaný. V osmi odvětvích byl sice zaznamenán nominální nárůst průměrné mzdy, z toho však v pouhých třech došlo i k posílení kupní síly mzdy (v porovnání se stejným obdobím předchozího roku). Jednalo se o odvětví s dlouhodobě nejnižší nominální průměrnou mzdou ubytování, stravování a pohostinství (nominálně nárůst o 3,5 %, reálně o 2,1 %), dále pak o odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství (nominálně o 2,9 %, reálně o 1,5 %) a o odvětví vzdělávání (nominálně o 1,6 %, reálně o 0,2 %). Ve všech ostatních odvětvích nominální nárůst průměrné mzdy nepokryl růst inflace a došlo k poklesu její kupní síly. Největší pokles průměrné mzdy byl vykázán za celý rok 2013 v odvětví s nejvyšší nominální průměrnou mzdou peněžnictví a pojišťovnictví (nominálně o 8,6 %, reálně o 9,9 %), v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduch (nominálně o 3,9 %, reálně o 5,2 %) a v odvětví těžba a dobývání (nominálně o 2,6 %, reálně o 3,9 %). 17

Meziodvětvová mzdová diferenciace v roce 2013 poklesla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se snížil o 2,6 p. b. na 33,3 %. Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky), tj. čím více je ve firmě nebo podniku zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším celkovým počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila 18 167 Kč (cca 72 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 30 145 Kč (120 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci. V této velikostní kategorii pracuje největší počet zaměstnanců - 878,7 tis. (dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ). Podobně jako v roce 2012 byl vykázán nominální nárůst průměrných mezd u větších podniků, které v loňském roce doplnila ještě nejmenší kategorie firem (nominální nárůst o 0,9 %). Zvýšení průměrné mzdy u firem do 19 zaměstnanců však bylo dosaženo i snížením počtu zaměstnanců o 14,3 tis. U všech velikostních kategorií ekonomických subjektů, resp. jejich zaměstnanců došlo vlivem inflace k poklesu reálných průměrných mezd podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. Z následující mapy (grafu) je patrné výdělkové dominantní postavení kraje hl. m. Prahy (s odstupem následovaným Středočeským krajem). Tradičně je zde dosahováno nejvyšší průměrné mzdy. I přes nominální pokles v loňském roce dosáhla její výše 32 879 Kč. Hl. m. Praha je jediným regionem, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o cca 31 % (o 7 751 Kč). V ostatních regionech (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) s výjimkou Zlínského a Moravskoslezského kraje došlo ke zvýšení průměrné nominální mzdy; v Olomoucké kraji průměrná mzda stagnovala. Hranici 25 000 Kč překročil ještě kraj Středočeský, průměrnou mzdu převyšující 24 000 Kč zaznamenal Jihomoravský kraj. Nejčetnější zastoupení měl interval 22 000-23 000 Kč (6 krajů) Kraj Vysočina, Ústecký, Královéhradecký, Olomoucký, Pardubický a Jihočeský kraj. Nejnižší průměrná mzda 21 435 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji (cca 85 % celorepublikového průměru). 18

Zpracováno z dat ČSÚ Diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů se snížila o 612 Kč na 11 444 Kč (hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu v tomto členění klesla z 12,2 % (v roce 2012) na 11,6 %. Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly Kraj Vysočina (o 1,2 %), dále pak Jihomoravský a Liberecký kraj (oba o 1,0 %), naopak největší pokles byl v hl. m. Praze (o 1,6 %), Zlínském a Moravskoslezském kraji (oba o 0,3 %). Ve všech regionech došlo k poklesu kupní síly průměrné mzdy viz tabulku č. 8 v příloze. Provedenou korelační analýzou byla prokázána mírná vazba mezi regionální mírou nezaměstnanosti (na konci roku 2012) a úrovní mezd (v hodnoceném roce) na úrovni krajů. Víceméně obdobná vazba byla zjištěna i při zkoumání vztahu mezi intenzitou růstu výdělků a vývojem míry nezaměstnanosti na příslušném území. 19

1.2.1 Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku Důležitým zdrojem informací o pracovních příjmech, resp. výdělcích jednotlivých zaměstnanců v České republice, které doplňují údaje ČSÚ, jsou data získaná z pravidelného statistického šetření o průměrném výdělku (ISPV). Na rozdíl od podnikového výkaznictví ČSÚ, které vychází z údajů o evidenčním počtu zaměstnanců a vyplacených mzdách za ekonomický subjekt, jehož účelem je makroekonomický pohled na mzdy, ISPV poskytuje data o mzdové úrovni jednotlivých skupin zaměstnanců i podle profesní struktury (včetně rozdělení na ženy a muže). Ve výsledcích o průměrných mzdách ČSÚ a ISPV jsou rozdíly, které vyplývají zejména z odlišné definice podnikatelské a nepodnikatelské sféry ČSÚ a mzdové a platové sféry ISPV, rozdílného způsobu přepočtu zaměstnanců, apod. Z výstupů šetření ISPV lze porovnat výdělkovou úroveň žen a mužů. Průměrná mzda mužů dosáhla v roce 2013 výše 29 250 Kč a průměrná mzda žen 22 955 Kč. Dynamika jejich růstu byla v uvedeném období shodná. Rozdíl v průměrném výdělku mužů a žen činil 6 295 Kč, relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů dosáhla 78,5 % a byla stejná jako v roce 2012. Hodnota mediánu mezd mužů činila ve sledovaném období 24 276 Kč a mediánu mezd žen 20 502 Kč. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové hodnoty výdělků žen a mužů představovalo 84,5 % (absolutní rozdíl 3 774 Kč, což bylo o 2 521 Kč méně než v případě průměru). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Z tohoto srovnání však nelze přímo usuzovat na diskriminaci žen v oblasti výdělků, neboť jejich úroveň podle pohlaví je ovlivněna řadou faktorů např. strukturou zaměstnanců podle odvětví, profesí, pracovního zařazení (ženy jsou obecně méně zastoupeny na lépe placených místech), vzdělání, věku (dochází k přerušení pracovní kariéry žen v souvislosti s péčí o děti či jiné blízké osoby) a dále i rozsahem čerpání fondu pracovní doby vzhledem k potřebě slaďování zaměstnání a soukromého života (ženy mají nižší objem přesčasové práce placené vyšší sazbou) atd. 20

V zásadě stagnaci rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací). Ukazatel rok 2012 rok 2013 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) 3 887 3 887 Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 67,9 67,7 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,44 3,47 Variační koeficient (%) 85 80 Giniho koeficient 0,30 0,30 Paretův koeficient 0,37 0,38 Zpracováno z dat ČSÚ Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) se snížil o 0,2 p. b. na hodnotu 67,7 %. Opačně se vyvíjela relace růstu nižších a vyšších výdělků; dynamika výdělku v 9. decilu převýšila v roce 2013 meziročně o 1,1 p. b. nárůst výdělku v 1. decilu. Medián mzdy v roce 2013 činil 22 557 Kč (ve mzdové sféře 21 911 Kč, v platové sféře 24 510 Kč) a byl oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o 3 887 Kč. V platové sféře představoval tento rozdíl 1 430 Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 4 644 Kč. Z toho vyplývá, že výdělky jednotlivých zaměstnanců ve mzdové sféře na rozdíl od sféry platové byly více diferencované. To bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Proti posílení mzdové diferenciace působila skutečnost, že průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo nižší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 2,3 p. b.). 21

V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu 20 22 tis. Kč pobíralo mzdu celkem 8,6 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2012 to bylo 8,8 %). Výdělek nepřekračující 8 000 Kč mělo jen 0,3 % zaměstnanců (v roce 2012 to bylo 0,4 %) ovšem např. v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí 1,5 %, zásobování vodou; činnosti souvisejícími s odpadními vodami, odpady 1,3 % a výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků 1,1 % zaměstnanců. Mzda převyšující 30 000 Kč byla vyplacena 25,0 % zaměstnanců (o 1,3 p. b. větší podíl než v roce 2012) v odvětvích telekomunikační činnosti ji však obdrželo 75,3 %, v IT a informační činnosti 71,3 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla 65,0 % zaměstnanců. K nadprůměrně odměňovaným profesím v roce 2013 patřili např. nejvyšší představitelé společností (s průměrnou mzdou 82 199 Kč), lékařští specialisté (56 348 Kč), učitelé na VŠ a VOŠ (43 602 Kč) nebo strojní inženýři (42 349 Kč). K nejhůře placeným profesím patřili zejména pokrývači (14 997 Kč), švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech (13 538 Kč) nebo pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur (13 339 Kč). Čím vyššího vzdělání zaměstnanec dosáhl, tím vyšší měl zpravidla průměrnou mzdu. Např. zatímco zaměstnanec s maturitou pobíral mzdu (26 087 Kč) cca ve výši průměrné mzdy, vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec měl ve sledovaném období průměrnou mzdu téměř 1,6 krát vyšší (její úroveň dosáhla 42 208 Kč). Z hlediska věku patřili k nejlépe placeným zaměstnanci ve věku 30-49 let, a to ve všech vzdělanostních kategoriích s výjimkou středoškoláků s maturitou. Největší rozdíly byly zaznamenány u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Průměrná mzda těchto zaměstnanců ve věku do 29 let činila 29 236 Kč (1,4 násobek průměru dané věkové kategorie), ve věku od 30 do 49 let dosáhla 44 886 Kč (1,6 násobek) a ve věku nad 50 let dosáhla úrovně 44 178 Kč (1,7 násobek). 22

Statistika výdělků z ISPV poskytuje i zajímavý přehled o mzdách zaměstnanců v České republice podle jejich státního občanství. Absolutně nejvyšší průměrné mzdy 87 912 Kč v roce 2013 v ČR dosáhli zaměstnanci s německým státním občanstvím, a to jak v nemanuálních profesích (94 016 Kč), tak i manuálních (25 660 Kč). Druhou nejlépe placenou skupinou zaměstnanců s průměrnou mzdou 33 926 Kč, avšak téměř 2,6krát nižší průměrnou mzdou než nejlépe placení Němci, se stali pracovníci z Ruské federace. Více než tuzemští zaměstnanci si vydělali ještě občané Slovenska (30 892 Kč), kteří byli nejpočetnější skupinou zahraničních zaměstnanců pracujících v ČR (53,7 tis.), a Rumunska (28 797 Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu 16 296 Kč obdrželi zaměstnanci z Mongolska, Ukrajiny (19 625 Kč) a Vietnamu (19 983 Kč), u nichž převažuje výkon manuálních prací. Průměrná mzda zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu prvního nebo druhého stupně ve mzdové sféře dosáhla úrovně 17 136 Kč, u zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu třetího stupně byla o 875 Kč nižší a činila 16 261 Kč (tj. cca 61 % průměrné mzdy všech zaměstnanců mzdové sféry). Přestože práce na tzv. kratší pracovní úvazky není v ČR rozšířena jako v jiných zemích, dochází v poslední době k jejímu většímu využívání. Ve sledovaném období průměrná mzda zaměstnance mzdové sféry, který pracoval na zkrácený pracovní úvazek, meziročně vzrostla o 3,8 % na 23 753 Kč (přepočteno na plný pracovní úvazek). Podrobné statistiky o výdělcích (včetně mzdové distribuce) jednotlivých skupin zaměstnanců z Informačního systému o průměrném výdělku jsou součástí tabulkové přílohy v samostatné složce na konci materiálu. 23

1.3 Sociální příjmy Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery v roce 2013 dosáhla 12,1 % (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) a ve srovnání s rokem 2012 se mírně zvýšila (o 0,1 p. b.). Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v roce 2013 částky 470,1 mld. Kč a převýšil skutečnost stejného období roku 2012 o 8,3 mld. Kč, tj. o 1,8 % nominálně a 0,4 % reálně. Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,8 % a převýšil tento podíl dosažený v roce 2012 o 0,4 p. b. Příjmy občanů ze všech druhů sociálních dávek se zvýšily. Výrazný nárůst byl zaznamenán u dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pěstounské péče a dávek podmíněných zdravotním stavem, vzhledem k situaci na trhu práce nemůžeme přehlédnout ani nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti viz tabulku č. 9 v příloze. Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností ukazuje následující graf: 100% 95% 90% Sociální příjmy obyvatelstva (výdaje v %) 0,6% 0,6% 0,4% 0,4% 0,3% 0,4% 0,7% 0,7% 0,9% 1,1% 1,7% 1,7% 2,2% 3,4% 3,0% 2,3% 1,9% 2,1% 4,5% 4,3% 4,5% 4,0% 4,0% 4,2% 7,8% 6,0% 5,2% 4,8% 4,2% 4,3% Dávky podmíněné zdravotním stavem Dávky pomoci v hmotné nouzi 85% 80% 10,3% 9,4% 9,3% 8,0% 7,7% 7,9% Podpory v nezaměstnanosti Příspěvek na péči 75% 70% Dávky nem. pojištění 65% 60% 74,4% 75,6% 76,7% 79,4% 80,2% 78,9% Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče 55% Dávky důchodového pojištění 50% 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zpracováno z dat MPSV 24

Dávky důchodového pojištění, na které bylo poskytnuto (bez dávek vyplácených do ciziny) 371,1 mld. Kč, tj. o 0,5 mld. Kč (o 0,1 %) více než ve srovnatelném období roku 2012, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 78,9 % (o 1,3 p. b. méně) viz tabulku č. 9 v příloze. Objem vyplacených dávek důchodového pojištění ovlivnila i výše záloh na výplatu důchodů v prvních lednových dnech. Zatímco v prosinci 2012 činila tato záloha 6,9 mld. Kč, v prosinci 2013 to byla záloha ve výši 8,0 mld. Kč. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2013, činily od počátku roku 4,5 mld. Kč. Nárůst zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které (bez dávek vyplácených do ciziny) vzrostly o 2,3 mld. Kč (o 0,8 %) na 299,2 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 80,8 %. Výdaje na invalidní důchody se (bez dávek vyplácených do ciziny) snížily o 1,6 mld. Kč (o 3,5 %) na 44,1 mld. Kč. Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v období leden prosinec 2013 meziročně zvýšila o 192 Kč (o 1,8 %) na 10 962 Kč, v reálném vyjádření se však snížila o 0,2 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 102,0 %), představovala 42,3 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (o 0,7 p. b. více než v roce 2012). Nejvyšší průměrný starobní důchod pobírali občané v hl. m. Praze 11 726 Kč (jeho relace k průměrné mzdě v hl. m. Praze však činila pouze 35,7 %), nejnižší v Olomouckém kraji 10 636 Kč (relace 47,8 %), v Karlovarském kraji s průměrným důchodem 10 707 Kč představoval jeho podíl na průměrné hrubé mzdě rovných 50 % viz grafy č. 3 a 4 v příloze. V prosinci 2013 pobíralo důchod 2 857,9 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně snížil o 8,2 tis. (tj. o 0,3 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) stagnoval (nárůst jen o 1,1 tis. na 2 340,3 tis. osob), v rámci této skupiny důchodců činil počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem 540,7 tis. (oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 19,6 tis., tj. o 3,8 % mj. v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu a růstem nezaměstnanosti). 25

Meziročně se snížily počty příjemců invalidních důchodů o 5,1 tis. na 433,4 tis. o 1,2 % (z toho počet invalidních důchodců 3. stupně o 9,4 tis. o 4,3 %), vdovských a vdoveckých o 1,6 tis. (o 4,0 %), sirotčí důchod pobíralo o 1,3 % osob méně, průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl 10 985 Kč a převýšil o 192 Kč (tj. o 1,8 %) skutečnost stejného měsíce roku 2012 (tabulka č. 10). U žen činil 9 970 Kč, čímž představoval 82,0 % průměrného důchodu mužů (12 165 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o 1 179 Kč nižší a dosáhla 9 806 Kč (o 165 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů 10 929 Kč a u žen 8 868 Kč, pobíralo samostatně vyplácený starobní důchod do úrovně 10 999 Kč měsíčně 52,6 % osob, ve výši 11 000 Kč 13 999 Kč měsíčně 38,2 % osob, vyšší důchod než 14 000 Kč mělo 9,2 % důchodců. Postupné přelévání důchodů do vyšších pásem ukazuje následující graf: 20% Procentní rozložení počtu samostatně vyplácených starobních důchodů 15% 10% 5% 0% prosinec 2011 prosinec 2012 prosinec 2013 Zpracováno z dat MPSV následující graf ukazuje relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví; ve skupině s důchodem 11 000 Kč až 11 999 Kč bylo zastoupení mužů i ženy přibližně stejné, ve skupinách s důchodem nižším než 11 000 Kč však převládaly výrazně ženy, ve skupinách nad 12 000 Kč muži. 26

Relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví v prosinci 2013 20% 15% 10% 5% 0% Muži Ženy Zpracováno z dat MPSV Na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno 37,3 mld. Kč a zůstaly tak s podílem 7,9 % na celkových sociálních příjmech obyvatel nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 1,8 mld. Kč více finančních prostředků (o 5,1 %) než ve stejném období předchozího roku viz tabulky č. 9 a 11 v příloze. Výdaje na vybrané dávky státní sociální podpory (v mil. Kč) 30 000 27 000 24 000 21 000 18 000 15 000 12 000 9 000 6 000 3 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Zpracováno z dat MPSV 27

Předchozí i následující graf ukazují na dlouhodobě klesající tendenci výdajů i počtu příjemců u přídavku na dítě i u rodičovského příspěvku a stoupající tendenci u příspěvku na bydlení (zdůvodněno dále). 900 Vývoj počtu příjemců vybraných dávek státní sociální podpory v letech 2008-2013 (v tis. osob) 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 přídavek na dítě příspěvek na bydlení rodičovský příspěvek Zpracováno z dat MPSV Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému rodičovský příspěvek (s podílem 65,3 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 0,6 mld. Kč (o 2,5 %) na 24,3 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně vyplacených dávek se snížil o 4,1 %, tj. o 12,6 tis. na 295,7 tis., mj. v souvislosti s průběžným poklesem porodnosti od roku 2009 viz tabulky č. 11 13 v příloze. Výrazný přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (jehož podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory vzrostl ve sledovaném období z 16,2 % na 19,9 %). Bylo na něj vynaloženo 7,4 mld. Kč, tj. o 29,1 % (o 1,7 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 19,1 %, tj. o 31,1 tis.) na 193,6 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 2 953 Kč 28

na 3 200 Kč (o 8,4 %), nejvyšší byla v Praze (3 915 Kč), nejnižší v Kraji Vysočina (2 771 Kč). Je to důsledek zvýšených nákladů na bydlení, úpravy stanovených normativů pro propočet této dávky i méně příznivé příjmové situace domácností viz tabulky č. 11 14 v příloze. Formou přídavku na dítě (s podílem 8,9 % na celkovém objemu dávek státní sociální podpory) bylo vyplaceno 3,3 mld. Kč (pokles o 0,1 %), tj. přibližně shodně jako ve stejném období předchozího roku. Rovněž průměrný měsíční počet vyplacených dávek ve sledovaném období meziročně klesl jen nepatrně (o 0,2 %) viz tabulky 11 13 v příloze. Na porodném, které je od 1. 1. 2011 vypláceno jen na prvorozené dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima rodiny, bylo vyčerpáno 147,7 mil. Kč, tj. o 3,9 mil. (2,7 %) více než ve stejném období předchozího roku (tabulka č. 11 v příloze). Podle územního členění připadla nejvyšší částka poskytnutá prostřednictvím systému státní sociální podpory na 1 obyvatele v kraji Ústeckém a Moravskoslezském, nejnižší v Plzeňském kraji (tabulka č. 15 v příloze). Dávky pěstounské péče (5,5 % podíl na celkovém objemu dávek státní sociální podpory a pěstounské péče) jsou od ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Bylo na ně poskytnuto o 66,0 % (o 0,9 mld. Kč) meziročně více, tedy 2,1 mld. Kč. V souvislosti s touto změnou právní úpravy došlo především ke zvýšení odměny pěstouna a nárůstu vyplacených dávek, jejichž průměrný měsíční počet se zvýšil o 9,9 % (na 22,2 tis.) viz tabulky č. 11 13 v příloze. 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Výdaje na dávky pěstounské péče (v mil. Kč) Zpracováno z dat MPSV 2012 2013 29

V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění (s podílem 4,3 % na celkových sociálních příjmech obyvatel). Touto formou bylo v roce 2013 poskytnuto 20,1 mld. Kč, což bylo o 0,7 mld. Kč (o 3,9 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku viz tabulku č. 9 v příloze. Rozhodující dávkou bylo nemocenské, jehož podíl na dávkách nemocenského pojištění činil 59,8 % (o 0,6 p. b. více než ve srovnatelném období roku 2012) a jehož objem se zvýšil o 0,6 mld. Kč (o 5,0 %) na 12,0 mld. Kč. Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až prosinec 2013 vyplaceno 7,3 mld. Kč, tedy o 34,7 mil. Kč (o 0,5 %) meziročně více. Její podíl na dávkách nemocenského pojištění se však snížil o 1,3 p. b. na 36,0 %. Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 0,8 mld. Kč (o 23,6 %, tj. o 160,9 mil. Kč). Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, (jehož výše nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno stejně jako v předchozím roce tj. 7,0 mil. Kč, viz tabulku č. 16 v příloze. Další významnou složkou sociálních příjmů domácností je příspěvek na péči s podílem 4,2 % na celkových sociálních příjmech obyvatel viz tabulku č. 9 v příloze. V hodnoceném období bylo takto čerpáno 19,5 mld. Kč, což bylo o 6,3 % (1,1 mld. Kč) meziročně více. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyšším nárůstem počtu vyplacených příspěvků ve vyšších stupních závislosti. Největší nárůst byl zaznamenán v hl. m. Praze (10,8 %), nejnižší ve Zlínském kraji (1,4 %) viz tabulku č. 17 v příloze. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 321,3 tis. dávek, tedy o 11,9 tis. (o 3,8 %) více než v roce 2012, z toho v I. stupni závislosti 108,6 tis. (33,8 %), ve II. stupni 103,4 tis. (32,1 %), ve III. stupni 68,0 tis. (21,2 %) a ve IV. stupni 41,3 tis. dávek (12,9 %). 30

Prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti se podílely na celkových sociálních příjmech domácností 2,1 %. V lednu prosinci 2013 na ně bylo vyčerpáno 9,7 mld. Kč při meziročním nárůstu o 10,5 % (o 1,0 mld. Kč) viz tabulku č. 9. Počínaje lednem 2013 byla míra registrované nezaměstnanosti nahrazena ukazatelem podíl nezaměstnaných osob, který udává podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let k obyvatelstvu stejného věku. V uvedeném období vzrostl průměrný podíl nezaměstnaných osob z 6,8 na 7,7 %, tj. o 0,9 p. b. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se zvýšil o 60,0 tis. (o 11,9 %) na 564,4 tis., přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti vzrostl na 117,9 tis. (o 13,4 tis., tj. o 12,9 %). Podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou činil 49,0 % (o 0,9 p. b. méně než v roce 2012). Na jedno volné pracovní místo připadalo 14,5 uchazečů (oproti 12,6 ve stejném období roku 2012). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se ve sledovaném období zvýšila o 392 Kč (o 6,7 %) na 6 284 Kč, u mužů činila 6 813 Kč a u žen 5 731 Kč. Meziroční zvýšení průměrné měsíční výše podpory bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR. Nejnižší průměrnou podporu vykázal Zlínský kraj (5 940 Kč), nejvyšší hl. m. Praha (7 672 Kč) viz grafické vyjádření níže a tabulku č. 18 v příloze. Zpracováno z dat MPSV 31