ČEŠI A REKLAMA 2015 Tisková informace obsahuje výsledky z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnos. k reklamě. Výzkum navazuje na šetření, které od roku 1993 prováděla agentura Marktest, a.s. a ve kterém pokračuje v posledních letech agentura ppm factum research. Doposud bylo realizováno celkem 32 reprezentakvních výzkumů, jejichž výsledky tvoří ucelenou vývojovou řadu. Poslední šetření proběhlo v lednu 2015 na reprezentakvním vzorku obyvatel České republiky. Dotázáno bylo 1005 osob ve věku nad 15 let. Zadavateli výzkumu byla Česká marke.ngová společnost (ČMS), POPAI a České sdružení pro značkové výrobky (ČSZV). Šetření realizovala výzkumná agentura ppm factum research. Na jaké otázky výzkum odpovídá Jak nám pomáhá reklama při nákupním rozhodování? Řídíme se při nákupu reklamou a přiznáváme to? Jak se vyvíjí nákup na základě reklamy? Skutečně reklamu při nákupu využíváme? Kdo ji hlavně využívá? Jaká reklama nám hlavně pomáhá při rozhodování o nákupu? Je místo prodeje stále Bm největším prostorem pro uplatnění reklamy? Kde reklamu nejlépe či nejhůře snášíme? Jaká reklama na místě prodeje nejvíce láká? Jsou to stále ochutnávky? Existují stále citlivá témata v reklamě? Co říkáme na reklamu na cigarety, alkohol, volně prodejné léky a nebezpečné potraviny? Jak přijímáme eromcké a sexuální momvy v reklamě? Jaká je naše tolerance? A co momvy náboženské? Jaké segmenty zákazníků můžeme popsat na základě jejich postojů k reklamě? Kdo jsou M, kteří reklamu zcela odmítají, a naopak M, kteří na její rady dají?
Je reklama zdrojem informací pro nákupní rozhodování? Za vítaný zdroj informací považuje reklamu cca 40 % české populace a je mezi nimi více žen a těch, kteří tráví více času na internetu. Pomoc při rozhodování vítají na místě prodeje a to jak ve formě ochutnávek, tak upoutávek na regálech a pultech prodejen i letáků, které jsou k dispozici na prodejnách i v poštovních schránkách. Na opačném pólu, tedy jako reklamu, která na jejich rozhodování nemá vliv, uvádějí reklamu v mobilních telefonech, písemné pozvánky do spotřebitelských soutěží a internetovou reklamu. To, jak vnímají zákazníci přínos reklamy při nákupním rozhodování je však pouze polovina skutečnosm. Druhou poněkud odlišnou čásb je skutečné využib informací z reklamy při nákupním rozhodování. Reálný vliv různých druhů reklamy na nákupní rozhodování se liší od toho, co zákazníci uvádí a jak to vnímají. Reálně nejvíce pomáhají při nákupním rozhodování informace z reklamy v komerčních televizích, následuje ČT, letáky ve schránkách, noviny a časopisy, upoutávky na regálech. Dále letáky na prodejnách a billboardy. Místo prodeje stále zůstává důležitým prostorem pro uplatnění reklamy, ale i když lidé deklarují přesycenost TV reklamou, jsou informace z tohoto zdroje stále důležité. Nejméně reálně pomáhá reklama v mobilních telefonech, pak internetová reklama překrývající původní obsah a pozvánky do spotřebitelských soutěží.
A jak je to s nákupem na základě reklamy? Nákup na základě reklamy, či přesněji ochotu přiznat takový nákup, jsme do výzkumu zařadili již v roce 1994. Po celou dobu šetření se hodnoty odpovědí ano, koupil/a/ jsem na základě reklamy pohybují v průměru mezi 30 40 % a celkově mají vzestupnou tendenci. V letošním roce to bylo 44 %. 70 53 35 18 ne, nekoupil/a na základě reklamy ano, koupil/a na základě reklamy neodpověděl/a, nevzpomíná si 0! 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014
Kontroverzní témata v reklamě co nám nejvíce vadí Mezi citlivá témata patří postoje k reklamě na cigarety, alkohol, léky a potravinové doplňky, které sledujeme již řadu let. Vzhledem k aktuální diskuzi ve společnosm jsme zařadili v letošním roce i názory na náboženská témata v reklamě. Ta se zařadila mezi ty častěji odmítané. Naprosto zakázat by si lidé nejčastěji přáli reklamu na cigarety. S Tm souhlasí téměř 30 % populace. Mírně ale převyšují názory, že reklamu na cigarety není třeba vůbec omezovat. Již tradičně jsou k tomuto typu reklam, především reklamě na cigarety, benevolentnější muži a mladší věkové kategorie, kterým nevadí natolik, aby požadovali jejich zákaz. Samostatnou kategorií v předchozích letech byl dotaz na vnímání a přijímání eromckých a sexuálních momvů v reklamě, které jsme v letošním roce zařadili mezi ostatní. Do letošního šetření se procento těch, kteří tuto reklamu zcela odmítají (pobuřuje je) a vyžadují její naprostý zákaz, pohybovala mezi 6 9 %, v letošním šetření tako krajní kategorie nebyla uvedena a zákaz vyžaduje téměř čtvrmna populace. Zda posun postojů v této oblasm způsobila změna metodiky, nebo zda lidé skutečně tato témata častěji odmítají, se ukáže až při dalším šetření. Celkově jsme my Češi k uvedeným tématům stále benevolentnější. Projevuje se to hlavně u reklamy na pivo, víno a volně prodejné léky. Tam je tolerance dlouhodobá. Osobní postoje k reklamám n=1005, data v % reklama na cigarety 33 % 34 % 5 sexuální a erotické motivy v reklamě 24 % 37 % 31 % 7 náboženské motivy v reklamě 23 % 35 % 13 % reklama na nezdravé potraviny (vysoký obsah cukru, tuků nebo soli) 18 % 4 8 reklama na destiláty, tvrdý alkohol 15 % 41 % 40 % reklama na volně prodejné léky 30 % 58 % 6 reklama na pivo 31 % 60 % reklama na víno včetně sektu 33 % 57 % 0 % 25 % 50 % 75 % 10 reklamu s tímto tématem je třeba naprosto zakázat taková reklama může být provozována jen s určitým omezením ať si každý dává takovou reklamu, jakou chce a kde chce nevím, záležitost je příliš složitá, než aby bylo možno vybrat jedno z nabízených Na základě postojů, hlavně ke kontroverzním tématům v reklamě, můžeme naši populaci rozdělit do čtyř základních segmentů. Tyto postoje se projevují v tom, zda lidé přijímají reklamu jako zdroj informací, které jim při nákupu pomáhají, a zda přiznávají, že reklama jejich nákupy ovlivňuje.
Postoje k reklamě rozdělují českou populaci na 4 segmenty reklamu bez omezení 20 % zakázat či jasně vymezit 3 jsem tolerantní, ale 24 % reklamu regulovat 20 % doc. PhDr. Jitka Vysekalová, Ph.D. prezidentka ČMS vysekalova@cms- cma.cz Ing. Renáta Doležilová Head of Consumer and Retail Research dolezilova@ppmfactum.cz