Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman



Podobné dokumenty
P.č. Ukazatel Kukuřičná (K) Řepařská (Ř) Obilnářská (O) Bramborářská (B) Pícninářská (P)

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Ječmen setý. Ječmen setý

ŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

Sestavování osevních postupů

Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi

Spotřeba nafty a lidské práce v RV dle pracovních operací

Vliv zpracování půdy na stabilitu půdních agregátů. Ing. Jaroslava Novotná, PhD.

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu

MINIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PŮDY - - ZÁKLAD PROSPERITY ROSTLINNÉ VÝROBY V ČESKÉ

Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Základní zpracování půdy v řepařských osevních postupech

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Význam pícnin v osevních postupech pro úrodnost půdy

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

Vliv různých agrotechnických zásahů na výnosy plodin a změny půdních vlastností

Zásady střídání plodin a osevní postupy

Výživářské pokusy s organickými vstupy

Přílohy. Tab. 1: Energetické ekvivalenty vstupů použité při výpočtech energetické bilance název množství energetický

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno

Projektování přechodného období

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu

Obor: H/01 Zemědělec farmář

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

Ceny služeb mechanizovaných prací

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin

Doporučené zásady sestavení osevních postupů

Problematika půdy a její ochrany. Jan Vopravil

DF ŽABČICE

Eroze zemědělské půdy pohledem poradce pro zemědělce Lubomír Smrček

Vysvětlivky kódů opatření Nitrátové směrnice 2016 v LPIS

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

Hnojiva organického původu výsledky dlouhodobých pokusů Michaela Smatanová

GAEC a navrhování PEO v KoPÚ. Jana Podhrázská VÚMOP,v.v.i.

Datum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Opatření proti suchu zemědělství

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Geografie České republiky. Zemědělství

Pilotní projekt - půdoochranné technologie KRAJ VYSOČINA

Funkce půdy. Půda. Neobnovitelný přírodní zdroj. Tvorba půdy: extrémě pomalá. Její degradace nebo destrukce: velmi rychlá a nezvratná.

Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin. Plánování a příklady osevních postupů

Půdní a zemědělské sucho

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Technika a technologie protierozních opatření. Prof. Ing. Josef Hůla, CSc.

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Letní škola Hostětín Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

Ochrana půdy před erozí

Obchodní zaměření - společnost Farmet má dvě samostatné obchodní skupiny. Stroje na zpracování půdy a setí

Zpracování půdy. Soil tillage Bodenbearbeitung Obrabotka počvy

Název projektu: Školení v rámci zemědělské a lesnické činnosti 2014 Reg.č. projektu: 13/018/1310b/131/ Financováno z Programu rozvoje venkova

EKONOMIKA ÚHRADY ORGANICKÉ HMOTY V PŮDĚ Ing. Pavel Kovaříček, CSc., VÚZT,v.v.i. Praha 6

Půdní profily dokumentující technologické možnosti eliminace zhutnění půdy

Ing. Martin Vrabec Seminář pro pokročilé biovinaře Mikulov Jak na přípravu pozemku před výsadbou vinic

EROZE - REDESIGN VRSTVY EROZNÍ OHROŽENOSTI

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01

Protierozní opatření. Tomáš Dostál. katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství B602, dostal@fsv.cvut.cz

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Aplikace kompostu. Ing. Barbora Badalíková. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.

PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel.

Umění dívat se na půdu Půda pohledem odborníka a zemědělce

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy

Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Prezentace ze seminářů

Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ

b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba

ZPRACOVÁNÍ PŮDY. Do základního zpracování půdy náleží :

Současné a nové trendy ve zpracování půdy

Projektování přechodného období

Využití kompostu při protierozní ochraně půdy a zlepšení retenční schopnosti

Utužení a zhutnění půdy

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Hospodaření na zemědělských půdách a opatření proti splavování ornice. Smítal František, ing.

Protierozní ochrana půdy půdoochranné technologie

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Půda a půdní úrodnost. Roman Rozsypal

Půdoochranné technologie. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Pěstování polních plodin v ekologickém zemědělství. Prof. Ing. Jan Moudrý CSc Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Účetní závěrka ve vybraném podniku

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Transkript:

Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd Michal Hejcman

Rajonizace zemědělské výroby V České republice značná variabilita podmínek pro produkci: půdních (reliéf, půdní typy, půdní druhy), klimatických (úhrn srážek, průměrné teploty), ekonomických (aglomerace, historické faktory v zemědělské výrobě (Sudety) atd.)

Základní výrobní oblasti Kukuřičná do 250 m n. m., prům. teplota 9 10ºC, srážky 500 600 mm, černozemě, nivní půdy na píscích, drnové půdy, zastoupení v ČR: 6,7%, plodiny: kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilná zelenina, pekařská pšenice, sladovnický ječmen, zornění nad 80% Řepařská 250 350 m n. m., 8-9 ºC, 500-650 mm, černozemní a hnědozemní půdy na spraších a sprašových hlínách, nivní půdy na uloženinách, zastoupení v ČR: 24,3%, plodiny: cukrovka, kvalitní pšenice, kořenová zelenina, někde chmel, rané brambory, zornění nad 80% Obilnářská 300 600 m n. m., 5 8,5 ºC, 550 700 mm, půdy různorodé od hnědozemí a ilimerizovaných půd až po glejové půdy, zastoupení v ČR: 40,5 %, pěstované plodiny: převažují obiloviny, řepka, technické plodiny, pěstování brambor a cukrovky je méně vhodné až nevhodné, zornění nad 60% Bramborářská 400 600 m n. m., 5-8 ºC, 550 900 mm, převažující hnědé půdy, podzolové a kyselé, zastoupení v ČR: 18,5%, konzumní a průmyslové brambory, krmné obiloviny, nižší polohy řepka, vyšší len, zornění nad 60% Pícninářská nad 600 m n. m., 5-6 ºC, nad 700 mm, hnědé půdy oglejené a glejové, svažité půdy na všech horninách, zastoupení v ČR: 10%, plodiny: zornění max. 50 %, převažují travní porosty

Střídání plodin Proč je nutné střídat plodiny? Voda různé nároky plodin na vodu, velké vojtěška, cukrovka Živiny zlepšující plodiny: leguminózy, okopaniny hnojené hnojem, olejniny, zhoršující plodiny: obiloviny Struktura půdy strukturotvorné plodiny jsou leguminózy, strukturu rušící plodiny jsou okopaniny (různá eroze, odpar z povrchu půdy, nároky na kultivaci atd.) Hloubka prokořenění mělce kořenící (obiloviny: 0,3 m), středně kořenící (luskoviny, kukuřice: až 1 m), hluboce kořenící (vojtěška: 3 4 m, konopí, cukrovka: 2 m) Plevele různé pokrytí půdního povrchu plodinami a tím i různý rozvoj plevelné vegetace, střídání ozimých a jarních plodin a tím i plevelů Choroby a škůdci střídání plodin s různými chorobami, nadměrný podíl obilovin: pat stébel, nádorovitost košťálovin: 6 let nepěstovat Brassicaceae, fusarioza lnu odstup 6 let. Výskyt háďátka řepného, h. bramborového, h. česnekového, h. cibulového nepěstovat patřičné plodiny 5 let. Hnojení statkovými hnojivy hnojené jsou nejčastěji okopaniny, rostliny 1. 2. a 3. tratě. Posklizňové zbytky různá kvalita a množství: vojtěška 8 t/ha, obiloviny: 2 3 t/ha, brambory: 1 t/ha, kvalita je dána poměrem C:N v biomase, příznivý u leguminóz: 20/1, nepříznivý u obilovin: 80/1. Fytosanitární účinek posklizňových zbytků: pěstování ozim. Pšenice po řepce snižuje výskyt chorob pat stébel

Trojhonné (trojpolní) hospodaření V Čechách praktikované po celý středověk až do počátku 19. století Založeno na střídání následujících plodin: ozim, jařina, zelený úhor Výnosy obilovin kolem 1 1,5 t/ha Trávopolní soustavy střídání trvalého travního porostu s polařením, dříve hojné v některých horských oblastech (Alpy, Karpaty, Krkonoše)

Osevní postupy Definice: systém střídání plodin na jednotlivých honech (polích) s cílem maximalizace výnosů a zvýšení kvality produkce, dále zachování půdní úrodnosti a omezení negativního vlivu polaření na živ. prostředí Norfolkský osevní postup: vznikl zařazením jetelovin a okopanin a vypuštěním úhoru, vedl téměř k zdvojnásobení výnosů obilovin Jetelovina, ozimá obilovina, okopanina, jarní obilovina s podsevem jetele nebo vojtěšky Později specializovaných osevních postupů podle výrobních oblastí a ekonomického zaměření podniku

Dlouhodobé pokusy s hnojením a osevními postupy (VÚRV Praha- Ruzyně)

Dlouhodobé pokusy s hnojením VÚRV Praha-Ruzyně

Tolice vojtěška (Medicago sativa)

Jetel luční (Trifolium pratense)

Jaká je současná realita? Osevní postupy nejsou dodržovány střídání plodin se řídí předpokládanou rentabilitou pěstování určité plodiny Vynechávání pěstování jetelovin Specializace zem. podniků - nepropojenost rostlinné a živočišné produkce Zařazování obilovin po sobě zvýšené nároky na pesticidní přípravky, minerální hnojení, jednostranná únava půdy Sled plodin: často střídánířepky a obilovin

Půda (základní informace) Úrodnost přirozená, skutečná (často vyšší než přirozená) Hloubka půdy vzdálenost od povrchu k horninovému podkladu Půdní druh rozlišení podle zrnitosti (podíl skeletu a frakcí jemnozemě) lehké, střední, těžké Půdní typ černozem, luvizem (illimerizovaná půda), kambizem (hnědá půda), podzol, oglejená půda (pseudoglej), glejová půda (glej), septosol (rendzina), černice (lužní půda), fluvizem (nivní půda), regozem (drnová půda), litozem (nevivinutá půda) Pórovitost, struktura půdy (tvorba půdních agregátů určuje poměr vody a vzduchu v půdě) Půdní reakce nejvíce půd je slabě kyselých v důsledku vyluhování bazických iontů, ovlivňuje mikrobiální aktivitu, dostupnost živin. Plodiny vyžadující neutrální až slabě alkalickou reakci: vojtěška, cukrovka, ječmen. Humus soubor odumřelých organických látek v půdě v různé fázi rozkladu, podíl humusu v našich orných půdách: 1,8 2,2 %.

Černozem Podzol Kambizem

Zpracování půdy (obdělávání) Základní zpracování podmítka, orba, podrývání a prohlubování, hloubkové kypření Příprava před setím a sázením smykování, vláčení, válení, kypření Kultivace půdy za vegetace plečkování, vláčení, válení, hrobkování Minimální zpracování půdy cílem je zlevnit produkci Půdoochranné systémy cílem je šetřit půdu proti erozi a pod

Podmítka Mělké zpracování půdy po sklizni obilovin, ozimé řepky, luskovin sklizených v létě. Cíle podmítky: šetří půdní vláhu (ruší kapilární vzlínavost), odplevelení, tlumí choroby (pat stébel přenos z výdrolu na ozim), aplikace hnojiv a herbicidů do půdy Provádí se na hloubku 8 15 cm, je možné provádět radličnými podmítači, talířovými podmítači, kombinovanými kypřiči

Orba Správně provedená orba drobí, kypří, mísí a obrací Mělká (do 18 cm), střední (18 25 cm, zaorávka hnoje), Hluboká (25 30 cm) Letní za účelem přípravy půdy pro strniskové meziplodiny, většinou mělká Podzimní seťová k ozimům (min. 3 4 týdny před setím kvůli slehnutí), příliščasná podporuje vyplavování živin, k jarním obilovinám střední orba, ponechání hrud k zvýšení množství zadržené zimní vláhy, k okopaninám k cukrovce se doporučuje provádět 2 orby, střední zaorávka hnoje a poté hluboká Zimní provádí se pokud nebylo možné provést podzimní, větší riziko zhutnění podorniční vrstvy Jarní náhradnířešení pokud se nestihla podzimní nebo zimní, plýtváním zimní vláhy, která po nezoraném pozemku lépe odtéká, zvýšení zaplevelení jarními plevely

Orba

Podrývání a prohlubování, hloubkové kypření Pouze na půdách s hlubším humusovým horizontem, na půdách s utuženou podorniční vrstvou (vytváření kaluží po dešti) Cílem je prohloubit mikrobiálně aktivní půdní profil Podrývání až do hloubky 40 cm Přestože se podíl půd se zhutněným podorničím zvyšuje, tyto pracovní operace se vzhledem k energetické náročnosti téměř nepoužívají

Příprava před setím a sázením Urovnat půdní povrch Dotvoření vhodné půdní struktury velmi citlivé jsou plodiny s malými semeny (mák, řepka, mrkev), ozimy hrudka budka (do 5 cm) Příprava seťového lůžka tvrdá madrace (uložení osiva, vzlínání vody) a měkká peřina (snižuje výpar) Odplevelení půdy likvidace vzcházejících plevelů Smykování první operace, urovnání půdy, Vláčení rozrušování hrud, likvidace plevelů, zapravení hnojiv a herbicidů, někdy prořeďování přehoustlých ozimů (na tupo) Válení utužování půdy (zvýšení kapilární vzlínavosti, zamačkání hrud), válení jetele a obilovin po zimě (přitlačení krčku a odnožovací uzliny do půdy) Kypření využití kultivátorů, před sázením brambor a zeleniny, zpracování půdy na větší hloubku (15 cm) Sdružování pracovních operací využití moderních secích kombinací

Smykování

Vláčení

Válení

Hloubkové kypřiče Kypření

Minimální zpracování půdy Bezorebné systémy - od využití různých způsobů kypření až po setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji Sloučení přípravy půdy a setí secí kombinace Spojování pracovních operací orba o příprava půdy atd.. Pásové zpracování půdy příprava pouze pásů do nichž se seje

Bezorebný secí stroj

Secí kombinace

Plečkování

Hrobkování sázení brambor