Dvacetiletý Hugo přišel o práci, přestože byl členem dobrovolných hasičů a ministrantem v kostele. Krátce před skončením pracovního poměru dne 10. ledna 2015 si vypůjčil od bohatého čtyřicetiletého pana Milana 400.000,- Kč na nákup motorového vozidla s tím, že mu je má do 3 měsíců vrátit. Automobil posléze zakoupil. Vůz ovšem nešťastnou náhodou shořel a Hugo ho bohužel neměl pojištěn. Datum splatnosti zápůjčky se blížilo, a tak Hugo neviděl jinou možnost, než prodat byt, který zdědil po rodičích a kde vyrůstal. Dal si inzerát do místních novin, na který mu odpověděla padesátiletá zelinářka Zdena. Po prohlídce renovovaného bytu 2+1 v pátém patře panelového domu navrhla, že zajistí posudek znalce, který stanoví cenu bytu, s čímž Hugo souhlasil. Znalec odhadl cenu bytu na 650.000,- Kč. Hugo připravil kupní smlouvu, kde přesně vymezil předmět smlouvy a navrhl cenu, kterou stanovil znalec. Paní Zdena však po návratu z dovolené v Turecku byla zvyklá smlouvat, a tak navrhla cenu nižší a to 450.000,- Kč. Vzhledem k tomu, že pan Hugo musel brzy uhradit dlužnou částku Milanovi, nezbylo mu, než s navrženou částkou souhlasit a dne 3. března 2015 sepsali smlouvu. Následujícího dne se sešli u notáře, kde si nechali úředně ověřit podpisy na smlouvě a tu pak hned doručili spolu s návrhem na vklad na příslušný katastrální úřad. Katastrální úřad zapsal vklad vlastnického práva dne 20. dubna 2015. Paní Zdena převedla peníze na účet pana Huga v souladu se smlouvou. Milan se po penězích nesháněl a tak se Hugo rozhodl, že mu zaplatí, až se mu ráčí ozvat. Dne 20. června 2019 převzal Hugo na poště dopis, ve kterém jej Milan vyzývá k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud nedostane zaplaceno do týdne, podá žalobu na soud. Navíc ještě téhož dne Milan vyvěsil na průčelí svého domu na obecním náměstí obrovský plakát s fotografií pana Huga a nápisem Zloděj roku! Z těchto důvodů zatelefonoval konsternovaný pan Hugo paní Zdeně, že od kupní smlouvy na byt odstupuje. Navíc odeslal panu Milanovi dopis, ve kterém namítá promlčení. ÚKOL: Zkoumejte jednotlivé nároky zúčastněných osob. Skutečnosti, které ze zadání nevyplývají, neexistují. I. Hugo by mohl mít nárok na odstoupení od smlouvy dle 49 ObčZ vůči paní Zdeně. Hlavní bodované cíle a) odhalení tísně (objektivní stav+definice) a nápadně nevýhodných podmínek (objektivní stav+definice)
b) odstoupení od smlouvy je právo majetkové povahy, které se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě x absence námitky promlčení ze strany paní Zdeny c) jednostranný právní úkon odstoupení od smlouvy; absence formy převod bytu (užijí se ustanovení o nemovitostech, viz 3 odst. 2 ZoVB, resp. 46 odst. 1, resp. 40 odst. 2) nedodržení formy neplatnost dle 40 ObčZ A. Vznik nároku Aby Hugo mohl mít proti Zdeně uvedený nárok, musel by existovat právní úkon učiněný v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Kromě toho by právní úkon nesměl trpět jinými vadami. 1. Existence právního úkonu (smlouvy) Hugo se Zdenou uzavřeli kupní smlouvu na byt. Zákon pro uzavření kupní smlouvy na nemovitou věc (viz dále) vyžaduje písemnou formu. Požadavek formy byl proto splněn (dovozujeme z faktu zápisu do KN, neboť bez něj by nebylo možné provést vklad práva (alespoň doufám, že by to žádný KN neprovedl ). Předmět koupě byl dostatečně jasně specifikován (viz vklad). Kupní cena byla rovněž řádně specifikována ve výši Kč 450 000,-. Z jednání obou lze dovodit, že řádně proběhla jak nabídka (ze strany Zdeny), tak i akceptace (ze strany Huga). Smlouva proto vznikla dosažením konsensu. Ke vzniku kupní smlouvy není třeba ani zaplacení kupní ceny (ač se tak bezprostředně poté stalo). 2. Absence jiných vad smlouvy Náležitosti osob: Hugo měl 20 let a měl tedy plnou způsobilost k právním úkonům (svéprávnost) dle 8. Ze zadání neplyne, že by byl ve své způsobilosti omezen či jí zcela zbaven rozhodnutím soudu dle 10. Zdeně bylo 50 let. Zdena měla tedy plnou způsobilost k právním úkonům (svéprávnost) dle 8. Ze zadání neplyne, že by byla ve své způsobilosti omezena či jí zcela zbavena rozhodnutím soudu dle 10. Náležitosti vůle: Hugem projevený právní úkon nebyl učiněn v omylu, resp. jeho vůle byla svobodná a vážná. Nicméně Hugo kontrahoval s paní Zdenou za situace, kdy vůle, kterou projevil, nebyla formována zcela svobodně. V situaci, ve které se nacházel (ztráta zaměstnání, brzká splatnost půjčky), u něj vyvolaly tíseň. Tou rozumíme objektivní stav, kdy jde o vadu v pohnutce právního úkonu, která je výjimečně relevantní. 1 Pohnutkou tu není nátlak druhé strany, ale objektivně existující stav. 2 Za tíseň se považuje takový hospodářský, sociální nebo sociálně politický stav, který doléhá na jednajícího takovým způsobem a s takovou závažností, že učiní právní úkon, který by jinak neučinil. 3 Prostá tíseň je bez právních následků. Dojde-li však k uzavření smlouvy zároveň za nápadně nevýhodných podmínek, vzniká smluvní straně, která je touto vadou zasažena, právo odstoupit od smlouvy. Nápadně nevýhodnými podmínkami je zapotřebí rozumět zjevný nepoměr mezi vzájemně poskytnutými plněními (také očividnou 4 nevýhodnost). Smlouva byla uzavřena za situace, kdy se byty v daném čase dle znaleckého posudku prodávají o cca 1 Srov. např. SPÁČIL, J. Právní úkony učiněné pod vlivem bezprávné výhružky a v tísni; jejich vzájemný poměr. Právní rozhledy. 2003, č. 12, s.272-274. Dostupné z WWW http://www.pavelpetr.cz/soubory/29/87/tisen_a_bezpravna_vyhruzka.pdf [cit. 2011-30-06]. 2 Srov. např. nález ÚS ze dne 7. 10. 1998 sp. zn. I. ÚS 141/98. 3 Rc 41/1994. 4 J. Švestka in ŠVESTKA, J.; SPÁČIL, J.; ŠKÁROVÁ, M..; HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník. I. díl. Praha : C.H.Beck, 2008. s. 399.
200 tis. dráž, než jaká byla cena, na které se v důsledku Hugovy tísně smluvní strany shodly. Byly tedy naplněny předpoklady pro vznik práva odstoupit od smlouvy. Jiné vady smlouvy ze zadání nevyplývají. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Hugo kontrahoval za tísně a nápadně nevýhodných podmínek. Vzniklo mu tedy právo odstoupit od smlouvy. B. Zánik nároku Vzhledem k faktu, že právo odstoupit od smlouvy je právem majetkovým, které se promlčuje (viz níže) a paní Zdena zatím neuplatnila námitku promlčení, nárok na odstoupení od smlouvy nezanikl. I kdyby je v této fázi uplatnila, nemá relevanci, protože námitku promlčení lze uplatnit s důsledky promlčení pouze u soudu. 5 C. Prosaditelnost nároku Právo odstoupit od smlouvy je právem majetkovým, které se promlčuje ve tříleté promlčecí lhůtě. Namítne-li dlužník důvodně promlčení tohoto práva věřitele, účinky odstoupení od smlouvy vůči němu nenastanou. 6 Při promlčení práva dochází k zániku nároku, nikoliv i k zániku práva jako u prekluze. Nicméně pro zánik nároku je nezbytné, aby dotčená strana (Zdena) namítla promlčení. Ze zadání tato skutečnost nevyplývá. Pan Hugo odstoupil od smlouvy telefonicky. Odstoupení od smlouvy je jednostranný adresovaný právní úkon. Pro tento typ právních úkonů je nezbytné, aby projev vůle došel do sféry adresáta, jinak nenastanou požadované právní následky. Odstoupením od smlouvy zaniká právní titul (titulus aquirendi), na jehož základě nabyl kupující vlastnické právo a obnovuje se původní stav. 7 Na rozdíl od úpravy obsažené v obchodním zákoníku zaniká smlouva s účinky ex tunc. Právním způsobem nabytí (modus aquirendi) je pak vklad práva do KN. V případě, že by bylo od smlouvy platně odstoupeno, měl by zápis do KN pouze deklaratorní charakter. Aby mohl Hugo platně namítnout promlčení, musela by uplynout promlčecí lhůta, která je tříletá. Počítá se dle 122 ObčZ a počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (actio nata), tj. kdy mohla být důvodně podána žaloba u soudu. Tříletá lhůta tedy již uběhla. Vzhledem k tomu, že odstoupení od smlouvy představuje zrušení smlouvy, je nezbytné učinit jej v písemné formě dle 40 odst. 2 ObčZ. Důvod spočívá ve skutečnosti, že předmětem kupní smlouvy je byt. Byt - jako věc v právním smyslu - musí být v dosahu českého práva vymezen jako tzv. jednotka dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen ZoVB). Přestože se nejedná o nemovitost (nevyhovuje legální definici: pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem), použijí se ve smyslu ustanovení 3 odst. 2 ZoVB ustanovení občanského zákoníku o nemovitostech. Tj. včetně 46 odst. 1 ObčZ písemná forma při převodech nemovitostí. Věcně tedy dopadá i na kupní smlouvu (úplatný převod práva). Ve smyslu ustanovení 40 odst. 2 nebyla dodržena písemná forma zrušení smlouvy a proto je Hugovo telefonické odstoupení od smlouvy neplatné. Jedná se o neplatnost absolutní, protože forma vyplývá ex lege. 5 M. Knappová; P.Tégl; K. Eliáš in ELIÁŠ, K. a kol. Občanský zákoník. Velký akademický komentář. 1. sv. Praha : Linde, 2008. s. 415. 6 Rozsudek NS ze dne 16.1.2007, sp. zn. 30 Cdo 2047/2006. V podrobnostech srov. MELZER, F. Vliv odstoupení od smlouvy na nabytí vlastnického práva. Právní rozhledy, 2006, č. 14. s. 512. 7 Rozsudek NS ze dne 11.3.1998, sp. zn. 1 Odon 26/1997.
Celkový závěr k nároku: Nárok pana Huga na uplatnění práva na odstoupení od smlouvy vznikl, ale nebyl řádně uplatněn, stejně jako nebyla namítnuta námitka promlčení ze strany paní Zdeny. Pozn.: Od důvodnosti nároku Huga na odstoupení od smlouvy by se odvíjel další následný (případný) nárok na vydání bytu (vyklizení nemovitosti). Vzhledem k tomu však, že se jedná o sekundární a podmíněný nárok, nebylo možné ho zkoumat. II. Milan by mohl mít nárok na zaplacení dlužné částky dle 657 a 559. Hlavní bodované cíle a) odhalení smlouvy o půjčce /jakkoliv se v zadání hovoří o vypůjčení si peněz; definování peněz jako věcí určených podle druhu b) promlčení nároku na zaplacení dlužné částky c) uplatnění námitky promlčení u soudu; nelze mimosoudně, A. Vznik nároku Aby Milan mohl mít proti Hugovi uvedený nárok, musel by existovat platný právní úkon. Kromě toho by právní úkon nesměl trpět jinými vadami. 1. Existence právního úkonu (smlouvy) Milan s Hugem smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byly peníze. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu (např. peníze) a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce nebyly sjednány úroky. Zákon pro uzavření smlouvy o půjčce nevyžaduje písemnou formu. Smlouva o půjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. ke své existenci vyžaduje, kromě konsenzu i předání věci (převod vlastnického práva). Ze zadání nezvratně vyplývá, že smlouva byla uzavřena. 2. Absence jiných vad smlouvy Náležitosti osob: Hugo měl 20 let a měl tedy plnou způsobilost k právním úkonům (svéprávnost) dle 8. Ze zadání neplyne, že by byl ve své způsobilosti omezen či jí zcela zbaven rozhodnutím soudu dle 10. Milan měl 40 let. Milan měl tedy plnou způsobilost k právním úkonům (svéprávnost) dle 8. Ze zadání neplyne, že by byl ve své způsobilosti omezen či jí zcela zbaven rozhodnutím soudu dle 10. Náležitosti vůle: Hugem projevený právní úkon nebyl učiněn v omylu, resp. jeho vůle byla svobodná a vážná. Nebyla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Uzavřel až po propuštění ze zaměstnání, navíc byla bezúplatná, takže nebyla přítomna tíseň ani nápadně nevýhodné podmínky. Jiné vady smlouvy ze zadání nevyplývají. Dílčí závěr ke vzniku nároku: Milan má nárok na zaplacení dlužné částky. B. Zánik nároku
Vzhledem k faktu, že právo požadovat plnění je právem majetkovým, které se promlčuje, musel by pan Hugo k zániku nároku namítnout námitku promlčení. Ačkoliv pan Hugo uplatnil námitku promlčení v písemné formě, nárok nezanikl, protože nemá relevanci. Námitku promlčení lze uplatnit s důsledky promlčení pouze u soudu. 8 C. Prosaditelnost nároku Právo požadovat plnění je základním oprávněním věřitele. Vzhledem k tomu, že dlužník (Hugo) je v prodlení (nesplnil včas a řádně splatnost dluhu nastala dne 10. dubna 2007), má věřitel právo požadovat dlužnou částku. Nadto má možnost požadovat i úroky z prodlení, které představují zákonnou sankci, jejíž výše je stanovena prováděcím předpisem. Dopis, který byl adresován panu Hugovi, lze interpretovat jako výzvu k dodatečnému plnění dle 517 odst. 1 ObčZ, přičemž v případě nesplnění v přiměřené lhůtě, vzniká věřiteli právo od smlouvy odstoupit (zde by bylo možno přiměřeně aplikovat výše uvedené srov. čl. I. C). Celkový závěr k nároku: Nárok Milana na zaplacení dlužné částky vznikl. III. Hugo by mohl mít nárok na upuštění od neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti a na přiměřené zadostiučinění dle 13 odst. 1 ObčZ. Hlavní bodované cíle a) zásah neoprávněný generální klauzule zásah do jména, cti a podoby nepravdivé sdělení (není zloděj, ale dlužník roku ) b) nárok na upuštění od zásahu (stažení plakátu) c) nárok na přiměřené zadostiučinění d) nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích (snížení důstojnosti ve značné míře vyvěšení plakátu na obecním náměstí) A. Vznik nároku Aby Hugo mohl mít proti Milanovi uvedený nárok, musel by existovat zásah do práva na ochranu osobnosti a musel by být uplatnitelný, navíc by zde nesměla být výjimka z ochrany. 1. existence zásahu do práva na ochranu osobnosti Milan vyvěsil na náměstí na svém domě plachtu, na kterém byla fotografie pana Huga a nápis Zloděj roku. Chráněnými statky osobnostními jsou dle generální klauzule 11 ObčZ osobnost člověka, zejména život a zdraví, čest, důstojnost, jméno a projevy osobní povahy. Vyvěšením plakátu, nepravdivě označujícího pana Huga ze spáchání trestného činu krádeže, v nadživotní velikosti na veřejně přístupném místě, kde se s ním může seznámit velké množství lidí, je zásahem do práva na ochranu osobnosti. Zasahuje do těchto sfér: podobizna (fotografie), čest (renomé subjektivní v jeho případě zřejmě solidní dovozujeme s veřejně prospěšných funkcí, které vykonává (ministrant, dobrovolný hasič), důstojnost (je u všech lidí stejná). 8 M. Knappová; P.Tégl; K. Eliáš in ELIÁŠ, K. a kol. Občanský zákoník. Velký akademický komentář. 1. sv. Praha : Linde, 2008. s. 415.
2. existence výjimek z ochrany Ze zadání nevyplývá, že by měl pan Milan svolení k uveřejnění podobizny, event. textu na průčelí domu. Dále ze zadání nevyplývá, že by tak činil v souladu s některou zákonnou licencí (úřední, vědecká, zpravodajská, reportážní). 3. prostředky ochrany Pan Hugo by se mohl domáhat dle 13 an. ObčZ: a) zdržení se neoprávněného zásahu (např. stažení plakátu) b) odstranění následků neoprávněného zásahu (zejm. obnovení původního stavu zde není příliš praktické) c) vydání přiměřeného zadostiučinění v morální formě (omluva) d) materiální satisfakce, pokud byla zásahem ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby či její vážnost ve společnosti; výši této satisfakce stanoví soud, ale může přiřknout maximálně tolik, kolik požaduje žalobce, nesmí rozhodnout ultra petitem. e) mohl by požadovat náhradu škody, pokud by mu vznikla v příčinné souvislosti se zásahem do práva na ochranu osobnosti dle 420 ObčZ. 4. aktivní legitimace k uplatnění práva Aktivně legitimována je osoba, do jejího práva bylo zasaženo tj. pan Hugo. B. Zánik nároku Nárok nemůže zaniknout. Právo na ochranu osobnosti ze nepromlčuje. C. Prosaditelnost nároku Ze zadání nevyplývá, že by nárok nebyl prosaditelný. Celkový závěr k nároku: Nárok Milana na upuštění od neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti a na přiměřené zadostiučinění dle 13 odst. 1 ObčZ vznikl. Další případné nároky, které by mohli zkoumat, ale bez úspěchu. Škoda na autě máme málo info, navíc casus sentit dominus. Koupě auta máme málo info.