Monitoring médií TK SZP ČR ze dne 11. 06. 2008 Automotoklub Praha ZDN.cz, 12. 6. 2008 Pojišťovny: Zbytečné přebytky nemáme Autor: Olga Pavlíková Přibližně 90 % částky, která leží na základních fondech zdravotních pojišťoven je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR Vladimíra Kothery potřeba k zajištění zdravotní péče pacientů. Tyto peníze patří pacientům, jsou z jejich pojištění a mají sloužit zase jen jim. S těmito prostředky se nedá jen tak manipulovat. Zásadně se musíme ohradit proti tvrzení některých zástupců nemocničních zařízení či komorových zástupců, kteří neustále ve všech pádech skloňují, že by měli růst platby zdravotnickým zařízením, ať peníze uvolníme na jiné účely apod, řekl Kothera. My musíme být připraveni na to, že se objeví nová léčebná metoda, která doposud nebyla hrazena zdravotními pojišťovnami či nový lék, který budeme muset hradit. Toto všechno bude muset být včas zaplaceno, proto je rezerva nutná, vysvětlil. Podle poslance Davida Ratha (ČSSD) si pojišťovny syslí přebytky na svých účtech, místo aby přilepšily lékařům a nemocnicím v platbách. Prezident České lékařské komory Milan Kubek vyzval pojišťovny, ať tyto peníze dají do péče. Zůstatky ze základního fondu zdravotní péče mají pojišťovny jako rezervu pro úhradu péče. Systém úhrad vychází z toho, že pojišťovna dá zálohu a následně, když zařízení péči poskytne a odešle výkaz, dostane doplatek. Peníze dostane 2,5 měsíce po poskytnutí péče. V dané chvíli je tedy část péče poskytnuta, ale nezaplacena, což je zůstatek, o němž hovořil Rath jako o nemravném přebytku, řekl prezident SZP ČR Vladimír Kothera. Pokud se zdravotní pojišťovny přemění na akciové společnosti, měly by takové přebytky být běžnou součástí jejich hospodaření. Pokud by totiž byly založeny na stejném principu jako komerční pojišťovny, musely by všechny vybrané peníze uložit do rezerv a z těchto rezerv platit péči. Finanční prostředky v pojišťovnách z povahy věci musejí být, aby si klienti i majitelé mohli být jisti, že společnost je zdravá a solventní, vysvětlil viceprezident SZP ČR Ladislav Friedrich. Současná situace se tedy podle něj mnohem více podobá normálnímu stavu, než nemravným přebytkům. Více na toto téma v dalším vydání Zdravotnických novin. ČTK, 11. 6. 2008 Nejpozději v těchto dnech dostanou lidé od pojišťoven zpět peníze Autor: Naďa Myslivcová Praha 11. června (ČTK) - Nejpozději do konce června by lidé měli dostat od své zdravotní pojišťovny přeplatek nad pětitisícový limit. U osmi zaměstnaneckých pojišťoven, u nichž je 3,5 milionu lidí, dalo za čtvrt roku u lékaře a za léky na poplatcích přes 5000 korun 60 lidí. Novinářům to dnes řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Svaz sdružuje osm pojišťoven, mimo je nová pojišťovna Agel a největší Všeobecná zdravotní pojišťovna. "Pojišťovny oznámily dopisem překročení a daly lidem na výběr, zda chtějí peníze zaslat složenkou nebo přímo na účet," uvedl Kothera. Tyto peníze jdou ze základního fondu, který mají pojišťovny na úhradu péče. Všechny pojišťovny mají na účtech aktuálně 27 miliard korun, ročně zdravotnictví spotřebuje 220 miliard. Podle stínového ministra zdravotnictví ČSSD Davida Ratha si pojišťovny "syslí" přebytky, místo aby přilepšily lékařům a nemocnicím v platbách.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek vyzval pojišťovny, ať tyto peníze dají do péče. "Zůstatky ze základního fondu mají pojišťovny jako rezervu pro úhradu péče," vysvětlil Kothera. Systém úhrad vychází z toho, že pojišťovna dá zálohu a následně, když zařízení péči poskytne a odešle výkaz, dostane doplatek. Peníze dostane 2,5 měsíce po poskytnutí péče. V dané chvíli je tedy část péče poskytnuta, ale nezaplacena, což je zůstatek, o němž hovořil Rath jako o "nemravném". Část zůstatku mají pojišťovny podle Kothery také jako rezervu pro případ, že by bylo více pacientů v onkologických či jiných specializovaných centrech, do léčby vstoupil nový drahý lék, nebo se začala užívat moderní dražší metoda. Umožňuje jim platit zařízením za léčení nemocných v dohodnutých termínech. Pokud se zdravotní pojišťovny přemění na akciové společnosti, měly by takové "přebytky" být běžnou součástí jejich hospodaření. Pokud by totiž byly založeny na stejném principu jako komerční pojišťovny, musely by všechny vybrané peníze uložit do rezerv a z těchto rezerv platit péči. "Finanční prostředky v pojišťovnách z povahy věci musejí být, aby si klienti i majitelé mohli být jisti, že společnost je zdravá a solventní," dodal viceprezident svazu Ladislav Friedrich. Současná situace se tedy podle něj mnohem více podobá normálnímu stavu, než "nemravným přebytkům". Kothera připomněl, že zaměstnanecké pojišťovny působí na trhu právě 15 let. Z původních až 29 klesl jejich počet na osm, letos přibyla nově devátá pojišťovna Agel. Plánované změny související s reformou zdravotnictví berou pojišťovny podle Kothery nikoli jako hrozbu, ale vítají je jako změnu, která jim pomůže posílit efektivitu a lépe zajistit kvalitnější péči pojištěncům. Pojišťovny se soustřeďují na podporu prevence a zdravého životního stylu. Ve fondu prevence, který je tvořen z penále a pokut, mají zhruba půl miliardy korun, z nich 70 procent jde na příspěvky na očkování, preventivní programy a edukaci ke zdravému životnímu stylu. Novinky.cz, 11. 6. 2008 Po reformě nám hrozí konkurzy, bojí se pojišťovny Autor: aktualně.cz Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví Autor: Ondřej Desperát Praha - Zdravotnické peníze státu nepatří, tvrdí ředitelé zdravotních pojišťoven. Odvolávají se na to, že je občané odvedli na léčení nemocných a pro nic jiného. V pojišťovnách rostou obavy z privatizace. Jejich manažeři přitom dosud patřili k hlavním příznivcům zdravotnické reformy ministra Julínka. "Stále čekáme na paragrafované znění zákona, podle kterého mají být pojišťovny převedeny na akciové společnosti. Zatím máme k dispozici jen spekulace, publikované v Aktuálně.cz," řekl například šéf pojišťovny OZP Ladislav Friedrich.
Odvolává se tak na informace deníku Aktuálně.cz, který jako první informoval o transformačních paragrafech, jak je ministerští právníci v květnu sepsali. Stále před konkursem Podle Friedricha je jasné, že v navržené podobě nemohou soukromé pojišťovny fungovat, protože nesmějí mít prakticky žádné rezervy. "Komerční pojišťovny v oblasti penzí jsou povinny udržovat rezervy na úrovni sta procent ročního obratu. Je pravda, že zdravotní pojišťovny mají stabilní příjem z pojistného, desetiprocentní rezervu by ale měly mít k dispozici," prohlásil ředitel OZP. Jak chce Julínek transformovat pojišťovny Stávající zaměstnanecké pojišťovny založí akciové společnosti. Základním majetkem bude částka nejméně 100 milionů korun. Peníze z fondu prevence (cca miliardu korun) převedou do dubna 2009 depozitáři (nějaké bance). Akciové společnosti získají od obchodního rejstříku podmíněnou licenci. Licence získá účinnost v červenci 2009, pokud akciová společnost splní všechny požadavky zákona o zdravotních pojišťovnách. Nová akciová společnost získá rezervní fond uložený u depozitáře. Zároveň ministerstvo zdravotnictví navrhne likvidaci stávajících pojišťoven a jmenuje do každé z nich likvidátora. Likvidátor zaplatí za zdravotní služby z minulého období. Likvidátor prodá akcie pojišťovny ve veřejné dražbě, případně vybranému zájemci za předem stanovenou cenu. Zisk z dražby půjde na speciální účet v ČNB. Předkupní právo na pojišťovnu mají někdejší zakladatelé případně jejich právní nástupci. Nepoužité peníze ze základního fondu (u jedné pojišťovny v řádu miliard) se pošlou na zvláštní účet ministerstva zdravotnictví. Zbytkový majetek bude vyplacen někdejším zakladatelům na úhradu jejich pohledávek případně převede na zvláštní účet ministerstva zdravotnictví. Dosavadní verze Julínkových zákonů však počítají s tím, že se do akciových společností převedou pouze rezervní fondy současných pojišťoven, tedy celková částka ve výši 2,7 miliardy korun. Pojišťovny je přitom nesmějí zvyšovat. Zákon ještě počítá s tím, že každá pojišťovna bude mít základní jmění sto milionů. Fakticky by to znamenalo, že akciové společnosti by se musely samy přihlásit do konkurzu, pokud by lékařům platily se zpožděním pouhých třech dnů. Soukromá společnost totiž musí být schopna v každém okamžiku prokázat, že je solventní. "Vidíme to jako největší problém celé transformace na akciové společnosti," zdůraznil Friedrich. Pojistné pro ministerstvo Ředitelé upozorňují, že pojišťovny si v posledních letech vytvořily dostatečné rezervy. Koncem roku měly na účtech 27 miliard, z toho zaměstnanecké pojišťovny 15 miliard a zbytek VZP. Podle odhadů samotných pojišťoven se letos celková částka zvýší na 35 miliard. Podle reformy však o tyto peníze přejdou, protože budou převedeny na zvláštní účet ministerstva zdravotnictví. "Převádět finanční prostředky, které byly zaplaceny jako zdravotní pojistné, na jiný účel, je velmi nestandardní postup," řekl ředitel společnosti Metal Aliance Vladimír Kothera. Menší kontrola než u penzijního připojištění
Srovnání s komerčními pojišťovnami, které nabízejí penzijní připojištění, upozorňuje na další riziko zdravotnické reformy. Penzijní pojišťovny jsou pod přísnější kontrolou, než mohou být soukromé zdravotní pojišťovny. Připojištění nabízejí vesměs nadnárodní firmy, jejichž hospodaření kontrolují nejen státy, kde operují, ale také burzy, kde mají zapsány své akcie. Jakékoli potíže v České republice tak mohou pojišťovacím firmám snížit mezinárodní rating a poškodit kurs akcií v Londýně nebo v New Yorku. Shodou okolností mají všechny ústavy nabízející v Česku penzijní připojištění lepší rating, než sama Česká republika. Nadnárodní penzijní pojišťovny nepodnikají na specifickém trhu se zdravotním pojištěním nikde na světě, a proto není pravděpodobné, že s tím budou chtít začít v Česku. O privatizaci tak budou mít zájem jen méně důvěryhodné firmy. Česká média.cz, 11. 6. 2008 Po reformě nám hrozí konkurzy, bojí se pojišťovny Autor: aktualne.cz Zdravotnické peníze státu nepatří, tvrdí ředitelé zdravotních pojišťoven. Odvolávají se na to, že je občané odvedli na léčení nemocných a pro nic jiného. V pojišťovnách rostou obavy z privatizace. Jejich manažeři přitom dosud patřili k hlavním příznivcům zdravotnické reformy ministra Julínka. "Stále čekáme na paragrafované znění zákona, podle kterého mají být pojišťovny převedeny na akciové společnosti. Zatím máme k dispozici jen spekulace, publikované v Aktuálně.cz," řekl například šéf pojišťovny OZP Ladislav Friedrich. Odvolává se tak na informace deníku Aktuálně.cz, který jako první informoval o transformačních paragrafech, jak je ministerští právníci v květnu sepsali. Aktuálně.cz, 11. 6. 2008 Julínkův plán na privatizaci pojišťoven: Vyvlastnit Autor: Petr Holub O největší, Všeobecné zdravotní pojišťovně, se transformační zákon vůbec nezmiňuje Praha - Podařilo se vysvětlit poslední tajemství zdravotnické reformy. Na otázku, kdo, kdy a jak bude privatizovat zdravotní pojišťovny a co se stane s 30 miliardami na jejich účtech, odpovídá tzv. transformační zákon, který má Aktuálně.cz k dispozici. Čtyři paragrafy změní zdravotnictví Transformační zákon slíbil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek koaličním expertům už v dubnu, jeho slib upřesnil šéf ministerské legislativy Martin Plíšek s tím, že zákon dodá do 13. května. Termín se stále odkládá: "Zatím jsme nic nedostali," říká poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka. Čtěte více: Julínek dál tají plán, jak privatizovat pojišťovny Julínkův mluvčí Tomáš Cikrt sliby zpochybňuje: "Ministerstvo zdravotnictví nedávalo médiím ani poslancům žádné závazné termíny. Také nedochází k žádnému odkládání. Příprava paragrafovaného znění nyní finišuje." Co si myslí blogeři o transformaci zdravotnictví Aktuálně.cz získalo transformační zákon v paragrafech, ve skutečnosti však nejde o zákon, ale čtyři paragrafy připojené na závěr jiného reformního zákona o zdravotních pojišťovnách. "Budeme i nadále požadovat speciální zákon," naznačuje možnost dalšího koaličního sporu expert KDU-ČSL Petr Fiala. Určeno k přerozdělení Z paragrafů je zřejmé, že ministerští právníci dávají hlavní roli při privatizaci svému úřadu. Ministr zdravotnictví přinejmenším načas zaměstnanecké pojišťovny ovládne a
získá většinu peněz z jejich účtů. Koncem roku přitom budou mít pojišťovny 35 miliard korun přebytků. Paragrafovaný zákon potvrzuje už dříve zveřejněný obecný scénář. Zákon přinutí stávající pojišťovny, aby založily dceřiné akciové společnosti, kterým předají smlouvy s lékaři, nemocnicemi i dalšími obchodními partnery. Od července 2009 tak akciové společnosti převezmou pojišťovací agendu, pokud splní licenční podmínky stanovené zákonem. Jak se prodají pojišťovny Stávající zaměstnanecké pojišťovny založí akciové společnosti. Základním majetkem bude částka nejméně 100 milionů korun. Peníze z fondu prevence (cca miliardu korun) převedou do dubna 2009 depozitáři (nějaké bance). Akciové společnosti získají od obchodního rejstříku podmíněnou licenci. Licence získá účinnost v červenci 2009, pokud akciová společnost splní všechny požadavky zákona o zdravotních pojišťovnách. Nová akciová společnost získá rezervní fond uložený u depozitáře. Zároveň ministerstvo zdravotnictví navrhne likvidaci stávajících pojišťoven a jmenuje do každé z nich likvidátora. Likvidátor zaplatí za zdravotní služby z minulého období. Likvidátor prodá akcie pojišťovny ve veřejné dražbě, případně vybranému zájemci za předem stanovenou cenu. Zisk z dražby půjde na speciální účet v ČNB. Předkupní právo na pojišťovnu mají někdejší zakladatelé případně jejich právní nástupci. Nepoužité peníze ze základního fondu (u jedné pojišťovny v řádu miliard) se pošlou na zvláštní účet ministerstva zdravotnictví. Zbytkový majetek bude vyplacen někdejším zakladatelům na úhradu jejich pohledávek případně převede na zvláštní účet ministerstva zdravotnictví. Celý majetek s výjimkou rezervního fondu však zůstane mateřským firmám, které ministerstvo ihned pošle do likvidace. Likvidátor, kterého jmenuje sám ministr, bude řídit jejich další osud. Bude platit závazky z minulého období a zařídí aukci akcií dceřiných společností. Zisk převede na zvláštní účet v ČNB. Na účtech mateřských pojišťoven ovšem zůstanou miliardové přebytky z minulých let. Ty získá na speciální účet ministerstvo zdravotnictví. O jejich dalším osudu zákon neříká nic přesného, jsou prý určeny "k přerozdělení". Příliš složité vyvlastnění Podrobnější popis transformace skrývá i další nejasnosti. Návrh především neodstranil hlavní námitky jejích kritiků. Pokud státem určený likvidátor prodá majetek pojišťovny v aukci a výnos převede na státní účet, jde podle právníků, kterých se Aktuálně.cz dotázalo, o jednoznačné vyvlastnění. Tento postup mohou napadnout před běžným či ústavním soudem pojištěnci likvidované pojišťovny případně firmy, které pojišťovny počátkem devadesátých let zakládaly. Transformační paragrafy se tomu chtějí vyhnout tím, že slibují vyplatit zakládajícím společnostem náhradu za případné investice a nabízejí předkupní právo na pojišťovny. Ministr Julínek už dříve oznámil, že výnos z transformace rozdělí všem českým občanům. Na průměrnou rodinu prý vyjde 10 tisíc korun. Tím chce uklidnit pojištěnce. Vláda ovšem může vyvlastňovat jednodušším způsobem. Šibeniční termíny Zákon také nepočítá s možností, že nová akciová společnost nedostane prvního prosince licenci. Není pak jasné, co se stane s jejími pojištěnci ani kdo bude platit zdravotníkům, kteří s ní podepsali smlouvu. Není také jasné, jestli její likvidovaná matka bude potom moci využívat majetek své dcery, například rezervní fond a základní kapitál.
Získat licenci přitom není úplně jednoduché. Žadatel musí předložit svůj obchodní plán a prokázat, že se dá uskutečnit. Jeho součástí musí být návrhy pojistných plánů, finanční rozvaha a záruka solventnosti. Žadatel si musí dát pozor i na to, aby se členové jeho statutárních orgánů nedostali do střetu zájmů. Pokud by například fungovali v jiné zdravotnické firmě, musí to nahlásit. Licenci uděluje nově zřízený Úřad pro dohled nad pojišťovnami, odpovědět musí do 90 dnů od doručení žádosti. Řízení se může prodloužit, pokud úředníci nebudou s některými údaji spokojeni. Na opravu bude nejméně sedm dnů. Zájemci o licenci by tak měli odeslat žádost nejpozději do konce února, tedy do dvou měsíců od schválení zákona. Riziko v koalici Transformaci pojišťoven považují experti všech vládních i opozičních stran za nejdůležitější krok zdravotnické reformy, která svým významem překračuje transformaci univerzitních nemocnic. Právě pojišťovny rozdělují 200 miliard korun ročně, kterými Češi financují své zdravotnictví. S převodem univerzitních nemocnic na akciové společnosti Julínek neuspěl u premiéra. Změnit pojišťovny na akciové společnosti mu ale nikdo zakázat nemůže, protože s tím počítá programové prohlášení vlády. Ve vládním programu se však nic nepíše o privatizaci pojišťoven. Menší vládní strany tedy mohou zastavit transformaci pojišťoven právě protesty proti jejich prodeji. Transformační zákon se nezmiňuje o největší, Všeobecné zdravotní pojišťovně. Ministr už dříve oznámil, že bude speciálním zákonem převedena na státní akciovou společnost.