Jak pomoci českému zdravotnictví Nástin strategie reformy. MUDr.Marie Součková

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jak pomoci českému zdravotnictví Nástin strategie reformy. MUDr.Marie Součková"

Renáta Pešková
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Jak pomoci českému zdravotnictví Nástin strategie reformy MUDr.Marie Součková 2004

2 K transformaci českého zdravotnictví na dynamický, funkční, profinancovatelný a otevřený systém nadaný zpětnými vazbami s vysokým stupněm autoregulace je třeba - analyzovat současný stav, pojmenovat problémy a najít řešení k jejich odstranění i dostatečné finance Jedno bez druhého nejde.

3 Zdravotní politika se musí řídit těmito zásadami: solidarita, rovnost a odpovědnost kvalita prevence konkurence

4 Úkolem této studie je: analyzovat současný stav systému ochrany zdraví stanovit podmínky stabilizace současného systému definovat rámec procesu, který by vedl kpostupné realizaci kroků, jejichž dlouhodobým cílem je optimalizace tohoto systému definovat kroky tohoto procesu soustředit se na podmínky realizovatelnosti tohoto procesu především z ekonomického hlediska s ohledem na kapacitu relevantních zdrojů.

5 Legislativní prostředí Zdravotní politikou státu rozumíme tvorbu a údržbu zákonného prostředí,které je generováno s cílem zabezpečit právo každého občana na ochranu zdraví a na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění (článek 31 Listiny základních práv a svobod).

6 Stav zdravotní péče v České republice

11 Je šance na zavedení nové zdravotní politiky a reformy? Ano

12 Až dosud jsou na prvním místě zájmy pojišťoven,poskytovatelů a dodavatelů Stane se konečně pacient ústředním bodem zdravotního systému?

13 Projekt reformy vychází z následujících skutečností: respekt k Ústavě existuje volný trh zdravotních pojišťoven rozsah sítě zdravotnických zařízení včetně jejich kvality závisí pouze na smluvním vztahu

14 výkony jsou jednotkou pro ekonomické vyjádření zdravotní péče zdravotní pojištění slouží i k financování služeb, které svojí povahou náleží do jiných oblastí zvláště sociální lůžka systém zdravotní péče je díky nedůsledným kontrolám nadužíván a zneužíván

15 motivace občana k péči o své zdraví a zdravý životní styl je nedostatečná skupiny obyvatelstva, za které stát přispívá do systému zdravotního pojištění, paradoxně čerpají nejvíce zdravotní péče výdaje rostou i v souvislosti se zvyšováním množství násilných trestných činů se zdravotními následky, s množstvím úrazů na silnicích a dopravě vůbec

16 Vývoj hospodaření v.z.p. Skutečnost Předběžná skutečnost Rozdíl Změna Vybrané ukazatele v mil. Kč vroce 2002 v mil. Kč. vroce2003 v mil. Kč v2003/2002 v % 2003/2002 Příjmy celkem ,5 V tom:inkaso pojistného po přerozdělení ,8 Z toho ze SR za nevýdělečné pojištěnce ,3 Ostatní příjmy ,2 Výnosy ze sml.pojištění ,2 Platby od zahraničních pojišťoven na zákl. mezinár. smluv 0 3 3

22 Princip navržené reformy

23 stabilizace systému, která musí zabránit narůstání krizových jevů na stabilizovaný systém aplikovat reformní kroky optimální stav znamená dílčí optimalizaci jeho pilířů: sítě zdravotnických zřízení a finančního zajištění především zdravotního pojištění. systém neměnit v základech, ale přistoupit k jeho transformaci, jejíž součástí by mělo být např. i převedení sociálních lůžek pod MPSV

24 Současný stav ekonomických podmínek systému

25 deficitní finanční bilance systému nerovnoměrné rozložení deficitu v rámci 9 pojišťoven (VZP je deficitní, ostatní vyrovnané nebo přebytkové) nedostatečná dynamika růstu příjmů voblasti státem hrazených pojištěnců zvyšující se výdaje vlivem stárnutí obyvatelstva, zvyšující se nemocností, zaváděním nových technologií, úpravami DPH, úhradami neodkladné péče v cizině, zvyšováním platů ve zdravotnictví.

26 Strategie reformy ve financování zdravotní péče

27 Ve střednědobém horizontu je třeba, aby finanční rovnováha systému zdravotní péče byla řešena v těchto čtyřech základních oblastech

28 Příjmy zvyšováním stávajících finančních zdrojů a hledáním dalších zdrojů Výdaje snížením dynamiky růstu výdajů

29 Alokace prostředků za poskytnutou zdravotní péči Přerozdělení prostředků veřejného zdravotního pojištění - spravedlivější přerozdělení mezi pojišťovnami respektující strukturu zdravotního rizika jejich pojištěnců

30 Příjmy v systému zdravotní péče by měly mít následující strukturu: veřejné zdravotní pojištění platby z veřejných rozpočtů ostatní možné finanční zdroje spoluúčast pacientů komerční připojištění zdroje sociálního pojištění

31 Výdaje, u nichž je nárůst objektivně oprávněný nebo žádoucí zvyšování kvality poskytované péče, zavádění moderních technologií neodkladná péče v zahraničí, mezinárodní smlouvy zhoršující se zdravotní stav, nepříznivý demografický vývoj

32 Výdaje, kde je nárůst nežádoucí, případně výdaje, které by měly být redukovány provozní náklady zdravotních pojišťoven nadbytečné kapacity poskytované zdravotní péče úhrada neprovedených nebo nadbytečných výkonů zvyšující se náklady za léky a PZT úhrada pouze zdravotní péče - ostatní je řešitelné spoluúčastí nebo komerčním připojištěním

33 Alokace finančních prostředků za poskytnutou zdravotní péči Změny v principech dohadovacích řízení Jednoroční období úhrad Zavedení DRG Využití informačního potenciálu Národního referenčního centra

34 Přerozdělení prostředků veřejného zdravotního pojištění přerozdělení vybraného pojistného podle nákladových indexů věkových skupin kompenzace nákladů na drahé pojištěnce

35 Rizika při realizaci jen dílčích kroků

36 Zdravotnictví, jehož politikou by bylo nechávat choroby vznikat, pak je draze vyšetřovat a draze a ne vždy úspěšně léčit, by nemělo koncepci.

37 systém má omezenou hlavně příjmovou stránku neučiníme-li posílení právě příjmové stránky, může se systém stát nestabilním (tedy krizí ohrožovaným). je tedy nezbytné uvažovat o všech možnostech, které by přicházely z tohoto hlediska v úvahu.

38 Zvýšení procentní sazby pro výpočet pojistného z vyměřovacího základu Odkup dalších pohledávek zdravotních pojišťoven za plátce pojistného Českou konsolidační agenturou Platba za pojištěnce, za něž je plátcem pojistného stát

39 Zvýšení spoluúčasti pojištěnců na úhradě služeb, které nejsou součástí zdravotní péče

40 Platba za pojištěnce, za něžn je plátcem pojistného stát r r ) 2) 3) vyměřovací základ Kč Kč Kč Kč 3 964Kč měs./1 os. 467 Kč 476 Kč 905 Kč Kč 511 Kč celkem očekávané skutečnosti 32,3 mld. Kč 33,7 mld. Kč 64,1 mld. Kč 75,8 mld. Kč 36,2 mld. Kč počet pojištěnců 5,763 mil. 5,9 mil. 5,9 mil. 5,9 mil. 5,9 mil. zvýšeníoproti 2003 x 1,4 mld. Kč 31,8 mld. Kč 43,5 mld.kč 3,9 mld. Kč

41 Model spoluúčasti pacienta ve výdajích na zdravotnictví na 1 obyvatele v Kč 8,60% 10% 15% 20% 25% 30% Veřejné výdaje Soukromé výdaje v současnosti ČR v rámci EU *)

42 Princip reformy je vlastně velice prostý a spočívá ve třech krocích

43 po prvním kroku -stabilizaci- musí přijít druhý- optimalizace čili tvorba sítě třetí - transformace, tj. využití nově vzniklé volné lůžkové kapacity pro sociální služby a sociálně zdravotní případy. V praxi to znamená převedení do gesce MPSV i sldn.

44 Ať je na prvním místě ten, kdo do systému přispívá - a to je občan.

45 Proto je nezbytná orientace na pacienta - posilování jeho vlastní odpovědnosti za zdravotní stav, posílení jeho vědomí o tom, že on je ten, kdo si dotyčnou službu platí a kdo ví, co za své peníze může a má požadovat

46 Děkuji za Vaši pozornost.

Podobné dokumenty

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ