Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu
Ochlazený vzduch klesá k pólům Ohřátý vzduch v tropech stoupá
Ochlazený vzduch klesá k pólům Jednoduchá cirkulační buňka Ohřátý vzduch v tropech stoupá
Rotace Ochlazený vzduch klesá k pólům Coriolisova síla je důsledkem rotace Země Ohřátý vzduch v tropech stoupá
Ochlazený vzduch klesá k pólům Coriolisova síla Ohřátý vzduch v tropech stoupá
Ochlazený vzduch klesá k pólům Coriolisova síla Ohřátý vzduch v tropech stoupá
Ochlazený vzduch klesá k pólům 3 cirkulační buňky Ohřátý vzduch v tropech stoupá
3 cirkulační buňky na každé polokouli
Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) - rovníkové oblasti vzduch se ohřívá a stoupá pásmo tišin = oblast tlakové níže
Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) pasáty - stále vzdušné proudy směřující od obratníků k rovníku (SV a JV) antipasáty - proudění vzduchu ve vysokých vrstvách atmosféry od rovníků k obratníkům oblast tlakových výší
Globální cirkulace atmosféry a) tropická cirkulace (Hadleyova buňka) intertropická zóna konvergence (ITC) = pásmo podél rovníku, kde se sbíhají pasáty (konvergují) - během roku se pohybuje mezi 20 j.š. a 25 s.š.
Globální cirkulace atmosféry b) cirkulace mírných šířek (Ferrelova buňka) - střídání tlakových výší a níží zima (oceány N, pevniny V) léto (oceány V, pevniny N) - převládá Z proudění vzduchu - na J bez pevnin = řvoucí čtyřicítky
Globální cirkulace atmosféry c) cirkulace polárních oblastí - chladný vzduch tlakové V - stálý východní vítr
Sezónní vzdušné proudění proudění, které cyklicky narušuje všeobecnou atmosférickou cirkulaci a) monzuny - sezónní proudění vznikající nestejným zahříváním moře a pevniny
Letní monzun - z chladnějšího oceánu (V) na teplejší kontinent (N) - na pevninu přináší srážky
Zimní monzun - z chladnější pevniny (V) nad teplejší oceán (N) - na pevnině období sucha
b) tropické cyklony - atmosférické poruchy (N) ve formě rozsáhlých vírů (100-300 km) s orkánovými větry a lijáky - vznik nad silně prohřátou hladinou moří mezi 5-20 s. a j. š. - regionální názvy: hurikán cyklon tajfun willy-willy
tropické cyklony katastrofické důsledky: ničivé větry (50 až 60 m/s) přívalové deště povodně přílivové vlny
c) El Nino ( jezulátko ) - nepravidelný jev ovlivňující mořské proudy a atmosféru v oblasti tropického Pacifiku (perioda 3-7 let) - oslabení studeného Peruánského proudu
El Nino ( jezulátko )
El Nino ( jezulátko ) důsledky: snížení okysličení vody u Z pobřeží J Ameriky sucha v Austrálii deště v pouštích na Z J Ameriky
Místní větry - charakteristické sezónní regionální větry a) bríza - denní proudění u moře na principu monzunu
b) bóra - horský studený padavý vítr v Dalmácii
c) mistral - studený údolní vítr vanoucí z Francouzských Alp na Riviéru údolím Rhóny
d) föhn (fén) - teplý padavý vítr v Alpách
e) chinook - obdoba fénu ve Skalistých horách
f) scirocco (jugo) - teplý a vlhký vítr ve Středomoří
g) blizzard - studený stepní vítr na pomezí USA-CAN
h) buran - stepní vítr v kazašských stepích
i) tornádo (twister) - vzdušný vír vznikající na amerických planinách při letních bouřkách (450 km/h) - tornado alley
Vzduchové hmoty - troposféra členěna na 4 vzduchové hmoty (masy): a) ekvatoriální (EV) v blízkosti rovníku b) tropická (TV) 20-35 z.š. c) polární (PV) vzduch mírných šířek d) arktická/antarktická (AV/AAV)
- hranice mezi vzduchovými hmotami tvořena atmosférickými frontami - rozložení jednotlivých front není stabilní (neustálý pohyb)
a) teplá fronta - teplý vzduch se pohybuje za studeným a nasouvá se na něj - slohovitá oblačnost s častými srážkami - po přechodu protrhávání sloh kupovitá oblačnost
b) studená fronta - studený vzduch se pohybuje za teplým a podsouvá se pod něj - méně srážek, po jejím přechodu se vyjasňuje
c) okluzní fronta - vzniká při spojení studené a teplé fronty