8 Monetární poltka Teoretcká východska Cíle a nástroje monetární poltky Monetární poltka je druhem hospodářské poltky, která prostřednctvím ovlvňování nabídky peněz v ekonomce, usluje o dosažení makroekonomckých cílů hospodářské poltky cenová stablta, plná zaměstnanost, ekonomcký růst a vnější rovnováha. Cíl monetrání poltky Cíle monetární poltky prošly v průběhu času genezí. Od 30. let 20. století byla hlavním cílem monetární poltky, jako jednoho z nástrojů poltky stablzační, plná zaměstnanost. V 70. letech 20. století dochází k modfkac hlavního cíle monetární poltky na zajštění cenové stablty a kvalty měny. Nostelem monetární poltky je centrální banka (CB). Nástroje centrální banky př provádění monetární poltky Centrální banka má př provádění monetární poltky k dspozc přímé a nepřímé nástroje, pomocí nchž ovlvňuje chování a čnnost komerčních bank. Přímé nástroje CB Nepřímé nástroje CB - pravdla lkvdty - povnné mnmální rezervy - úvěrové kontngenty - operace na volném trhu - povnné vklady - stanovení dskontní a lombardní sazby - doporuční, výzvy, dohody - devzové ntervence - konverze měny a swapové obchody - reeskont směnek Expanzvní monetární poltka CB zvyšuje peněžní nabídku s cílem stmulovat výkon ekonomky. Nástroje monetární poltky užívá CB v následujícím směru - pokles povnných mnmálních rezerv, nákup cenných papírů od KB, pokles dskontní a lombardní sazby...). Restrktvní monetární poltka CB snžuje peněžní nabídku s cílem poklesu výkonu ekonomky. Zabraňuje přehřátí ekonomky v případě, že je výstup za úrovní potencálního produktu. Nástroje monetární poltky užívá CB v následujícím směru - růst povnných mnmálních rezerv, prodej cenných papírů, růst dskontní a lombardní sazby..). Monetární poltka v modelu -LM Přpomeňme opět, že model -LM je keynesánským (přesněj neokeynesánským) modelem, který vychází z předpokladů, že nomnální mzdy a cenová hladna jsou fxní a výstup je pod úrovní potencálního produktu. Uvažujeme uzavřenou ekonomku. 96
1. Expanzvní monetární poltka Předpokládejme, že se centrální banka rozhodla stmulovat výkon ekonomky a zvýšla peněžní nabídku (například nakoupla státní cenné papíry od komerčních bank čímž zvýšla peněžní zásobu). Peněžní zásoba tedy díky monetární expanz vzrostla z úrovně M 0 na M 1, a protože cenová hladna je konstantní na úrovn P 0, vzrostla zásoba reálných peněžních zůstatků. Růst nabídky peněz vyvolá nerovnováhu na trhu peněz př dané úrokové míře ( ) dojde k převsu nabídky peněz nad poptávkou. Pokles úrokové míry vyčstí trh peněz. Křvka LM se posune doprava o (1/k). (M/P). Pokles úrokové míry vyvolá růst autonomních výdajů ctlvých na úrokovou míru (nvestc a spotřeby) a rovnovážný výstup ekonomky vzroste (v našem případě na úroveň 1 ). LM (M 0 ) (1/k). (M/P) LM (M 1 ) E 0 E 1 0 1 Změna výstupu Rovnovážný výstup a rovnovážnou úrokovou míru v modelu -LM vypočítáme dosazením do rovnc = γā + β.(m/p), kde γ = α/(1+ (α.b.k/h) a β = γ.(b/h) = (1/h)(k M/P) Z rovnce pro rovnovážný výstup vdíme, že růst nabídky peněz vyvolal růst výstupu ekonomky o multplkátor monetární poltky (β) násobený změnou nabídky reálných peněžních zůstatků = β. (M/P), kde β = (α/(1+ (α.b.k/h)).(b/h) 2. Monetární restrkce β. (M/P) Předpokládejme nyní, že centrální banka snížla peněžní nabídku (například prodala státní cenné papíry komerčním bankám a odčerpala od nch tímto část peněz). Peněžní zásoba tedy poklesla. Pokles nabídky peněz vyvolá nerovnováhu na trhu peněz př dané úrokové míře ( ) a daném důchodu ( 0 ) dojde k převsu poptávky po reálných peněžních zůstatcích nad nabídkou. Růst úrokové míry vyčstí trh peněz. Křvka LM se posune doleva o vzdálenost (1/k). (M/P). Růst úrokové míry vyvolá pokles autonomních výdajů ctlvých na úrokovou míru (nvestc a spotřeby) a rovnovážný výstup ekonomky poklesne (v našem případě na úroveň 1 ). 97
LM (M 1 ) E 1 (1/k). (M/P) LM (M 0 ) 1 E 0 β. (M/P) 1 0 Účnnost monetární poltky Účnnost monetární poltky závsí na sklonu křvek a LM - čím plošší je křvka a čím strmější je křvka LM tím účnnější je monetární poltka Strmá křvka LM značí nízkou ctlvost poptávky po penězích na úrokovou míru. Změna peněžní nabídky povede k nerovnováze na trhu peněz. Díky nízké ctlvost poptávky po penězích na úrokovou míru je potřeba velká změna úrokové míry k vyčštění trhu peněz. Plochá křvka značí vysokou ctlvost autonomních výdajů na změny úrokové míry. Změna úrokové míry vyvolaná změnou peněžní nabídky tedy vyvolá velkou změnu výdajů ctlvých na úrokovou míru. Horzontální křvka LM tzv. past lkvdty V past lkvdty je poptávka po penězích maxmálně ctlvá na úrokovou míru. Ldé jsou ochotn držet jakékol množství peněz. Křvka LM je horzontální. Monetární poltka je v stuac, kdy je ekonomka v past lkvdty, zcela neúčnná. Zvýšení nabídky peněz je pohlceno spekulatvní poptávkou po penězích a úroková míra se nemění. Křvka LM se posune doprava, rovnovážný důchod se nemění. LM = LM 0 Vertkální křvka LM tzv. klascký případ 98
V klasckém případě je poptávka po reálných peněžních zůstatcích naopak zcela nectlvá na změnu úrokové míry. Peníze jsou drženy jen z transakčního a opatrnostního motvu, křvka LM je vertkální. Monetární poltka je v případě vertkální křvky LM maxmálně účnná. Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede ke snížení úrokové míry (na 1 ) a maxmálnímu růstu důchodu (na úroveň 1 ). LM LM 1 0 1 Monetární poltka v modelu AS-AD 1. Účnky monetární poltky v extrémním keynesánském případě V extrémním keynesánském případě vycházíme z předpokladů fxních cen a nomnálních mezd a výstupu pod úrovní potencálního produktu. Uvažujeme uzavřenou ekonomku. Křvka krátkodobé agregátní nabídky je horzontální na úrovní fxní cenové hladny. Agregátní poptávka je odvozena z modelu -LM (pokles cenové hladny vyvolá růst nabídky reálných peněžních zůstatků, pokles úrokové míry a růstu výdajů ctlvých na změnu úrokové míry). Monetární expanze (zvýšení peněžní nabídky) vyvolá nerovnováhu na trhu peněz př stávající úrokové míře ( ) je peněžní nabídka vyšší než poptávka po penězích. Úroková míra klesá a vyčstí trh peněz. Pokles úrokové míry vyvolá růst výdajů ctlvých na úrokovou míru (nvestc a spotřeby) a růst agregátní poptávky. Křvka AD se posune doprava. Výrobc jsou př konstantní cenové hladně a konstantní úrovn nomnálních mezd ochotn nabídnout jakékol poptávané množství produkce. Výstup ekonomky vzroste, nezaměstnanost klesá, cenová hladna se nemění. Monetární expanze je doprovázena poklesem úrokové míry (křvka LM se posunula doprava). Změna výstupu vyvolaná monetární expanzí (restrkcí) zachycená v modelu AS-AD pro extrémní keynesánský případ odpovídá změně výstupu zachyceném v modelu -LM. Růst peněžní nabídky vyvolá v modelu AS-AD změnu výstupu odpovídající multplkátoru monetární poltky vynásobenému změnou nabídky reálných peněžních zůstatků = β. (M/P), kde β = (α/(1+ (α.b.k/h)).(b/h). 99
P AD AD' P SAS 0 β. (M/P) 1 LM (1/k). (M/P) LM E 0 E 1 1 0 1 2. Účnky monetární poltky v základním keynesánském případě V základním keynesánském případě vycházíme z předpokladů fxních nomnálních mezd a výstupu pod úrovní potencálního produktu, ceny jsou omezeně pružné. Uvažujeme uzavřenou ekonomku. Křvka krátkodobé agregátní nabídky je rostoucí. Křvka agregátní poptávky je odvozena z modelu -LM a je klesající. Monetární expanze vyvolá opět růst agregátní poptávky a posun křvky AD doprava. Př dané cenové hladně ovšem na trhu statků dojde k převsu agregátní poptávky nad nabídkou a růstu cen. Př vyšší cenové hladně jsou výrobc ochotn vyrábět a nabídnout více. Růst cenové hladny vyvolá pokles reálných mezd. Př nžší úrovn reálných mezd jsou frmy ochotny najat více práce a vyrobt více. Výstup ekonomky vzroste, nezaměstnanost klesá, roste ovšem cenová hladna. Monetární expanze je opět doprovázena poklesem úrokové míry (posun křvky LM doprava). Vzájemný vztah modelu AS-AD v základní stuac a modelu -LM (v němž odstraníme předpoklad konstantních cen) vdíme v grafu. Předpokládáme opět, že CB zvýší peněžní nabídku. V modelu AS-AD dojde k posunu křvky AD doprava, růstu výstupu ekonomky a růstu cenové hladny. V modelu -LM růst peněžní nabídky vede k posunu křvky LM doprava, poklesu úrokové míry a růstu výdajů ctlvých na úrokovou míru (nvestc a spotřeby). Více jsou výrobc ovšem ochotn vyrobt jenom za vyšší cenu. Roste cenová hladna a nabídka reálných peněžních zůstatků klesá. Křvka LM se posune mírně zpět (doleva). 100
P SAS P 1 P 0 AD AD' 0 1 E 0 E 1 (1/k). (M/P 1 ) 1 LM (M 0 /P 0 ) LM (M 1 /P 1 ) LM (M 1 /P 0 ) 0 1 3. Účnky monetární poltky v klasckém pojetí V pojetí klascké školy vycházíme z předpokladů pružných mezd a cen, který vyčšťují trh práce trh produkce a výstupu na úrovn potencálního produktu. Uvažujeme uzavřenou ekonomku. Křvka krátkodobé agregátní nabídky je díky pružnost cen a mezd vertkální na úrovn potencálního produktu. Křvka agregátní poptávky je odvozena z kvanttatvní teore peněz a je klesající. P SAS P 1 AD (M 1 ) P 0 AD (M 0 ) * Dojde-l k růstu nabídky peněz, vzroste agregátní poptávka a křvka AD se posune doprava. Růst peněžní nabídky způsobí, že ekonomcké subjekty budou držet více peněz, než chtějí 101
(vzhledem k výš nomnálního důchodu). Porostou tedy jejch výdaje na nákup statků a služeb, roste agregátní poptávka. Na trhu statků dochází př dané cenové hladně k převsu agregátní poptávky nad nabídkou. Růst cen vyčstí trh zboží a služeb. Růst cenové hladny totž způsobí pokles reálných peněžních zůstatků a vyrovnání agregátní poptávky s nabídkou. Růst nabídky peněz se v klasckém pojetí přelje do růstu cenové hladny. Peníze jsou neutrální. Reálný výstup zůstává nezměněn na úrovn potencálního produktu. 4. Účnky monetární poltky v pojetí monetarstů V monetarstckém pojetí vycházíme z předpokladů pružných nomnálních mezd a cen, nformační převahy na straně frem a adaptvních očekávání. Opět uvažujeme uzavřenou ekonomku. Krátkodobá křvka agregátní nabídky je v monetarstckém pojetí rostoucí díky peněžní luz na straně pracovníků. Křvka agregátní poptávky je odvozena z kvanttatvní teore peněz a je klesající. Předpokládejme opět stuac, kdy centrální banka zvýší peněžní nabídku. Agregátní poptávka vzroste a křvka AD se v grafu posune doprava. Na trhu statků dojde př dané cenové hladně k převsu agregátní poptávky nad nabídkou. To povede k růstu cen. S vyšší cenovou hladnou reálné mzdy klesají, frmy jsou proto ochotny najímat více práce a vyrábět více. Nezaměstnanost je ovšem na své přrozené míře. Proto frmy mírně zvýší nomnální mzdu (reálná mzda je stále nžší než před růstem cenové hladny). Zaměstnanc růst nomnálních mezd chybně nterpretují jako růst mezd reálných (očekávají cenovou hladnu P 0 ) a nabídnou více práce. Výstup ekonomky tedy krátkodobě roste na úroveň 1. V dlouhém období zaměstnanc rozpoznají svůj omyl, přzpůsobí očekávání a výstup bude opět na úrovn potencálního produktu. P LAS SAS (P e =P 2 ) P 2 SAS (P e =P 0 ) P 1 P 0 AD (M 1 ) AD (M 0 ) * 1 Fredmanovy závěry o účnnost monetární poltky: 1) monetární poltka může reálné velčny ovlvnt pouze krátkodobě 2) zaměstnanc ční svá očekávání adaptvně, čl na základě mnulých zkušeností 3) pokud CB bude zvyšovat zásobu peněz v následujících obdobích nezměněným tempem, budou očekávání přzpůsobena okamžtě a růst peněžní zásoby se krátkodobě projeví pouze růstem cen 4) aby ekonomka opakovaně překračovala svůj potencál, musela by CB neustále měnt (zvyšovat) tempo růstu peněžní zásoby, což by v dlouhém období vedlo pouze k akcelerac nflace 102
5) teore adaptvních očekávání uspokojvě vysvětlla reálné ekonomcké jevy v podobě nflačních tlaků projevujících se od konce 60. let mnulého století Fredman vysvětll nebezpečnost neustálé stmulace AD v podobě neokeynesánské hospodářské poltk 6) Fredman doporučoval, aby tempo růstu peněžní zásoby kopírovalo tempo růstu potencálního produktu, čímž rehabltoval kvanttatvní teor peněz, kde M = k.p. M = * 5. Účnky monetární poltky v pojetí školy raconálních očekávání V Lucasově pojetí vycházíme z předpokladů pružných nomnálních mezd a cen, nedokovaných nformací na straně frem zaměstnanců a raconálních očekávání. Opět uvažujeme uzavřenou ekonomku. Krátkodobá křvka agregátní nabídky je v Lucasově pojetí př neočekávaných změnách cenové hladny rostoucí. Křvka agregátní poptávky je potom odvozena z kvanttatvní teore peněz a je klesající. Předpokládejme, že centrální banka zvýšla neočekávaně peněžní nabídku. Agregátní poptávka vzroste a křvka AD se v grafu posune doprava. Neočekávaný růst peněžní nabídky vyvolá na trhu statků převs agregátní poptávka nad nabídkou a růstu cen. Frmy růst cen nterpretují jako růst relatvních cen jejch produkce a jsou ochotn vyrábět více. Př vyšších cenách reálné mzdy poklesly. Frmy jsou proto ochotny najímat více práce a vyrábět více. Nezaměstnanost je ovšem na své přrozené míře. Proto frmy mírně zvýší nomnální mzdu (reálná mzda je stále nžší než před růstem cenové hladny). Zaměstnanc růst nomnálních mezd chybně nterpretují jako růst mezd reálných (očekávají cenovou hladnu P 0 ) a nabídnou více práce. Výstup ekonomky tedy krátkodobě roste na úroveň 1. V dlouhém období zaměstnanc frmy rozpoznají svůj omyl, přzpůsobí očekávání a výstup bude opět na úrovn potencálního produktu. P LAS SAS (P e =P 2 ) P 2 SAS (P e =P 0 ) P 1 P 0 AD (M 1 ) AD (M 0 ) * 1 Pokud by centrální banka monetární expanz předem ohlásla, ekonomcké subjekty by tuto skutečnost zabudovaly do svých očekávání a očekávaly by vyšší cenovou hladnu. Zaměstnanc by požadoval vyšší mzdy, dodavatelé by zvýšl cenu surovn, výrobc cenu zboží Výstup ekonomky by zůstal v krátkém období nezměněn na úrovn potencálního produktu. Cenová hladna vzroste. 103