Makroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika

Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika

Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice S M i I AD Y UNE (keynesiánský přístup) řídit peněžní zásobu s cílem cenové stability M = Y* (monetaristický přístup)

nástroje MP Přímé administrativní netržní: pravidla likvidity povinné vklady úvěrové kontingenty dohody, výzvy, doporučení Nepřímé tržní: operace na volném trhu PMR devizové intervence úrokové sazby reeskont směnek, atd.

účinnost MP krátké vs. dlouhé období krátkodobě působí MP na ekonomický výkon dlouhodobě pak pouze na cenovou hladinu keynesiánské vs. monetaristické pojetí

i keynesiánský přístup účinnost MP v modelu IS-LM MP je tím účinnější, čím plošší je křivka IS a čím strmější křivka LM IS LM LM' měnová expanze v podobě zvýšení peněžní zásoby povede k posunu LM vpravo i 0 i 1 dojde k poklesu úrokové míry, růstu produktu a poklesu nezaměstnanosti Y 0 Y 1 Y měnová restrikce povede k opačným efektům

účinnost MP v pasti likvidity Past likvidity = taková situace, kdy jsou veškeré peníze pohlceny spekulativní poptávkou po penězích vytrácí se transakční motiv držby peněz může nastat při extrémně nízkých úrokových mírách důsledek poptávka po penězích (a tedy i křivka LM) je horizontální

účinnost MP v pasti likvidity i IS růst peněžní zásoby nevyvolá pokles úrokové míry subjekty preferují likviditu před jinými aktivy 1) nízké úrokové míry představují nízké náklady držby peněz i 0 LM=LM' 2) subjekty očekávají růst úrokové míry do budoucna, proto dnes preferují držbu peněz MP je v pasti likvidity zcela neúčinná Y 0 Y

účinnost MP v tzv. klasickém případě Klasický případ = taková situace, kdy se zcela vytrácí spekulativní motiv držby peněz peníze jsou drženy pouze z transakčních důvodů může nastat při vysokých úrokových mírách důsledek křivka poptávky po penězích (a tedy i křivka LM) je vertikální

účinnost MP v tzv. klasickém případě i IS LM LM' měnová expanze způsobí pokles úrokové míry i 0 i 1 vzrostou výdaje citlivé na úrokovou míru (investice+soukromá spotřeba) a dojde k růstu výstupu Y 0 Y 1 Y měnová restrikce vyvolá opačné efekty

i 0 i 1 i keynesiánský přístup účinnost MP v modelu AS-AD základní situace IS LM LM' měnová expanze vyvolá posun LM vpravo, klesá úroková míra, roste výstup růst P způsobí tlumení růstu nabídky reálných peněžních zůstatků, LM se výsledně posune pouze do LM' Y 0 Y 1 Y P AD AD' AS zároveň roste AD a cenová hladina P 1 P 0 výsledkem je růst výstupu i cenové hladiny, ale ne v takovém rozměru jako při horizontální AS Y 0 Y 1 Y

i 0 i keynesiánský přístup účinnost MP v modelu AS-AD extrémní případ IS LM LM' měnová expanze vyvolá posun LM vpravo, klesá úroková míra, roste výstup červená tečkovaná LM zachycuje její posun v případě rostoucí AS i 1 P AD AD' Y 0 Y 1 Y zároveň roste AD, cenová hladina se nemění P 0 AS MP je tak maximálně účinná na důchod Y 0 Y 1 Y

monetaristický přístup účinnost MP v modelu AS-AD IS-LM zavržen pro neschopnost vysvětlit reálné ekonomické jevy (slumpflace, stagflace) vysvětluje oscilaci skutečného výkonu kolem potenciálu jedna z teorií hosp. cyklu důležitou roli hrají očekávání adaptivní nebo racionální respektive informovanost subjektů (firem a domácností) krátkodobé vs. dlouhodobé účinky MP (keynesiánství toto nerozlišuje)

monetaristický přístup účinnost MP v modelu AS-AD P P 2 AD AD' LAS SAS' SAS měnová expanze vyvolá růst AD roste cenová hladina i výstup cenová hladina roste v důsledku růstu peněžní zásoby, výstup v důsledku nedokonalé informovanosti ekonomických subjektů, vzniká peněžní iluze P 1 P 0 AS se krátkodobě chová jako mikroekonomická nabídka Y 0 =Y* Y 1 Y po čase peněžní iluze vyprchá, změní se očekávaná cenová hladina, vše se navrací na výchozí úroveň výstupu, ale při vyšší cenové hladině měnová politika ovlivňuje reálné veličiny pouze krátkodobě dlouhodobě ovlivňuje pouze veličiny nominální doporučení: pro stabilní cenový vývoj má peněžní zásoba růst stejným tempem jako potenciální produkt reinterpretace rovnice směny MV=PY

Vývoj měnové politiky v ČR po r. 1989 vznik dvoustupňové bankovní soustavy SBČS pouze funkce CB 1993 rozdělení SBČS na ČNB a NBS 1. pol. 90. let cílem MP krotit inflaci zpočátku především nástroje administrativní, poté přechod k nástrojům tržním desinflační politika skrze fixní kurzový režim a řízení peněžní zásoby (v souladu s monetaristickým doporučením)

Vývoj měnové politiky v ČR problém: řízení peněžní zásoby a udržování fixního kurzu jsou protichůdné cíle navíc reálné posilování koruny měnová krize v r. 1997 zlom v měnové politice přechod k řízenému floatingu opuštění cílování peněžní zásoby a přechod k cílování inflace (od 1998 jádrová, od 2001 celková)

Fiskální politika cíle a nástroje Cíl FP stabilizace ekonomiky ve smyslu vyhlazení hospodářského cyklu, a to z pozice vlády (státu, veřejného sektoru) Nástroje: výdaje na vládní spotřebu výdaje na transferové platby daně autonomní, důchodové cla

účinnost fiskální politiky závisí na časovém hledisku krátkodobé vs. dlouhodobé účinky závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky emisní vs. dluhové financování klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky

účinnost FP keynesiánský přístup model IS-LM, past likvidity i IS IS' fiskální expanze v podobě zvýšení G, TR nebo snížení TA způsobí posun křivky IS vpravo, a to o α.δa jelikož je křivka LM horizontální, ve stejném rozměru vzroste i výstup neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, neroste úroková míra, FP je maximálně účinná i 0 LM pozn.: změna důchodové daně povede ke změně sklonu křivky IS Y 0 Y 1 Y snížení důchodového zdanění

účinnost FP keynesiánský přístup model IS-LM, klasický případ i IS IS' LM fiskální expanze vyvolá posun křivky IS stejně jako v předchozím případě i 1 křivka LM je ale vertikální, tudíž se veškeré zvýšení vládních výdajů projeví pouze růstem úrokové míry i 0 dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu vládních výdajů, fiskální politika je zcela neúčinná na důchod rozměr vytěsňovacího efektu Y 0 = Y 1 Y

účinnost FP keynesiánský přístup model IS-LM, standardní případ i IS IS' LM fiskální expanze v tomto případě vyvolá částečný přírůstek důchodu a částečný vytěsňovací efekt i 1 i 0 Crowding-Out Effect (COE) Y 0 Y 1 Y

i 1 i 0 i účinnost FP keynesiánský přístup model AS-AD, základní situace IS Y 0 Y 1 LM' LM IS' Y fiskální expanze vyvolá posun křivky IS vpravo růst P má za následek pokles nabídky reálných peněžních zůstatků projeví se posunem LM vlevo, růst úrokové míry je tak ještě výraznější P AD AD' AS současně dojde k posunu AD vpravo, avšak dochází také k růstu P P 1 P 0 roste důchod, ale ne v takovém měřítku jako v případě horizontální AS Y 0 Y 1 Y

i 1 i účinnost FP keynesiánský přístup model AS-AD, extrémní situace IS LM fiskální expanze vyvolá posun IS vpravo i 0 cenová hladina se nemění, LM se neposouvá IS' P AD AD' Y 0 Y 1 Y stejně tak i posun AD roste důchod a úroková míra, cenová hladina se nemění P 1 P 0 AS Y 0 Y 1 Y

účinnost FP monetaristický přístup, emisní vs. dluhové financování při financování fiskální expanze pomocí emise peněz, má FP stejné dopady jako měnová expanze se všemi krátkodobými i dlouhodobými důsledky při dluhovém financování (emise dluhopisů) dojde pouze ke změně struktury celkových výdajů v ekonomice bez dopadů na důchod a cenovou hladinu vzroste pouze úroková míra

Státní rozpočet Státní rozpočet (BS) nejvýznamnější nástroj fiskální politiky Saldo BS = příjmy výdaje přebytek, deficit, vyrovnaný BS saldo BS: strukturální, cyklické, primární celkové strukturální saldo při výstupu eko. na úrovni svého potenciálu saldo vyvolané vládou cyklické vzniká v důsledku výkyvu výstupu kolem potenciálu primární = běžné příjmy běžné výdaje celkové = primární + výdaje na dluhovou službu

Saldo BS a jeho funkce BS = (t.y+ta) (G+TR) BS* = (t.y*+ta) (G+TR) BS cykl = BS BS* BS strukturální přebytek (ty+ta)-(g+tr) sklon fce BS je dán mírou důchodového zdanění čím větší zdanění, tím strmější fce BS a naopak O TA-(TR+G) cyklický deficit skutečný deficit změna G, TR a TA vyvolá posun celé funkce BS zvýšení G,TR a snížení TA vyvolá posun fce BS dolů a naopak Y 0 Y* Y

Vývoj fiskální politiky v ČR poč. 90. let cílem FP tlumit AD a inflační tlaky v souladu s MP poté již standardní nástroj stabilizační politiky problém: růst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů (dnes až 80 % celkových výdajů státního rozpočtu) saldo veřejných rozpočtů stav poměrně uspokojivý, alarmující je tempo růstu zadlužovaní především díky rozpočtu centrální vlády

mld. Kč % HDP Vývoj fiskální politiky v ČR Saldo státního rozpočtu v ČR v letech 1993-2005 (v mld. Kč - levá osa, v % HDP - pravá osa) 20 0-20 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2 0-2 -40-4 -60-6 -80-8 -100-10 -120-12 Saldo SR v mld. CZK Saldo SR v % HDP Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty

Vývoj fiskální politiky v ČR Vývoj salda státního rozpočtu ČR a odhad strukturální a cyklické složky (saldo SR v mld. Kč - levá osa, tempo růstu HDP - pravá osa) 200 150 100 50 0-50 -100-150 0,1 7 6,16 5,4 5 4,3 4,2 4 3,6 2,9 3 2,2 2,5 1,9 2 1 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005-0,8-1,2-0,4 Saldo SR v mld. CZK tempo růstu HDP Logaritmický (tempo růstu HDP) 0-1 -2-3 -4-5 Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty

mld. CZK roku 2000 % Vývoj fiskální politiky v ČR Vývoj vládní spotřeby ČR v mld. Kč roku 2000 - levá osa, meziroční změny vládní spotřeby - pravá osa 600,0 500,0 400,0 expanze 40,0 30,0 300,0 20,0 200,0 100,0 10,0 0,0 0,0-100,0-200,0-300,0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 restrikce -10,0-20,0 Vládní spotřeba v mld. CZK roku 2000 Fiskální impuls - meziroční změna vládní spotřeby v % Zdroj: OECD, vlastní výpočty

Vývoj fiskální politiky v ČR v mld. CZK Zdroj: MF ČR

Vývoj fiskální politiky v ČR v mld. CZK veřejný sektor Zdroj: MF ČR

Vývoj dluhu centrální vlády (státního dluhu) v ČR Prime minister/time period Klaus Zeman Spidla/Gross/Paroubek 1993 1997 1998 2002 2003 2006 State debt (bn.czk) 158,8 172,2 193,6 395,9 493,2 827,7 Change of state debt (bn. CZK) State debt/gdp (%) 13,4 223,7 334,5 15,6 10,3 10,5 17,4 21,6 28,9 Zdroj: Centrum pro ekonomiku a politiku (2003), Patria Finance (2007)