Zásady pro projektování, výstavbu, rekonstrukce a opravy zařízení aktivní protikorozní ochrany

Stran: 1 / 38 Tento dokument a všechny informace v něm obsažené (dále jen dokument ) jsou vlastnictvím VČP Net, s.r.o. Dokument nesmí být bez souhlasu VČP Net, s.r.o. užíván, zejména upravován, reprodukován nebo veřejně vystaven, předváděn ani šířen nebo jinak používán pro veřejný nebo komerční účel a to ani v části. Dokument může užít, a to pouze zobrazit a vytisknout pro svoji potřebu, pouze osoba, která k tomu bude oprávněna na základě příslušného smluvního vztahu s VČP Net, s.r.o. VČP Net, s.r.o. je oprávněn provádět změny v tomto dokumentu bez předchozího upozornění. Tento technický požadavek je řídicím dokumentem pro společnosti skupiny RWE DSO. Funkce Jméno Podpis Zpracoval technická skupina PKO L. Hrbáček J. Lipenský Přezkoumal po věcné stránce senior manager standardizace Přezkoumal po formální stránce specialista organizace a procesů Schválil CEO F. Fejgl T.Košťák M.Zaur Datum 9.12.2008 16.12.2008

Stran: 2 / 32 Změnový list Označení části textu* Popis změny * příp. odkaz na kapitolu, odstavec, Rozdělovník a) Typový: nespecifikován b) Individuální: Útvar nespecifikován Funkce

Stran: 3 / 32 Obsah Změnový list... 2 Rozdělovník... 2 Obsah... 3 A Účel... 5 B Rozsah platnosti... 5 C Definice pojmů a zkratek... 5 D Popis činností a pravidel... 7 D.1 Obecná ustanovení... 7 D.2 Příprava stavby, projektování... 7 D.2.1 Základní technické řešení... 7 D.2.1.1 Volba umístění a typu aktivní PKO... 7 D.3 Technické požadavky na provedení jednotlivých typů zařízení aktivní PKO... 8 D.3.1 Stanice katodické ochrany s vloženým proudem (SKAO)... 8 D.3.1.1 Použití jednotlivých druhů SKAO... 8 D.3.1.2 Požadavky na kiosky a skříně SKAO... 8 D.3.1.3 Požadavky na jednotlivé druhy anodových uzemnění(au)... 9 D.3.1.4 Požadavky na stejnosměrné kabelové rozvody SKAO... 9 D.3.1.5 Požadavky na stejnosměrné zdroje SKAO... 10 D.3.2 Stanice katodické ochrany s obětovanou (galvanickou) anodou (GA)... 10 D.3.3 Elektrické polarizované a zesílené drenáže saturáže (EPD a ESA)... 10 D.3.3.1 Použití EPD a ESA... 11 D.3.3.2 Požadavky na kabelové rozvody kiosků a skříní EPD a ESA... 11 D.3.3.3 Požadavky na zařízení EPD a ESA... 11 D.3.4 Elektrické přípojky nízkého napětí (NN) pro SKAO, EPD a ESA... 11 D.3.5 Elektroměrové rozvodnice... 11 D.3.6 Spojovací (SO) a propojovací (PO) objekty a kontrolní měřící vývody (KVO)... 12 D.3.6.1 Rozdělení SO, PO a KVO podle druhu... 12 D.3.6.2 Požadavky na jednotlivé druhy SO, PO, KVO... 12 D.3.6.3 Požadavky na diodové ochranné členy (DOČ)... 12 D.3.6.4 Požadavky na uzemnění nadzemních částí PZ... 12 D.3.7 Permanentní referenční elektroda... 13 D.3.8 Dálkový přenos dat (DPD) a řízení zařízení SKAO, EPD a ESA... 13 D.3.8.1 Rozdělení přenášených veličin DPD ze SKAO, EPD a ESA... 13 D.3.8.2 Požadavky na rozsah přenášených veličin a četnost přenosu... 14 D.3.8.3 Požadavky na řízení SKAO, EPD a ESA... 14 D.4 Technologické požadavky na výstavbu, PKO... 14 D.4.1 Montážní práce kiosků a skříní SKAO, EPD... 14 D.4.1.1 Požadavky montáže stavební části kiosků a skříní SKAO, EPD a ESA... 14 D.4.1.2 Požadavky montáže zařízení kiosků a skříní SKAO, EPD a ESA... 15 D.4.2 Požadavky na montážní práce AU... 15 D.4.2.1 Jednotlivé druhy AU... 15 D.4.2.2 Postupy výstavby jednotlivých druhů AU... 15 D.4.3 Montážní práce ss kabelových rozvodů a el. přípojky NN... 16 D.4.3.1 Kabely pro ss rozvody a el. přípojky NN... 16 D.4.3.2 Úprava výkopu ss kabelových rozvodů a el. přípojky NN... 16 D.4.3.3 Podsyp, obsyp a zásyp ss kabelových rozvodů a el. přípojky NN... 17 D.4.4 Montážní práce SO, PO a KVO... 17 D.4.4.1 Krytí, druh a ukončení kabelů... 17 D.4.4.2 Připojení kabelů na potrubí... 17 D.4.4.3 Zemní práce spojené s montáží... 17 D.4.4.4 Požadavky na uložení kabelových rozvodů... 17 D.4.5 Montáž permanentní referenční elektrody... 17 D.4.6 Požadovaná oprávnění a osvědčení... 17 D.4.6.1 Oprávnění montážní firmy... 17

Stran: 4 / 32 D.4.6.2 Osvědčení montážních pracovníků a svářečského personálu pro aluminotermické svařování... 18 D.5 Kontroly, zkoušky a požadovaná měření... 18 D.5.1 Kontroly, zkoušky a požadovaná měření SKAO, EPD a ESA... 18 D.5.1.1 Kontrola provedení AU a GA... 18 D.5.1.2 Kontrolní měření na SKAO, EPD, ESA, GA a AU... 18 D.5.1.3 Zkoušky průkazu způsobilosti připojení EPD a ESA ke koleji tramvajové a železniční dráhy... 19 E Související dokumentace... 20 E.1 Vnitropodnikové předpisy... 20 E.2 České technické normy, Technická pravidla a Technická doporučení... 20 E.3 Právní předpisy... 21 F ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ... 23 F.1 Přechodná ustanovení... 23 P PŘÍLOHY... 23 P.1 Kvalifikační požadavky pro organizace a pracovníky provádějící činnosti v rámci výstavby a obnovy zařízení aktivní PKO... 24 P.2 Určení vnějších vlivů na el. zařízení aktivní PKO... 25 P.2.1 Protokol č.1 o určení vnějších vlivů pro SKAO, EPD a ESA umístěné v kioscích nebo přístěncích RS plynu... 25 P.2.2 Protokol č.2 o určení vnějších vlivů pro elektroměrové rozvaděče, přípojkové skříně, SKAO, EPD a ESA s el.zařízením umístěných ve skříních... 28 P.2.3 Protokol č.3 o určení vnějších vlivů pro PO, PO-DOČ, SO, KVO, KVZ a EPD s el. zařízením mn umístěné ve skříních a poklopech... 30 P.3 Specifikace provedení EPD a ESA... 32

Stran: 5 / 32 A Účel Účelem tohoto dokumentu je: stanovit jednotná technická řešení pro projektování, výstavbu rekonstrukce a opravy zařízení aktivní ve společnostech DSO skupiny RWE, společnosti RWE Transgas Net, s.r.o. a společnosti RWE Gas Storage, s.r.o. skupiny RWE v České republice; definovat technické požadavky na zařízení, technologie a materiály s cílem zajistit bezpečný a spolehlivý provoz plynovodů a současně zajistit jejich unifikaci z důvodu optimalizace rozsahu používaných zařízení a materiálů a dosažení příznivých cen při jejich pořízení zajistit jednotný způsob provedení zařízení aktivní PKO v rámci jeho montáže při výstavbě, rekonstrukci a opravě. B Rozsah platnosti Tento technický požadavek je závazný pro všechny zaměstnance každé ze společností skupiny RWE DSO, kteří jsou ke Společnosti v pracovním nebo jiném obdobném poměru. Skupinu RWE DSO tvoří společnosti: SČP Net, s.r.o. (dále také jako SČP Net ); STP Net, s.r.o. (dále také jako STP Net ); ZČP Net, s.r.o. (dále také jako ZČP Net ); SMP Net, s.r.o. (dále také jako SMP Net ); VČP Net, s.r.o. (dále také jako VČP Net ); JMP Net, s.r.o. (dále také jako JMP Net ), (dále rovněž jen Společnost, nebo celkově Společnosti skupiny RWE DSO ). C Definice pojmů a zkratek Pojem / Zkratka Definice Al Chemická značka hliníku AU Anodové uzemnění C Chemická značka uhlíku ČBÚ Český báňský úřad ČEZ České energetické závody, a.s. ČSN česká technická norma ČSN EN Česká technická norma harmonizovaná s evropskou normou ČÚBP Český úřad bezpečnosti práce DN jmenovitá světlost DOČ Diodový ochranný člen pro svedení naindukovaného střídavého napětí z plynovodu do země DPD Dálkový přenos dat DSO společnost vlastnící distribuční soustavu, kterými jsou JMP Net, s.r.o., SMP Net, s.r.o., VČP Net, s.r.o. STP Net, s.r.o., SČP Net, s.r.o. a ZČP Net, s.r.o. EPD Elektrická polarizovaná drenáž ESA Elektrická zesílená drenáž (saturáž) extravilán Území za hranicí intravilánu (nezastavěné území) Fe Chemická značka železa FeSi Ferosilit slitina železa s vyšším obsahem křemíku (6 až 15%) GA Obětovaná (galvanická) anoda GAS GAS s. r. o. informační,znalecký a certifikační orgán pro české plynárenství intravilán Zastavěné území vymezené územním plánem nebo postupem podle zákona č. 183/2006 Sb., nemá li obec takto vymezené území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1.9.1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí IP Internet Protocol internetový protokol IS Izolační spojka

Stran: 6 / 32 Pojem / Zkratka Definice KVO kontrolní vývod měření M+R Měření a regulace Mg Chemická značka hořčíku Mn Chemická značka manganu MP Metodický pokyn - typ řídicího dokumentu, poskytuje detailní informace o tom, jak opakovaně provádět konkrétní činnosti NN Nízké napětí nad 50 V do 500V proti zemi OSS Operativní správa sítí P Chemická značka fosforu PaÚ Provoz a údržba distribuční a nebo přepravní plynárenské soustavy PC Personal Computer osobní (stolní) počítač PD Projektová dokumentace PE Polyetylen - plastový materiál skupiny polyolefinů PKO Protikorozní ochrana Plynovod Zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody PN jmenovitý tlak PO Propojovací objekt PO - DOČ propojovací objekt S DIODOVÝM OCHRANNÝM ČLENEM POB propojovací objekt s cizím zařízením POCH propojovací objekt chráničky POIS propojovací objekt izolačního spoje Provozovatel držitel licence na provoz přepravní nebo distribuční soustavy nebo držitel licence na uskladňování plynu společnosti DSO skupiny RWE, společnost RWE Transgas Net, s.r.o.a společnost RWE Gas Storage, s.r.o.skupiny RWE v České republice; Přípojka zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení PVC Polyvinylchlorid PZ Plynárenská zařízení RS Regulační stanice plynu Scada System Control And Data Aquisition - Systém řízení a sběru dat SKAO Stanice katodické ochrany SO Spojovací objekt TDI technický dozor investora TEZ Technicko-ekonomické zadání TGN RWE Transgas Net, s.r.o. TPG Technická pravidla plynárenství UV Ultrafialové záření část elektromagnetického slunečního záření o vlnové délce 400 až 200 nm VTL Vysokotlaký plynovod (do 100 bar) VVN Velmi vysoké napětí nad 50 kv do 500 kv proti zemi WPS specifikace postupu svařování XLS Formát souborů v SW Microsoft Excel Zn Chemická značka zinku ZVN Zvláště vysoké napětí od 300 kv do 800 kv mezi vodiči

Stran: 7 / 32 D Popis činností a pravidel D.1 Obecná ustanovení Zařízení aktivní PKO zajišťují katodickou ochranu ocelových plynovodů, případně významně omezují nepříznivé vlivy bludných proudů jejich odvodem z chráněného zařízení (EPD, ESA). Podle technických předpisů patří do těchto zařízení následující typy zařízení : SKAO, EPD, ESA, GA, SO, PO, KVO, AU a související kabelové rozvody. Tento předpis vychází především z ČSN EN 12954, ČSN EN 13509, ČSN EN 50122-1a 2, ČSN EN 50162, ČSN 03 8376, TPG 905 01, TPG 920 24 a TPG 920 25 přičemž dále rozpracovává řešení a technické podmínky v těchto předpisech obsažené upřesňuje je nebo z možných variant určuje preferovaná řešení. Jsou do něho také zahrnuty dlouhodobé poznatky a zkušenosti s výstavbou a obnovou těchto zařízení tak, aby byl zajištěn spolehlivý provoz zařízení aktivní PKO, který má rozhodující vliv na dlouhodobý bezpečný provoz ocelových plynovodů plynárenské soustavy. Zařízení musí být projektováno a realizováno tak, aby splňovalo požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy, technickými normami a technickými pravidly a neohrožovalo životní prostředí. U používaných výrobků musí být zajištěna shoda jejich vlastností s technickými požadavky na stanovené výrobky dle zákona č. 22/1997 Sb. a jeho prováděcími předpisy. V odůvodněných případech (např. požadavek stavebního úřadu, technický vývoj aj.) se může provozovatel od řešení uvedených v tomto předpisu odchýlit při dodržení obecně platných předpisů. Výrobky specifikované v tomto textu obchodním názvem, značkou nebo názvem konkrétního výrobce, lze po předchozí dohodě s Provozovatelem nahradit jiným výrobkem, který má stejné nebo obdobné užitné vlastnosti. D.2 Příprava stavby, projektování Projektová příprava stavby PKO vychází z projektové přípravy plynárenského zařízení (plynovodu), kde je již vyřešena trasa plynovodu. Při rekonstrukci nebo opravě projektant vychází z TEZ, které vypracuje provozovatel plynárenského zařízení. D.2.1 Základní technické řešení Při projektování nového zařízení aktivní PKO (SKAO, ESA, EPD a GA) na novém nebo stávajícím plynovodu projektant zajistí v celé trase nebo lokalitě základní a/nebo kontrolní korozní průzkum a navrhne případně rozsah provedení dodatečného korozního průzkumu dle ČSN 03 83 75. V rámci uvedených korozních průzkumů také zajistí požadovaná měření dle TPG 920 25. Dále si vyžádá u provozovatele provozní údaje z okolních plynovodů a na nich umístěných SKAO, ESA, EPD a GA. Rozsah uvedených korozních průzkumů stanovuje projektant v návaznosti na rozsah konkrétní stavby. Základní korozní průzkum se provádí převážně v rámci výstavby nového zařízení aktivní PKO, kontrolní korozní průzkum převážně v rámci rekonstrukce nebo opravy zařízení aktivní PKO a dodatečný korozní průzkum buď během nebo po ukončení stavby (obnovy) zařízení aktivní PKO. Dodatečný korozní průzkum se provede v rámci zkušebního provozu pro ověření funkce a účinnosti aktivní PKO. Na základě výsledků korozního průzkumu projektant vypracuje projekt stavby. Interferenční vlivy od anodového uzemnění musí být řešeny v souladu s čl. 8.4.1.1 TPG 920 25. Projekt stavby musí být v souladu s příslušnými ČSN, interními předpisy Provozovatele a TEZ. D.2.1.1 Volba umístění a typu aktivní PKO Zařízení PKO ( PO, KVO) se umísťují přednostně do přístupných míst u polních cest. Vzdálenost měřících vývodů od sebe, v oblastech s velmi nízkou a střední hustotou proudů v zemi (dle ČSN 03 8375), má být přibližně 800 m a nemá být větší než 1200m. V oblastech se zvýšenou hustotou proudů v zemi má být vzdálenost měřících vývodů od sebe 400-600 m. V oblastech s velmi vysokou hustotou proudů v zemi má být vzdálenost měřících vývodů od sebe 200-300 m. SKAO, ESA, EPD se umísťují výhradně do míst která jsou přístupná automobilem a kde se dá automobil zaparkovat. U frekventovaných komunikací projektant vyřeší i odstavnou plochu pro osobní (terénní) automobil. Součástí projektu jsou i stavební výkresy terénních úprav, opěrných zdí a podobně. Bere se v úvahu potřeba přípojky elektrické energie. Je li v blízkosti RS nebo odorizační stanice v majetku provozovatele, umístí se SKAO přednostně poblíž nebo přímo na oploceném pozemku. V intravilánu obcí a na oploceném pozemku lze SKAO umístit do plastového rozvaděče.

Stran: 8 / 32 Anodové uzemnění se umísťuje přednostně v extravilánu obcí, v dostatečné vzdálenosti od plánované výstavby. Dovolují-li to geologické podmínky, provede se AU přednostně jako vertikální. D.3 Technické požadavky na provedení jednotlivých typů zařízení aktivní PKO D.3.1 Stanice katodické ochrany s vloženým proudem (SKAO) SKAO zahrnuje zařízení a materiály potřebné k zajištění katodické ochrany vloženým proudem, mezi tyto materiály a zařízení patří anody pro ochranu vloženým proudem, kabely a řízený zdroj stejnosměrného proudu. D.3.1.1 Použití jednotlivých druhů SKAO V extravilánu obce volíme zpravidla SKAO umístěnou v kiosku a anodové uzemnění povrchové, v intravilánu obce SKAO umístěnou ve skříních (pilířích) a anodové uzemnění hloubkové. Toto rozdělení je doporučené, jednotlivé druhy se dají navzájem kombinovat s ohledem na požadavky vyjádření majitelů pozemků dotčených stavbou, příslušného stavebního úřadu. D.3.1.2 Požadavky na kiosky a skříně SKAO Kiosky a skříně(pilíře) SKAO musí splňovat požadavky projektu s ohledem na dlouhou životnost v nepříznivých klimatických podmínkách venkovního prostředí a nízké nároky na údržbu. Přitom musí zajistit bezpečnost provozu, inspekce a údržby elektrického zařízení aktivní PKO umístěného v kiosku. Objekty musí být uloženy na betonovém základě např. betonových patkách a řádně ukotveny, aby vlivem poryvu větru nedošlo k jejich poškození. Pro omezení vysoké teploty v objektech v letním období musí být zajištěno přirozené větrání dostatečnými větracími otvory, které zajistí výměnu vzduchu min. 2 x za hodinu. Větrací otvory musí být provedeny tak, aby jimi nevnikala voda, hrubé nečistoty a hmyz dovnitř objektu. Přitom musí být provedeny stavební úpravy větracích otvorů pro případnou montáž ventilátorů řízených termostatem v případě nutnosti instalace nuceného větrání pro omezení vysokých teplot v letním období. Na výstavbu a obnovu objektů SKAO musí být zpracována projektová dokumentace, která respektuje všechny příslušné předpisy a normy včetně protokolů o určení vnějších vlivů na el.zařízení aktivní PKO viz. přílohy P.2.1, P.2.2, P.2.3 Požadavky na kiosky: Terén po celém obvodu kiosku musí být srovnán, zhutněn, zpevněn a vyspádován. Spodní hrana kiosku musí být vyvýšena nad okolní terén (obvodovou dlažbu) min o 15 cm, Kiosek musí být situován tak, aby k němu byl bezpečný a pohodlný přístup po celé roční období. Při umístění kiosku v zářezu terénu nebo v blízkosti budov, oplocení objektů atp. musí být zachován volný prostor ze zadní strany a bočních stěn skříně alespoň 1m a z přední části (dveří a elektroměrového rozvaděče) min 1,5 m. V blízkosti porostu stromů a keřů musí být volný prostor od obvodového pláště a střechy kiosku min. 2 m pro zajištění případné výměny, opravy a údržby pláště kiosku. Do tohoto prostoru nesmí zasahovat ani větve keřů a stromů. Pro rychlou a nenáročnou údržbu musí být plášť skořepina kiosku provedena ze sklolaminátu, betonových prefabrikátu nebo zdiva. Pokud je provedena rámová konstrukce kiosku musí být vnější plášť proveden z plastového obkladu např. pro použití venkovního obkladu zateplení budov. Požadavky na skříně (pilíře): Pokud je skříň SKAO umístěna ve volném terénu musí být terén po celém obvodu základu skříně srovnán, zhutněn, zpevněn a vyspádován. Před dveřmi skříně musí být terén srovnán, zhutněn, zpevněn a vyspádován jako okolo ostatního obvodu základu skříně v šířce min 1,5 m pro zajištění bezpečného provádění oprav, údržby a inspekce el. přístrojů a zařízení SKAO. Základ skříně musí být vyvýšen nad okolní terén min o 15 cm od hrany obvodové dlažby, aby do skříně nevnikala voda a nečistoty (bláto).

Stran: 9 / 32 Skříň musí být situována tak, aby k ní byl bezpečný a pohodlný přístup po celé roční období. Při umístění skříně v zářezu terénu nebo v blízkosti budov, oplocení objektů atp. musí být zachován volný prostor ze zadní strany a bočních stěn skříně alespoň 0,5 m a z přední části (dveří skříně) min 1,5 m. V blízkosti porostu stromů a keřů musí být volný prostor od obvodového pláště a střechy skříně min. 1,5 m pro zajištění případné výměny, opravy a údržby pláště skříně. Do tohoto prostoru nesmí zasahovat ani větve keřů a stromů Součástí skříně je podstavec (sokl), který slouží jako přechodový díl mezi základem skříně a vlastní skříní. Podstavec slouží současně pro přechod a kryt všech kabelů vystupujících ze země do skříně. Spodní hrana skříně na podstavci musí být min. 60 cm nad terénem. Horní hrana skříně by neměla přesáhnout 2 m nad terénem S ohledem na dlouhou životnost v nepříznivých klimatických podmínkách venkovního prostředí a nízké nároky na údržbu používat výhradně výrobky z kopolymeru polypropylenu (PPC) s UV stabilizací, nebo z nerezového plechu dle ČSN 42 5315.41, tř. 17 241 včetně povrchové úpravy polyesterovou barvou. D.3.1.3 Požadavky na jednotlivé druhy anodových uzemnění(au) Povrchové horizontálně a vertikálně uložené AU Důležitým požadavkem je nízký zemní odpor a dostatečná životnost (cca 25 až 30 roků) doložená výpočtem. Z uvedeného důvodu musí mít anoda velkou styčnou plochu s okolní zeminou a okolní zemina musí mít nízkou rezistivitu. Horizontální a vertikální, které jsou realizovány s ocelového potrubí musí být svařené tak, aby byly vodotěsné - sváry musí být provedeny dle schváleného postupu svařování dle ČSN EN 12 732. Povrchové horizontální AU se navrhuje v půdách o rezistivitě obvykle do 100 Ωm, maximálně 200 Ωm na základě měření rezistivity půdy Wennerovou metodou. Při vyšších hodnotách je třeba účinnost systému KO doložit výpočtem. Přednostně musí být vybírány trvale vlhké půdy. Při odporu >100 Ωm lze vhodným způsobem snížit přechodový odpor anoda půda (bentonit, koks). Povrchová vertikální anoda - se navrhuje v půdách o rezistivitě obvykle do 100 Ωm, maximálně 200 Ωm. Při vyšších hodnotách je třeba účinnost systému KO doložit výpočtem. Na základě výsledků geologických a hydrogeologických rozborů a zkoušek a měření rezistivity půdy v jednotlivých vrstvách (výškách) se posoudí vhodnost místa pro uložení vertikální anody. Před provedením vrtu pro uložením anody se v rámci přípravy projektu doporučuje provést průzkumný vrt. Hloubkové vertikálně uložené AU Hloubková anoda dle geologických a hydrogeologických rozborů a zkoušek a měření rezistivity půdy v jednotlivých vrstvách (výškách) horninového podloží se posoudí vhodnost místa pro realizaci hloubkové anody a současně se doporučuje zajistit průzkumný vrt v rámci před projektové přípravy.. Také se posoudí nutnost pažení vrtu. D.3.1.4 Požadavky na stejnosměrné kabelové rozvody SKAO Kabelové rozvody je nutno volit na základě požadavků, které vyplývají z podmínek prostředí, např. při uložení v půdě nebo vodě. Průřezy kabelů se stanoví podle kritérií ČSN EN 12954 čl. 7.11.3 nejmenší možné použité průřezy kabelů. El. instalace musí být provedena v souladu s požadavky ČSN 33 2000-4-41 s ochranou před nebezpečným dotykovým napětím proudovým chráničem doplněnou pospojováním. El. instalace se sestává z jednoho světelného okruhu osazeného svítidlem uvnitř objektu. Zásuvkový obvod je osazen min. dvěma 1fázovými zásuvkami. Jedna 1 fázová zásuvka je trvale zapojena pro napájení zdroje stejnosměrného proudu SKAO. Součástí technologie objektu je také společné uzemnění ochranného vodiče a přepěťových ochran. Přepěťová ochrana vychází z principu po spojení a zabránění rozdílových potenciálů a musí být provedena v souladu s ČSN EN 62305 (díl 1 4). Všechny vstupy zdroje jsou osazeny svodiči přepětí a případně svodiči bleskových proudů. Svodiče přepětí jsou uzemněny přes ochrannou svorku zdroje KAO. Každý okruh ( přívod nn, potrubí, anodové uzemnění, snímací elektroda) jsou chráněny zvlášť. Ochrana je

Stran: 10 / 32 prováděna ve třech stupních. Je nezbytné, aby přepěťové ochrany byly k dispozici jako komplet stavebnicově sestavených ochran všech zařízení. To zajistí jednoduchou montáž, případné výměny jedné části po poruše. Při výstavbě a rekonstrukci zařízení aktivní PKO musí být přepěťové ochrany vybaveny kontaktem pro DPD. D.3.1.5 Požadavky na stejnosměrné zdroje SKAO V rámci výstavby, rekonstrukcí a oprav požadujeme instalaci řízeného stejnosměrného zdroje s možnosti dálkového přenosu dat. Zdroj stejnosměrného proudu katodické ochrany je proveden bezpečnostním ochranným transformátorem a čtyřcestným usměrňovačem pro ochranné proudy katodické ochrany nad 20 A nebo pulzním zdrojem pro ochranné proudy katodické ochrany do 20 A Ke každému výrobku usměrňovače a/nebo pulzního zdroje pak vydává ujištění o shodě výrobku. Součástí typové zkoušky pro posouzení shody dle zákona č. 22/ 1997 Sb.je také odzkoušení: elektrické bezpečnosti alespoň dle ČSN EN 60529, ČSN 33 2000-4-41 a ČSN EN 61010-1 a elektromagnetické kompatibility (EMC) alespoň dle ČSN EN 55011 a ČSN EN 61000 (1). Dále musí výrobce usměrňovače a/nebo pulzního zdroje dodržet nařízení vlády č. 17/2003 Sb. z hlediska elektrické bezpečnosti a č. 616/2006 Sb. z hlediska EMC D.3.2 Stanice katodické ochrany s obětovanou (galvanickou) anodou (GA) V souladu s ČSN EN 12 954 stanice zajišťuje katodickou ochranu pomocí obětovaných anod uložených v půdě nebo ve vodě a galvanicky připojených k chráněnému kovovému zařízení. Kdy katodou je úložné zařízení (tj.katodicky chráněno) a zdrojem ochranného proudu je anoda která se spotřebovává. Použití GA Hospodárné je použití GA k ochraně zařízení s kvalitní izolací vyžadující malý ochranný proud při nízké rezistivitě půdy. Doporučuje se rezistivita půdy ρ 30 Ωm, přitom by neměla překročit ρ = 50 Ωm. Požadavky na obětované anody V současné době se převážně používají hořčíkové anody s příměsí zinku, hliníku a manganu. Pro udržení výstupního proudu a pro dosažení malého zemního odporu musí být obětované anody uloženy do vhodného obsypu o malé rezistivitě, neobsahující uhlík. Aby bylo možno měřit anodový proud musí být GA připojeny na měřící objekt. GA dále nesmí být elektricky stíněna od chráněného zařízení. Obětovaná anoda se uloží ve vzdálenosti 0,5 až 6,0m od osy plynovodu. Obsyp musí být homogenně promíchán a rovnoměrně rozdělen v okolí anody ( v tloušťce nejméně 50 mm). - příklad složení a provedení hořčíkové galvanické anody: Mg 91 až 96,5 %; Zn 3%; Al 6% nebo Mn 0,5 až 1,3%; tvar kulatina tyč Ø 80 mm; délka 850 mm; uložena v punčoše s jutových vláken vyplněné speciálním obsypem ze sádry (CaSO 4 ), kaolinu (Ca) a síranu sodného (NaSO 4 ). Požadavky na stejnosměrné (ss) kabelové rozvody GA Pro připojení se musí použít kabely určené pro uložení v půdě a nesmí mít kovové pancéřování. Vodiče nelze používat k jiným účelům a minimální průřezy pro systémy s obětními anodami jsou: - kabel k chráněnému zařízení: 4 mm 2 Cu; - kabel k jednotlivé anodě: 2,5 mm 2 Cu; Kabelové spojky se nepoužívají. D.3.3 Elektrické polarizované a zesílené drenáže saturáže (EPD a ESA) EPD obsahuje zařízení a materiály potřebné k zajištění různých způsobů drenáže bludných proudů od chráněného systému. ESA obsahuje kromě zařízení k zajištění drenáže bludných proudů i řízený zdroj stejnosměrného proudu, který zajišťuje trvalou katodickou ochranu chráněného systému.

Stran: 11 / 32 D.3.3.1 Použití EPD a ESA V extravilánu obce volíme zpravidla EPD a ESA umístěné v kiosku, v intravilánu obce umístěné ve skříních (pilířích). Toto rozdělení je doporučené, jednotlivé druhy se dají navzájem kombinovat s ohledem na požadavky vyjádření majitelů pozemků dotčených stavbou, příslušného stavebního úřadu. D.3.3.2 Požadavky na kabelové rozvody kiosků a skříní EPD a ESA Kabelové rozvody je nutno volit na základě požadavků, které vyplývají z podmínek prostředí, např. při uložení v půdě nebo vodě. Průřezy kabelů se stanoví podle kritérií ČSN EN 12954 čl. 7.11.3 nejmenší možné použité průřezy kabelů. Použité kabely musí být schváleny majitelem (provozovatelem) trakčního vedení (Dopravní podniky, České dráhy, důlní tratě). El. instalace musí být provedena v souladu s požadavky ČSN 33 2000-4-41 s ochranou před nebezpečným dotykovým napětím proudovým chráničem doplněnou pospojováním. El. instalace se sestává z jednoho světelného okruhu osazeného svítidlem uvnitř objektu. Zásuvkový obvod je osazen min. dvěma 1fázovými zásuvkami. Jedna 1fázová zásuvka je trvale zapojena pro napájení drenážního nebo saturážního zařízení. Součástí technologie kiosku je také společné uzemnění ochranného vodiče a přepěťových ochran viz bod D.3.1.4 Přednostně se doporučuje provedení, kde zdrojem energie je akumulátor dobíjený bludnými proudy nebo ze solárního článku. V případě použití drenážního zařízení EPD, kde zdrojem energie je akumulátor dobíjený bludnými proudy nebo ze solárního článku se neprovádí el. instalace NN, elektroměrová a podružná rozvodnice NN a vnitřní el. instalace NN. Minimální životnost akumulátoru musí být při uvedeném způsobu dobíjení garantována výrobcem na 5 let. D.3.3.3 Požadavky na zařízení EPD a ESA V rámci rekonstrukcí a oprav se požaduje instalace EPD a ESA pouze s výkonnými polovodičovými spínacími prvky s možnosti dálkového přenosu dat. Ke každému výrobku EPD, ESA vydá výrobce ujištění o shodě výrobku. Součástí typové zkoušky pro posouzení shody dle zákona č. 22/ 1997 Sb. je také odzkoušení elektrické bezpečnosti alespoň dle ČSN EN 60529, ČSN 33 2000-4-41, ČSN 34 5791-2-11:1992 a ČSN EN 61010-1 a elektromagnetické kompatibility (EMC) alespoň dle ČSN EN 55011 a ČSN EN 61000 (1-2). Dále musí výrobce EPD a/nebo ESA dodržet nařízení vlády č. 17/2003 Sb. z hlediska elektrické bezpečnosti a č. 616/2006 Sb. z hlediska EMC Zařízení musí splňovat podmínky stanovené drážním zákonem č. 266/1994 Sb. a vyhlášky Ministerstva dopravy č.100/1995 Sb. na základě Průkazu způsobilosti. Podrobná specifikace provedení EPD a ESA je uvedena v příloze P.3 D.3.4 Elektrické přípojky nízkého napětí (NN) pro SKAO, EPD a ESA Části el. přípojky NN - Elektrická přípojka sestává z připojovacího místa, které musí odpovídat podmínkám uvedeným v obchodně-technických podmínkách vydaných po podání žádosti o připojení SKAO, ESA a/nebo případně i EPD na veřejnou síť. Dále z vlastního vedení od připojovacího místa k elektroměrové rozvodnici. Požadavky na provedení el. přípojky NN - Provedení el. přípojky NN musí odpovídat ČSN 33 3320; 34 7604, 34 7402, 34 7410. Přípojka je vedena zemním kabelem, ve výjimečných případech vzduchem. D.3.5 Elektroměrové rozvodnice Součásti SKAO, EPD a ESA je elektroměrová rozvodnice ( mimo objekty EPD, kde je zdrojem el.energie akumulátor dobíjený slunečním kolektorem nebo bludnými proudy), v které je umístěn hlavní jistič a elektroměr. Elektroměrové rozvodnice rozdělujeme dle umístění následovně: Rozvodnice je zabudována z venkovní části objektu kiosku nebo skříně SKAO, EPD, ESA Rozvodnice je umístěna samostatně mimo objekt SKAO, EPD, ESA

Stran: 12 / 32 Přípravu pro osazení elektroměru doporučujeme v provedení 1 fázovém, hlavní jistič před elektroměrem rovněž jednofázový, proudovou hodnotu jističe volíme dle požadovaného příkonu SKAO, EPD, ESA. Elektroměrové rozvodnice musí být odzkoušeny v rámci typové zkoušky dle ČSN EN 60 439 a ČSN 35 7107 a zahrnuty do výchozí revize el.zařízení NN dle ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6-61. S ohledem na dlouhou životnost v nepříznivých klimatických podmínkách venkovního prostředí a nízké nároky na údržbu používat výhradně výrobky z kopolymeru polypropylenu (PPC) s UV stabilizací, nebo z nerezového plechu dle ČSN 42 5315.41, tř. 17 241 včetně povrchové úpravy polyesterovou barvou. Provedení elektroměrových rozvodnic musí respektovat požadavky, které vyplývají z protokolů o určení vnějších vlivů - viz.přílohy a musí odpovídat obchodně technickým podmínkám obchodníka a distributora el.energie( např. ČEZ, EON ) příloha P.2.1 - rozvodnice umístěné vně objektu SKAO, EPD, ESA příloha P.2.2 - rozvodnice umístěné mimo objekty SKAO, EPD, ESA D.3.6 Spojovací (SO) a propojovací (PO) objekty a kontrolní měřící vývody (KVO) D.3.6.1 Rozdělení SO, PO a KVO podle druhu Provedení SO, PO se odvíjí dle požadavku na druh a počet propojovaných zařízení. Toto se promítá rovněž do označení v projektové dokumentaci a na vlastním zařízení v terénu. Provedení je nadzemní a v nutných případech zemní. D.3.6.2 Požadavky na jednotlivé druhy SO, PO, KVO Stavební část SO a PO tvoří základový sloup a vlastní skříň se svorkovnicí. Jako materiál se používá plast, skříň rovněž plast, případně nerez. Svorkovnice musí být z řadových svorek nebo z přístrojových svorek uložených na izolační desce. SO, PO a KVO musí být umístěny co nejblíže danému zařízení, avšak na přístupných místech a aby co nejméně překážely při polních pracích. KVO a PO jsou umisťovány na přístupných místech tak, aby byla dostatečně pokryta trasa pro měření ochranného potenciálu,viz D.2.1..Pokud jsou SO, PO a KVO navrženy v místech s nebezpečím mechanického poškození je nutno provést osazení do betonové skruže. Provedeni musí odpovídat požadavkům uvedeným v příloze P.2.3 D.3.6.3 Požadavky na diodové ochranné členy (DOČ) Při křížení a souběhu plynovodu s venkovním elektrickým vedením VVN a ZVN musí být posouzeny všechny nebezpečné vlivy, vyvolané provozem, případně poruchovým stavem těchto vedení, které ohrožují pracovníky při montážních pracích a při provozu plynovodu. Tyto nebezpečné vlivy se projevují až do vzdálenosti 3000 m od vedení VVN nebo ZVN (viz ČSN 33 2165). U katodicky chráněných plynovodů je navíc potřeba brát v úvahu spolehlivý provoz SKAO. Naindukované střídavé napětí na plynovodu komplikuje regulaci i samotný provoz zdrojů stejnosměrného napětí ve SKAO. Počet DOČ, jejich rozmístění, velikost uzemňovací soustavy a hodnotu zemního odporu zemniče stanoví projektant na základě výpočtu v souladu s ČSN 33 2165. DOČ se umísťují do standardních PO, viz D.3.6.2. Uzemnění DOČ se ukládá do rýhy vedle plynovodu, nebo do samostatné rýhy. Pokud je uzemnění uloženo v rýze s plynovodem, musí být plynovod opatřen vláknitocementovým pláštěm a neprovádí se obsyp pískem. D.3.6.4 Požadavky na uzemnění nadzemních částí PZ Uzemnění nadzemních částí PZ se řeší dle interního předpisu provozovatele TP - Zásady pro projektování,výstavbu, rekonstrukce a opravy VTL plynovodů.

Stran: 13 / 32 D.3.7 Permanentní referenční elektroda Permanentní referenční elektrody se osazují v místě napojení stanice KAO na potrubí jako snímací a řídící člen pro automatickou regulaci ochranného potenciálu. Dále se osazují do předpokládaných kritických bodů trasy potrubí a na konec potrubí. Permanentní elektroda Cu/CuSO 4 se osadí k boční stěně ocelového potrubí uloženého v zemi ve vzdálenosti cca 20 až 25 cm. Vývody jsou vyvedeny do propojovacího objektu nebo přímo do SKAO, EPD a ESA. D.3.8 Dálkový přenos dat (DPD) a řízení zařízení SKAO, EPD a ESA Systém pro dálkovou kontrolu stanic katodické ochrany (SKAO), elektrických polarizovaných drenáží (EPD) a zesílených drenáží (ESA) je určen pro monitorování provozního stavu SKAO, EPD, ESA a přenosu měřených údajů do dohlížecího centra pomocí sítě GSM a GPRS. Součástí systému dálkové kontroly jsou monitorovací jednotky připojené ve sledovaných zařízeních a programové vybavení pro dohlížecí centrum umožňující vizualizaci, ovládání technologických celků, zvukové a vizuální hlášení poruchových stavů, zobrazení aktuálních hodnot on-line, archivaci, grafické zobrazení a tisk změřených hodnot pro jednotlivá zařízení. D.3.8.1 Rozdělení přenášených veličin DPD ze SKAO, EPD a ESA Systém musí umožňovat přenášet a evidovat min. dva druhy údajů číselné a stavové. Přenášené veličiny ze SKAO 1. Napětí potrubí půda na referenční elektrodě číselný údaj analogová hodnota 2. Výstupní napětí zdroje číselný údaj analogová hodnota 3. Výstupní proud zdroje číselný údaj analogová hodnota 4. Napájecí (síťové) napětí stavový údaj binární hodnota 5. Stav záložní baterie v případě výpadku síťového zdroje číselný údaj analogová hodnota 6. Stav elektroměru přenos min. 5-ti ciferného čísla analogová hodnota 7. Stav přepěťových ochran stavový údaj binární hodnota 8. Kontrola vstupu do objektu (v případě oprávněného vstupu rozpoznání konkrétní osoby) stavový údaj binární hodnota s přenosem data a hodiny vstupu a odchodu, u oprávněné osoby její jméno na základě čipového údaje Přenášené veličiny z EPD 1. Napětí potrubí půda na referenční elektrodě číselný údaj analogová hodnota 2. Drenážovaný proud číselný údaj analogová hodnota 3. Napájecí (síťové) napětí pokud je realizovaná el. přípojka NN stavový údaj binární hodnota 4. Stav baterie v případě že je zdrojem el. energie nebo zálohou při výpadku síťového napětí číselný údaj analogová hodnota 5. Stav elektroměru (pokud je osazen) přenos min.5-ti ciferného čísla analogová hodnota 6. Stav přepěťových ochran stavový údaj binární hodnota 7. Kontrola vstupu do objektu (v případě oprávněného vstupu rozpoznání konkrétní osoby) stavový údaj binární hodnota s přenosem data a hodiny vstupu a odchodu, u oprávněné osoby její jméno na základě čipového údaje Přenášené veličiny z ESA 1. Napětí potrubí půda na referenční elektrodě číselný údaj - analogová hodnota 2. Vstupní napětí zdroje číselný údaj analogová hodnota 3. Výstupní proud zdroje číselný údaj analogová hodnota 4. Drenážovaný proud číselný údaj analogová hodnota 5. Napájecí (síťové) napětí stavový údaj binární hodnota 6. Stav záložní baterie v případě výpadku síťového zdroje číselný údaj analogová hodnota 7. Stav elektroměru přenos min. 5-ti ciferného čísla analogová hodnota 8. Stav přepěťových ochran stavový údaj binární hodnota 9. Kontrola vstupu do objektu (v případě oprávněného vstupu rozpoznání konkrétní osoby) stavový údaj binární hodnota s přenosem data a hodiny vstupu a odchodu, u oprávněné osoby její jméno na základě čipového údaje

Stran: 14 / 32 D.3.8.2 Požadavky na rozsah přenášených veličin a četnost přenosu a) Rozsahy přenášených veličin: 1. napětí potrubí půda na referenční elektrodě 10,0 V + 10,0 V 2. výstupní napětí usměrňovače 0,0 V 50,0 V 3. Výstupní proud usměrňovače 0,0 A 50,0 A 4. Drenážovaný proud 0,0 A 500,0 A 5. Napájecí (síťové) napětí 250 V 6. Stav záložní baterie v případě výpadku síťového zdroje 12 V 7. Stav přepěťových ochran ano/ne 8. Kontrola vstupu do objektu (v případě oprávněného vstupu rozpoznání konkrétní osoby) ano/ne b) Četnost přenosu dat: 1. Četnost přenosu dat po síti GPRS musí být nastavitelná. Rozsah by měl být min. od jedné minuty do několika hodin. Vyčtení všech dat se požaduje u SKAO min. 1x/měsíc; u EPD min. 1x/14 dní. Vyčtení všech hodnot které překročily nastavenou mez se požaduje min. 1x/24 hod. pravšechny typy zařízení aktivní PKO (SKAO, EPD, ESA). Okamžitě musí být hlášeny veškeré poruchové stavy na zařízení SKAO, EPD a ESA. Poruchovými stavy se rozumí několika násobné překročení mezních hodnot, výpadky zdroje el. energie (el. sítě, baterie), výpadky přepěťových ochran a vstup neoprávněné osoby, zařízení katodické ochrany umístěná v oblastech bludných proudů, případně v oblastech se zvýšeným korozním nebezpečím by měla umožňovat posílat datové pakety častěji, tj min. každých 5 min. 2. Formou SMS zpráv, nebo jinou formou zajistit pouze poruchová hlášení o výpadcích nebo narušení objektu, případně odpovědi na informační dotazy o momentálním stavu zařízení. D.3.8.3 Požadavky na řízení SKAO, EPD a ESA Řízení a přenos dat musí umožňovat: 1. Získání informací o stavu katodické ochrany i pracovníkům v terénu. Formou dotazovací SMS zprávy musí zařízení umožňovat získat odpověď od kontrolovaného zařízení s údaji o momentálním stavu zařízení PKO. 2. Přijímat a odesílat informace o stavu techniky min. na pět telefonních čísel. 3. Zasílání SMS zpráv o poruchách zařízení PKO na předem zvolená telefonní čísla vybraných mobilních pracovníků. 4. Odesílat datové pakety po síti GPRS na server a odtud na tzv. Dohlížecí centrum (tlustý klient) 5. Po zadání IP adresy, jména a přístupového hesla načítat data ze serveru po síti Internet do tenkých klientů. 6. Dálkovou změnu SW a konfiguraci přes síť GPRS 7. V Dohlížecím centru ukládání historických dat alespoň jeden rok zpětně a jejich případné ukládání do souboru ve formátu *.xls. 8. Grafické zobrazení snímaných veličin a jejich tisk 9. Rozpoznání oprávněné osoby při vstupu do objektu na základě přidělených práv. 10. Oprávněná i neoprávněná narušení objektu a poruchy přepěťových ochran ukládat do databázového archívu. D.4 Technologické požadavky na výstavbu, rekonstrukce a opravy zařízení aktivní PKO D.4.1 Montážní práce kiosků a skříní SKAO, EPD D.4.1.1 Požadavky montáže stavební části kiosků a skříní SKAO, EPD a ESA Při montáži stavební části kiosků a skříní SKAO, EPD a ESA musí být dodrženy požadavky výrobce příslušného kiosku nebo skříně dané v technické dokumentaci výrobce. Dále musí být dodrženy požadavky stanovené v PD.

Stran: 15 / 32 D.4.1.2 Požadavky montáže zařízení kiosků a skříní SKAO, EPD a ESA Požadavky montáže zařízení jsou stanoveny v PD. Zhotovitel zařízení kiosku nebo skříně SKAO, EPD a ESA je povinen dodržet požadavky uvedené v PD. D.4.2 Požadavky na montážní práce AU Požadavky na montáž AU jsou uvedeny v PD. Zhotovitel AU je povinen dodržet při montáži AU požadavky uvedené v PD. Dále jsou uvedeny jen hlavní zásady montáže AU D.4.2.1 Jednotlivé druhy AU Dle způsobu uložení: - povrchová - horizontálně uložená v hloubce cca 2 m a vertikálně uložená v malých hloubkách do cca 30 m a vystupující až k povrchu - vertikálně uložená kdy spodní hrana spodní tyče se uloží ve vrtu cca 1,5 až 2 m nad dnem vrtu a horní hrana horní tyče se uloží cca 3 až 4 m pod úrovní terénu - hloubková vertikálně uložená v hloubkách od cca 30 m do cca 60 m pod povrchem ve výjimečných případech i hlouběji Dle použitého materiálu: - konstrukční oceli - převážně svařovaná ocelová, výmětová potrubí - ferosilitové slitiny (Fe Si) D.4.2.2 Postupy výstavby jednotlivých druhů AU Horizontální AU trubkové: Hloubka uložení AU je 2 m. Před pokládkou AU se provede měření rezistivity půdy Wennerovou metodou ve vrstvě půdy ve které bude AU uloženo. Dno výkopu pro uložení anody musí být čisté zbavené případných kamenů. Pokud bude použit tekutý bentonit nesmí být spád dna AU >0,2%. V ostatních případech má být <0,5%. Anoda musí být obsypána nesoudržnou zeminou s nízkou rezistivitou prostou kamenů - případně přesátou - cca 20 cm nad horní hranou potrubí AU. Například: - AU provedené z ocelového potrubí složení dle ČSN 41 1353 Ocel 11 353 ; Ø min. 219 mm max. 509 mm v délkách cca 100 až 200m; materiál nízkolegované konstrukční oceli vyrobené se složením dle ČSN 41 1353 Ocel 11 353 ; min. síla stěny potrubí min. 6, 3 mm AŽ MAX. 8 mm Horizontální AU provedené z FeSi tyčí: Ø tyčí je 75 až 150 mm; délky 650 až 1 500 mm; složení: Fe 83 až 83,5%; Si 14 až 16%; Mn 0,6 až 0,8%; C 0,8 až 0,15%; P <0,25%; S <0,1%. Hloubka uložení FeSi anodových tyčí musí být taková, aby horní hrana tyče při vertikálním uložení byla min. 1, 5 m pod úrovní terénu. Pokud jsou FeSi tyče ve výjimečných případech uloženy horizontálně musí být hloubka uložení 2m. Před pokládkou AU se provede měření rezistivity půdy Wennerovou metodou ve vrstvě půdy ve které bude AU uloženo. FeSi tyče se doporučuje uložit v řadě za sebou, každou vertikálně, aby vlivem sedání půdy nedošlo ke zlomení křehkých FeSi tyčí. Horizontální uložení se povoluje pouze výjimečně ve zdůvodněných případech. V těchto případech musí být dno výkopu pro uložení FeSi tyčí čisté, zhutnělé a zbavené případných kamenů, aby se předešlo zlomení FeSi tyčí. Pokud bude použit tekutý bentonit nesmí být spád dna AU >0,2%. V ostatních případech má být <0,5%. FeSi anodové tyče musí být obsypány nesoudržnou zeminou s nízkou rezistivitou prostou kamenů - případně přesátou - cca 20 cm nad horní hranou FeSi tyčí. Doporučuje se, aby každá FeSi tyč byla vyvedena samostatným kabelovým vývodem do SO AU pro možnost ověření funkce AU. Pokud bude provedeno spojení FeSi tyčí do série v zemi, povoluje se takto propojit pouze dvě tyče. Spojení kabelových vývodů FeSi tyčí v zemi se musí provést pouze zemními kabelovými spojkami, které byly podrobeny typové zkoušce a shoda jejich vlastností s technickými požadavky na stanovené výrobky dle zákona č. 22/1997 Sb. a jeho prováděcími předpisy je doložena dokladem o shodě výrobku. Takto propojená sestava FeSi tyčí pak musí být vyvedena samostatným kabelovým vývodem do SO AU pro možnost ověření funkce AU. Každou FeSi tyč resp. sestavu FeSi tyčí nutno geodeticky zaměřit, aby bylo možno provést jejich opravu bez poškození okolních FeSi tyčí při provádění výkopových prací v rámci obnovy.obdobně je nutno geodeticky zaměřit veškeré zemní kabelové spojky

Stran: 16 / 32 Povrchové vertikální AU : Ocelová pažnice u vertikální anody je vyvedená až na povrch galvanicky spojená s FeSi anodovými tyčemi, Vrt o Ø 350 až 400 mm se paží ocelovou pažnicí a vně pažnice oblije tekutým bentonitem pro zajištění homogenity přechodového odporu anoda - půda. Pažnice musí být ve spodní části utěsněna např. bentonitem pro zajištění vodotěsnosti vrtu. Vodotěsnost se odzkouší kontrolou výšky hladiny po napuštění vrtu vodou před zapuštěním FeSi anodových tyčí po dobu min. 24 hod. Pokud je vrt vodotěsný zapustí se na polypropylenových nebo silonových lanech FeSi anodové tyče upevněné ve speciálních silonových držácích. Spodní hrana spodní tyče se uloží ve vrtu cca 1,5 až 2 m nad dnem vrtu. Horní hrana horní tyče se uloží cca 3 až 4 m pod úrovní terénu. Po zapuštění FeSi anod se ve vrtu doplní voda až k okraji pažnice a přidá se nepatrné množství síranu sodného (cca 3 až 5 kg) pro zlepšení vodivosti elektrolytu. Nosná lana se upevní k silonové tyči která je položena přes otvor pažnice a zajištěna proti pohybu. Vrt se uzavře betonovou skruží Ø min. 60 cm, výšky 50 cm, s betonovým víkem upraveným na uzamčení. Například: - vertikální AU provedené s pažnicí z ocelového potrubí: složení dle ČSN 41 1353 Ocel 11 353 ; Ø min. 279 mm max. 324 mm síla stěny min. 6,3 mm; FeSi tyče Ø 50 a 75 mm; délka 1 500 mm; složení: Fe 83 až 83,5%; Si 14 až 16%; Mn 0,6 až 0,8%; C 0,8 až 0,15%; P <0,25%; S <0,1% Hloubková anoda: Pokud je použita ocelová pažnice ukončí se v hloubce cca 30 m pod povrchem. K povrchu se vede pouze plastová odplyňovací trubka. FeSi tyče ukotvené na plastových lanech nebo na nekovovou konstrukci stejným způsobem jako u vertikální anody se spustí do vrtu. Spodní hrana spodní tyče se ukončí cca 1m nad dnem vrtu. Horní hrana horní tyče se ukončí cca 30 m pod úrovní terénu. Upevnění lan a zajištění vrtu před nepovolanými osobami se proved obdobně jako u vertikální anody. Po ukončení spuštění a ukotvení FeSi anod se provede obsyp drceným koksem. Vrt se uzavře betonovou skruží Ø min. 60 cm, výšky 50 cm, s betonovým víkem upraveným na uzamčení. Například: - většinou nepažená, pokud je pažená ocelovým potrubím: složení dle ČSN 11 353; Ø min. 279 mm; síla stěny 6,3 mm; FeSi tyče shodné s vertikální anodou UPOZORNĚNÍ: Provedení vrtu smí provádět pouze vrtná společnost, která vlastní právoplatné oprávnění pro vrtařskou činnost vydané orgánem Státní báňské správy. Dle vyhlášky ČBÚ 104/ 1988 Sb. Povolování a ohlašování zemních prací prováděných hornickým způsobem v platném znění, musí příslušná vrtná společnost provést ohlášení provádění vrtu příslušnému Obvodnímu báňskému úřadu. Pro zaizolování spojů kabel - anoda se přednostně doporučuje použít termosetové izolační povlaky, za tepla smršťovací PE, speciální tvarovku AFLX SPLICE (Raychem) nebo případně páskovou izolaci aplikovanou za studena s dostatečnou vrstvou tmelu okolo kabelu a ostrých hran, aby izolace dokonale přilnula k povrchu kovu i plášti kabelu. Veškeré spoje kabel anoda je nutno geodeticky zaměřit pro provádění případných oprav těchto spojů. D.4.3 Montážní práce ss kabelových rozvodů a el. přípojky NN D.4.3.1 Kabely pro ss rozvody a el. přípojky NN Pro potřeby aktivní PKO se používají následující typy kabelů CYKY 2O x 2,5mm2, 4mm2, 6mm2, 3J x 2,5mm2, 4O x 2,5mm2, 4mm2, 6mm2, 10mm2, 16mm2, 25mm2, 4J x 2.5mm2, 4mm2, 6mm2, 10mm2, 16mm2 a 25mm2 Dále se u EPD používají kabely dle odsouhlasených požadavků majitelů trakčních vedení, kterými mohou být např. dopravní podniky, České dráhy, a.s., vlastníci důlních tratí apod. D.4.3.2 Úprava výkopu ss kabelových rozvodů a el. přípojky NN Výkop pro kabelová vedení musí být řádně vyčištěn, bez větších kamenů. Hloubka musí odpovídat příslušným normám s ohledem na místo vedení kabelů.

Stran: 17 / 32 D.4.3.3 Podsyp, obsyp a zásyp ss kabelových rozvodů a el. přípojky NN Podsyp a obsyp se provádí prosátou zeminou nebo pískem. Překrytí obsypu se provádí folií na kabely. Zásyp musí řádně zhutněn a bez větších kamenů. D.4.4 Montážní práce SO, PO a KVO D.4.4.1 Krytí, druh a ukončení kabelů Skříň v nadzemním provedení musí splňovat krytí min. IP 43, krabice uložená v zemi krytí min IP 6. Dvířka skříně musí být z důvodu zamezení přístupu nepovolaných osob zabezpečena speciálním rozváděčovým zámkem. V PO jsou kabely vyvedeny na svorkovnici a u KVO, POCH do zdířek sloupků. D.4.4.2 Připojení kabelů na potrubí Kabelové měřící vývody POIS, POCH, PO-DOČ, KVO, KVZ jsou na potrubí navařeny aluminotermicky v souladu s ČSN EN 12 732 příloha H. Pro svařování musí být zpracován technologický postup. Vzdálenosti navaření jednotlivých žil kabelů na potrubí plynovodu - viz příloha P.4. Místa navaření vodičů kabelů musí být na potrubí zaizolovány asfaltovou nebo páskovou PVC resp. PE izolací aplikovanou za studena v kombinaci s příslušným tmelem. Veškeré spoje kabel potrubí plynovodu resp. chráničky a je nutno geodeticky zaměřit pro provádění případných oprav těchto spojů. D.4.4.3 Zemní práce spojené s montáží Podsyp a obsyp se provádí prosátou zeminou nebo pískem. Překrytí obsypu se provádí folií na kabely. Zásyp musí řádně zhutněn a prost větších kamenů D.4.4.4 Požadavky na uložení kabelových rozvodů Požadavky na uložení kabelových rozvodů v zemi i nad zemí a prostorové uspořádání se řídí ČSN 33 2000-5-52. D.4.5 Montáž permanentní referenční elektrody Dno výkopu pro uložení referenční elektrody musí být řádně vyčištěno. Elektroda se uloží do proseté zeminy. D.4.6 Požadovaná oprávnění a osvědčení D.4.6.1 Oprávnění montážní firmy Požadavky na pracovníky, kteří provádí činnosti v oblasti aktivní PKO jsou dány v nově platné ČSN EN 15 257 Katodická ochrana Stupně odborné způsobilosti a certifikace pracovníků katodické ochrany. Pro oblast plynárenství platí certifikace pracovníků, v souladu s ČSN EN 15 257 příloha A, pro aplikační sektor A 2 Kovové konstrukce uložené v půdě nebo ve vodě. Po přechodné období 1 - do doby zajištění certifikace pracovníků katodické ochrany v České republice příslušným certifikačním orgánem musí být organizace provádějící výstavbu zařízení aktivní PKO plynovodů certifikované dle certifikačního programu GAS, s.r.o., který je zaveden pod evidenčním kódem O 4 / I. Detailní požadavky, které musí splnit certifikovaná organizace jsou uveřejněny na webových stránkách www.gasinfo.cz. Rekonstrukce a opravy zařízení aktivní PKO plynovodů, po přechodné období, mohou provádět buď certifikované organizace dle výše uvedeného certifikačního programu GAS, s.r.o., nebo interní pracovníci plynárenských společností skupiny RWE - CZ, kteří splňují alespoň kvalifikaci, která vychází z dokumentu O 4 / I certifikačního programu GAS, s.r.o pro činnost výstavby a oprav zařízení PKO, a dále pak dané vyhláškou ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb. Detailně jsou kvalifikační požadavky dle jednotlivých činností, které provádí pracovníci podle pracovního zařazení rozpracovány v příloze P1. 1 Přechodné období je v ČSN EN 15 257 stanoveno na dobu max. pěti let. Do této doby musí být ustaven certifikační orgán který ve smyslu ČSN EN 15 257 bude zajišťovat certifikaci pracovníků katodické ochrany pro aplikační sektor A 1 - Kovové konstrukce uložené v půdě nebo ve vodě.

Stran: 18 / 32 D.4.6.2 Osvědčení montážních pracovníků a svářečského personálu pro aluminotermické svařování Aluminotermické navařování kabelových vývodů PKO na povrchu plynovodu je činnost, která by mohla vážně ohrozit bezpečnost provozu plynovodu jakožto vyhrazeného plynového zařízení. Pro tuto činnost je nutné, aby zhotovitel těchto prací tj. podnikající fyzická či právnická osoba byla držitelem oprávnění pro montáž příslušného vyhrazeného plynového zařízení ve smyslu 6c odst.1 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb. v platném znění a též čl. 9.3.1.1 Část II TPG 905 01. Zhotovitel musí být držitelem příslušného oprávnění (ITI) Kvalifikace svářečů pro aluminotermické svařování kabelových vývodů zařízení PKO je stanovena jako zaškolovací kurz dle ČSN EN 05 07O5 ZP 71 9 WO1. Svařování jednotlivých částí ocelového AU (potrubí), u horizontálně uloženého AU a pažnic u vertikálně uloženého AU smí provádět svářeči vyškoleni v rámci základního svářečského kurzu a musí vlastnit platný svářečský průkaz dle ČSN 05 0705 a nebo zkoušku dle ČSN 287 1. D.5 Kontroly, zkoušky a požadovaná měření D.5.1 Kontroly, zkoušky a požadovaná měření SKAO, EPD a ESA Před uvedením systému katodické ochrany do trvalého provozu je zapotřebí provést ve zkušebním provozu ověření funkčnosti v souladu s ČSN EN 12954, ČSN EN 13509, ČSN 038375, ČSN 038376, TPG 920 25 a TPG 905 01. D.5.1.1 Kontrola provedení AU a GA Je nutno zkontrolovat během výstavby(opravy), zda rozměry a materiály anod odpovídají údajům uvedeným v návrhu(pd). Pokud se použije obsyp, je zapotřebí zkontrolovat, zda je vhodný a zda byl správně připraven. Zvlášť důležité je zkontrolovat dostatečné množství a homogenitu obsypu a zda tyto parametry splňují požadavky návrhu(pd). U GA zkontrolovat povahu a rezistivitu elektrolytu, v němž mají být anody umístěny(dle PD), balené anody musí být před uložením do půdy dostatečně zvlhčeny, anoda nesmí být elektricky stíněna od chráněného zařízení. Před záhozem se provede vizuální kontrola svarů anody a navaření kabelových vývodů. Následně se provede vizuální kontrola zaizolování napojení kabelů, svarů u trubnatých AU v min. šířce 15 cm jednou vrstvou asfaltového pásu s min. 10 cm překrytím konců ovinu nebo jednou vrstvou páskové PVC izolace aplikované za studena. U GA a FeSi anod se provede vizuální kontrola zaizolování místa napojení kabelů u tyčí a krabicových spojek. D.5.1.2 Kontrolní měření na SKAO, EPD, ESA, GA a AU Kontrolní měření před uvedením do trvalého provozu se provádí dle ČSN EN 12954, ČSN EN 13509, ČSN 038375, ČSN 038376, TPG 920 25 a TPG 905 01. Kontrolní měření na SKAO, EPD, ESA: - měření ohmického odporu celého ss obvodu před zapojením zdroje ss(ohmický odpor EPD a ESA a po zapojení ohmický odpor vlastního zařízení) - měření potenciálu permanentní referenční elektrody SKAO, EPD, ESA a zemních odporů ocelových ploch v případě použití kombinované elektrody s Fe vzorky. - měření izolačního odporu ss obvodů včetně kabelových koncovek Kontrolní měření na AU: - měření velikosti zemního odporu jednotlivých segmentů anodového uzemnění a celé skupiny( zemní odpor musí být menší než dvojnásobek hodnoty uvedené v PD) Kontrolní měření na GA: - měření velikosti zemního odporu jednotlivých segmentů anodového uzemnění a celé skupiny