2.2. Makroekonomické rovnováhy Po prohloubení vnější nerovnováhy české ekonomiky v roce 26 přinesl rok 27 především díky silnému ekonomickému růstu zlepšení. Ještě výraznější byla redukce rovnováhy vnitřní, měřené zadlužeností ve sféře veřejných financí, kde došlo ke snížení poměrného deficitu vládního sektoru i vládního dluhu. Takovýto vývoj vnější i vnitřní rovnováhy, měřený poměry salda běžného účtu platební bilance, resp. deficitu vládního sektoru ČR, ukazuje na zlepšení vztahu mezi vývojem reálné ekonomiky a měnovým a fiskálním vývojem. Nepoměr mezi hmotnými a finančními toky, který byl patrný v roce 26, tak byl do jisté míry redukován. Nízké nerovnováhy spolu se silným růstem ekonomiky a stále ještě relativně nízkou mírou inflace jsou základními fundamenty vysvětlujícími zčásti posilování české koruny k hlavním světovým měnám. Vnější rovnováha Vnější pozice české ekonomiky v roce 27 posílila na druhý nejlepší výsledek za posledních sedm let Deficit běžného účtu platební bilance se v roce 27 zredukoval na 2,5 % HDP. Na tento vývoj působilo oboustranné zlepšení, a to jak nominální výše salda běžného účtu, tak i silný růst české ekonomiky. Nominálně se schodek na běžném účtu zmenšil ze 1,8 mld. Kč v roce 26 na 89 mld. Kč v roce 27, silný reálný růst ekonomiky o 6,5 % ze 6,4 % v roce 26 znamenal nominální zvýšení HDP o 326 mld. Kč. Vliv ekonomického růstu byl rozhodující - pokud by ekonomika významně nerostla, zhoršil by se meziročně poměr schodku běžného účtu na HDP o 1,3 p. b. Přebytek na finančním účtu v roce 27 o málo přesáhl stamiliardovou hranici (14,5 mld. Kč) a byl téměř stejný jako v roce 26 (14,9 mld. Kč). Tato úroveň byla dostačující k překrytí deficitu na běžném účtu. Také v dlouhodobém kontextu let 2 až 27 je současná pozice ČR, co se vnější rovnováhy týká, příznivá v uvedených letech byl poměrný deficit v průměru 4,6 % HDP. Rok 27 je tak zasazen jako nejlepší v uplynulých sedmi letech. Výsledek docílené úrovně vnější rovnováhy byl však v roce 27 stejně jako v několika předchozích letech ovlivněn výraznými strukturálními změnami na běžném účtu platební bilance. Graf č. 2.2.1 Vývoj hlavních položek běžného účtu platební bilance České republiky (salda, v mld. Kč) 15 1 5-5 -1-15 -2-25 -3 21 22 23 24 25 26 27 běžný účet obchodní bilance bilance služeb bilance výnosů běžné převody Vnější rovnováha nadále posilována pozitivními výsledky zahraničního obchodu zbožím a službami Pokračující trend zlepšování výkonové bilance, co se jejího výsledného přebytku týká, v roce 27 vyvrcholil. Obchod zbožím a službami proto vnější nerovnováhu české ekonomiky zmenšuje, naopak k jejímu zhoršení přispívá stále výrazněji bilance výnosů. Právě posledních pět let je ve znamení velmi pozitivního vývoje - jestliže v průměru činilo saldo obchodu zbožím a službami v letech 23-27 zhruba 64,5 mld. Kč, pak pozice roku 27 je zřejmá nejen z absolutní výše přebytku výkonové bilance 16
(172,9 mld. Kč), ale také z toho, že její hodnota v tomto roce je historicky nejlepším výsledkem od roku 1993. V horizontu posledních sedmi let je výsledek roku 27 ještě markantnější. Jestliže v průměru za roky 2-27 byla výkonová bilance pozitivní ve výši 18,5 mld. Kč (do roku 23 byla díky deficitům zahraničního obchodu zbožím tato výkonová bilance záporná), pak rok 27 znamenal 9,3krát vyšší přebytek, než činil tento dlouhodobý průměr. Výkonová bilance k HDP rychle narůstá Běžné převody v minusu díky platbám do EU Česká ekonomika těží z nakumulovaných přínosů přímých zahraničních investic v exportní oblasti. Zatímco v období kolem roku 2 dovozy v souvislosti s těmito investicemi zhoršovaly obchodní bilanci a tím i běžný účet, přetavení jejich efektů do exportního výkonu země naopak pomohlo kromě vstupu do společného evropského prostoru ke zmenšování nerovnováhy na běžném účtu. Přebytek výkonové bilance v roce 27 činil 4,9 % HDP, zatímco v roce 26 jen 3,3 % HDP, tj. téměř stejně jako v roce 25 (3,2 %). V roce 24, kdy byla výkonová bilance poprvé pozitivní, činil její přebytek pouze,1 % nominálního HDP. I přes velmi vysokou dynamiku přebytků výkonové bilance - v tom zejména v zahraničním obchodě zbožím - nestačilo v roce 27 její kladné saldo na propad bilance výnosů. Rozdíl ve výši přes 8 mld. Kč nemohl pokrýt ani výsledek běžných převodů, které jsou již od roku 26 rovněž v minusech vzhledem k výši povinných plateb do rozpočtu Evropské unie. Graf č. 2.2.2 Růst HDP a vnější nerovnováha (běžné ceny) Graf č. 2.2.3 Krytí salda běžného účtu saldem finančního účtu (v mld. Kč) 12 1 4 3 krytí běžného účtu finančním účtem deficit běžného účtu 8 přebytek finančního účtu 6 2 4 1 2 2 21 22 23 24 25 26 27-1 21 22 23 24 25 26 27 termpo růstu nominálního HDP podíl deficitu běžného účtu platební bilance na nominálním HDP -2, ČSÚ, vlastní propočty, ČSÚ, vlastní propočty Vnější rovnováhu oslabuje nepříznivý výsledek u výnosů Reinvestované zisky vyšší než dividendy Výnosová bilance dosáhla v roce 27 historicky nejhlubšího deficitu ve výši 253,8 mld. Kč. Více než 7 % nominálního HDP tak odplouvá z České republiky jako čistý odliv peněz bilance výnosů, samotný odliv v nominálním vyjádření se v roce 27 přiblížil 4 mld. Kč z toho 18,8 mld. Kč představovaly dividendy vlastníků zahraničních firem v ČR. Deficit bilance výnosů přesahoval v roce 27 zhruba 1,8krát dlouhodobý průměr za roky 2-27 (142,4 mld. Kč). Skutečnost, že bilance výnosů v trendu dlouhodobě prohlubuje deficit na běžném účtu platební bilance a tím působí nepříznivě na vnější rovnováhu české ekonomiky, je patrná již od roku 1993. Během posledních pěti let je však patrná nesmírně rychlá akcelerace této negativní tendence jestliže v roce 2 přidávala záporná bilance výnosů deficitu na běžném účtu 51 % a v roce 23 pak 75 %, pak počínaje rokem 24 je již schodek bilance výnosů v násobcích deficitu běžného účtu, jak ukazuje tabulka č. 2.2.1 analyzující příspěvky jednotlivých komponent běžného účtu platební bilance k jeho deficitu v letech 2-27. Jak je vidět z grafu č. 2.2.4, v roce 27 stoupl objem dividend repatriovaných do zemí zahraničních vlastníků českých firem méně než objem zisků investovaných znovu do české ekonomiky. Investice českých firem v zahraničí v roce 27 dosáhly 27,1 mld. Kč, z toho vlastní kapitálové vstupy a reinvestované zisky činily 17
15 mld. Kč. Avšak ve srovnání s rokem 26 (33 mld. Kč) byly české přímé zahraniční investice nižší). Graf č. 2.2.4 Dividendy a reinvestované zisky v ČR (v mld. Kč) Graf č. 2.2.5 Odliv peněz ve formě mezd (příjmy a náklady v mld. Kč) 14 12 1 dividendy reinvestované zisky v ČR 8 7 6 příjmy z práce rezidentů v cizině náklady na práci nerezidentů v ČR 8 5 6 4 4 3 2 2 1 2 21 22 23 24 25 26 27 2 21 22 23 24 25 26 27 Odliv peněz ve formě mzdových náhrad zaměstnancům Krytí deficitu na běžném účtu přebytkem finančního účtu v roce 27 dostatečné Na neustálé zhoršování bilance výnosů nemá vliv jen repatriace zisků, ale také zvětšování rozdílů mezi objemem peněz vyplácených v souvislosti s prací cizinců v České republice na jedné straně a objemem peněz představujících příjmy ČR z práce Čechů v zahraničí na straně druhé. Z grafu 2.2.5 je patrné, že tento rozdíl se prudce zvětšuje zejména od roku 24, což lze přičíst atraktivitě ČR po vstupu do EU. Jestliže v roce 24 činily náklady na práci cizinců v ČR 36,6 mld. Kč, v roce 27 to bylo 75,9 mld. Kč. Příjmy z české práce v zahraničí rostou jen velmi mírně (23,8 mld. Kč v roce 27 proti 2,7 mld. Kč v roce 24). Druhý z atributů vnější nerovnováhy, a to stupeň krytí deficitu běžného účtu platební bilance přebytkem na finančním účtu (graf č. 2.2.3), ukázal pozici v roce 27 rovněž relativně příznivě (15,5 mld. Kč). Tento přebytek byl vyšší ve srovnání se schodkem na běžném účtu, představoval však jen necelou čtvrtinu průměrného nominálního krytí za roky 2-27 (56,9 mld. Kč). Převis navíc není tak přesvědčivý jako v letech, kdy kladné saldo finančního účtu převyšovalo záporné saldo běžného účtu o stovky miliard korun (např. 211 mld. Kč v roce 22 nebo 16 mld. Kč v roce 25). Co se delší perspektivy týká, nad stamiliardovou hranicí bylo zdvojené saldo běžného a finančního účtu také v roce 1995, ovšem tehdy byl relativně velký přebytek na finančním účtu způsoben přítomností krátkodobého kapitálu v podobě portfoliových a ostatních investic v době před měnovou krizí, jehož další vývoj v podobě náhlého velkého odlivu se ukázal být velkým rizikem. Vzhledem k výkyvům způsobeným privatizacemi státních podílů ve velkých firmách a objemům přitékajících přímých investic z tohoto titulu, však nemá srovnání s dlouhodobými průměry dostatečnou analytickou oporu. 18
Graf č. 2.2.6 Salda přímých a portfoliových investic (v mld. Kč) Graf č. 2.2.7 Tempa růstu dovozu a vývozu zboží (meziročně v %, ceny fob) 3 3% 25 25% 2 2% 15 15% 1 5 1% 5% -5 2 21 22 23 24 25 26 27 % 2 21 22 23 24 25 26 27-1 -5% přímé investice portfoliové investice vývoz dovoz, ČSÚ Pružný zahraniční obchod s vysokou dynamikou Vývoj zahraničního obchodu (graf č. 2.2.7) svědčí o pružnosti české ekonomiky. Jeho rysem je nejen přizpůsobivost, ale i vysoká dynamika, což je pozoruhodné zejména z pohledu neustálého velmi vysokého přírůstku celkového obratu. Rizikem však může být snižující se diverzifikace ekonomiky a prohlubování specializace směrem k několika málo odvětvím táhnoucím export, a to zejména pokud poklesne jejich zahraniční poptávka. Tempa růstu dovozu i vývozu byla v roce 27 nad průměrem let 2-27 - dovoz se proti roku 26 zvýšil o 13,2 %, vývoz dokonce o 15,3 %, přičemž průměrné růsty za léta 2-27 přitom byly rovněž dvojciferné - 13,6 %, resp. 12, %. Průměrná čísla byla ovlivněna výkyvem z roku 22, kdy dovoz i vývoz meziročně poklesl v důsledku zpomalení ekonomik EU. Tab. č. 2.2.1 Analýza příspěvků jednotlivých komponent běžného účtu platební bilance ČR k jeho deficitu v období 2-27 R o k Běžný účet (saldo +/- (v mld. korun) Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Běžné převody 2-14,877 +115-52 +51-14 21-124,478 +94-47 +67-14 22-136,378 +52-16 +85-21 23-16,615 +43-8 +75-1 24-147,456 +9-11 +16-4 25-48,5-122 -75 +321-23 26-1,815-64 -42 +2 +7 27-88,959-132 -62 +285 +9 Pramen: vlastní propočty z údajů ČNB a ČSÚ Pozn.: Značka + u procentních příspěvků znamená, že komponenta v daném roce deficitu běžného účtu přidává, tj. zvětšuje ho, značka - znamená, že komponenta v daném roce deficitu ubírá (zmenšuje ho); v případě přebytku na běžném účtu by byl význam značek opačný. 19
Vnitřní rovnováha V roce 27 s rezervou splněno maastrichtské konvergenční kritérium schodek 1,6 % nominálního HDP České veřejné finance dosáhly v roce 27 nejlepšího výsledku od roku 2 deficit veřejných rozpočtů klesl na 1,58 % HDP v běžných cenách. Silný ekonomický růst, který v roce 26 výsledek hospodaření vládního sektoru ještě významně nevylepšil, však v roce 27 již stál za redukcí deficitu veřejných financí. Na příjmové straně státního rozpočtu i místních rozpočtů šlo o nárůst daňových příjmů a příjmů ze sociálního pojištění, přebytek byl zaznamenán i v hospodaření zdravotních pojišťoven. Co se jednotlivých složek vládního sektoru týká, nejvíce přispělo k redukci deficitu veřejných rozpočtů hospodaření obcí, jejichž přebytek stoupl meziročně o 23,3 mld. Kč (z deficitu 13,1 mld. Kč v roce 26 na přebytek ve výši 1,2 mld. Kč). Druhým významným příspěvkem bylo zvýšení přebytku, jak již bylo zmíněno, u zdravotních pojišťoven (o 5,6 mld. Kč). Veřejné rozpočty jsou nejvíce zhoršovány deficitem státních financí se schodkem 2,4 % HDP Podle upravených údajů notifikace vládního deficitu a dluhu v ukazatelích založených na metodice ESA 95 se v roce 26 podílely státní finance z největší části na vykázaném deficitu (-2,6 % HDP proti 2,7 % HDP za celý veřejný sektor) a zbylé ostatní institucionální jednotky vládního sektoru k němu přispěly z malé části (v úhrnu místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení vykázaly deficit,1 % HDP). V roce 27 však doznala tato struktura veřejného deficitu významných změn, když státní rozpočet vykázal výraznější deficit oproti těmto dvěma okruhům hospodařícím s přebytky. Hospodaření centrální vlády totiž skončilo deficitem ve výši 2,35 % nominálního HDP. Je to sice nejlepší výsledek od roku 2, ovšem tato skutečnost nic nemění na okolnosti, že negativní příspěvek státních financí k celkové výši deficitu veřejných rozpočtů je za období 2-27 rovněž nejvýraznější. Graf č. 2.2.8 Vládní deficit a deficit centrální vlády (v % HDP) Graf č. 2.2.9 Čisté výpůjčky (deficit) sektoru vládních institucí (v mld. Kč) 2 2 21 22 23 24 25 26 27 1 2 21 22 23 24 25 26 27-2 -1-3 -5 čisté výpůjčky (deficit) sektoru vládních institucí (v mld. Kč) -4-7 -6-9 -11-8 EU 25 deficit vládního sektoru/hdp ČR deficit vládního sektoru/hdp ČR deficit centrální vlády/hdp -13-15 -17 Pramen: ČSÚ, Eurostat Pramen: ČSÚ Zlepšování veřejných financí v ČR synchronní s vývojem v EU 27 udržitelnost není jednoznačná Od roku 22, s historicky vůbec nejhorším výsledkem deficitu (-6,8 % HDP), se české veřejné finance v poměru k ekonomickému výkonu země nacházejí na trajektorii relativního zlepšování. Výkyv z tohoto trendu byl zaznamenán v roce 25, kdy se země ocitla zpětně pod hranicí limitního tříprocentního poměru k HDP, předepsaného ve fiskální oblasti maastrichtským kritériem nominální konvergence k Evropské hospodářské a měnové unii. Od roku 25 však jde Česká republika synchronně s vývojem v EU 27, kde v úhrnu rovněž dochází k ozdravování veřejných financí redukcí jejich deficitů, a to již od roku 23. Naposledy se evropské veřejné finance (EU 25) nacházely v přebytku v roce 22. Přes dobrý výsledek v roce 27 je udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu nejistá. ČR je stejně jako některé další země v tzv. proceduře nadměrného schodku a je vázána plněním Konvergenčního programu (ten počítal 2
v roce 27 se schodkem veřejných financí 3,4 % HDP). Rizikem pro české veřejné finance je významnější pokles hospodářského růstu a eventuální potřeba čerpat výrazně z nakumulovaných rezervních fondů, jejichž výše ke konci roku 27 představovala 2,8 % HDP (koncem roku 26 to bylo 2,1 % HDP). Ostatní rizikové faktory přetrvávají (stárnutí obyvatelstva). Graf č. 2.2.1 12 1 8 6 4 2 Konsolidovaný hrubý dluh vládního sektoru ČR (v mld. Kč, meziroční změna v %) 2 21 22 23 24 25 26 27 v mld. Kč meziroční změna v % (pravá osa) 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Graf č. 2.2.11 2 1-1 -2-3 -4-5 -6 Placené úroky z vládního dluhu a primární saldo (v % HDP) 2 21 22 23 24 25 26 27 úroky v % HDP primární saldo v % HDP Pramen: ČSÚ Pramen: MF Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí se od roku 2 zvýšil nominálně o 151 % a přesáhl bilion korun v poměru k HDP však dochází od roku 24 k jeho snižování pod hranici 3 % HDP Silný hospodářský růst v České republice ovlivňuje i relativní úroveň zadluženosti vládního sektoru, která se díky jemu od roku 23 začíná v poměru k HDP velmi mírně snižovat. Je tomu tak i přesto, že v poslední dekádě - a zejména po roce 2 - dochází v nominálním vyjádření k prudkému růstu konsolidovaného hrubého dluhu vládního sektoru. Ten stoupl ze 45,4 mld. Kč v roce 2 na 1,19 bil. Kč v roce 27, tj. o 151 %. V roce 1998 činil tento dluh 299,8 mld. Kč, což bylo pouhých 15 % HDP. V roce 21 stoupl dluh vlády zhruba o polovinu (+46 %) na téměř 6 mld. Kč díky enormnímu deficitu veřejných financí v souvislosti s vystavovanými garancemi vlády. Od roku 23 meziroční dynamika dluhu poklesla, jde nicméně o vysoké nominální nárůsty vzhledem k dosažené úrovni konsolidovaného hrubého dluhu sektoru vládních institucí České republiky. Rizikem je značný nominální růst dluhu saturovaného emisemi státních dluhopisů a pokladničních poukázek. I při nízkých úrokových sazbách však představuje zatížení pro státní finance, jak je patrné z grafu č. 2.2.11. Objem vyplacených úroků představuje více než 1 % nominálního HDP. Prudké zvyšování dluhu vládního sektoru ČR je v relativním vyjádření - opět jako v případě deficitů veřejných financí korigováno tempem růstu ekonomiky. Právě vysoký nominální HDP dokázal snížit zadluženost vládního sektoru pod hranici 3 %, nad níž se dostala v roce 23 a 24. Velmi mírný pokles této poměrné zadluženosti je patrný od roku 25 každý rok. V roce 27 dosahoval vládní dluh 28,7 % nominálního HDP, v roce 26 29,4 %, což při srovnání s Maďarskem (65,6 %), Polskem (47,6 %) i Slovenskem (3,4 %) představovalo nejnižší zadluženost. 21
Graf č. 2.2.12 Srovnání konsolidovaného hrubého dluhu vládního sektoru ČR a vybraných zemí a uskupení EU (v % HDP) 27 ČR EU 15 Itálie Irsko 26 25 24 23 22 21 2 2 4 6 8 1 12 Pramen: Eurostat Vnitřní zadluženost podle stavu ve vládním sektoru je v ČR jednou z nejnižších v Evropské unii Česká republika má stále jednu z nejnižších relativních úrovní zadluženosti vládního sektoru v Evropské unii, a to i co se týká poměru k HDP ten činil v roce 26 za celou unii 61,4 %, za eurozónu 68,6 %. Maastrichtské konvergenční kritérium určuje jeho limit na 6 % HDP. Srovnatelné s ČR je co do propočteného poměru v tomto směru například Dánsko, které však vykazuje její strmý pokles z 51,5 % HDP v roce 2 na 3,3 % v roce 26, stejně tak Irsko (ze 48,4 % v roce 1999 na 25,1 % v roce 26). Významnou redukci zaznamenalo díky vysokému ekonomickému růstu také Španělsko (z 59,3 % v roce 2 na 39,7 % v roce 26). Rizikem pro úroveň vnitřní zadluženosti ČR je vývoj deficitu veřejných rozpočtů a v něm zejména schodku státního rozpočtu, protože oblast mimorozpočtových fondů má zánikem České konsolidační agentury s transformačními dluhy na výši rozpočtových deficitů podstatně menší vliv. 22