MAPOVÁNÍ SOUČASNÉ PODOBY ČESKÉ NÁBOŽENSKÉ KOLEKTIVNÍ PAMĚTI: KOMBINACE Q-METODY A REPREZENTATIVNÍHO ŠETŘENÍ František Kalvas Katedra sociologie, FF ZČU, Plzeň 6. OLOMOUCKÁ PODZIMNÍ SOCIOLOGICKÁ KONFERENCE 20/10/2016, OLOMOUC PŘÍPRAVA PODPOŘENA PROJEKTEM GAČR 14-01948S
CÍLE PREZENTACE Stručně představit Q-metodu a možnost jejího propojení se survey Představit, jak konkrétně aplikoval tuto metodu náš tým Ukázat základní výsledky
TEORIE (Náboženská) Kolektivní paměť je proces, ve kterém se ustavují a uplatňují interpretační rámce, skrze které pak společnost rozumí historickým událostem, místům a svátkům.
Q-METODA Usiluje o maximálně objektivní postižení subjektivity zkoumaných osob. Obvykle se týká konkrétního problému či otázky. Nejprve z dostupných výroků o zkoumaném tématu vybere vhodná sada. Tuto sadu pak hodnotí soubor posuzovatelů. Posuzovatelů je vždy méně než výroky a posouzení probíhá umístěním výroku na škálu pseudonormálního rozdělení. Doporučuje se s respondenty diskutovat o výrocích, které označili extrémním ne/souhlasem.
Q-METODA II. Hodnocení výroků se zapíší do datové matice tak, aby respondenti tvořili proměnné (sloupce) a výroky případy (řádky). Na tato data se poté aplikuje faktorová analýza, která extrahuje latentní faktory. Každý faktor odpovídá jednomu obecnému pohledu na zkoumané téma. Dále se určí, nakolik každý výrok odpovídá každému pohledu. Výroky jsou podle svého faktorového skóre umístěny zpět na původní posuzovací škálu, a to pro každý faktor. Ukáže se tak který pohled je podporován jakými výroky a souhlasem či nesouhlasem s nimi. Ukáže se také které výroky štěpí zkoumaný soubor
PROPOJENÍ Q-METODY A SURVEY 1) Vybrat nejlépe štěpící výroky a konstruovat z nich škálu 2) Hodnocení výroků dle jednotlivých faktorů si uložíme jako příslušné ideální typy a pak zkoumáme do jaké míry respondenti ze survey s těmito ideálními typy korelují 3) Jednotlivé faktory verbálně popíšeme jako ideální představitele těchto faktorů a necháme respondenty posuzovat tyto popisy.
NAŠE ŘEŠENÍ 48 výroků z tisku z let 2009-2013 46 respondentů (3 věkové kohorty, obě pohlaví, nevěřící) Při výběru výroků byl soubor nadreprezentovaný o mladé studentky, což vychýlilo výsledky a extrahovalo 3 faktory (Q-metoda má být robustní vůči porušené reprezentativitě, ale tady to nepomohlo ) Výroky jsme vytipovali jednodušší procedurou pomocí regrese Po napravení porušené reprezentativity jsme extrahovali jen 2 faktory
NAŠE ŘEŠENÍ II. Česká náboženská kolektivní paměť má dvě dimenze, které spolu korelují (r=-0,23; p<0,001): 1) separatistickou - historii a náboženství aktivně odděluje a ostře se vymezuje proti tendenci historii a náboženství propojovat. 2) spirituální - vnímá náboženství jako přirozenou součást pohledu na historii neodmítá duchovní interpretaci událostí, osobností, míst a svátků a v některých vybraných případech tuto interpretaci přímo podporuje.
NAŠE ŘEŠENÍ III.
NAŠE ŘEŠENÍ IV.
ZÁVĚR Q-Metoda nám pomůže maximálně objektivně uchopit subjektivitu respondentů Umožní nám také vytvoření originálního měřícího nástroje, ale POZOR nástroj zachytí jen relativní rozdíly Mezigeneračně dochází k oslabování spirituálního pohledu na historii a naopak posílil pohled separatistický
DĚKUJI ZA POZORNOST František Kalvas kalvas@kss.zcu.cz
VYBRANÉ VÝROKY 1. Tomáš Garrigue Masaryk byl člověk hluboce věřící, ale přesně rozlišoval mezi vírou a církví. 2. Klement Gottwald se snažil o slušné vztahy s římskokatolickou církví. 3. Bílá hora je symbolem porážky, potupy a neštěstí. 4. Katolíci se po Bílé hoře začali k jinověrcům chovat nebývale krutě 5. Odsun Němců ze Sudet byla chyba.* 6. Pražský hrad nemá být dotčen restitucemi.* 7. Vánoce jsou oslavou toho, že Kristus, který se narodil, přišel jako Boží dar. 8. Nový rok je pro nás jedna z největších slavností církevního roku, slavnost Matky Boží 9. Jan Nepomucký má mezi věřícími velkou váhu. 10.Karel Havlíček Borovský přiřkl jezuitům negativní nádech. 11.Antonín Koniáš pálil jen literární brak. 12.Jan Zrzavý byl hluboce věřící člověk, příležitostně sám sebe ztotožňoval s postavou umučeného Krista.