Vliv pastvy a kosení na živočichy Petr Pařil
Pastva a sečení kontra bezobratlí zarůstání krajiny vlivem jejího opuštění = ochlazování slunných stanovišť = úbytek teplomilných druhů kontra vliv globálních změn = změna fenologie - zrychlení vývoje larev na osluněných stanovištích (motýli v Anglii platí pro pastevní krajinu) v ČR 30 tisíc druhů hmyzu nároky nejsou dostatečně známy obtížné nastavení managementu pro všechny skupiny hmyz indikátor nevhodného managementu nejrychlejší reakce - populace hmyzu zaniká během 1-několika generací vegetace odolnější vůči nevhodnému managementu - diaspory či vegetativně se množící jedinci přežívají nevhodné podmínky desítky let
Specifika péče o travní porosty ve vztahu k bezobratlým specializace na jeden či několik druhů živných rostlin oligofytofagie - silná vazba (vymizí po odstranění živné rostliny) rostliny potravou, nebo minují uvnitř (tvorba hálek) vhodnost stanoviště dána i jeho strukturou výška porostu forma stonku krátkověkost x dlouhověkost bylin (trvalky) pokryvnost porostu kontinuita stanoviště = akumulace více druhů (netýká se pouze vegetace někdy dostačuje kontinuita podpovrchové vrstvy půdy diaspory bezobratlých i rostlin) rozloha počet druhů roste s plochou vzdálenost od okolních vhodných stanovišť (metapopulační koncept, propojení koridory x překážky)
Bezobratlí a struktura vegetace Mládek at al. (2006)
Vlivy sečení a pastvy na hmyz Negativa: radikální změna struktury porostu a mikroklimatu ztráta potravních zdrojů kosa vs. sekačka: nevhodně posečené/rozdrcené konce stonků vylučují detergenční látky odpuzovač, sekačkou rozdrcení hmyzu (např. omezeně mobilní housenky) odstranění stonků s vajíčky, živné rostliny pro housenky i dospělce velké druhy na obnaženém povrchu snadno slovitelné při dlouhodobém managementu změna rostlinného společenstva pastva působí na druhy selektivně (preference skotu ovlivní potravní nabídku bezobratlých) Pozitiva mladé obrážejícíčásti rostlin lépe stravitelné pastva na rozdíl od kosení vytváří mozaiku diverzifikovaných habitatů různá výška, okus, druhové složení bylin
Přínosy pastvy pro bezobratlé Heterogenita prostředí způsobená pastvou vyšlapané obnažené plochy - saranče zde kladou, dále pavouci, střevlíci, motýli nedopasky vhodné jako zdroj květního nektaru, semen atd. (časné kosení či pastva nedovolí dozrání semen) Vazba na vegetaci pastvin živná rostlina kopřivy, bodláky, otrněné bobovité, vratič, řebříček, šťovíky, třezalky- často ruderální zůstanou druhy vázané na tyto živné rostliny (vybraní dvoukřídlí, brouci, ploštice) vymizí např. modrásci (vazba na vičenec, úročník bolhoj) Vazba na dobytek paraziti (včetně krevsajícího hmyzu) vazba na trus koprofágní (čerstvý nebo starý trus) druhy - dvoukřídlí a brouci (vrubounovití) specifické druhy vázané na chráněné obratlovce v norách syslů hnojnici a lejnožrouti saprofilní pakomáři, koutule, roztoči, žížaly predátoři loví obyvatele trusu brouci pro tyto druhy důležitá struktura půdy (zahrabávání trusu)
Modelové skupiny vázané na pastviny koprofágní vrubounovití brouci suché trávníky na výkalech ovcí chrobák (výkalník) pečlivý (Copris lunaris) kulovník vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) denní motýli dostatek informací o biologii indikační hodnota od 2. sv. války úbytek až 50 % druhů vazba na antropogenní hospodaření myrmekofilní modrásci - modrásek černoskvrnný jedině pastva ovcí zajistí porosty mateřídoušky s dostatkem mravenčích hnízd většina vzácných motýlů vázána na pasené plochy - nutné je narušení drnu (pro slunění) = sečení nestačí (i když je levnější)
Půdní bezobratlí a management luk důležitá funkční skupina transport, rozklad, tvorba půdní org. hmoty míchání vrstev, kypření (chodby) vodní a kyslíkový režim skupiny fytoedafon (řasy, houby, bakterie) zooedafon (bezobratlí) - prvoci, háďátka, chvostoskoci, stejnonožci, roztoči, hmyz, mnohonožky stonožky, roupice, žížaly saprofágové, herbivoři, predátoři Typy managementu vhodné pro edafon 1-2x sečené louky nejvhodnější odstranění nadzemní biomasy nevadí pastva a sešlapem zhutněné trávníky nevhodné kvůli narušování půd. krytu redukce organické hmoty (opadu) redukce epigeických druhů na povrchu (hl. intenzivní pastva)
Obratlovci vázaní na bezlesí vlhčí louky (pastva ruší) linduška luční bramborníček hnědý chřástal polní (rozšlapání snůšek) ptáci vázaní na hmyz v trusu dobytka dudek (dříve mandelík) krutihlav (sběr mravenců) lelek (nemohou lovit ve vysoké trávě) lesostep a rozptýlené dřeviny ťuhýk obecný a šedý (hraboši a velký hmyz) strnad zahradní a luční vazba na xerotermní pastviny dytík úhorní drop velký náhradní stanoviště ve vojenských prostorech a lomech chocholouš obecný linduška úhorní bělořit šedý užovka hladká ještěrka obecná ještěrka zelená
Ekosystémoví inženýři luk a xerotermů sysel dříve škůdce ohrožený druh díky zániku pastvy vysoká rychlost úbytku nyní vzácný = vliv jen lokálně přehlednost biotopu podmínkou (nesmí překročit výšku stojícího jedince letiště, golf. hřiště, kosení) vazba brouků vrubounovitých a drabčíků živí se trusem, i když nejsou specialisty pouze na tento druh krtek dnes nejběžnější (desítky na ha), vytváří obnažené plochy (jaro/podzim) uchycení diaspor, poklesy populace (po srážkách), migrace mladých 1935 1950 1970 králík divoký dříve velmi hojný, redukce myxomatózou od 70. let i přes vysazovaní malý vliv liška a jezevec nory vzácně zasahují do lučních biotopů
Management luk s výskytem chřástala polního vlhčí louky + drobné mokřady (V ČR střední až vyšší polohy) detekce dle hlasu samců (nestálí) ohrožení kosení při hnízdění (těžká mechanizace zůstanou ve středu porostu, nevhodný postup kosení) ztráta vajec či mláďat trvalá pastva (nebo jen v době hnízdění) dotace Ptačí lokality na travních porostech hnízdiště chřástala polního (platby 183 EUR / ha mimo NP a CHKO, na 5 let) management: posun seče nejdříve 15.8., nejpozději 30.9. seč min. 1x ročně (nelze vypustit), odvoz posečené hmoty vhodný postup seče (od středu ke krajům, z jedné strany pozemku ke druhé, maximálně 2 žací stroje najednou zásahy nedělat na jaře a v době hnízdění (mulčování, obnovu, přísev, válení, smykování a hnojení) - vždy povolení OOP vyloučit pastvu neposečený pás ponechat při okraji pozemku bahňáci (např. čejka chocholatá, břehouščernoocasý) - obdobný management jako u chřástala, (platby 202 EUR / ha) seč 2 x ročně, první seč nejdříve 15.7. a nejpozději 31.8., druhá od 30.9. do 15.11.
Termíny kosení a vliv načasování seč více biomasy (květen-červen) otava řidší porosty, mezofilní (září-říjen) dle trofie a vlhkosti suché chudé louky 1x některé vlhké 1x za více let eliminace nevhodných druhů - seč v době kdy kvetou a mají zásobní látky v nadzemní části časné pokosení zahuštění drnu z odnoží vysemenění vhodných druhů - ponechání sena při sušení shnití sena na lokalitě = eutrofizace postup kosení pozemku - optimálně umožňuje únik většiny živočichů
Frekvence a načasování obhospodařování mezofilní louky s ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) 1 2 r. horské louky s trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens) 1x rok + jednou ročně a vhodné je přepasení skotem na podzim. vlhké pcháčové louky - 1 2 rok (podle druhového složení), s pastvou pomístně aby je zvířata příliš nerozdupala květnaté širokolisté trávníky 1x za rok + podzimní přepasení vlhké bezkolencové louky (na stelivo), seč v pozdním létě (při časné seči vymizí), kdy Molinia sp. odkvetla zásobní látky v podzemí, snáší i víceletou bezzásahovost tužebníková lada - seč po 3 7 letech. smilkové louky 1 za 2 roky + jednorázové přepasení
Čím a jak kosit kosa přesně řeže bez roztřepených okrajů zanechá různě vysoké stvoly nejobtížnější metoda selektivní (některé druhy se ohnou) strunová sekačka neselektivní roztřepí řez, drtí živočichy nestejně vysoký pokos lištová sekačka kosí v nastavené výšce neselektivní ostrý řez, stříhá drahá ruční práce rotační sekačka nejlevnější (za mechanizací) rozseká drobné bezobratlé špatný únik nelze se vyhnout hnízdům výhoda místy obnaží povrch (uchycení diaspor, slunění bezobratlých)
Dopady nevhodného sečení zarovnání terénu nevhodné pro mravence na něž jsou vázáni někteří modrásci - m. očkovaný (mravenci vyžadují mozaiku sušších kopečků a vlhčích depresí) řešením sečení zvýšenou lištou, bez úprav a frézování pařezůči nerovností, - technologicky náročné nevhodná celoplošná seč pokud následuje mnoho let za sebou, pak vede k vyhubení druhů vázaných ně některé byliny (modrásek ligrusový 50% redukce populace díky managementu) řešením je mozaikovitá péče o biotop
Zásady sečení pro bezobratlé maximálně 2 seče ročně dle trofie nesekat velké celky celoplošně (ztráta živných rostlin motýlů - např. hnědásek chrastavcový) podíl mozaikovitých nesečených ploch nad 10 ha 10% celkové plochy pod 10 ha 30% celkové plochy vhodné v dalším roce či dosekat v další seči vhodné zrno mozaikovité péče závislí na mobilitě skupiny hmyzu mozaikovitě sekat různé louky - dospělí motýli přelétnou mozaikovitě sekat plošky uvnitř jedné louky méně mobilní pavouci, saranče, střevlíci
Fungování pastvina x louka ústup pastvy s průmyslovou revolucí extenzivně pasené pozemky využil průmysl (= dobytek ustájen), postupní zánik po 2. sv. válce intenzifikace zemědělství - koncentrace hnoje na jednom místě rozvoz s cíleným hnojením kde je potřeba zánik managementu - zarůstání pastvin dřevinami (eliminace náletu ovce, kozy, hustší porost krávami) louka - po sečení často strniště s nezapojeným drnem pastvina hustě zapojený drn odolnější sešlapu, převod z louky na pastvinu 5-10 let Problémy dotací seč vyžadována do určitého termínu = velké celky homogenizovány namísto mozaiky biotopů ALE na pastviny s rozptýlenou zelení nejsou dotace problém
Pozitiva snížení biomasy = odnos živin blokování sukcese Vlivy pastvy rozrušení drnu klíčení konkurenčně slabých rostlin, vhodné plocha pro hmyz Negativa vodní toky a nádrže jako napajedla zničení příbřežní vegetace a eroze břehů, org. znečištění - oplotit prameniště zničení cenného biotopu (skot) koncentrace výkalů na jednom místě ruderalizace zhutnění půdy
Příliš intenzivní pastva a sečení nevhodná dlouhodobá pastva s vysokými stavy dobytka intenzivní celoplošné sečení více než 1x ročně zbudou většinou pouze běžnější druhy (r stratégové) rychle kolonizující prostředí vymizení brachypterníchči apterních druhů zvlášť citliví velcí střevlíci (nahrazeni střevlíčky)
Pastva krav a koní dražší, vyšší váha = eroze, zhutnění, horší transport, radikálnější zásah, ve vlhkých nivách netrpí parazity kůň selektivní spásač odhryzává podrost na 3 cm vyhýbá se kálištím ovladatelný (el. ohradníky) často se přemisťuje koncentrace exkrementů (šťovíky) kráva neselektivní spásač škube na 5 cm zvládne vysoký porost ovladatelná (el. ohradníky) vyhýbá se kálištím
Pastva koz a ovcí menší pořizovací náklady, možnost převozu, menší eroze, sušší lokality koza ukusuje výše než 5 cm preferuje středně vysoký porostu (metající trávy) a dřeviny respektuje el. oplocení vyhýbá se kálištím 2x denně dojení, složitější porod ovce kouše podrost na 3 cm vyhýbá se vysokému porostu překoná oplocení (vlna izoluje) horší ovladatelnost (potřeba psů) nevyhýbá se kálištím (infekce) složitější porod
Oplocování pastvin elektrické ohradníky rychlá instalace nutnost vysekání trávy pod vedením (jinak zkratuje a nefunkční), možno i solární ostnatý drát možnost poranění, nevhodné zvláště elektrické ost. dráty dřevěné kůly neimpregnované zdroj dřeva pro xylofágní hmyz oplocení problémem pro chráněné velké migrující savce
Nedopasky výška nedopasků dle intenzity pastvy Význam nedopasků: klíčení semen generativní rozmnožení vyšší druhy trav a bylin potravní zdroj pro hmyz, hlodavce, ptáky hnízdní příležitosti jejich dosekávání a mulčování nevhodné zvl. před metáním trav (selektivně, max. 1x ročně)
Intenzita a načasování pastvy Načasování během sezóny se snižuje úživnost píce pastvě na jaře spásají i méně chutné druhy (třtina křovištní, smilka tuhá, válečka prapořitá) časné zahájení pastvy (duben) = vyšší výtěžnost píce, po vykvetení trav už nízká Hustota dobytčí jednotky (DJ = 500 kg) na 1 ha nebo ks/ha daného druhu doporučené hustoty pastvy dle úživnosti stanoviště cílového stavu paseného druhu kvůli motýlům pastva většinou až v červenci - hustota 0,5-0,2 jednotky skotu na hektar ponechat 1/4-1/2 lokality bez zásahu
Management živin pomocí pastvy půldenní pastva lačná zvířata se ráno vyženou na cílové oplocené lokality odpoledne kálí mimo managovanou lokalitu košárování obrácený princip (noční ohrada), zájmovou lokalitu dohnojujeme exkrementy zvířat přehnaných z živinami bohatší lokality díky silné eutrofizaci se v OP příliš nevyužívá oba postupy organizačně složité senoseč + dopásání otav - vysokostébelné trávníky (ovsíkové louky, širkokostébelné sušší trávníky) lepší jednorázové vypasení než celosezónní pastva
Zásady managementu pastvin rozdělit na plochy s rozdílnou intenzitou pastvy v různých letech střídat nedopasky sekat max. 1x ročně na podzim - i ruderální druhy jako (kopřiva, pcháče, šťovík) zdrojem nektaru (např. pro motýly ohniváček černočárný) ale celkové zaplevelení pastvin také nevhodné ponechat rozptýlené keře a stromy (pro chr. druhy) ale i stín a drbadla pro skot lépe pást řízeně pod dohledem pastevce (dražší) a mozaikovitě popř. za použití elektrických ohradníků pastva v pevně fixovaných plochách horší neumisťovat zázemí pro dobytek na ploše CHÚ
Ukončení pastvy a sečení nejprve významný nárůst počtu druhů (brouci, ploštice, motýli, blanokřídlí) dlouhodobé opuštění pastvy = pokles diverzity nejvhodnější mozaikovité hospodaření s občasnou disturbancí na dané ploše = metapopulační dynamika Význam roztroušených dřevin solitéry či lesní lemy, lemy cest, remízky blanokřídlí, dvoukřídlí, brouci, síťokřídlí potravní zdroj dřevo (čerstvé i odumřelé) - xylofágové krasci, tesaříci atd. květní nektar, pyl orientační bod, patrolování dřeviny s bohatým osídlením hmyzu hlohy, trnky, břízy, osiky, jalovce
Další zásahy na loukách a pastvinách narušování drnu = obnažení ploch pojezd bránami rozvolnění drnu vypalování = odstranění živin pouze mírnější oheň (vyhrabat stařinu) v zimě a předjaří levné ale podpoří nevhodné druhy (třtina křovištní) vhodné na vřesovištích (vřes neklíčí v zapojeném porostu) dále písečné duny, stepi mulčování = přínos živin pokosení a ponechání hmoty nevhodné eutrofizace a rozdrcení živočichů vyhrabávání stařiny = odstranění živin uvolnění prostor pro klíčení a odnos živin vhodné ale náročné