Zaměřeno na malé a střední podnikání aneb společenská odpovědnost firem v Olomouckém kraji Závěrečná zpráva z průzkumu červen 2014
Úvod Společenská odpovědnost firem (CSR) znamená vytvoření takové strategie organizace, která úspěšně integruje aktivity spojené s hlavní činností organizace s dalšími dobrovolnými činnostmi nad tento rámec. V rámci zákonných podmínek zajišťuje trvalý obchodní úspěch a tím vytváří komfortní podmínky pro uspokojování potřeb zúčastněných stran. Nad rámec zákonných povinností reaguje na výzvu společnosti, zapojuje se do veřejného života a současně i citlivě reaguje dobrovolnými aktivitami na problémy místní komunity i celé společnosti. 1 Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou závěrečná zpráva z elektronického průzkumu s názvem Zaostřeno na malé a střední podnikání 2 aneb společenská odpovědnost firem v Olomouckém kraji. Jednalo se o vůbec první průzkum v České republice, který byl zaměřen na společensky odpovědné chování MMSP v rámci Olomouckého kraje. Zapojilo se do něj 351 respondentů. Tento projekt, který zaštítila MVŠO, se koná v rámci 11. ročníku ceny Top odpovědná firma, do níž se každoročně hlásí velké i malé firmy z celé ČR. Organizace Byznys pro společnost, jež akci pravidelně pořádá, v letošním roce poprvé vyhlásila v partnerství se společností Tesco SW i speciální soutěžní kategorii Top odpovědná firma Olomouckého kraje. Na následujících stránkách naleznete základní výsledky celého průzkumu. Je naším přáním, aby tato zpráva posílila důležitou roli MMSP, kterou v Olomouckém kraji zastávají nejen v oblasti hospodářské, ale i v nedoceněné službě veřejnosti. Věříme, že hlubší obeznámení se firem s konceptem CSR jim může přinést nejen dobrý pocit, ale i společné pochopení pro potřeby rozvoje regionu a v neposlední řadě i možnost vytvoření konkurenční výhody. 1 Pokorná, Dana. Koncept společenské odpovědnosti. Vydavatelství UP: Olomouc, 2012. s. 161. 2 Pro účely tohoto průzkumu zahrnujeme pod MMSP i mikropodniky s jedním až devíti zaměstnanci. Vynechání tohoto segmentu a zaměření se striktně na malé (10-49 zaměstnanců) a střední (50-249 zaměstnanců) podniky, by neodpovídalo hospodářské struktuře Olomouckého kraje, kde živnostníci tvoří 80 %, mikropodniky 8,3 %, malé podniky 1,8 %, střední podniky 0,4 % a velké podniky 0,1 % všech ekonomicky aktivních subjektů. Srov. ČSÚ, Statistická ročenka Olomouckého kraje 2013, Organizační statistika, 10-6. Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců, vybraných právních forem a převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji k 30. 11. 2013 http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3e0036913c/$file/71101113.pdf. Navíc jsou údaje zkreslené poměrně velkým množstvím podnikatelských subjektů, které neuvedly počet svých zaměstnanců (58 %). 2
Obsah Úvod... 2 I. Hlavní zjištění... 4 II. Metodologie... 5 III. Faktografická data informace o respondentech (firmách)... 6 IV. CSR aktivity firem a jejich dopady... 15 V. Znalost konceptu společenské odpovědnosti organizací... 31 Závěr... 35 3
I. Hlavní zjištění I když se ke znalosti konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR) hlásí jen 23,7 % respondentů, naprostá většina (92,1 %) jej svými aktivitami přirozeně naplňuje. Systematicky se společenské odpovědnosti věnuje 47,2 % MMSP. I přes tíživou finanční situaci investují firmy do projektů CSR nemalé procento prostředků, které je nejčastěji mezi 1 % až 5 % ročního obratu. Čím je větší obrat firmy, tím roste i podíl respondentů, kteří se věnují CSR systematicky. Zatímco u podniků s obratem do milionu korun to je 6,96 %, tak u firem s obratem nad 100 mil. Kč jich je již 33,91 %. Většina respondentů (79,8 %) se domnívá, že mikro, malé a střední podniky mají podporovat společensky prospěšné aktivity. Víc než tři čtvrtiny firem (76,76%), které se zapojily do průzkumu, ctí nějaké zásady nad rámec zákonných povinností, které promítají do způsobu svého podnikání. Malé a střední podniky, které se zabývají prosazováním konceptu CSR systematicky většinou podporují sportovní aktivity (67,2 %), rozvoj vlastních zaměstnanců (57, 1 %), společenské a kulturní programy (52,9 %). Užitek ze společensky prospěšných aktivit MMSP je dle většiny respondentů (55,5 %) v rámci regionu. 4
II. Metodologie Průzkum Zaostřeno na malé a střední podnikání aneb společenská odpovědnost firem v Olomouckém kraji vzniklo na MVŠO za asistence DBM. MVŠO se dlouhodobě věnuje konceptu společenské odpovědnosti (dále CSR). MVŠO vytvořilo znění ankety a zpracovala získaná data. DBM zajišťovalo administraci této ankety. 3000 respondentů bylo osloveno v tříkolové e-mailové výzvě. První kolo proběhlo 17. 4. 2014 a všichni respondenti obdrželi e-mail, který obsahoval zvací dopis, podepsaný statutárním zástupcem MVŠO RNDr. Josefem Tesaříkem a link na elektronický průzkum Zaostřeno na malé a střední podnikání aneb společenská odpovědnost firem v Olomouckém kraji. Tato anketa byla vytvořena a distribuována prostřednictvím softwaru Surveymonkey. Druhé kolo se uskutečnilo 24. 4. 2014 a třetí kolo 29. 4. 2014. V těchto kolech byl rozeslán e-mail obsahující opět zvací dopis a link na elektronickou verzi průzkumu pouze těm respondentům, kteří doposud ještě onen průzkum nevyplnili. Respondenti měli možnost odpovídat do půlnoci 4. května 2014. Celkově bylo osloveno 2542 subjektů, návratnost průzkumu činila 351 respondentů, to je necelých 14 %. Z tohoto počtu však pouze 229 respondentů dokončilo celý průzkum. Na jakoukoliv otázku respondent nemusel odpovědět, a proto se různí celkový počet odpovědí u jednotlivých otázek. Respondenti nevyplnili v největším počtu dvě otázky. Shodně 13 respondentů přeskočilo otázku na to, komu přinášejí užitek společensky prospěšné aktivity a jaké konkrétní společenské prospěšné aktivity firma podporuje. Následně byla data zpracována do frekvenčních tabulek a grafů. Je nutné podotknout, že získaný vzorek není reprezentativní. Celkový počet malých a středních podniků v Olomouckém kraji je 57353, z čehož 229 respondentů tvoří pouze 0,4 %. 3 Na druhou stranu získaná data nepocházejí pouze z aglomerací kraje, mezi které patří např. Olomouc, Přerov, Šumperk, ale jsou téměř rovnoměrně získaná doslova ze všech koutů kraje (viz Obr. 1-3). Nereprezentativní vzorek přesto může být užitečný pro pilotní průzkum, čímž bylo i toto šetření s názvem Zaostřeno na malé a střední podnikání aneb společenská odpovědnost firem v Olomouckém kraji. Výsledné trendy, které jsou uvedeny v této závěrečné zprávě, tak mají pouze omezenou platnost při celkovém posouzení podnikání v Olomouckém kraji. Na druhou stranu výsledky jsou cenné pro stanovení výzkumných hypotéz, které by mohly vést k důkladnějšímu šetření týkajícího se uplatňování společenské odpovědnosti firem v Olomouckém kraji. 3 Navíc vycházíme pouze z těch podnikatelských subjektů, které uvedly počet zaměstnanců. Výsledný počet malých a středních podniků však může být daleko vyšší, protože počet zaměstnanců neuvedlo 58 % z celkového počtu 135 201 podnikatelských subjektů, viz ČSÚ, Statistická ročenka Olomouckého kraje 2013, Organizační statistika, 10-6. Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců, vybraných právních forem a převažující činnosti CZ-NACE v Olomouckém kraji k 30. 11. 2013. 5
III. Faktografická data informace o respondentech (firmách) Tato kapitola je věnována základním údajům jako je velikost (Graf č. 1), obrat (Graf č. 2-3), sídlo (Obr. č. 1-3) či zařazení firmy do sektoru podnikání dle CZ-NACE (Graf č. 4-6). Jak již bylo zmíněno v úvodu, respondenti měli možnost některé položky v anketě přeskočit, proto přiložené grafy zobrazují jen počty respondentů, kteří na danou položku odpověděli. Nejvíce respondentů, kteří vyplnili pojednávaný průzkum, uvádí počet zaměstnanců v kategorii 0-9 (43,68 %), do níž patří OSVČ a mikropodniky. Přesto vyplnil tento průzkum i nezanedbatelný počet zástupců malých (38,22 %) a středních (18,1 %) podniků (viz Graf č. 1) v souladu s celkovým rozložením firem dle velikosti v Olomouckém kraji (viz ČSÚ, Statistická ročenka Olomouckého kraje 2013). 1. Otázka číslo 1: Počet stálých zaměstnanců ve firmě Graf č. 1 6
Další důležitou charakteristiku respondentů představuje výše ročního obratu. Zde nejvíce respondentů zvolilo pásmo 1 10 mil. (29,33 %). Zbývající pásma jsou rovnoměrně zastoupena okolo 20 %, až na skupinu respondentů uvádějících roční obrat do 1 mil. (6,45 %). Otázka číslo 2: Roční obrat Graf č. 2 7
Při zpracování dat jsme si položili otázku, je-li nějaká souvislost mezi obratem firmy a frekvencí CSR aktivit. Z následujícího grafu (Graf. č. 3) je patrné na první pohled, že se změnila distribuce odpovědí (srov. Graf č. 2) dle ročního obratu jak u systematického, tak i u příležitostného uplatňování CSR (jsou zde zahrnuti respondenti, kteří se v otázce č. 9 rozhodli pro jednu z těchto alternativ): u firem, které systematicky uplatňují CSR, se zvýšila proporce firem spadajících do ročního obratu nad 100 mil. Kč. u firem, které příležitostně uplatňují CSR, se navýšila proporce firem spadající do pásma ročního obratu 1 10 mil. Kč při srovnání s rozložením všech firem dle popisovaného kritéria (viz Graf. č. 2). Graf č. 3 8
2. Otázka číslo 3: Sídlo firmy Následující oblast šetření se zabývá regionálním rozložením respondentů dle uvedeného PSČ, buď sídla firmy, nebo největší provozovny, pokud se neshoduje se sídlem. Z mapy (Obr. č. 1) je patrné, že se respondenti rekrutovali prakticky z celého území Olomouckého kraje. Na druhou stranu nereprezentativnost vzorku nedovoluje činit všeobecně platné závěry, ve kterých správních obvodech se nachází nejvíce mikro, malých či středních podniků. Obr. č. 1 9
Přesto jsme v tomto šetření věnovali velkou pozornost skupině firem (respondentů), které realizují CSR aktivity systematicky. Největší počet těchto firem, bez ohledu na svou velikost, se vyskytuje v centru Olomouckého kraje, v okolí jeho aglomerací (tj. Olomouc, Prostějov, Přerov apod.). Na druhou stranu se dle správních obvodů ORP 4 na systematickém uplatňování CSR nejméně podílí respondenti ze severu kraje (tj. Jeseníku, Šumperku, Zábřehu) a dalších okrajových oblastí kraje (tj. Konice, Šternberk, Lipník nad Bečvou). Jaké je jejich detailní rozložení v kraji dle velikosti naleznete na níže uvedeném obrázku (Obr č. 2). Obr. č. 2 4 Obce s rozšířenou působností. 10
Taktéž nás zajímalo, jak široký je dopad CSR aktivit firem (např. zda se ve svých aktivitách zaměřují pouze na své nejbližší okolí, či jak velkou skupinu stakeholderů jejich aktivity ovlivňují). V mezinárodním měřítku se CSR aktivitami zabývá zejména západ Olomouckého kraje (tzn. firmy spadající do správního obvodu ORP Prostějov, Litovel, Mohelnice). Centrum kraje v okolí jeho aglomerací jsou CSR aktivity zaměřeny do všech úrovní ČR (tj. v nejbližším okolí, v rámci regionu, v rámci ČR). Detailní distribuci odpovědí naleznete na níže uvedeném obrázku (Obr. č. 3). Obr. č. 3 11
3. Otázka číslo 4: Sektor podnikání dle CZ-NACE (převažující činnost) Celkově na zařazení převažující činnosti do sektoru podnikání dle CZ-NACE odpovědělo 342 respondentů. Nejméně zastoupeným sektorem (D) je výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (1 %). Naopak nejvíce respondentů podniká ve (F) stavebnictví (24 %), (C) zpracovatelském průmyslu (21 %), ve kterém převažuje kovovýroba, (H-L) Ostatních službách (20 %) a (G) Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržby motorových vozidel (15 %). Graf č. 4 12
Vezmeme-li v potaz jen firmy, které realizují CSR aktivity systematicky, je situace následující. Ze všech malých a středních podniků, které se systematicky zabývají prosazováním konceptu CSR (119), je pořadí sektorů podnikání podle CZ-NACE následující (C) Zpracovatelský průmysl (28 %), opět nejvíce kovovýroba; (G) Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržby motorových vozidel (18 %); (H-L) Ostatní služby (17 %); (F) stavebnictví (14 %). Graf č. 5 13
V případě, že firmy uvedly, že jejich CSR aktivity přinášejí užitek jejich nejbližšímu okolí, pak rozložení respondentů dle CZ NACE ze všech malých a středních podniků (111) je následující: (F) stavebnictví (27 %); (C) zpracovatelský průmysl (24 %) opět nejvíce kovovýroba; (H-L) Ostatní služby (21 %); (G) Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržby motorových vozidel (11 %). Graf č. 6 U firem, které uplatňují koncept CSR systematicky, dochází k významnému posunu sektorů (F) a (C). Sektor (F) stavebnictví tvoří první nejvíce zastoupenou oblast a sektor (C) Zpracovatelský průmysl (zejména kovovýroba) obsadilo druhou příčku v rámci všech respondentů. Ovšem při srovnání sektorů podnikání dle CZ-NACE skupiny malých a středních podniků systematicky prosazujících koncept CSR dochází k tomu, že na prvním místě se umístil sektor (C) Zpracovatelský průmysl (zejména kovovýroba) a (F) stavebnictví klesá až na čtvrtou příčku. 14
Při dalším srovnání všech respondentů a těch, kteří zaměřují své společensky prospěšné aktivity na nejbližší okolí, nedochází k žádným rozdílům na prvních čtyřech příčkách, které ve všech třech srovnáních zahrnují drtivou většinu respondentů u všech respondentů (80 %), systematicky uplatňující koncept CSR (77 %) a u těch, kteří zaměřují své společensky prospěšné aktivity na nejbližší okolí (83 %). IV. CSR aktivity firem a jejich dopady 4. Otázka číslo 6: Ctí vaše firma nějaké zásady nad rámec zákonných povinností, které promítá do způsobu svého podnikání? (např. v oblasti obchodních vztahů, péči o zákazníky, v péči o životní prostředí) Většina respondentů souhlasí s tím, že v rámci podnikání ctí alespoň nějaké zásady nad své zákonné povinnosti (76,76 %) a jen necelá třetina s tím nesouhlasí (23,24 %), jak lze vidět v níže uvedeném grafu (Graf č. 7). Graf č. 7 15
Nabízí se pak vzájemné srovnání odpovědí respondentů, kteří se také vyjádřili k otázce č. 7: Domníváte se, že mají mikro, malé a střední podniky (MMSP) podporovat společensky prospěšné aktivity?. Ti, kteří odpověděli na tuto otázku kladně (217), tak také významně souhlasili s tím, že v rámci svého podnikání uplatňují zásady nad zákonnou povinností (83,41 %). Daleko překvapivější výsledky přináší srovnání těch, kteří na otázku č. 7 (zda by měly firmy podporovat CSR aktivity) odpověděli záporně (52). Přibližně polovina z nich totiž uplatňuje (51,92 %) a druhá polovina neuplatňuje (48,08 %) alespoň nějaké zásady nad rámec svých zákonných povinností (Graf č. 8). Pravděpodobně se tento rozpor, že jsou někteří podnikatelé navzdory nesouhlasu s podporou společensky prospěšných aktivit činorodí i nad rámec svých zákonných povinností, dá vysvětlit neznalostí konceptu CSR (resp. že do něho spadá právě i jakákoliv činnost nad zákonnou povinnost spojená s podnikáním). Graf č. 8 16
Respondenti, kteří systematicky uplatňují koncept CSR, v drtivé většině tento koncept znají (90,74 %), jak je patrné z níže uvedeného grafu (Graf č. 9). Graf č. 9 17
Dalším zajímavým úhlem pohledu je možná souvislost mezi frekvencí CSR aktivit a názorem firem na respektování zásad nad rámec zákonných povinností (Graf č. 10). Graf č. 10 Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že není propastný rozdíl v respektování zásad nad rámec zákonných povinností mezi firmami, které realizují CSR aktivity systematicky (ze 119 respondentů odpovědělo kladně 87,39 %) a firmami věnujícími se CSR aktivitám příležitostně (ze 111 respondentů odpovědělo kladně 74,77 %). 18
5. Otázka číslo 7: Domníváte se, že mají mikro, malé a střední podniky (MMSP) podporovat společensky prospěšné aktivity? Předešlý závěr podporuje i to, že většina ze všech respondentů souhlasí s podporou společensky prospěšných aktivit (79,78 %), jak je patrné z níže uvedeného grafu (Graf č. 11). Graf č. 11 19
Již výše jsme se setkali se souvislostí, že u firem, které ctí podnikání nad rámec zákonných povinností se také četněji vyskytuje systematické uplatňování konceptu CSR. Tato souvislost je i podpořena následující grafem (Graf č. 12), který srovnává názory respondentů na to, zda by měly firmy podporovat CSR aktivity (otázka č. 7), s tím, zda firmy uplatňují CSR systematicky či alespoň příležitostně. I zde je patrná souvislost, když respondenti uplatňující CSR systematicky (115) souhlasí s podporou společensky prospěšných aktivity v 91,3 % a příležitostně (109) v 77,98 %. Graf č. 12 6. Otázka číslo 8: Vaše firma podporuje společensky prospěšné aktivity v těchto oblastech 20
V níže uvedeném grafu (Graf č. 13) lze vidět četnost nejběžnějších CSR aktivit u firem, které uplatňují koncept CSR systematicky. Graf č. 13 Malé a střední podniky, které se zabývají prosazováním konceptu CSR systematicky, podporují zejména tyto společensky prospěšné aktivity: Sportovní aktivity (67,23 %) Rozvoj vlastních zaměstnanců (57, 14 %) Společenské a kulturní programy (52,94 %) 21
Dopady tohoto prosociálního jednání jsou ve většině případů zaměřeny zejména na regionální úroveň (55,46 %) a nejbližší okolí (42,86 %), jak lze vyčíst z níže uvedeného grafu (Graf č. 14). Graf č. 14 22
V níže uvedeném grafu (Graf č 15) jsou srovnávány rozdíly, které se objevují mezi firmami, které uplatňují koncept CSR systematicky (levá strana grafu) a příležitostně (pravá strana grafu). Obecně platí, že ačkoliv struktura poskytovaných benefitů je srovnatelná (až na společenské a kulturní programy, které častěji uvádí firmy systematicky uplatňující koncept CSR), tak dochází k daleko častějšímu výskytu těchto společensky prospěšných aktivit u firem systematicky prosazující koncept CSR. Graf č. 15 23
7. Otázka číslo 9: Společensky prospěšné aktivity Vaší firmy Níže uvedený graf (Graf č. 16) uvádí, jaké je rozložení firem, které uplatňují koncept CSR systematicky, příležitostně či ho vůbec nepodporují. Z pohledu přínosu pro region v oblasti CSR lze skupinu firem, které se CSR věnují systematicky, považovat za klíčovou. Graf č. 16 Z výše uvedeného grafu je patrno, že skupiny firem, které realizují CSR aktivity systematicky a příležitostně, jsou přibližně stejně velké. Firmy, které se CSR nevěnují nikdy, uvádějí jako největší překážku nedostatek času a prostředků. 24
Výše jsme se zabývali především firmami, které uplatňovali koncept CSR systematicky, či alespoň příležitostně. Na tomto místě se proto zaměříme na charakteristiky firem, které neuplatňují koncept CSR. Jistě není překvapivé, že CSR se nevěnují především firmy s 0-9 zaměstnanci, jak je patrné z níže uvedeného grafu (Graf č. 17). Graf č. 17 25
Dalším nepřekvapivým zjištěním je to, že firmy, které neuplatňují koncept CSR, tento koncept z drtivé většiny ani neznají, jak potvrzuje níže uvedený graf (Graf č. 18). Graf č. 18 26
8. Otázka číslo 10: Vaše společensky prospěšné aktivity přinášejí užitek Níže uvedený graf (Graf č. 19) mapuje zacílení CSR aktivit z hlediska lokace přínosů těchto aktivit. Graf č. 19 Některá srovnání mezi skupinami definovanými na základě vybraných parametrů (například CZ-NACE, systematičnost realizování CSR) jsou již obsažena v předchozích pasážích, proto se jim, v rámci přehlednosti, již nebudeme ve větší míře věnovat. 27
9. Otázka číslo 11: Společensky prospěšné aktivity v roce 2013 Cílem této otázky bylo zjistit, jaký objem prostředků investovaly firmy do CSR aktivit v roce 2013. Na tuto otázku neodpovědělo mnoho respondentů. Důvodem může být citlivost tématu či fakt, že firmy nemají detailní přehled o objemu prostředků investovaných do CSR. V rámci férového přístupu jsou firmy rozděleni do kategorií dle velikosti ročního obratu. Nutno taktéž podotknout, že níže uvedený graf (Graf č. 19) je vytvořen na základě jednotek, maximálně desítek respondentů. Graf č. 19 60% 50% 40% 30% Objem prostředků v % z obratu investovaných firmami do CSR aktivit obrat do 1 milionu obrat 1-10 milionů obrat 10-20 milionů obrat 20-50 milionů obrat víc než 100 milionů 20% 10% 0% 0,002 0,005 0,006 0,007 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 10% Svislá osa znázorňuje procentuální zastoupení firem z celku, na vodorovné jsou pak znázorněny procentuální hodnoty objemu prostředků investovaných do společensky odpovědných aktivit. Pro přesnější pochopení grafu uvádíme příklad: 50 % procent firem s obratem do 1 milionu korun investuje do svých prosociálních aktivit 1 % ze svého ročního obratu, nejvíc procent (10 %) ze svého obratu investují firmy s ročním obratem od 1 do 10 milionů korun. Z výše uvedeného grafu plyne, že nejčastěji investovaným objemem prostředků je 1 % z obratu firmy, druhým nejčetněji uváděným procentem je pak hodnota 5 %. 28
10. Otázka číslo 12: Nabízíte svým zaměstnancům některou z níže uvedených výhod? Otázka 12 monitoruje postoj zaměstnavatelů ke svým zaměstnancům (viz Graf č. 20). Je důležité zmínit, že i firmy, které nepovažují podporu prosociálních aktivit za nutnou, stejně tak jako firmy, které nikdy nerealizují CSR aktivity, nabízejí svým zaměstnancům většinu zmiňovaných benefitů, čímž do jisté míry ideu CSR konceptu naplňují. V celém zpracovávaném souboru respondenti uváděli, že nejčastěji nabízí svým zaměstnancům následující výhody: využití firemního majetku pro osobní potřebu (86,63 %), podpora stravování (80,5 %), vzdělávání (79,29 %) a časově flexibilní úvazek (76,92 %). Naopak jen málo nabízejí nadstandardní zdravotní péči (7,30 %), dovolenou navíc (37,58 %), akce pro rodiny zaměstnanců (40,76 %) a práci z domu (40,85 %), nadstandardní pracovní prostředí (43,87 %). Zbývající zaměstnanecké benefity se vyskytují okolo 45 % a výše. Graf č. 20 29
Z anketního šetření dále vyplývá to, že firmy, které systematicky uplatňují CSR, nabízí svým zaměstnancům nejčastěji následující výhody (viz Graf č. 21): Využití firemního majetku pro osobní potřebu (93,07 %), podpora stravování (89,32 %), vzdělávání (85,86 %) a časově flexibilní úvazek (79,79 %). Naopak jen málo nabízejí nadstandardní zdravotní péči (11,59 %) a dovolenou navíc (42,31 %). Zbývající zaměstnanecké benefity se vyskytují okolo 45 % a výše, což znamená, že téměř každá druhá firma z této skupiny nabízí svým zaměstnancům celou řadu výhod. Graf č. 21 Oproti celkovému souboru firmy uplatňující CSR systematicky poskytují svým zaměstnancům více benefitů s výjimkou nadstandardní zdravotní péče (11,59 %). 30
V. Znalost konceptu společenské odpovědnosti organizací 11. Otázka číslo 12: Byl Vám znám koncept společenské odpovědnosti firem (tzv. CSR) již před vyplňováním našeho dotazníku? Poslední položka dotazníku zjišťuje znalost CSR konceptu respondenty. Znalost respektive neznalost konceptu není sama o sobě klíčová, důležitý je sám přístup firem. Faktem ovšem zůstává, že hlubší obeznámení s konceptem může firmám přinést možnost rozvoje CSR aktivit v dalších oblastech a především zviditelnění se na trhu, což pro dané firmy může být ve vysoce konkurenčním prostředí konkurenční výhodou. Níže uvedený graf (Graf č. 22) vyjadřuje znalost konceptu všech respondentů. Graf č. 22 31
Znalost konceptu CSR se proměňuje v závislosti na velikosti firmy (resp. počtu zaměstnanců), jak uvádí níže uvedený graf (Graf č. 23). Zjednodušeně lze říci, že s velikostí firmy roste i její znalost konceptu. Graf č. 23 32
V případě srovnání respondentů, kteří se vyjádřili k otázce 7 Domníváte se, že mají mikro, malé a střední podniky (MMSP) podporovat společensky prospěšné aktivity? se vyvíjí znalost konceptu CSR dle níže uvedeného grafu (Graf č. 24). Graf č. 24 Graf vyjadřuje postoje respondentů, kteří se vyjadřovali k nutnosti podpory CSR. Znalost, respektive neznalost konceptu je přibližně stejná, bez ohledu na fakt, zda firmy považují podporu CSR za důležitou. 33
A konečně skupina respondentů, tzn. firmy, které realizují CSR systematicky, má o konceptu CSR největší povědomí, jak také ukazuje níže uvedený graf (Graf č. 25). Graf č. 25 Na druhou stranu je zřejmé, že mezi znalostí konceptu všech respondentů (23,68 %) a znalostí konceptu firem systematicky realizujících CSR aktivity (30, 09 %) není markantní rozdíl. Existuje zde tedy prostor pro další vzdělávání a rozvoj. 34
Závěr Prostřednictvím konceptu společenské odpovědnosti firem (dále CSR) se mohou zejména MMSP zviditelnit na trhu a získat tak ve vysoce konkurenčním prostředí konkurenční výhodu. Zdá se, že mnoho MMSP uplatňuje v rámci svého podnikání principy CSR (viz graf 7), aniž by o konceptu CSR věděli (76,32 %). Dokonce jsou firmy ochotné vzdát se části zisku (nejčastěji v rozmezí 1 5 %) a věnovat tyto prostředky na prospěšné aktivity v rámci ekonomického, sociálního či ekologického pilíře konceptu CSR. Společenskou odpovědnost organizací lze, a v mnoha případech tak odborníci na danou problematiku činí, ztotožnit s ideou trvale udržitelného rozvoje. Z výše uvedeného vyplývá, že stejně jako jsou pro budoucnost firem důležité inovativní přístupy, tak i respektování zásad CSR je jednou z cest jak podnikatelské aktivity stabilizovat, v ideálním případě rozvíjet, a to jak ve smyslu kvality, tak i kvantity. Výsledky předkládaného průzkumu jednoznačně poukazují na pozitivní přístup firem v Olomouckém kraji k CSR. Firmy vnímají svou povinnost reagovat nad rámec svých, legislativou vymezených požadavků, na problémy ve svém nejbližším okolí a regionu. Pouze 20,22 % firem se domnívá, že mikro, malé a střední podniky nemají podporovat společensky prospěšné aktivity; Víc než tři čtvrtiny firem (76,76 %) ctí nějaké zásady nad rámec zákonných povinností, které promítají do způsobu svého podnikání; Více než 91 % firem se věnuje CSR aktivitám, z toho systematicky každý rok 47,22 % a příležitostně 44,84 % firem; I přes tíživou finanční situaci firmy investují do CSR nemalé procento prostředků ze svého obratu, nejčastěji mezi 1 % až 5 %; Z šetření vyplývá, že firmy k CSR ve valné většině přistupují intuitivně. Ke znalosti konceptu CSR se hlásí 23,68 % firem, k markantnímu posunu ve znalosti CSR konceptu nedochází ani u firem, které se věnují CSR aktivitám systematicky, znalost tohoto konceptu deklarovalo 30,09 % těchto firem. Úplným závěrem nám dovolte poděkovat všem respondentům za jejich čas, který průzkumu věnovali a popřát všem podnikatelským subjektům v Olomouckém kraji mnoho úspěchů, nejen na poli společenské odpovědnosti organizací. V Olomouci 27. 6. 2014 Za Moravskou vysokou školu Olomouc: Mgr. Martin Fink (martin.fink@mvso.cz) PhDr. Dana Bernardová, Ph.D. (dana.bernardova@mvso.cz) 35