Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách Součet agregátních komponentů: o spotřebních výdajů domácností C o investičních výdajů firem I o vládních nákupů statků a služeb G o čistého exportu NX AD=C+I+G+NX při dané cenové hladině AD závisí na ΔP (cenová hladina) Křivka AD je klesající P lze vyjádřit deflátorem HDP P Q P RHDP P RHDP Proč je křivka AD klesající? efekt úrokové míry prvotní pokles cenové hladiny o ES pro provádění svých transakcí potřebují méně peněz, omezí proto poptávku po CZK o při snížení poptávky po penězích lidé začnou nakupovat cenné papíry o nárůst cen cenných papírů, tím klesá úroková míra o při poklesu úrokové míry firmy více investují a domácnosti více utrácejí o I a EA posun po křivce AD dolů z E0 do E1 o nižší cenová hladina P1 vede k růstu produktu Y1 Pozn. Δi posun po křivce i; I tzn. z E0 na E2 i; I tzn. z E0 na E1 Posun po křivce AD: P MD nákup CP PCP i HDP Pozn.: efekt úrokové míry při P ES MD (pro provádění svých transakcí potřebují více CZK. Na trhu peněz je přebytek MD>MS. ES začnou prodávat CP, PCP i. Vyšší i I C. Posuneme se po křivce AD nahoru na E2. - 1 -
efekt bohatství ES drží část svého bohatství v penězích jestliže P, ES zjišťují, že si mohou koupit více statků a služeb pokud chtějí reálné bohatství držet ve stejné výši (aby si mohli koupit stejné množství statků a služeb), přebytek ihned utratí posun po křivce AD dolů nárůst produktu P Q tzn. RHDP Pozn.: P, ES při stejné výši nominálních peněžních statků drží reálně méně, než si přejí. Omezí spotřební výdaje C. Projeví se to v posunu po křivce AD nahoru. zahraniční efekt NX= EX - IM pokud v domácí ekonomice klesne cenová hladina, stává se domácí zboží na zahraničních trzích levnější, a proto roste vývoz pro domácí subjekty je zahraniční zboží dražší, proto klesá dovoz výsledkem poklesu cenové hladiny je růst čistého exportu P X IM NX RHDP posun po křivce AD dolů P X IM NX RHDP posun po křivce AD nahoru Změny agregátní poptávky: pokles posun křivky AD doleva růst posun křivky AD doprava o růst zásoby peněz CB zvýší nabídku peněz, klesá úroková míra MS i I spotřeb. výdaje, ale P zůstává stejná o zlepšení očekávání spotřebitelů a investorů o zvýšení bohatství (né však P, které vysvětluje klesající tvar křivky AD) o snížení daní to vede k zvýšení disponibilního důchodu TA YD; TA I o zvýšení vládních výdajů o znehodnocení kurzu domácí měny domácí statky se stávají levnějšími na světových trzích a zahraniční dražšími roste export, klesá import EX IM o oživení v zahraničí (tzn. roste zahraniční Y, jehož část bude věnována na zboží z dovozu domácího EX) roste domácí export P P Růst C, I, G, NX Pokles C, I, G, NX AD 2 AD 1 AD 1 AD 2 Y Y Poptávkové šoky: růst posun křivky AD doprava Růst peněžní zásoby M Pozitivní očekávání Růst bohatství domácností YD - 2 -
Pokles daní TA Růst vládních výdajů TR Znehodnocení kurzu domácí měny Oživení v zahraničí preferencí cen substitutů cen komplementů míry TA os. důchodů i populace pokles posun křivky AD doleva a výše uvedené fa obráceně Agregátní nabídka: agregátní nabídka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), které chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách dlouhé období (LAS) křivka je vertikální a vždy na úrovni potenciálního produktu potenciální produkt Y* = produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů (práce, kapitálu a půdy) růst potenciálního produktu o růst množství výrobních zdrojů o růst produktivity výrobních zdrojů (technologický pokrok) krátké období (SAS) křivka je rostoucí o čím vyšší je cenová hladina, tím větší je produkt P Y reálný produkt se v krátkém období může od potenciálu Y* vychylovat o pod potenciálem výrobní faktory jsou nevyužité a existuje zaměstnanost o nad potenciálem krátkodobé přetížení zamců přesčasy ekonomika pod potenciálem Keynesiánské vysvětlení o KO:Keynes: doba, po kterou se nemění ceny VF o náklady firem (nominální mzdy, ceny surovin) jsou fixní o růst poptávky po produkci firem, růst cenové hladiny o firmy by chtěli více nabízet, k tomu potřebují zaměstnance W nominální mzda reálná mzda P cenováhladina o zaměstnanci si myslí, že dostanou W ekonomika nad potenciálem Monetaristické vysvětlení o KO: Monetaristé: doba, po kterou domácnosti trpí peněžní iluzí (tj. nemění svá inflační očekávání tj. očekávání ohl. vývoje cenové hladiny P o nejsou fixní mzdy o vychází se z toho, že firmy mají lepší informace než zaměstnanci o roste-li P a zároveň i trochu W, pak klesá reálná mzda - 3 -
firmy ví, o kolik roste P, zaměstnanec vidí jen zvýšení W, nevidí růst P, proto si myslí, že poroste i reálná mzda a proto více pracují = peněžní iluze peněžní iluze: zamci zaměňují při neočekávaném P růst nominálních mzdových sazeb za růst reálných mzdových sazeb (ale ve skutečnosti P roste rychleji než nom. mzdové sazby, reálné mzdové sazby klesají) Změny agregátní nabídky: posun křivky SAS nahoru = klesá agregátní nabídka o růst cen vstupů ten může být způsoben: růst nominálních mezd růst cen surovin ( cen ropy) znehodnocení měnového kurzu (dovážené zb. je po přepočtu na CZK dražší) posun křivky SAS doleva/ doprava o množství výrobních faktorů o produktivita výrobních faktorů Nabídkové šoky: 1) nominální fa: (SAS nahoru, tj. SAS) o cen vstupů o Znehodnocení měnového kurzu o nepřímých TA 2) reálné fa: (SAS doprava, tj. SAS) o produktivity VF o množství VF Rovnováha agregátní poptávky a agregátní nabídky: rovnováha po růstu agregátní poptávky prvotní růst agregátní poptávky (např. z důvodu zvýšení vládních nákupů) posun AD doprava díky tomu rostou ceny, firmy zvyšují produkci aby přesvědčily firmy ke zvýšení produkce své zaměstnance, zvýší jim nominální mzdy zaměstnanci začnou více pracovat a reálný produkt poroste = E1 (bod krátkodobé rovnováhy) časem zaměstnanci zjistí, že jim sice vzrostly nominální mzdy, ale klesla reálná mzda kvůli tomu, že cenová hladina vzrostla více než mzdy zaměstnanci budou považovat další zvýšení nominálních mezd tzn. že firmám porostou náklady posun SAS nahoru E2 = bod dlouhodobé rovnováhy další vysvětlení krátkodobého výkyvu reálného produktu o v případě fixních mezd (kolektivní smlouvy, ) o v krátkém období vzroste poptávka, tím vzroste i cenová hladina o při fixních nominálních mzdách klesá reálná mzda - 4 -
o jakmile to zaměstnanci zjistí, budou chtít zvýšení nominálních mezd nové kolektivní smlouvy Y se pod vlivem peněžní iluze může krátkodobě vychýlit, ale dlouhodobě se vždy vrací na svůj Y*. tzn. dvě vysvětlení: peněžní iluze fixní nominální mzdy rovnováha po poklesu agregátní poptávky důvody: o pokles nominální zásoby peněz o snížení vládních nákupů posun křivky AD doleva klesá cenová hladina firmy by mohli snížit mzdy a tím i své náklady, ale to jim neumožňují kolektivní smlouvy firmy začnou propouštět zaměstnance a snižují výrobu = bod E1 časem kolektivní smlouvy vyprší a uzavírají se nové existuje nezaměstnanost a zaměstnanci jsou ochotni pracovat za nižší nominální mzdy tím firmám klesají náklady posun SAS dolů rovnováha po poklesu agregátní nabídky důvody poklesu AS: o růst cen ropy firmy mají vyšší náklady, ale nemohou snížit mzdy, proto propouští zaměstnance reálný produkt klesá a roste nezaměstnanost časem kolektivní smlouvy vyprší, ale zaměstnanci z důvodu nezaměstnanosti budou souhlasit s nižšími nominálními mzdy pokles nominálních mezd vrací křivku SAS zpět produkt se vrací na potenciál a cenová hladina zpět na P0 P P1 P0 LAS SAS1 E1 E0 Y1 Y* SAS0 AD0 Y Pozn. DO: o Eko se vždy nachází na Y* KO: o o Dochází k vychýlení od Y* Δ AD nebo SAS. Toto vychýlení je často tak výrazné a časově dlouhé, že je třeba vnějších zásahů. Zásahy může provádět vláda fiskální politikou nebo ČNB měnovou politikou. To platí zejména při poklesech AD a AS, neboť se propadá reálný produkt a roste nezaměstnanost. Velmi KO: podmínkou jsou fixní nom. mzdy a ceny (tzv. extrémní keynesiánský případ) - Křivka SAS by byla horizontální (fixní P) - Jakýkoliv RHDP by byl spojen se stejnou P - EKO se nachází hluboko pod Y* (hluboká recese) u a fy mohou za stejnou nom. mzdu najímat jakékoliv množství dodatečných pracovníků Dopad na P, RHDP, u při G v extrémním keynes. případě: - Křivka SA je horizontální, G posune křivku AD doprava, ale nezpůsobí ΔP. Jediným dopadem je RHDP a u. - 5 -
Př. G v KO: P RHDP zaměstnanosti CB M v EKO: KO ( RHDP P zaměstnanost); DO (RHDP se nemění, P; u se nemění) nom. mezd křivka SAS se posune nahoru cen ropy na světových trzích křivka SAS se posune dolů Přírodní katastrofa křivka SAS se posune doleva Ca (DO): žádná ΔRHDP, žádná Δu, P Při znehodnocení CZK: AD se posune doprava, SAS nahoru - 6 -