8. VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA. 8. Veřejná technická infrastruktura. 8.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty.

8. Veřejná technická infrastruktura 8.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty Zákony a vyhlášky Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a stanoví některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů, některá pravidla pro poskytování energetických služeb. Zákon je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie, podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Zákon je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje podporu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie (dále jen obnovitelný zdroj ), druhotných energetických zdrojů (dále jen druhotný zdroj ) a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, obsah a tvorbu Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen Národní akční plán ), podmínky pro vydávání, evidenci a uznávání záruk původu energie z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podmínky pro vydávání osvědčení o původu elektřiny vyrobené z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných zdrojů, financování podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a tepla z obnovitelných zdrojů a poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu těchto nákladů, odvod z elektřiny ze slunečního záření. Zákon je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zákon 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon upravuje mimo jiné způsob a podmínky pro mírové využívání jaderné energie a ionizujícího záření a výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami. Atomový zákon svěřil výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Zákon transformuje do českého právního řádu závazky vyplývající z Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a ze Společného protokolu týkajícího se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy. Zákon je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zákon je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných o hmotách), ve znění pozdějších předpisů Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje požadavky na složení a jakost pohonných hmot a sledování a monitorování složení a jakosti prodávaných pohonných hmot, prodej a výdej pohonných hmot, registraci distributorů pohonných hmot, evidenci čerpacích stanic pohonných hmot. Zákon je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyhláška č. 401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu Vyhláška obsahuje kromě dalších údaje o identifikaci provozovatele přenosové soustavy, požadavky na plánování rozvoje přenosové soustavy, podmínky užívání přenosové soustavy, základní provozní požadavky a standardy, požadavky na bezpečnost a spolehlivost provozu přenosové soustavy a dispečerské řízení. Vyhláška je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyhláška 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Tato vyhláška stanoví podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny a pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení. Vyhláška je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyhláška č. 296/2015 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny a zelených bonusů na teplo a o stanovení doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech) Vyhláška stanoví technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a pro stanovení zelených bonusů na teplo z obnovitelných zdrojů pro výrobny tepla uvedené v 24 odst. 4 zákona č.165/2012sb. o podporovaných zdrojích energie v platném znění, dobu životnosti výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a dobu životnosti výroben tepla z bioplynu. Vyhláška je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyhláška č. 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů Vyhláška stanoví druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů, způsoby využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu, způsob vykazování množství cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu, způsob uchovávání dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a výroby biometanu a o způsobu výroby tohoto paliva, podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu a kritéria udržitelnosti pro biokapaliny. Vyhláška je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zákon 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii ( Euratom ) a Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Euratomu a Evropské unie. Zákon nabývá účinnosti dne 1. 1. 2017. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 8 1

Strategické a rezortní dokumenty Státní energetická koncepce Schválena usnesením vlády č. 362/2015 ze dne 18. 5. 2015. Vláda ČR svým usnesením schválila aktualizovanou Státní energetickou koncepci na následujících 25 let. Hlavním posláním Státní energetické koncepce (SEK) je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek. Současně musí zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek státu a přežití obyvatelstva. Dlouhodobou vizí energetiky ČR je spolehlivé, cenově dostupné a dlouhodobě udržitelné zásobování domácností i hospodářství energií. Takto vymezená vize je shrnuta v trojici vrcholových strategických cílů energetiky ČR, těmi jsou bezpečnost konkurenceschopnost udržitelnost. Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Národní akční plán energetické účinnosti ČR Aktualizace schválena usnesením vlády č. 215/2016 ze dne 16. 3. 2016. Na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti (EED) jsou členské státy unie povinny v tříletých intervalech předkládat vnitrostátní akční plány energetické účinnosti. Národní akční plán energetické účinnosti/efektivity (NAPEE) popisuje plánovaná opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a očekávané nebo dosažené úspory energie, včetně úspor při dodávkách, přenosu či přepravě a distribuci energie, jakož i v konečném využití energie. Čtvrtá aktualizace NAPEE byla zpracována v návaznosti na dokončení procesu schválení programů financovaných z Evropských investičních a strukturálních fondů. V rámci aktualizace byl přepočítán kumulativní cíl úspor energie v konečné spotřebě podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti dle metodiky Eurostat na hodnotu 50,67 PJ (14,08 TWh) a na základě vyhodnocení současného nastavení alternativního schématu byla přidána další politická opatření v oblasti bytové výstavby, průmyslu, dopravy, zemědělství a zvýšení energetické účinnosti na úrovni samosprávy. Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie Aktualizace schválena vládou usnesením č. 47/2016 dne 25. 1. 2016. Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie (NAP pro OZE) je jedním z kroků, jak snížit závislost České republiky na fosilních palivech. Materiál připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími resorty a subjekty, mezi nimiž bylo zastoupeno Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Energetický regulační úřad, Komora OZE a zástupci asociací provozující OZE. NAP pro OZE vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a pro Evropskou unii jako celek z této směrnice vyplývá cíl v roce 2020 dosáhnout 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Pro Českou republiku byl Evropskou komisí stanoven minimálně 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Splnění tohoto cíle musí zároveň zajistit minimálně 10% podíl obnovitelných zdrojů v dopravě. Legislativně je akční plán ukotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie v platném znění. Z důvodu dynamického vývoje obnovitelných zdrojů energie se Česká republika rozhodla přistoupit k pravidelné aktualizaci akčního plánu, aniž by to bylo požadováno zmíněnou směrnicí a tato aktualizace je součástí zákona o podporovaných zdrojích energie. Zpracovaný Národní akční plán navrhuje (předpokládá) v roce 2020 dosažení 15,3 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě v dopravě. Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Východiska ke koncepci surovinové a energetické bezpečnosti České republiky Schválena usnesením vlády č. 619/2011 ze dne 17. 8. 2011. Surovinová a energetická bezpečnost je jedním z klíčových faktorů světového rozvoje. Bez stabilního, bezpečného a ekonomicky efektivního přístupu k surovinám a energiím nelze v současné době plně zajistit ekonomickou, sociální, politickou a ani globální stabilitu, ani obstát ve stále sílící konkurenci rostoucího počtu globálních provozovatelů infrastruktur. Surovinová a energetická bezpečnost je proto důležitým politickým a bezpečnostním tématem, neboť dodávky surovin a energií jsou pro chod a fungování každého státu naprosto nezbytné. Předpokládaný časový horizont Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti je období 20 let, tj. do roku 2030. Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Politika druhotných surovin České republiky Schválena usnesením vlády č. 755/2014 ze dne 15. 9. 2014. Hlavní vize Politiky druhotných surovin České republiky je přeměna odpadů na zdroje. Nerostné i druhotné suroviny tvoří základní vstupy pro ekonomiku každé země a ovlivňují velmi výrazně její konkurenceschopnost. Průmysl druhotných surovin patří v České republice historicky mezi tradiční obory hospodářství a nyní je opět na vzestupu. Zájem o průmysl druhotných surovin je vyvolán jednak stále se zvyšujícími cenami primárních zdrojů, jejich nedostupností v rámci EU a zejména tím, že jejich využívání přináší významné materiálové a energetické úspory. Politika druhotných surovin ČR je v souladu s evropskou surovinovou strategií Raw Materials Initiative a cíle zde stanovené reagují na významný strategický dokument Evropa 2020 Evropa účinněji využívající zdroje a rovněž v červenci roku 2015 představený balíček aktivit EU v oblasti oběhového hospodářství. Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami (Akční plán) Schválen usnesením vlády č. 564/2015 ze dne 13. 7. 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami, kterým se stanovují konkrétní úkoly pro naplnění cílů a opatření uvedených v Politice druhotných surovin České republiky. Účelem Akčního plánu je stanovit krátkodobé úkoly pro uvedení Politiky druhotných surovin ČR do praxe za aktivní účasti zástupců státní správy, podnikatelské sféry a dalších zainteresovaných subjektů. Celkem je v Akčním plánu uvedeno 20 konkrétních úkolů, na jejichž návrzích se podílela široká skupina expertů průmyslových svazů, asociací a sdružení, dotčených ministerstev, podnikatelských a zaměstnavatelských svazů, odborových orgánů, Poslanecké sněmovny. Zároveň se na této činnosti podíleli i členové Pracovní skupiny pro druhotné suroviny ustavené při Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR a též členové Rady pro druhotné suroviny a odpady ustavené při Pracovním týmu pro hospodářskou politiku RHSD. Stanovené úkoly bezprostředně reagují na konkrétní problémové oblasti při získávání, zpracování a využívání druhotných surovin. Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Evropské a mezinárodní dokumenty a směrnice Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. Cílem těchto hlavních směrů je podporovat dotvoření vnitřního trhu EU s energií při současné podpoře racionální výroby, přepravy, distribuce a využívání zdrojů energie, zmírnit izolovanost znevýhodněných a ostrovních regionů, zabezpečit a diverzifikovat dodávky energie v EU, její zdroje a přepravní cesty, a to i prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi, a přispět k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí. 8 2 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R

Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne 14. října 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu. Projekty označené jako projekty společného zájmu budou využívat zrychlené a zjednodušené postupy udělování povolení, dokonalejší regulaci a případnou finanční pomoc v rámci nástroje pro propojení Evropy. K zajištění koordinace provozu mezi provozovateli energetických soustav EU byla vydána tato nařízení: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 zřízení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. 8.2 Výroba a přenos elektrické energie 8.2.1 Širší vztahy a souvislosti Česká republika je součástí sítě ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity). Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav je asociací 41 evropských provozovatelů přenosových soustav z celkem 35 zemí Evropy členských i nečlenských zemí EU. ENTSO-E a jeho náplň a vazby k dalším unijním orgánům jsou odvozeny z evropské legislativy tzv. 3. energetického liberalizačního balíčku. K cílům asociace ENTSO-E patří dotvoření a fungování vnitřního trhu a přeshraničního obchodu s elektřinou, zajištění optimálního řízení a rozvoje evropských elektroenergetických přenosových soustav v rámci koordinované spolupráce provozovatelů přenosových soustav (PPS). Jednou z nejdůležitějších aktivit ENTSO-E je tvorba síťových kodexů, které se jako závazné dokumenty stávají součástí sekundární legislativy EU. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 8 3

Obr. 8.1 Rozvojová mapa přenosové soustavy střední Evropa 8.2.2 Výroba elektrické energie V roce 2013 se v České republice vyrobilo v elektrárnách využívajících různé zdroje primární energie 87,06 terawatthodin (TWh) elektřiny (brutto výroba). Tuzemská brutto spotřeba činila 70,18 TWh. V roce 2013 bylo rozdělení hrubé výroby elektřiny v ČR podle zdrojů primární energie následující: uhlí a energoplyn 49,2 %; jaderné palivo 35,3 %; obnovitelné zdroje 10,7 %; ostatní 4,8 %. Podrobnější členění elektráren v ČR podle zdroje primární energie je následující: parní elektrárny (PE), paroplynové elektrárny (PPE) a převážná část závodních elektráren (ZVE) využívající fosilní paliva, tj. uhlí, plyn a minerální oleje; jaderné elektrárny (JE) využívající jaderné palivo; vodní elektrárny (VE); fotovotaické elektrárny (FVE), větrné elektrárny (VTE); alternativní elektrárny (AE) využívající obnovitelné zdroje. S ohledem na znečišťování životního prostředí je možné tyto elektrárny dále rozdělit na elektrárny: produkující skleníkové plyny elektrárny používající fosilní paliva PE, PPE, ZVE; neprodukující skleníkové plyny jaderné elektrárny a elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie JE, VE, FVE, VTE a AE. Uhelné elektrárny v ČR (provozované skupinou ČEZ): Dětmarovice, Hodonín, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí II, Prunéřov, Tisová, Tušimice I a II V současné době je dokončena přestavba paroplynové elektrárny v lokalitě Počerady. Další připravované lokality pro paroplynové zdroje jsou současný areál Elektrárny Mělník v Horních Počaplech a lokalita Úžín. Následující grafy jsou převzaty z Roční zprávy o provozu ES ČR 2015, kterou každoročně vydává Energetický regulační úřad a představují základní přehled o výrobě, spotřebě v roce 2015 a vývoj bilance elektřiny v letech 2006 2015. Zdroj: ENTSO-E, rozvojová mapa přenosové soustavy, stav k 31. 12. 2015 [online]. Brusel: ENTSO-E, 2016 [cit. 8. 8. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.entsoe.eu/>. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016. 8 4 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R

Obr. 8.2 Graf výroby elektřiny v ČR v roce 2015 pro jednotlivé výrobní zdroje (GWh) *) Bilanční suma zahraničních výměn elektrické energie v daném období. Je to rozdíl mezi celkovým dovozem elektřiny a celkovým vývozem elektřiny v daném období. Kladná hodnota představuje převahu dovozu elektřiny nad vývozem a záporná převahu vývozu nad dovozem. Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. Obr. 8.4 Graf vývoje bilance elektřiny v ČR v letech 2006 2015 (GWh) Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. Obr. 8.3 Graf bilance elektřiny v ČR v roce 2015 (GWh) Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. 8.2.3 Přenos elektrické energie V ČR zajišťuje provoz přenosové soustavy společnost ČEPS a.s. Přenosové služby spočívají v zajištění přenosu elektrické energie z míst výroby do míst spotřeby, a to jak v rámci ČR (vnitrostátní přenos), tak i do a ze zahraničí (přeshraniční přenos). ČEPS je držitelem licence na přenos elektřiny dle zákona č. 458/2000 Sb. a na základě uzavřených smluv poskytuje přenos elektřiny, řídí toky elektřiny v přenosové soustavě (PS) při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav (PDS). Tab. 8.1 Zařízení přenosové soustavy ČR (stav k 5/2016) Popis zařízení Celkem ČR (2016) Jednotky Trasy vedení 400 kv 3 008 km Trasy vedení 220 kv 1 349 km Trasy vedení 110 kv 45 km Délka vedení 400 kv 3 617 km Délka vedení 220 kv 1 909 km Délka vedení 110 kv 84 km Zahraniční vedení 400 kv 11 ks Zahraniční vedení 220 kv 6 ks Rozvodny 400 kv 26 ks Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 8 5

Popis zařízení Celkem ČR (2016) Jednotky Rozvodny 220 kv 14 ks Rozvodny 110 kv 1 ks Zdroj: Česká energetická přenosová soustava, údaje o přenosové soustavě, stav k 31. 12. 2015 [online]. Praha: Česká energetická přenosová soustava, 2016 [cit. 31. 5. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.ceps.cz/>. Rozvoj přenosové soustavy Proces plánování rozvoje PS je jednou z nezbytných a nepřetržitých činností, která zajišťuje podmínky pro spolehlivý chod celé elektrizační soustavy (ES) ve standardních podmínkách v dostatečném časovém výhledu. Tato činnost, kterou je ČEPS podle energetického zákona povinna zajišťovat, musí vycházet z požadavků výrobců elektrické energie a zajistit spolehlivé vyvedení výkonu z jejich zdrojů. Rozvoj PS rovněž musí uspokojovat nároky všech účastníků trhu s el. energií na přenos energie v požadované velikosti, kvalitě, a to vše ve vazbě na geografické rozložení výroben a míst spotřeby elektrické energie v rámci PS. Rozvoj PS musí rovněž zohlednit požadavky plynoucí z faktu, že je součástí mezinárodního propojení a musí respektovat závazky plynoucí z evropských právních předpisů a mezistátních smluv. V plánovacím procesu rozvoje PS se vychází ze skutečnosti, že PS je součástí transevropských sítí a zároveň je součástí ES ČR, tj. soustavy propojující tuzemské účastníky trhu s elektrickou energií. Rozvoj PS musí tedy probíhat koordinovaně s ostatními subjekty v rámci ES. Základním cílem rozvoje PS je udržení požadované úrovně spolehlivosti přenosových služeb. Obr. 8.5 Schéma přenosové soustavy ČR, sítě 400 a 220 kv (stav k 5/2016) Zdroj: Česká energetická přenosová soustava, údaje o přenosové soustavě, stav k 31. 12. 2015 [online]. Praha: Česká energetická přenosová soustava, 2016 [cit. 31. 5. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.ceps.cz/>. V souvislosti s přijetím nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, společnost ČEPS, a.s. připravila jako součást národního desetiletého plánu rozvoje ČR projekty, které získaly status Evropské komice projektů společného zájmu s přeshraničním významem. Soupis těchto projektů je uveden v následující tabulce. Tab. 8.2 Seznam projektů společného zájmu PCI Kód dle nařízení EPaR č. 347/2013 Název projektu Datum zprovoznění PCI 3.11.1 Nové dvojité vedení 400kV Vernéřov Vítkov 2019 PCI 3.11.2 Nové dvojité vedení 400kV Vítkov Přeštice 2021 PCI 3.11.3 Posílení (zdvojení) vedení 400 kv Přeštice Kočín 2028 PCI 3.11.4 Nové dvojité vedení 400kV Kočín Mírovka 2024 PCI 3.11.5 Posílení (zdvojení) vedení 400 kv Mírovka Čebín 2030 2033 Poznámka: PCI Projects of Common Interest Projekty společného zájmu. Zdroj: Česká energetická přenosová soustava, projekty společného zájmu [online]. Praha: Česká energetická přenosová soustava, 2016 [cit. 31. 5. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.ceps.cz/>. Tab. 8.3 Záměry výroby a přenosu elektrické energie vymezené v Politice územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 Označení záměru E1 E2 E3 E4a E4b E5 E6 E7 E8 E10 E12 E13 E14 E15 E16 Vymezení záměru Koridor pro vedení 400 kv Otrokovice Vizovice Střelná hranice ČR/Slovensko( Povážska Bystrica) Plochy pro elektrické stanice 400/110 kv Vítkov a Vernéřov a koridory pro dvojité vedení 400 kv Hradec Vernéřov, Vernéřov Vítkov, Vítkov Přeštice Koridor pro dvojité vedení 400 kv Prosenice Nošovice s odbočením do elektrické stanice Kletné, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic Prosenice, Nošovice a Kletné Plocha pro rozšíření včetně koridorů pro vyvedení elektrického a tepelného výkonu včetně potřebné infrastruktury elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník a Dukovany, včetně plochy vodní nádrže pro zajištění dlouhodobého provozu Dukovan (v případě její nezbytnosti) a koridorů pro propojení s nejbližší rozvodnou Plocha pro Blahutovice včetně koridoru pro vyvedení elektrického výkonu a potřebné vodní nádrže Plocha pro novou elektrickou stanici 400/110 kv Praha-sever a koridor pro její napojení do přenosové soustavy nasmyčkováním na stávající vedení 400 kv Výškov Čechy-střed Koridor pro vedení přenosové soustavy 400 kv Krasíkov Horní Životice Koridor pro dvojité vedení 400 kv Kočín Mírovka a zapojení vedení 400 kv Řeporyje Prosenice do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic Plocha pro novou elektrickou stanici 400/110 kv Rohatec a koridor pro připojení vyvedení výkonu z elektrické stanice do přenosové soustavy vedením 400 kv Otrokovice Rohatec a nasmyčkování vedení Sokolnice Križovany (hranice ČR/SK) do elektrické stanice Rohatec Koridory pro vedení 400 kv Výškov Chotějovice a dále koridory pro dvojitá vedení 400 kv v trasách Výškov Babylon, Výškov Čechy-střed a Babylon Bezděčín, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic Koridor pro dvojité vedení 400 kv v souběhu se stávajícím vedením Slavětice Sokolnice a související plochy pro rozšíření elektrických stanic Slavětice a Sokolnice Koridor pro dvojité vedení 400 kv Sokolnice hranice ČR/Rakousko vedený mimo Lednickovaltický areál (památka UNESCO) a CHKO Pálava a související plochy pro rozšíření elektrické stanice Sokolnice Koridory pro dvojité vedení 400 kv Čechy-střed Chodov a Čechy-střed Týnec a související plochy pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kv Týnec a Čechy-střed Koridory pro dvojité vedení 400 kv Týnec Krasíkov a Krasíkov Prosenice a související plochy pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kv Týnec, Krasíkov a Prosenice Koridor pro dvojité vedení 400 kv Nošovice Varín (Slovensko) včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrické stanice Nošovice Záměr je součástí PCI PCI 3.11.1 a PCI 3.11.2 PCI 3.11.4 8 6 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R

Označení záměru E17 E18 E19 E20 E21 E22 E23 E24 E25 Vymezení záměru Koridory pro dvojité vedení 400 kv Hradec Chrást a Chrást Přeštice včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kv Hradec, Chrást a Přeštice Koridory pro dvojité vedení 400 kv Hradec Výškov, Hradec Řeporyje a Hradec Mírovka a ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kv Hradec, Výškov, Řeporyje a Mírovka Koridory pro dvojité vedení 400 kv Otrokovice Sokolnice a Prosenice Otrokovice a souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kv Prosenice, Otrokovice a Sokolnice Koridory pro dvojité vedení 400 kv Dasný Slavětice a Slavětice Čebín a souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic 400/110 kv Dasný, Čebín a Slavětice Koridory a plochy pro dvojité vedení 400 kv Mírovka Čebín a Kočín Přeštice včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic Mírovka, Kočín, Čebín a Přeštice Plocha elektrické stanice 400/110 kv Dětmarovice včetně koridoru pro její zapojení do přenosové soustavy Plocha elektrické stanice 400/110 kv Lískovec včetně koridoru pro její zapojení do přenosové soustavy a plochy pro rozšíření elektrické stanice Nošovice Plocha pro rozšíření elektrické stanice Hradec z důvodu výstavby transformátorů s regulací fáze (PST) Koridor pro vedení 110 kv v trase Nový Bor Nová Huť elektrická stanice Varnsdorf Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Záměr je součástí PCI PCI 3.11.3 a PCI 3.11.5 8.3 Obnovitelné zdroje energie (OZE) K obnovitelným zdrojům energie se v podmínkách ČR řadí využití energie vody, větru, slunečního záření, biomasy a bioplynu, energie prostředí využívaná tepelnými čerpadly, geotermální energie a energie kapalných biopaliv. Obnovitelným zdrojem s největším energetickým potenciálem využívaným v ČR je vodní energetika, z hlediska dalšího rozvoje se největší šance dává spalování biomasy, především dřevních štěpků a dalších rostlinných produktů lesního a zemědělského původu. Tab. 8.4 Výroba elektřiny z vody, větru, slunečního záření a biomasy v zařízeních Skupiny ČEZ v ČR (v GWh) Obnovitelné zdroje energie Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014 Celkem 2 435 2 633 3 085 2 462 Vodní, sluneční a větrné elektrárny 2 007 2 211 2 791 2 188 Spalování biomasy 428 422 294 274 Zdroj: České energetické závody, údaje o zdrojích energie, stav k 31. 12. 2015 [online]. Praha: ČEZ, a.s., 2016 [cit. 31. 5. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.cez.cz/>. 8.3.1 Vodní elektrárny I když v ČR nejsou přírodní poměry pro budování velkých vodních energetických děl ideální, v rámci obnovitelných zdrojů u nás vodní elektrárny mají důležitou roli. Naše toky nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký. Významným posláním vodních elektráren v ČR je však sloužit jako doplňkový zdroj výroby elektrické energie a využívat především své schopnosti rychlého najetí na velký výkon a tedy operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR. Podle metodiky EU se přečerpávací vodní elektrárny a malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW mezi zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů nepočítají, nicméně jsou důležité z hlediska jejich významu pro elektroenergetiku ČR a dále pro svůj přínos k zachování životního prostředí. Tab. 8.5 Přehled vodních elektráren provozovaných Skupinou ČEZ Elektrárny akumulační a průtočné vodní (Vltavská kaskáda) Instalovaný výkon (MW) Rok uvedení do provozu Lipno I 120 1959 Orlík 364 1961 1962 Kamýk 40 1961, 2008 Slapy 144 1954 1955 Štěchovice I 22,5 1943 1944 Vrané 13,88 1936, 2007 Střekov 19,5 1936 Elektrárny přečerpávací vodní Instalovaný výkon (MW) Rok uvedení do provozu Štěchovice II 45 1948, 1996 Dalešice 475 1978, 2008 Dlouhé Stráně I 650 1996 Zdroj: České energetické závody, údaje o zdrojích energie, stav k 31. 12. 2015 [online]. Praha: ČEZ, a.s., 2016 [cit. 31. 5. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.cez.cz/>. Kromě těchto elektráren je provozováno na území ČR dalších 27 malých vodních elektráren. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 8 7

Obr. 8.6 Vodní elektrárny ES ČR nad 1 MW součtového instalovaného výkonu (stav k 31. 12. 2006) vhodné lokality nacházejí v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků, popř. v oblasti Českomoravské vrchoviny. Místa, kde jsou příznivé větrné podmínky, leží převážně v oblastech, které patří mezi zákonem chráněné oblasti. Odhaduje se, že z tohoto důvodu odpadá 60 70 % vhodných ploch pro výstavbu větrných elektráren. V současné době, kdy výška stožárů dosahuje až 100 150 metrů, se otevírá možnost využít i zalesněných ploch. Podle odborných studií má největší potenciál větrné energie oblast severních Čech a severní Moravy, následuje jižní Morava a západní Čechy. Nejméně větrné jsou jižní Čechy. Tab. 8.7 Větrné elektrárny (VTE) výkon a výroba elektřiny v roce 2015 Celkový instalovaný výkon (MW) Výroba elektřiny brutto (MWh) VTE celkem 280,6 572 611,6 do 0,5 MW včetně 3,0 1 876,0 nad 0,5 do 1 MW včetně 5,8 9 417,8 nad 1 do 2 MW včetně 58,4 125 418,1 nad 2 MW 213,6 435 899,6 Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. 8.3.3 Fotovoltaické elektrárny Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2007, stav k 31. 12. 2007 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 12. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. Tab. 8.6 Vodní a přečerpávací vodní elektrárny (VE, PVE) výkon a výroba elektřiny v roce 2015 Celkový instalovaný výkon (MW) Výroba elektřiny brutto (MWh) VE celkem 1 087,5 1 794 807,1 do 1 MW 154,2 445 887,9 od 1 MW včetně do 10 MW 180,6 555 909,2 od 10 MW včetně 752,8 793 010,0 Přečerpávací VE 171,5 1 275 961,9 Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. 8.3.2 Větrné elektrárny Využití větru ve větrných mlýnech má na území našeho státu svou tradici. Historicky je postavení prvního větrného mlýna na území Čech, Moravy a Slezska doloženo již v roce 1277 v zahradě Strahovského kláštera v Praze. Období využívání větrných turbín pro pohon vodních čerpadel spadá u nás do prvního dvacetiletí 20. století. Začátek výroby novodobých větrných elektráren se datuje na konec 80. let minulého století. V současné době větrné elektrárny pracují v desítkách lokalit v ČR, jejichž nominální výkon se pohybuje od malých výkonů (300 kw) pro soukromé využití až po 3 MW. Koncem května 2013 bylo v ČR podle údajů Energetického regulačního úřadu instalováno celkově 261 MW. Pro výstavbu větných elektráren jsou vhodné plochy v nadmořských výškách zpravidla nad 600 m, technologický rozvoj však již umožňuje vyrábět elektřinu z větru efektivně i v mimohorských oblastech. Až na výjimky se nicméně Přímé využití energie slunečního záření patří z hlediska ochrany životního prostředí k nejčistším a nejšetrnějším způsobům výroby elektřiny. Jde o energetický zdroj, kterého je a dlouho bude v přírodě dostatek. V současné době však lze získat z jednoho metru aktivní plochy maximálně pouze 110 kwh elektrické energie za rok. Ve srovnání s ostatními zdroji energie je u nás výroba elektřiny s využitím slunečních energetických (fotovoltaických) systémů stále ještě příliš drahá. Množství energie, které dnes získáváme z celkové energie slunečního záření, je zanedbatelné. I když současný podíl fotovoltaiky na celkové produkci elektrické energie ve světě představuje pouze asi 0,01 %, technologie využívání slunečního záření mají velký růstový potenciál a vyspělé státy s tímto obnovitelným zdrojem do budoucna počítají. Rozvoj v této oblasti je přímo úměrný vývoji stále nových aplikací, jejichž přínosem je především výrazně vyšší energetická účinnost. Tab. 8.8 Fotovoltaické elektrárny (FVE) výkon a výroba elektřiny v roce 2015 Celkový instalovaný výkon (MW) Výroba elektřiny brutto (MWh) FVE celkem 2 074,9 2 263 846,1 do 10 kw včetně 94,7 96 328,6 nad 10 do 30 kw včetně 148,8 148 550,4 nad 30 kw do 100 kw včetně 52,0 52 808,4 nad 100 kw do 1 MW včetně 450,3 488 748,0 nad 1 do 5 MW včetně 990,2 1 102 263,6 nad 5 MW 338,8 375 147,1 Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. 8.3.4 Biomasa Teoreticky lze k získání energie využít všechny formy biomasy, protože základním stavebním prvkem živé hmoty je uhlík a jeho chemické vazby obsahující energii. Za základní zdroj biomasy se považují rostliny, které jsou pomocí světelné energie slunce zachycené v zeleném barvivu schopny vytvořit sacharidy a následně bílkoviny. Z hlediska energetického využití jde v podmínkách České republiky většinou o dřevo (či tříděný odpad), slámu 8 8 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R

a jiné zemědělské zbytky a exkrementy užitkových zvířat, či o energeticky využitelný tříděný komunální odpad nebo plynné produkty vznikající při provozu čistíren odpadních vod. Podle dosavadních zkušeností lze očekávat, že největší využití biomasy bude spojeno s decentralizovanými zdroji menších výkonů, zejména s kogeneračními jednotkami, popř. s jednotkami trigeneračními (současná výroba elektřiny, tepla a chladu). K nejlevnějším způsobům získávání tepla patří spalování dřevního paliva. Ostatní metody energetické konverze biomasy nejsou, vzhledem k vyšším nárokům na technologii a tím na investice, v podmínkách ČR tak rozšířené. Tab. 8.9 Výroba z biomasy (BIOM) výkon a výroba elektřiny v roce 2015 Celkový instalovaný výkon (MW) Výroba elektřiny brutto (MWh) BIOM celkem 2 090 855,4 195 568,7 Brikety a pelety 242 404,9 29 785,5 Celulózové výluhy 687 900,6 67 030,9 Kapalná biopaliva 1 820,0 23,4 Ostatní biomasa 71 711,1 757,8 Palivové dříví 268,3 6,5 Piliny, kůra, štěpky, dřevní odpad 987 895,2 96 005,0 Rostlinné materiály neaglomerované (včetně aglomerátů) 98 855,5 1 959,6 Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. 8.3.5 Bioplyn V bioplynových stanicích je možné získávat z organických materiálů zdroj energie elektrické a zároveň tepelné. Jedná se o tzv. kogenerační jednotku. Ve fermentačních nádobách se uloží organické materiály bez přístupu vzduchu. Ty při fermentaci produkují bioplyn (s vysokým obsahem metanu). Tento je následně využit jako palivo k výrobě elektřiny. Kromě ní je výstupem také teplo v podobě horké vody. v geotermálních elektrárnách. Obvykle se řadí mezi obnovitelné zdroje energie, nemusí to však platit vždy, některé zdroje geotermální energie jsou vyčerpatelné v horizontu desítek let. Výhodami jsou velmi malé vlivy na životní prostředí (nezanechává po sobě téměř žádnou ekologickou stopu), nezávislost na dodávkách paliva (vydrží v provozu při plném výkonu desítky let), téměř bezobslužný provoz a ve srovnání s jinými obnovitelnými zdroji i stálost výkonu. Nevýhodami jsou nejistoty v geologických podmínkách zda se skutečně podaří vytvořit dostatečně velký tepelný výměník. 8.3.7 Souhrnné údaje o výrobě z OZE Tab. 8.11 Vývoj výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů energie (OZE) 2006 2012 2013 2014 2015 Celkem OZE (MWh) 3 512 650 8 055 026 9 243 382 9 169 709 9 422 950 Malé vodní elektrárny do 10 MW 964 400 1 026 254 1 236 978 1 011 674 1 001 797 Vodní elektrárny nad 10 MW 1 586 330 1 102 912 1 497 762 897 549 793 010 Větrné elektrárny 49 375 415 817 480 519 476 544 572 612 Fotovoltaika 170 2 148 624 2 032 654 2 122 869 2 263 846 Bioplyn + skládkový plyn 172 589 1 472 142 2 241 300 2 566 699 2 614 188 Biomasa 728 526 1 802 591 1 670 327 2 007 039 2 090 855 BRKO 11 260 1 026 254 1 236 978 1 011 674 1 001 797 Tuzemská brutto spotřeba (MWh) 3 512 650 1 102 912 1 497 762 897 549 793 010 Podíl OZE (%) 4,90% 11,43% 13,17% 13,17% 13,27% Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. Samotné palivo (např. kukuřičná siláž, řepné řízky a kořínky) je uloženo ve skladech a dostatečně překryto těsnícím materiálem. Samotné fermentory (nádoby, v nichž dochází k produkci bioplynu) jsou pod střechou a tím utěsněny. Tab. 8.10 Výroba z bioplynu (BIOP) výkon a výroba elektřiny v roce 2015 Celkový instalovaný výkon (MW) Výroba elektřiny brutto (MWh) BIOP celkem 2 614 188,2 184 120,1 Skládkový plyn 104 476,6 6 401,1 Kalový plyn (ČOV) 93 275,4 6 115,2 Ostatní bioplyn 2 416 436,2 171 603,8 Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2015, stav k 31. 12. 2015 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. 8.3.6 Geotermální energie Jde o nejstarší energii na naší planetě. Geotermální energie je projevem tepelné energie zemského jádra, která vzniká rozpadem radioaktivních látek a působením slapových sil. Jejími projevy jsou erupce sopek a gejzírů, horké prameny či parní výrony. Využívá se ve formě tepelné energie (pro vytápění), či pro výrobu elektrické energie Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 8 9

8.4 Jaderná zařízení Obr. 8.7 Jaderné a vodní elektrárny ES ČR nad 1 MW součtového instalovaného výkonu (stav k 31. 12. 2009) 8.4.1 Jaderné elektrárny V ČR jsou společností ČEZ a.s. provozovány dvě jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Jaderná elektrárna Temelín leží přibližně 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Elektřinu vyrábí ve dvou výrobních blocích s tlakovodními reaktory VVER 1000 typu V 320. Elektrárna pracuje na výkonu 2 x 1055 MWe (elektrický výkon generátoru). Jaderná elektrárna Dukovany se nachází 30 km jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. V elektrárně jsou ve dvou dvojblocích instalovány celkem čtyři tlakovodní reaktory typu VVER 440 model V 213. Všechny bloky mají elektrický výkon 510 MW celkem tedy 2040 MW. Rozvoj jaderných zařízení v ČR ČEZ a.s. zahájil proces prodloužení životnosti JE Dukovany, tzv. projekt LTO. Cílem projektu LTO je získat postupně povolení k dalšímu provozu všech čtyř bloků jaderné elektrárny minimálně do roku 2025 s výhledem do roku 2035, případně i dále. Dlouhodobý provoz Jaderné elektrárny Dukovany: Anglická zkratka LTO (Long Term Operation), definice Mezinárodní agentury pro atomovou energii, se v celém světě vžila jako označení dlouhodobého (běžně až 60letého) provozu jaderné elektrárny za hranicí stanoveného časového rámce (daného termíny licence, projektovými limity, standarty a / nebo předpisy atd.) Příprava na dlouhodobý provoz bloků 1 4 Jaderné elektrárny Dukovany EDU, který byl zahájen po roce 2015, je dlouholetý proces. Již v roce 1996 započaly postupné přípravy k realizaci dlouhodobého provozu této elektrárny (LTO EDU). V lednu 2009 schválilo představenstvo ČEZ, a. s., Strategii zajištění LTO Elektrárny Dukovany a Program zajištění LTO Elektrárny Dukovany a zahájení realizace jeho první části nazvané "Projekt zajištění LTO." Lokalita jaderné elektrárny Temelín byla projektována pro výstavbu čtyř jaderných bloků a výstavba zbývajících dvou maximálně využije stávající infrastrukturu. S výstavbou čtyř bloků počítal již původní projekt Jaderné elektrárny Temelín. Investiční záměr stavby elektrárny v Temelíně s instalovaným výkonem 4x 1000 MW byl schválen v únoru 1979. Úvodní projekt byl zpracován Energoprojektem Praha v roce 1985 a vlastní stavba provozních objektů byla zahájena v roce 1987. Po listopadu 1989 bylo v nových politických a ekonomických podmínkách rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. Lokalita vhodná pro výstavbu jaderné elektrárny je vybírána z hlediska geografie, demografie, metrologie, hydrologie, geologie, hydrogeologie, seismiky, zdrojů vody, silničního a železničního napojení, vhodnosti z hlediska dimenzování elektrické přenosové a distribuční sítě a z mnoha dalších hledisek. Lokalita pro výstavbu jaderné elektrárny vyhovuje i podle příslušné vyhlášky SÚJB 215/1997. Mezi důležitá kritéria patří nepřítomnost krasových jevů, tektonických zlomů, geodynamických jevů, změn povrchu vlivem hlubinné těžby, významných zdrojů podzemní vody nebo nerostného bohatství. Zdroj: Energetický regulační úřad. Roční zpráva o provozu ES ČR 2010, stav k 31. 12. 2010 [online]. Jihlava: Energetický regulační úřad, 2016 [cit. 22. 7. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.eru.cz/>. 8.4.2 Ukládání a skladování radioaktivních odpadů a vyhořelého paliva Tato problematika je řešena v kapitole 10.2. Systém odpadového hospodářství. Další, záložní lokalitou pro výstavbu jaderné elektrárny v dlouhodobém výhledu jsou Blahutovice na severní Moravě. 8 10 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R

8.5 Zásobování zemním plynem Obr. 8.8 Rozvojová mapa plynárenských zařízení střední Evropa 8.5.1 Širší vztahy a souvislosti ČR je začleněna do Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (ENTSO-G), což je sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav. ENTSO-G byla vytvořena dne 1. prosince 2009 za účasti 31 provozovatelů přenosových soustav z 21 evropských zemí. Jeho cílem je podporovat dokončení přepravní sítě a přeshraniční obchod se zemním plynem na evropském vnitřním trhu a rozvoj evropské plynárenské přepravní soustavy. Podle třetího energetického balíčku ENTSO-G je nutné vypracovat celoevropský plán rozvoje plynárenské sítě na deset let dopředu. V rámci ENTSO-G je vytvářeno jednotné prostředí v rámci evropského trhu s plynem pro spolehlivou a bezpečnou přenosovou síť, která je schopna vyhovět současným i budoucím potřebám Evropy. Je třeba posílit přeshraniční přístup a podporu přeshraničního obchodování, zvýšit interoperabilitu (schopnost vzájemné spolupráce systémů, dosažení vzájemné součinnosti) stávajících regionálních přenosových soustav a rozvoj celoevropského legislativního rámce pro podporu trhu a bezpečnosti dodávek zemního plynu. Zdroj: ENTSO-G, rozvojová mapa plynárenských systémů, stav k roku 2016 [online]. Brusel: ENTSO-G, 2016 [cit. 8. 11. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.entsog.eu/>. Legenda upravena Ústavem územního rozvoje. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R 8 11

Rozvojová mapa plynárenských zařízení představuje stávající infrastrukturu a kapacitu z pohledu roku 2014. Zobrazuje propojení mezinárodních plynárenských přepravních soustav včetně skladovacích zařízení, pokud jsou připojeny k přepravní soustavě. Všechny údaje uvedené v mapě jsou pouze pro informační účely a musí být považovány pouze za orientační. 8.5.2 Přepravní soustava ČR Výhradním provozovatelem přepravní soustavy v ČR je společnost NET4GAS, která dopravuje plyn pomocí plynovodů z Ruska a Norska dále do distribučních systémů regionálních distributorů. Plynárenská soustava je tvořena plynovody, předávacími stanicemi (v ČR 86), kompresními stanicemi, regulačními stanicemi, podzemními zásobníky plynu a dále zařízeními upravujícími a čistícími plyn. Plynárenská soustava ČR má sedm hraničních předávacích stanic: na území ČR Lanžhot, Hora Sv. Kateřiny, Brandov, na území SRN Waidhaus, Olbernhau, na území SK Mokrý ráj, na území PL Cieszyn. V ČR je pět kompresních stanic: Břeclav, Hostim, Kralice nad Oslavou, Kouřim a Veselí nad Lužnicí. Obr. 8.9 Schéma přepravní soustavy plynu v ČR Jednotlivé větve soustavy jsou vzájemně propojeny v klíčových rozdělovacích uzlech Malešovice, Hospozín, Přimda a Rozvadov. Místem propojení linií jsou, kromě KS, také trasové uzávěry. Zemní plyn je na vstupu a výstupu z ČR přejímán a předáván, tzn. objemově a kvalitativně, měřen na hraničních předávacích stanicích (HPS), mezi ČR a Slovenskem v Lanžhotě, mezi ČR a Německem na Hoře Svaté Kateřiny Sayda, na Hoře Svaté Kateřiny Olbernhau, na Waidhausu a na Brandově. Mezi ČR a Polskem je plyn měřen na HPS Cieszyn. V souvislosti s přijetím nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, společnost ČEPS, a.s. připravila jako součást národního desetiletého plánu rozvoje ČR projekty, které získaly status Evropské komise projektů společného zájmu s přeshraničním významem. Soupis těchto projektů je uveden v následující tabulce. Tab. 8.12 Seznam projektů společného zájmu dle Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 plynovody Prioritní koridor severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě ( NSI východ plyn ) Projekty umožňující obousměrné toky mezi Polskem, Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem spojující terminály LNG v Polsku a Chorvatsku. Kód dle nařízení EPaR č. 347/2013 PCI 6.1.1 PCI 6.4 PCI 6.12 Název projektu Propojení Polsko Česká republika (v současné době označované jako Stork II) mezi místy Libhošť Hať (CZ/PL) Kędzierzyn (PL) PSZ obousměrné propojení mezi Rakouskem Českou republikou, a to v místech Baumgarten (AT) Reinthal (CZ/AT) Břeclav (CZ) Plynovod Tvrdonice-Libhošť, včetně modernizace kompresorové stanice Břeclav (CZ) Zdroj: NET4GAS, s.r.o. [online]. Praha: NET4GAS, s.r.o., 2016 [cit. 8. 11. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.net4gas.cz/>. 8.5.3 Podzemní zásobníky plynu Zdroj: NET4GAS, s.r.o. [online]. Praha: NET4GAS, s.r.o., 2016 [cit. 8. 11. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.net4gas.cz/>. Vzhledem k charakteru spotřeby plynu v České republice, kdy je poměr mezi spotřebou v zimních a letních měsících typicky 4 až 5 ku 1, je důležité řešit flexibilitu dodávek. V našich podmínkách jsou nejvýznamnější možností vyrovnávání spotřeby podzemní zásobníky plynu. Ty lze z hlediska jejich účelu rozdělit na dva typy: Sezónní zásobníky slouží k vyrovnávání spotřeby mezi letními a zimními měsíci. Plyn vtlačený přes léto do těchto zásobníků se v zimních měsících odtěžuje zpět do plynárenské soustavy. Špičkové zásobníky slouží zejména k pokrytí spotřeby v několika dnech s maximální spotřebou nebo ke krátkodobému vyrovnávání výkyvů spotřeby. Z hlediska geologického je dále možné zásobníky rozdělit na další dvě skupiny: v porézním a puklinovém prostředí nejčastěji vytěžená ložiska ropy nebo plynu (většina v ČR), v neporézním prostředí nejčastěji v solných kavernách nebo důlních prostorech. Co se týče podzemních zásobníků v ČR, ty mají celkovou kapacitu přibližně 3 000 mil. m 3 a maximální denní teoretický těžební výkon až 58,7 mil. m 3. Při zohlednění celkové spotřeby plynu u nás to řadí Českou republiku mezi špičku v EU. Nejvíce (celkem 6) podzemních zásobníků provozuje společnost RWE Gas Storage. Jejich celková kapacita je přibližně 2,3 mld. m 3 a jedná se o zásobníky Lobodice, Tvrdonice, Štramberk, Dunajovice, Háje a Třanovice. Další podzemní zásobník provozuje společnost Moravské naftové doly ve vlastnictví společností SPP Bohemia. Společnost NET4GAS provozuje plynovody pro tranzitní a vnitrostátní přepravu zemního plynu o celkové délce více než 3 800 km se jmenovitými průměry od DN 80 do DN 1400 a se jmenovitými tlaky od 4 do 8,4 MPa. Požadovaný tlak plynu v plynovodech je zajišťován na kompresních stanicích (KS). Na severní větvi to jsou KS Kralice a KS Kouřim, na jižní větvi jde o KS Břeclav a KS Veselí nad Lužnicí. Celkový instalovaný výkon KS je 243 MW. 8 12 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y p r o ú z e m n ě p l á n o v a c í č i n n o s t M i n i s t e r s t v a p r o m í s t n í r o z v o j Č R