Studie diskutující vztah mezi strukturou příjmů a rodinným chováním

Studie diskutující vztah mezi strukturou příjmů a rodinným chováním Pracovní dokument č. 4 projektu HC185/10 Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování Ing. Robert Jahoda, Ph.D. a kol. 2011

Obsah ÚVOD... 2 1 POUŽITÁ DATA A METODOLOGIE VÝZKUMU... 4 1.1 DOSTUPNÁ DATA A MOŽNOSTI JEJICH VYUŽITÍ... 4 1.1.1 Mikrocensus... 4 1.1.1 Statistika rodinných účtů... 5 1.1.2 Šetření sociální situace domácností (SSD 2001)... 5 1.1.3 Šetření o příjmech a životních podmínkách domácností (SILC)... 5 1.2 SROVNÁNÍ MIKROCENSU (2002) SE STATISTIKOU RODINNÝCH ÚČTŮ (2002)... 6 1.3 DATA POUŽITÁ V DALŠÍ ANALÝZE... 10 1.4 ZPŮSOB PREZENTACE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ ZA DOMÁCNOSTI S DĚTMI... 10 2 VÝSLEDKY CHARAKTERISTIKA VÝVOJE POSTAVENÍ DOMÁCNOSTÍ S DĚTMI V ČR V LETECH 1996-2009... 12 2.1 VÝVOJ POČTU DOMÁCNOSTÍ A JEJICH STRUKTURA... 12 2.1.1 Domácnosti podle velikosti obce... 12 2.1.2 Domácnosti podle typu obce... 14 2.1.3 Domácnosti podle počtu nepracujících důchodců... 14 2.1.4 Domácnosti podle druhu domácnosti... 15 2.1.5 Domácnosti podle příčin neúplnost... 16 2.1.6 Domácnosti podle stáří sňatku (manželské domácnosti)... 16 2.1.7 Domácnosti podle vzdělání přednosty... 16 2.1.8 Domácnosti podle charakteru bydlení... 18 2.2 VÝVOJ PŘÍJMOVÉ SITUACE DOMÁCNOSTÍ S DĚTMI A VLIV SOCIÁLNÍCH DÁVEK SMĚREM K DÍTĚTI... 20 2.2.1 Vývoj jednotlivých komponent čistých peněžních příjmů domácnosti... 20 2.2.2 Příjemci dávek směrem k dítěti (přídavek na dítě nebo sociální příplatek)... 22 2.3 VÝVOJ ZAŘAZENÍ DOMÁCNOSTÍ S DĚTMI VE SPOLEČNOSTI INDIKÁTORY RELATIVNÍ MÍRY CHUDOBY... 23 3 ZÁVĚRY A DISKUSE... 26 POUŽITÁ DATA... 28 1

Úvod Česká republika prošla v uplynulých 20 letech zásadním přenastavením fiskální politiky, jejíž součástí byly též změny daňové a dávkové politiky. Zatímco selektivní podpora domácností s dětmi byla jednou z priorit minulého režimu, po roce 1989 je jednak snaha koncipovat veřejné politiky s neutrálním dopadem do celé společnosti, dalším cílem reforem z počátku 90-tých let 20. století pak byla snaha o fiskální restrikci. Snad nejlépe se tyto politiky odrazily ve změně nahlížení na přídavky na dítě, jejichž univerzální nárokovost byla od počátku roku 1996 omezena příjmovým testem rodiny. Obdobná restrikce později postihla i sociální příplatek a dávky porodné. Je ovšem potřeba zmínit, že souběžně s tím došlo k růstu podpory přes daňový kanál, kdy odčitatelná položka byla transformována na daňovou slevu. Ta hlavně rodinám se středními a nižšími příjmy přinesla významnější výši podpory, než předcházející nastavení, celková daňová povinnost může být i záporná. Charakter použitého nástroje ovšem vyžaduje, aby alespoň jeden člen rodiny byl ekonomicky aktivní. Česká republika v uplynulém období zároveň zaznamenala výrazný propad porodnosti. Zatímco v roce 1989 se ještě narodilo 129 tis. dětí, v roce 1999 to nebylo ani 90 tis. S porodností 70- tých let minulého století se ani jeden údaj nedá srovnávat. Nelze se proto divit, že se záhy objevily otázky, jestli nastavení sociálního systému, konkrétně daňové a dávkové politiky nemůže být příčinnou uvedeného negativního demografického vývoje 1. Odrazem této diskuse bylo zvýšení reálné výše rodičovského příspěvku (změna v roce 2004 a 2007), i když skeptik by možná namítl, že spíš než výsledek odborné diskuse to bylo dáno politickým bojem o skupinu domácností, které jsou právě ve věku, kdy rodí děti (v roce 2007 se narodilo 115 tis. dětí). Předcházející text navodil výběr otázek a nabídl některé odpovědi na ně. Cílem této studie není nalézt odpovědi na výše zmíněné otázky, autoři se domnívají, že by to ani nebylo v jejich silách a možnostech. Spíš chceme na dostupných statistických datech ukázat skutečný vývoj domácností s dětmi a dát tak čtenáři prostor, aby si na některé otázky odpověděl sám. Studie v první části prezentuje dostupná data pro analýzu a způsob jejich prezentace. Pro analýzu využíváme hlavně mikrodata z šetření Mikrocensus (1996, 2002) a z šetření Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2009 (dále jen SILC, 2009). Oba dva typy šetření provedl Český 1 Uvedené sdělení vyvolává otázky několika druhu, na které v současné odborné literatuře neexistuje jednotná odpověď. Je např. otázkou, jestli uplynulý demografický vývoj můžeme hodnotit přívlastky jako pozitivní nebo negativní. Možnost výrazně ovlivňovat demografický vývoj a vůbec společnost jako celek byla vlastní předcházejícímu režimu, současný veřejný konsensus přiznává státu mnohem menší roli. Ta, spíš než v řízení společnosti, spočívá v korekci negativních dopadů působení tržních sil na společnost. V této souvislosti je třeba zmínit i druhou otázku, která diskutuje, nakolik je demografický vývoj ovlivněn nastavením fiskální politiky. Ani na tuto otázku pak neexistuje jednoznačná odpověď. 2

statistický úřad. V další části prezentujeme vývoj postavení domácností s dětmi mezi roky 1996 až 2009. Zajímá nás vývoj struktury domácností, jejich příjmů a postavení ve společnosti. Na základě provedených analýz uzavíráme shrnutím a rekapitulací základních zjištění. Současná podoba studie předchází semináři, který k projektu bude uspořádán v měsíci červnu. Předpokládáme, že na semináři budou základní zjištění z této studie diskutována, a že studie bude upravena na základě podnětů, které ze semináře vzejdou. 3

1 Použitá data a metodologie výzkumu Následující kapitola nejprve diskutuje data, která by byla vhodná pro provedení analýzy vývoje struktury a skladby příjmů českých domácností. V druhé části je navržena metodika, podle které budou následně data prezentována. 1.1 Dostupná data a možnosti jejich využití Analýzy vývoje struktury českých domácností je potřeba provádět na reprezentativních datech, nejlépe takových, která kvalitně odráží základní socioekonomické charakteristiky domácností a které sbírány jednotným způsobem v dlouhém časovém období. Jako ideální se nám jeví datový vzorek, který by splňoval následující principy: (1) velký reprezentativní výběrový soubor; (2) sestavený na principu náhodného výběru; (3) s malou mírou non-respons; (4) vhodnou strukturu otázek, která pokrývá všechny relevantní aspekty zkoumaného problému; (5) pravidelné šetření pro komparaci v čase a (6) vzájemná kompatibilita se zahraničními výzkumy pro mezinárodní srovnání výsledků. Důležitou otázkou je rovněž dostupnost dat a jejich cenová náročnost. Jako téměř ideální pro analýzu se jeví široká výběrová šetření typu Mikrocensus nebo SILC. Na druhou stranu ani ony nejsou zcela vyčerpávající a vzájemně srovnatelné. Z hlediska dlouhodobého sledování a vzájemné srovnatelnosti šetření a výběrových souborů je možné využít dat ze specifických výběrových souborů typu Statistiky rodinných účtů. Taktéž užití tohoto zdroje dat je spojeno s některými metodologickými problémy, které jsou dále diskutované. 1.1.1 Mikrocensus Mikrocensus bylo pravidelné příjmové šetření, které bylo prováděno ČSÚ metodou náhodného výběru. Vzorek Jedním z důvodů pro jeho zavedení bylo vytvoření opory pro stanovení kvót u statistik rodinných účtů. Mikrocensus se prováděl jednou za 2 5 let, poslední Mikrocensus proběhl na jaře 2003, údaje výběrového zjišťování o peněžních a naturálních příjmech hospodařících domácností jsou za rok 2002 (i vzhledem k tomu je oficiální název šetření Mikrocensus 2002 ). Smyslem Mikrocensu je získat údaje o úrovni příjmů a jejich struktuře, a také základní sociálně demografické charakteristiky domácností (členů). Počet vyšetřených hospodařících domácností v Mikrocensu 2002 byl 7973 a v Mikrocensu 1996 dokonce 28148. Bohužel struktura dat v obou šetřeních se mírně liší. 4

1.1.1 Statistika rodinných účtů Statistika rodinných účtů sleduje hospodaření jednotlivých soukromých domácností. Údaje o spotřebě v jednotlivých domácnostech a o vlivu různých faktorů (situace na trhu, změna cen) na strukturu vydání a spotřební chování nelze získat z jiných dat. Tato data lze využít pro sociální a ekonomický výzkum nebo pro rozhodování při uskutečňování sociální politiky. Statistika rodinných účtů se využívá hlavně pro další potřeby cenové statistiky (váha indexů jednotlivých výdajových skupin). Statistika rodinných účtů je jedno z nejstarších pravidelně se opakujících typů šetření prováděných na území ČR. Nevýhodou tohoto šetření je omezená reprezentativnost výběrového vzorku, který je získáván tzv. záměrným kvótním výběrem. Ten neumožňuje optimálně vyhodnotit přesnost výsledků na základě matematicko-statistických metod a přepočet statistik na celou populaci je problematický (i když ČSÚ zveřejňuje spotřební vydání za kvantilové skupiny, na základě kterých jsou pak konstruovány mikrosimulační modely spotřeby českých domácností). Ve statistice rodinných účtů existují dva typy souborů: základní zpravodajský soubor, zajišťuje reprezentativnost výsledků za sociální skupiny celé populace a doplňkový soubor, do něho jsou vybírány rodiny s dětmi s minimálními příjmy (do 1,3 násobku ŽM). 1.1.2 Šetření sociální situace domácností (SSD 2001) Šetření o sociální situaci domácností provedené Českým statistickým úřadem bylo přípravou na podobně zaměřené zjišťování SILC ( Statistics on Income and Living Conditions - šetření o příjmech a životních podmínkách). Toto šetření proběhlo v květnu a červnu roku 2001. Jednalo se o jednorázové výběrové šetření o sociální situaci domácností v ČR. Šetření mělo zajistit údaje o příjmech osob za rok 2000, tak jako v Mikrocensu, dále pak sociální a demografické charakteristiky domácností i osob, postojové otázky a otázky týkající se bydlení (náklady, vybavení domácností (údaje jsou za období šetření, tj. za měsíc květen a červen 2001). Vysoká míra non-response (39 ) však zapříčila některá omezení výsledků šetření. Například nebylo možno provést jemnější členění příjmů, uváděny jsou pouze čisté peněžní příjmy, jejichž součástí jsou pracovní, sociální a ostatní příjmy. 1.1.3 Šetření o příjmech a životních podmínkách domácností (SILC) Český statistický úřad (ČSÚ) provádí od roku 2005 pravidelná šetření o příjmech a životních podmínkách domácností. Toto šetření se koná na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), které bylo následně vyhlášeno v Úředním věstníku EU dne 3. července 2003. Podle tohoto nařízení byl projekt EU-SILC zahájen v roce 2004 ve všech členských státech EU, na Islandu a v Norsku. Tento projekt navazuje na The European Household Panel Survey (ECHP), 5

které se konalo od roku 1994 a bylo ukončeno v roce 2001. Hlavním cílem šetření je získat srovnatelné údaje o sociální situaci obyvatel ve všech zemích Evropské unie. Dalším cílem je získat data, která poskytnou potřebné informace pro vytváření sociální politiky státu v oblastech jako je sociální péče, daňový systém, politika zaměstnanosti, dále pak pro hodnocení dopadu přijatých opatření v těchto oblastech. Výsledky je možno využit i v sociálních vědách a pro srovnání životní úrovně českých domácností v celoevropském měřítku. Domácnosti jsou do šetření vybírány na základě náhodného výběru, přičemž každý rok by měla být obnovena čtvrtina výběrového vzorku (rotační panel). Zatímco v roce 2005 bylo vyšetřeno 4400 hospodařících domácností, v roce 2009 se výběrový vzorek blíží 10 tis. Vyšetřených domácností. Šetření poskytuje informace o reálných životních podmínkách domácností a postojích k nim v kombinaci s údaji o jejich příjmové situaci. Metodika šetření je dána Eurostatem. Dotazník, který domácnosti vyplňují, obsahuje data o příjmech a pracovní aktivitě jednotlivých členů domácností, údaje o bydlení, sociálních dávkách, vzdělání, zdraví apod. Tak jako v Mikrocensu jsou údaje o příjmech domácností uváděny s ročním zpožděním. 1.2 Srovnání Mikrocensu (2002) se Statistikou rodinných účtů (2002) Jak už bylo uvedeno, Statistika rodinných účtů patří mezi nejstarší pravidelně prováděné šetření na území ČR. Proti jejímu užití pro analýzu sociální situace domácností lze mít některé argumenty, které se pokusíme naznačit v následující pasáži studie. Mezi časté argumenty patří, že tato Statistika rodinných účtů je primárně určena ke sledování výdajů domácností a nikoliv jejich příjmů. Je tomu tak i vzhledem k tomu, že složení domácností ve SRÚ zcela neodpovídá složení domácností v ČR měřené Mikrocensem, což je dáno odlišnou metodikou sběru dat (kvótní výběr proti náhodnému výběru). V další části textu se pokusíme porovnat data z Mikrocensu (2002) s daty ze SRÚ (2002) a pokusit se odpovědět na otázku, nakolik je výsledek analýzy sociální situace domácností odlišný při užití různých datových zdrojů 2. Tabulka č. 1 znázorňuje strukturu a příjmy jednotlivých sociálních skupin domácností podle statistiky rodinných účtů za rok 2002 a Mikrocensu 2002. 2 Dle zadání projektu je analýza navrhována na datech SRÚ, Mikrocensu a datech SILC. Primárně se ovšem kloníme k názoru provádět analýzy na datech, které jsou výsledkem náhodného výběru domácností. K tomuto názoru přispěly i naše dřívější konzultace s ČSÚ, který nás upozornil na některé záludnosti použití databází SRÚ. 6

Tabulka č. 1 Domácnosti podle sociálních skupin, SRÚ 2002 a MC 2002 Domácnosti úhrnem Zaměstnanci celkem Samostatně činní celkem Podíl v : SRÚ 2002 100,0 55,7 13,6 MC 2002 100,0 49,8 12,8 SRÚ MC SRÚ MC SRÚ MC Průměrný počet na domácnost: členů 2,47 2,50 2,78 2,82 3,14 3,10 ekonomicky aktivních 1,15 1,11 1,57 1,66 1,72 1,72 nezaopatřených dětí 0,71 0,61 0,95 0,80 1,15 1,00 nepracujících důchodců 0,47 0,56 0,08 0,17 0,07 0,15 Čistý peněžní příjem na osobu 93 153 92 986 96 145 96 961 95 258 107 623 Sociální příjmy 23 425 25 780 11 968 11 968 8 668 10 708 Index čistého peněžního příjmu SRÚ 2002/MC 2002 100,2 99,2 88,5 Zdroj: vlastní výpočty Následující tabulka č. 2 ukazuje základní rozdíly ve složení domácností podle Mikrocensu a podle SRÚ. Z tabulky vyplývá, že průměrný počet členů průměrné domácnosti je přibližně stejný. Pokud už někde rozdíl je, pak ve SRÚ je větší zastoupení rodinných domácností s nezaopatřeným dítětem oproti nižšímu zastoupení domácností důchodců. Tato skutečnost by mohla indikovat, že ve SRÚ budou hrát dávky SSP větší roli, než hrají ve statistice MC. U důchodových dávek by tomu mohlo být naopak. Tabulka č. 2 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2002 v ČR počty osob Decil 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 průměr MIKROCENZUS 2002 členů 3,49 3,26 2,78 2,41 2,21 2,14 2,03 2,35 2,29 1,99 2,5 ekonomicky aktivních 0,72 1,18 1,06 0,8 0,74 0,87 0,95 1,47 1,67 1,62 1,11 nezaopatřených dětí 1,66 1,3 0,81 0,48 0,39 0,35 0,27 0,35 0,28 0,2 0,61 nepracujících důchodců 0,2 0,29 0,66 1 1 0,86 0,72 0,46 0,25 0,12 0,56 SRÚ 2002 členů 3,92 3,07 2,59 2,29 2,20 2,08 2,33 2,25 2,08 1,86 2,47 ekonomicky aktivních 1,25 1,20 0,96 0,67 0,75 0,81 1,20 1,41 1,64 1,61 1,15 nezaopatřených dětí 2,02 1,29 0,87 0,58 0,50 0,41 0,55 0,44 0,28 0,14 0,71 nepracujících důchodců 0,09 0,33 0,65 0,97 0,86 0,79 0,50 0,31 0,12 0,08 0,47 Rozdíl (Mikrocensus minus SRÚ) členů -0,43 0,19 0,19 0,12 0,01 0,06-0,30 0,10 0,21 0,13 0,03 ekonomicky aktivních -0,53-0,02 0,10 0,13-0,01 0,06-0,25 0,06 0,03 0,01-0,04 nezaopatřených dětí -0,36 0,01-0,06-0,10-0,11-0,06-0,28-0,09 0,00 0,06-0,10 nepracujících důchodců 0,11-0,04 0,01 0,03 0,14 0,07 0,22 0,15 0,13 0,04 0,09 Zdroj: vlastní výpočty Pokud se podíváme na rozčlenění domácností do jednotlivých decilových skupin, pak největší rozdíly SRÚ a MC nalezneme v případě prvního decilu, kde jsou absolutní rozdíly největší. Větší počet nezaopatřených dětí ve SRÚ se oproti MC taktéž nachází v třetí až osmé decilové 7

skupině. Následující graf č. 1 nezkoumá absolutní rozdíly mezi analyzovanými statistikami, ale dívá se, jak jsou některé skupiny obyvatel (nezaopatřené děti a důchodci) rozděleni do jednotlivých decilových skupin (Pseudo-Lorenzovy křivky). U dětí se ukazuje, že jejich rozložení do jednotlivých decilových skupin je v případě SRÚ i MC v zásadě stejné. Pokud tedy SRÚ zachycuje oproti MC více dětí, děje se tak rovnoměrně ve všech decilových skupinách. Např. i přes výše viděný velký rozdíl se v první decilové skupině se podle MC i podle SRÚ zde nachází stejný podíl dětí z celku (27,2 všech dětí v případě MC a 28,5 v případě SRÚ). Pokud se podíváme na rozložení důchodců, můžeme opět konstatovat, že jejich rozložení do jednotlivých decilových skupin je (i přes existenci rozdílu v počtu zachycených důchodců) v obou typech šetření totožné. Graf č. 1 Rozdělení dětí a důchodců do jednotlivých decilových skupin v roce 2002 Zdroj: vlastní výpočty Následující tabulka č. 3 porovnává čisté peněžní příjmy domácností (ČPP) a jejich složení podle dat MC (2002) a SRÚ (2002). Pokud se podíváme na průměrnou domácnost, opět můžeme konstatovat, že obě dvě statistiky se od sebe liší pouze nepatrně. Výraznější rozdíl je ovšem u domácností jednotlivých decilových skupin, kdy záběr MC je širší než SRÚ (to lze pozorovat hlavně u absolutního rozdílu v ČPP u prvních a posledních decilových skupin. U průměrné domácnosti je největší rozdíl u sociálních příjmů a jejich složení, kdy u MC hrály větší roli důchody a u SRÚ dávky SSP. Tento rozdíl lze přitom plně vysvětlit (alespoň v případě důchodů) rozdílným složením domácností (viz předcházející tabulka). 8

Tabulka č. 3 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2002 v ČR příjmy domácností Decil 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 průměr MIKROCENZUS 2002 hrubé peněžní příjmy 42 808 65 035 78 834 86 700 94 136 102 915 115 300 136 757 173 606 298 701 110 805 čisté peněžní příjmy 39 815 56 980 69 098 77 194 83 686 90 394 99 238 113 282 138 489 228 342 92 986 sociální příjmy 19 948 16 144 24 348 36 059 40 918 38 641 38 144 24 274 15 704 11 388 25 780 důchody 4 230 6 691 18 097 32 043 37 756 35 952 35 203 21 339 12 522 9 403 19 785 dávky SSP 8 781 5 427 3 197 1 673 1 390 1 112 743 758 672 290 2 890 SRÚ 2002 hrubé peněžní příjmy 58 690 75 238 85 279 89 443 97 319 105 464 118 870 137 137 167 706 233 261 109 011 čisté peněžní příjmy 51 831 65 492 74 429 80 339 86 224 93 004 101 583 114 898 137 106 189 719 93 153 sociální příjmy 13 288 16 369 24 531 37 403 37 332 37 687 25 545 22 153 14 661 13 940 23 425 důchody 1 443 7 602 18 532 33 486 32 460 33 534 20 513 15 974 9 181 8 906 16 795 dávky SSP 9 461 5 635 3 302 2 279 2 189 1 971 1 680 1 237 752 342 3 483 Rozdíl (Mikrocensus minus SRÚ) hrubé peněžní příjmy -15 882-10 203-6 445-2 743-3 183-2 549-3 570-380 5 900 65 440 1 794 čisté peněžní příjmy -12 016-8 512-5 331-3 145-2 538-2 610-2 345-1 616 1 383 38 623-167 sociální příjmy 6 660-225 -183-1 344 3 586 954 12 599 2 121 1 043-2 552 2 355 důchody 2 787-911 -435-1 443 5 296 2 418 14 690 5 365 3 341 497 2 990 dávky SSP -680-208 -105-606 -799-859 -937-479 -80-52 -593 Zdroj: vlastní výpočty Předcházející část ukazovala hlavní rozdíly mezi daty Statistiky rodinných účtů a mikrocensu. Po provedeném srovnání tak můžeme konstatovat následující: 1. Existují dílčí rozdíly ve složení domácností v datech MC (2002) a SRÚ (2002). Zatímco v MC jsou více zastoupeny domácnosti důchodců, ve SRÚ potom rodinné domácnosti s nezaopatřenými dětmi. Uvedené rozdíly jsou ovšem rovnoměrně rozprostřeny do všech decilových skupin. 2. Statistiky MC pravděpodobně lépe pokrývají oba dva kraje společnosti. Výše ČPP na osobu se v datech MC a SRÚ u průměrné domácnosti téměř neliší, rozdíl v prvních a posledních decilových skupinách je ovšem značný. 3. Vlivem rozdílů ve složení domácností je (děti a důchodci) je i odlišná výše jednotlivých sociálních příjmů ve statistice MC a SRÚ. 9

1.3 Data použitá v další analýze Vzhledem k výše popsanému budou v další analýze využita data Mikrocensu 1996, Mikrocensu 2002 a SILC 2009. Vedou nás k tomu hlavně dvě následující skutečnosti: (1) potřeba pracovat s daty, která vznikly z náhodného šetření a ve kterých jsou všechny zastoupeny domácnosti a (2) potřeba využít taková šetření, která v jednotlivých letech zjišťovala stejný okruh otázek. Vzhledem k tomu, že nás až tak nezajímá spotřeba domácností, jako spíš jejich struktura a příjmové složení, je lepší využít výše naznačené datové soubory. 1.4 Způsob prezentace statistických údajů za domácnosti s dětmi Vývoj domácností s dětmi a vývoj a strukturu jejich příjmů budeme v následujícím textu prezentovat následujícím způsobem: primárním hlediskem třídění bude rozlišení hospodařících domácností bez dětí a domácností s dětmi; domácnosti s dětmi potom budou dále rozlišeny v závislosti na počtu dětí, doplňujícím hlediskem bude členění domácností dle ekonomické aktivity. V první části nás bude zajímat vývoj počtu a struktury domácností podle charakteristik společných ve všech použitých šetřeních. Bližší přehled o výběru prezentovaných vlastností nám podává následující tabulka. Pro snadnější uchopení diskutovaných čísel jsou tato většinou prezentována v relativních počtech tak, aby jejich řádkový nebo sloupcový součet dával 100. Tabulka č. 4 Vlastnosti vybrané pro další prezentaci domácností s dětmi a jejich vzájemná srovnatelnost v různých typech šetření Mikrocensus 1996, Mikrocensu 2002 SILC 2009 Velikosti obce Velikosti obce Typu obce Typu obce Počet nepracujících důchodců Počet nepracujících důchodců Druh domácnosti Druh domácnosti Příčiny neúplnosti rodiny Příčiny neúplnosti rodiny Stáří sňatku Stáří sňatku Vzdělání přednosty (dle úplnosti domácnosti) Vzdělání přednosty (dle úplnosti domácnosti) Pracovní aktivity není v MC 1996 Druh domu není v MC 1996 10 Pracovní aktivity Druh domu/bytu + typ nájmu Druh bytu hypotéka Plocha bytu na osobu

V další části prezentujeme charakteristiku příjmové situace domácností a jejich vývoj v čase. Ukazujeme zejména nominální a relativní vývoj čistých peněžních příjmů domácnosti, přičemž pro lepší srovnání používáme jednotkové ukazatele. Zde prezentujeme příjmové položky buď na osobu, nebo na tzv. spotřební jednotku (dle definice EU: 1/0,5/0,3). V kapitole věnujeme zvýšenou pozornost vývoji objemu dávek, které k rodinám jdou, a ukazujeme též vývoj nárokovatelnosti těchto dávek. Tabulka č. 5 Skladba čistých peněžních příjmů: MC 1996 a 2002 SILC 2009 Příjmy z pracovní činnosti Příjmy z pracovní činnosti Zaměstnání Zaměstnání Podnikání Podnikání Sociální příjmy Sociální příjmy Pojistné dávky Pojistné dávky Dávky SSP Dávky SSP Dávky SP+jiné Dávky HN+jiné Jiné příjmy Jiné příjmy Daně (vč. SZP) Daně (vč. SZP a daňového bonusu) Čistý peněžní příjem Čistý peněžní příjem V poslední části ukazujeme jaké je a jak se vyvíjí příjmové zařazení domácností s dětmi ve společnosti. K tomu použijeme zejména charakteristiku peněžní chudoby domácnosti dle definice Eurostatu (příjem na spotřební jednotky nižší než 60 ekvalizovaného příjmového mediánu) a dále pak rozřazení domácností do decilových skupin. Již míněným pomocným hlediskem bude rozsah ekonomické aktivity domácnosti. Všechna prezentovaná data budou předána zadavateli výzkumu v samostatném souboru MS Excel pro jejich případné další zpracování. 11

2 Výsledky charakteristika vývoje postavení domácností s dětmi v ČR v letech 1996-2009 V následující části prezentujeme komentované tabulky ve struktuře, jak byla popsána v kapitole 1.4. Pro lepší uchopení jsou tabulky prezentovány v relativních hodnotách. Tabulky v kompletní podobě lze nalézt v přiloženém excelovském soboru. Jiné pohledy na prezentovaná data lze na vyžádání zadavatele dopracovat. 2.1 Vývoj počtu domácností a jejich struktura 2.1.1 Domácnosti podle velikosti obce Následující tabulka ukazuje vývoj v počtech domácností mezi roky 1996 a 2009 podle počtu dětí a dle velikosti obce. Na tabulku navazují jiné tabulky s relativními počty. Tabulka č. 6 Absolutní počet domácností mezi roky 1996 až 2009 dle počtu dětí Velik ost Počet dětí rekódovaný (1996) NE ANO 1 2 3 4+ Total Count Count Count Count Count Count Count 1 46627 20953 8207 8448 3425 872 67580 2 160141 99738 42744 44137 10936 1921 259879 3 176992 130771 51360 61890 13956 3565 307763 4 188121 126555 49157 59744 14876 2778 314676 5 224917 170820 71015 80668 16073 3064 395737 6 188571 146268 64995 66434 12804 2035 334839 7 438673 356827 164773 162716 24598 4740 795501 8 239761 185850 89676 80571 12819 2784 425610 9 567191 353591 177356 154256 19761 2217 920782 Total 2230993 1591373 719284 718865 129248 23976 3822366 Velik ost Počet dětí rekódovaný (2009) NE ANO 1 2 3 4+ Total Count Count Count Count Count Count Count 1 56809 25990 11874 10329 3787 0 82799 2 140381 74362 32934 32467 6212 2749 214743 3 227295 115194 50042 56071 8116 965 342489 4 229632 132619 51864 62783 15698 2275 362251 5 277300 170858 73444 77322 18040 2051 448158 6 222032 115724 53987 51829 8674 1235 337757 7 557148 319530 162599 135402 16186 5344 876678 8 319841 185913 102514 73203 9280 916 505754 9 640710 305027 169988 116273 17676 1090 945737 Total 2671148 1445216 709245 615678 103667 16625 4116364 Velikost obce 1 do 199 obyvatel 2 200 až 499 3 500 až 999 4 1 000 až 1 999 5 2 000 až 4 999 6 5 000 až 9 999 7 10 000 až 49 999 8 50 000 až 99 999 9 100 000 a více obyvatel 12

Výše uvedená tabulka ukazuje, že zatímco celkový počet hospodařících domácností mezi roky 1996 a 2009 se zvýšil asi o 300 tis., počet domácností s dětmi ve stejném období poklesl o cca 146 tisíc. Zároveň jde vidět, že největší pokles zaznamenal počet domácností s dvěma a více dětmi, kupříkladu počet domácností s třemi dětmi poklesl o 20, počet domácností s více dětmi dokonce o jednu třetinu. Při interpretaci zjištění za domácností se třemi a více dětmi je potřeba vzít v úvahu fakt, že tyto jsou v použitých šetřeních zastoupeny pouze minimálně (0,6 v roce 1996, resp. 0,4 v roce 2009) a že prezentované údaje mohou podléhat zkreslení. Tabulka č. 7 Relativní počet domácností mezi roky 1996 až 2009 dle velikosti obce Má domácnost děti? (1996) Má domácnost děti? (2002) Má domácnost děti? (2009) Velikost NE ANO Total NE ANO Total NE ANO Total Row Row Row Row Row Row Row Row Row 1 69 31 100 69 31 100 2 62 38 100 63 37 100 65 35 100 3 58 42 100 63 37 100 66 34 100 4 60 40 100 60 40 100 63 37 100 5 57 43 100 57 43 100 62 38 100 6 56 44 100 58 42 100 66 34 100 7 55 45 100 60 40 100 64 36 100 8 56 44 100 67 33 100 63 37 100 9 62 38 100 68 32 100 68 32 100 Total 58 42 100 62 38 100 65 35 100 Z předcházející tabulky jde vidět, že domácnosti s dětmi se vyskytují víceméně rovnoměrně ve všech velikostních kategoriích obcí, přece jenom ale relativně větší počet domácností s dětmi nalezneme v sídlech s počtem obyvatel mezi 1 až 100 tis. obyvateli. Zdá se, že příliš malé obce nevytvářejí dostatečné zázemí pro rodiny s dětmi, naopak obce nad 100 tis. obyvatel jsou regionálními centry s veškerou dostupnou infrastrukturou, které přirozeně poskytují větší možnosti pro ekonomicky aktivní bezdětné domácnosti nebo naopak občany v postproduktivním věku. Vyšší ekonomický potenciál větších sídel se dále projevuje v menším zastoupení domácností s více dětmi. Tabulka č. 8 Relativní počet domácností s dětmi mezi roky 1996 až 2009 dle velikosti obce Počet dětí rekódovaný (1996) Počet dětí rekódovaný (2009) Velikost 1 2 3 4+ 1 2 3 4+ 1 1 1 3 4 2 2 4 0 2 6 6 8 8 5 5 6 17 3 7 9 11 15 7 9 8 6 4 7 8 12 12 7 10 15 14 5 10 11 12 13 10 13 17 12 6 9 9 10 8 8 8 8 7 7 23 23 19 20 23 22 16 32 8 12 11 10 12 14 12 9 6 9 25 21 15 9 24 19 17 7 Total 100 100 100 100 100 100 100 100 13

2.1.2 Domácnosti podle typu obce Zjištění z předcházející části potvrzuje i následující tabulka, která člení domácnosti dle typu obce. Oproti bezdětným domácnostem je např. v Praze relativně nižší počet domácností s dětmi. Informace pro Mikrocensus 1996 nejsou srovnatelné s údaji z dalších šetření, proto je neprezentujeme. Tabulka č. 9 Relativní počet domácností mezi roky 1996 až 2009 dle typu obce Má domácnost děti? (2002) Má domácnost děti? (2009) Typ obce NE ANO Total NE ANO Total 1 15 10 13 14 12 13 2 14 13 14 15 15 15 3 40 43 41 38 41 39 4 31 34 32 33 32 32 Total 100 100 100 100 100 100 Typ obce 1 hl. m. Praha 2 krajská města 3 městské obce 4 venkovské obce 2.1.3 Domácnosti podle počtu nepracujících důchodců Počet nepracujících důchodců může být pro domácnosti s dětmi důležitý, protože přítomnost nepracujícího důchodce v domácnosti může usnadnit rozhodování, jestli mít děti nebo nikoliv (pokud předpokládáme, že důchodce pomůže s výchovou dětí). Jak už ukázala tabulka č. 6, absolutně došlo k velkému nárůstu v počtu bezdětných domácností, následující tabulka ukazuje, že se převážně jednalo o domácnosti, kde nejsou přítomni nepracující důchodci (ekonomicky aktivní bezdětné domácnosti). Tabulka č. 10 Relativní počet domácností mezi roky 1996 až 2009 dle počtu důchodců Počet Počet dětí rekódovaný (1996) Počet dětí rekódovaný (2009) neprac. NE 1 2 3 4+ Total NE 1 2 3 4+ Total důcho dců Colum n Colum n Colum n Colum n Colum n Colum n Colum n Colum n Colum n 0 36 84 93 90 85 58 40 87 93 94 88 58 1 40 13 6 9 12 27 37 11 6 3 12 27 2 23 3 1 1 3 14 22 2 1 3 0 15 3 1 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Total 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Tabulka zároveň ukazuje, že relativně vyšší počet nepracujících důchodců se vyskytuje u domácností s jedním dítětem a potom u domácností s více dětmi. Celkově mezi roky 1996 až 2009 nelze pozorovat žádný větší rozdíl. 14

2.1.4 Domácnosti podle druhu domácnosti Následující dvě tabulky ukazují, že se mezi roky 1996 až 2009 mírně změnila struktura domácností s dětmi z pohledu jejich úplnosti/neúplnosti. Pokud bychom měli posuzovat rodiny s dětmi, pak v uvedeném období poklesl relativní počet čistých úplných rodin ve prospěch rodin neúplných nebo rodin smíšených. Tabulka č. 11 Relativní počet domácností mezi roky 1996 až 2009 dle druhu domácnosti Má domácnost děti? (1996) Má domácnost děti? (2002) Má domácnost děti? (2009) Druh NE ANO Total NE ANO Total NE ANO Total domácnosti 1 37 71 51 39 67 50 37 68 48 2 17 16 16 13 14 13 15 17 16 3 0 10 4 0 15 6 0 11 4 4 7 4 6 8 4 7 9 5 7 7,8,9 39 0 23 40 0 25 39 0 26 Total 100 100 100 100 100 100 100 100 100 DOM Druh domácnosti 1 čistá úplná rodina, v níž nežijí další příbuzní (např. babička, strýc, neteř) a) bezdětná dvoučlenná rodina (manžel+manželka, druh+družka) b) rodina s dětmi (žádné dítě v domácnosti není ekon. aktivní) 2 smíšená úplná rodina a) bezdětná rodina, kde je další člen domácnosti (tchyně, dědeček,vnuk) b) rodina s dětmi, kde některé (jiné) dítě je ekon. aktivní c) rodina s dětmi, s níž žijí další členové domácnosti 3 čistá neúplná rodina s dětmi (v domácnosti je jen jeden rodič) 4 smíšená neúplná rodina s dětmi (v domácnosti je jen jeden rodič, jinak jako u znaku 2/b,c) 7,8,9 nerodinná domácnost nebo domácnost jednotlivce Tabulka č. 12 Relativní počet domácností mezi roky 1996 až 2009 dle druhu domácnosti a počtu dětí Počet dětí rekódovaný (1996) Počet dětí rekódovaný (2009) Druh 1 2 3 4+ 1 2 3 4+ domácnosti 1 58 82 82 72 55 80 79 74 2 24 8 10 18 24 9 9 23 3 12 8 7 7 13 9 10 2 4 6 1 1 2 8 1 1 2 Total 100 100 100 100 100 100 100 100 Mohlo by se jevit jako zvláštní, že struktura domácností se poměrně výrazně liší v závislosti na počtu dětí. Zatímco čistá, úplná rodina je výsadou domácností s 2 nebo třemi dětmi, domácnost s jedním dítětem je v mnohem větší míře smíšeného druhu (pravděpodobně vícegenerační domácnosti) nebo je neúplná. Vícegenerační rodiny můžeme pozorovat i v případě, kdy je v domácnosti větší počet dětí (pozor ale na malé zastoupení tohoto typu domácností). Tabulka 12 neindikuje jiné časové posuny, než jaké byly ukázány již u tabulky 11. 15

2.1.5 Domácnosti podle příčin neúplnost Zjištění z předchozí části dále dokresluje následující tabulka, která zjišťuje příčiny neúplnosti rodiny (v tabulce 11 kód 3). Ukazuje se, že hlavním důvodem je fakt, že se úplná rodina buď rozpadla, nebo nikdy nevznikla. Jak už bylo naznačeno, toto se ve větší míře týká domácností s jedním dítětem. V případě domácností se třemi a více dětmi nejsou výstupy průkazné, vzhledem k malému počtu pozorování. Tabulka č. 13 Relativní počet domácností v roce 2009 dle příčin neúplnosti Počet dětí rekódovaný (2009) Příčiny 1 2 3 4+ Total (děti) neúplnosti N N N N N 0 87 91 90 98 89 1 3 1 2 0 2 2 9 6 7 0 7 3 1 1 1 2 1 4 0 0 1 0 0 Total 100 100 100 100 100 Příčiny neúplnosti rodiny (jen u čistých neúplných rodin, jinak bez kódu) 1 osoba v čele HD je svobodná 2 rozvedená 3 ovdovělá 4 manželé bydlí odděleně 2.1.6 Domácnosti podle stáří sňatku (manželské domácnosti) Dle následující tabulky se průměrné stáří sňatku mezi roky 1996 až 2009 u domácností s dětmi prodloužilo asi o 2 roky. V případě zájmu lze připravit tabulky s kódovaným stářím sňatku, ale vzhledem k vývoji sňatečnosti v ČR se domníváme, že by to pouze ukázalo na klesající počet domácností, které se berou. Tabulka č. 14 Vývoj stáří sňatku mezi roky 1996 až 2009 Má domácnost děti? (2009) NE ANO Total Mean Count Mean Count Mean Count 1996 32 1142622 14 1332064 22 2474686 2002 33 1172669 15 1125023 24 2297692 2009 35 1245702 16 1064262 26 2309964 2.1.7 Domácnosti podle vzdělání přednosty Následující tabulka ukazuje vzdělání osoby v čele domácnosti podle počtu dětí. Ve statistických šetřeních je v čele domácnosti většinou nejstarší osoba a většinou je to muž. Nemělo by být překvapivé, že vyšší vzdělání přednosti dosahují domácnosti s dětmi, důvodem je pak především to, že jde o mladší domácnosti (domácnosti bez dětí jsou ve velké míře tvořeny důchodcovskými 16

domácnostmi s nižším vzděláním). Zatímco domácnosti s menším počtem dětí (1 nebo dvě děti) mají častěji alespoň úplné středoškolské vzdělání s maturitou, u domácností s více dětmi se relativně častěji vyskytuje jako nejvyšší dosažené vzdělání přednosty pouze základní škola. Vzhledem k obtížnější porovnatelnosti údajů za delší období prezentujeme pouze údaje za rok 2009, v excelovského příloze jsou informace i za 2002 a 1996. Tabulka č. 15 Relativní počet domácností v roce 2009 dle vzdělání osoby v čele domácnosti Počet dětí rekódovaný (2009) Vzdělání NE ANO 1,2 3+ Total osoby v čele 2 14 6 5 12 11 3 44 43 43 43 44 4 28 31 32 25 29 5 1 1 1 0 1 6 1 1 1 1 1 7 1 2 2 1 1 8 10 15 15 16 12 9 1 1 1 2 1 Total 100 100 100 100 100 VZD_P Vzdělání osoby v čele 2 druhý stupeň ZŠ 3 vyučení, nižší střední (bez maturity) 4 úplné střední s maturitou 5 nástavbové studium, pomaturitní kurzy 6 vyšší odborné 7 vysokoškolské bakalářské 8 vysokoškolské magisterské či inženýrské 9 doktorské Informace v následující tabulce ukazují, že přednosta v neúplné domácnosti (většinou žena) má mnohem častěji nejvyšší dokončené vzdělání pouze základní školu. Úplné středoškolské vzdělání je rovněž častější v případě domácností čistých (ať úplných nebo neúplných). Obecně nejvyšší vzdělání dosahují domácnosti, které jsou tzv. úplné, čisté. Tabulka č. 16 Relativní počet domácností v roce 2009 dle vzdělání osoby v čele domácnosti a druhu domácnosti Druh domácnosti (2009) Vzdělání 1 2 3 4 7,8,9 Total osoby v čele 2 6 8 10 15 21 11 3 45 58 38 42 35 44 4 31 22 37 28 31 29 5 1 0 1 2 1 1 6 1 0 1 1 1 1 7 2 0 1 1 1 1 8 14 10 11 10 9 12 9 1 0 1 0 1 1 Total 100 100 100 100 100 100 17

2.1.8 Domácnosti podle charakteru bydlení Šetření Mikrocensus nemá dobré informace vztahující se k bydlení domácností. Následující tabulka je tak jediná, která ukazuje vývoj v této oblasti v čase, z informací z ní ovšem nic neplyne a pro potřeby studie je poměrně irelevantní, v jakém druhu domu domácnost bydlí. Tabulka č. 17 Relativní počet domácností v roce 2002 a 2009 dle druhu domu Má domácnost děti? (2002) Má domácnost děti? (2009) NE ANO Total NE ANO Total 1 33 35 33 43 41 42 2 10 9 10 3 12 13 12 57 58 57 4 45 43 44 5 1 1 1 1 0 1 Total 100 100 100 100 100 100 Druh domu 1 rodinný dům stojící samostatně 2 dvojdomek, řadový domek 3 bytový dům s méně než 10 byty 4 bytový dům s 10 a více byty 5 jiná budova, nezjištěno Naproti tomu následující tabulka člení druh bytu na vlastnické (Eurostat standardně prezentuje včetně družstevního) a na nájemní bydlení. Struktura bydlení domácností s dětmi se příliš neliší od struktury domácností bez dětí, oč mají domácnosti s dětmi menší podíl družstevního bydlení, o to mají větší podíl vlastnického bydlení (družstevních bytů se v posledních 20 letech postavilo méně, než bytů vlastnických). Pro domácnosti s dětmi je typické větší využití nájemních forem bydlení, zvlášť pro rodiny s větším počtem dětí (dostupnost této formy bydlení je tyto rodiny nejspíš mnohem nižší). Tabulka č. 18 Relativní počet domácností v roce 2009 dle druhu bytu Počet dětí rekódovaný (2009) NE ANO 1 2 3 4+ Total 1 38 41 37 43 52 50 39 2 25 22 25 20 11 8 24 3 11 12 12 12 8 0 11 4,5 22 23 24 22 26 38 22 6,7 4 2 2 2 3 4 3 Total 100 100 100 100 100 100 100 Druh bytu (právní důvod užívání) 1 vlastní dům 2 osobní vlastnictví 3 družstevní 4 nájemní 5 pronájem celého bytu 6 služební, domovnický 7 ostatní bezplatné užívání (bydlení u příbuzných) 18

Posledně zmíněnou informaci dále potvrzuje i následující tabulka. Plyne z ní, že rodiny s více dětmi relativně častěji skončí v bytech s tržním (ale i regulovaným) nájmem. Vzhledem k vyšším nákladům spojeným s touto formou bydlení bude reziduální příjem (po zaplacení nákladů spojených s bydlením) u těchto domácností a tím i jejich reálná koupěschopnost nižší. Vzhledem k tomu se dá též čekat větší ohrožení chudobou. Tabulka č. 19 Relativní počet domácností v roce 2009 dle druhu bytu a typu nájmu Počet dětí rekódovaný (2009) byt NE 1 2 3 4+ Total 1,2,3 74 74 75 71 58 74 tržní 4,5 6 7 5 9 18 6 regulovaný 4,5 16 17 17 18 20 16 6,7 4 2 2 3 4 3 Total 100 100 100 100 100 100 Ani domácnosti, které bydlí ve vlastnickém bydlení, nemusí být uchráněny od zvýšených nákladů souvisejících s bydlením. Jak ukazuje následující tabulka, téměř čtvrtina z nich je zatížena hypotéční půjčkou a musí platit splátky půjčky a její úrokové náklady. I v důsledku toho dnes Eurostat jako jednu z forem chudoby a bytové deprivace sleduje podíl nákladů na bydlení na disponibilních příjmech, kdy mezi náklady jsou započítávány úrokové náklady úvěrů na bydlení. Tabulka č. 20 Relativní počet domácností v roce 2009 dle toho, jestli mají hypoteční půjčku Má domácnost děti? (2009) Hypotéka? NE ANO Total Netýká se 26 26 26 Ano 7 23 13 Ne 67 52 62 Total 100 100 100 Z pohledu velikosti bytu nám následující tabulka ukazuje, že s rostoucím počtem dětí klesá podlahová plocha, která připadá na jednu osobu domácnosti. Již poměrně značný rozdíl je tento ukazatel v případě domácností s a bez dětí. Zajímavé by bylo rovněž sledovat ukazatel overcrowding rate (Eurostat) pro domácnosti s různým počtem dětí, ale tento ukazatel nyní ještě neumíme spočítat. Tabulka č. 21 Výměra bytu na jednu osobu v domácnosi v roce 2009 Počet dětí rekódovaný (2009) byt NE ANO 1 2 3 4+ Total Mean Mean Mean Mean Mean Mean Mean M2 na osobu 44,2 24,1 26,7 22,3 18,9 13,5 37,1 19

2.2 Vývoj příjmové situace domácností s dětmi a vliv sociálních dávek směrem k dítěti 2.2.1 Vývoj jednotlivých komponent čistých peněžních příjmů domácnosti Následující tabulka ukazuje, jak se pro domácnosti s dětmi a bez dětí mezi roky 1996 až 2009 vyvíjely čisté peněžní příjmy a jaká je jejich dekompozice na: příjmy pracovní, příjmy sociální a daňové odvody. V první části tabulky jsou hodnoty přepočítány na jednu osobu, v druhé části tabulky pak na spotřební jednotku. Sociální příjmy jsou rozlišeny na sociální příjmy pojistné (důchody, nemocenská a dávky v nezaměstnanosti), sociální příjmy ze státní sociální podpory (s vyčleněním přídavku na dítě a sociálního příplatku) a příjmy sociální péče, případně hmotné nouze v roce 2009. Pozorného čtenáře by mohlo zarazit fakt, že bezdětné domácnosti mají příjmy z přídavku na dítě a sociálního příplatku. V tomto případě je tomu tak proto, že domácnost v době šetření již mohla být bezdětnou, přitom v uplynulém roce ještě tento typ příjmů pobírala. Údaje z tabulky se mohou hůře interpretovat, např. fakt, že u bezdětné domácnosti tvoří sociální příjmy téměř 40. Z tohoto důvodu jsou v následující tabulce č. 22 bezdětné domácnosti ošetřeny pouze na domácnosti s ekonomicky aktivními členy. Tabulka č. 21 Nominální struktura čistých peněžních příjmů v letech 1996 až 2009 (hodnoty uvedeny v Kč na osobu a na spotřební jednotku dle definice EU) Má domácnost děti? (1996) Má domácnost děti? (2002) Má domácnost děti? (2009) NE ANO Total NE ANO Total NE ANO Total Mean Mean Mean Mean Mean Mean Mean Mean Mean Pracovní příjem 52 488 59 580 55 441 82 958 78 580 81 312 114 931 127 479 119 336 Ze zaměstnání 45 665 49 642 47 321 67 985 62 162 65 796 93 587 100 065 95 861 Z podnikání 6 823 9 938 8 120 14 973 16 417 15 516 21 345 27 414 23 475 Sociální příjem 31 579 7 565 21 581 47 264 12 515 34 198 67 321 14 709 48 850 Pojistné dávky 31 327 3 319 19 667 45 906 5 762 30 811 65 171 6 827 44 687 Dávky SSP 69 4 103 1 749 154 5 200 2 051 134 6 905 2 511 Příd. na dítě 26 2 597 1 096 30 3 027 1 157 19 1 383 498 + soc. přípl. Dávky HN 182 143 166 1 204 1 553 1 335 2 016 977 1 651 Ostatní příjmy 2 553 2 184 2 399 3 404 2 762 3 162 5 767 5 389 5 635 Daňové odvody -12 099-12 777-12 381-19 247-16 162-18 087-25 064-23 700-24 585 Čistý peněžní př. 74 521 56 552 67 040 114 380 77 694 100 585 162 956 123 878 149 236 Pracovní příjem 67 714 101 372 81 727 104 352 132 103 114 787 145 753 213 413 169 508 Ze zaměstnání 59 128 84 349 69 628 85 615 104 155 92 587 119 210 167 518 136 170 Z podnikání 8 586 17 023 12 099 18 737 27 947 22 200 26 543 45 896 33 337 Sociální příjem 37 691 13 038 27 427 56 209 21 051 42 989 80 703 25 189 61 212 Pojistné dávky 37 391 5 515 24 120 54 574 9 357 37 572 78 031 11 299 54 602 Dávky SSP 84 7 274 3 077 175 9 046 3 511 155 12 242 4 399 Příd. na dítě 36 4 578 1 927 35 5 247 1 994 25 2 405 861 + soc. přípl. Dávky HN 216 249 230 1 461 2 647 1 907 2 516 1 648 2 211 Ostatní příjmy 3 058 3 708 3 329 3 953 4 524 4 168 6 601 8 905 7 410 Daňové odvody -15 550-21 670-18 098-24 072-27 058-25 195-31 606-39 415-34 348 Čistý peněžní př. 92 913 96 447 94 384 140 443 130 619 136 749 201 450 208 092 203 782 20

Z prezentované tabulky je vidět, že mezi roky 1996 a 2009 klesl objem dávek, které rodiny domácnosti dostávaly na děti. A to nejenom v reálné hodnotě, ale i v nominální. Následující tabulka prezentuje předešlé informace očištěné o vliv ekonomicky neaktivních domácností (převážně důchodci). Přidává informaci o vývoji jednotlivých položek mezi roky 1996 a 2009 pro domácnosti s dětmi i bez dětí. Z této tabulky je jasně vidět, že zatímco většina veličin rostla podobným tempem (nejrychleji pak rostly příjmy z podnikání), dávky směrem k dítěti zaznamenaly velký propad a pouze vlivem většího rodičovského příspěvku se dávky SSP celkově nepropadly nijak výrazně. Za zmínku ještě stojí růst významu dávek hmotné nouze, což ale ve skutečnosti značně ovlivňují dávky směrem ke zdravotně postiženým občanům, kterými ČR nahradila přímé úhrady poskytovatelům služeb. Za zmínku snad ještě stojí, že daňové odvody rostly celkově pomaleji, zvlášť u rodin s dětmi. Tabulka č. 22 vývoj nominální struktury čistých peněžních příjmů v letech 1996 a 2009 (hodnoty uvedeny v Kč na spotřební jednotku dle definice EU) výběr omezen na domácnosti s dětmi nebo na domácnosti s ekonomicky aktivními členy Má domácnost děti? (1996) Má domácnost děti? (2009) Podíl 2009 / 1996 NE NE NE NE ANO Total NE ANO Total Mean Mean Mean Mean Mean Mean Mean Mean Mean Pracovní příjem 127 737 101 372 112 565 265 465 213 413 239 438 2,08 2,11 2,13 Ze zaměstnání 111 475 84 349 95 865 217 378 167 518 192 446 1,95 1,99 2,01 Z podnikání 16 262 17 023 16 700 48 087 45 896 46 991 2,96 2,70 2,81 Sociální příjem 17 799 13 038 15 059 36 802 25 189 30 995 2,07 1,93 2,06 Pojistné dávky 17 562 5 515 10 629 34 901 11 299 23 099 1,99 2,05 2,17 Dávky SSP 79 7 274 4 219 84 12 242 6 164 1,07 1,68 1,46 Příd. na dítě 50 4 578 2 656 23 2 405 1 214,45,53,46 + soc. přípl. Dávky HN 158 249 210 1 817 1 648 1 732 11,47 6,62 8,23 Ostatní příjmy 3 426 3 708 3 588 5 741 8 905 7 323 1,68 2,40 2,04 Daňové odvody -29 240-21 670-24 884-57 107-39 415-48 260 1,95 1,82 1,94 Čistý peněžní př. 119 723 96 447 106 328 250 902 208 092 229 496 2,10 2,16 2,16 Následující tabulka ukazuje vývoj relativní skladby příjmů pro domácnosti s různým počtem dětí. Z tabulky je zřejmé, že v obou sledovaných letech hraje zcela zásadní vliv příjem z ekonomické aktivity. Mohli bychom nyní opět povzdechnout nad zásadním snížením významu dávek směrem k dítěti, ale na druhou stranu je potřeba zmínit i skutečnost, ve sledovaném období došlo k poklesu daňových odvodů státu. Tato substituce je nejvíce patrná u domácností s více dětmi. Pokud totiž dáme dohromady dávky směrem k dítěti a daňové odvody, u domácnosti s jedním dítětem se toto podílí cca minus 20 v obou sledovaných letech, u domácnosti se třemi dětmi se tento ukazatel pohybuje kolem minus 7-10. Pro domácnost ekonomicky aktivní to neznamená žádnou výraznou 21

změnu. V případě domácnosti, kde chybí ekonomická aktivita, mohou mít s touto změnou distribučních kanálů prorodinné politiky určitý problém (i když zde pravděpodobně zasáhnou ekvalizační dávky hmotné nouze). Pokud se podíváme na růst čistých peněžních příjmů domácností a růst jeho komponent pro domácnosti s různým počtem osob (excelovský soubor), jdou poznamenat následující dvě zajímavosti. Zaprvé jde říct, že ve sledovaném období rostou čisté peněžní příjmy domácností s různým počtem dětí víceméně rovnoměrně, trochu rychleji (index 2,27) rostly domácnosti s jedním dítětem, oproti domácnosti se čtyřmi dětmi (index 1,92). Zadruhé jde vidět, že tato mírná odchylka u domácností s více dětmi vedla k tomu, že dávky směrem k dítěti u těchto domácností nominálně neklesly, ale zachovaly si svou hodnotu (cca 1000 Kč měsíčně). Reálně vzhledem k inflaci nebo vzhledem k růstu pracovních příjmů se samozřejmě jedná o propad. Tabulka č. 23 Relativní skladba čistého peněžního příjmu v letech 1996 a 2009 (hodnoty uvedeny v na spotřební jednotku dle definice EU) Počet dětí rekódovaný (1996) Počet dětí rekódovaný (2009) 1 2 3 4+ 1 2 3 4+ Pracovní příjem 107 106 93 69 105 101 91 70 Ze zaměstnání 92 85 76 60 82 81 66 52 Z podnikání 15 21 17 9 23 21 25 18 Sociální příjem 13 12 21 39 12 12 18 30 Pojistné dávky 7 4 5 8 6 4 5 7 Dávky SSP 5 8 16 29 5 6 12 21 Příd. na dítě + soc. přípl. 3 6 11 20 1 1 4 10 Dávky HN 0 0 1 1 1 1 2 2 Ostatní příjmy 3 4 4 4 4 5 5 6 Daňové odvody -23-22 -18-12 -20-18 -14-6 Čistý peněžní př. 100 100 100 100 100 100 100 100 2.2.2 Příjemci dávek směrem k dítěti (přídavek na dítě nebo sociální příplatek) Do počátku roku 1996 byl přídavek na dítě univerzálně vyplácenou dávkou, a proto ve statistice Mikrocensus 1996 tuto dávku pobírá téměř 90 (existují minimálně 3 důvody, proč to nemůže být 100 - (1) časové zpoždění u nově narozených dětí domácnost nemůže za minulý rok nic čerpat, (2) existence non take-up, (3) možné chyby ve statistice). Je přitom zajímavé, že ještě v roce 2002 čerpá dávky směrem k dítěti naprostá většina domácností s dětmi. Rychlý ekonomický růst a neprováděná valorizace ŽM vedou v druhé půli 20. století k poklesu nárokovosti na dávku, dle statistiky SILC 2009 čerpá tyto dávky pouze každá třetí rodina s dětmi. Tabulka č. 24 Podíl domácností, které v letech 1996, 2002 a 2009 čerpaly dávky směrem k dítěti Domácnost s dětmi 1996 2002 2009 N 22

Čerpá domácnost dávky směrem k dítěti? NE 13 18 67 ANO 87 82 33 Total 100 100 100 Již výše jsme naznačili, že u domácností s více dětmi klesly ve sledovaném období dávky směrem k dítěti pomaleji (nebo vůbec) než u domácností s menším počtem dětí. Tuto skutečnost též dobře potvrzuje následující tabulka. Tabulka č. 25 Čerpání dávek směrem k dítěti v letech 1996 a 2009 dle počtu dětí Čerpá Počet dětí rekódovaný (1996) Počet dětí rekódovaný (2009) domácnost 1 2 3 4+ 1 2 3 4+ dávky směrem k dítěti? NE 18 10 6 2 71 66 45 14 ANO 82 90 94 98 29 34 55 86 Total 100 100 100 100 100 100 100 100 2.3 Vývoj zařazení domácností s dětmi ve společnosti indikátory relativní míry chudoby V poslední části svou pozornost soustředíme na sledování pozice domácností s dětmi v české společnosti. Následující tabulka tak ukazuje relativní míru chudoby mezi českými domácnostmi s/bez dětí. Mezi sledovanými roky 1996 a 2009 se celkový podíl chudých rodin téměř nezměnil a zůstává na hodnotě 10. Mírně se zvětšil podíl chudých rodin s dětmi (11 oproti 9 ), ale tyto pohyby jsou poměrně nepatrné. Tabulka č. 26 Příjmová chudoba domácností dle definice Eurostatu (at-risk-of-poverty-rate) v letech 1996 a 2009 Má domácnost děti? (1996) Má domácnost děti? (2009) Jaký je podíl disponibilního příjmu na SJ k/ke příjmu ekvalizovaného mediánu NE ANO Total NE ANO Total <0;0,4) 1 2 1 2 3 2 <0,4;0,5) 2 2 2 2 3 2 <0,5;0,6) 8 4 7 6 5 5 <0,6;0,7) 13 7 11 11 7 10 <0,7; nekonečno) 76 85 79 80 82 81 Total 100 100 100 100 100 100 Zajímavější informaci dává dekompozice vývoje chudoby podle počtu dětí. Následující tabulka tak ukazuje, že riziko chudoby se výrazně zvýšilo pro domácnosti s více dětmi. Již v roce 1996 byly domácnosti s třemi a více dětmi těsně nad stanovenou hranicí příjmové chudoby, do roku 2009 si většinou mírně pohoršily a jsou proto více ohroženy chudobou, než byly. Chudoba se naopak v minimální míře týká domácností s jedním nebo dvěma dětmi, každé další dítě tak pro 23

domácnost znamená ekonomický problém. Vzhledem k použité definici chudoby přitom nelze argumentovat úsporami z rozsahu u vícečetných domácností. Tabulka č. 27 Příjmová chudoba domácností dle definice Eurostatu (at-risk-of-poverty-rate) v letech 1996 a 2009 dle počtu dětí Počet dětí rekódovaný (1996) Počet dětí rekódovaný (2009) Jaký je podíl disponibilního příjmu na SJ k/ke příjmu ekvalizovaného mediánu 1 2 3 4+ 1 2 3 4+ <0;0,4) 2 1 3 9 2 4 6 15 <0,4;0,5) 2 2 4 5 2 3 5 14 <0,5;0,6) 4 4 7 18 4 4 9 19 <0,6;0,7) 6 8 14 18 6 9 10 10 <0,7; nekonečno) 87 86 72 50 86 80 70 42 Total 100 100 100 100 100 100 100 100 Následující tabulka potvrzuje očekávaný fakt, že chudoba domácností je spojena se počtem ekonomicky aktivních osob. Jestliže v domácnosti s dětmi není žádná ekonomicky aktivní osoba, domácnost má 75 pravděpodobnost, že bude chudá. Pokud však již jedna osoba je ekonomicky aktivní, tato pravděpodobnost padá k 13, v případě více ekonomicky aktivních osob až k nule. Pokud vezmeme domácnosti s dětmi, pak v 6 z nich není žádná osoba ekonomicky aktivní. Jak ukazuje druhá část tabulky, může jít například o. domácnosti samoživitelů, které mají značnou šanci, že skončí mezi chudými domácnostmi. Naopak nepřekvapí, že u úplných domácností je tato šance nižší. Tabulka č. 28 Příjmová chudoba domácností s dětmi dle definice Eurostatu (at-risk-of-poverty-rate) v letech 1996 a 2009 dle počtu ekonomicky aktivních osob v domácnosti Jaký je podíl disponibilního příjmu na SJ k/ke příjmu ekvalizovaného mediánu Počet ekonomicky aktivních osob (domácnosti s dětmi 2009) Druh domácnosti (domácnosti s dětmi 2009) 0 1 2 3+ 1 2 2 3 <0;0,4) 37 2 0 0 2 1 11 2 <0,4;0,5) 18 4 1 0 1 3 9 8 <0,5;0,6) 21 7 2 0 3 3 14 14 <0,6;0,7) 9 11 5 4 6 8 15 9 <0,7; nekonečno) 15 76 92 95 88 84 50 67 Total 100 100 100 100 100 100 100 100 Total 6 35 51 8 68 17 11 5 Poslední dvě tabulky ukazují rozdělení domácností do decilových skupin. Pro zatřídění jsme použili ukazatel čisté peněžní příjmy na spotřební jednotku. Pokud bychom třídili podle čistých peněžních příjmů na osobu, domácnosti s dětmi by častěji skončily v nižších decilových skupinách, spotřební jednotky ovšem berou v úvahu úspory z rozsahu. 24