MASARYKOVA UNIVERZITA. Informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Adéla Majerová Informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Simona Saibertová Brno 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. Brno 15. června 2015.. Majerová Adéla

Poděkování Děkuji PhDr. Simoně Saibertové, za odborné vedení a cenné rady při zpracovávání mé bakalářské práce. Poděkování patří i mému příteli, rodině a kolegům v zaměstnání za projevenou podporu během mého studia.

OBSAH OBSAH... 4 ÚVOD... 4 TEORETICKÁ ČÁST... 5 1. Diabetes mellitus, definice... 5 2. Komplikace diabetu... 6 2.1. Akutní komplikace... 6 2.2. Chronické komplikace... 7 3. Léčba diabetu... 7 3.1. Léčba diabetu 1. typu... 7 3.2. Léčba diabetu 2. typu... 8 4. Podiatrie... 9 4.1. Syndrom diabetické nohy... 9 4.1.1. Etiologie a patogeneze... 9 4.1.2. Klasifikace syndromu diabetické nohy... 10 4.1.3. Diabetická neuropatie... 11 4.1.4. Diabetická angiopatie... 12 4.1.5. Osteoartropatie (Charcotova artropatie)... 12 4.1.6. Diagnostika diabetické nohy... 13 4.1.7. Léčba syndromu diabetické nohy... 14 4.1.8. Prevence syndromu diabetické nohy... 15 4.2. Podiatrická ambulance... 16 4.3. Edukace diabetiků v prevenci syndromu diabetické nohy... 16 4.3.1. Cíle edukace... 17 4.3.2. Organizace edukace... 17 4.3.3. Formy edukace... 18 4.3.4. Náplň edukace... 18 4.3.5. Základní edukace pro pacienty s rizikem diabetické nohy... 18 4

PRAKTICKÁ ČÁST... 21 5. Cíle práce a očekávané výsledky... 21 6. Metodika... 22 7. Výsledky průzkumu a jeho analýza... 23 8. Diskuze... 47 9. Návrh na řešení zjištěných nedostatků... 50 10. Závěr... 51 11. Anotace... 52 12. Annotation... 53 13. Seznam použité literatury a pramenů... 54 14. Seznam zkratek... 56 15. Seznam tabulek... 57 16. Seznam grafů... 58 17. Seznam příloh... 59 18. Přílohy... 60 5

ÚVOD Diabetes mellitus je onemocnění neustále se rozšiřující. Na tomto faktoru má vliv především životní styl obyvatelstva, přestože nelze opomenout genetickou predispozici k tomuto onemocnění. 1 Pokud již ovšem toto onemocnění propukne, jedná se o celoživotní léčbu. Naštěstí v dnešní době lze diabetes dobře kompenzovat. I když léčba pomocí perorálních antidiabetik nebo pomocí aplikace injekčního inzulínu je velmi účinná, bez účasti a snahy nemocného nelze dokonale diabetes kompenzovat. Tedy právě edukace a zapojení nemocných do léčby diabetu zůstává hlavní zásadou léčbu diabetu. Bez dostatečné edukace nemocného nebo následkem jeho nezájmu o své onemocnění vzniká nejvíce diabetických dekompenzací, jako je hyperglykémie nebo hypoglykémie. Tyto stavy mají za následek akutní i pozdní komplikace. Mezi pozdní komplikace patří mimo jiné právě syndrom diabetické nohy. Jelikož již několik let pracuji na standardním interním oddělení právě s touto komplikací se, jako sestra setkávám v rámci pozdních komplikací nejčastěji, pečuji o nohy diabetiků a zároveň se čím dál častěji setkávám se situací, kdy právě defekty syndromu diabetické nohy mají vliv i na psychickou stránku pacienta. Tedy pokud vnímáme zdraví jako biopsychosociální pohodu, tak právě syndrom diabetické nohy narušuje zdraví ve všech rovinách. Svoji bakalářskou práci jsem proto věnovala právě syndromu diabetické nohy a zjištění informovanosti diabetiků o prevenci tohoto onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá základními informacemi o onemocnění diabetes mellitus, charakteristikou syndromu diabetické nohy, edukací diabetiků a zásadami péče o nohy diabetika. Empirická část obsahuje analýzu výsledků dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy. 1 Srov. Svačina Š., Prevence diabetu, s. 7. 4

TEORETICKÁ ČÁST 1. Diabetes mellitus, definice Diabetes mellitus (DM) je skupina různorodých chronických metabolických onemocnění různé etiologie, jejichž společným znakem je hyperglykemie. Toto onemocnění je způsobeno sekreční poruchou nebo sníženou účinností inzulinu nebo je způsobeno působením obou těchto poruch, a bývá provázeno poruchou metabolizmu cukrů, tuků a bílkovin. 2 Stanovení DM je založeno na klasických klinických příznacích, jako jsou polyurie, polydipsie, dehydratace spolu s hyperglykémií, kdy pro diabetes je stanovena hodnota glykémie nalačno od 7,0 mmol/l. 3 Diabetes mellitus se dělí na: DM 1. typu je onemocnění charakteristické různě rychle probíhajícím zánětem β-buněk, který vede k absolutnímu nedostatku inzulinu, tedy musí být v rámci léčby substituován. DM 2. typu je na rozdíl od diabetu 1. typu charakterizován tkáňovou inzulinovou rezistencí v kombinaci s porušenou sekrecí inzulinu, přičemž kvantitativní podíl obou poruch může být různý. Na příčině vzniku onemocnění DM obou typů se podílejí různě kombinované faktory jak genetické, tak faktory zevního prostředí. Gestační diabetes mellitus je porucha glukózové tolerance nebo přímo diabetes mellitus vzniklý v těhotenství. 4 Ostatní specifické typy diabetu, kdy selhání sekrece inzulinu má jinou patogenezi než autoimunitní. 5 2 Srov. RYBKA, J. A KOL., Diabetologie pro sestry, s. 25. 3 Srov. Navrátil l., Vnitřní lékařství: pro nelékařské zdravotnické obory s 314. 4 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. Vydání s. 53. 5 Srov. SVAČINA Š., Diabetologie s. 22. 5

2. Komplikace diabetu V důsledku dlouhodobého působení hyperglykémie při diabetu dochází k poškození prakticky všech orgánových systémů, které se projevují nejdříve dysfunkcí a v krajním případě může dojít až k jejich selhání. Pro komplikace spojené s diabetem jsou typické především dlouhodobé cévní komplikace. 6 Komplikace diabetu rozdělujeme na akutní a chronické, které si dále rozdělíme na komplikace specifické a nespecifické pro toto onemocnění. 2.1. Akutní komplikace Diabetická hyperglykemická ketoacidóza (DKA) je reverzibilní komplikace, kdy nastává metabolická acidóza při zvýšené hladině ketolátek, hyperglykémii a deficitem vody a minerálů. 7 Může diabetika ohrozit na životě. Charakteristické jsou těžké poruchy metabolismu lipidů, sacharidů a proteinů, způsobené deficitem inzulinu. V případě, že není léčena, způsobuje dehydrataci a osmotickou diurézu. 8 Pro hyperglykemický hyperosmolární syndrom (HHS) je typická výrazná hyperosmolarita a dehydratací. V souvislosti s HHS se velmi často vykytuje současně renální insuficience, dále nacházíme nejrůznější poruchy vědomí, které mohou končit jako kóma. Hranice mezi DKA a HHS je neostrá, u prvního dominuje acidóza, u druhé výrazná hyperglykémie. 9 Hypoglykémie je stav, kdy patologicky dochází ke snížení koncentrace glukózy, který je provázen klinickými, humorálními a mnoha dalšími biochemickými projevy, vedoucí k závažným poruchám činnosti mozku, který je na přívodu glukózy krví závislý. 10 6 Srov. RYBKA, J. A KOL., Diabetologie pro sestry, s. 25. 7 Srov. SOUČEK M. A KOL. Vnitřní lékařství s. 980. 8 Srov. RYBKA J., Diabetes mellitus komplikace a přidružená onemocnění s. 80. 9 Tamtéž s. 87. 10 Tamtéž s. 71. 6

2.2. Chronické komplikace Jako specifické komplikace se označují ty, které se typicky vyskytují pouze u diabetu, potřebují ke svému vzniku chronickou hyperglykémii. Mezi tyto komplikace se řadí diabetická mikroangiopatie (retinopatie, nefropatie), diabetická neuropatie a syndrom diabetické nohy. Nespecifické komplikace se vyskytují i bez diabetu, ale u diabetiků jsou velmi časté patří sem např. diabetická makroangiopatie, která vede k rozvoji aterosklerózy a jejím následkem může být ischemická choroba srdeční, centrální mozková příhoda a ischemická choroba dolních končetin. Mezi chronické komplikace patří dyslipoproteinémie, hypertenze, gastroenterologické poruchy, uroinfekce, intertriginózní záněty, pyodermie, mykózy. 11 3. Léčba diabetu Možností a způsoby jak léčit DM se stále rozšiřují. Mezi zásady účinné léčby DM změna životního stylu, kdy se snažíme upravit nesprávné životní návyky, vhodnou nutriční terapii, zvýšení fyzické aktivity (pokud to dovolí zdravotní stav diabetika), farmakoterapie perorálními antidiabetiky (PAD), kombinovaná terapie PAD s inzulinem. 12 3.1. Léčba diabetu 1. typu U onemocnění DM 1. typu jsou projevy způsobené důsledkem hormonálního deficitu, proto se jako léčebné opatření používá logicky substituční léčba. Pro dosažení optimální kompenzace je třeba do těla dodávat inzulin, a to způsobem, který je co 11 Srov. SVAČINA Š., Diabetologie s. 86. 12 Srov. RYBKA, J. A KOL., Diabetologie pro sestry, s. 46. 7

nejvíce podobný zdravé endogenní sekreci a zároveň sladěn s příjmem potravy a výdejem energie pomocí fyzické aktivity. 13 3.2. Léčba diabetu 2. typu Pravidla pro léčbu nemocných s DM 2. typu je obtížnější. Léčba je vždy zahájena pokusem o ovlivnění inzulinové rezistence a to dietními opatřeními a snahou zvýšení fyzické aktivity. Vzhledem k tomu, že více než 80 % pacientů s diabetem 2. typu trpí nadváhou, je prvním opatřením snížení hmotnosti. Doporučuje se raději nespěchat s nasazením PAD či inzulinu. 14 13 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. Vydání s. 97. 14 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. Vydání s. 97. 8

4. Podiatrie,,Podiatrie je vědou zabývající se studiem nohy, její anatomií, fyziologií a patofyziologií, správnou léčbou nemocných nohou a preventivním ošetřením nemocných nohou. Hlavní doménou oboru je syndrom diabetické nohy 15. Péče o pacienta se syndromem diabetické nohy vyžaduje týmovou spolupráci, kde společně pečují diabetolog, podiatrické sestry, všeobecní chirurgové, ortopedi, cévní chirurgové, intervenční radiologové, protetici a rehabilitační pracovníci. 16 4.1. Syndrom diabetické nohy Syndrom diabetické nohy patří mezi velmi závažné pozdní komplikace DM, který vedoucí k vysokému počtu amputací. 17,,V roce 1999 Mezinárodní konsens pro syndrom diabetické nohy definoval toto onemocnění jako postižení tkání distálně od kotníku včetně kotníku spojené s různým stupněm ischemie a neuropatie u pacientů s diabetem. 18 V praxi se jako syndrom diabetické nohy označuje i postižení tkání nohou i u pacientů, kteří nemají diabetes. 19 4.1.1. Etiologie a patogeneze Mezi hlavní patogenické faktory vedoucí k rozvoji diabetické nohy patří především diabetická neuropatie a ischemická choroba dolních končetin spolu s kouřením. Mezi další významné faktory, které vedou k ulceracím, patří infekce a porucha pohyblivosti kloubů (limited joint mobility). Vznik ulcerací podporují také těžké deformity (zejména Charcotova osteoartropatie), hyperkeratózy a edémy. Všechny hlavní patogenetické faktory následně vedou buďto ke zvýšení plantárního 15 JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 12. 16 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 12. 17 Srov. Cetkovská P., PIZINGER K., ŠTORK J., Kožní změny u interních onemocnění s. 70. 18 JIRKOVSKÁ A., BÉM R. A KOL., Praktická podiatrie s. 12. 19 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In:. Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 9

tlaku a třecích sil nebo k poruše kapilárního průtoku, následkem toho je pak pokles tkáňové oxygenace, jejímž důsledkem je vznik ulcerace. 20 Příčiny nejčastěji vyvolávající ulcerace na nohou jsou především nesprávná obuv, popáleniny, drobné úrazy a dekubity, ragády, plísňové infekce a panaricia. Nejčastějším a nejtypičtějším místem pro vznik ulcerace je planta a to v místě příčné a podélné klenby. Déle akrální části nohy (prsty, meziprstní prostory a pata). 21 4.1.2. Klasifikace syndromu diabetické nohy Podle etiologie dělíme diabetickou nohu na primární a sekundární (Liverpoolská klasifikace). Primární rozdělujeme podle příčiny na neuropatickou, ischemickou a neuroischemickou ulceraci, sekundární pak na nekomplikovanou a komplikovanou ulceraci (absces, flegmóna, osteomyelitida). 22 Podle Wagnera klinicky klasifikujeme diabetickou nohu dle hloubky ulcerace a přítomnosti infekce do pěti stupňů: stupeň 0 tímto stupněm označujeme nohu, kdy dosud nedošlo k porušení kožního krytu, ale je tu zvýšené riziko ulcerací ( kladívkovité prsty, prominující metatarzální hlavičky, hyperkeratózy, kostní deformity a deformace např. Charcotova osteoartropatie, snížená citlivost při neuropatii, suchá kůže, známky ischémie, stavy po předchozích ulceracích nebo po amputacích; 23 stupeň 1 na kůži se objevují povrchové ulcerace, které ovšem nepřesahují subkutánní tukovou vrstvu; stupeň 2 označuje hlubší ulceraci, která přesahuje subkutánní tukovou vrstvu a penetruje na šlachy, kloubní pouzdra nebo ke kosti jsou bez známek hluboké infekce; stupeň 3 ulcerace jsou zasáhlé hlubokou infekcí vykytuje se tu absces, osteomyelitida či infekční artritida, tendinitida a rozsáhlejší flegmóna. Nebezpečnou 20 Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 21 BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. vydání s. 311 22 RYBKA J., Diabetes mellitus komplikace a přidružená onemocnění s. 163 23 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. vydání s. 319 10

komplikací hluboké infekce fascitida nekrotického charakteru. Je to stadium, které ohrožuje končetinu a téměř vždy vyžaduje hospitalizaci a chirurgickou intervenci (ve většině případů se ale nejedná o amputaci, ale o chirurgickou léčbu infekce nekrektomií, discisi planty, aponeurektomii, drenáží apod.); stupeň 4 označuje lokalizovanou gangrénu, objevující se nejčastěji na prstech, přední části nohy či patě. I v tomto stadiu lze řadu končetin zachránit, je-li zjištěna adekvátní vaskularizace; stupeň 5 extenzivní gangréna nebo nekróza vyžadující vyšší amputaci. 24 4.1.3. Diabetická neuropatie Diabetickou neuropatii rozdělujeme na senzorickou, motorickou a autonomní. Mezi následky senzorické neuropatie patří poruchy vnímání teploty, dotyku a tlaku a bolesti. 25 Díky sníženému vnímání tlaku a opakovaných kompresí a tření se zvyšuje teplota, která se podílí na vzniku hyperkeratóz. Hyperkeratózy zpětně zvyšují tlak až o 26%. Dochází také k zakrytí případných nekrotických tkání ve spodních vrstvách. Následkem kirotraumat v hyperkeratózách často dochází k hematomům a zánětlivé exsudaci, což vede k rupturám a následnému vzniku vředu. Porucha motorické funkce se projevuje sníženou inervací drobných svalů nohy, která vede k atrofii a poruše rovnováhy mezi flexory a extenzory, jehož výsledkem je pak přenášení tlaku z prstů na metatarzofalangeální skloubení a vznik kladívkových prstů. Motorická dysfunkce má za následek také deformitu vybočených palců. Následkem zborcení nožní klenby bývá její relativní zkrácení a vysoký nárt. Autonomní neuropatie způsobuje snížené pocení až k anhidrózu, suchá kůže je potom náchylnější k různým poraněním, infekci a tvorbě hyperkeratóz. Ztráta tonu sympatiku malých cév má za následek snížení periferní rezistence a otevírání arteriovenózních zkratů. Při autonomní neuropatii dochází také k poškození cholinergních vláken a k poruše cévní autoregulace, kdy vzniká tzv. paradoxní reakce na teplo a chlad, porucha vnímání chladu. Diabetická neuropatická noha je 24 Srov. RYBKA J., Diabetes mellitus komplikace a přidružená onemocnění s. 164 25 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. vydání s. 311 11

autosympatektomována. Noha se může zdát dobře prokrvená a žíly na dorzu jsou dilatovány. Vzestup krevního průtoku však vede k vzestupu kapilárního tlaku a mikrovaskulární skleróze, a ta spolu se steal fenoménem při arteriovenózních zkratech vede k poklesu průtoku krve a tkáňové ischemii. 26 4.1.4. Diabetická angiopatie Diabetickou angiopatii rozděluje taktéž do tří skupin, na mediokalcinózu, mikroangiopatii a makroangiopatii. Mediokalcinóza postihuje asi 5 10% diabetiků. Nejčastější je u diabetiků s nefropatií. Příčinou je periferní i autonomní neuropatie. Není pravidlo, že zhoršuje periferní cirkulaci, mění ovšem periferní tlaky měřené Dopplerovým přístrojem. Mediokalcinóza je rentgen-kontrastní, takže postižené tepny jsou prokazatelné na prostém RTG snímku. 27 Mikroangiopatie patří k obecným patologickým jevům u diabetu a spolu s dalšími faktory se podílí na poruchách mikrocirkulace. Do makroangiopatickýh poruch patří především ateroskleróza. Na tepnách dolních končetin u diabetiků se ateroskleróza vyskytuje více periferně. Ischemická choroba dolních končetin je až 20krát častější než u nediabetiků a je dána rychlejším průběhem aterosklerózy, vyskytující se i u žen před menopauzou. 28 4.1.5. Osteoartropatie (Charcotova artropatie) Charcotova osteoartropatie je onemocnění které působí destruktivně na kosti a klouby následkem neuropatie, nejčastěji diabetické. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti nohy, ale také v oblasti kolenního kloubu, ramenního kloubu apod. V počátečním stádiu onemocnění nemusí být patrné typické deformity, a tak je nutné na ni vyslovit podezření z fyzikálního nálezu asymetrického otoku nohou u pacienta s diabetem. Větší pozor na rozvoj tohoto onemocnění by měl být u pacientů s déle trvajícím 26 Srov. BARTOŠ V., PELIKÁNOVÁ T., Praktická diabetologie, 3. vydání s. 313 27 Tamtéž s. 314 28 Tamtéž s. 314 12

diabetem a těžší periferní i autonomní neuropatií. Pouze včasnou terapií spočívající v podobných opatřeních jako léčba fraktury lze totiž předejít rozvoji deformit a chronických ulcerací, které často vedou k amputaci a pacienta invalidizují. 29 4.1.6. Diagnostika diabetické nohy V anamnéze se zaměřujeme na faktory, které se mohly podílet na syndromu diabetické nohy. Zvláštní pozornost pak věnujeme kompenzaci diabetu a jeho komplikací, pátráme i po rizikových faktorech aterosklerózy, ptáme se na kouření a věnujeme pozornost posouzení klaudikačních bolestí. U lokalizace aterosklerózy na periferii dolních končetin mohou být i atypické klaudikační bolesti (bolesti v nártu nebo v prstech při chůzi), nebo klaudikační bolesti nemusí být při neuropatii přítomny. Velmi důležité je zaměřit se i na obuv diabetika. V rámci fyzikálního vyšetření provádíme pečlivou inspekci nohou, pozorujeme, zda se nevyskytují kožní poruchy, kostní deformity a deformace. Vyšetřujeme tepny a jejich periferní pulzaci pomocí auskultace a palpace, zjišťujeme, zda pacient nemá pozitivní známky autonomní neuropatie. Orientační neurologické vyšetření dolních končetin je vyšetření diabetické neuropatie. Pro toto vyšetření se nejvíce doporučují kvantitavní senzorické testy zaměřené na povrchové a hluboké čití. 30 Neuropathy disability score (NDS) je vyšetření reflexu Achillovy šlachy. Neuropad vyšetření detekuje rizika syndromu diabetické nohy na podkladě testování autonomní neuropatie zbarvením chromogenní náplasti. Kožní teplotu měříme pomocí bezdotykového teploměru v místě předpokládaného patologického procesu. Nebo v rámci screeningového vyšetření měříme a srovnáváme teplotu na obou končetinách. Orientační cévní vyšetření dolních končetin diabetiků se zaměřuje na přítomnost klaudikací a šelestů nad femorálními arteriemi, na periferní pulzace nad arteria dorsalis pedis a arteria tibialis posterior. Nejčastější neinvazivní cévní vyšetření je 29 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 31 30 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 13

měření kotníkových tlaků pomocí Dopplerovského vyšetření a určení tzv. Dopplerova indexu, kterým je poměr mezi tlakem nad kotníkem a na paži. 31 4.1.7. Léčba syndromu diabetické nohy Syndrom diabetické nohy je onemocnění, které je třeba léčit vždy komplexně. V případě opomenutí některé součásti léčby vzniká riziko zpomalení hojení nebo zhoršení ulcerace a zbytečné amputace. Součásti komplexní léčby, které se v praxi nejčastěji opomíjejí a mají výrazný vliv na průběh léčby ulcerací, je jejich odlehčení a účinná dostatečně dlouhá antibiotická léčba. Nezbytné je také vždy při podezření na cévní etiologii indikovat příslušná vyšetření včetně angiografie a v případě ischemie se pokusit o revaskularizaci. 32 Lokální terapie léčbu a ošetřování ulcerací na nohou by měli provádět speciálně vyškolení odborníci (nejčastěji podiatrické sestry a lékaři). Základní péče se skládá z očištění okrajů ulcerace od hyperkeratóz, které brání tvorbě hojivé tkáně (granulace), je nutné z ulcerace odstranit i nekrózy a zbytky sekretů či hnisu, které jsou zdrojem infekce. Po očištění rány (debridementu) musíme nohu odlehčit vhodnou pomůckou. Odlehčení ulcerací v akutní fázi u hlubších ulcerací používáme nejčastěji pojízdná křesla, případně klid na lůžku, kdy končetinu prakticky vůbec nezatěžujeme. V případě, že se jedná pouze o povrchovou ulceraci, používáme kombinaci berlí s jiným typem odlehčení. Odlehčovací pomůckou může být například speciální kontaktní fixace plastická sádra, ortézy nebo terapeutická obuv poloviční bota. Po doléčení ulcerací používáme ortopedickou obuv vyrobenou na míru nebo obuv pro diabetiky a speciální vložky, které působí preventivně proti otlakům či poranění. Léčba ischémie je zaměřena na ovlivnění rizikových faktorů aterosklerózy a na obnovení průtoku krve cévami (tzv. revaskularizací). Faktory, které můžeme 31 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 44,45,47 32 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 14

ovlivnit, jsou kouření, hypertenze, hyperlipoproteinémie, dekompenzovaný diabetes, obezita, zvýšená srážlivost krve. Léčbu infekce rány nebo celkové infekce provádíme důsledným čištěním rány, případně jejím chirurgickém ošetření a v celkové léčbě infekce, zejména antibiotiky. Tato léčba musí být zahájena včas a dostatečně účinně, jinak hrozí u hlubších infikovaných vředů amputace. 33 Dobrou kompenzaci diabetu a uspokojivé ukazatele výživy. Preventivní péče proti ulceracím - protetická péče (vhodná obuv), edukace pacientů psychosociální péče, dispenzarizace pacientů podle stupně rizika, korekční chirurgie, edukace zdravotníků. 34 4.1.8. Prevence syndromu diabetické nohy Základem preventivní péče o diabetické nohy je rozpoznání rizikových nohou a jejich pravidelné prohlížení a vyšetření. 35 Edukace diabetiků, příbuzných a zdravotníků hraje taktéž významnou roli v prevenci diabetické nohy. Správná péče o nehty a kůži nohy má v prevenci důležité místo. Běžně se například opomíjí skutečnost, že nesprávně volená obuv je nejčastější zevní příčina ulcerací a že vhodné obutí a dodržování základních preventivních opatření jsou jednoduchými a levnými opatřeními, která mohou vývoji diabetické nohy zabránit. 36 Preventivně významně přispívá fyzikální rehabilitační léčba. Vhodnou pohybovou zátěží nohy je chůze, plavání, střídavé cvičení stoje na špičkách, patách, plantární a dorzální flexe. Denně třeba provádět vizuální kontrolu stavu kůže, místa, která jsou okem špatně viditelná kontrolovat pomocí zrcátka nebo požádat o kontrolu rodinného příslušníka. Při nálezu jakýchkoliv změn, zarudnutí, otoku, změn na nehtech, poranění, šupení či odlupování pokožky nebo při známkách infekce je nutná okamžitě navštívit a zahájit odpovídající léčbu u specializovaného lékaře. 37 33 Srov. JIRKOVSKÁ A. A KOL., Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes s. 269-271 34 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 35 Srov. EDELSBERGER T., Diabetes v tabulkách s. 340 36 Srov. SVAČINA Š., Diabetologie s. 116 37 Srov. BĚLOBRÁDKOVÁ J., BRÁZDOVÁ L., Diabetes mellitus s. 151 15

4.2. Podiatrická ambulance Podiatrická ambulance pro diabetiky je ambulance, která se specializuje na péči o pacienty se syndromem diabetické nohy a na osoby s rizikem syndromu diabetické nohy. 38 Mezi hlavní funkce podiatrické ambulance nebo podiatrického centra: léčba syndromu diabetické nohy; edukace pacientů; dispenzarizace a terapie pacientů s ulceracemi; dispenzarizace rizikových pacientů; pravidelná protetická péče; léčba preulceračních lézí (hyperkeratóz, nehtových abnormalit); korekce dalších faktorů ovlivňujících aterosklerózu; při ICHDK vyšetření pacienta z hlediska koronární aterosklerózy a postižení tepen CNS (např. EKG, sonografie karotid); opakovaná edukace pacientů a jejich rodinných příslušníků v péči o nohy; organizační aktivity - konzultační činnost pro jiná centra, edukace a praktická výuka zdravotníků, koordinace specialistů, řešení urgentních problémů se syndromem diabetické nohy. 39 4.3. Edukace diabetiků v prevenci syndromu diabetické nohy Edukace diabetiků jde dle Světové zdravotnické organizace základní kámen terapie diabetu, nezbytný k začlenění diabetika do společnosti. Edukovaný diabetik může z velké části zvládat úpravy léčby diabetu samostatně podle aktuální situace a udržovat dobře kompenzovaný diabetes. Tímto se výrazně snižuje výskyt náhlých dekompenzací i pozdních komplikací diabetu, ke kterým patří i syndrom diabetické nohy. 40 38 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 12 39 Srov. Doporučený postup péče o pacienty se syndromem diabetické nohy [online]. In: Česká diabetologická společnost [cit. 2015-05-28]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/dianoha2.pdf 40 Srov. JIRKOVSKÁ A. A KOL., Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes s. 356. 16

4.3.1. Cíle edukace Mezi hlavní cíle edukace patří: 1. zvýšení kvality diabetiků a zlepšení samostatného zvládání a kontroly diabetu; 2. zlepšení kompenzace diabetu hodnocené hladinou glykovaného hemoglobinu 3. snížení akutních komplikací diabetu (hypoglykémie a hyperglykémie s ketoacidózou; 4. prevence pozdních komplikací (mikrovaskulární, makrovaskulární); 5. snížení délky hospitalizace pro diabetes a jeho komplikace; 6. snížení spotřeby některých léků. 41 4.3.2. Organizace edukace Základním faktorem v péči o diabetiky je týmová spolupráce. Dle mezinárodního konsenzu by měla být péče o diabetiky se syndromem diabetické nohy organizována na třech úrovních: 1. úroveň: praktičtí lékaři, diabetologové a podiatrické sestry; 2. úroveň: diabetologové, chirurgové (všeobecní, cévní, ortopedi), diabetologické a podiatrické sestry (podiatrické ambulance); 3. úroveň: specializovaná centra pro syndrom diabetické nohy. 42 Edukační proces koordinuje edukátor. Edukátorem nejčastěji bývá edukační sestra, která pracuje pod vedením diabetologa a má příslušné vzdělání (min. středoškolské vzdělání v oboru Všeobecná sestra a specializační studium se zaměřením na diabetologii a edukaci diabetiků nebo kurs pro sestry o edukaci diabetiků certifikovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR, nebo vyšší vzdělání bakalářské, magisterské). 43 41 Tamtéž s. 357. 42 Srov. RYBKA J., Diabetes mellitus komplikace a přidružená onemocnění s. 174. 43 Srov. JIRKOVSKÁ A. A KOL., Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes s. 358. 17

4.3.3. Formy edukace Individuální edukace se uplatňuje především u nově zjištěného diabetu a při reedukaci. Skupinová edukace edukace skupinek diabetiků, je využívána při komplexní edukaci. Její výhodou je časová úspora a komunikace mezi členy skupiny. 4.3.4. Náplň edukace Základní edukace provádí ji ošetřující lékař ve spolupráci se specialistou při nově zjištěném diabetu. Hlavním smyslem edukace je vyrovnání se diabetika s chorobou a poskytnutí základních informací a dovedností (kompenzace diabetu, úprava hmotnosti, selfmonitoring, aplikace inzulinu, dietní léčba, léčba perorálními antidiabetiky, zvládání akutních komplikací, udržování vhodné a pravidelné fyzické aktivity). Základní edukace bývá většinou individuální. 44 Specializovaná komplexní edukace je prováděna edukačním týmem pod vedením diabetologa formou edukačního kursu pro menší skupinky diabetiků. Kurs je založen především na praktických cvičeních, modelových situacích úprav léčebného režimu, řešení akutních dekompenzací a plánování diety. 45 Reedukace diabetes je nevyléčitelné onemocnění, tedy i edukace je celoživotní proces. Reedukace provádí po 1-2 letech edukační tým pod vedením diabetologa nejlépe individuální formou. 46 4.3.5. Základní edukace pro pacienty s rizikem diabetické nohy Mezi hlavní zásady edukace diabetika patří poučit jej podle stupně rizika syndromu diabetické nohy, poučit o denním prohlížení nohou a návštěva lékaře nebo 44 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 176. 45 Tamtéž s. 177. 46 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 176. 18

podiatrické sestry při zjištění poranění, vředů, větších otlaků, puchýřů, zarudnutí kůže, gangrény, bolestivosti, zvýšené kožní teploty, otoku, deformit apod., poučení o denní péči o nohy včetně pedikúry, o výběru vhodné obuvi. Edukace by měla být jednoduchá a praktická. Pacienta poučujeme ústně a dáme mu i tištěné instrukce obsahující základní doporučení. 47 Noste boty dobře padnoucí, kožené, s dostatkem prostoru pro prsty, nejlépe šněrovací a bez podpatku. Před obutím je vždy zevnitř prohlédněte, zda někde netlačí např. cizí těleso. Nechoďte bosi. V případě vzniku deformit nebo otlaků na noze noste speciální ortopedické boty, o jejichž výrobě se lze domluvit s diabetologem. Denně nohy prohlížejte, pokud na ně nevidíte, můžete použít zrcátka nebo požádat rodinného příslušníka. Při chorobných změnách navštivte lékaře nebo speciální zdravotní sestru. Nekuřte. Udržujte správnou hygienu, teplota vody při mytí nemá přesáhnout 37 C. Po koupeli nohy dobře osušte, nezapomínejte na meziprstní prostory, ty pečlivě a opatrně vysušte. Nenoste obuv naboso, noste bavlněné či vlněné ponožky. Vždy zkontrolujte, zda vás netlačí shrnutá ponožka nebo její šev. Odstraňujte opatrně zatvrdlou kůži vhodnými nástroji podle doporučení lékaře či zdravotní sestry, promazávejte nohy denně vhodným hydratačním krémem (ne mezi prsty). Nezraňte se ostrými předměty. Stříhání nehtů provádějte, pouze pokud nehty mají normální tvar, barvu, tloušťku a nebolí, dobře na ně vidíte, dobře na ně dosáhnete a pouze správnou technikou (stříhat po koupeli, používat speciální kleště, nenechat přerůst okraj prstu, nestříhat příliš nakrátko, stříhat do roviny a okraje zapilovat jedním směrem, přečnívající nebo zarostlé růžky nehtů jemně vystřihnout a vždy zapilovat, nikdy neodtrhávat 47 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 20. 19

kousky nehtu nebo kůže v okolí). Nejlépe svěřte pedikúru odborníkům v podiatrické ambulanci nebo pedikérkám zaškoleným v péči o diabetiky. 48 Myslete na to, že nemusíte mít nohy dostatečně citlivé na teplo, tlak a bolest a chraňte se před příslušnými poraněními. Při poranění ošetřete i malou ranku dezinfekčním prostředkem a přelepte leukoplastí. Drobnější puchýře opatrně zdezinfikujte a přelepte taktéž leukoplastí. Vyhledejte lékaře, pokud se rána nehojí. Navštivte odborníky, máte-li oteklé nohy, změnu barvy kůže, zatvrdlou kůži na nohou, puchýře, praskliny, poraněné nebo vředy. Nohy pravidelně procvičujte. Při každé návštěvě svého lékaře dbejte, aby byla vašim nohám věnována pozornost. Při domácím ošetřování vředů na nohou se důsledně řiďte instrukcemi lékařů a sester. 49 48 Srov. JIRKOVSKÁ A. A KOL., Jak (si) kontrolovat a zvládat diabetes s. 274 49 Srov. JIRKOVSKÁ A., BÉM R., A KOL., Praktická podiatrie s. 20-21 20

PRAKTICKÁ ČÁST 5. Cíle práce a očekávané výsledky Cíl č. 1: Zjistit informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že více než 50 % respondentů je dostatečně informováno o prevenci syndromu diabetické nohy. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že pro více než 75 % respondentů je hlavním zdrojem informací diabetolog. Cíl č. 2: Zjistit jakým způsobem diabetici pečují o své nohy. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že více než 30 % respondentů pravidelně využívá služeb odborné pedikérky. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více než 40 % respondentů dodržuje z min. 60 % péči o své nohy dle stanovených determinant. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že více než 40 % respondentů si pravidelně kontroluje nohy. 21

6. Metodika Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy a způsob jakým o své nohy pečují. K zjištění potřebných dat jsem zvolila jako metodiku průzkumného šetření strukturovaný dotazník. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici Boskovice na interním lůžkovém oddělení a další část šetření proběhlo v diabetologické ambulanci Nemocnice Boskovice za písemného svolení náměstkyně pro ošetřovatelskou péči tohoto zařízení. Pro výzkumné šetření jsem zvolila kvantitativní dotazníkovou metodu. Dotazník byl nabídnut pouze osobám s onemocněním diabetes mellitus 1. a 2. typu. Z důvodů zaměření své bakalářské práce na prevenci syndromu diabetické nohy jsem zařadila do analýzy dotazníkového šetření pouze respondenty, kteří se léčí pomocí aplikace inzulínu, případně kombinací léčby inzulínem a perorálních antidiabetik a je tedy u nich výrazně vyšší riziko dekompenzace diabetu. Nezahrnuje proto analýza počet respondentů, kteří se léčí pouze dietou nebo kombinací diety a podáváním léků v tabletové formě. Dotazník byl sestaven na základě stanovených cílů a očekávaných výsledků. Obsahoval celkem 23 položek, které obsahovali otázky otevřené i uzavřené. Otázky byly koncipovány tak, že byla možnost označit pouze jednu odpověď, mimo otázku č. 2 a 4, která sloužila k vyplnění věku respondenta a doby léčení diabetu a otázky č. 20-23, kde byla možnost označení více odpovědí. Položky 1-3 zjišťovaly demografické údaje o respondentovi. Položky 4 a 5 se věnovaly zjištění informací o době a způsobu léčby onemocnění. Položky 6-17 měly za úkol zjistit, do jaké míry jsou diabetici informováni o prevenci diabetické nohy, tedy získat data pro stanovený cíl č. 1. Položky 18-20 zjišťovaly, zda mají diabetici zájem o informace týkající se diabetické nohy. K zjištění dat týkajících se péči diabetiků o své nohy byly určeny položky 21 23, které jsem využila pro stanovený cíl č. 2. Získaná data byla zpracována v počítačovém programu Microsoft Office Excel 2007 a Microsoft Office Word 2007 a znázorněna v tabulkách, v nichž jsou data uvedena buď jako absolutní četnost (označuje absolutní počet respondentů nebo odpovědí nebo relativní četnost (označuje počet respondentů nebo odpovědí v procentech). 22

7. Výsledky průzkumu a jeho analýza Strukturovaný dotazník byl distribuován v celkovém počtu 200 kusů (100 %). Návratnost dotazníků byla 175 vyplněných dotazníků (87,5%). Po vyřazení neúplně vyplněných dotazníků a dotazníků, jejichž respondenti nesplňovali výše uvedená kritéria, byla analýza tvořena z celkového počtu 112 dotazníků. Položka č. 1: Pohlaví respondentů Tabulka č. 1: Pohlaví respondentů Pohlaví Absolutní četnost Relativní četnost (%) Muž 47 41,96 Žena 65 58,04 Celkem 112 100 Graf č. 1: Pohlaví respondentů Komentář: V položce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu 112 (100 %) dotázaných bylo 47 (41,96 %) mužů a 65 (58,04 %) žen. 23

Položka č. 2: Věk respondentů Tabulka č. 2: Věk respondentů Věk Absolutní četnost Relativní četnost (%) 39 let a méně 0 0,00 40-49 let 8 7,14 50-59 let 35 31,25 60-69 let 52 46,43 70 let a více 17 15,18 Celkem 112 100 Graf č. 2: Věk respondentů Komentář: Položkou č. 2. byl zjišťován věk respondentů. Ze 112 dotázaných (100 %) nebyl žádný (0 %) dotázaný mladší 39 let. Do věkové kategorie 40 49 let se zařadilo 8 (7,14 %) dotázaných, nejmladší dotázaný měl 41 let. Mezi 50 59 rokem bylo 35 (31,25 %) respondentů. Věkovou kategorii 60 69 let označilo nejvíce dotázaných a to 52 (46,43 %). 70 let a více označilo 17 (15,18 %) respondentů, přičemž nejstarší dotázaný uvedl věk 82 let. Průměrný věk respondenta byl 60,5 let. 24

Položka č. 3: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Tabulka č. 3: Vzdělání respondentů Nejvyšší dosažené vzdělání Absolutní četnost Relativní četnost (%) Základní 19 16,96 Středoškolské bez maturity 55 49,11 Středoškolské s maturitou 30 26,79 Vyšší odborné 3 2,68 Vysokoškolské 5 4,46 Celkem 112 100 Graf č. 3: Vzdělání respondentů. Komentář: Položka č. 3 se zabývala nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů. Základní vzdělání uvedlo 19 (16,96 %) respondentů. Středoškolské vzdělání bez maturity mělo nejvíce respondentů a to 55 (49,11 %). Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou v počtu 30 (26,79 %). V nejnižším počtu 3 (2,68 %) dotázaných byli respondenti s vyšším odborným vzděláním. A 5 (4,46 %) dotázaných byli vysokoškolsky vzdělaní respondenti. 25

Položka č. 4: Doba léčby DM Tabulka č. 4: Doba léčby DM Doba léčby cukrovky Absolutní četnost Relativní četnost (%) 0-1 rok 10 8,93 2-5 let 35 31,25 6-10 let 42 37,50 10 let a více 25 22,32 Celkem 112 100 Graf č. 4: Doba léčby DM. Komentář: Položkou č. 4 jsem zjišťovala, jak dlouho se respondenti léčí s diabetem mellitem. 10 (8,93 %) dotazovaných se neléčí s diabetem déle než 1 rok. Přičemž nejkratší doba léčby byla uvedená jako 14dnů. Dobu léčby 2-5 let zvolilo 35 (31,25 %) dotazovaných. Nejpočetnější skupinou byla kategorie léčby 6 10 let a to 42 (37,50 %) respondentů. Déle než 10 let se léčí 25 (22,32 %) dotazovaných. 26

Položka č. 5: Způsob léčby DM Tabulka č. 5: Způsob léčby DM. Způsob léčby cukrovky Absolutní četnost Relativní četnost (%) Dieta, PAD, inzulin 52 46.43 Dieta a inzulin 60 53.57 Celkem 112 100 Graf č. 5: Způsob léčby DM. Komentář: Položkou č. 5 bylo zjišťováno, jakým způsobem respondenti léčí onemocnění DM. Kombinací diety, podáváním léků v tabletové formě (PAD) a aplikací injekčního inzulínu se léčí 52 (46,43 %) dotázaných. Kombinací pouze diety a aplikace injekčního inzulínu se léčí 60 (53,57 %) dotázaných. 27

Položka č. 6: Znalost nejčastějších pozdních komplikací DM Tabulka č. 6: Znalost nejčastějších pozdních komplikací DM Nejčastější pozdní komplikace cukrovky Absolutní četnost Relativní četnost (%) Postižení očí, cév, nervů 101 90,18 Postižení střev, kostí, srdce Postižení jater, plic, sleziny 7 6,25 4 3,57 Celkem 112 100 Graf č. 6: Znalost o nejčastějších pozdních komplikacích DM. Komentář: Tabulka č. 6 uvádí znalost respondentů o nejčastějších komplikacích diabetu mellitu. Naprostá většina dotázaných 101 (90,18 %) uvedla, že nejčastější komplikace DM jsou postižení očí, cév a nervů. Postižení střev, kostí a srdce uvedlo 7 (6,25 %) dotázaných a postižení jater, plic a sleziny 4 (3,57 %) dotázaní. 28

Položka č. 7: Věnování pozornosti nohám Tabulka č. 7: Věnování pozornosti nohám Věnování pozornosti nohám Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano, každý den 69 61,61 Postačují pouze pravidelné kontroly u svého diabetologa 28 25,00 Ne, pokud nemám žádné potíže 15 13,39 Celkem 112 100 Graf č. 7: Věnování pozornosti nohám Komentář: Položka č. 7 zjišťovala, zda si respondenti myslí, že by jako diabetici měli věnovat zvláštní pozornost jejich nohám. 69 (61,6 %) dotázaným si myslí, že by zvláštní pozornost měli věnovat každý den. Že postačují pouze pravidelné kontroly u svého diabetologa, si myslí 28 (25 %) dotázaných. A to, že pokud nemají žádné potíže tak není potřeba věnovat zvláštní pozornost, uvedlo 15 (13,39 %) dotázaných. 29

Položka č. 8: Znalost pojmu diabetická noha Tabulka č. 8: Znalost pojmu diabetická noha Znalost pojmu Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 81 61,61 Ne 15 25,00 Nevím 16 13,39 Celkem 112 100 Graf č. 8: Znalost pojmu diabetická noha Komentář: Položka č. 8 se dotazovala respondentů, zda někdy slyšeli pojem diabetická noha. Pojem diabetická noha slyšelo někdy 81 (61,61 %) respondentů. O tomto pojmu nikdy neslyšelo 15 (25,00 %) respondentů a 16 (13,39 %) dotazovaných neví, zda tento pojem někdy slyšelo. 30

Položka č. 9: Znalost onemocnění diabetické nohy Tabulka č. 9: Znalost onemocnění diabetické nohy Znalost onemocnění Postižení dolní končetiny od kotníku dolů (vředy, infekce, odúmrť tkáně) Absolutní četnost Relativní četnost (%) 76 67,86 Artróza kolen a kotníků 12 10,71 Protéza používaná po amputacích dolních končetin 24 21,43 Celkem 112 100 Graf č. 9: Znalost onemocnění diabetické nohy Komentář: Položkou č. 9 jsem se dotazovala respondentů, jako co označujeme pojem diabetická noha. Většina respondentů 76 (67,86 %) odpověděla, že se jedná o postižení dolní končetiny od kotníku dolů zahrnující vředy, infekci a odúmrť tkáně. Jako artrózu kolen a kotníků označilo diabetickou nohu 12 (10,71 %) dotazovaných. A podle 24 (21,43 %) dotazovaných diabetická noha označuje protézu používanou po amputacích dolních končetin. 31

Položka č. 10: Vhodnost chození bos Tabulka č. 10: Vhodnost chození bos Vhodnost chození bos Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano, žádné riziko nehrozí 11 9,82 Ano, pokud je mu to pohodlné 28 25,00 Ne, je tu riziko poranění 73 65,18 Celkem 112 100 Graf č. 10: Vhodnost chození bos Komentář: Tabulka č. 10 ukazuje, zda si dotazovaní myslí, že je vhodné, aby diabetik chodil bos. 11 (9,82 %) dotazovaných označili, že je vhodné, aby diabetik chodil bos, žádné riziko mu oproti zdravému člověku nehrozí. Možnost chodit bos pokud je to diabetikovi pohodlné zvolilo 28 (25,00 %) respondentů. A většina dotázaných 73 (65,18 %) zvolila odpověď, že není vhodné, aby chodil diabetik bos pro riziko poranění. 32

Položka č. 11: Nutnost pravidelných návštěv odborné pedikúry Tabulka č. 11: Nutnost pravidelné návštěvy odborné pedikúry Nutnost pravidelné návštěvy odborné pedikúry Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 59 52,68 Ne 18 16,07 Nevím 35 31,25 Celkem 112 100 Graf č. 11: Nutnost pravidelné návštěvy odborné pedikúry Komentář: Položkou č. 11 jsem se ptala respondentů, zda si myslí, že by měli diabetici navštěvovat pravidelně odbornou pedikúru. Kladnou odpověď zvolila většina 59 (52,68 %) dotázaných. Zápornou odpověď zvolilo 18 (16,07 %) dotázaných. A 35 (31,25 %) dotázaných nevědělo správnou odpověď. 33

Položka č. 12: Vhodná obuv pro diabetiky Tabulka č. 12: Vhodná obuv pro diabetiky Vhodná obuv pro diabetiky Absolutní četnost Relativní četnost (%) Speciální obuv navržená pro diabetiky 58 51,79 Jakákoli obuv pořízená v lékárně 36 32,14 Diabetici nepotřebují žádnou speciální obuv 18 16,07 Celkem 112 100 Graf č. 12: Vhodná obuv pro diabetiky Komentář: Tabulka č. 12 zobrazuje jako by podle dotázaných měl/a nosit diabetik či diabetička obuv. Speciální obuv navrženou pro diabetiky zvolilo 58 (51,79 %) dotázaných. Jakoukoliv obuv pořízenou v lékárně zvolilo 36 (32,14 %) dotázaných a 18 (16,07 %) respondentů zvolilo, že diabetici nepotřebují žádnou speciální obuv. 34

Položka č. 13: Vliv kouření na stav končetin Tabulka č. 13: Vliv kouření na stav končetin Vliv kouření na stav končetin Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 37 33,04 Ne 21 18,75 Nevím 54 48,21 Celkem 112 100 Graf č. 13: Vliv kouření na stav končetin Komentář: Položka č. 13 se ptala respondentů, zda podle nich má kouření vliv na stav končetin diabetiků. 37 (33,04 %) dotázaných si myslelo, že má vliv kouření na stav končetin diabetika. Že kouření nemá žádný vliv, zvolilo 21 (18,75 %) dotázaných a většina 54 (48,21 %) dotázaných správnou odpověď nevěděla. 35

Položka č. 14: Znalost pojmu podiatrie Tabulka č. 14: Znalost pojmu podiatrie Znalost pojmu pediatrie Studiem nohy, správnou léčbou nemocných nohou a preventivním ošetření nemocných nohou Léčbou pouze nohou, na kterých již dochází k odúmrti tkáně Absolutní četnost Relativní četnost (%) 62 55,36 38 33,93 Studií správného postavení nohou u dětí 12 10,71 Celkem 112 100 Graf č. 14: Znalost pojmu podiatrie Komentář: Položka č. 14 zjišťovala, čím se podle dotázaných zabývá podiatrie. Většina 62 (55,36 %) dotázaných odpověděla, že studiem nohy, správnou léčbou nemocných nohou a preventivním ošetřením nemocných nohou. 38 (33,93 %) dotázaných zvolilo jako odpověď léčbu pouze nohou, na kterých již dochází k odúmrti tkáně. A 12 (10,71 %) respondentů označilo, že se zabývá studiem správného postavení nohou u dětí. 36

Položka č. 15: Informovanost o nutnosti zvýšené péče o své nohy Tabulka č. 15: Informovanost o nutnosti zvýšené péče o své nohy. Informovanost o nutnosti zvýšené péči o své nohy Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 46 41,07 Ne 15 13,39 Nevím, nepamatuji si 51 45,54 Celkem 112 100 Graf č. 15: Informovanost o nutnosti zvýšené péče o své nohy Komentář: Položka č. 15 zjišťovala, zda byli respondenti někým informováni o tom, že by měli věnovat více pozornosti svým nohám. Celkem 45 (41,07 %) dotázaných bylo informováno. Naopak 15 (13,39 %) dotázaných nebylo nikým informováno. A 51 (45,54 %) dotázaných nevědělo nebo si nepamatovalo. 37

Položka č. 16: Zdroj informací o DM Tabulka č. 16: Zdroj informací o DM pro respondenty Zdroj informací Absolutní četnost Relativní četnost (%) Lékař 53 47,32 Sestra 24 21,43 Internet 15 13,39 Letáky, brožury 20 17,86 Celkem 112 100 Graf č. 16: Zdroj informací o DM pro respondenty Komentář: Položkou č. 16 jsem zjišťovala, kým byli respondenti informováni o cukrovce, její léčbě a režimu, který je třeba dodržovat. Lékaře zvolilo 53 (47,32 %) respondentů, zdravotní sestru 24 (21,43 %) respondentů. Internet, jako zdroj základních informací zvolilo 15 (13,39 %) respondentů a letáky a brožury 20 (17,86 %). 38

Položka č. 17: Dostatečnost informací o DM Tabulka č. 17: Dostatečnost informací o DM pro respondenty Dostatečnost informací Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 59 52,68 Částečně 36 32,14 Ne 17 15,18 Celkem 112 100 Graf č. 17: Dostatečnost informací o DM pro respondenty Komentář: Položkou č. 17 jsem se ptala respondentů, zda informace, které jim byly poskytnuty, jsou pro ně dostatečné. Pro 59 (52,68 %) dotazovaných byly informace dostatečné. Částečně dostačující byly informace pro 36 (32,14 %) dotazovaných a pro 17 (15,18 %) byly informace nedostačující. 39

Položka č. 18: Zájem respondentů o více informací o DM Tabulka č. 18: Zájem respondentů o více informací o DM Zájem o více informací Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 69 61,61 Ne 43 38,39 Celkem 112 100 Graf č. 18: Zájem respondentů o více informací o DM Komentář: Zda by měli respondenti zájem dále se dozvědět více informací o DM, jsem zjišťovala v položce č. 18. Většina dotázaných 69 (61,61 %) by se chtěla dozvědět více informací a 43 (38,39 %) dotazovaných nemá zájem o další informace. 40

Položka č. 19: Samostatné vyhledávání informací respondentem Tabulka č. 19: Samostatné vyhledávání informací respondentem Samostatné vyhledávání informací Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 35 31,25 Ne 77 68,75 Celkem 112 100 Graf č. 19: Samostatné vyhledávání informací respondentem Komentář: Položkou č 19. jsem zjišťovala, zda si respondenti sami vyhledávají informace o svém onemocnění a o možnostech léčby. Informace si samostatně vyhledává 35 (31,25 %) dotázaných. Většina dotázaných 77 (68,75 %) dotázaných nevyhledává žádné informace o svém onemocnění. 41

Položka č. 20: Zdroje k získávání informací Tabulka č. 20: Zdroje k získávání informací Zdroje k získávání informací Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ptám se lékaře 24 50,00 Ptám se sestry 12 25,00 Internet 3 6,25 Literatura 7 14,58 Přátelé či rodina 2 4,17 Celkem 48 100 Graf č. 20: Zdroje k získávání informací Komentář: Položka č. 20 byla určena pouze těm, kteří odpověděli kladně na položku č. 19. Celkem tedy odpovědělo 35 dotázaných, zároveň bylo možno označit více odpovědí. Nejčastější odpovědí bylo zeptání se lékaře, tu možnost zvolilo 24 (50%) respondentů. Sestra se ptá na informace 12 (25 %) respondentů. Internet využívají k zisku informací celkem 3 (6,25 %) respondenti, literaturu 7 (14,58 %) a informace od přátel či rodiny získávají 2 (4,17 %) respondenti. 42

Položka č. 21: Kontrola chodidel diabetologem Tabulka č. 21: Kontrola chodidel diabetologem Kontrola chodidel diabetologem Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano 76 67,86 Ne 36 32,14 Celkem 112 100 Graf č. 21: Kontrola chodidel diabetologem Komentář: Položka č. 21 zjišťovala, zda dotazovaným jejich diabetolog pravidelně kontroluje chodidla. Většině dotazovaným 76 (67,86 %) kontroluje diabetolog nohy pravidelně. Diabetolog nekontroluje nohy pravidelně nebo vůbec 36 (32,14 %) dotazovaným. 43

Položka č. 22: Návštěva podiatrické ambulance Tabulka č. 22: Návštěva podiatrické ambulance Návštěva podiatrické ambulance Absolutní četnost Relativní četnost (%) Ano, jednou 45 40,18 Ano, navštěvuji pravidelně 32 28,57 Ne, nikdy jsem nebyl/la 35 31,25 Celkem 112 100 Graf č. 22: Návštěva podiatrické ambulance Komentář: Zda již někdy navštívil dotazovaný podiatrickou ambulanci se dozvídáme z položky č. 22. Jednou podiatrickou ambulanci navštívilo 45 (40,18 %) dotazovaných. Pravidelně navštěvuje podiatrickou ambulanci 32 (28,57 %) dotázaných a nikdy v podiatrické ambulanci nebylo 35 (31,25 %) dotazovaných. 44

Položka č. 23: Způsob péče o nohy respondentů Tabulka č. 23: Způsob péče o nohy respondentů Způsob péče o nohy Absolutní četnost Relativní četnost (%) Denní prohlížení nohou 72 64,29 Používám speciální obuv pro diabetiky 31 27,67 Používám pouze bavlněné ponožky s volným lemem 25 22,32 Denně si nohy myji ve vlažné vodě 89 79,46 Pečlivě si nohy po koupeli osuším 85 75.89 Nohy každý den promazávám krémem 52 46.43 Pravidelně navštěvuji odbornou pedikérku 32 28.57 Nekouřím 75 66.96 Graf č. 23: Způsob péče o nohy respondentů Komentář: Položkou č. 23 jsem zjišťovala, jakým způsobem respondenti pečují o svoje nohy. U této položky bylo možno zatrhnout více odpovědí. Absolutní a relativní četnost označuje počet respondentů, kteří danou možnost označili. Denní prohlížení 45

nohou provádí 72 (64.29 %) dotázaných. Speciální obuv pro diabetiky používá 31 (27,67 %) dotázaných, používání pouze bavlněných ponožek s volným lemem zvolilo 25 (22,32 %) dotázaných, denně si nohy myje ve vlažné vodě 89 (79,46 %) dotázaných, pečlivě si nohy po koupeli osušuje 85 (75,89 %) dotázaných, nohy každý den promazává krémem 52 (46,43 %) dotázaných, pravidelně navštěvuje odbornou pedikúru 32 (28,57 %) dotázaných a nekouří 75 (66,96 %) dotázaných. 46

8. Diskuze Bakalářská práce se zaměřovala na zjištění informovanosti diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy. Pro toto téma byly zvoleny 2 hlavní cíle. Cílem č. 1 bylo zjistit informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy a cílem č. 2 bylo zjistit, jakým způsobem diabetici pečují o své nohy. K těmto cílům bylo zároveň stanoveno 5 očekávaných výsledků. Výsledky získané dotazníkovým šetřením jsem v několika bodech porovnávala s výsledky diplomových prací Mgr. Barbory Kozárkové na téma,,jak pečují senioři o své nohy a Mgr. Blanky Kuchařové na téma,,preventivní péče u seniorů s DM 2T při předcházení syndromu diabetické nohy, obě práce obhájené v roce 2013 na Masarykově univerzitě. Srovnání s pracemi jsou pouze orientační, z důvodu jiného počtu respondentů a rozdílnými skupinami respondentů. Cílem č. 1 bylo zjistit informovanost diabetiků o prevenci syndromu diabetické nohy. Pro tento cíl jsem zvolila dva očekávané výsledky. Očekávaný výsledek č. 1 byl předpoklad, že více než 50 % respondentů je dostatečně informováno o prevenci syndromu diabetické nohy. K zjištění, zda byl očekávaný výsledek splněn, byly určeny položky 6 17. V položkách 6 12 a 14 odpovědělo více jak 50 % respondentů správně na znalostní otázky týkající se syndromu diabetické nohy. Položka č. 13 se dotazovala na vliv kouření na stav končetin diabetika, tuto otázku zodpovědělo správně 37 (33,04 %) respondentů. Tento očekávaný výsledek byl tedy splněn. Zjištěné výsledky byly velmi podobné s výsledky Kuchařové. Zajímavé bylo srovnání s položkami týkajících se vlivu kouření, kdy u Kuchařové odpovědělo 70% dotazovaných správně na otázku,,myslíte si, že může diabetik kouřit? 50 zatímco v mé položce při otázce,,má podle Vás kouření vliv na stav končetin u diabetiků? odpovědělo správně pouze 33 % dotazovaných. Rozdílnost 50 KUCHAŘOVÁ B. Preventivní péče u seniorů s DM 2T při předcházení syndromu diabetické nohy s. 70. 47