Úvodní slovo ÚVODNÍ SLOVO MINISTRA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ patří mezi respektované instituce v naší zemi. I z toho důvodu, že drtivá většina lidí chce přírodu chránit. Nechce ji ničit, jak si myslí několik aktivistů. Jsem rád, že Česká inspekce životního prostředí odvádí kvalitní práci, která možná není tolik vidět, ale její absenci bychom poznali rychle všichni. Chtěl bych poděkovat zaměstnancům ČIŽP za kvalitní práci a zároveň jim popřát mnoho zdaru při ochraně životního prostředí, kde je inspekce významnou organizací Ministerstva životního prostředí. TOMÁŠ CHALUPA ministr životního prostředí 2
Úvodní slovo ÚVODNÍ SLOVO ŘEDITELE ČIŽP V roce 2012 měly na činnost ČIŽP dopad legislativní změny (novela zákona o ochraně ovzduší 201/2012 Sb., nařízení vlády č. 143/2012 Sb. a vyhláška 123/2012 k vodnímu zákonu, či novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny prostřednictvím stavebního zákona s účinností od 1. 1. 2013). Cílem ČIŽP pro rok 2012 bylo také vyrovnat se s úspornými opatřeními. V roce 2012 bylo zahájeno prověření všech starých ekologických zátěží, jejich kvalifikace dle závažnosti vlivu na životní prostředí a zhodnocení jejich aktuálnosti. V pracovní komisi Ministerstva financí ČR a Ministerstva životního prostředí ČR bylo v této věci dosaženo konsensu. V rámci úsporných opatření vlády došlo ke snížení počtu zaměstnanců a snížení provozního rozpočtu ČIŽP. Z tohoto důvodu byla připravena organizační změna k 1. 1. 2013. Cílem tohoto opatření bylo konsolidovat ČIŽP a provést organizační změny tak, aby inspekce zabezpečila všechny úkoly, které jí ukládají zákony. Plán kontrolní činnosti ČIŽP pro rok 2013 byl koncipován tak, aby činnost ČIŽP plně pokryla zásadní problematiku ochrany životního prostředí s důrazem na kvalitu, nikoli počet kontrol. K dosažení našich cílů vedla i snaha zlepšit a prohloubit komunikaci s ostatními orgány státní správy i samosprávy. V neposlední řadě věnuje inspekce pozornost informování veřejnosti na webových stránkách inspekce jsou průběžně uveřejňovány informace o její činnosti, občané zde mají prostor pro diskuzi, a mohou se navíc prostřednictvím webu obracet na naše odborníky se svými dotazy a problémy. Zvýšený zájem o ochranu životního prostředí a dodržování zákonů v této oblasti potvrzuje nárůst podnětů a stížností v posledních letech, který vnímáme jako výraz důvěry nejširší veřejnosti v činnost inspekce. Tato důvěra nás samozřejmě zavazuje i do budoucna. Proto děkuji všem, kteří se kvalitní a mnohdy nesnadnou prací na dobrém jméně České inspekce životního prostředí podílejí. JAN SLANEC ředitel ČIŽP 3
Obsah Úvodní slovo 2 Obsah 5 1 Charakteristika činnosti 6 1.1 Obecné údaje 7 1.2 Organizační struktura 8 1.3 Intenzita inspekční činnosti 9 2 Rozhodování ve správním řízení 10 2.1 Správní rozhodnutí sankčního charakteru 11 2.2 Správní rozhodnutí nápravného charakteru 11 2.3 Činnost mimo správní řízení 12 3 Spolupráce s veřejností 13 3.1 Podněty a stížnosti 14 3.2 Poskytování informací 16 4 Účast ČIŽP na řešení havárií 17 5 Činnost ČIŽP podle složek 20 5.1 Ochrana ovzduší 21 5.2 Ochrana vod a prevence závažných průmyslových havárií 34 5.3 Odpadové hospodářství, chemické látky a biocidní přípravky 46 5.4 Ochrana přírody a CITES 56 5.5 Ochrana lesa 67 6 Integrované agendy 79 7 Mezinárodní spolupráce 89 8 Lidské zdroje 92 8.1 Personalistika 93 8.2 Vzdělávání 94 9 Ekonomika 96 10 Přehled činnosti oblastních inspektorátů 102 Kontakty 104 Zkratky a vysvětlivky 105 Příloha tabulky 107 5
Charakteristika činnosti
01 Charakteristika činnosti 1.1 OBECNÉ ÚDAJE byla zřízena v roce 1991 zákonem ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Ostatní složky se k ní připojily následně v průběhu let 1991 1992. Je samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR a činnost vykonává v 5 oblastech: v ochraně ovzduší, ochraně vod, odpadovém hospodářství, ochraně přírody a ochraně lesa. Současně je uplatňován integrovaný přístup k ochraně životního prostředí jak na základě zákona o integrované prevenci (IPPC), o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), tak i celkovým způsobem inspekční práce. PŘEHLED ČINNOSTI ČIŽP dozírá na dodržování právních předpisů na ochranu životního prostředí, provádí inspekce kontroly, ukládá opatření k nápravě zjištěných nedostatků, ukládá sankční opatření za nedodržování zákonů životního prostředí, kontroluje obchod a nakládání s ohroženými druhy živočichů, rostlin a výrobků z nich (nelegálně získané jedince a předměty odebírá), omezuje, případně zastavuje provozy, pokud vážně ohrožují životní prostředí, podílí se na řešení starých ekologických zátěží, řeší podněty občanů i právnických osob, poskytuje informace na základě žádostí ve smyslu platných zákonů, informuje veřejnost i sdělovací prostředky a orgány státní správy o údajích o životním prostředí, které získává při inspekční činnosti, vypracovává stanoviska pro jiné orgány státní správy, podílí se na řešení havárií v oblasti životního prostředí, spolupracuje s inspekčními orgány zemí Evropské unie a sítí inspekčních orgánů EU (tzv. IMPEL), stanovuje poplatky za vypouštění odpadních vod a odběr podzemních vod. 7
01 Charakteristika činnosti 1.2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA LIBEREC ČIŽP je členěna na 10 oblastních inspektorátů, dvě pobočky a ředitelství. V současné době zaměstnává 551 zaměstnanců, z toho cca 80 % tvoří inspektoři. KARLOVY VARY ÚSTÍ NAD LABEM PRAHA HRADEC KRÁLOVÉ Oblastní inspektoráty: Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Brno, Olomouc, Ostrava, pobočky Zlín a Karlovy Vary. PLZEŇ ČESKÉ BUDĚJOVICE HAVLÍČKŮV BROD BRNO OLOMOUC ZLÍN OSTRAVA Ředitel ČIŽP je jmenován ministrem životního prostředí. Přehled kompetencí v jednotlivých složkách životního prostředí Kompetence ČIŽP Složka životního prostředí ovzduší voda odpady příroda les dozor kontroly, revize, prověrky, šetření apod. pokuty právnickým osobám sankce pokuty fyzickým osobám omezení nebo zastavení činnosti, provozu opatření k nápravě zjištěných nedostatků řešení starých ekologických zátěží opatření evidence havárií a spolupráce při jejich řešení zadržení a zabavení nelegálních exemplářů ohrožených druhů živočichů či rostlin odebrání nedovoleně držených jedinců, odebrání výrobků poplatky poplatky (vypouštění odpadních vod,poplatky za odběr podzemních vod) povolování a schválen regulační řády, spalování více druhů paliv, kategorizace zdrojů stanoviska stanoviska, vyjádření, souhlasy pro jiné orgány podněty řešení podnětů 8
01 Charakteristika činnosti 1.3 INTENZITA INSPEKČNÍ ČINNOSTI V roce 2012 provedla ČIŽP celkem 17 051 kontrol a inspekční činnosti (17 576 kontrol v roce 2011, 16 603 kontrol v roce 2010, 17 432 kontrol v roce 2009, 14 255 kontrol v roce 2008). Počet kontrol na jednoho inspektora v roce 2012 byl 40 (38 v roce 2011, 35 v roce 2010, 36 v roce 2009, 34 v roce 2008, 38 v roce 2007). ČIŽP vydala v roce 2012 celkem 9 797 pravomocných rozhodnutí (do uvedeného počtu je zahrnuto 2 082 vydaných rozhodnutí o poplatcích a zálohách za vypouštění odpadních vod a 4 942 vydaných rozhodnutí o poplatcích a zálohách za odběr podzemních vod). Vývoj počtu inspekční činnosti dle složek počet činností 6 000 5 000 4 000 3 000 OO OV OH OP OL IA 2 000 1 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok 9
Rozhodování ve správním řízení
02 Rozhodování ve správním řízení 2.1 SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ SANKČNÍHO CHARAKTERU Průměrná výše pokut dle OI Kč 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 PH ČB PL ÚL HK HB BR OL OV LI ŘDT OI ČIŽP uložila celkem 2 289 pokut, a 2 226 pokut v tomto roce nabylo právní moci (2 428 uložených pokut a 2 355 nabylo právní moci v roce 2011, 2 554 uložených pokut a 2 512 nabylo právní moci v roce 2010, 2 778 uložených pokut a 2 650 pravomocných v roce 2009, 2 684 pokut, z toho 2 501 pravomocných v roce 2008). Celkový objem pokut dosáhl 98 390 038 Kč, což oproti roku 2011 znamená pokles (109 081 069 Kč v roce 2011, 141 820 843 Kč v roce 2010, 164 165 643 Kč v roce 2009, 142 921 818 Kč v roce 2008). Hlavním důvodem je skutečnost, že šetřené případy jsou složitější a jejich řešení zabere více času. Účastníci řízení dále ve stále větší míře využívají možnosti nechat se zastupovat právním zástupcem a řada těchto případů je ve fázi odvolání. Uvedené skutečnosti souvisejí se stále složitější a méně přehlednou legislativou. Dalším důvodem je rovněž dlouhodobé snižování počtu pracovníků inspekce. Z oblastních inspektorátů největší objem pokut uložily OI Praha 16 709 550 Kč a OI Ústí nad Labem 14 004 800 Kč. Průměrná výše pravomocné, pokuty vyměřené ve správním řízení, byla 44 200 Kč (46 135 Kč v roce 2011, 56 457 Kč v roce 2010, 56 077 Kč v roce 2009, 57 146 Kč v roce 2008). Průměrná výše pokut se liší jednak podle složek, jednak podle regionů. Nejvyšší průměrné pokuty byly uloženy v oblasti odpadového hospodářství, nejnižší v oblasti ochrany přírody, což je vysvětlitelné charakterem jejich činnosti a sankční zákonnou úpravou. 2.2 SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ NÁPRAVNÉHO CHARAKTERU Rozhodnutí nápravného charakteru tvoří po sankcích druhou skupinu rozhodnutí, která jsou reakcí správního orgánu na zjištění rozporu se zákonem. Opatření tohoto typu se vydávají samostatně nebo spolu s rozhodnutím o sankci. V roce 2012 bylo vydáno 366 rozhodnutí o opatření k nápravě (413 v roce 2011, 340 v roce 2010, 406 v roce 2009, 427 v roce 2008, 503 v roce 2007) a 36 rozhodnutí o zastavení nebo omezení provozu (113 v roce 2011, 68 v roce 2010, 70 v roce 2009, 51 v roce 2008, 66 v roce 2007). Počet případů odebrání a zabavení živých nebo neživých exemplářů správním rozhodnutím (včetně Úmluvy CITES) byl 81 (58 v roce 2011, 53 v roce 2010, 68 v roce 2009, 84 v roce 2008). Odebrání nedovoleně držených exemplářů, omezení nebo zastavení škodlivé činnosti či provozu je krajní možností odpovědi správního orgánu na zjištěný rozpor se zákonem. Tomu odpovídá i jejich podíl na celkovém počtu rozhodnutí. 11
02 Rozhodování ve správním řízení Vývoj počtu sankčních a nápravných rozhodnutí (sankce, opatření k nápravě a zastavení provozu) počet 1 200 1 000 800 OO OV OH OP OL IA 600 400 200 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok 2.3 ČINNOST MIMO SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ Tvoří ji vyjádření a stanoviska pro jiné orgány, jako např. vyjádření k žádostem o podporu ze SFŽP, stanoviska ke zpracovaným studiím EIA apod. ČIŽP vydala celkem 1 193 (12 548 v roce 2011, 11 592 v roce 2010, 12 006 v roce 2009, 12 013 v roce 2008) takových stanovisek. ČIŽP spolupracuje s MŽP a organizacemi resortu, dále s Generálním ředitelstvím cel v oblasti CITES, GMO a přeshraničního pohybu odpadů, s Policií ČR, s Hasičským záchranným sborem, s Českou obchodní inspekcí, Inspekcí bezpečnosti práce, hygienickou službou, s krajskými a místními orgány a institucemi, soudními orgány atd. 2 082 39 1 15 2 289 5 36 85 366 4 942 Správní řízení Počet vydaných rozhodnutí o poplatcích a zálohách za odběr podzemních vod (4 942) Počet rozhodnutí o opatření k nápravě v právní moci v daném období (366) Počet rozhodnutí v PM odebrání/zabavení (85) Počet rozhodutí v PM zastavení nebo omezení činnosti, provozu nebo jeho části (36) Počet rozhodnutí o opatření k nápravě k dodržení emisních limitů (5) Všechna rozhodnutí o pokutě vydaná ve sledovaném období (2 289) Počet vydaných souhlasů s regulačním řádem (15) Odebrání a pozastavení platnosti osvědčení o nebezpečných vlastnostech odpadů (0) Počet rozhodnutí o stanovení emisního limitu pro spalování více druhů paliv (1) Počet vydaných rozhodnutí o kategorizaci zdroje (39) Počet vydaných rozhodnutí o poplatcích a zálohách za vypouštění odpadních vod (2 082) 12
Spolupráce s veřejností
03 Spolupráce s veřejností 3.1 PODNĚTY A STÍŽNOSTI ČIŽP A OBČANSKÁ VEŘEJNOST Šetření podnětů, stížností a petic tvoří zhruba 6 % z celkové činnosti ČIŽP. Podněty, stížnosti a petice jsou důležitým prvkem komunikace ČIŽP s veřejností. Upozorňují totiž na porušení zákona, které by mnohdy zůstalo nepovšimnuto. Oprávněné podněty jsou impulsem pro další postup ČIŽP, tj. správní řízení buď sankční, nebo opatření k nápravě. Některé podněty a petice jsou také postoupeny jiným orgánům veřejné správy k prošetření. Stížnosti proti nevhodnému chování inspektorů nebo proti postupu oblastního inspektorátu ČIŽP tvoří důležitou zpětnou vazbu, která pomáhá organizaci zlepšovat svoji práci. Dalším důležitým prvkem řešení podnětů, stížností a petic je zvyšování právního vědomí veřejnosti v oblasti ochrany životního prostředí. Uvedený počet podnětů prošel evidencí (podatelnou) ČIŽP, ne všechny podněty však byly v roce 2012 dořešeny. Z celkového počtu 2 251 podnětů, jich bylo 189 po ověření stavu místním šetřením postoupeno jinému kompetentnímu orgánu státní správy. Dalším důležitým momentem řešení podnětů je fakt, že přijatý podnět může být řešen z hlediska kompetencí ČIŽP hned několika složkami ochrany životního prostředí. 1) Počet podnětů a petic přijatých jednotlivými OI ČIŽP v roce 2012 Praha 503 České Budějovice 184 Plzeň 138 Ústí nad Labem 305 Hradec Králové 188 Havlíčkův Brod 158 Brno 262 Olomouc 177 Ostrava 291 Liberec 161 Celkem 2 367 14
03 Spolupráce s veřejností 2) Vývoj počtu řešených podnětů v letech 2005 2012 v jednotlivých složkách ochrany životního prostředí (z pohledu ČIŽP jako celku) Složky ŽP 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Ovzduší 308 397 441 375 359 393 300 321 Voda 240 318 354 310 406 383 368 364 Odpady 256 521 682 596 589 507 532 515 Příroda 494 649 813 986 1 252 1 160 978 876 Les 82 96 105 110 125 138 143 136 Celkem 1 380 1 981 2 395 2 377 2 731 2 581 2 321 2 212 V současné době dochází v některých regionech (oblastech) k poklesu podávání podnětů. Výjimku tvoří OI Ústí nad Labem, OI Ostrava, OI Olomouc, OI Hradec Králové, OI Brno. Ředitelství ČIŽP vykonává v oblasti řešení podnětů a stížností metodickou a kontrolní činnost. Podněty, které jsou přijaty přímo podatelnou ředitelství (v roce 2012 to bylo 149 písemných podnětů, 59 písemných stížností a 278 podnětů učiněných v elektronické podobě), jsou doručeny příslušnému oblastnímu inspektorátu nebo odbornému pracovišti ředitelství se závazným pokynem o způsobu řešení věci (pokud nejsou z důvodu věcné nepříslušnosti ČIŽP k prošetření věci postoupeny jinému věcně a místně příslušnému správnímu orgánu). Oblastní inspektoráty vykázaly kromě uvedených šetření podnětů a petic podle jednotlivých složek ochrany životního prostředí i postup podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Podle tohoto zákona bylo šetřeno celkem 80 případů (podle OI Praha 5, České Budějovice 3, Plzeň 2, Ústí nad Labem 0, Hradec Králové 9, Havlíčkův Brod 25, Brno 2, Olomouc 27, Ostrava 3, Liberec 4). Počínaje rokem 2013 dojde v této oblasti k organizační změně při výkonu dozorové činnosti. ZELENÁ LINKA S účinnosti od 1. 9. 2008 je na ČIŽP realizováná tzv. zelená linka (800 011 011). Jedná se o přímé a bezplatné spojení ČIŽP s občanskou veřejností. Linka je prioritně využívána k přijímání podnětů a stížností od občanů a současně jsou jejím prostřednictvím občané informo váni o zákonných kompetencích ČIŽP. Linka je v pro vozu každý den od 8.00 do 16.00 hodin. V průměru jsou zaznamenány 2 dotazy (podněty) denně. Agenda podnětů, stížností a petic je nezbytnou součástí činnosti ČIŽP ve všech složkách ochrany životního prostředí. Řešení podnětů a stížností je vyhrazenou činností ředitele ČIŽP a ředitelů oblastních inspektorátů ČIŽP. Tato činnost je takto zakotvena i ve 15
03 Spolupráce s veřejností Statutu ČIŽP a v Organizačním řádu ČIŽP. Metodickým řídícím pracovištěm pro tuto agendu je oddělení vnitřní kontroly ředitelství ČIŽP. 3.2 POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V roce 2012 vyřizovala Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) celkem 233 žádostí o informace, z toho 63 ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a 166 ve smyslu zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Ve čtyřech případech pak byla žádost o informaci odmítnuta (dvě z důvodu absence patřičných náležitostí, jedna z důvodu neukončeného správního řízení a jedna žádost nespadala do kompetencí ČIŽP). Vývojový trend zájmu veřejnosti v oblasti poskytování informací v roce 2012 byl vyšší než v předchozích letech (233 v roce 2011, 181 v roce 2010, 207 v roce 2009, 141 v roce 2008). Důvodem byl nárůst přijatých žádostí o informace zejména v oblasti ochrany ovzduší. Velkou skupinu tvořily žádosti týkající se smogové situace na Ostravsku, Pardubicku a Ústecku. Rovněž byla zodpovězena celá řada telefonických dotazů k Lagu nám Ostramo, které nebyly evidovány, protože o ně nebylo požádáno podle předmětných zákonů. Ostatní dotazy se týkaly kvality ovzduší, bojů s lesními škůdci a havárií na vodních tocích. U odpadového hospodářství se dotazy vztahovaly k závěrům z šetření a výsledkům správních řízení ve věci nakládání s odpady. Informace, které směřovaly do oblasti vod, se týkaly rozhodnutí o opatřeních správních orgánů ve věci nakládání se závadnými látkami, zejména v souvislosti s metanolovou aférou a informacemi o stavu znečištění vodotečí vůbec. Předmětem dalších žádostí byly informace o dotčených orgánech státní správy, způsobu vyřešení podnětů, informace o prováděných kontrolách. Stále více informací vyřizuje Česká inspekce životního prostředí bezprostředně v rámci diskusního fóra, tedy bez omezení lhůtami zákona. Tyto žádosti nejsou zahrnuty do evidence ve smyslu uvedených zákonů. Nejčastější dotazy diskuzního fóra se týkaly odpadového hospodářství, zejména byly žádány rady ke způsobu nakládání s nejrůznějšími odpady, a oblasti ochrany vod, kde nejčastějším tématem bylo vypouštění odpadních vod a čističky odpadních vod. V oblasti ochrany ovzduší tazatele nejvíce zajímaly emisní limity, jejich měření a evidence. Za celý rok obdržela Česká inspekce životního prostředí celkem 39 dotazů a připomínek. Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Počet 5 7 1 0 3 1 2 5 3 6 3 3 Zájem o informace z oblasti ochrany přírody se týkal především kontrol v NP Šumava, ale také obecné ochrany dřevin, kácení dřevin rostoucích mimo les, poškozování významných krajinných prvků a ochrany krajinného rázu. 16
Účast ČIŽP na řešení havárií
04 Účast ČIŽP na řešení havárií ÚČAST ČIŽP NA ŘEŠENÍ HAVÁRIÍ CENTRÁLNÍ EVIDENCE HAVÁRIÍ NA VODÁCH ČIŽP podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, vede od roku 2002 centrální evidenci havárií. Přehled havárií je každoročně vkládán do samostatné databáze, k jejímuž doplňování přispívají především informace od Hasičského záchranného sboru ČR, se kterým ČIŽP spolupracuje od roku 2003. V roce 2012 bylo zaevidováno 196 havárií, které ve své skutkové podstatě naplnily definici havárie dle 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Další desítky havárií byly během roku 2012 ČIŽP oznámeny, ale pro svůj zcela nepatrný rozsah bez dopadu na jakost vod nevykázaly znaky havárie, a proto v centrální evidenci havárií nebyly uvedeny. Zaznamenaných 51 případů bylo způsobeno dopravou, což představuje 26 % z celkového počtu havárií. Úhyn ryb byl průvodním jevem u 31 havárií, což představuje nárůst oproti roku 2011 o necelé 1 %. Původce havárie byl znám ve 115 případech. V 58 případech ČIŽP havárii šetřila nebo se jejího šetření přímo zúčastnila. Ve 135 případech evidovaných havárií zasahovaly jednotky Hasičského záchranného sboru. Podzemní vody byly zasaženy ve 4 případech, stejně tomu tak bylo v předešlém roce. Dva případy havárií na podzemních vodách byly zařazeny mezi dlouhodobé havárie. ZNEČIŠTĚNÍ A ÚHYN RYB NA RYBNÍCÍCH V UNHOŠTI V červenci byla nahlášena havárie úhyn ryb na 5 rybnících v katastru obce Unhošť. Při místním šetření bylo zjištěno, že po intenzivních deštích došlo k ucpání kanalizace v obci Kyšice a splašková voda odtékala dešťovým oddělovačem do Braškovského potoka, na kterém je soustava rybníků. Na rybnících došlo postupně k úhynu cca 1,2 t ryb. V průběhu šetření bylo dále zjištěno, že kanalizace je už vyčištěna a bude provedeno vyčištění sedimentační nádrže, ze které splašky odtékaly. Situace byla řešena ve spolupráci s vodoprávním úřadem. HAVÁRIE NA KLÍČAVĚ V září 2012 byla řešena významná havárie v povodí vodárenské nádrže Klíčava na potoce Karlův Luh. Neznámý pachatel v prezidentské oboře Lány vyložil několik pytlů s látkou obsahující pesticidy s obsahem atrazinu. Tato látka se následně rozpustila v toku a ve velmi vysoké koncentraci zasáhla chráněné území (Evropsky významnou lokalitu) a následně vodárenský odběr. Ve spolupráci ČIŽP, vodoprávního úřadu Rakovník, Krajského úřadu Středočeského kraje a Povodí Vltavy, s. p. se podařilo minimalizovat dopady na vodárenský odběr. Situace je na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje pravidelně monitorována. 18
04 Účast ČIŽP na řešení havárií ÚNIK HASEBNÍCH VOD DO TOKU Z AREÁLU REKLA, spol. s r.o. V PARDUBICÍCH-SEMTÍNĚ Dne 29. 3. 2012 byla ohlášena dispečinkem společnosti Synthesia, a. s. havárie, ke které došlo v souvislosti s požárem skladu odpadních olejů (cca 20 t), nafty a lihu v areálu společnosti REKLA, spol. s r. o. v Pardubicích. Při hašení požáru odtekly hasební vody znečištěné ropnými látkami do povrchových vod Pohráneckého odpadu a následně do Velké Strouhy a do řeky Labe. HZS Synthesia, a. s. instaloval tři norné stěny. ČIŽP vypracovala hlášení v souladu s dokumentem Mezinárodní varovný a poplachový plán Labe o havarijní situaci. Sankce nebyla uložena proto, že k havárii došlo v rámci zásahu Hasičského záchranného sboru ČR. Sanaci areálu po požáru prováděla společnost DEKONTA, a. s., která instalovala 2 norné stěny a 4 sorpční rukávy. Sanace byla ukončena dne 17. 10. 2012. Rozdělení havárií podle skupiny uniklých látek v roce 2012 Skupina látek Počet havárií % ropné látky 106 54,1 odpadní vody 19 9,7 chemické látky mimo těžkých kovů 14 7,1 odpady z živočišné výroby 7 3,6 kaly a nerozpuštěné látky 6 3,1 potravinářské produkty 3 1,5 nerozpuštěné látky 2 1,0 těžké kovy 1 0,5 chlorované uhlovodíky 1 0,5 kyslíkový deficit 4 2,0 ostatní látky 6 3,1 nezjištěna 27 13,8 celkem 196 100,0 Rozdělení havárií podle hlavních příčin vzniku v roce 2012 Příčina havárie Počet havárií % lidský faktor 100 51 technická příčina 30 15,3 příroda 9 4,6 nezjištěna 57 29,1 celkem 196 100,0 19
Činnost ČIŽP za rok 2012 podle složek
5.1 OCHRANA OVZDUŠÍ KONTROLNÍ ČINNOST V ROCE 2012 V průběhu roku 2012 došlo v oblasti ochrany ovzduší, ozonové vrstvy i klimatického systému Země ke změnám obecně závazných právních předpisů upravujících povinnosti osob kontrolovaných Českou inspekcí životního prostředí, došlo i k částečným změnám systému i působnosti kontrolních orgánů. K zásadním změnám došlo u vlastní ochrany ovzduší, a to zrušením veškerých obecně závazných právních předpisů zákona č. 86/2002 Sb. včetně všech prováděcích předpisů a jejich nahrazením zákonem č. 201/2012 Sb. a prováděcími předpisy k provádění tohoto zákona vydanými. Praktickým dopadem změny v oblasti ochrany ovzduší je vedle řady jiných změn i nový pohled na rozdělení stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podle míry vlivu na ovzduší zrušení rozdělení zdrojů do 4 kategorií jako zdrojů zvláště velkých, velkých, středních a malých a jeho nahrazením pouze dvěma skupinami zdrojů, jako zdrojů uvedených v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší a zdrojů v této příloze neuvedených, a dále pak rozšíření kontrolní působnosti České inspekce životního prostředí na veškeré stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Samostatnou právní úpravou byla ošetřena ochrana ozonové vrstvy a klimatického systému Země, oblasti pojednávající o regulaci používání vybraných fluorovaných skleníkových plynů a aplikací, které tyto látky obsahují. Vzhledem k tomu, že k uvedeným změnám došlo ve druhé polovině roku 2012, byla činnost inspekce v jednotlivých obdobích vykazována v různých strukturách. V této zprávě jsme se snažili výsledky činnosti uvést jednotně, pokud to bylo možné, a to podle nového systému založeného novou právní úpravou. V roce 2012 bylo inspektory ochrany ovzduší provedeno celkem 5 008 kontrol dodržování podmínek ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země. Z tohoto počtu provedených kontrol bylo 49,3 % (2 470) kontrol plánovaných a 50,7 % (2 538) kontrol neplánovaných. Na vlastní ochranu ovzduší bylo zaměřeno 4 276 kontrol. Zbývající část kontrol byla věnována dodržování podmínek provozovatelů zařízení zařazených do systému obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého (102 kontrol), dodržování podmínek při zacházení s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny (484 kontrol), výkonu činnosti autorizovaných osob (97 kontrol) a zbytek prošetření činností s vlivem na ovzduší, které nelze zařadit do žádné z uvedených skupin (49 kontrol). Kromě uvedených kontrol se inspektoři ochrany ovzduší zúčastnili společně s inspektory ostatních technických složek inspekce 222 kontrol zdrojů s integrovaným povolením a podíleli se na 14 společných řízeních, ve kterých za porušení podmínek ochrany ovzduší byly provozovatelům zařízení s integrovaným povolením uloženy pokuty ve výši 1 254 000 Kč. Výsledkem kontrol bylo 335 sankčních správních řízení vedených za porušení povinností, ze kterých 301 nabylo právní moci již v roce 2012, a dále pak 21 správních řízení s uložením opatření ke zjednání nápravy a 4 řízení o nařízení zastavení provozu. V roce 2012 nabylo právní moci celkem 332 rozhodnutí o uložení pokut (301 z řízení zahájených v roce 2012 a 31 z řízení zahájených v roce předcházejícím) v celkové výši 13 920 500 Kč. Z uvedeného počtu pravomocných rozhodnutí bylo 249 rozhodnutí o deliktech z oblasti ochrany ovzduší a 83 rozhodnutí o deliktech z oblastí ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země. 21
Kontrolní činnost inspektorů ochrany ovzduší kontrola dodržování emisních limitů, emisních stropů a specifických výrobních emisí byla v 86 případech v rámci 12 kontrol u provozovatelů 9 stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší doprovázena měřením emisí znečišťujících látek vlastní měřicí technikou. V jednom případě bylo prokázáno překročení emisního limitu. Na základě žádostí provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší bylo inspektory ochrany ovzduší podle původní právní úpravy, zákona č. 86/2002 Sb., vydáno celkem 79 rozhodnutí, z čehož 63 rozhodnutí pojednávalo o vymezení stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a jejich zařazení do příslušných kategorií, 15 rozhodnutí o schválení regulačních řádů provozoven vyjmenovaných v ústředním regulačním řádu i krajských a místních regulačních řádech a 1 rozhodnutí o stanovení emisních limitů pro případ společného spalování více druhů paliv. V roce 2012 bylo inspektory složky ochrany ovzduší jako dotčeného správního orgánu ochrany ovzduší v řízení o vydání povolení podle zákonů o ochraně ovzduší, vedených krajskými úřady, vydáno celkem 2 958 vyjádření. Kromě uvedených vyjádření bylo ve sledovaném období na základě žádostí ostatních orgánů ochrany ovzduší, úřadů projednávajících problematiku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země i občanů vydáno celkem 1 330 dalších stanovisek a vyjádření. Nejzávažnějšími delikty prokázanými v roce 2012 bylo překročení emisních limitů, měrných výrobních emisí a nedodržení technických podmínek provozu zdrojů s přímým vlivem na úroveň znečišťování ovzduší. Dalšími delikty bylo nezjišťování úrovně znečišťování ovzduší (neměření emisí), provozování zdroje nebo změna zdroje bez povolení, nesplnění opatření, neposkytnutí údajů inspekci, nevedení provozní evidence nebo nezpracování a nepředání souhrnné provozní evidence, porušení povinností při nakládání s těkavými organickými látkami, porušení nařízení a zákazů při zacházení s regulovanými látkami a porušení nařízení při zacházení s fluorovanými skleníkovými plyny. V roce 2012 bylo ve 30 případech provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší prokázáno překročení emisních limitů, specifických výrobních emisí a emisních stropů, za které byly uloženy pokuty v celkové výši 1 420 000 Kč. Dalšími delikty bylo porušení podmínek povolení včetně porušení podmínek provozních řádů a zásad správné zemědělské praxe (35 případů, pokuty v celkové výši 3 111 000 Kč), nezjišťování úrovně znečišťování ovzduší neměření emisí (50 případů, pokuty v celkové výši 1 215 000 Kč), provozování zdroje nebo změna zdroje bez povolení (67 případů, pokuty v celkové výši 3 680 000 Kč), nesplnění opatření k nápravě (3 případy, pokuty v celkové výši 290 000 Kč), neposkytnutí údajů nebo nepředložení protokolů o měření inspekci (4 případy, pokuty v celkové výši 130 000 Kč), nevedení provozní evidence nebo nezpracování a nepředání souhrnné provozní evidence (78 případů, pokuty v celkové výši 722 500 Kč), porušení povinností při nakládání s těkavými organickými látkami (3 případy, pokuty v celkové výši 90 000 Kč), spalování odpadu nebo nepovolených paliv ve stacionárních spalovacích zařízeních (3 případy, pokuty v celkové výši 150 000 Kč) porušení nařízení a zákazů při zacházení 22
s regulovanými látkami (46 případů, pokuty v celkové výši 1 018 000 Kč) a porušení nařízení při zacházení s fluorovanými skleníkovými plyny (88 případů, pokuty v celkové výši 1 876 000 Kč). V 10 případech bylo osobám provádějícím servis, údržbu a kontroly těsnosti instalací s obsahem regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů prokázáno, že tyto činnosti vykonávaly bez platného certifikátu Ministerstva životního prostředí. Za tyto delikty jim byly uloženy pokuty v celkové výši 180 000 Kč. Kontrolováno bylo též plnění ohlašovacích povinností osob zacházejících s regulovanými látkami nebo fluorovanými skleníkovými plyny prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Ve 3 případech bylo u osob zacházejících s regulovanými látkami zjištěno porušení této povinnosti a byly jim uloženy pokuty v celkové výši 33 000 Kč. V jednom případě bylo zjištěno vykonávání činnosti, na kterou bylo podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, vyžadována autorizace MŽP, bez autorizace a za tento delikt byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. V 1 případě bylo z důvodu provozování zdroje bez povolení a ve 3 případech za neplnění opatření ke zjednání nápravy nebyla realizována technická opatření vedoucí ke snížení emisí přistoupeno k zastavení provozu těchto zdrojů. Na základě žádostí provozovatelů stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší bylo inspektory ochrany ovzduší podle původní právní úpravy, zákona č. 86/2002 Sb., vydáno celkem 79 rozhodnutí, z čehož 63 rozhodnutí pojednávalo o vymezení stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a jejich zařazení do příslušných kategorií, 15 rozhodnutí o schválení regulačních řádů provozoven vyjmenovaných v ústředním regulačním řádu i krajských a místních regulačních řádech a 1 rozhodnutí o stanovení emisních limitů pro případ společného spalování více druhů paliv. Rozhodnutími České inspekce životního prostředí podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší bylo v 63 případech vymezeno celkem 350 stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a provedeno jejich zařazení do příslušných kategorií 16 zdrojů do kategorie zdrojů velkých, 40 zdrojů do kategorie zdrojů středních a 294 zdrojů do kategorie zdrojů malých. Podle nového zákona o ochraně ovzduší, zákona č. 201/2012 Sb., Česká inspekce životního prostředí již o vymezování stacionárních zdrojů a jejich zařazování podle míry vlivu na ovzduší nerozhoduje. V roce 2012 pokračoval a změnou právní úpravy ochrany ovzduší i skončil proces schvalování regulačních řádů provozovatelů zdrojů zařazených ústředním, krajskými i místními regulačními řády do systému regulace provozu za smogové situace Českou inspekcí životního prostředí. Dotčenými oblastními inspektoráty České inspekce životního prostředí oblastním inspektorátem v Praze, Ústí nad Labem a v Ostravě bylo schváleno celkem 15 regulačních řádů provozoven. V těchto regulačních řádech byla schválena provozovateli zdrojů těchto provozoven navržená opatření na zdrojích, která v případě vyhlášení signálu regulace představují efektivní snížení emisí těch znečišťujících látek, pro které je regulace vyhlašována. Novým zákonem o ochraně ovzduší, zákonem č. 201/2012 Sb., byl změněn systém schvalování podmínek provozu zdrojů pro období smogu i kritéria pro vyhlašování smogových situací. 23
V období zhoršených rozptylových podmínek po vyhlášení signálu regulace bylo inspektory oblastních inspektorátů Ostrava a Hradec Králové provedeno 30 kontrol dodržování povinností vyplývajících ze schválených regulačních řádů. Kontroly ve všech případech potvrdily provoz v souladu s regulačními řády. Výsledkem řízení o stanovení emisních limitů pro případ spalování více druhů paliv bylo 1 rozhodnutí, kterým byl stanoven emisní limit oxidu uhelnatého velkému stacionárnímu zdroji znečišťování, ve kterém jsou spalována pevná paliva. Jednalo o společné spalování nekontaminované dřevní hmoty (biomasy) společně s dřevní hmotou s obsahem syntetických pojiv v hmotnostním poměru 95 % : 5 %. Odděleními ochrany ovzduší oblastních inspektorátů i odborem ochrany ovzduší ředitelství České inspekce životního prostředí byly pro potřeby vedení informačního systému kvality ovzduší, jehož součástí je i registr zdrojů a znečišťování ovzduší, shromážděny a za účelem ověření identifikace ohlašovatelů i provozoven zkontrolovány souhrnné provozní evidence zvláště velkých a velkých zdrojů. Detailní ověřování úplnosti a správnosti údajů nebylo prováděno ve všech případech, ale pouze jako součást kontrol v místech provozu zdrojů nebo po upozornění zpracovatelem a osobou pověřenou vedením databáze, Českým hydrometeorologickým ústavem. V roce 2012 bylo inspektory složky ochrany ovzduší jako dotčeného správního orgánu ochrany ovzduší v řízení o vydání povolení podle zákona č. 86/2002 Sb. ke stavbám zvláště velkých, velkých a středních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, jejich změnám a uvádění do provozu, a dále pak k povolení provozu podle zákona č. 201/2012 Sb., vedených krajskými úřady, vydáno celkem 2 958 vyjádření. Kromě uvedených vyjádření bylo ve sledovaném období na základě žádostí ostatních orgánů ochrany ovzduší, úřadů projednávajících problematiku ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země i občanů vydáno celkem 1 330 dalších stanovisek a vyjádření. V rámci spolupráce České inspekce životního prostředí a Ministerstva životního prostředí byly pro potřeby odboru ochrany ovzduší ministerstva poskytnuty podklady ke zprávě o plnění podmínek řešení nevhodné situace z hlediska životního prostředí v Moravskoslezském kraji, byl připomínkován návrh metodického pokynu ke stanovení roční hmotnostní bilance těkavých organických látek a byl zpracován přehled všech Českou inspekcí životního prostředí schválených regulačních řádů zdrojů zařazených do ústředního, krajských i místních regulačních řádů. Vybraní pracovníci České inspekce životního prostředí se podíleli na přípravě odborného vzdělávání úředníků pro výkon státní správy ochrany ovzduší v České republice, které odbor ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí organizuje. Pro potřeby udělování autorizace Ministerstvem životního prostředí k měření emisí znečišťujících látek byly u uchazečů o autorizaci inspekcí prováděno mezilaboratorní porovnání zkoušek analyzátorů. Počet řešených podnětů se v roce 2012 pohyboval na průměru z předcházejících let a dosáhl počtu 313 (v roce 2011 bylo řešeno 300 podnětů, v roce 2010 391 podnětů). V podnětech bylo upozorňováno především na znečišťování ovzduší provozy stacionárních zdrojů, v menší míře pak na nedostatky 24
při zacházení s chladivy. Při rozdělení podnětů podle původního členění stacionárních zdrojů byly v 7 případech podány podněty na provozovatele zdrojů zvláště velkých, 96 zdrojů velkých, 133 zdrojů středních, 54 zdrojů malých. Dále bylo přijato 5 podnětů upozorňujících na činnosti spojené s nakládáním s chladivy a 18 podnětů na činnosti, které nebylo možné považovat za zdroje znečišťování ovzduší podle zákona o ochraně ovzduší. V roce 2012 vzrostl počet podnětů na činnosti spojené se zpracováním dřeva a spalování dřeva v kotlích na pevná paliva. Každoročně se opakujícím předmětem podnětů na provoz malých stacionárních zdrojů znečišťování je upozorňování na neúnosné obtěžování kouřem a zápachem, zejména pak z malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem vytápění rodinných domků a obtěžování zápachem ze skládek a z chovů hospodářských zvířat. Další skupinou podnětů byly podněty na zdroje užívající těkavé organické látky lakovny, a to včetně lakoven práškových. Při kontrolách provozu zdrojů, na které bylo v podaných podnětech upozorněno, byl ve 38 případech shledán důvod pro zahájení správního řízení za porušení povinnosti, která stav uvedený v podnětu způsobila. Počet poskytnutých informací v roce 2012 svým počtem setrval přibližně na úrovni předcházejících let a stále se jejich počet pohybuje v rozmezí 50 100. Tak jako v roce předcházejícím, byl rozsah údajů v některých poskytnutých informacích obsáhlý, například poskytnutí kopií všech rozhodnutí o pokutách. Vyřízeno bylo celkem 65 žádostí o poskytnutí informace. Počty kontrol v letech 2003 2012 počet kontrol 6 000 5 000 Celkový počet kontrol Počet kontrol plánovaných Počet kontrol neplánovaných 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok 25
PŘEHLED PLNĚNÍ SLOŽKOVÝCH ÚKOLŮ Počty projednaných deliktů v roce 2012 KONTROLY DODRŽOVÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ, EMISNÍCH STROPŮ, PLÁNŮ SNÍŽENÍ EMISÍ, DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK POVOLENÍ A PODMÍNEK PROVOZNÍCH ŘÁDŮ, REGULAČNÍCH ŘÁDŮ A PLNĚNÍ OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ Nejzávažnějšími delikty prokázanými v roce 2012 bylo překročení emisních limitů, měrných výrobních emisí a plánů snížení emisí s nástrojem prosazování emisními stropy. Těchto deliktů bylo provozovatelům stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší prokázáno 30 a byly za ně uloženy pokuty v celkové výši 1 420 000 Kč. Dodržování emisních limitů, emisních stropů a plánů snížení emisí bylo kontrolováno jak v místě provozu zdrojů při kontrolách, tak z údajů získaných z protokolů o měření emisí vypracovaných autorizovanými osobami nebo Českou inspekcí životního prostředí. V souvislosti se zjištěnými skutečnosti bylo vydáno 5 rozhodnutí s opatřeními k nápravě (dodržení emisního limitu) a ve 3 případech byla nařízena zastavení provozu z důvodu nezjednání nápravy vedoucí ke snížení emisí znečišťujících látek a v jednom případě za provozování zdroje bez povolení. Ve všech 4 případech se jednalo o stacionární zdroje kategorie zdrojů středních 3 kotelny na pevná paliva, 1 provoz na zpracování dřeva. Emisní limity byly nejčastěji překročeny u těkavých organických látek (emisní limity fugitivních emisí u lakoven), oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého. Zatímco emisní limity tuhých znečišťujících látek, oxidu uhelnatého a oxidu siřičitého byly překračovány u spalovacích 3 30 88 33 50 4 1 46 3 67 35 78 Pokuty uložené v roce 2012 dle deliktů 213 1 420 1 876 90 1 215 1 018 5 150 3 111 3 680 722,5 EL, ES (30) VOC (33) Neměření emisí (50) Autorizované osoby (1) Bez povolení (67) Ne PE, SPE (78) Podmínky povolení (35) Nepovolená paliva (3) Regulované látky (46) Neposkytnutí údajů (4) F-plyny (88) Nesplnění NO (3) EL, ES (1 420) VOC (90) Neměření emisí (1 215) Autorizované osoby (5) Bez povolení (3 680) Ne PE, SPE (722,5) Podmínky povolení (3 111) Nepovolená paliva (150) Regulované látky (1 018) F-plyny (1 876) Certifikované osoby (213) 26
zařízení spalujících pevná paliva, oxidy dusíku a oxid uhelnatý u spalovacích zařízení spalujících zemní plyn. V jednom případě byl překročen emisní limit sloučenin halogenů (Cl). Ze zdrojů znečišťování ovzduší se jednalo o zdroje energetické spalovací, nanášení nátěrových hmot, výrobu a zpracování kovů a v jednom případě i o spalovnu nebezpečného odpadu. Emisní stropy stanovené stávajícím zvláště velkým spalovacím zdrojům pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku nebyly na úrovni celorepublikové za rok 2011, který byl kontrolován v roce 2012, vyčerpány. Provozovatelé ve velké míře využívali možností plnění společného emisního stropu. Přesto byly zjištěny 2 případy jejich překročení, které byly sankcemi postiženy v roce 2012 překročení emisních stropů tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku u kotlů spalujících těžký topný olej provozovaných společností Moravskoslezské cukrovary, a. s., Hrušovany nad Jevišovkou v roce 2010 a překročení emisního stropu tuhých znečišťujících látek z energetiky společnosti Mondi Štětí v roce 2011. Z ostatních podstatných povinností bylo při uvedených kontrolách kontrolováno provozování zdrojů na základě a v souladu s vydanými povoleními orgánu ochrany ovzduší. V 67 případech bylo zjištěno, že provozovatelé zdrojů provozují zdroj bez příslušného povolení orgánu ochrany ovzduší a jejich provozovatelům byly uloženy pokuty v celkové výši 3 680 000 Kč. Dalšími delikty bylo nezjišťování úrovně znečišťování ovzduší neměření emisí (50 případů, pokuty v celkové výši 1 215 000 Kč), porušení podmínek uvedených v povolení vydaných k provozování zdroje včetně podmínek provozních řádů a plánů správné zemědělské praxe (35 případů, pokuty v celkové výši 3 111 000 Kč), nesplnění opatření k nápravě (3 případy, pokuty v celkové výši 290 000 Kč), neposkytnutí údajů a protokolů o měření emisí inspekci (4 případy, pokuty v celkové výši 130 000 Kč) porušení povinností při nakládání s těkavými organickými látkami (3 případy, pokuty v celkové výši 90 000 Kč), spalování odpadů nebo nepovolených paliv v energetických spalovacích zařízeních (3 případy, pokuty v celkové výši 150 000 Kč). V období zhoršených rozptylových podmínek po vyhlášení signálu regulace bylo inspektory oblastních inspektorátů provedeno 30 kontrol dodržování povinností vyplývajících ze schválených regulačních řádů. Kontroly ve všech případech potvrdily provoz v souladu s regulačními řády. KONTROLA VEDENÍ PROVOZNÍ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE Odděleními ochrany ovzduší oblastních inspektorátů i odborem ochrany ovzduší ředitelství České inspekce životního prostředí byly pro potřeby vedení informačního systému kvality ovzduší, jehož součástí je i registr zdrojů a znečišťování ovzduší, shromážděny a za účelem ověření identifikace ohlašovatelů i provozoven zkontrolovány souhrnné provozní evidence zvláště velkých a velkých zdrojů. Detailní ověřování úplnosti a správnosti údajů nebylo prováděno ve všech případech, ale zejména jako součást kontrol v místech provozu zdrojů nebo po upozornění zpracovatelem a osobou pověřenou vedením databáze, Českým hydrometeorologickým ústavem. Celkem bylo kontrolováno vedení provozní evidence a ohlašování 27
údajů souhrnné provozní evidence v 4 370 případech. Výsledkem bylo zjištění porušení některé z evidenčních nebo ohlašovacích povinností v 78 případech a provozovatelům zdrojů byly uloženy pokuty v celkové výši 772 500 Kč. ROZHODOVÁNÍ O VYMEZOVÁNÍ STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A O JEJICH ZAŘAZOVÁNÍ DO PŘÍSLUŠNÝCH KATEGORIÍ A ROZHODOVÁNÍ O EMISNÍCH LIMITECH V PŘÍPADECH SPALOVÁNÍ VÍCE DRUHŮ PALIV Rozhodnutími České inspekce životního prostředí podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, bylo v 63 případech vymezeno celkem 350 stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a provedeno jejich zařazení do příslušných kategorií 16 zdrojů do kategorie zdrojů velkých, 40 zdrojů do kategorie zdrojů středních a 294 zdrojů do kategorie zdrojů malých. Výsledkem řízení o stanovení emisních limitů pro případ spalování více druhů paliv bylo 1 rozhodnutí, kterým byl stanoven emisní limit oxidu uhelnatého velkému stacionárnímu zdroji znečišťování, ve kterém jsou spalována pevná paliva. Jednalo o společné spalování nekontaminované dřevní hmoty (biomasy) společně s dřevní hmotou s obsahem syntetických pojiv v hmotnostním poměru 95 % : 5 %. V těch případech, ve kterých byly projednávány záměry na společné spalování základních paliv s palivy vyrobenými z odpadů v zařízeních pod působností zákona o integrované prevenci, vydávala pro potřeby krajských úřadů pouze vyjádření. Podle nového zákona o ochraně ovzduší, zákona č. 201/2012 Sb., již o vymezování stacionárních zdrojů a jejich zařazování podle míry vlivu na ovzduší, jakož i o emisních limitech pro případy spalování více druhů paliv, nerozhoduje. SCHVALOVÁNÍ REGULAČNÍCH ŘÁDŮ, KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK PO VYHLÁŠENÍ SIGNÁLU REGULACE A SMOGOVÁ SITUACE V roce 2012 pokračoval a změnou právní úpravy ochrany ovzduší i skončil proces schvalování regulačních řádů provozovatelů zdrojů zařazených ústředním, krajskými i místními regulačními řády do systému regulace provozu za smogové situace Českou inspekcí životního prostředí. Dotčenými oblastními inspektoráty České inspekce životního prostředí oblastním inspektorátem v Praze, Ústí nad Labem a v Ostravě bylo schváleno celkem 15 regulačních řádů provozoven. V těchto regulačních řádech byla schválena provozovateli zdrojů těchto provozoven navržená opatření na zdrojích, která v případě vyhlášení signálu regulace představují efektivní snížení emisí těch znečišťujících látek, pro které je regulace vyhlašována. Novým zákonem o ochraně ovzduší, zákonem č. 201/2012 Sb., byl změněn systém schvalování podmínek provozu zdrojů pro období smogu i kritéria pro vyhlašování smogových situací. Ve sledovaném období, v roce 2012, byly pro období se zhoršenými rozptylovými podmínkami doprovázenými vysokými koncentracemi znečišťujících látek ve volném ovzduší vyhlašovány pro zdroje zahrnuté v ústředním regulačním řádu jak signály upozornění a regulace podle původní právní úpravy, tak signál smogová situace podle nové právní úpravy, a to pro oblasti 28
Středočeského kraje, Pardubického kraje, Ústeckého kraje, Moravskoslezského kraje oblasti Třinecko a Ostravsko-Karvinsko. Kromě toho byly vyhlašovány signály na základě regulačních řádů nižších úrovní pro zdroje ve městech Třinec, Frýdek-Místek, Ostrava a Praha. Nejdéle trvající období doprovázená vyhlášením signálů regulace a smogová situace trvala v Moravskoslezském kraji, oblastech Třinecko a Ostravsko-Karvinsko. Pro oblast Ostravska-Karvinska byl signál regulace vyhlášen po dobu 20 dní a smogová situace po dobu 12 dní, navíc ještě signál upozornění po dobu 9 dní. Pro oblast Třinecka byl signál regulace vyhlášen po dobu 18 dní a smogová situace po dobu 2 dní, navíc ještě signál upozornění po dobu 3 dní. Regulace zdrojů na základě regulačních řádů nižších úrovní se z větší části překrývaly s obdobími regulací zdrojů podle ústředního regulačního řádu. Pro zdroje ve Středočeském kraji byl signál regulace vyhlášen po dobu 3 dní a smogová situace po dobu 1 dne, navíc ještě signál upozornění po dobu 5 dní. Pro zdroje v Pardubickém kraji byl signál regulace vyhlášen po dobu 1 dne a navíc ještě signál upozornění po dobu 2 dní. Pro zdroje v Ústeckém kraji a v hlavním městě Praze byly vyhlášeny pouze signály upozornění pro období v trvání několika dnů. Při kontrolách dodržování podmínek uvedených v regulačních řádech nebylo inspektory České inspekce životního prostředí zjištěno porušení žádné z povinností v období regulace zdrojů a jejich provozovatelé podmínky regulačních řádů dodržovali. Inspektory České inspekce životního prostředí bylo u zdrojů, pro které byly vyhlášeny signály regulace a smogová situace, provedeno celkem 30 kontrol. KONTROLA VÝKONU ČINNOSTI OSOB S AUTORIZACÍ K MĚŘENÍ EMISÍ, IMISÍ, VYDÁVÁNÍ ODBORNÝCH POSUDKŮ, VÝPOČTU ROZPTYLOVÝCH STUDIÍ, DOHLEDU NAD PROVOZEM SPALOVEN A OVĚŘOVÁNÍ VÝKAZŮ O EMISÍCH OXIDU UHLIČITÉHO V roce 2012 bylo kontrolováno celkem 97 osob vykonávajících činnosti, na které je zákonem o ochraně ovzduší vyžadována autorizace Ministerstvem životního prostředí. Nedostatky, které vedly ke správnímu řízení, byly zjištěny u jediné osoby vykonávání činnosti bez autorizace za které byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Na zjištěné drobné nedostatky, které se vyskytly v protokolech o měření emisí a v odborných posudcích a nevedly ke správnímu řízení, bylo upozorněno Ministerstvo životního prostředí k využití při posuzování žadatelů o prodloužení autorizace. V ostatních oblastech autorizovaných činností nebyly zjištěny žádné nedostatky. Výkon činnosti těchto osob byl kontrolován jak při praktické činnosti (měření emisí), tak posuzováním vypracovaných dokumentů (protokoly o měření emisí, odborné posudky, rozptylové studie, ověřování výkazu oxidu uhličitého). Rozsáhlá kontrola provádění autorizovaných měření emisí byla Českou inspekcí životního prostředí provedena u společnosti Technické služby ochrany ovzduší Praha, a. s., a to dlouhodobým paralelním měřením plynných znečišťujících látek ve spalinách z provozu elektrárny Tisová společnosti ČEZ, a. s. Při souběžném měření emisí byla zjištěna uspokojivá shoda výsledků měření. 29
AKTUALIZACE ÚDAJŮ O SPALOVNÁCH ODPADŮ A SPOLUSPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V pravidelných měsíčních intervalech byly Českému hydrometeorologickému ústavu předávány aktuální údaje o provozovaných spalovnách a spoluspa lovacích zařízeních, který z pověření Ministerstva životního prostředí vede veřejně přístupný registr těchto zdrojů znečišťování ovzduší. V roce 2012 byly podávány zprávy o 3 spalovnách komunálního odpadu, 31 spalovnách nebezpečného odpadu a o 6 spoluspalo vacích zařízeních. S provozovatelem jedné spalovny nebezpečného odpadu bylo vedeno správní řízení za mírné překročení emisního limitu těkavých anorganických sloučenin chloru a provozovateli tohoto zařízení byla pravomocně uložena pokuta ve výši 60 000 Kč. Jiné porušení podmínek provozu nebylo u spaloven odpadů a spoluspalovacích zařízení zjištěno. KONTROLY DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK PŘI ZACHÁZENÍ S REGULOVANÝMI LÁTKAMI, FLUOROVANÝMI SKLENÍKOVÝMI PLYNY A S VÝROBKY, KTERÉ TYTO LÁTKY OBSAHUJÍ V rámci složkových úkolů stanovených pro oblast ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země byly kontrolovány veškeré povinnosti, které jsou osoby zacházející s regulovanými látkami i s vybranými fluorovanými skleníkovými plyny povinny plnit. Tyto úkoly byly kontrolovány souběžně, a to z důvodu společného užívání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů ke stejným nebo podobným účelům v aplikacích s obsahem chladiv vyšším než 3 kg. Inspektory České inspekce životního prostředí bylo provedeno celkem 484 kontrol, při kterých bylo zjištěno jak porušení nařízení a zákazů při zacházení s regulovanými látkami (46 případů, pokuty v celkové výši 1 018 000 Kč), tak porušení nařízení při zacházení s fluorovanými skleníkovými plyny (88 případů, pokuty v celkové výši 1 876 000 Kč). V 10 případech bylo osobám provádějícím servis, údržbu a kontroly těsnosti instalací s obsahem regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů prokázáno, že tyto činnosti vykonávaly bez platného certifikátu Ministerstva životního prostředí. Za tyto delikty jim byly uloženy pokuty v celkové výši 180 000 Kč. Nejčastěji se vyskytujícími delikty bylo nezajištění kontroly těsnosti zařízení a aplikací, neodstraňování netěsností chladicích systémů, provádění kontroly těsnosti, údržby a servisu bez platného certifikátu, absence systému detekce úniku chladiv, neověřování funkce systému detekce úniku chladiv, nepředání zakázaných regulovaných látek ke zneškodnění a nevedení evidence aplikací a evidenčních knih zařízení. Ve 3 případech bylo u osob zacházejících s regulovanými látkami zjištěno porušení povinnosti podávat hlášení o zacházení s těmito látkami prostřednictvím integrovaného systému ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a byly jim uloženy pokuty v celkové výši 33 000 Kč. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ POVINNOSTÍ PROVOZOVATELŮ ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÝCH DO SYSTÉMU OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE OXIDU UHLIČITÉHO Při 102 provedených kontrolách dodržování podmínek stacionárních zařízení i letadel zařazených do systému obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého 30