KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY Mladí autoři v české fantasy literatuře Diplomová práce Brno 2013 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D. Vypracovala: Anna Hronová

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne...2013... Podpis

Poděkování Velmi děkuji paní doktorce Mileně Šubrtové za její vedení, pomoc, cenné rady k diplomové práci a vstřícnost.

Obsah Úvod... 7 1. Ţivoty a díla vybraných nedospělých českých autorů fantasy... 9 1.1 Agáta Kestřánková... 9 1.2 Josef Němec... 11 1.3 Inesa Trojovská... 13 1.4 Iva Vyhnánková... 14 2. Analýza vybraných děl českých nedospělých autorů fantasy... 15 2.1 Vybraná díla a jejich ţánr... 15 2.1.1 Co je to fantasy... 15 2.1.2 Dělení fantasy, její dílčí subţánry... 17 2.1.3 Proč náleţí vybraná díla právě do literatury fantasy... 19 2.2 Symbolika názvů ve spojitosti s postavami a dějem... 22 2.3 Příběhové linie, jejich rozvrţení v jednotlivých dílech nedospělých autorů a jejich souvislost s postavami a dějem... 27 2.3.1 Příběhové linie povídek Agáty Kestřánkové... 27 2.3.2 Příběhové linie Safírových očí Josefa Němce... 28 2.3.3 Příběhové linie v díle Inesy Trojovské... 32 2.3.4 Příběhové linie ve Froddym: příteli z pravěku Ivy Vyhnánkové... 36 2.3.5 Vzájemné srovnání pojetí příběhových linií všech autorů... 37 2.4 Narativní aspekty vybraných děl... 39 2.5 Charakteristika hlavních postav... 41 2.5.1 Hlavní postavy a jejich charakteristika v povídkách Agáty Kestřánkové... 41 2.5.2 Hlavní postavy a jejich charakteristika v Safírových očích Josefa Němce... 44 2.5.3 Hlavní postavy a jejich charakteristika v trilogii Inesy Trojovské... 50 2.5.4 Hlavní postavy a jejich charakteristika ve Froddym: příteli z pravěku... 52 2.5.5 Vzájemné srovnání charakteristiky hlavních postav všech autorů... 55

2.6 Způsob charakteristiky vedlejších postav a případná spojitost těchto postav s klasickými postavami fantasy... 59 2.6.1 Vedlejší postavy v povídkách Agáty Kestřánkové... 59 2.6.2 Vedlejší postavy v Safírových očích Josefa Němce... 60 2.6.3. Vedlejší postavy v díle Inesy Trojovské... 65 2.6.4 Vedlejších postavy ve Froddym: příteli z pravěku Ivy Vyhnánkové... 67 2.6.5 Vzájemné srovnání pojetí vedlejších postav všech autorů... 69 2.7 Aspekt místa... 73 2.7.1 Aspekt místa v povídkách Agáty Kestřánkové... 73 2.7.2 Aspekt místa v Safírových očích Josefa Němce... 74 2.7.3 Aspekt místa v díle Inesy Trojovské... 77 2.7.4 Aspekt místa ve Froddym: příteli z pravěku Ivy Vyhnánkové... 79 2.7.5 Vzájemné srovnání pojetí aspektu místa všech autorů... 79 2.8 Aspekt času... 82 2.8.1 Pojetí času v povídkách Agáty Kestřánkové... 82 2.8.2 Pojetí času v Safírových očích Josefa Němce... 82 2.8.3 Pojetí času v díle Inesy Trojovské... 84 2.8.4 Pojetí času ve Froddym: příteli z pravěku Ivy Vyhnánkové... 85 2.8.5 Vzájemné srovnání pojetí času všech autorů... 85 2.9 Důleţité tematické komplexy v dílech vybraných autorů... 87 2.9.1 Téma smrti... 87 2.9.2 Boj dobra se zlem... 90 2.9.3 Téma rodinných vazeb a jejich důleţitosti pro děj... 93 2.9.4 Vývoj postav... 94 2.10 Mládí autorů a vliv tohoto aspektu na jejich literární díla... 97 Závěr... 100 Přílohy... 104

Příloha 1. Rozhovor s Agátou Kestřánkovou z dopisu z 15. dubna 2013... 104 Příloha 2. Dopis od Josefa Němce z 14. října 2012... 106 Příloha 3. Rozhovor s Josefem Němcem z dopisu z 25. listopadu 2012... 108 Příloha 4. Rozhovor s Ivou Vyhnánkovou z dopisu z 10. ledna 2013.... 110 Seznam příloh... 113 Seznam pouţité literatury a dalších zdrojů:... 114 Primární literatura:... 114 Sekundární literatura a zdroje:... 114 Resumé... 119

Úvod Fantasy literatura zaznamenala v posledních letech značný nárůst obliby. Mezi její příznivce patří z velké části mladí, často nedospělí lidé, kteří nejen čtou fantasy literaturu, ale začali se i věnovat tvorbě vlastních fantasy děl. Ta většinou publikují na internetu, před několika lety však vstoupil do světové fantasy literatury tehdy ještě nedospělý Christopher Paolini, který postupně vydal čtyřdílný román Odkaz Dračích jezdců, jenţ vzbudil velkou pozornost právě kvůli mladému věku svého autora. Christopher Paolini však není jediný nedospělý autor věnující se ţánru fantasy. Mezi další patří např. Flavia Bujorová a její dílo Kameny osudu a mladí autoři se objevili i v české literatuře. Právě čtyřem zástupcům nedospělých autorů české fantasy literatury a jejich tvorbě je věnována tato diplomová práce. Diplomová práce se tedy zabývá analýzou a porovnáním fantasy děl vybraných autorů. Mezi ně patří Agáta Ketřánková a její tři fantasy povídky Cesta mrtvé duše, Sluha a princ aneb jak se stát rytířem a Barbar Ered z knihy Rytíři a jiná havěť, Josef Němec a jeho Safírové oči, Inesa Trojovská se svou trilogií o Saisfrídovi a Karalen, jejíţ jednotlivé díly nesou názvy Kouzlo věků, Tajemství stínů a Předtucha konce, a Iva Vyhnánková a její kniha Froddy: přítel z pravěku. Kaţdé z děl představuje odlišný typ. Zatímco Agáta Kestřánková napsala krátké povídky, ostatní vybraní autoři romány. Přičemţ Froddy: přítel z pravěku je román samostatný, bez jakéhokoli pokračování, Safírové oči jsou sice první částí plánované trilogie (další díly doposud nevyšly), avšak svébytnou a ukončenou částí, a Kouzlo věků, Tajemství stínů a Předtucha konce jsou uzavřenou trilogií, kde na sebe jednotlivé části přímo navazují a konec příběhu přichází aţ v posledním díle. Kaţdý autor tak představuje jiný typ literární tvorby, coţ bylo důleţitým prvkem jejich výběru pro zařazení do této diplomové práce. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. V první jsou představeni zvolení autoři a jejich ţivoty, druhá se pak zabývá analýzou jejich děl. Nejprve jsou u jednotlivých děl vyzdviţeny znaky, kvůli kterým se řadí do fantasy literatury, a jsou zařazeny k podţánrům fantasy. Poté následuje rozbor vybraných aspektů jednotlivých děl, mezi které patří názvy, pojetí a rozvrţení příběhových linií, rozbor vyprávěcích situací, charakteristika hlavních postav, charakteristika a rozvrţení 7

vedlejších postav, prostředí děje, uţitý čas a nejdůleţitější tematické komplexy. Všechny tyto jevy jsou analyzovány u kaţdého díla a poté jsou všechny vzájemně porovnány, je poukázáno na jejich rozdíly i společné prvky. Poslední kapitola je věnována otázce, zda a případně jakým způsobem se do děl odrazil mladý věk jejich autorů, zda je nedospělost činitelem, který můţe literární díla od různých autorů ovlivnit tak, ţe v v určitých prvcích vykazují podobnost. Cílem diplomové práce je představit vybrané nedospělé autory a jejich díla a interpretovat zvolené aspekty jednotlivých děl, z nichţ má vystupovat jejich celková charakteristika. Následně pak porovnat jednotlivé prvky mezi všemi autory, odhalit podobnosti i rozdíly mezi nimi a zhodnotit úrovně zpracování daných aspektů a na základě toho sledovat vliv mladého, nedospělého věku autorů na jejich tvorbu, zda tato skutečnost dává dílům některé společné rysy či ne. Objevení narůstající skupiny nedospělých autorů lze sledovat především na internetu, kde jich mnoho publikuje. Autoři fantasy literatury mají mezi nimi poměrně silné zastoupení. Fantasy si našla cestu k mladým lidem, ukázala jim nové světy, upoutala jejich fantazii. Zaţívají skrz ni dobrodruţství a s nárustem mladých hlavních hrdinů se s postavami mohou dobře ztotoţnit a silněji vše proţívat. A některé touha po podobném záţitku jako z četby, avšak ovlivněném jejich představami a přáními, přivedla aţ k psaní vlastních děl. Většina je uveřejní pouze na internetu, kde je nesvazují ţádná pravidla, neboť mladí autoři často tvoří tzv. fanfiction, tedy tvorbu na náměty jiţ vydaného díla. Objevuje se však i originální tvorba. Christopheru Paolinimu, jehoţ dílo bylo předmětem zkoumání bakalářské práce, se podařilo své dílo vydat v kniţní podobě. Stalo se podnětem pro hledání tvorby dalších nedospělých autorů fantasy, avšak v české literatuře a zvolení tématu této diplomové práce tak vychází ze zájmu prozkoumat tuto oblast české literatury. 8

1. Životy a díla vybraných nedospělých českých autorů fantasy 1.1 Agáta Kestřánková Agáta Kestřánková se narodila 31. ledna 1996 v Praze. Její otec je reklamní textař a hudebník a matka pracuje v knihkupectví. 1 Po absolvování základní školy nastoupila Agáta na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Ţiţkově, kde studuje řezbářství. 2 Agáta měla jiţ od dětství ráda příběhy a to ji nakonec přivedlo k vlastní spisovatelské tvorbě. 3 Ta se jí zalíbila natolik, ţe po ukončení základní školy hledala mezi středními školami tu, která by ji umoţňovala psaní studovat, avšak dle svých slov ţádnou takovou nenašla, a proto nastoupila na uměleckoprůmyslovou školu s myšlenkou, ţe na psaní zaměří aţ své vysokoškolské studium. 4 Prvním literárním dílem, které Agáta vytvořila, byl příběh o barbaru Eredovi, který měl v původní verzi patnáct stran. Tehdy bylo Agátě jedenáct let. Jejím prvním oficiálním dílem byla pohádka Abecedníček, kterou také napsala v jedenácti letech, a zvítězila s ní v soutěţi Zlatá Ema 2008. O rok později získala na internetovém portálu Meredith třetí místo Agátina povídka Cesta mrtvé duše. Do literatury vstoupila o tři roky později, kdy jí v roce 2010 nakladatelství Work in progress vydalo sbírku povídek Rytíři a jiná havěť. V té se nachází i jiţ zmíněný příběh o barbaru Eredovi či Cesta mrtvé duše. 5 Tato kniha byla oceněna v celostátní soutěţi mladých autorů Zlatý oříšek 2010 v oboru tvůrčího psaní. 6 Kniha je sbírkou krátkých povídek, jeţ patří do různých literárních ţánrů. Lze zde najít detektivní příběhy, příběhy z divokého západu a také několik fantasy povídek. 1 KESTRANEK. Agáta Kestřánková. Wikipedia [online]. 2012 [cit.]. Přístupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/ag%c3%a1ta_kest%c5%99%c3%a1nkov%c3%a1 2 JARDA1966. Planeta YÓ; 20. 1. 2012 -- ivysílání -- Česká televize (3). Youtube [online]. 2012 [cit. 28. 2. 2012]. Přístupné na: http://www.youtube.com/watch?v=inp0eu5zs80&feature=youtu.be 3 KESTŘÁNKOVÁ, Agáta. Rytíři a jiná havěť. 1.vyd. Praha: Work in progress, 2010. 4 JARDA1966. Planeta YÓ; 20. 1. 2012 -- ivysílání -- Česká televize (3). Youtube [online]. 2012 [cit. 28. 2. 2012]. Přístupné na: http://www.youtube.com/watch?v=inp0eu5zs80&feature=youtu.be 5 KESTŘÁNKOVÁ, Agáta. Rytíři a jiná havěť. 1.vyd. Praha: Work in progress, 2010. 6 KESTŘÁNKOVÁ, Agáta. Tam za velkou louží, hejno supu krouží. 1.vyd. Praha: Work in progress, 2011. 9

V roce 2010 vydala Agáta také CD Rytíři v louţi, na kterém je pět namluvených povídek. 7 Další rok byla, opět v nakladatelství Work in progress, vydána spisovatelčina druhá povídková kniha s názvem Tam za velkou louží, hejno supů krouží. Je to opět sbírka krátkých povídek, tentokrát však s ucelenou tematikou divokého západu. Na podzim roku 2011 se autorka s povídkou Stařec a hoře umístila na druhém místě v soutěţi Hustopečské brko a na třetím místě v Rýmařovském horizontu. 8 Agáta Kestřánková si své knihy i sama ilustruje. První kniha je doplněna o kresby tuţkou a pastely, druhá o kresby tuší. 9 Autorka ráda čte a přiznává inspiraci jinými díly pro své povídky. Na počátku její tvorby jí ovlivnili Karel May, Jaroslav Foglar a John Ronald Reuel Tolkien s knihou Hobit. 10 V dnešní době se její zájem posunul od literatury oblíbené především mládeţí k sloţitějším dílům, mezi jejiţ tvůrce patří např. Stephem King či Nick Cave. 11 Tato diplomová práce se bude zabývat analýzou tří fantasy povídek Agáty Kestřánkové, které se nachází v její knize Rytíři a jiná havěť, a budou následně srovnány s díly dalších nedospělých autorů. 7 SLADKÁ, Andrea. Agáta bezpečně krouţící nad literárními vodami. Studentpoint [online]. 2011 [cit. 28. 2. 2012]. Přístupné na: http://www.studentpoint.cz/168-literatura/4302-agata-bezpecnekrouzici-nad-literarnimi-vodami#.t00be4canri 8 KOPOVÁ, Kateřina: Týden knihoven: Hustopečské brko se setkalo s rekordním zájmem. Hustopece-city [online]. 2011 [cit. 28. 2. 2012]. Přístupné na: http://www.hustopececity.cz/aktuality-elisty/elisty-kultura/tyden-knihoven-hustopecske-brko-se-setkalo-s-rekordnimzajmem.html 9 JARDA1966. Planeta YÓ; 20. 1. 2012 -- ivysílání -- Česká televize (3). Youtube [online]. 2012 [cit. 28. 2. 2012]. Přístupné na: http://www.youtube.com/watch?v=inp0eu5zs80&feature=youtu.be 10 Tamtéţ. 11 KESTRANEK. Agáta Kestřánková. Wikipedia [online]. 2012 [cit.]. Přístupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/ag%c3%a1ta_kest%c5%99%c3%a1nkov%c3%a1 10

2011. 17 Mezi záliby Josefa Němce začalo čtení patřit jiţ na základní škole. Ţánr 1.2 Josef Němec Josef Němec se narodil 9. listopadu 1992 ve Strakonicích v jiţních Čechách. V letech 1998 aţ 2007 navštěvoval Základní školu Dukelská, 12 poté vystudoval Gymnázium ve Strakonicích a nyní od roku 2011 je studentem Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 13 kde studuje kombinaci zeměpis společenské vědy. 14 Josef Němec se jiţ při studiu na gymnáziu začal zapojovat do práce s dětmi na své bývalé základní škole. Pomáhal jako dozor na exkurzích, výletech či dalších akcích. V roce 2010 se také stal hráčem za volejbalový oddíl TJ ČZ STRAKONICE C v okresním přeboru muţů. 15 Od konce prázdnin roku 2012 je přispěvatelem blogu idnes.cz, kde připomíná významné události, recenzuje knihy a vyjadřuje své osobní názory. 16 Také se stal přispěvatelem Strakonického deníku, a to od roku fantasy se stal brzy jeho oblíbeným, a zejména pak dílo Pán prstenů od Johna Ronalda Reuela Tolkiena, k němuţ chtěl napsat další knihu 18, avšak nakonec začal tvořit drobné příběhy o své vlastní třídě. 19 Ještě v průběhu povinné školní docházky uzavřel Josef Němec dětskou sázku se svými kamarády ţe napíše příběh podle hry, kterou si v dětství hrávali. Tuto sázku nakonec vyhrál, v devátém ročníku základní školy v roce 2007 dopsal svou knihu Safírové oči. Poté následovalo hledání nakladatelství, které by ji bylo 12 NĚMEC, Josef. Safírové oči. 1.vyd. Praha: NAKLADATELSTVÍ XYZ, 2009. 13 NĚMEC, Josef. O autorovi. Blog Josef Němec. [online]. 2012 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://josefnemecnemec.blog.idnes.cz/. 14 NĚMEC, Josef. Dopis pro autora. [online]. Pro: Anna Hronová 14. října 2012. [cit. 14. října 2012]. 15 NĚMEC, Josef. O mně. Blog Josefa Němce. [online]. 2011 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://josefnemec.webnode.cz/o-mne/. 16 NĚMEC, O autorovi. Josef. Blog Josef Němec. [online]. 2012 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://josefnemecnemec.blog.idnes.cz/. 17 ]. NĚMEC, Josef. Ostatní tvorba a aktivity. Blog Josefa Němce. [online]. 2011 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://josefnemec.webnode.cz/ruzna-dilka/ 18 ALEŠOVÁ, Klára. Chtěl bych napsat historický román o Strakonicích. Strakonický deník.cz [online]. 2009 [cit. 31. 1. 2013]. Přístupné na: http://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/st_20090719_safirove_oci_rozhovor.html 19 NĚMEC, Josef. O mně. Blog Josefa Němce. [online]. 2011 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://josefnemec.webnode.cz/o-mne/. 11

vydalo. 20 V roce 2010 začal Josef Němec uveřejňovat román Já a můj brácha, 21 ochotno přijmout, aţ se jí ujalo praţské nakladatelství XYZ a v roce 2009 knihu později pak další příběh s názvem Můj brácha a já, 22 které se nachází na jeho facebookovském profilu. 23 Je plánováno vydání nové knihy Josefa Němce Vločky splněných přání, příběhu o dívce, která má jen jediné vánoční přání. Josef Němec jiţ také dokončil druhý díl Safírových očí, jejichţ vydání by se moţná mělo uskutečnit v letech 2013 či 2014. Také začal připravovat historický román ze Strakonic a dále detektivku. 24 Kniha Safírové oči Josefa Němce je druhou vybranou fantasy knihou nedospělého autora pro analýzu v této diplomové práci. Bude proveden její rozbor a následné porovnání vybraných aspektů s ostatními zvolenými díly českých nedospělých autorů fantasy. 20 NĚMEC, Josef. O mně. Blog Josefa Němce. [online]. 2011 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://josefnemec.webnode.cz/o-mne/. 21 Dostupné online na blogu Josefa Němce: http://josefnemec.webnode.cz/ruzna-dilka/ja-a-mujbracha/ 22 Dostupné onlina na blogu Josefa Němce: http://josefnemec.webnode.cz/ruzna-dilka/muj-bracha-aja/. Připravuje se. 23 NĚMEC, Josef. Ostatní tvorba a aktivity. Blog Josefa Němce. [online]. 2011 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://josefnemec.webnode.cz/ruzna-dilka/ 24 NĚMEC, Josef. Knihy Blog Josefa Němce. [online]. 2011 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://josefnemec.webnode.cz/knihy/ 12

1.3 Inesa Trojovská Inesa Trojovská se narodila 18. května 1993 v Hradci Králové a zde také vystudovala víceleté Gymnázium Bohuslava Balbína. 25 Ve svých čtrnácti letech vydala v praţském nakladatelství Petrklíč první díl své série o Saisfrídovi a Karalen Kouzlo věků (2007) a v roce 2008 na něj navázala pokračováními Tajemství stínů a Předtucha konce. 26 V roce 2008 se také zúčastnila literární soutěţe o Cenu Hradeckého Škrabáka, kde se umístila v kategorii o výjimečné dílo se svým příběhem Leónská kráska. 27 25 O autorovi: Trojovská, Inesa. Daemon [online]. 2008, [cit. 14. října 2012]. Přístupné na: http://www.daemon.cz/autor/4426/trojovska-inesa 26 Inesa Trojovská. BOOKFan [online]. 2011, [cit. 14. října 2012]. Přístupné na: http://www.bookfan.eu/autor/18374/inesa-trojovska 27 O Cenu Hradeckého Škrabáka 8. ročník. Spolek přátel krásného slova [online]. 2008, [cit. 14. října 2012]. Přístupné na: http://spks.wgz.cz/8-rocnik/vysledkovy-listina.html 13

1.4 Iva Vyhnánková Iva Vyhnánková, také Iva Fany Vyhnánková, se narodila 18. září 1988 v Praze, odkud se však vzápětí přestěhovala do Králova Dvora u Berouna. Po ukončení základní školy začala studovat na škole Michael, střední škole reklamní a umělecké tvorby v Praze. 28 V současnosti studuje na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity v Praze, obor anglický jazyk a výtvarná výchova. 29 Mezi zájmy Ivy Vyhnánkové patří četba, psaní příběhů, kreslení a keramika. Ráda se věnuje sportu (jízda na kole, basketbal). Má ráda zvířata a přírodu obecně, zajímá se i o zkameněliny. 30 Iva Vyhnánková se také věnuje výtvarnému umění. Tvoří ilustrace k příběhům, které sama napsala, dále ke komiksům (online komiksy Asheron a Dragon Heroes), vypracovává grafické návrhy pro letáky, vizitky a plakáty, tvoří vystřihovánky, omalovánky a artbooky. Spolupracovala s časopisem Mateřídouška, s Českou geologickou službou (omalovánky) a s časopisem 21. století Junior. 31 Svou spisovatelskou činnost začala Iva Vyhnánková rozvíjet uţ v pěti letech, kdy si vymýšlela příběhy o svých dvou morčatech. Ty pak v šesté třídě přepracovala, takţe hlavními hrdiny se staly tři děti, které si zaloţily klub Prima Parta a společně pak proţívaly mnohá dobrodruţství. Prvním literárním dílem, jemuţ se dostalo vydání, je kniha Froddy: přítel z pravěku, která vyšla v praţském nakladatelství Portál v roce 2005. 32 Druhou a zatím poslední knihou je Příběh o kapybaře, která chtěla létat. Ta byla vydána roku 2011 v nakladatelství Zoner Press. Obě tato díla si Iva Vyhnánková sama ilustrovala. 33 Právě její prvotina, Froddy: přítel z pravěku, bude jednou z knih analyzovanou v této diplomové práci, jakoţto fantasy dílo nedospělé autorky. 28 VYHNÁNKOVÁ, Iva. Iva Vyhnánková. Froddy.cz. [online]. 2005 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://froddy.fanyart.com/autorka.php. 29 VYHNÁNKOVÁ, Iva. Portfolio. FANYART. [online]. [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://portfolio.fanyart.com/gallery-cz.php. 30 VYHNÁNKOVÁ, Iva. Iva Vyhnánková. Froddy.cz. [online]. 2005 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://froddy.fanyart.com/autorka.php. 31 VYHNÁNKOVÁ, Iva. Portfolio. FANYART. [online]. [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://portfolio.fanyart.com/gallery-cz.php. 32 VYHNÁNKOVÁ, Iva. Iva Vyhnánková. Froddy.cz. [online]. 2005 [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://froddy.fanyart.com/autorka.php. 33 VYHNÁNKOVÁ, Iva. Portfolio. FANYART. [online]. [cit. 12. října 2012]. Přístupné na: http://portfolio.fanyart.com/gallery-cz.php. 14

2. Analýza vybraných děl českých nedospělých autorů fantasy 2.1 Vybraná díla a jejich žánr 2.1.1 Co je to fantasy 34 Díla nedospělých autorů zvolená pro tuto diplomovou práci patří do ţánru fantasy. Jakými znaky se fantasy literatura vyznačuje? Fantasy je jedním ze základních ţánrů, jenţ patří do fantastické literatury, která svým dějem vybočuje z rámce nám známé literatury. 35 Díla patřící do fantastické literatury vytváří obraz skutečnosti prostřednictvím smyšlených prvků, které neodpovídají běţné zkušenosti ani obecně přijatému nazírání světa. Dochází v nich tedy k literárnímu vyuţití individuální svobodné fantazie. 36 Jejími základními podţánry jsou science fiction, horor a právě fantasy, 37 ale je moţné sem zařadit i např. romaneta Jakuba Arbese či snové fantazie surrealismu. 38 Za hlavní rys fantasy literatury lze povaţovat, kdyţ se v příběhu vyskytuje prvek nadpřirozena (např. nadpřirozené bytosti, magie). 39 Tento prvek se sice vyskytuje např. i v pohádkách a v bájích, avšak fantasy na rozdíl od nich neodděluje reálný a kouzelný svět, ale spojuje je v jednotný celek, který je pak zároveň reálný i fantastický. 40 Fantasy, jako celá fantastická literatura, předstírá, ţe vyprávěné 34 Tato kapitola byla zpracována na základě kapitoly: Pojem fantasy, zařazení do literárního ţánrového kontextu, obecná charakteristika ţánru fantasy v bakalářské práci Literární tvorba Christophera Paoliniho (HRONOVÁ, Anna. Literární tvorba Christophera Paoliniho: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 2011. 53 l., 25 l. příl. Vedoucí diplomové práce Milena Šubrtová, s. 8-10.) 35 ADAMOVIČ, Ivan. Slovník české literární fantastiky a science fiction. 1.vyd. Praha: R3, 1995. s.6. 36 KOLEKTIV AUTORŮ Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze a Brně. Slovník literární teorie. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1984. s. 109. 37 SLABÁK, Jakub. Počátky fantasy a její umělecké projevy: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta filozofická, 2009. Vedoucí diplomové práce Aleš Filip. s. 7. 38 KARPATSKÝ, Dušan. Labyrint literatury. 4. vyd. Praha: Albatros, 2008. s. 140. 39 ADAMOVIČ, Ivan. Slovník české literární fantastiky a science fiction. 1.vyd. Praha: R3, 1995. s. 6. 40 LEDERBUCHOVÁ, Ladislava. Průvodce literárním dílem: výkladový slovník základních pojmů literární teorie. 1. vyd. Jinočany: H&H, 2002. s. 93. 15

odděleny. 41 Fantasy je dále definována jako literatura, která vzbuzuje ve čtenáři události jsou skutečné, na rozdíl od pohádek, které jsou od skutečného světa mnoho pocitů, působí především na city, 42 ne na intelekt, coţ je cílem literatury science fiction, která čerpá z vědeckých motivů a velkou roli v ní hraje technika. 43 Ve fantasy je hlavním pojmem touha, touha po laskavějším světě, lepším já či pocitu skutečné sounáleţitosti. 44 K častým prvkům fantasy patří také prvek náboţenský, skrz nějţ fantasy literatura navazuje na mýty. Hojně čerpá z různých mytologických oblastí, např. z keltské, irské, germánské, skandinávské, ţidovsko-křesťanské a dalších. 45 Mimo kouzelné a náboţenské prvky se také ve fantasy nezřídka objevuje jistá archetypálnost postav, které vytvářejí ustálenou sestavu rolí. Bývá to hlavní hrdina (či skupina hlavních hrdinů), mocný protivník, fantastická stvoření, mistr hlavního hrdiny (jeho učitel, vůdce, zprostředkovatel magie) a sexuální objekt. 46 Fantasy má také vlastní charakter míst, existují jejich tři základní druhy. Fantasy příběh se můţe odehrávat v prostoru, který je obrazem reálného světa a pouze se v něm objeví odlišující fantasy prvky. Častěji však nezůstává v reálném světě, odvádí čtenáře do zcela jiného prostoru, kterým můţe být pseudohistorie reálného světa, nebo vytvoření imaginárního světa, který bývá obvykle zaloţen na magii a společenské zřízení v něm je feudálního typu a předtechnické. 47 Posledním prvkem fantasy, který ji začal během jejího vývoje druhotně charakterizovat, je opakující se motiv cesty. Ten představuje nejen dobrodruţství a nutný úkol, ale symbolicky odkazuje k pouti celým ţivotem. Stává se také prostředkem k utváření hrdinova postoje k světu. 48 41 TRAILLOVÁ, Nancy H. Možné světy fantastiky: vznik paranormální fikce. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. s. 17. 42 PRINGLE, David. Fantasy: encyklopedie fantastických světů. 1.vyd. Praha: Albatros, 2003. s. 8. 43 MOCNÁ, Dagmar. PETERKA, Josef a kol. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004. s. 187. 44 PRINGLE, David. Fantasy: encyklopedie fantastických světů. 1.vyd. Praha: Albatros, 2003. s. 8. 45 Tamtéţ. s. 9. 46 MOCNÁ, Dagmar, PETERKA, Josef a kol. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004. s. 187-188. 47 Tamtéţ, s. 187-188. 48 Tamtéţ, s. 187-188. 16

2.1.2 Dělení fantasy, její dílčí subžánry 49 Rozdělení fantasy do skupin dílčích subţánrů je sloţitým problémem, na nějţ má velký vliv i nesnadno zodpověditelná otázka, co do fantasy literatury všechno patří. Vzhledem k různosti odpovědí na tuto otázku se od sebe odlišují i jednotlivé systémy rozdělení fantasy literatury na subţánry. Subţánry nemají často pevné hranice, navzájem se prolínají, a dokonce se i jeden název uţívá jako označení dvou odlišných subţánrů. Jednotlivá fantasy díla bývají také často řazena do více subţánrů, coţ je jen dalším dokladem toho, ţe rozdělení fantasy nebylo dosud vyjasněno a ukončeno. Přesto je však moţno vysledovat, ţe ačkoliv dva stejné systémy dělení fantasy literatury neexistují, některé subţánry se opakovaně objevují ve většině z nich. Ty zde proto budou uvedeny jako příklady subţánrů fantasy literatury. Pohádková fantasy je subţánr fantasy, který vznikl na základě podobnosti fantasy literatury s pohádkami, které jsou jedním ze základních kamenů, z nichţ ţánr fantasy vznikl. Pohádky jsou samozřejmě samostatným ţánrem, který má dlouhý vývoj, avšak u moderních pohádek dnešní doby se objevuje jejich prolínání s fantasy, které právě zapříčinilo vznik i daného subţánru. 50 Fantasy artušovského cyklu je dalším subţánrem fantasy, který v sobě zahrnuje díla zpracovávající artušovskou legendu, jeţ má v literatuře své neopomenutelné místo. Jako její příklad lze uvést Mlhy Avalonu od Marion Zimmer Bradleyové, nebo např. ságu o zaklínači Geraltovi od Andrzeje Sapkowského, který sice nezpracovává celou legendu o Artušovi, ale pouţívá mnoho jejích prvků. Pro fantasy literaturu je artušovská legenda významná i tím, ţe dala vzniknout nejen jednomu z jejích podţánrů, ale také ovlivnila samotné základy fantasy, její atmosféru a charakteristické prvky. Humorná fantasy je subţánr, v němţ je důleţitou sloţkou díla humor, který se ve fantasy prosadil navzdory její původně váţnější a slavnostnější poloze. Mezi 49 Tato kapitola byla zpracována na základě kapitoly: Dělení fantasy literatury, její dílčí subţánry v bakalářské práci Literární tvorba Christophera Paoliniho (HRONOVÁ, Anna. Literární tvorba Christophera Paoliniho: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 2011. 53 l., 25 l. příl. Vedoucí diplomové práce Milena Šubrtová, s. 13-18.) 50 PRINGLE, David. Fantasy: encyklopedie fantastických světů. 1.vyd. Praha: Albatros, 2003. s. 19-37. 17

nejznámější představitele se dnes řadí Terry Pratchett se svým cyklem Zeměplocha či Pelham G. Wodehous a jeho román Rajský plyn. 51 Fantasy meče a magie je subţánr vzniklý na počátku 20. století díky tvorbě Roberta E. Howarda o dobrodruţstvích Barbara Conana. Fantasy meče a magie bývá někdy označována jako hrdinská fantasy 52, neboť vypráví o hrdinovi bojovníkovi a jeho dobrodruţstvích. Zde však dochází ke střetu pojmů, neboť pojem hrdinská fantasy je také pouţíván pro klasickou fantasy, a tak tomu bude i v této práci, a subţánr fantasy, do něhoţ patří Barbar Conan a typově podobná díla, bude nazýván fantasy meče a magie. Hrdinská (také klasická, vysoká a epická) fantasy vypráví podobně jako fantasy meče a magie o hrdinovi, hrdince či skupině hrdinů, kteří proţívají dobrodruţství ve zcela smyšleném světě, tedy v novém fantasy světě, avšak hrdinská fantasy se nazývá hrdinskou ne kvůli svým postavám, ale pro pojetí a způsob vyprávění, pro propracovanost příběhu, jeho atmosféru, pro charakter světa a prosazované hodnoty. 53 Právě na propracování vytvořeného fantasy světa stojí základy hrdinské fantasy. 54 Za zakladatele tohoto subţánru je povaţován John Ronald Reuel Tolkien a jeho trilogie Pán prstenů. 55 Tolkien svým dílem, propracovaností svého fantasy světa Středozemě a způsobem vyprávění inspiroval mnohé další autory, kteří jím vytvořenou koncepci převzali a vytvořili z ní model pro hrdinskou fantasy jako takovou. Tento subţánr se tak stal nejpopulárnějším podţánrem fantasy, velmi se rozšířil, coţ však vedlo k objevení nejen dalších kvalitních děl, ale i průměrných a podprůměrných, díky čemuţ se na hrdinskou fantasy začalo nahlíţet jako na jednoduchou oddechovou literaturu. Hrdinská fantasy literatura svou popularitou zasáhla velmi mnoho mladých lidí, kteří se nejen stali jejími velkými čtenáři, ale začali v tomto subţánru tvořit i svá vlastní díla. Jedná se buď o fanfiction, 56 nebo o jejich vlastní literární tvorbu, kterou uveřejňují nejčastěji na internetu, avšak některým vyšla i v tištěné podobě. 51 PRINGLE, David. Fantasy: encyklopedie fantastických světů. 1.vyd. Praha: Albatros, 2003. s. 33. 52 Fantasy. Wikipedie [online]. 1999, [cit. 8. března 2011]. Přístupné na: <http://cs.wikipedia.org/wiki/fantasy>. 53 PRINGLE, David. Fantasy. Encyklopedie fantastických světů. 1.vyd. Praha: Albatros, 2003. s. 35. 54 Tamtéţ, s. 36. 55 Tamtéţ, s. 36. 56 Tvorba na náměty jiţ vydaného díla často uveřejňována na internetu, např. <http://www.fanfiction.net/book/lord_of_the_rings/>. 18

Mezi nejznámější mladé autory hrdinské fantasy patří Christopher Paolini a jeho Odkaz Dračích jezdců. Mezi další subţánry fantasy patří také její křesťanská linie, za jejíhoţ zakladatele je povaţován Clive Staples Lewis, autor sedmidílné řady Letopisy Narnie. 57 Dále lze hovořit o dětské fantasy, jejíţ nejznámější představitelkou je Joanne Kate Rowlingová a její série o Harrym Potterovi. 58 Vzhledem k neustálému vývoji fantasy literatury se začíná hovořit i o dalších jejích subţánrech, coţ je ovlivněno právě jejím stále probíhajícím vývojem a objevováním nových typů děl. K oblíbeným se nyní řadí ta fantasy literatura, jejíţ příběh a tón vyprávění je temnější a syrovější, svět zde však bývá podrobně propracovaný podobně jako v hrdinské fantasy. Známým příkladem můţe být sága Píseň ledu a ohně od Georga R. R. Martina. Stále častěji se také objevují díla, jejichţ děj není zasazen do ţádného fantasy světa, ale odehrává se v prostoru zaloţeném na reálném světě. K takovým dílům lze zařadit sérii Síla pětice od A. Horowitze či sérii Tajemství gobelínu od H. H. Neffa. Fantasy literatura se tedy neustále vyvíjí a je oblíbeným ţánrem široké čtenářské vrstvy. Zájem o ni mohou vyvolávat i současné potíţe euroamerické civilizace a snaha čtenářů se s nimi vyrovnat, uniknout jim, najít, co jim v reálném světě chybí. Fantasy se obrací zpět k přírodě, hledá jasné morální hodnoty, rozkrývá hranice mezi dobrem a zlem a tím svým čtenářům poskytuje to, co hledají. 59 2.1.3 Proč náleží vybraná díla právě do literatury fantasy Vybraná díla lze jistě zařadit do fantasy literatury, ač je mezi nimi mnoho rozdílů. Avšak všechny splňují základní rysy tohoto ţánru. Nalezneme v nich prvky nadpřirozena, pomocí něhoţ je vytvořena alternativní realita. V díle Agáty Kestřánkové je to vytvoření jedinečných fantasy světů (tedy alternativních prostorů s odlišnou geografií, historií i společenským uspořádáním) v povídkách Cesta mrtvé duše a Barbar Ered. 57 SKAVEN. Fantasy, scifi a horor historie ţánr. Nocturno [online]. 2007 [cit. 6. března 2011]. Přístupné na: <http://www.nokturno.net/clanek.php?clanek=527>. 58 Tamtéţ. 59 NOVÁKOVÁ, Luisa. Fantasy jako cesta ad fontes. Ladění: časopis pro teorii a kritiku dětské literatury, 2005, roč. 10, č. 2, s. 2-4. 19

V Cestě mrtvé duše není popisu světa, kde se děj odehrává, věnováno příliš mnoho prostoru, neboť se příběh brzy přesune do posmrtné krajiny. Avšak přesto lze poznat, ţe se nejedná o obraz reálného světa. Svědčí o tom místopisné názvy, které nejsou názvy skutečně existujících reálií (např. Neorské království). Popis světa v Cestě mrtvé duše tak naznačuje, ţe se jedná o imaginární svět, který je předtechnický, o čem svědčí např. zbraně a výstroj vojáků (meče, brnění). Podobný model světa je nastaven i v Barbaru Eredovi, zde je však více rozvinut, popsán, coţ je dáno i větším rozsahem povídky. Svět zde je jasně vymezen jako imaginární a je zaloţen na magii a společenské zřízení v něm je nejspíš feudálního typu a předtechnické. O tom svědčí popis vesnice, způsob cestování (na koni), i pouţívané zbraně (meče) a způsob boje. Je zde vyzdviţen i prvek magie, který v povídce Cesta mrtvé duše chyběl. Magie je pevnou součástí elfské říše, bez níţ tamější obyvatelé nepřeţijí. Magii také pouţívá nepřítel elfů, který jim zdroj jejich kouzel ukradl. Elfové samotní jsou pak zástupci dalšího obvyklého fantasy prvku. Jsou to nadpřirozené bytosti a jakoţto elfové jsou nejtypyčtějšími představiteli bytostí, které se ve fantasy literatuře vyskytují. Ve třetí povídkce Sluha a princ aneb jak se stát rytířem není jasné, zda prostorem je nový fantasy svět (opět předtechnický a zaloţen na feudálním zřízení), nebo pseudohistorie reálného světa, avšak v obou případech se jedná o fantasy prvek. Popisu světa není podobně jako v povídce Cesta mrtvé duše věnováno příliš mnoho prostoru, avšak z přítomné charakteristiky je patrné, ţe se nejedná o zasazení děje do reálného prostředí. Ze všech tří pak povídka Barbar Ered působí nejvíc fantasy, alespoň podle nejrozšířenějšího pojetí ţánru. Jedná se nejen o jedinečný fantasy svět, avšak nachází se zde i kouzelné bytosti (elfové) a také zde funguje samotná magie. Výrazným prvkem je tu i cesta hrdiny. Zařadit jednotlivé povídky k určitým subţánrům fantasy je obtíţné vzhledem k jejich stručnosti a nepropracovanosti aspektu místa, který je jedním z důleţitých bodů pro zařazení díla do podţánru fantasy. Jistě se jedná o povídky s fantasy prvky, avšak těch prvků není dostatečné mnoţství proto, aby bylo podle nich moţno povídky rozřadit do jednotlivých subţánrů. V díle Josefa Němce Safírové oči je moţno nalézt velké mnoţství prvků, které zabrání všem pochybám o tom, do jakého ţánru dílo náleţí. Nachází se zde 20

fantastická stvoření (např. draci), fantasy svět, kouzla, archetypální postavy (trojice hlavních hrdinů, mocný protivník lord Mackley, moudří učitelé-kouzelníci jako babička) a opět také hrdinská cesta. Sloţitější je však zařazení do subţánru fantasy. Svou koncepcí (boj dobra se zlem, záchrana světa) jistě směřuje k hrdinské fantasy, avšak figurují zde také od ní odlišné prvky jako částečné zasazení do prostoru podobnému reálnému světu, čímţ do sebe přimíchává i prvky dalších subţánrů fantasy. I série o Saisfrídovi a Karalen je plná fantasy prvků, opět je zde nový fantasy svět, fantastická stvoření, magie (např. kouzelná soška) a znovu motiv cesty, v tomto případě dvou hrdinů, mladých lidí, kteří dospívají a musí se vyrovnávat se zkouškami, jeţ před ně náhlý zvrat v jejich ţivotě postavil. I série o Saisfrídovi a Karalen, podobně jako Safírové oči, svou koncepcí odpovídá modelu hrdinské fantasy, avšak zde nedochází k ţádnému mísení prvků z jiných subţánrů. V porovnání s ostatními výše uvedenými díly se poslední můţe zdát jako nejméně fantasy. Froddy: přítel z pravěku od Ivy Vyhnánkové vychází z reálného světa, prostor, v němţ se Froddy: přítel z pravěku odehrává, je jeho obrazem s přimíchánými fantasy prvky. Zachovány jsou vztahy i reálie (státy, města v České republice). Mohlo by to být nefantasy dílo o dětských kamarádech, kdyby do jejich party ovšem nepatřil mluvící dinosaur. Díky této postavě se i kniha Frody: přítel z pravěku zařazuje do literatury fantasy, jakoţto představitelka dalšího moţného pojetí tohoto ţánru a jednoho jejího subţánru, pro nějţ není třeba vytvořit nový fantasy svět, ale je moţno vycházet ze světa reálného. 21

2.2 Symbolika názvů ve spojitosti s postavami a dějem Povídka Cesta mrtvé duše vypráví o vojáku Godwinovi, který byl přepaden na hlídce nepřátelskými Murgy a spolu s mnohými ostatními vojáky Neorského království byl zabit. Tím však příběh nekončí, neboť čtenář sleduje pouť Godwinovy duše, která se ocitla v posmrtném světě a musela se setkat se všemi, které Godwin za ţivota zabil, a vyrovnat se s tím, ţe za své činy musí nést zodpovědnost. Název Cesta mrtvé duše charakterizuje a shrnuje děj této povídky, působí zde jako přímý zástupce. Godwin zemře a jeho duše se vydává na cestu. Ani samotný pojem cesta není v tomto případě pouze symbolický. Částečně ano, Godwinova duše projde v krajině zemřelých psychickým vývojem. Od počátečního strachu při setkáváními s mrtvými, které Godwin za ţivota zabil, přes tvrdé myšlenky bez lítosti, ţe si to ti lidé zaslouţili, si Godwin uvědomí, jaký byl jeho ţivot, ţe jeho skutky byly zlé a ţe nemá právo na odpuštění a vstup do ráje. Toto je symbolická rovina názvu této povídky. Avšak je i druhá, nesymbolická, přímá. Godwinova duše krajinou mrtvých opravdu putuje, kráčí od jejího kraje aţ k ráji a pak se vydává dál a absolvuje tedy svou cestu. Druhou fantasy povídkou Agáty Kestřánkové je Sluha a princ aneb jak se stát rytířem. Ta vypráví o sluhovi Filimesovi, který slouţí u rytíře sira Arthura a má ho doprovodit jako jeho pomocník na rytířský turnaj. Avšak Filimes uzavře zbrklou sázku s mladíkem Hergem, který se mu posmíval. Aby vyhrál, musí se turnaje zúčastnit jako rytíř a zvítězit. Filimes tedy ukradne svému pánovi zbroj a koně, vydá se v přestrojení na turnaj a skutečně porazí všechny ostatní rytíře. Nakonec však před princem Filipem musí odhalit svou pravou totoţnost. Princ ho však nepotrestá, místo toho ho za jeho odvahu a zdatnost pasuje na pravého rytíře. Název této povídky je vytvořen z kontrastu dvou postav zcela odlišných postavení, kdy jedna druhé silně ovlivní ţivot. Sluha má málokdy moţnost se přímo setkat s princem, avšak Filimesovi se to stane a princ mu jeho ţivot navíc změní. Podtitul této povídky jak se stát rytířem blíţe charakterizuje děj, zastupuje celou zápletku. Třetí povídka nese název Barbar Ered. Vypráví o Eredovi, který býval hrdinným bojovníkem, ale nakonec se tohoto svého ţivota vzdal a jen putuje po 22

světě. Nečekaně se však dostane do elfí říše, kdyţ zachrání sestru tamní královny, a nakonec se vrátí i ke svému hrdinnému ţivotu a zachrání celé království elfů, kdyţ jim vrátí kouzelný oheň, který jim ukradl nepřátelský černokněţník. Povídka Barbar Ered se jmenuje podle své hlavní postavy. Jak její jméno značí, Ered není ţádný něţný, jemný a vzdělaný muţ, ale zhrublý, špinavý, neotesaný bojovník, který se toulá světem a vzpomíná na dny, kdy byl slavným hrdinou, avšak zbyly mu uţ pouze ony vzpomínky, nedbá jiţ ani na své zásady. Je skutečným barbarem, ale nové dobrodruţství, které ho potká, ho změní a on se navrátí ke své hrdinské stránce. Název povídky odkazuje tedy nejen na hlavní postavu, která je strůjcem děje, ale i na změnu, kterou postava prodělá. Všechny tři povídky mají názvy výstiţné, přímo odkazující na své hlavní aspekty, ať uţ je to putování mrtvé duše, konfrontace sluhy a prince či postava barbara Ereda. Neukrývají v sobě ţádné další významy. Název díla Safírové oči Josefa Němce v sobě na první pohled neskrývá ţádné skryté sdělení autora. Je to zastupující název, který přímo odkazuje k ději díla, je symbolem jeho příběhu. Ten vypráví o sourozencích Newmanových, Amandě, Jackovi a Pipi, kteří mají kouzelné schopnosti a jsou proroctvím předurčeni k boji s mocným pánem zla, lordem Mackleyem. Zvláštní oči jsou první nepřirozenou věcí, která se kolem sourozenců stane, odhalí jim samým jejich magické nadání a předznamená jejich budoucí cesty. Vidění (různě) barevných očí totiţ v díle Josefa Němce znamená, ţe osoba, která je vidí, v sobě nese magickou sílu. K očím se postupně přidávají další části těla, aţ se nakonec zhmotní celý muţ, který zvoleného nositele magických sil pronásleduje na kaţdém kroku, vysává jeho energii a ničí ho zevnitř. Sourozenci Newmanovi začnou barevné oči vídat. Jako první je spatří nejstarší Amanda, která vidí právě modré, safírové oči. Potom začnou oči vídat i její sourozenci (Jack zelené a Pipi ţluté). Od té doby se kolem nich začnou dít podivné věci: setkají se se svou dosud skrývanou ochránkyní, dozví se, ţe mají kouzelné schopnosti a nakonec se vydají hledat své rodiče, kteří zmizeli, a porazit pána zla lorda Mackleyho. Zdá se tedy, ţe název Safírové oči odkazuje k první neobvyklé události, která se stane kolem Amandy, Jacka a Pipi a která se stává spouštěčem dalších příhod a výchozím bodem pro celý příběh. Spatření Safírových očí je zlomovým 23

okamţikem v ţivotě Newmanových dětí, okamţikem změn a jejich nastoupení nové, magické, nebezpečné a osudem předurčené cesty. V rozhovoru pro Strakonický deník.cz však Josef Němec uvedl, ţe k objasnění názvu knihy (a vlastně celé plánované trilogie, která má souhrnný název právě Safírové oči) dojde aţ ve třetím díle. 60 Spisovatelské dílo Inesy Trojovské tvoří trilogie, jejíţ jednotlivé díly nesou názvy Kouzlo věků, Tajemství stínů a Předtucha konce. Trilogie jako celek nemá ţádný jednotný název, pojmenovány jsou pouze jednotlivé díly, coţ je v ţánru fantasy výjimečné, neboť fantasy ságy mívají souhrnný název, nejen jména jednotlivých částí (jako příklad lze uvést ságy s nejširším okruhem čtenářů: Píseň ledu a ohně od G. R. R. Martina, Zaklínač od A. Sapkowského či Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena či dílo amerického nedospělého autora Christophera Paoliniho, jeho Odkaz Dračích jezdců). Původ názvů děl Inesy Trojovské úzce souvisí s dějem, které jednotlivé díly popisují. Jsou tedy zástupným symbolem děje, hlavních událostí či toho, co je přímo ovlivňuje. Kouzlo věků, název první části trilogie, neodkazuje přímo k událostem, ale symbolicky shrnuje to, co je ovlivňuje. Karalen a Saisfríd se původně vydávají hledat Karaleninu matku a lék pro Saisfrídova otce, avšak jejich výprava se postupně promění v boj proti mořským lidem, v boj proti různým tyranům a obecně v boj proti zlu, které ohroţuje celý svět tvořený ostrovem Neruku, Gynésií, Zemí na Nebesích a Mořskou říší. Název Kouzlo věků pak nejspíš odkazuje k tomu, co je na tuto cestu přivedlo. Dávné kouzlo, síly ze starých dob, které oběma kolují v krvi a které je předurčují k těţké cestě za zbavením zla celého světa. Je to právě staré kouzlo, které po věky ovlivňovalo celý svět, kouzlo, kvůli němuţ není na světě klid. To kouzlo rozdělilo svět na jeho výše jmenované části a vneslo do světa mocné předměty, které jsou bezohledně zneuţívané osobami při usilování o nadvládu nad ostatními. Saisfríd a Karalen jsou díky svým předkům na toto kouzlo úzce vázáni a to je přeurčuje skončit současný nedobrý stav. Tajemství stínů, název druhého dílu trilogie Inesy Trojovské, je pojmenováním odkazujícím k hlavní zápletce tohoto dílu. Saisfríd a Karalen se 60 ŠKOTKO, Petr. Vsadil jsem se, ţe naši hru z dětství napíšu a vydám. Strakonický deník.cz [online]. 2011 [cit. 8. 2. 2013]. Přístupné na: http://strakonicky.denik.cz/zpravy_region/st_20110816_ziji_nemec.html?reakce=nova 24

dostanou do Země na Nebesích, kterou ovládá Hanadak pomocí kouzlem ovládaných sluţebníků, sběratelů očí, kteří se jeví jen jako stíny v pláštích procházející se v noci po ulicích měst v Zemi na Nebesích. Jsou to sběratelé očí, madam. Zabijí každého, kdo je nemá zelené či modré. Jejich pán, hrozivý a mocný Hanadak, oči, které získají jeho muži, nakládá do zkumavek a provádí s nimi kouzla. Sběratelé očí se pohybují nocí. Nemají tvář; jsou to jen stíny v pláštích. Někteří z nich jezdí na obrovitých černých koních. Milují zabíjení. Koho objeví po setmění venku, toho zraní a možná i zabijí. Jejich úkolem je získávat pro Hanadaka tmavé oči. Proto je jich v městech po nocích tolik. 61 Právě sběratelé očí, stíny, které v noci terorizují města Země na Nebesích, a jejich tajemství, se stali základem pro název druhého dílu příběhu o Saisfrídovi a Karalen. Sběratelé očí jsou projevem Hanadakovi moci, jeho nástrojem na ovládání poddaných. Je to právě jejich nepochopitelnost, strach z neznámého nebezpečí, jeţ je obklopuje, kvůli kterým se lidé nevzpírají Hanadakově vládě. Saisfríd a Karalen však toto tajemství odhalí, ukáţou lidem, ţe sběratelů očí není třeba se tolik bát, ţe je moţné s nimi bojovat. Tím naruší Hanadakovu vládu a lidé se proti němu později vzbouří. Tajemství stínů je tedy vystiţením hlavní zápletky dílu, toho, co převáţně ovlivňuje směřování děje. Rozluštěním tajemství sběratelů očí, stínů, pomohou Saisfríd a Karalen změnit situaci v Zemi na Nebesích a teprve potom se mohou věnovat opět svému vlastnímu hledání. Název posledního dílu, Předtucha konce, je spjat s několika body, které spolu vzájemně souvisí. Název se váţe k cíli, který má neodvolatelně přinést výprava Saisfrída a Karalen, tedy s jejich smrtí, jiţ si budou muset sami přivodit, aby zbavili svět magie a jejího zneuţívání. Pomyšlení na tento konec, o němţ oba vědí, ţe musí být, je provází na celé jejich cestě a ovlivňuje celkové ladění knihy, které se tím také odráţí v názvu. Posledním jevem, který se k názvu vztahuje, je pak tušení Slepého věštce o tom, co přijde, aţ Karalen a Saisfríd dokončí svůj úkol. Slepý věštec ví, ţe svět nebude zachráněn, ale zcela zničen a tato jeho předtucha úplného konce je tedy také obsaţená v názvu třetího dílu trilogie Inesy Trojovské. Froddy: přítel z pravěku od Ivy Vyhnánkové vypráví o Tině, která na lodi svého strýce potká mluvícího dinosaura Froddyho, který se z touhy poznat svět 61 TROJOVSKÁ, Inesa. Tajemství stínů. 1.vyd. Praha: Petrklíč, 2007. s. 15. 25

tajně nalodil, kdyţ loď Tinina strýce byla u jeho ostrova. Tina a Froddy se spřátelí, Froddy odjede s ní do jejího domova a tam Tina a její přátelé Alex a jeho mladší sestra Lucka ukazují zvědavému dinosaurovi svět lidí, hrají si s ním, mnohému ho učí a nakonec spolu proţijí dobrodruţství, kdy se postaví proti lidem, kteří chtějí Froddyho unést a prodat. Název knihy Froddy: přítel z pravěku upozorňuje na hlavní postavu celé knihy a udává její základní charakteristiku. Froddy je dinosaur, příbuzný tvorům ţijících v pravěkých dobách, kteří jsou však pro lidi dávnou minulostí. Froddy však odhaluje, ţe na jednom ostrově dinosauři přetrvali, a tak se můţe střetnout jeho cesta s cestou lidí. A jejich cesty se skutečně protnou, kdyţ se Froddy setká s Tinou a jejími kamarády, jejichţ dobrým a věrným přítelem se stane. Právě přátelství Froddyho a tří dětí tvoří ducha příběhu, nesobecké a věrné přátelství, v němţ nikdo neváhá jít druhému na pomoc, kdyţ to potřebuje. Titul Froddy: přítel z pravěku tedy poukazuje na zvláštního přítele, kterého Tina, Alex a Lucka získají, a na ryzí přátelství, které mezi nimi a jím vznikne. Názvy děl všech čtyř mladých autorů nemají ţádnou sloţitou a skrytou symboliku a jejich pojetí je dvojího druhu: buď název odkazuje na děj, a to tak, ţe vystihuje jeho hlavní zápletku, podstatný rys či vyzdvihuje symbol, který o ději jasně promlouvá, nebo název odkazuje na hlavní postavy. První skupina je převaţující, patří do ní od Agáty Kestřánkové Cesta mrtvé duše, Safírové oči Josefa Němce a celá trilogie Inesy Trojovské. Druhá povídka Agáty Kestřánkové, Barbar Ered, náleţí spolu s Froddym: přítelem z pravěku Ivy Vyhnánkové do skupiny děl, které mají svůj název odvozen od hlavních postav. Poslední povídka Agáty Kestřánkové, Sluha a princ aneb jak se stát rytířem, je pak výjimkou, neboť její první titul patří do skupiny názvů podle hlavních postav, avšak podtitul uţ je sestaven podle děje. Tato povídka tedy patří do obou skupin zároveň. U názvů děl Josefa Němce a Inesy Trojovské lze pozorovat na rozdíl od druhých dvou autorek prvek tajemna v názvu jejich děl, jehoţ účelem je navození tajemné atmosféry příběhu ještě před jeho započnutím. Názvy děl Agáty Kestřánkové a Ivy Vyhnánkové toto postrádají, jsou pouze přímým označením. I přes tento rozdíl jsou však názvy děl všech autorů jasné a jejich vztah k dílu samotnému je snadno rozluštitelný. 26

2.3 Příběhové linie, jejich rozvržení v jednotlivých dílech nedospělých autorů a jejich souvislost s postavami a dějem 2.3.1 Příběhové linie povídek Agáty Kestřánkové Pojetí příběhových linií je způsob, jakým je vedeno vyprávění v díle, zda je svázáno s jednou postavou či s více a sleduje události kolem nich, či zda se vyprávění příběhu nesoustředí na postavy, ale na hlavní události, ať se týkají kohokoliv. Příběhová linie tak můţe být v díle pouze jediná, ale stejně častý je výskyt více příběhových linií, čímţ dochází k rozdělení příběhu na několik částí a jejich vzájemné střídání a proplétání. Charakter příběhových linií a jejich rozvrţení v dílech vybraných nedospělých autorů je dáno pojetím příběhu, postav, vyprávěcím úmyslem autora (co kdy chce čtenáři sdělit) a také prozaickým útvarem, jehoţ formu dílo má. Agáta Kestřánková je autorkou povídek. V nich se vyskytuje pouze jedna příběhová linie, která se nikde nerozděluje, plyne pořád dál. Příběh vypráví o jedné hlavní postavě, nedochází k jeho štěpení a k vytváření dalších linií. Rozsah jednotlivých povídek Agáty Kestřánkové je odlišný. Zatímco povídky Cesta mrtvé duše a Sluha a princ aneb jak se stát rytířem jsou kratšího rozsahu (šest a sedm stran), povídka Barbar Ered je oproti nim výrazně delší (třicet jedna strana). Tyto rozdíly jsou dány několika aspekty povídek: rozsáhlostí toho, co má být v povídce sděleno, vysvětlováním neznámých okolností či charakteristikami postav. Zatímco povídky Cesta mrtvé duše a Sluha a princ aneb jak se stát rytířem jsou stručné a dějově přímé, soustředící se na jednu zápletku, povídka Barbar Ered má větší šíři. Její příběh má několik fází, které jsou sice částmi jednoho většího celku, zároveň jsou však i samostatnými příhodami. První částí je děj odehrávající se ve vesnici, kdy Ered ukradne chléb a pak zachrání elfku, která se ho zastane. Poté následuje zklidnění příběhu a ukončení této části velkou slavností v elfí říši. Druhá část Eredova příběhu navazuje na tu první, je však další příhodou v jeho dobrodruţství s elfy, kdy je elfům ukraden oheň, který je ţiví, a Ered ho musí od černokněţníka získat zpět, aby je zachránil. 27