Uranové doly v ČSR a vliv uranu na zdraví horníků

Uranové doly v ČSR a vliv uranu na zdraví horníků

Uran se dobýval: V Jáchymově (do roku 1967) Okolí Příbrami (1948-1991) V Okrouhlé Radouni (1972-1990) U Vítkova v západních Čechách (do roku 1991) V Zadním Chodově (do roku 1992) Na Dyleni (do roku 1994) V Hamru a Křížanech (do roku 1990)

Práce v dolech podobné nacistickým koncentrákům Pro nedostatek finančních prostředku byly v mnoha činnostech důlní stroje nahrazovány lidskou silou, která nebyla vybavena ani nejzákladnějšími ochrannými prostředky Chatrné oblečení, žádná ošetření a přestávky V roce 1953 například vytěžilo na Jáchymovsku 15 000 věznu asi 554 tun uranu Vězni tábora ve Vykmanově sloužili ve Věži smrti-v budově s několikapatrovou věží se drtila uranová ruda z celé republiky. Mlýn s koly drtil rudu postupně na jemnější a jemnější zrno, uran se třídil, plnil do 80 -ti kilových barelu a nakládal do vagónu. Potom se odvážel do Sovětského Svazu k dalšímu zpracování. Vezni tu bezprostředně přicházeli do styku s cistou uranovou rudou, vdechovali do plic radioaktivní prach a dřeli se s těžkými břemeny. Lidé, kteří zde pracovali, sem byli zpravidla přemístěni za trest. Dostávali se sem například ti, kteří přežili pokus o útěk Ti co přežili jsou psychicky a zdravotně poznamenáni

Uranové doly - Jáchymov Původní doly v Jáchymově vznikly počátkem 16. století Ve druhé polovině 16. století v Jáchymově začal úpadek dolování stříbra a hornictví zde živořilo až do konce 19. stol. 23. listopadu 1945 byla podepsána Dohoda mezi vládou SSSR a vládou ČSR o rozšíření těžby rud a koncentrátů, které obsahují rádium a jiné radioaktivní prvky Jednání 26. září 1945 jasně ukázalo, že Sovětský svaz má na těžbě uranu v Československu značný vojenský zájem a nezakrývá jeho strategický význam. 1945 Jan Masaryk na zasedání Organizace spojených národů v Londýně vyjádřil přesvědčení, že uran z Československa nikdy nebude sloužit pro dílo zkázy a pro ničení ve velkém Došlo k prudkému vzestupu těžby, který trval deset zhruba let. V Československu tak vzniklo nové odvětví, uranový průmysl. Uvádí se, že v letech 1950 až 1960 bylo proinvestováno ze zisku uranového průmyslu 5,5 miliardy Kčs na budování nových šachet a na geologický průzkum. Vzhledem k malému množství pracovních sil se nasazovaly do dolů vězni, hlavně ti, jimž zbývali 2 měsíce vězení Uranová ruda v Československu patřila mezi hlavní nerostné bohatství jinak chudé země. Negativní důsledky prudkého rozvoje uranového průmyslu se projevily v hlubokých finančních ztrátách, v devastaci životního prostředí, ve zdravotním poškození pracovníků, podepsaly se na lidských osudech.

Vliv uranu na lidi a okolí Ekologické, bezpečnostní a rizikové aspekty získávání uranu lze rozdělit do tří oblastí, které vycházejí přímo z účinků radioaktivity a účinků těžkých kovů, které obsahuje uranová ruda, a to: - trvalé ohrožení zaměstnanců - trvalé ohrožení obyvatelstva - následky nehod. Dále do oblastí, které vycházejí z jiných následků získávání uranu: - účinky na krajinu a ekologické poměry v těžebních oblastech (negativní dopad na ráz krajiny, propádání poddolových oblastí, narušení lesních porostů s dopadem na celý ekosystém) - jiné než zdravotní účinky na život obyvatel těžebních oblastí Z hald a kalojemů se mohou radioaktivní látky dostat do životního prostředí třemi způsoby: - odvátým prachem - přes výrony radonu - jako rozpuštěné látky.

Dopad uranu na lidi Během provozu uranového dolu se do ovzduší dostává ventilací velké množství vzduchu zatíženého radonem a prachem. Tím se sice udržuje zatížení horníků v povolených mezích, zvyšuje se ovšem současně zatížení obyvatel okolí. Toto zatížení přetrvává i po zastavení těžby uranu, dokud se štoly v rámci útlumových prací provětrávají. Domácí potraviny vyrobeny z rostlin, které byly pěstovány v okolí uranových dolů, obsahují jistou dávku uranového záření Akutní radiační syndrom Akutní radiační syndrom známý také jako otrava radiací nebo nemoc z ozáření, je forma poškození orgánových tkání způsobená nadměrným vystavením se ionizujícímu záření. Termín je obecně používán pro označení akutních problémů způsobených vysokou dávkou radiace po krátkou dobu. Mnoho ze symptomů otravy radiací nastane, když radiace poškodí dělení buněk. Tento efekt je ale používán i v léčbě. Rakovinové buňky patří mezi nejrychleji dělící se buňky v těle a jsou zničeny dávkou radiace, která normální buňky nepoškodí.

Ekvivalent: 0,05-0,2 Sv Žádné příznaky. Úroveň je potenciálně nebezpečná pro pozdější vznik rakoviny a změny v genetickém kódu. Ekvivalent: 0,2-0,5 Sv Žádné znatelné symptomy. Počet červených krvinek se dočasně snižuje. Ekvivalent: 0,5-1 Sv Mírná nemoc z ozáření s bolestmi hlavy a zvýšeným rizikem infekce z důvodu narušení imunitních buněk. Dočasná sterilita u mužů je možná. Ekvivalent: 1-2 Sv Lehká otrava ozářením. 10% úmrtnost po 30 dnech. Typickými příznaky jsou mírná až střední nevolnost s příležitostým zvracením začínajícím 3 až 6 hodin po ozáření a končícím do jednoho dne. Dále následuje 10denní až 14denní latentní fáze, po které se objeví lehké symptomy jako vyčerpanost. Imunitní systém je utlumený; nemoci se léčí pomaleji a je zvýšené riziko infekce. Dočasná mužská neplodnost je obvyklá. U těhotných žen nastane spontánní potrat nebo narození mrtvého plodu.

Ekvivalent: 2-3 Sv Vážná otrava radiací, 35% úmrtnost po 30 dnech. Nevolnost je obvyklá, s 50% rizikem zvracení. Příznaky nastupují od 1 do 6 hodin po ozáření a končí po jednom až dvou dnech. Poté nastává latentní fáze, při které vypadají všechny vlasy a chlupy po těle, objeví se únava a celkově nezdravý vzhled. Při takovýchto úrovních ozáření prudce klesne počet leukocytů (bílých krvinek), což výrazně zvyšuje nebezpečí infekcí. Existuje možnost permanentní ženské sterility. Rekonvalescence trvá několik měsíců. Ekvivalent: 3-4 Sv Vážná otrava radiací, 50% úmrtnost po 30 dnech. Symptomy jsou podobné jako u dávky 200-300 REM, navíc s nekontrolovatelným krvácením z úst, zpod kůže a z ledvin. Ekvivalent: 4-6 Sv Vážná otrava radiací, 60% úmrtnost po 30 dnech. Příznaky začínají půl hodiny až 2 hodiny po ozáření a končí do dvou dnů. Po 7 až 14 dnech latentní fáze, nastávají stejné příznaky jako po 300-400 REM. Při této úrovni je obvyklá ženská sterilita. Rekonvalescence trvá několik měsíců až rok. Pokud je expozice radiaci delší, zasažený umírá na infekce a vnitřní krvácení.

Ekvivalent: 6-10 Sv Akutní otrava ozářením, skoro 100% úmrtnost po 14 dnech. Přežití závisí na intenzivní lékařské péči. Kostní dřeň je skoro kompletně zničená, je nezbytná její transplantace. Gastrické a střevní tkáně jsou vážně poškozené. Příznaky začínají 15 až 30 minut po ozáření a končí do dvou dní; mezitím je 5denní až 10denní fáze, po které postižený umírá na infekci nebo vnitřní krvácení. Rekonvalescence trvá několik let a osoba se pravděpodobně nikdy plně nezotaví. Ekvivalent: 10-50 Sv Akutní otrava ozářením, 100% úmrtnost po 7 dnech. Expozice takovéto úrovně vede ke spontánním symptomům po 5 až 30 minutách. Po silné vyčerpanosti a okamžité nevolnosti způsobené přímou aktivací chemických receptorů v mozku po ozáření nastává perioda několika dní relativní pohody, nazývaná latentní fáze. Poté buněčná smrt v gastrické a střevní tkáni, způsobující masivní průjem, střevní krvácení a ztrátu vody, vede k vodo-elektrolytické imbalanci. Smrt nastane s deliriem a kómatem způsobeným selháním oběhu. Úmrtí je prakticky nevyhnutelné; jedinou léčbou je podávání léků utišujících bolest. Ekvivalent: 50-80 Sv Okamžitá dezorientace a kóma v řádech minut nebo sekund. Smrt nastává po několika hodinách kolapsem nervového systému. Ekvivalent: > 80 Sv Předpokládá se okamžitá smrt.

Prameny: http://natura.baf.cz/natura/1997/8/9708-1.html http://www.svedomi.cz/on/on_rof_0203_elko.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/akutn%c3%ad_radia%c4%8dn %C3%AD_syndrom http://www.prosestry.cz/studijni_materialy/interna/nemoci_z_ ozareni