Jde o nás, jde o Evropu! Cesta k demokratickému evropskému občanství

Jde o nás, jde o Evropu! Cesta k demokratickému evropskému občanství

Obsah Aliance Evropského roku občanů (EYCA) 1 Úvod 2 Aktivní evropské občanství jako společenský projekt 4 1.1. Budování Evropy založené na solidaritě 6 1.2. Budování Evropy rovných příležitostí pro všechny občany 7 1.3. Budování Evropy plně zapojující občany do procesu rozhodování 8 Otevřená a inkluzivní evropská demokracie 10 2.1. Zaručení začlenění a rovnosti v Evropě 12 2.2. Zaručení volného pohybu a spravedlivé mobility pro všechny občany 13 2.3. Zaručení občanských a politických práv a účast všech 15 Jedna evropská demokracie, tři evropské pilíře 16 3.1. Demokratický pilíř #1: vzdělaní a informovaní občané 18 3.2. Demokratický pilíř #2: otevřené a vstřícné instituce 19 3.3. Demokratický pilíř #3: silná a uznávaná organizovaná občanská společnost 20 Zdroje 22

O našich doporučeních x Tato doporučení vyplynula ze společné práce během Evropského roku občanů 2013, na které se podílelo vice než 100 zástupců 80 vnitrostátních i evropských organizací občanské společnosti z 27 států. x Doporučení mají být dostupná občanům, organizovaným i nezorganizovaným, a využívána jako nástroj pro prosazování zájmů, zejména během kampaně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014. x Jsou navržena tak, aby byla konkrétní, jasná a přístupná, a proto byla také přeložena do několika jazyků. Definice a odkazy na klíčové legislativní dokumenty, na které odkazuje tento text, se nacházejí na konci této publikace. x Doporučení jsou uspořádána jako sdělení, které nejdříve stanoví priority a doporučení pro AKTIVNÍ EVROPSKÉ OBČANSTVÍ JAKO SPO- LEČENSKÉHO PROJEKTU (kapitola 1), a pak se zaměřuje na dvě specifické etapy na cestě k této vizi Evropy: dosažení OTEVŘENÉ A INKLUZIVNÍ EVROPSKÉ DEMOKRACIE (kapitola 2) a zajištění JEDNÉ EVROPSKÉ DEMOKRACIE a TŘÍ DEMOKRATICKÝCH PILÍŘŮ (kapitola 3). x Doporučení jsou určena: institucím EU zabývajícím se přípravou politik a jejich zaváděním, zejména: - legislativním orgánům EU: Evropské radě, Evropskému parlamentu a Evropské komisi; - konzultativním orgánům EU: Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. členským státům EU (vládám, parlamentům, místním úřadům apod.) dalším zainteresovaným subjektům (organizacím občanské společnosti a občanům, médiím, politickým stranám apod.) Orgány, kterým jsou doporučení určena, jsou v textu zvýrazněny. x Tato doporučení lze také vyhledat, podpořit, stáhnout a sdílet online: Každá kapitola má tři části, které odpovídají hlavnímu směřování našich doporučení. Jednotlivé kapitoly i všechny jejich části jsou uvedeny do kontextu krátkým zdůvodněním a obsahují hlavní priority (v textu zvýrazněné) a vlastní doporučení. ey2013-alliance.eu/itsabouteuropeitsaboutus/

Aliance Evropského roku občanů (EYCA) je otevřená síť organizací občanské společnosti působících na evropské i národní úrovni, které se chtějí v kontextu Evropského roku občanů 2013 podílet na prosazování aktivního občanství jako základního prvku evropské integrace. Se záměrem podporovat a šířit porozumění pojmu aktivního občanství vytvořily významné evropské organizace občanské společnosti a jejich sítě v roce 2011 Alianci organizací občanské společnosti, jejíž principy jsou zakotveny v Manifestu, přijatém na jaře roku 2012. Prvním základním úspěchem Aliance bylo zmobilizování své sítě organizací pro překlad Manifestu do 23 evropských jazyků a do anglického Braillova písma, díky čemuž došlo k zpřístupnění informací co největšímu okruhu lidí. V průběhu roku se připojila široká škála evropských sítí, platforem a organizací, v současné době má Aliance 62 evropských členů, zastupujících více než 4000 jednotlivých organizací v 50 evropských státech a působících v různých sférách, například v oblasti vzdělávání, kultury, ochrany zdraví nebo práce s mládeží. EYCA je aktivní v členských státech EU také díky 19 národním aliancím a 3 iniciativám národních aliancí, do kterých jsou zapojeny organizace občanské společnosti s celostátní nebo místní působností, aby po celý Evropský rok občanů propagovaly aktivní evropské občanství. EYCA také navázala kontakty s organizacemi v 6 dalších evropských státech. Tento Evropský rok má nejnižší rozpočet, jaký byl kdy jakémukoliv Evropskému roku přidělen, EYCA získala pro své aktivity na celoevropské úrovni určitou limitovanou finanční podporu od Evropské komise (GŘ pro komunikaci), zatímco národní aliance fungují prakticky výlučně na dobrovolné bázi. SILNĚJŠÍ ZAPOJENÍ PROSTŘEDNICTVÍM - INFORMOVÁNÍ OBČANŮ A ZVYŠOVÁNÍM - POVĚDOMÍ O AKTIVNÍM OBČANSTVÍ - Na místní, národní, i evropské úrovni probíhají diskuse, konají se konference, prezentace, semináře, výstavy a další akce za účelem zvýšení povědomí občanů o jejich právech a způsobech, jakými se mohou zapojit do procesu rozhodování v EU prostřednictvím členských organizací a v partnerství s dalšími subjekty zapojenými do Evropského roku občanů. Tyto akce a diskuse o občanství jsou také podněcovány online, kde probíhají na webových stránkách EYCA (www.ey2013-alliance.eu) a v sociálních médiích (Facebook, Twitter, Youtube a Flickr: EYCA2013). V průběhu Evropského roku občanů jsme se také pokusili zachytit polaroidem vizi aktivního (evropského) občanství, kterou mají evropští občané. Výsledná sbírka fotografií bude vystavena (fyzicky i online) pod názvem [Work in Progress] What does active European citizenship mean to you? (www.polaroidproject.eu), což naznačuje, že tento projekt nebude nikdy konečným dílem, protože podobně jako demokracie i aktivní občanství je proces, který nelze nikdy plně uzavřít. BUDOVÁNÍ POLITICKÉ AGENDY PRO - OBČANSTVÍ EU - Prosazujeme myšlenku, aby se občanství stalo průřezovým tématem zahrnutým do všech evropských politik a jednou z klíčových priorit ve všech oblastech působení Unie, umožňující pokrok směrem k Evropské unii skutečně vstřícné k občanům a neomezující se pouze na ekonomiku.. Občanství EU by se podle nás nemělo omezovat pouze na přístup založený na právech jednotlivce, ale mělo by mít i silný rozměr založený na hodnotách, které přispějí k prohloubení pocitu, že jsme součástí společné Evropské unie. V průběhu roku se členové EYCA scházeli v rámci třech pracovních skupin: participace občanů a občanský dialog; ekonomická, sociální a politická práva jako souvislý celek; inkluzívní evropské občanství pro všechny obyvatele, a společně diskutovali o základních tématech souvisejících s aktivním občanstvím v Evropě. Podrobné návrhy vypracované všemi pracovními skupinami jsou dostupné na našich webových stránkách a jsou také zahrnuty do tohoto dokumentu. CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ 1

Úvod 1 Aktivní evropské občanství jako společenský projekt Šedesát dva evropských sítí sdružujících asociace a nevládní organizace, opírající se o celonárodní koalice, spojilo své síly a vytvořilo Alianci Evropského roku občanů 2013 (EYCA) s cílem zapojit občanskou společnost* do široké diskuse o dnešním smyslu evropského občanství, identifikovat úkoly, před kterými občanská společnost stojí a nacházet řešení. Jedním z hlavních cílů této široké nadnárodní a multisektorové sítě je zajistit, aby aktivní občanství* bylo chápáno jako stálé téma jdoucí napříč evropskými veřejnými politikami. Po procesu diskusí a konzultací, které probíhaly celý rok, předkládá EYCA v tomto dokumentu své klíčové návrhy na posílení a zkvalitnění aktivního občanství v Evropě. Koncepce občanství Evropské unie, zavedená Maastrichtskou smlouvou v roce 1992, přidala politický rozměr primárně ekonomickému charakteru Evropského společenství. Podle Listiny základních práv Evropské unie, EU do středu své činnosti staví jednotlivce tím, že zavádí občanství EU a vytváří prostor bezpečnosti, svobody a práva. Tyto principy byly dále posíleny ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)*, zejména články 2, 3, 6, 9, 10 a 11, jejichž záměrem je posílení úlohy organizované občanské společnosti. Navzdory tomu, že ho smlouvy oficiálně uznávají, nachází se občanství EU v současné době v krizi. Rozhodovací orgány a zvolení zástupci by neměli podceňovat celkové rozčarování z projektu evropské integrace. Na rozšířené nespokojenosti stále systematičtěji staví populistické síly, které vyvolávají nacionalistické a xenofobní postoje, aby oslabily možnost sdílené budoucnosti založené na demokratických a progresivních hodnotách. Jde o velmi mnoho, přičemž instituce Evropské unie musí prokázat, že jsou schopny obnovit solidaritu a poskytnout občanům* rámec pro lepší spolužití. Aby bylo možné znovu nabrat obrátky na cestě k větší integraci a usilování o mír, bude podle názoru EYCA řešení těchto úkolů a zvrácení současného trendu vyžadovat velké změny způsobu, jakým vznikají a jsou realizovány evropské politiky. Ačkoliv jsou návrhy EYCA silně poznamenány současnou ekonomickou, sociální a politickou krizí, opodstatňují především politickou vizi společnosti a Evropy, ve které chtějí členové EYCA žít, tj. Evropy otevřené a participativní. V současném kontextu posilování občanství jsou i odpovědí na základní otázku Jak (opět) vybudovat solidaritu tak, aby Evropané nabyli zpět víru ve společnou evropskou budoucnost? Cílem těchto návrhů je oživit projekt evropké integrace tím, že občané, solidarita, rovnost, spravedlnost a vize se vrátí tam, kde mají být: v srdci Evropy. Znamená to posun od převládajícího přístupu k občanům jako individuálním spotřebitelům, k přístupu občanskému, který respektuje individuální aspirace a zároveň bere ohled na kolektivní potřeby společné budoucnosti. Uskutečnění takového modelu vyžaduje zásadní posun od Evropy považované za především ekonomický projekt k Evropě, která obnovuje a prosazuje hodnoty solidarity a rovnosti států a občanů Evropy. Pouze zdůrazňováním těchto základních tezí lze zajistit legitimitu projektu evropské integrace, důvěru a nadšení pro Evropu a výraznější pokrok v procesu integrace. 2 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

2 Za otevřenou a inkluzívní evropskou demokracii 3 Jedna evropská demokracie, tři pilíře demokratice Vizi EYCA pro Evropu nelze uskutečnit, pokud tu nebude snaha rezolutně vyřešit přetrvávající nerovnost a diskriminaci, s kterou se musí potýkat mnozí zranitelní, marginalizovaní a vyloučení občané.* Nezbytným předpokladem pro sociální inkluzi a občanství je nedělitelnost práv. Zvláštní pozornost by proto měla být věnována tomu, aby žádný občan žijící v Evropské unii nebyl vyloučen ze společnosti, nebo mu hrozilo vyloučení ze spočnosti, nebo byl diskriminován z důvodu nedostatečného respektování jeho sociálních a ekonomických práv. V jádru evropského sociálního modelu je péče a ochrana všech, zejména zranitelnějších členů společnosti. EYCA sdílí názor, že je možné, aby si občané byli vědomi své vzájemné odpovědnosti pouze v takové společnosti, která umožňuje efektivní a univerzální přístup k právům. V dobách krize by měly více než kdykoliv jindy instituce EU upřít svou pozornost na zajištění základních práv, jako jsou ochrana volného pohybu, politická práva, nebo ochrana přístupu zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin občanů ke spravedlnosti. Kromě těchto základních otázek je třeba, aby pro zajištění živoucí evropské demokracie, schopné naplňovat její smysl, optimálně fungovaly všechny pilíře demokracie. Je třeba zajistit nezávislost vzdělávání a médií, zároveň však posilovat jejich evropský rozměr. V rámci daném univerzálními hodnotami zakotvenými v mezinárodních smlouvách musí instituce Evropské unie zajistit, aby přijatá rozhodnutí byla v souladu s potřebami občanů a jejich nadějemi, i s vizí společnosti. Zejména v dobách krize je třeba posílit organizovanou občanskou společnosti hájící lidská práva a obecný prospěch konstruktivními a kolektivními řešeními ze své zásadní pozice obhájce a hybné síly změn. Hlavní téma evropského občanství se vrací k tomu, jak byla Evropská unie vybudována. Jestliže si instituce Evropské unie skutečně přejí sociální a politickou Evropu, pak je třeba poskytnout občanství Unie všem lidem, kteří na jejím území žijí, včetně státních příslušníků třetích států, kteří se v Evropě trvale usadí. Takový vnitřní posun by posílil úlohu Evropské unie i na mezinárodní úrovni a vyslal pozitivní zprávu o otevřenosti a spolupráci třetím, zejména sousedním, zemím a jejich občanům. Toto je vize EYCA pro posílení občanství v Evropě. Na všechny zainteresované subjekty naléháme, aby učinily okamžité kroky a zajistily, aby tato doporučení byla vyslyšena a bylo k nim přihlédnuto, zejména v debatách souvisejících s blížícími se volbami do Evropského parlamentu. V Evropě lze v otázce občanství dosáhnout pokroku pouze tehdy, budou-li evropské i národní instituce vstřícnými partnery dialogu tak, aby se naplnila očekávání, která byla v rámci Evropského roku občanů projevena občany samotnými. CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ 3

Aktivní evropské občanství jako společenský projekt 4 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

1Budování Evropy 1.1... založené na solidaritě «Proces budování občanství EU, založený především na právech jednotlivce, budeme muset doplnit o to, jak Evropané vnímájí sami sebe jako součást společné evropské budoucnosti.» EYCA Manifeste 1.2... rovných příležitostí pro všechny občany 1.3... plně zapojující občany do procesu rozhodování Subjektům s rozhodovacími pravomocemi v EU se nedaří prosazovat politickou vizi pro Evropu. V důsledku toho nemohou být aktivní občané Evropy než znepokojeni a kritičtí ohledně politického a institucionálního vývoje v Evropské unii. EYCA je přesvědčena, že jako aliance sdružující aktivní evropské občany je povinna přispět k diskusi o Evropě předložením vize pro Evropu - vize otevřené, udržitelné, participativní a poltické Unie. Dosažení tohoto modelu znamená posun od stávajícího paradigmatu, kdy je Evropa většinou považována za projekt ekonomický, k oživení a prosazování hodnoty solidarity mezi členskými státy a mezi evropskými občany jako základní složky pokroku v procesu integrace a zajištění legitimity evropského projektu. EYCA je přesvědčena, že tento projekt by měl být založen na mezinárodních a regionálních lidsko-právních instrumentech, právně závazných pro všechny členské státy, zejména na Listině základních práv Evropské unie*, dle které mají všichni jednotlivci vedle ekonomických, sociálních a kulturních práv i řadu práv občanských a politických. EYCA se dále domnívá, že požívání a výkon občanských práv je nezcizitelné, bez ohledu na pobytový status jednotlivce. PAŞI ÎN DIRECȚIA UNEI CETĂȚENII EUROPENE DEMOCRATICE 5

1.1 Budování Evropy založené na solidaritě V posledních letech se pro Evropskou unii stalo prioritou posilování fiskální konsolidace a uskutečňování měnové unie. Tato skutečnost někdy zastiňuje sociální rozměr Evropy 2020 a vytváří atmosféru konkurence mezi členskými státy, která brání myšlence integrované a soudržné Evropy. Při budování politické Unie se ekonomická a fiskální dimenze doplňuje vzájemně s dimenzí sociální, a proto je třeba oběma věnovat stejnou pozornost a nezaujatě je jasně vyjadřovat. Reakce na sociální obavy občanů, potlačování zvyšujícího se nebezpečí chudoby a marginalizace, které hrozí mnoha Evropanům, a zabezpečení občanů pomocí sociální soudržnosti vyžaduje, aby Evropská unie posílila sociální rozměr svých politik, a to i v situaci nutného šetření. POSILOVÁNÍ SOLIDARITY ČLENSKÝCH STÁTŮ - x Naléháme na instituce EU, aby se pro zajištění solidarity členských států EU i přes současnou nutnost dosáhnout fiskální konsolidace zaměřily na model růstu, v jehož srdci je člověk, a spojily ekonomický výkon s uskutečňováním sociálního pokroku směrem k aktivnímu začleňování* a posilování postavení občanů. x EYCA také podporuje veškerá opatření prosazovaná EU a jejími členskými státy, která umožňují evropským občanům mít větší kontrolu nad světem ekonomie a financí a vytvářet prostředí, ve kterém se trhy přizpůsobují demokratickým pravidlům a nikoliv naopak, například zavedením kapitálové daně nebo bojem proti daňovým rájům. POSILOVÁNÍ SOLIDARITY EVROPSKÝCH OBČANŮ - x Pro obnovení důvěry občanů v Unii, která je ochotná a schopná reagovat na jejich potřeby, EYCA naléhá na instituce EU, aby zajistily rovný přístup k ekonomickým a sociálním právům hlubší harmonizací sociálních politik, prosazováním všeobecného přístupu k sociálním službám a adekvátním záchranným sítím, požadavkem adresovaným členským státům, aby zajistily sociální soudržnost a řešily sociální dopad ekonomické krize podporou spravedlivého a rovného přerozdělení bohatství a prosperity prostřednictvím progresivního zdanění. EYCA vyzývá jmenovitě instituce a členské státy EU, aby zajistily daňovou spravedlnost zavedením pořádku v politikách přerozdělování daní se zaměřením na daně z příjmu a z kapitálu a na ekologické daně. Podobně, a navíc k opatřením zajišťujícím politické zapojení na všech úrovních a všech občanů, se na členské státy naléhá, aby zachovávaly, udržovaly a rozvíjely systém dostatečné sociální ochrany, zahrnující adekvátní a dostupnou minimální mzdu, příspěvkové a nárokové plány, zdravotní péči, pojištění pro případ nezaměstnanosti a přiměřené důchody. x Za klíčovou složku strategií EU v boji proti chudobě a pro posílení sociálního začlenění se považuje trh práce. EYCA proto naléhá na instituce EU, aby prosazovaly hodnoty spolupráce, sociálního začlenění, důvěry, demokratické legitimity a rovnosti v hospodářském sektoru, zejména přijímáním politických strategií a nástrojů podporujících osobní rozvoj, za- 6 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

pojení do života společnosti, naplňování potenciálu a příležitostí v životě, a tím i aktivní občanství všech. Na základě těchto principů jako ekonomického modelu, který slouží veřejnému prospěchu a sociální soudržnosti, je odolný tváří v tvář krizi a sledující zájem, jenž odpovídá stávajícím změnám, před kterými stojí naše společnosti, musí instituce EU prosazovat a podporovat rozvoj sektoru sociální ekonomiky*. Členské státy jsou vyzývány, aby prosazovaly iniciativy a strategie doprovázející politiky pro oživení zaměstnanosti poskytováním sociálních a vzdělávacích služeb (např. sociální ochranu, odborné vzdělávání a výcvik, příležitosti pro celoživotní vzdělávání a sociální poradenství), a tím posílily postavení jednotlivce a reagovaly na rostoucí potřebu sociálních a zdravotnických služeb. ZAJIŠTĚNÍ BLAHOBYTU PRO VŠECHNY V EVROPĚ - x Přístup k sociálním službám, který je jednou ze tří linií strategie EU pro aktivní začleňování, je společně s dostatečnou podporou příjmu a inkluzívním pracovním trhem naprosto zásadní pro posílení postavení lidí a poskytování příležitostí, které jim umožní uplatňovat svá ekonomická a sociální práva a zapojit se do společnosti. EYCA proto naléhá na instituce EU, aby prosazovaly myšlenku všeobecného přístupu k sociálním službám jako nutného předpokladu pro boj proti chudobě a pro dosažení rovnosti, jakož i myšlenku úplné záruky přístupu lidí k základním právům zakotveným v Listině základních práv Evropské unie, se zvláštním zřetelem na právo na vzdělání (čl. 14) a na zdravotní péči (čl. 35). Členské státy jsou vyzývány, aby zaručily všeobecný přístup k veřejným a vysoce kvalitním vzdělávacím a zdravotním službám, jak stanoví Listina základních práv, například tím, že odstraní překážky vytvořené privatizací a nekalou konkurencí v sociálním a zdravotnickém sektoru a podpoří organizace občanské společnosti, které poskytují sociální a zdravotnické služby. 1.2 Budování Evropy rovných příležitostí pro všechny občany EYCA má vizi Evropy jako rovnostářské a spravedlivé společnosti, kde každý občan může uplatňovat svá občanská, politická, ekonomická a kulturní práva. Zajištění plného požívání těchto práv pro všechny občany je základním předpokladem účinného a smysluplného zapojení občanů do společnosti. ZAJIŠTĚNÍ PŘÍLEŽITOSTÍ VZDĚLÁVAT- SE PRO VŠECHNYx EYCA vyzývá instituce EU, aby prosazovaly rovný a účinný přístup pro všechny k právu na vzdělání a odborné a kontinuální vzdělávání a výcvik, včetně přístupu k bezplatnému povinnému vzdělání, jak je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie (čl. 14). CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ 7

PROSAZOVÁNÍ INKLUZÍVNÍHO, ROVNÉHO A - SPRAVEDLIVÉHO PRACOVNÍHO TRHU - x Rovné příležitosti na pracovních trzích je třeba nabízet všem a zajistit dodržování práva občanů na práci bez jakékoliv formy diskriminace. V tomto ohledu se požaduje, aby členské státy plně zavedly Směrnici pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání* (Směrnice Rady 2000/78/ES), zakazující diskriminaci v zaměstnání na základě náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. EYCA proto členské státy žádá, aby vypracovaly strategie boje proti dlouhodobé nezaměstnanosti a potíraly diskriminaci v přístupu k pracovním místům. Členské státy jsou vyzývány, aby neprodleně zavedly Záruku pro mladé* přijatou Evropskou Radou v dubnu roku 2013, která stanoví, že nezaměstnaným osobám mladším 25 let má být poskytnuta možnost dalšího vzdělávání nebo učňovské místo v podniku, a to do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, jakož i přijaly konkrétní opatření pro doplnění a podporu Záruky pro mladé, aby se tato stala skutečným a efektivním nástrojem v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí. Instituce EU a členské státy jsou vyzývány, aby zajistily spravedlivou mobilitu lidí a pracovníků, rovnou mzdu a prosazování pracovních a sociálních práv, například tím, že budou ověřovat, zda práva pracovníků vyslaných do zahraničí jsou respektována a chráněna před zaměstnavateli, kteří zneužívají právní nejistotu a mezery v zákonech. ZARUČENÍ UŽÍVÁNÍ KULTURNÍCH PRÁV OBČANY - x Ve všech členských státech a napříč všemi příslušnými programy a politikami institucí EU musí být prosazována a zajištěna kulturní rozmanitost, jakož i přístup pro všechny k uměleckým a kulturním aktivitám a zapojení se do nich. Mobilitu umělců a pracovníků v oblasti kultury stále ztěžují finanční překážky, vízové povinnosti pro umělce z třetích zemí, problémy s pracovním povolením nebo povolením k pobytu, sociálním zabezpečením a problémy kolem otázek duševního vlastnictví. EYCA proto naléhá na instituce EU a členské státy, aby dále koordinovaly své politiky pro konkrétní povzbuzení a podporu mobility umělců. Podle iniciativy OSN Desetiletí pro vzdělávání k udržitelnému rozvoji 2005-2014 umožňuje zahrnutí perspektivy kulturní rozmanitosti a multikulturního dialogu do vzdělávacích a školních systémů rozvoj talentů a povzbuzuje kritické a tvůrčí myšlení. Členské státy jsou vyzývány, aby do hlavního proudu svých vzdělávacích strategií zahrnuly kulturní iniciativy, které uznávají rozmanitost prostřednictvím lidsko-právního přístupu ve vzdělávacích strategiích. Členské státy by měly pečovat o rovný přístup všech občanů, včetně zranitelných, marginalizovaných a vyloučených, ke kulturním zdrojům, k místům konání akcí a ke kulturní činnosti, a poskytnout lepší příležitosti pro poznávání vlastního kulturního dědictví i dědictví ostatních a učení se z něho, jakož i pro rozvíjení vlastních tvůrčích dovedností a zapojení se do individuální i kolektivní kulturní praxe. 1.3 Budování Evropy plně zapojující občany do procesu rozhodování Kromě možnosti účastnit se voleb, které se na evropské úrovni poprvé konaly v roce 1979, pojem občanské participace na evropské úrovni zpravidla odkazuje na inovace zavedené článkem 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Kromě politického a právního uznání tohoto pojmu, existuje mnoho dalších problémů týkajících se daného článku a jeho zavádění. Přes skutečnost, že pro posun ke skutečné politické Unii založené na reprezentativnější a participativnější demokracii bude zapotřebí provést změny ve smlouvách, EYCA věří, že je možné dosáhnout určitých zlepšení i za současného institucionálního rámce. Pro posílení reprezentativní demokracie je třeba posílit mechanismy participativní demokracie. Tato kapitola se zaměřuje na stávající nástroje pro zapojení občanů na evropské úrovni a na dokonalejší zavádění článku 15 SFEU pokud jde o přístup k dokumentům. 8 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

POSÍLENÍ ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE - V EVROPĚ - x Ve stávajícím institucionálním a právním rámci je třeba klást větší politickou váhu na Evropský parlament, jedinou evropskou instituci přímo volenou evropskými občany. Volby do Evropského parlamentu by se měly konat ve všech členských státech ve stejný den. Pro posílení obrazu Evropského parlamentu jako instituce, která přijímá rozhodnutí ve společný prospěch Evropy, a pro hlubší náplň demokratického a politického života EU, je třeba zavést nadnárodní kandidátní listiny. POSÍLENÍ PARTICIPATIVNÍ DEMOKRACIE - V EVROPĚ - x Evropská občanská iniciativa (EOI)* vznikla jako nástroj pro zkvalitnění evropského modelu demokracie. Ani dva roky po svém vzniku a po úsilí Evropské komise regulovat její uplatňování však EOI nenaplnila svůj plný potenciál. Evropská komise by proto měla přezkoumat pravidla EOI a zároveň zajistit, aby tyto iniciativy respektovaly hodnoty a základní práva zakotvená v preambuli a prvních článcích Lisabonské smlouvy, v Listině základních práv Evropské unie a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod* (ke které by EU měla přistoupit). Instituce EU by měly zjednodušit proces podávání žádostí o EOI a učinit tak tento nástroj dostupnější občanům a organizacím občanské společnosti. Evropská komise by měla vyloučit uplatňování jakéhokoliv diskrečního principu, který by mohla mít k dispozici při hodnocení a zvažování úspěšných iniciativ. Instituce EU a členské státy by měly zajistit zapojení organizací občanské společnosti do rozhodování na všech úrovních na rovné bázi s ostatními zainteresovanými subjekty. Evropská komise by měla iniciovat neprodlenou revizi Minimálních standardů pro konzultace / KOM (2002) 704* na evropské úrovni s ohledem na uplatňování dokonalejších standardů pro zapojení občanské společnosti do evropského rozhodovacího procesu, které budou zahrnovat systémové, organizované a finančně zabezpečené mechanismy a příležitostí pro konzultace. Členské státy by měly zajistit, aby alespoň na místní úrovni vznikaly konzultační orgány, které by vypracovávaly doporučení k environmentálnímu, ekonomickému a sociálnímu vývoji, týkající se široké škály sociálních partnerů, a to s cílem prosazovat sociální dialog a konsenzus o demokratické správě a řízení. x EYCA naléhá na instituce EU, aby zvýšily kvalitu interakce a komunikace mezi občany a evropskými institucemi tak, že zvětší transparentnost rozhodování a vyjednávání odehrávajícího se v evropských institucích a zajistí přístupnost a dosažitelnost informací a dokumentů. Instituce EU by se měly při projednávání evropských otázek vyhýbat používání příliš odborného jazyka, protože tento může odrazovat a někdy bránit občanům a jejich zastupitelským orgánům v přispívání do diskuse. Instituce EU by měly zveřejňovat co největší počet klíčových dokumentů EU ve všech úředních jazycích a pobízet členské státy k dosažení Barcelonského cíle 2002, jehož záměrem je umožnit občanům komunikovat ve dvou dalších jazycích kromě jejich mateřského jazyka. CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ 9

Otevřená a inkluzivní evropská demokracie 10 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

2 Zaručení... 2.1... začlenění a rovnosti v Evropě 2.2... volného pohybu a spravedlivé mobility pro všechny občany 2.3... občanských a politických práv a účast všech «Evropské občanství by se mělo zakládat na principu trvalého pobytu,přičemž ve jménu univerzálnosti práv by se všem obyvatelům Evropské unie mělo dostávat stejného zacházení a stejného práva podílet se na veřejném životě jako mají občané EU.» EYCA Manifeste Vize EYCA pro Evropu nebude naplněna, dokud se Evropa rozhodně nevypořádá s četnými nerovnostmi a diskriminací, se kterou se setkává příliš mnoho zranitelných, marginalizovaných a vyloučených občanů. Ačkoliv Listina základních práv Evropské unie stanoví, že všichni obyvatelé EU mají řadu občanských a politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv, zranitelní, marginalizovaní a vyloučení obyvatelé narážejí na všudypřítomné překážky, které jim brání tato práva užívat. To významně brání jejich začlenění do společnosti a zapojení jako aktivní občané a brání jim i v požívání stejné úrovně ochrany, jakou mají ostatní občané EU. S odkazem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy poukazující na potřebu, aby společnost reflektovala rozmanitost svých občanů, EYCA vyzývá všechny účastníky rozhodovacích procesů v EU, aby věnovali zvláštní pozornost zranitelným, marginalizovaným a vyloučeným občanům, jak z hlediska začlenění, tak i z hlediska jejich zapojení. CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ 11

ZAJIŠTĚNÍ ROVNOSTI A POTLAČENÍ - DISKRIMINACE V CELÉ EU - x I přes existenci různých evropských směrnic zaměřených na zajištění rovnosti a nediskriminování v EU, nejsou práva zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin zdaleka zajištěna na národní úrovni z důvodu nedostatku zájmu nebo neochoty ze strany některých členských států ratifikovat nebo zavádět stávající legislativní rámce EU. 2.1 Zaručení začlenění a rovnosti v Evropě Nezbytnými předpoklady pro sociální začlenění* a aktivní občanství jsou na jedné straně nedělitelnost práv, a na straně druhé odpovědnost vyplývající z občanství: být občanem znamená nejen mít práva, ale také přebírat občanskou odpovědnost a podílet se na životě komunity. Z toho vyplývá, že každý občan by měl užívat sociálních a ekonomických práv, která mu umožní žít slušný život, jakož i zapojit se a přispívat do života komunity, ve které žije. Zranitelné, marginalizované a vyloučené skupiny jsou zvláště postiženy systémově nesprávným uplatňováním práva EU a špatným výkonem správy ze strany vnitrostátních a místních úřadů. Obyvatelé a nezdokumentovaní migranti čelí řadě omezení a překážek zejména ve správním řízení, nebo když usilují o přístup ke spravedlnosti nebo sociálním a zdravotním službám. ZAJIŠTĚNÍ PŘÍSTUPU K EKONOMICKÝM - A SOCIÁLNÍM PRÁVŮM - x Stále ještě příliš mnoho občanům je bráněno začlenit se do společnosti nebo se cítit být začlenění, a to kvůli nedostatečnému respektování jejich sociálních a ekonomických práv. Instituce EU a členské státy jsou naléhavě nabádány, aby poskytovaly rovný přístup k ekonomickým a sociálním právům, jako předpokladu pro aktivní začlenění a participativní občanství. Instituce EU a členské státy by měly také podporovat efektivní a inkluzivní dialog, aby zajistily, že se při tvorbě politik na všech úrovních bude přihlížet ke zkušenostem a úhlu pohledu nejzranitelnějších, marginalizovaných a vyloučených skupin, například lidí, kteří zažívají diskriminaci kvůli svému socio-ekonomickému postavení. EYCA proto naléhá na instituce EU a členské státy, aby při přípravě veškeré legislativy a politik braly plně v úvahu antidiskriminační klauzuli obsaženou v Lisabonské smlouvě a přijaly společnou a koherentní strategii na podporu inkluzívního občanství, a to ze všech hledisek. Členské státy by měly neodkladně dokončit vyjednávání o návrhu Evropské komise z roku 2008 na ochranu rovného zacházení mimo zaměstnání bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (Směrnice o rovném zacházení*). Kromě toho, členské státy, které tak dosud neučinily, by měly ratifikovat Protokol č. 12 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zakazuje diskriminaci z podobných důvodů. Členské státy by měly zajistit, aby orgány na národní úrovni, které sledují zavádění antidiskriminační legislativy, věnovaly pozornost zejména boji proti vícečetné diskriminaci (kdy je diskriminovaná osoba diskriminována hned z několika důvodů najednou, např. když jsou muslimky diskriminovány kvůli jejich pohlaví i náboženství). Evropská komise by měla zajistit, aby národní strategie integrace Romů obsahovaly opatření pro boj proti diskriminaci Romů včetně nejzranitelnějších podskupin, jako 12 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

jsou ženy, děti, mladí lidé a starší Romové, kteří čelí vícečetným formám diskriminace. x Instituce EU, členské státy a všechny zainteresované subjekty, kterých se to týká, musí bojovat proti negativní stereotypizaci, včetně genderové stereotypizace, kromě jiného používáním správného názvosloví v diskusích o politikách, sdělovacích materiálech, úředních dokumentech a překladech. V některých případech může být zapotřebí změnit současné formulace používané v těchto dokumentech tak, aby odpovídaly formulacím, které používají smlouvy EU a mezinárodní lidsko-právní úmluvy. ZARUČENÍ PŘÍSTUPU K ÚŘADŮM A - SPRAVEDLNOST PRO VŠECHNY - x EU a vnitrostátní úřady by měly zajistit, aby právo na správný úřední postup a právo na přístup k dokumentům, jak ho zaručují články 41 a 42 Listiny základních práv Evropské unie, bylo uvedeno do praxe, a aby všichni obyvatelé, včetně zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin, byli uvědomeni o svých právech a aby jim bylo umožněno napadat nesprávné rozhodovací procesy s výstupy, se kterými se musí potýkat. V souladu s těmito právy by vnitrostátní a místní úřady měly pro co nejlepší zavádění práva EU: poskytovat kontinuální a dostupné školení všem zaměstnancům a úřadům ve všech aspektech práva EU, včetně lidsko-právních norem, aby se zabránilo jejich nesprávnému používání; zavést účinná vynucovací opatření, aby zajistily správné uplatňování práva EU, a koncipovat sankce proti těm, kteří předpisy EU porušují; zvyšovat povědomí obyvatel a poskytovat jim dostupné informace o způsobu, jakým lze napadnout nesprávné rozhodovací procesy a jejich výstupy. x Všichni obyvatelé, včetně zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin, by měly mít možnost požívat svá základní lidská práva a mít přístup ke spravedlnosti a právní pomoci, zejména tehdy, jsouli porušována jejich lidská práva. Členské státy by měly poskytovat lepší úroveň vazebních podmínek v souladu s hodnotami prosazovanými Evropskou unií a zajistit reintegraci zadržovaných osob do společnosti. Členské státy by měly zajistit dostupný a účinný přístup ke spravedlnosti pro všechny osoby, včetně migrantů, a to ve všech stádiích soudního procesu, počínaje předběžnými stádii (například předběžným projednáváním před jednáním soudu). Navíc veškeré informace a komunikace týkající se zákonných práv, právní pomoci a soudního řízení by měly být dostupné všem. Všem účastníkům procesu spravedlnosti by mělo být kromě jiného dostupné tlumočení do znakového jazyka nebo informace v Braillově písmu. Měly by být vymezeny nezbytné prostředky na poskytování právní pomoci, která byla v mnohých členských státech významně zredukována ke škodě občanů. Členské státy by měly zajistit, aby transpozice a zavedení směrnice o obětech poskytlo rovný a účinný přístup k právu na informace, podporu, respekt a ochranu, které směrnice obsahuje. Rovný a účinný přístup k těmto právům by měl být zajištěn pro všechny oběti bez jakékoliv diskriminace a bez ohledu na jejich pobytový status (dle článku 1 směrnice). 2.2 Zaručení volného pohybu a spravedlivé mobility pro všechny občany Ačkoliv Lisabonská smlouva zakotvuje právo volného pohybu, není toto právo realizováno v praxi pro všechny občany a zejména mnozí zranitelní, marginalizovaní a vyloučení Evropané stále čelí nepřekonatelným překážkám, které jim brání studovat, pracovat nebo působit jako dobrovolníci v jiném členském státě, nebo dokonce jiný členský stát jen navštívit. Tyto překážky mají často mnoho aspektů a jsou silnou brzdou bránící začleňování zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin do společnosti. Navíc hraniční kontroly jsou často prováděny v rozporu s lidskými právy lidí, kteří se snaží vstoupit do EU, včetně těch, kteří hledají mezinárodní ochranu. Je třeba také zaznamenat, že občanská a politická práva, včetně práva na rodinný život, jsou ovlivněna pravidly pro udělování vstupních schengenských a britských/irských víz. Diskriminováni jsou tak obyvatelé EU, kteří mají nedostatek finančních prostředků a daná praxe může mít neúměrně velký dopad na ženy a osoby se zdravotním postižením. POSÍLENÍ PRÁVA NA VOLNÝ POHYB - x Instituce EU a členské státy by měly přijmout veškerá příslušná opatření nezbytná pro to, aby všichni obyvatelé EU, zejména zranitelní, marginalizovaní a vyloučení obyvatelé, mohli užívat právo volného pohybu v Evropské unii na rovné bázi s ostatními, jakož PAŞI ÎN DIRECȚIA UNEI CETĂȚENII EUROPENE DEMOCRATICE 13

i právo využívat programů na podporu mobility a do všech akcí a programů spolupráce. x Instituce EU, členské státy a ostatní subjekty, kterých se to týká, by měly přijmout veškerá příslušná opatření pro zajištění spravedlivých a příznivých podmínek pro pobyt a práci, i srovnatelnou životní úroveň pro příslušníky třetích států žijících a pracujících v Evropské unii. Instituce EU by měly zrevidovat nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení tak, aby zahrnovalo potřeby zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin. Zaváděcí pokyny a školící akce pro místní úřady by měly být zaměřeny na potřeby specifických skupin. Instituce EU a členské státy by měly přijmout navrhovaný Evropský akt přístupnosti: zlepšení přístupu ke zbožím a službám na vnitřním trhu* pro lepší zajištění dostupnosti zboží a služeb pro všechny občany, zejména osoby se zdravotním postižením. Každému obyvateli EU, který navštíví jiný členský stát EU, včetně zranitelných, marginalizovaných a vyloučených obyvatel, by měly být k dispozici základní služby poskytované tímto členským státem za stejných podmínek jako jeho státním příslušníkům. Principy antidiskriminace a rovného zacházení by měly být součástí hlavního proudu procházejícího napříč všemi programy EU. x Instituce EU by měly zajistit, aby členské státy dodržovaly Směrnici o volném pohybu (2004/38/ES), jakož i zásadu rovného zacházení, a tím zajistit užívání práva na volný pohyb všemi občany EU, zvláště Romy, a zabránit deportacím a vyhánění Romů z členských států. ZAJIŠTĚNÍ PRÁV OBYVATEL TŘETÍCH - STÁTŮ PŘI VSTUPU DO EU A ZÍSKÁVÁNÍ - OBČANSTVÍ - x Instituce EU a členské státy by měly reformovat stávající legislativu a politiku týkající se vstupu do EU, azylového systému EU a pobytu na území EU, aby bylo zajištěno řádné plnění mezinárodních, regionálních i komunitních závazků vztahujících se k lidským právům všech obyvatel. Instituce EU a členské státy by měly ustavit harmonizovaná kritéria pro stanovení řádného pobytu pro migranty ve všech členských státech. V tomto smyslu by každá osoba s dosud nevyřízenou žádostí nebo osoba, která podala odvolání na imigračním nebo azylovém úřadu, nebo osoba, která je účastníkem trestního, pracovněprávního nebo jiného soudního řízení, nebo se z jiného důvodu nemůže vrátit do své země původu, měla být považována za osobu zákonně pobývající v členském státě a v souladu s tím by jí mělo být uděleno povolení k pobytu a (nebo) povolení zůstat tak dlouho, dokud existují dané okolnosti. Členské státy by měly zvýšit úsilí v účinném zaručování práva na rodinný život a sloučení rodiny pro všechny migranty a osoby požívající statutu mezinárodní ochrany. x Instituce EU by měly přezkoumat podmínky pro umožnění přístupu k evropskému občanství a jmenovitě rozšířit a harmonizovat podmínky stanovené smlouvami EU, dle kterých mají osoby s dlouhodobým pobytem přístup k právům a povinnostem vyplývajících z evropského občanství. 14 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

2.3 Zaručení občanských a politických práv a účast všech V celé řadě členských států EU existují omezení volebního práva, která mnohým občanům EU brání v zapojení se do politického života země, kde žijí, jakož i volit a kandidovat v evropských volbách. V místním, regionálním i celostátním politickém procesu jsou migranti ze třetích zemí vyloučeni z práva volit a kandidovat ve volbách. To představuje závažnou překážku pro výkon jejich práva zapojit se do politického života, kterou občané EU nepřijímají. Jak zdůrazňuje Program pro občany EU 2013 Evropské komise [v internetové veřejné konzultaci o občanství EU, konané od 9. května do 27 září 2012], mnoho účastníků se také domnívalo, že kdo platí daně, musí mít možnost politické participace. Zranitelné, marginalizované a vyloučené skupiny nejsou dále také dostatečně zastoupeny v politických stranách, na volebních seznamech a ve správních a celostátních orgánech. ZAJIŠTĚNÍ VOLEBNÍHO PRÁVA PRO VŠECHNY - OBČANY TRVALE ŽIJÍCÍ V EVROPĚ - x Instituce EU, členské státy a další subjekty, kterých se to týká, by měly v souvislosti se zapojením do politického a veřejného života, zejména v souvislosti s volebním právem, přijmout vhodná opatření zajišťující všem rovnost, ochranu před diskriminací a dostupnosti, zejména se zřetelem na potřeby zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin. Instituce EU a členské státy by měly zrevidovat smlouvy EU a zrušit všechny restrikce zavedené členskými státy, které se vztahují na právo občanů EU volit v místních a evropských volbách. Instituce EU a členské státy by měly poskytovat dostupné informace o volebním procesu, programech nebo politických stranách. Měly by občanům poskytnout pomoc, která zajistí informované hlasování a přitom věnovat pozornost zejména zranitelným, marginalizovaným a vyloučeným skupinám. Přístup k volbám by měl být umožněn všem bez ohledu na způsob provedení hlasování: pozornost by měla být věnována dostupnosti volebních lístků, elektronickému hlasování, e-volbám a fyzickému přístupu k volebním místnostem. Členské státy by měly odstranit zákonné překážky, které brání občanům ve výkonu jejich zákonných a politických práv včetně práva volit, například v případě osob se zdravotním postižením nebo zadržovaných osob. ZAJIŠTĚNÍ POLITICKÉHO A VEŘEJNÉHO - ZASTOUPENÍ VŠECH - x Kromě zajištění volebního práva pro všechny občany trvale žijící v EU, je třeba výrazně zlepšit zapojení zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin do politického a veřejného života na všech úrovních rozhodování v Evropě. Instituce EU, členské státy a politické strany by měly, jako prioritu, zajistit genderovou rovnováhu a zastoupení rozmanitých sociálních skupin na kandidátních listinách, při faktickém obsazování postů a ve výkonu veřejných funkcí na všech úrovních rozhodování. Členské státy, které jsou signatáři Úmluvy Rady Evropy o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni*, by měly cizím státním příslušníkům s řádným trvalým pobytem přiznat klasická práva, tj. svobodu projevu, shromažďování a sdružování (včetně práva volit a být volen ve volbách do místních samospráv) za stejných podmínek, za jakých tato práva zaručují svým vlastním státním příslušníkům. Instituce EU a členské státy by měly zajistit aktivní občanské zastoupení Romů v politické, sociální a ekonomické sféře EU, jmenovitě organizováním činností, které zvýší povědomí Romů a aktivně je osloví a budou podnětem pro jejich zapojení.

Jedna evropská demokracie, tři demokratické pilíře 16 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

3 Demokratický pilíř 3.1 #1: vzdělaní a informovaní občané «Aktivní občanství pro nás znamená v první řadě aktivní zapojení občanů ve smyslu účasti v životě komunity, a tím i demokracie, z hlediska aktivity a rozhodování.» EYCA Manifeste 3.2 #2: otevřené a vstřícné instituce 3.3 #3: silná a uznávaná organizovaná občanská společnost Na EU se často nahlíží jako na procedurální stroj, nikoliv jako na entitu plnou života, soustřeďující 500 miliónů lidí kolem stejného demokratického projektu. EYCA je přesvědčena, že Evropská unie je více než právní a ekonomický rámec, protože je vybudována na principech demokracie, lidských práv, právních norem a sociálního zabezpečení. Tyto zásady však nejsou vnímány jasně jako hlavní síly nebo jako principy, které představují skutečnou podstatu budování Evropy. Tento fakt je brzdou pravého procesu evropské integrace s transparentnějšími a zodpovědnějšími subjekty s rozhodovacími pravomocemi a náležitými způsoby zajišťování občanské angažovanosti. EYCA proto dochází k závěru, že fungující demokracie spočívá na třech vzájemně se doplňujících pilířích, kterými jsou: informovaní a vzdělaní občané; instituce vstřícné k občanům, které plně zahrnují do rozhodovacích procesů; silná a nezávislá organizovaná občanská společnost. Abychom mohli dosáhnout evropské demokracie plné života, je třeba tyto tři pilíře posilovat nejen individuálně, ale také zlepšit jejich vzájemné propojení a (nebo) interakci. To vyžaduje významnou reformu smluv EU. CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ 17

3.1 Demokratický pilíř #1: vzdělaní a informovaní občané Informovanost a povědomí evropských občanů, spojení mezi institucemi EU a občany, jakož i pochopení příslušných rolí evropských institucí a dalších zainteresovaných subjektů (vlád států, zájmových skupin apod.) jsou stále velmi nízké. Tyto mezery je potřeba vyplnit, aby bylo možné posílit zapojení Evropanů do společného projektu. Mediální zpravodajství o záležitostech EU by mělo být důležitým kanálem pro posílení moci dobře informovaných občanů EU. Cesta ke skutečně nezávislému evropskému mediálnímu prostředí, které by podněcovalo informované diskuse o politikách EU, je však stále ještě velmi dlouhá. Podobně je třeba také chránit a posilovat občanské vzdělávání, aby se toto stalo nástrojem pro vytváření povědomí a znalostí o evropském občanství a jeho hodnotám a jeho porozumění. POSKYTOVÁNÍ KVALITNÍCH INFORMACÍ O - EVROPĚ A JEJÍCH HODNOTÁCH - x Instituce EU by měly zahájit proces strukturálních změn, které zajistí, aby občané získávali kvalitní a relevantní informace o EU. Toto úsilí je třeba vyvinout zejména na národní a místní úrovni a nemělo by být pouze delegováno na decentralizované činitele Evropské komise.. Instituce EU by měly vypracovat inovativní a kreativní komunikační strategie, které zaujmou občany, podpoří procesy participace a zaměří se na národní a místní úroveň. Měly by být vhodně zaměřeny na různé skupiny, na vizi společného evropského projektu pro všechny občany EU a podporovat aktivní zapojení všech Evropanů do procesu rozhodování. Instituce EU a členské státy by měly vypracovat politiky, které vyhladí digitální propast a prosazovat účinné akce na podporu integrace marginalizovaných skupin do elektronické společnosti. x Jak tradiční, tak i nová média hrají v tomto procesu zásadní roli a měla by být využívána ve prospěch účinnější komunikace a porozumění mezi institucemi EU a občany. Instituce EU a členské státy by měly pomáhat při vytváření odpovědného mediálního prostředí, které zajistí, aby záležitosti EU byly občanům přibližovány vyváženým způsobem. V tomto ohledu je třeba monitorovat zejména svobodu a pluralismus médií a respekt k práci žurnalistů. Pod dohledem vnitrostátních orgánů regulujících vysílání a média obecně by vnitrostátní média, zejména veřejnoprávní televize a rozhlas, měla podporovat vyváženost vysílání a zajištění dostatečného prostoru a času věnovaného záležitostem EU. Instituce EU a členské státy by měly posílit evropské a národní programy na podporu malých a nezávislých médií. Instituce EU by měly překládat dokumenty EU do úředních jazyků členských států, aby rozšířily přístup vnitrostátních médií a občanů k informacím o EU. x V evropských i vnitrostátních médiích je třeba propagovat pozitivní obraz skupin vystavených diskriminaci a negativní stereotypizaci. Proti těmto stereotypům je třeba v příštích letech aktivně bojovat, přitom však věnovat specifickou pozornost dodržování svobody médií. 18 CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ

PODPORA PROJEKTU EVROPSKÉ INTEGRACE A - DEMOKRATICKÝCH HODNOT PROSTŘEDNICTVÍM - FORMÁLNÍHO I NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - x Výchova k občanství nabízí příležitost pro pozitivní změnu a je klíčovým nástrojem při budování demokracie. Instituce EU a členské státy by se proto měly postarat o to, aby se v rámci formálního i neformálního vzdělávání prosazovalo občanství a občanská výchova s cílem formovat angažované občanství a zaměřit se přitom na principy solidarity, multikulturality a tolerance. Členské státy musí zaručit, aby národní vzdělávací systémy na všech stupních zahrnovaly výchovu k demokratickému občanství a respektování lidských práv, a to v rámci konkrétních předmětů i napříč osnovami. Měly by také zajistit, aby pro zvýšení povědomí občanů o projektu evropské integrace podporovaly národní vzdělávací programy studium a znalost všeobecných hodnot zakotvených v Listině základních práv Evropské unie i znalosti o jiných národnostních a kulturních identitách členů EU. Instituce EU by měly prosazovat a podporovat roli organizací občanské společnosti, které poskytují neformální vzdělávání, informální učení a multikulturní vzdělávací,příležitosti jako nástroj pro posílení moci občanů a prosazování aktivního evropského občanství. x Instituce EU a členské státy by měly zajistit propagaci kulturní a jazykové rozmanitosti Evropy a předcházet a bojovat proti negativní sterotypizaci zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin. Instituce EU by měly zahrnout učení se různým evropským jazykům do všech programů mobility přidáním vzdělávacích prvků do těchto programů. Členské státy by měly občanům trvale žijícím v EU poskytovat kursy svých národních jazyků a zajistit, aby tyto kursy byly dostupné a bezplatné pro členy zranitelných, marginalizovaných a vyloučených skupin. Členské státy by měly zajistit, aby postoje, rozpravy a akce, které jsou zvláště diskriminační, byly účinně konfrontovány a tam, kde je to vhodné, podrobeny soudnímu řízení a veřejně odsouzeny (při současném dodržování práva na svobodný projev a názor). Instituce EU by měly podporovat začlenění škol a vysokoškolských institucí do projektů zacílených na boj proti nerovnosti pohlaví, diskriminaci, rasismu, xenofobii a jiným formám diskriminace. 3.2 Demokratický pilíř #2: otevřené a vstřícné instituce Myšlenku evropanství, evropského projektu, s demokraticky zapojeným občanstvem, nelze prosazovat shora, ale měli by ji kultivovat samotní evropští občané. Mají-li být občané lépe informováni o EU, musí tomuto politickému systému lépe porozumět, aby byli dostatečně vybaveni ho změnit. Potřebují být také lépe do tohoto systému zapojeni, přičemž instituce a subjekty s rozhodovací pravomocí jim musí více naslouchat. Instituce EU postrádají schopnost přijímat rozhodnutí, která by byla přínosná pro celou Unii, vzhledem k tomu, že rozhodování je stále ještě dominantou různých národních zájmů. Instituce EU postrádají legitimitu kvůli chybějícímu, občany uplatňovanému systému brzd a protivah. CESTA K DEMOKRATICKÉMU EVROPSKÉMU OBČANSTVÍ 19