INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 AKCIOVÁ SPOLEČNOST ING. JAROSLAV PERTLÍČEK TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
AKCIOVÁ SPOLEČNOST Ing. Jaroslav Pertlíček TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
To je jednoduché, můžeme si o tom promluvit Tatínku, Pan profesor mluvil ve třídě o akciích a akciové společnosti, prosím tě, co to je? Obvykle sebou nějaké akcie nosívám,..pojďme se na ně podívat.jsem hodná dcera, budu poslouchat.
Akcie: jsou cenný papír s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku případně likvidačním zůstatku při zániku společnosti.akcie má jednak jmenovitou nominální hodnotu, jednak hodnotu reálnou.reálná hodnota je vyjádřena cenou, za kterou se akcie prodává a kupuje na trhu cenných papírů.je závislá na výsledcích hospodaření společnosti, zejména na jejím zisku.
Pamatuj si, že akcie je cenný papír, který je obchodovatelný a zaručuje akcionáři (tedy svému majiteli) tři důležitá práva 1. právo na dividendu 2. právo na informace o společnosti 3. právo účasti na řízení společnosti
akcie se skládá ze tří částí: 1. Plášť akcie potvrzuje vlastnický podíl, obsahuje název společnosti, výši základního kapitálu, počet akcií, nominální hodnotu jedné akcie nejnižší 1000 Kč, jméno emitenta, jeho adresa, IČO, velikost emise (kolik akcií bylo vydáno), podpis (alespoň 2) představitelů akciové společnosti, a to předsedy představenstva a dalšího člena představenstva místo registrace akciové společnosti, datum emise; to vše je provedeno v úředním jazyce a alespoň v jednom světovém jazyce 2. Kupónový arch 20 až 30 kupónů, je v něm obsaženo názvem akciové společnosti, pořadové číslo kupónu, datum dividendy 3. Talon průkaz, který slouží k získání nového kupónového archu, obsahuje: název společnosti, číslo akcie
Tatínku, a co je to ta dividenda? Dividenda je podíl na rozdělovaném zisku společnosti
Koukej, tamhle jedou akcionáři našeho měšťanského pivovaru, a.s. Můžeme se jich zeptat, jak akciová společnost vlastně funguje Ano to budu ráda Oplzlíci zase si mne budou prohlížet
Slečno, musíte si pamatovat některé důležité informace.poslouchejte.
AKCIOVÁ SPOLEČNOST akciová společnost je jedna z nejrozšířenějších forem podnikání užívá se zejména pro podnikání ve velkých podnicích, protože vydáním akcií je možno získat velký kapitál akciovou společností je společnost, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité nominální hodnotě VZNIK A MAJITELÉ PODNIKU majiteli akciové společnosti jsou akcionáři akciová společnost vzniká zapsáním do OR podniků, který musí být proveden do 90-ti kalendářních dnů od vydání zakladatelské listiny společnost může být založena jedním zakladatelem, jde-li o právnickou osobu (v tomto případě zakladatel podepisuje zakladatelskou listinu) zakládají-li společnost dva nebo více zakladatelů, uzavřou zakladatelskou smlouvu součástí obou listin je návrh stanov společnosti akciovou společnost může založit stát, právnická i fyzická osoba
ŘÍZENÍ nejvyšším řídícím orgánem a. s. je valná hromada akcionářů; schází se nejméně jednou za rok a rozhoduje o všech zásadních otázkách společnosti změně stanov; zvýšení nebo snížení základního jmění, případně vydávání dluhopisů; o zániku společnosti; schválení roční uzávěrky, rozdělení zisku; volí představenstvo a dozorčí radu nejvyšším výkonným orgánem a. s. je představenstvo a. s.; je voleno valnou hromadou, počet jeho členů vyplývá ze zákona, řídí společnost v mezidobí valných hromad, svolává valné hromady a připravuje účetní uzávěrku ke schválení; členové představenstva se zapisují do OR kontrolním orgánem je dozorčí rada; vykonává dozor nad hospodařením představenstva, ex post; má právo svolávat valnou hromadu, navrhnout odvolání představenstva; má právo a povinnost kontroly účetní uzávěrky; členové dozorčí rady nemusí být akcionáři společnosti; dozorčí radu schvaluje valná hromada akcionářů statutárním orgánem je předseda představenstva; zastupuje představenstvo navenek, jedná jejich jménem a řídí společnost uvnitř; je volen valnou hromadou ze členů představenstva; princip volení je demokratický; každá akcie je jeden hlas; v tomto smyslu hovoříme o: majoritním balíku akcií je 51 % minoritním balíku akcií je méně než 51 % kontrolním balíku akcií zůstává u emitenta je do 30 %
ZDROJ FINANCOVÁNÍ vnitřní a vnější a externě vlastní zdroje financování RUČENÍ společnost ručí celým svým majetkem, akcionáři ručí vlastnictvím akcií ROZDĚLENÍ ZISKU valná hromada stanoví podle roční účetní uzávěrky výši zisku, která bude rozdělena na akcie (dividenda) vyjadřuje se procentním podílem dohodnutého zisku na základním kapitálu společnosti ZÁNIK dobrovolně rozhodnutím valné hromady nuceně rozhodnutím soudu
.rozuměla slečno? tu nezajímá měšťanský pivovar a.s Hezký den pane soudce, hezký den slečno.
VÝZNAM AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI a. s. je právní forma používaná pro velké podniky její založení umožňuje získat velký základní kapitál od mnoha akcionářů riziko akcionáře je ztráta akcií podíl na zisku je rozdělován mezi vlastníky v podobě dividend, které mohou být propláceny v hotovosti některé společnosti zaměřené na rychlejší ekonomický růst často vyplácejí dividendy v podobě akcií, tato forma umožňuje společnosti investovat svůj peněžní kapitál akcie jsou kupovány, prodávány na burze cenných papírů tržní hodnota závisí na nabídce a poptávce, po akciích jednotlivých společností poptávka je ovlivňována předpokládaným ziskem makroekonomickou situací (míra inflace) vyšší úrokové sazby bank když klesne úroková sazba bank, stávají se akcie přitažlivější pro investory, protože jim můžou přinést vyšší důchod při nižší úrokové sazbě také drobní investoři kupují předměty dlouhodobé spotřeby (nábytek, automobily, elektronika), dá se předpokládat vyšší prosperita těchto firem zrovna tak při nižším úvěru si firmy více půjčují na financování svého rozvoje z toho plynou opětovně vyšší dividendy
Centrální banka a monetární politika TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Bankovní soustava a centrální banka Základem finančního systému tržní ekonomiky je bankovní soustava, ta se zpravidla skládá z: * centrální banky * značného počtu komerčních bank * dalších specializovaných finančních institucí Zvláštní postavení v bankovní soustavě má centrální banka, instituce zřízená státem. Přestože je stát zřizovatelem této banky, míra závislosti na vládní politice je velmi různá. V některých zemích je činnost centrální banky závislá na politice vlády (tak tomu bylo např. ve Velké Británii a Franci v 80. letech). V jiných zemích je centrální banka na činnosti vlády nezávislá (FED USA, Evropská centrální banka, ČNB).
Hlavní funkce centrální banky Centrální banka především: * reguluje nabídku peněz, * stanovuje podmínky poskytování úvěru * dozírá na činnost komerčních bank V souvislosti s ovlivňováním rozsahu nabídky peněz hovoříme o monetární neboli peněžní politice centrální banky. K ovlivňováním rozsahu nabídky peněz a zabezpečování stability měny využívá centrální banka následujících nástrojů:
Nástroje centrální banky Diskontní sazba sazba, za kterou centrální banka půjčuje bankám některé úvěry (zvýšení diskontní sazby znamená zvýšení úrokové sazby a pokles čerpaných úvěrů) Úvěry centrální banky úvěry, které centrální banka poskytuje bankám. Liší se technikou poskytování, splatností, úrokovou sazbou a účelem (zvýšení objemu poskytovaných úvěrů = zvýšení likvidních rezerv bank = zvýšení objemu poskytovaných úvěrů) Operace na peněžním (volném) trhu spočívají v obchodech s cennými papíry mezi centrální bankou a bankami. Jejich dopad je jako u úvěrů (nákup cenných papírů od bank = zvýšení likvidních rezerv banky = zvýšení objemu poskytovaných úvěrů)
Nástroje centrální banky Povinné minimální rezervy - prostředky, které banky musí udržovat jako svůj neúročený vklad u centrální banky. Jejich výše je bankám stanovena v relaci k objemu primárních vkladů (zvýšení sazby povinných rezerv = nutnost k danému objemu vkladů držet vyšší objem rezerv = snížení objemu poskytovaných úvěrů, zvýšení povinně drženého objemu prostředků u centrální banky při nezměněném množství vkladů) Konverze a swapy cizích měn nákup a prodej cizích měn za měnu tuzemskou, termínovaný prodej za předem stanovený měnový kurz
Nástroje centrální banky Pravidla likvidity závazné relace mezi určitými položkami pasiv a aktiv banky. Úvěrové kontingenty a úrokové limity - úvěrové kontingenty předepisují v absolutním vyjádření maximální objem úvěrů. Úrokové limity předepisují maximální úrokové sazby z úvěrů.
Komerční banky Komerční banky mají povahu soukromých firem usilujících o maximalizaci zisku. Od firem v jiných odvětvích ekonomiky se odlišují mnohem vyšší mírou regulace ze strany centrální banky, případně jiných vládních institucí. Komerční banky vykonávají tři typy operací: * aktivní (poskytování úvěrů) * pasivní (přijímání vkladů a úvěrů, případně emise vlastních akcií) * zprostředkovatelské (převody bankovních či depozitních peněz z účtu na účet a různé další služby zákazníkům)
Komerční banky Komerční banky vytvářejí své zisky především z rozdílu mezi přijímanými úroky z poskytovaných úvěrů a vyplácenými úroky z vkladů svých klientů. Tento rozdíl se nazývá bankovní rozpětí a slouží k pokrytí nákladů banky a k tvorbě zisku.
Komerční banky a povinné minimální rezervy Komerční banky drží část svých zdrojů v podobě rezerv, zbytek je použit na poskytování úvěrů, nákup cenných papírů apod. Rezervy drží jednak ve svých trezorech a jednak jako vklady (rezervy) u centrální banky. Tyto rezervy nepřináší bance téměř žádný zisk, je zde snaha o jejich minimalizaci. Rezervy jsou drženy z jednoduchého důvodu, slouží jako zdroj v potřebě vyšších výdajů, než je příliv nových depozit. Rozhodnutí o výši rezerv nezávisí na bance samotné, nýbrž na centrální bance. S cílem stabilizace bankovního systému zpravidla centrální banky určují závazné povinné minimální rezervy (PMR), a to podílem rezerv na daném typu depozit. Dále jsou PMR (respektive jejich změnou) využívány jako nástroj měnové politiky.
Peněžní zásoba a její změny Suma peněz, kterou bankovní soustava vytvoří a kterou lidé a firmy drží jako peněžní zůstatky se nazývá peněžní zásoba. Její velikost vyjadřujeme jedním z peněžních agregátů buď M 1, nebo M 2. Pro jednoduchost předpokládáme, že lidé a firmy drží peněžní zůstatky pouze v podobě bankovních vkladů.
Peněžní zásoba a její změny Bankovní vklady (depozitní peníze), mají podobu zápisu na bankovních účtech a jejich tvorba je založena na částečném krytí vkladů rezervami. Jestliže by komerční banky udržovaly stoprocentní krytí vkladů, nemohly by vytvářet bankovní peníze. Nabídka peněz by pak byla určena přímo centrální bankou a byla by totožná s peněžní zásobou. Pokud je krytí nižší než stoprocentní, je možné rozdíl mezi vklady a rezervami použít k poskytování úvěrů. Protože komerční banky z rezerv nedosahují zisk, mají zájem, aby rezervy ke vkladům byly co nejnižší.
Tvorba depozitních peněz Komerční banky jsou povinny udržovat část vkladů ve formě zákonných rezerv u centrální banky. Výše těchto rezerv je dána poměrem ke vkladům. Zbývající část vkladů mohou komerční banky poskytovat na úvěr (případně vložit do cenných papíru apod.). Peníze, které jsou tímto způsobem vydány jednou komerční bankou, jsou použity na nákup statků a služeb nebo jsou do komerčních bank přímo ukládány. Pokud jsou použity na nákupy statků a služeb, jsou ukládány do komerčních bank firmami, jež tyto statky či služby prodaly. Ve většině případů peníze fyzicky bankovní soustavu neopouštějí, ale jsou převáděny mezi bankami z účtu na účet. Při tomto procesu dochází k růstu vkladů v celé bankovní soustavě. Celková velikost přírůstku nabídky bankovních peněz je dána povinnými minimálními rezervami.
Tvorba depozitních peněz Částečné krytí vkladů povinnými minimálními rezervami vytváří základ pro tvorbu bankovních peněz, které rozšiřují nabídku peněz. Teoreticky můžeme čistý přírůstek nabídky peněz vypočítat na základě přírůstku peněžní zásoby (přírůstku depozit) vynásobeného tzv. bankovním peněžním multiplikátorem, který je roven převrácené hodnotě povinných minimálních rezerv: D = 1/r * R kde: D přírůstek depozit R přírůstek rezerv r míra povinných minimálních rezerv (rezervní poměr) 1/r multiplikátor nabídky peněz
Tvorba depozitních peněz - příklad Pro kontrolu přírůstku depozit můžeme využít vztah: D = 1/r * R kde r = 2% R = 1000 D = 1 / 0,02 * 1000 = 50 000 Nová depozita vzrostla o 50 tis. peněžních jednotek.
Restrikce depozitních peněz Uvedený proces tvorby depozitních peněz funguje i v opačném směru, tj. jako multiplikovaná restrikce bankovních depozit (též destrukce, kontrakce). Jestliže např. centrální banka prodává vládní obligace v ceně 100, klesnou depozita bank v prvním stadiu o 100 a jejich rezervy centrální banka sníží též o 100 (to je hodnota prodaných obligací). Při rezervním poměru 10% je však přípustný pokles rezerv pouze o 10, proto musí banky v prvním stádiu této restrikce bankovních depozit tyto rezervy doplnit (o 90) např. tím, že k tomu využijí splátek poskytnutých úvěrů nebo prodají část svých cenných papírů. Důsledkem je restrikce nabídky peněz. Obdobné výsledky by mělo i zvýšení míry povinných minimálních rezerv.
Charakteristika monetární politiky Měnová (monetární) politika je představována opatřeními, kterými je ovlivňován vývoj peněžního trhu, a to nejčastěji nabídky peněz (peněžní zásoby). O těchto opatřeních rozhodují a uskutečňují je monetární autority, což je zpravidla centrální banka. Hlavními podmínkami pro uplatnění efektivních monetárních zásahů v tržní ekonomice jsou: * rozvinutý peněžní oběh * úvěrový systém * trh kapitálu * institucionální předpoklad - centrální banka je většinou ve vlastnictví státu, jde o svrchovanou banku, jenž má specifické cíle a funkce
Cíle monetární politiky Mezi konečné cíle monetární politiky, tak jako i v případě fiskální politiky, patří: nízká inflace, nízká nezaměstnanost, vyrovnaná obchodní bilance jinak řečeno jde o zajištění makroekonomické stability a rovnovážného ekonomického růstu Centrální banka však nemůže tyto cíle monetární politiky ovlivňovat přímo, nemůže např. bezprostředně vytvářet nová pracovní místa. Centrální banka může makroekonomické veličiny ovlivňovat prostřednictvím peněžního trhu, na kterém působí prostřednictvím svých nástrojů. Do vazby mezi konečnými cíly monetární politiky a nástroji monetární politiky proto vstupují tzv. zprostředkující cíle.
Zprostředkující cíle monetární politiky Zprostředkující cíle monetární politiky se vyznačují tím, že : jsou ovlivnitelné pomocí nástrojů centrální banky jejich vývoj je úzce spojen s konečnými cíly jejich vývoj je operativně zjistitelný Zprostředkujícími cíly monetární politiky v tradičním pojetí jsou: * peněžní zásoba * úroková míra * měnový kurz
Dva základní typy monetární politiky Rozeznáváme dva základní typy monetární politiky: expanzivní monetární politika zvyšuje peněžní zásobu a snižuje úrokovou míru. Tím dosáhne snížení nezaměstnanosti, zvýšení inflace a zlepšení obchodní bilance restriktivní monetární politika snižuje peněžní zásobu a zvyšuje úrokovou míru. Tím dosáhne snížení inflace, zvýšení nezaměstnanosti a zhoršení obchodní bilance Je nutno konstatovat, že monetární politika není schopna dosáhnout současně všech svých konečných cílů, tj. snížení inflace, snížení nezaměstnanosti a zlepšení obchodní bilance.
Expanzivní monetární politika Původně byla ekonomika v rovnováze v bodě E, na úrovni potenciálního produktu a při cenové hladině P 0. Expanzivní měnová politika se projeví v posunu křivky agregátní poptávky z AD do AD a ekonomika nalézá novou krátkodobou rovnováhu v bodě F. Dlouhodobě se však vrací na potenciální produkt do bodu G při vyšší cenové hladině P 1.
Restriktivní monetární politika Ekonomika byla původně v rovnováze v bodě E, na úrovni potenciálního produktu a při cenové hladině P 0. Restriktivní monetární politika se projeví v posunu křivky agregátní poptávky z AD do AD" a ekonomika nalézá novou krátkodobou rovnováhu v bodě H. Dlouhodobě se však vrací na potenciální produkt do bodu J při cenové hladině P 2
Krátkodobé a dlouhodobé efekty monetární politiky Expanzivní monetární politika sníží nezaměstnanost a zlepší obchodní bilanci jen krátkodobě, ale dlouhodobě nezaměstnanost a obchodní bilanci neovlivní. Dlouhodobým důsledkem expanzivní monetární politiky je pouze zvýšení inflace. Restriktivní monetární politika zvýší nezaměstnanost a zhorší obchodní bilanci jen krátkodobě, ale dlouhodobě opět nezaměstnanost ani obchodní bilanci neovlivní. Dlouhodobým důsledkem restriktivním monetární politiky je pouze snížení inflace.
Elasticita poptávky TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
C Úhel e sklon P e P Q
Cena ovlivňuje zásadním způsobem poptávku po výrobku (službě). Pro výrobce platí, čím nižší je cenová pružnost poptávky po jeho zboží (službě), tím výhodnější je zvýšit cenu. Je-li poptávka po zboží silně závislá na ceně (běžné ošacení, obuv), bývá velmi nevýhodné cenu zvyšovat. ε = sklon poptávky tg ε = Q / C = elasticita (pružnost) P
C C P Q Q
Okamžitá pružnost poptávky v daném místě = Q / C TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Finanční analýza TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
K čemu slouží finanční analýza? Jaký je význam?..použití?.....zdroje?...
Techniky a nástroje finanční analýzy Jaké jsou techniky? Kde vzít nástroje?
Co je to likvidita? LIKVIDITA
výhody nevýdody zkuste propočítat
Analýza zadluženosti Zadluženost
propočtěte
Analýza rentability Rentabilita
propočtěte
Analýza obratu propočtěte
Analýza tržní hodnoty
Fiskální politika cíle a nástroje Cíl FP stabilizace ekonomiky ve smyslu vyhlazení hospodářského cyklu, a to z pozice vlády (státu, veřejného sektoru) Nástroje: výdaje na vládní spotřebu výdaje na transferové platby daně autonomní, důchodové cla TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
účinnost fiskální politiky závisí na časovém hledisku krátkodobé vs. dlouhodobé účinky závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky emisní vs. dluhové financování klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky
účinnost FP keynesiánský přístup model IS-LM, past likvidity i IS IS' fiskální expanze v podobě zvýšení G, TR nebo snížení TA způsobí posun křivky IS vpravo, a to o α.δa jelikož je křivka LM horizontální, ve stejném rozměru vzroste i výstup neexistuje vytěsňovací efekt vládních výdajů, neroste úroková míra, FP je maximálně účinná i 0 LM pozn.: změna důchodové daně povede ke změně sklonu křivky IS Y 0 Y 1 Y snížení důchodového zdanění
účinnost FP keynesiánský přístup model IS-LM, klasický případ i IS IS' LM fiskální expanze vyvolá posun křivky IS stejně jako v předchozím případě i 1 křivka LM je ale vertikální, tudíž se veškeré zvýšení vládních výdajů projeví pouze růstem úrokové míry i 0 dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu vládních výdajů, fiskální politika je zcela neúčinná na důchod rozměr vytěsňovacího efektu Y 0 = Y 1 Y
účinnost FP keynesiánský přístup model IS-LM, standardní případ i IS IS' LM fiskální expanze v tomto případě vyvolá částečný přírůstek důchodu a částečný vytěsňovací efekt i 1 Crowding-Out Effect (COE) = αδa - γδa i 0 rozměr COE Y 0 Y 1 Y
účinnost FP keynesiánský přístup model AS-AD, základní situace i 1 i 0 i IS Y 0 Y 1 LM' LM IS' Y fiskální expanze vyvolá posun křivky IS vpravo růst P má za následek pokles nabídky reálných peněžních zůstatků projeví se posunem LM vlevo, růst úrokové míry je tak ještě výraznější P AD AD' AS současně dojde k posunu AD vpravo, avšak dochází také k růstu P P 1 P 0 roste důchod, ale ne v takovém měřítku jako v případě horizontální AS Y 0 Y 1 Y
účinnost FP keynesiánský přístup model AS-AD, extrémní situace i 1 i IS LM fiskální expanze vyvolá posun IS vpravo i 0 cenová hladina se nemění, LM se neposouvá IS' P AD AD' Y 0 Y 1 Y stejně tak i posun AD roste důchod a úroková míra, cenová hladina se nemění P 1 P 0 AS Y 0 Y 1 Y
účinnost FP monetaristický přístup, emisní vs. dluhové financování při financování fiskální expanze pomocí emise peněz, má FP stejné dopady jako měnová expanze se všemi krátkodobými i dlouhodobými důsledky při dluhovém financování (emise dluhopisů) dojde pouze ke změně struktury celkových výdajů v ekonomice bez dopadů na důchod a cenovou hladinu vzroste pouze úroková míra
Státní rozpočet Státní rozpočet (BS) nejvýznamnější nástroj fiskální politiky Saldo BS = příjmy výdaje přebytek, deficit, vyrovnaný BS saldo BS: strukturální, cyklické, primární celkové strukturální saldo při výstupu eko. na úrovni svého potenciálu saldo vyvolané vládou cyklické vzniká v důsledku výkyvu výstupu kolem potenciálu primární = běžné příjmy běžné výdaje celkové = primární + výdaje na dluhovou službu
Vývoj fiskální politiky v ČR poč. 90. let cílem FP tlumit AD a inflační tlaky v souladu s MP poté již standardní nástroj stabilizační politiky problém: růst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů (dnes až 80 % celkových výdajů státního rozpočtu) saldo veřejných rozpočtů stav poměrně uspokojivý, alarmující je tempo růstu zadlužovaní především díky rozpočtu centrální vlády TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Hospodářský růst a hospodářský cyklus TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Hospodářský růst Zabýváme-li se vývojem výkonnosti tržních ekonomik z dlouhodobé ho hlediska, zjistíme, že jejich reálný HDP roste (viz. následující obrázek). Tato tendence k růstu není rovnoměrná. Tempa růstu jsou rozdílná jak mezi různými změnami, tak v různých časových obdobích, avšak hospodářský růst je dlouhodobě převažující tendencí. Hospodářský růst je procesem, jímž se zvyšuje schopnost ekonomiky vyrábět statky a služby. Tento proces má dlouhodobou povahu, určuje základní vývojovou tendenci ekonomiky, kolem níž dochází ke krátkodobým kolísáním. Hospodářský růst chápeme jako zvyšování množství statků a služeb, které ekonomika vyrábí, proto ho vyjadřujeme pomocí reálných makroekonomických ukazatelů, nikoli nominálních.
Hospodářský růst Odchylky růstu reálného HDP od dlouhodobého růstového trendu jsou vyvolány cyklickými výkyvy.
Přírůstek reálného HDP na jednoho obyvatele Hospodářský růst musíme porovnávat s vývojem počtu obyvatel. Je-li přírůstek obyvatelstva vyšší, než je tempo hospodářského růstu, může dojít k poklesu životní úrovně, proto se vyjadřuje hospodářský růst jako přírůstek reálného HDP na jednoho obyvatele. Pouze je-li tempo růstu reálného HDP vyšší než míra růstu populace, můžeme mluvit o skutečném růstu ekonomiky. Reálný HDP na jednoho obyvatele získáme, když reálný HDP vydělíme počtem obyvatel. Platí přibližně, že se tempo růstu (přesněji míra změny) reálného HDP na obyvatele rovná rozdílu mezi tempem růstu reálného HDP a tempem růstu populace. Růst reálného HDP na obyvatele znamená, že ekonomika vytváří více služeb a statků na hlavu.
Zdroje hospodářského růstu Jako zdroje hospodářského růstu je možno identifikovat následující faktory: 1. lidský kapitál 2. fyzický kapitál 3. půda a přírodní zdroje 4. technologie 5. podnikatelská a manažerské schopnosti 6. politické a právní prostředí 7. rozvinuté akciové trhy
Lidský kapitál Teorie lidského kapitálu vychází z předpokladu, že se jednotlivci rozhodují o svém vzdělání, pracovní průpravě, lékařské péči a o ostatních doplňcích k vědomostem a zdraví na základě porovnání výnosů a nákladů. Výnosy zahrnují vedle zlepšení výdělků a zaměstnání kulturní a ostatní nepeněžní zisky, zatímco náklady obvykle závisí především na ušlé hodnotě času stráveného na získání těchto investic. Již kolem roku 1850 Karel Marx vyslovil odhad, že nadejde doba, kdy se bude člověk moci skutečně stát ústředním kapitálem a vytlačit tak z centra strojní fixní kapitál, čili sám se stát fixním kapitálem. Uvedl jeho vznik do závislosti na růstu volného času, využívaného pro všestranný rozvoj člověka, schopného ovládnout všechny produktivní síly.
Lidský kapitál Člověk vykonávající práci vysoké kvalifikace, nenabízí pouze jeden, nýbrž dva výrobní faktory: práci lidský kapitál Mzda obsahuje dva elementy: odměnu za práci samotnou (za fyzickou a duševní námahu) výnos z lidského kapitálu Mzdové rozdíly mezi málo kvalifikovanými a více kvalifikovanými profesemi jsou tedy výnosy z lidského kapitálu. Jaký klam je průměrná mzda?
Fyzický kapitál Produkci neovlivňuje jen kvalifikace a úsilí lidí, ale též nástroje, se kterými pracují. Ani nejlepší chirurg neprovede operaci srdce bez potřebného technického vybavení a počítačový expert bude mít bez počítače malou cenu. Tyto příklady ukazují důležitost fyzického kapitálu, kterým jsou zejména stroje a zařízení. Dělníci mohou pracovat efektivněji, mají-li k dispozici více a kvalitnějšího fyzického kapitálu.
Půda a jiné přírodní zdroje Úrodná půda je nezbytnou podmínkou produktivního zemědělství a moderní zpracovatelský průmysl potřebuje energii a suroviny. Orná půda je v mnoha zemích omezena, ale ostatní zdroje, zejména ropa a kovy, se dají koupit na mezinárodních trzích. Ekonomický růst není podmíněn vlastními zdroji nerostných surovin, protože je země mohou získat obchodem. Mezi bohaté země patří celá řada takových, které postrádají významné přírodní zdroje, například Japonsko, Hongkong, Singapur nebo Švýcarsko.
Technologie K růstu produktivity vedl technický pokrok v mnoha oblastech, zejména v telekomunikacích, medicíně a počítačové technice. Je zřejmé, že velký vliv na ekonomiku bude mít dnes internet, a to nejen na zvyšování prodeje zboží. Většina ekonomů bude pravděpodobně souhlasit s názorem, že nové technologie jsou nejdůležitějším zdrojem zvýšení produktivity a tím i ekonomického růstu. Klíčovým prvkem rozmachu technologií je rozvoj vědy a výzkumu.
Podnikatelské a manažerské schopnosti Podnikatelé jsou lidé, kteří zakládají nové podniky. Podnikatelé jsou rozhodující silou v dynamické a zdravé ekonomice, protože zavádějí nové výrobky, služby, technologické procesy a výrobní metody. Podnikání se může jevit přitažlivější než management, ale jsou to manažeři, kteří od rána do večera řídí podniky a významně ovlivňují produktivitu práce. Manažerské pozice zahrnují širokou škálu funkcí od předáka nakládky v docích po generální ředitele obrovských firem. Manažeři se snaží uspokojit zákazníky, jednají s dodavateli, organizují výrobu, zajišťují financování, přidělují lidem úkoly a motivují je k usilovné a efektivní práci. Takové činnosti zvyšují produktivitu práce.
Politické a právní prostředí Specifickým úkolem vlády, který je zcela zásadní podmínkou pro ekonomický rozvoj, je ustanovení jasně definovaných vlastnických práv. O vlastnických právech říkáme, že jsou jasně definována, jestliže zákon stanoví jednoznačná pravidla pro určení, kdo které zdroje vlastní (např. pomocí systému evidenčních knih či záznamů), a způsob, jak se tyto zdroje smějí užívat. Politologové a ekonomové dokázali, že politická nestabilita má zhoubný vliv na ekonomický růst. Není se čemu divit, protože podnikatelé a vkladatelé nebudou investovat své peníze v zemích, kde jsou nestabilní vlády a boj o moc vede k nepokojům obyvatelstva, kde je nebezpečí terorismu a partyzánských válek. Naproti tomu politický systém, který podporuje svobodnou a otevřenou výměnu názorů, urychluje rozvoj nových technologií a produktů.
Rozvinuté akciové trhy Existence rozvinutého trhu s akciemi a dluhopisy je důležitou součástí finančního zprostředkování, jež umožňuje zapojit úspory do investičního procesu zvyšujícího vybavenost produkčním kapitálem, který je jedním ze základních prvků hospodářského růstu. Akciový trh dává firmám možnost získávat kapitál pro dlouhodobé investice a zároveň investorům umožňuje investovat bez ztráty likvidity na rozdíl od dluhových instrumentů. Rozvinutý a likvidní akciový trh tak podporuje dlouhodobé investice. Významnou úlohu plní akciový trh poskytováním informací o jednotlivých firmách, což vede k efektivní alokaci zdrojů v hospodářství a podpoře hospodářského růstu.
Meze hospodářského růstu produkce většího množství zboží Pravděpodobně každého člověka napadlo, zda může ekonomický růst trvat donekonečna, aniž by vyčerpal přírodní zdroje a způsobil mohutnou škodu ve světovém měřítku. Vede tvrzení o omezenosti zdrojů k závěru, že ekonomický růst musí jednou skončit? Jednou z otázek spojených s omezeními růstu je sama koncepce ekonomického růstu. Lidé, kteří zdůrazňují hranice růstu dané prostředím, předpokládají, že růst bude probíhat podle stejného modelu jako dnes, že totiž bude přibývat kouřících továren, aut zamořujících ovzduší a restaurací rychlého občerstvení. Kdyby tomu tak bylo, pak by určitě existovaly meze, které by se nedaly překonat.
Meze hospodářského růstu produkce většího množství zboží Růst reálného HDP však zdaleka nemusí mít doposud známou formu, protože mohou vzniknout nové, kvalitní produkty. Donedávna se například tenisové rakety vyráběly ze dřeva. Dnes se dělají z nových syntetických materiálů a jsou mnohem dokonalejší. Spotřebitelé si je mnohem více cení, takže zvyšují reálný HDP. Podobně přispívá k ekonomickému růstu zavedení nových léků, rozšíření televizních kanálů, digitální technologie a prodej prostřednictvím internetu. Ekonomický růst nemusí mít formu produkce stále většího množství známého zboží.
Meze hospodářského růstu problém životního prostředí Druhý problém spojený s mezemi růstu" vyplývá z toho, že přehlíží možnosti ochrany životního prostředí vyplývající právě z většího bohatství. Nejvíce znečištěné životní prostředí nemají nejbohatší země, ale ty, které jsou v raném stadiu industrializace. Země v takové situaci věnují většinu svých zdrojů na zajištění základních potřeb lidí (jídla, bydlení a lékařských služeb) a průmyslového rozvoje. Čistý vzduch a voda jsou tu považovány spíše za luxus než za základní potřebu. V ekonomicky vyspělejších zemích, kde se základní potřeby snáze uspokojují, jsou k dispozici dodatečné zdroje, které mohou udržet životní prostředí čisté. Ekonomický růst může tedy vést k menšímu, a ne k většímu znečištění.
Řešení problémů vyvolaných hospodářským růstem Ne všechny problémy vyvolané ekonomickým růstem však mohou být efektivně vyřešeny tržními silami nebo politickou vůlí. Do řešení nejdůležitějších celosvětových problémů, jakými jsou například globální oteplování nebo ničení deštných pralesů, musí být zapojeny i ekonomické a politické instituce. Kvalita životního prostředí se nekupuje a neprodává na trhu, a proto nedosáhne optimální úrovně automaticky působením tržního mechanismu. A místní nebo národní vlády nemohou efektivně řešit problémy globálního rozměru. Globální problémy životního prostředí se mohou v důsledku ekonomického růstu zhoršovat, nebude-li vytvořen mezinárodní mechanismus jejich řešení.
Hospodářský cyklus Jestliže měříme a porovnáváme výkonnost tržního hospodářství v čase, zjišťujeme, že se vyvíjí nerovnoměrně a že se střídají fáze rychlejšího tempa růstu s fázemi hospodářského poklesu, kdy se hlavní makroekonomické veličiny snižují. Zvolíme-li dosti dlouhé období, ukazuje se, že tento vývoj má cyklickou povahu, že vytváří hospodářský cyklus (viz. následující obrázek). Hospodářský cyklus se skládá ze čtyř fází: * Recese (deprese) - pokles skutečného produktu * Sedlo - dolní bod obratu, skutečný produkt dosahuje nejnižší úrovně (minima) * Expanze - skutečný produkt roste rychleji než potenciální * Vrchol - skutečný produkt dosahuje maxima, horní bod obratu Pozn. hlubokému a dlouhotrvajícímu hospodářskému poklesu se obvykle říká deprese.
Hospodářský cyklus Růst reálného HDP probíhá v cyklickém střídání fází expanze a recese.
Charakteristika krátkodobých výkyvů Expanze a recese se většinou neomezují na několik odvětví nebo oblastí, ale zachvacují celé hospodářství. Nejdůležitějším ukazatelem krátkodobých fluktuací je nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v obdobích recese obvykle prudce vzroste a zotavuje se pomalu během expanze (jde o tzv. cyklickou nezaměstnanost). V recesích se k tomuto vzestupu nezaměstnanosti připojují další nepříznivé podmínky na trhu práce. Reálné mzdy například rostou mnohem pomaleji nebo dokonce klesají.
Charakteristika krátkodobých výkyvů Recesí a expanzí jsou nejvíce ovlivněna odvětví vyrábějící předměty dlouhodobé spotřeby, jako jsou automobily, domy a kapitálové zařízení. Naproti tomu odvětví, která dodávají služby a předměty krátkodobé spotřeby, například potraviny, jsou krátkodobé fluktuace mnohem méně citlivá. Dělník v automobilce nebo zedník ztratí svoji práci v průběhu recese s daleko větší pravděpodobností než holič či pekař. TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Inflace definice, výklad pojmu, vznik a měření inflace TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Co je to inflace? Inflace je všeobecný růst cenové hladiny v ekonomice. Nejčastěji se inflace měří indexem spotřebitelských cen. V indexu spotřebitelských cen se porovnávají ceny vybraných výrobků a služeb a přisoudí se jim podíl podle toho, jak se podílí na celkové spotřebě domácnosti. Porovnáním hodnoty tohoto indexu v různých obdobích se získá míra inflace. Inflace má za následek pokles kupní síly peněz, protože za stejnou částku lze koupit méně zboží a služeb.
Jak inflace vzniká? Inflaci podle mechanizmu její vzniku členíme na: 1) Inflaci taženou poptávkou (agregátní poptávkou) Vzniká na základě prudkého zvýšení agregátní poptávky v krátkém časovém úseku (t1 t0 je minimální), například živelné pohromy, revoluce, války, politické katastrofy apod. Tato forma inflace je velmi agresivní. 2) Inflaci tlačenou náklady (zvyšování ceny eko. zdrojů) Obvykle následuje tento krok jako následný po inflaci tažené poptávko jako její následek a to především na základě tlaku zaměstnanců na zaměstnavatele v oblasti zvýšení mezd. Poznámka: spojením obou typů inflace pak vzniká inflační spirála.
Mechanizmus vzniku inflace tažené poptávkou TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
AC AN t0 = AN t1 AC P t1 AC P t0 = AC N t0 = AC N t1 Poptávající je ochoten Nepředvídaná a schopen za událost stejně velké množství Q P t1 v = čase Q P t0 t0 t1 utratit větší cenu C P t 1 než byla původní C P t 0, Bod vyčištěného trhu t0 Z toho vyplývá, že peníze ztrácejí hodnotu. Toto nazýváme inflací taženou AP t1 poptávkou Nárůst AP AP t0 C P t1 je větší než C P t0 AQ P t0 = AQ N t0 =AQ P t1 = AQ N t1 AQ
Mechanizmus vzniku inflace tlačené náklady TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
AC AN t1 AN t0 AC N t1 AC P t0 = AC N t0 = AC P t1 Nárůst AN Nabízející je ochoten a schopen za stejně velké množství Požadavek Q P t1 zaměstnanců = Q P t0 zaplatit na větší cenu C zvýšení N t 1 než mzdy byla původní = nárůst C N t 0 (nárůstem C nákladů N t1 ceny je na větší pracovní než síly). sílu t0 Z toho vyplývá, že peníze ztrácejí hodnotu. Toto nazýváme inflací Bod tlačenou vyčištěného náklady trhu t0 AP t0 = AP t1 AQ P t0 = AQ N t0 =AQ P t1 = AQ N t1 AQ
Mechanizmus vzniku inflační spirály TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
AC N t2 AC AN t 2 AN t0 = AN t1 AC P t1 = AC P t2 AC P t0 = AC N t0 = AC N t1 Nárůst AN Poptávající je ochoten a schopen za Spojením Nabízející stejně velké ochoten množství inflace a schopen Q P t1 tažené za = stejně Q P t0 velké množství utratit větší Q cenu P t2 = C Q P P t 1 t1 než zaplatit byla větší poptávkou cenu C Požadavek N t Nepředvídaná původní 1 než s C P byla zaměstnanců následnou t1 C původní P je t 0, větší událost C na než N t v zvýšení 0 C inflací (nárůstem Z toho mzdy C tlačené N vyplývá, ceny = t2 nárůst je pracovní čase že větší peníze nákladů náklady t0 síly). P než t0 t1 ztrácejí C na N pracovní t2 Z toho hodnotu. vyplývá, Toto že nazýváme peníze ztrácejí sílu Bod inflací vyčištěného hodnotu. taženou trhu t0 vzniká Toto nazýváme tzv. inflací inflační poptávkou tlačenou náklady spirála AP t1 Nárůst AP a obvykle následuje. AP t0 AQ P t0 = AQ N t0 =AQ P t1 = AQ N t1 =AQ P t2 = AQ N t2 AQ
Výpočet míry inflace i = cena spotřebního koše v roce současném cena spotřebního koše v roce minulém x 100 cena spotřebního koše v roce minulém TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen v Česku Druh zboží a služeb Podíl v koši (zaokrouhleno v %) Potraviny a nealkoholické nápoje 17,03 Alkoholické nápoje, tabák 8,59 Odívání a obuv 4,72 Bydlení, voda, energie, paliva 25,34 Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 5,52 Zdraví 2,50 Doprava 11,49 Pošty a telekomunikace 3,99 Rekreace a kultura 9,37 Vzdělávání 0,78 Stravování a ubytování 4,43 Ostatní zboží a služby 6,24 Zdroj: ČSÚ (2010)
Členění inflace podle velikosti 1. INFLACE MÍRNÁ meziroční výše inflace do 10 % tuto inflaci obvykle lidé považují za přijatelnou a nesnaží se zbavovat peněz ve prospěch reálného bohatství běžný typ inflace ve fungující ekonomice, projevem zdravé ekonomiky nevyžaduje protiinflační opatření státu (pozn. mírná inflace souvisí s velikostí pole rovnováhy agregátní poptávky a nabídky) 2. INFLACE PÁDIVÁ v rozsahu 10 100 % meziroční inflace tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen, peníze ztrácejí svou kupní sílu a lide se proto snaží ji držet co nejméně, většina obchodů je uskutečňována v cizí měně chápeme ji jako patologický jev v ekonomice vyžaduje výrazná protiinflační opatření (snížení dobytnosti vkladů, snížení mezd) pokud není řešena vede k roztočení inflační spirály k jejímu přechodu na vyšší typ inflace pozn. inflační spirála je mechanizmus uzavřeného cyklu systému růst mezd zvyšování cen růst mezd 3. HYPERINFLACE meziroční nárůst je 100 % a více projevem nezdravé ekonomiky tempo růstu cen je vysoké a nemá žádnou souvislost s tempem růstu výroby ceny jsou nestabilní a často se mění, ekonomický a měnový systém státu se rozpadá, přechází se na platbu v jiné měně, případně na platbu zlatem, respektive barter
Makroekonomie zabývá se ekonomikou jako celkem zkoumá činitele, které určují velikost ekonomického koláče ukazatelé výkonnosti národní ekonomiky: 1. HDP 2. nezaměstnanost 3. inflace 4. bilance zahraničního obchodu TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Makroekonomická teorie Cílem makro.teorie je podat teoretické vysvětlení reálných jevů v ekonomice a doporučit tvůrcům hospodářské politiky přijetí opatření, která povedou k požadovanému stavu národního hospodářství tj. k naplňování cílů tzv. magického čtyřúhelníků hospodářský růst, cenová stabilita, vnější rovnováha, nízká nezaměstnanost
Určení rovnovážné produkce rovnovážná produkce taková, při které platí: AD = AS, neboli když vše co je vyrobeno, je také nakoupeno v praxi produkt jako velikost HDP HDP = C + I B + G + NX C...soukromé výdaje na spotřebu I B...soukromé výdaje na hrubé investice G...vládní výdaje na nákup statků a služeb (NE transferové platby) NX...výdaje na čisté exporty, tj export mínus import HDP = souhrn finální produkce realizované na území dané ekonomiky za určité období
Metody zjišťování HDP výdajová metoda HDP se zjistí jako součet všech výdajů, tj. C+I+G+NX poptávkový přístup důchodová metoda HDP jako součet všech důchodů výrobních faktorů, tj. hrubé mzdy+hrubé zisky firem+hrubé příjmy OSVČ+čisté úroky (úroky domácnostmi přijaté mínus placené)+opotřebení kapitálu+nepřímé daně produkční metoda HDP jako součet statků a služeb, které se za dané období vyrobí
Určení rovnovážného výstupu PŘEDPOKLADY: nominální mzdy jsou fixní zásoba VF je dostatečná uzavřená ekonomika (neex. NX) cenová hladina je fixní výstup (Y) je pod úrovní potenciálního produktu (Y < Y*)
Dvousektorová ekonomika disponibilní důchod mohou domácnosti vydat na spotřebu nebo uspořit: Y=C+S část spotřeby je nezávislá na důchodu autonomní spotřeba (např. výdaje na základní potraviny): Ca část spotřeby je vyvolána přírůstkem důchodu: c.y, kde c=δc/δy, tj. mezní sklon ke spotřebě úspory se přemění v investice firem: S=I pro funkci rovnovážného důchodu pak platí: Y = Ca + c.y + I, kde investice jsou rovněž nezávislé na důchodu
Dvousektorová ekonomika multiplikátor hodnota, která říká, kolikrát se změní Y, změní-li se autonomní výdaje o jednotku Y=Ca+c.Y+I Y-c.Y=Ca+I Y(1-c)=Ca+I Y=(Ca+I).1/(1-c), kde 1/(1-c) je multiplikátor pro přírůstky platí totéž: ΔY=ΔCa+c.ΔY+ΔI ΔY-c.ΔY=ΔCa+ΔI ΔY(1-c)=ΔCa+ΔI ΔY= Δ(Ca+I).1/(1-c)
Třísektorová ekonomika tentokrát je spotřeba funkcí autonomní spotřeby a disponibilního (čistého) důchodu domácnosti platí daně a přijímají transfery od státu platí: Y=Ca+c.(Y-t.Y-TA+TR)+I+G Y=Ca+c.Y-c.t.Yc.TA+c.TR+I+G Y-c.Y-c.t.Y=Ca+c.TA+c.TR+I+G Y.[(1-c)(1-t)]=Ca+c.TA+c.TR+I+G Y= (Ca+c.TA+c.TR+I+G).1/[(1-c)(1-t)], kde výraz 1/[(1-c)(1-t)] je multiplikátorem třísektorové ekonomiky
Hrubý domácí produkt udáváno v mld. USA dolarů objem vyprodukovaných statků a služeb výrobními zdroji na území určitého státu za určité období HNP objem vyrobených statků a poskytnutí služeb výrobními zdroji, které jsou ve vlastnictví občanů a společností určitého státu (doma i v cizině)
Hospodářský cyklus deprese konjuktura recese stagnace vrchol
Hospodářský cyklus TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Marketing a jeho vývoj, nástroje marketingu Ing. Jaroslav Pertlíček TATO PREZENTACE JE SPOLUFINANCOVÁNA EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Pánové, v dnešní lekci si povíme některé poznatky a technice MARKETING.. Tedy buďte pozorní!!!!!!!!
Motto U mne si může koupit každý jakoukoliv barvu vozu, pokud chce černou Henry Ford
citovaný výrok je nesmyslem citovaný výrok je myšlen jako vtip bez hlubšího významu citovaný výrok je vtip s podstatným významem ve svém obsahu Pokud se zamyslíme nad autorem výroku a jeho postavením a úspěchy, kterých v něm dosáhl a nad místem a časem, kdy byl výrok pronesený (Bílý dům, rozhovor s kongresmanem T. Roseweltem, počátek 20-tého století), jediným možným výkladem citovaného je možnost c). Zamysleme se tedy nad situací, která se v této době byla v oblasti agregátní poptávky a agregátní nabídky v makroekonomii Spojených státu (potažmo ji lze zobecnit na celý kulturní svět a současně nad nabídkou a poptávkou konkrétní komodity osobních automobilů. Situace je zřejmá z následujícího grafu.
Z grafu makroekonomické poptávky a nabídky zcela zřejmě vyplívá převis agregátní poptávky (AP) nad agregátní nabídkou (AN) při schopnostech výroby na počátku 20-tého století. Obdobná situace se jeví i v konkrétní komoditě (osobní automobily). Je tedy zřejmé, že se výrobce v našem případě Ford naprosto nemusí zabývat otázkou prodeje, protože všechny výrobky jsou potenciálně prodány. A v další úvaze nemusí zvyšovat svoji nákladovost výroby nabízenou paletou barev osobních automobilů. Na základě těchto skutečností je zřejmé, že citovaný výrok lze chápat snad trochu jako nadsázku, ale nadsázku zobrazující reálnou podnikatelskou situaci na počátku 20-tého století. Pokud se budeme dále posouvat v čase.je zřejmé, že se průmyslový potenciál výroby v průběhu 20-tého století zvyšoval (důvody jsou zřejmé: technická pokrok, navýšení kapacity pracovní síly intenzivní vzdělání a kvalifikace, ale i intenzivní - stoupající zaměstnanost žen, obě světové války jako ekonomický katalyzátor atd.) Vzniklou situaci lze znázornit opět graficky:
Z výše uvedeno je zřejmý jasná převis AN nad AP. Na základě tohoto převisu je pak logická i změna chování nabízejících. Základním problémem a kritickým místem tvorby zisku již není samotná výroba, ale prodej. Teprve uskutečněným prodejem se realizuje zisk, jako hlavní a jediný reálný důvod podnikání. Podnikání je soustavná a cílevědomá činnost vedoucí k vytváření (ekonomického) zisku (Živnostenský zákon ČR) Na základě těchto skutečností dochází tedy k výše uvedené změně chování podnikatelských subjektů (nabízejících) v průběhu 20-tého století. Vzniká samostatná ekonomická disciplina marketing. Doufám, že je to jasné!!!! Nerada bych použila rákosku
Ano, slečno učitelko, je to naprosto jasné
To je skvělé.. Také marketing prodělal během své existence vývoj.. Podívejte se!!!!!
V průběhu existence marketingu prošli jeho techniky svojí vlastní vývojovou cestou. Klasické rozdělení vývojových etap hovoří o pěti fázích a to: výrobní koncepce - začátek 20. století,v souvislosti s rozvojem techniky, zvyšování objemu výroby umožnilo snižování nákladů a cen. Zákazníci dávají přednost levným, snadno dosažitelným výrobkům. výrobková koncepce - vycházela z předpokladu, že zákazník dává přednost kvalitě kvalitní výroba, zlepšování, zdokonalování vyšší ceny, nebere v úvahu konkurenci. Poznámka: začíná tehdy, kdy si výrobci v důsledku neustálého zvyšování produkce začali uvědomovat, že by měli přesvědčovat lidi, aby si koupili právě to zboží, které vyrábí jsou 2 cesty: 1. síť kvalifikovaných prodejců po celé zemi 2. počátky reklamy v masmediích prodejní koncepce - kolem II. sv - vychází z předpokladu, že se zákazník na trhu špatně orientuje, masivní používání reklamy. marketingová koncepce - konec 50. let - přizpůsobení činnosti podniku přání zákazníkům. Získání nových zákazníků boj s konkurencí. Poznámka.používá se i jiný název absolutní marketing. Vzniká po druhé světové válce (trvá dodnes). Smývají se rozdíly mezi jednotlivými komoditami, produkt absolutního marketingu snaží se zjistit: 1. které výrobky a služby zákazník chce 2. které druhy, barvu, balení, ceny a způsob prodeje spotřebitel preferuje 3. jaký druh reklamy s veřejností a publicita se s největší pravděpodobností setkají s kladnou odezvou spotřebitele A to bez ohledu na dopady na spotřebitele především psychické a sociologické dopady, případně ekologické dopady na společnost. sociálně-etický marketing - konec 60. let, podniky se snaží nevyrábět výrobky, jejichž používání je v rozporu se zájmy celé společnosti, snaha podporovat společensky významné aktivity.
Marketing je tedy samostatná ekonomická disciplina spadající do oblasti mikroekonomie suboblasti podnikové ekonomiky, která se zabývá možnostmi prodeje nabízené komodity v situaci převisu nabídky nad poptávkou, ovlivňováním potenciálního zákazníka, ale i ovlivňován vlastní produkce tak, aby splňovala zákazníkova přání. Jaké jsou základní nástroje marketingu? Obecně mluvíme o 4 P marketingu
Základní marketingové nástroje (4P) Za základní nástroje marketingu lze považovat tzv. 4P marketingu. Jedná se o čtyři oblasti působení na zákazníka (v angličtině začínají jejich názvy na P, proto 4P). Jedná se o : 1. P marketingu = produkt (výrobek) 2. P marketingu = price (cena) 3. P marketingu = promotion (propagace, stimulace) 4. P marketingu = placement (místo prodeje) Je nám to všem jasné slečno učitelko.
1. P marketingu = produkt (výrobek) Z hlediska marketingu ho chápeme jako komplex (soubor užitných hodnot, přičemž existuje hlavní užitná hodnota a pak celá řada vedlejších (pomocných užitných hodnot) vedlejší užitné hodnoty prodávají výrobek platí zákon: čím je výrobek komplikovanější, tím větší množství vedlejších užitných hodnot muší prodejce nabídnout čím je větší konkurence na trhu, tím větší množství vedlejších užitných hodnot musím nabídnout
podnikatel tedy musí především určit svůj výrobní sortiment: seznam vyráběných výrobků seznam vyráběných výrobků: 1. jeden jediný výrobek 2. výrobní skupina (linie) výrobky, které jsou si fyzicky podobné a jsou určeny pro stejný trh (COLA) výhody poměrně nízké náklady na výroby i na odbyt 3. široká škála různých odlišných výrobků výhody široký sortiment může být zárukou proti náhlým změnám vkusu spotřebitele nebo ekonomických podmínek životní cyklus výrobku každý výrobek prochází svým životním cyklem fázemi růstu a poklesu prodeje a výnosu délka tohoto cyklu každého výrobku se výrazně liší od několika měsíců až po roky
2. P marketingu = price (cena) Patří mezi marketingové nástroje a je rozhodujícím marketingovým nástrojem. Stanovení ceny je velmi komplikovaným procesem, protože cena je ovlivňována jak ekonomickým prostředím, tak vnitřní činností podniku. Určit optimální cenu je velmi obtížné a je třeba zvažovat nabídku, poptávku, ceny, které uvádí konkurence i životní fázi výrobku. 3 možnosti stanovení ceny: 1. stejná cena jako je cena podobného zboží na trhu výhoda vyhnutí se konkurenci 2. cena nižší než je tržní cena 3. cena vyšší než je tržní cena přesvědčení o kvalitě, zaujme sice méně zákazníků, ale zisk je z každého kusu 3. P marketingu = promotion (propagace, stimulace) Přesvědčivá komunikace zaměřená na prodej výrobků, služeb, myšlenek, osob nebo firem potenciálním zákazníkům zahrnuje čtyři základní činnosti: 1. reklama 2. osobní prodej 3. publicita 4. podpora prodeje
reklama je tlak na psychiku zákazníka je to jakákoli placená forma neosobní prezentace prováděná určitým subjektem v hromadných sdělovacích prostředcích na podporu prodeje určitého druhu zboží, služeb nebo idejí druhy reklamy: 1. primární reklama zvyšuje celkovou poptávku po určitém zboží bez rozdílu o jako značku se jedná ( např.: mléko je zdravé) 2. značková reklama nejvíce rozšířená; má přimět kupující, aby dali přednost určité značce ( např.: mléko klatovských mlékáren je zdravé) 3. institucionální reklama má za úkol přesvědčit, že určitá firma je dobrá ( např.: výrobky z katovských mlékáren jsou zdravé) další členění reklamy: 1. pozitivní představuje výrobek nebo službu v pozitivním světle 2. negativní představuje naoko výrobek v negativním světle, ale tím se ve velkém množství reklam zapíše do psychiky zákazníků