Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2008 5. volební období Z Á P I S z 27. schůze zahraničního výboru konané dne 20. srpna 2008
2 Přítomni: Omluveni: Hosté: prezenční listina prezenční listina prezenční listina Schůzi zahájil předseda ZAV J. Hamáček v 15.00 hod. Zmínil, že svolal tuto mimořádnou schůzi na základě aktuálního dění v kavkazské oblasti. Jak je zvykem, svolává předseda zahraničního výboru mimořádnou schůzi, když si to události vyžádají. Pozvánky byly všem včas rozeslány a návrh pořadu mají poslanci ve svých deskách. Když neměl nikdo z poslanců k předloženému pořadu výhrady, dal o něm př. J. Hamáček hlasovat; poslanci souhlasili /hlasování 12-0-0/. Schválený návrh pořadu 1. Zahájení schůze 2. Informace k aktuální zahraničněpolitické situaci v Gruzii 3. Sdělení předsedy 2. Informace k aktuální zahraničněpolitické situaci v Gruzii Poslanci do svých složek dostali podkladové materiály Ministerstva zahraničních věcí o konfliktu v Gruzii a dosavadní mezinárodní reakci včetně reakce České republiky, návrh prohlášení k situaci v Gruzii předložený vládě ČR, materiál Parlamentního institutu k projednávanému tématu, vyjádření Ministerstva zahraničních věcí Gruzie a komentář oficiálního představitele MZV Ruské federace v souvislosti s prohlášením prezidenta USA o Jižní Osetii /vše v příloze/. Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg uvedl, že na dnešním zasedání vlády podal k vývoji v Gruzii zprávu. Vzhledem ke značným škodám navrhl, aby vláda schválila vyčlenění 150 mil Kč na ekonomickou obnovu válkou zničené infrastruktury Gruzie. MZV zaslalo do oblasti také bezprostřední pomoc ve výši 5 mil Kč. ČR bude prosazovat uspořádání mezinárodní donorské konference a následné vytvoření mezinárodního mechanismu na pomoc Gruzii. S tureckými kolegy také navrhne vytvoření obdoby Marshallova plánu pro rozvoj celého regionu, tedy nejen Gruzie, ale i sousedních zemí pro překlenutí složitého období. Sám byl v Gruzii před měsícem a získal dojem, že situace spěje ke krizovému vývoji. K aktuálnímu konfliktu uvedl, že ruské tanky byly shromážděny před tunelem do Jižní Osetie již několik hodin před začátkem bojových akcí. Poté, co přišly do Tbilisi zprávy o vstupu ruských sil na území Jižní Osetie, rozhodl prezident Saakašvili o útoku. Následovala jasná porážka gruzínské armády. Nepodařilo se ovšem dostát ruským cílům a svrhnout gruzínskou vládu. Francie se vzápětí ujala úkolu předsednické země EU a Gruzii nejdříve navštívil ministr zahraničí B. Kouchner, poté prezident N. Sarkozy, kterým se podařilo dosáhnout příměří. Válka tímto skočila, ale některé boje dále pokračovaly. Na mezinárodní úrovni se na ukončení konfliktu podílelo také Finsko (z pozice předsednické země OBSE) a švédský ministr zahraničí. Jelikož min. Schwarzenberg neměl další mandát k působení v regionu, zůstal v přímém spojení se svými zahraničními kolegy. Na závěr svého úvodního vystoupení poděkoval českému velvyslanci v Gruzii I. Jestřábovi, který odvedl výbornou práci, mimo jiné při zajišťování návratu českých občanů do vlasti. Jde o velice vážnou situaci, jelikož po dlouhé době vstoupila jedna země na území země druhé. Tento problém bude přesahovat zajisté do období českého předsednictví Rady EU. Velvyslanec ČR v Gruzii Mgr. Ivan Jestřáb uvedl, že konflikt je pouze vyústěním procesu vzájemných sporů vystupňovaných po bukurešťském summitu NATO v dubnu t. r. Již
3 6. března vypověděla Ruská federace (RF) rozhodnutí Rady prezidentů SNS z roku 1996 o ekonomických, obchodních, finančních a dopravních sankcích vůči Abcházii a Jižní Osetii. Premiér V. Putin nařídil vládě navazovat přímé kontakty se separatistickými územími. Rusko začalo vydávat tamějším obyvatelům ruské pasy, čímž uznalo obě separatistické republiky de-facto. V dubnu byl nad Abcházií sestřelen gruzínský bezpilotní letoun a vyšetřování UNOMIG jednoznačně potvrdilo sestřelení ruským letounem. V červenci narušila čtyři ruská bojová letadla vzdušný prostor Jižní Osetie. Konflikt tedy začal mnohem dříve než v srpnu. V současné době má Ruská federace dislokované jednotky nejen v Jižní Osetii, ale také v Gruzii. Obsadily strategicky důležitou dálnici spojující východ a západ země, kontrolují železnici a další vzdálená místa. Ruské vojenské akce na gruzínském území rozhodně nebyly adekvátní svému účelu. V současnosti panuje klid zbraní, i když RF nezačala stahovat své jednotky. V Tbilisi je nervózní atmosféra, Gruzínci těžce nesou situaci, do které se dostali. Bombardovány byly civilní objekty a lidé se obávají dalšího vývoje. Jasné je, že tento konflikt není u konce, naopak jde spíše teprve o začátek. Posl. K. Šplíchal vyjádřil úctu k práci J. E. I. Jestřába, jenž působil i během balkánské války v Bělehradu. Požádal o vysvětlení tvrzení min. K. Schwarzenberga, že ruské jednotky byly již před zahájením konfliktu připraveny na hranicích Jižní Osetie. Posl. Z. Jičínský poukázal na zkušenost s konfliktem v Náhorním Karabachu, kde se ukázalo, jak složité je uplatňovat klasická měřítka. Ovšem vzhledem k tomu, jak se USA zachovaly k Srbsku a Kosovu, nabízí se zde paralela. Nepochybuje, že ruská reakce byla příliš tvrdá, ale precedens byl již vytvořen v Kosovu. Otázkou je, zda dobrodružný nacionalismus prezidenta Saakašviliho napomáhá dobru věci. Také je nutné se ptát, zda je účelné, aby se Gruzie stala členem NATO, když nemá stabilizované své vnitřní vztahy a ani ty se svým sousedem. Min. K. Schwarzenberg označil počínání Ruska za útok, nikoliv protiútok. Je faktem, že ruské jednotky vstoupily na gruzínské území již čtyři hodiny před zahájením gruzínského útoku na metropoli Jižní Osetie Cchinvali. Situace na Kavkaze je složitá a legitimní zájmy RF se musí samozřejmě respektovat. Ovšem trik s poskytnutím ruského občanství osetským a abchazským občanům a poté odvolávání se na nutnost jejich ochrany legitimní rozhodně není. Je zřejmé, že prezident Saakašvili nejednal bezchybně, ovšem když zjistil, že se ruské tanky pohybují na gruzínském území, musel jednat. Posl. V. Exner se zajímal o pomoc ve výši 150 mil Kč, kterou dnes vláda schválila. Jaké bude složení pomoci; bude zahrnovat také zbraně, nebo půjde jen o humanitární podobu? Bezprostřední pomoc 5 mil Kč byla již předána a směřovala jen do Gruzie, nebo také do Jižní Osetie? Dále poznamenal, že se zúčastnil jako pozorovatel OBSE voleb v Gruzii a zvolení vlády Saakašviliho nebylo vůbec jednoznačné. Proto si není jist, zda je to jen RF, kdo chce změnit poměry vzemi. Domnívá se, že o to samé usiluje také gruzínská opozice. Požádal J. E. I. Jestřába o potvrzení, že ruské jednotky vstoupily na gruzínské území již 4 hodiny před zahájením útoku. Dále se zajímal o text vládního prohlášení k situaci v Gruzii, jehož návrh byl poslancům před schůzí rozdán. Vyjádřil nesouhlas s 1. větou, kde se hovoří o násilnostech, které v zemi propukly. Násilnosti neznamenají to samé co vojenský útok a agrese. Př. J. Hamáček připomněl usnesení, které výbor přijal na jedné ze svých minulých schůzí k situaci v Kosovu. Doba dala výboru za pravdu. Kdyby vláda používala ohledně Kosova stejné argumenty, jaké používá nyní, byla by situace v Kosovu odlišná. Vyjádřil také překvapení nad tvrzením o čtyřhodinovém předstihu přítomnosti ruských vojsk na gruzínském území. Bylo by nápomocné, kdyby byla vypracována nezávislým šetřením časová osa konfliktu. Postoj české vlády označil za jednostranný, jelikož v současné době není možné jasně určit, která země byla agresorem. Podpořil již zmíněnou otázku ohledně struktury české pomoci. Zajímal se také o situaci uprchlíků a o komunikaci francouzského předsednictví s českým ministerstvem zahraničí. Neměl pocit, že by byla dostačující vzhledem k tomu, že ČR bude nastupující
4 předsednickou zemí. Na závěr poděkoval ministerstvu zahraničí za podrobná hlášení ke konfliktu, která každý den dostává. Posl. T. Dub poděkoval za svolání schůze k tématu, které je vysoce aktuální a vážné. Vyjádřil pocit, že RF posiluje své velmocenské pozice a současná situace je jen následkem sofistikovaného souboru opatření RF. Měla by působit pro ČR a EU jako výzva pro sjednocení. Zpevnění transatlantické vazby by tedy mělo mít svůj efekt. Min. K. Schwarzenberg souhlasil, že vyjádření ČR by mělo být jasné. Většina Gruzie je okupována ruskými vojsky, RF nerespektuje mírový plán z 13. 8., jednotky neustupují, ale postupují do vnitrozemí Gruzie. Je nutné garantovat celistvost Gruzie, vyjádřit by se ČR měla také k útokům na infrastrukturu a měla by zdůraznit, že podporuje vstup Gruzie do NATO, jako to již učinila například německá kancléřka A. Merkelová. Posl. Z. Jičínský připomněl ještě nezodpovězené dotazy ohledně tvrzení, že ruské jednotky se již před vypuknutím konfliktu pohybovaly na gruzínském území. Upozornil, že v boji proti terorismu se dá jen těžko obejít bez spolupráce s RF. EU by se měla hlavně snažit, aby poměry v celé Evropě byly stabilizované. Místopředseda PS L. Zaorálek, který se účastnil jednání výboru jako host, se zeptal na počet obětí v Cchinvali. Souhlasil s posl. T. Dubem, že je zapotřebí jednotné stanovisko mezinárodních společenství. Ovšem OBSE se nedovedlo dohodnout a EU se štěpí na staré a nové země. ČR by se nyní měla řídit tím, že bude příští předsednickou zemí EU a bude muset do dění aktivně vstoupit. Musí být tedy zahrnuta do jednání a kooperovat s francouzskou stranou. Poslanecká sněmovna se během jednání o Kosovu odvolávala na respektování mezinárodního práva a varovala před jednostranným řešením; za toto stanovisko se může postavit i v současné situaci. Posl. D. Šeich uvedl, že není možné, aby se druhý stát vměšoval do vnitřní situace svého souseda a to bezprecedentním způsobem. RF zkouší, co si bude moct dovolit v budoucnu. Diplomatický tlak by měl být proto velmi silný a politici by si měli uvědomit, které kroky je zapotřebí udělat. Proto by měl být také vyjádřen souhlas se stavbou protiraketové základny na českém území. Posl. T. Dub zmínil, že EU by měla co nejdříve vybudovat vlastní obranný potenciál a zajistit energetickou nezávislost. Jelikož je EU z velké části obsažena v NATO, dá se považovat včerejší prohlášení NATO za vyjádření EU. Posl. P. Wolf souhlasil, že RF testuje, co si může dovolit do budoucna. Velmi důležitáje nyní reakce druhé strany. Zeptal se, zda lze v budoucnosti předpokládat obdobné scénáře útoku RF na cizí území. Min. K. Schwarzenberg reagoval, že vedení RF je přesvědčeno, že je stále schopno provádět starou tradiční politiku. Ohledně bezprostřední pomoci uvedl, že ČR zaslala do gruzínských nemocnic krevní plazmy, léky, obvazy a další zdravotnický materiál. Pokud jde o konflikty v Kosovu a Jižní Osetii, nelze je z pohledu mezinárodního práva porovnávat. Na řešení konfliktu týkajícího se Kosova se mnohem výrazněji podílelo širší mezinárodní společenství, nikoliv jeden stát. Zásah koalice států proti Srbsku následoval poměrně dlouho po vzniku konfliktu a po neúspěchu diplomatických jednání o vyřešení krize. Státy zasahující proti Srbsku nebyly přímou stranou konfliktu a v Kosovu se před zásahem dlouhodobě významně neangažovaly. Konečně od ukončení ozbrojených akcí působí v Kosovu mezinárodní civilní a vojenská správa na základě závazné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Z kosovského případu tedy nelze vyvozovat žádná mezinárodněprávní pravidla pro Jižní Osetii. J. E. I. Jestřáb odpověděl na dotazy ohledně čtyřhodinového předstihu přítomnosti ruských jednotek na gruzínském území tím, že informace o rozmístění ruských vojsk v severní Osetii byly zveřejněny již před konfliktem. Během několika hodin je jednoduché stav jednotek navýšit a tunelem mezi severní a Jižní Osetií lze projet velmi rychle.
5 Min. K. Schwarzenberg uvedl k dotazům na českou dlouhodobou pomoc, že struktura 150 mil Kč není ještě přesně určena. Pomoc má být poskytována po dobu 3 let a směřovat by měla obzvláště do obnovy infrastruktury, bydlení, nemocnic a v žádném případě nebude spojena s vojenskými účely. Účelné by bylo, kdyby všechny tři části Gruzie spolu začaly spolupracovat, jelikož pro odstranění všech škod je nutné se spojit. J. E. I. Jestřáb dodal, že metropole Jižní Osetie Cchinvali je zničená a materiální ztráty jsou velké. Ovšem nedomnívá se, že by šlo o cílenou destrukci města. Nutné je si uvědomit, že ruské úřady zahájily evakuaci civilního obyvatelstva z Jižní Osetie do severní již 1. srpna. Největší škody utrpěla Gruzie během úderů ruských leteckých sil, které se kromě vojenských objektů zaměřily na klíčová místa gruzínské infrastruktury. Cílem bombardování se tak mj. stal hlavní gruzínský přístav Poti, významný pro vývoz ropy do Evropy a tamější ropovod Baku, který nepodléhal jako jeden z mála kontrole RF a je nezávislý na Gazpromu. ČR se ropa z tohoto ropovodu bezprostředně dotýká. Na dotaz mpř. L. Zaorálka odpověděl, že přesný počet obětí není znám. Veškeré odhady jsou předmětem propagandistické války. Ke zmíněné roli OBSE upřesnil, že finské předsednictví svolalo zvláštní zasedání Stálé rady OBSE s cílem přijmout rozhodnutí navýšit počet vojenských pozorovatelů mise OBSE v Gruzii na 100 mužů. Rusko si však kladlo nepřijatelné podmínky, které by mu umožňovaly operovat na území centrální Gruzie. Nakonec se OBSE dohodla na okamžitém posílení stávajících devíti pozorovatelů o dalších dvacet. S tak malým počtem pozorovatelů však nelze provádět aktivní misi. Na dotaz posl. P. Wolfa reagoval, že opakování podobné akce nelze vyloučit. Posl. R. Kufa se zajímal o okolnosti přepravy českých občanů z válečného území do vlasti. Podle informací nevyslala česká vláda letadlo a občané ČR tak museli použít letadlo polské vlády. Posl. Z. Jičínský vyjádřil svůj dojem, že domnělé útoky na ropovod Baku byly jen součástí propagandistické války. Posl. M. Soušek se zajímal o možnost začlenění ČR do mírového vyjednávání jako země, která má zkušenost s klidným rozdělením dvou států. Posl. P. Krill zmínil, že i přes fakt, že řada informací zůstává neověřena, je nepochybné, že ruská vojska vstoupila na území Gruzie a setrvávají tam. Měla by se okamžitě stáhnout. ČR má s touto situací své zkušenosti. J. E. I. Jestřáb odpověděl na dotaz posl. R. Kufy, že se zastupitelské úřady vtbilisi vyhýbaly vyhlášení evakuace. Snažily se spíše zmapovat, kolik cizích občanů se pohybuje v Gruzii a na jakých místech. Všechna opatření byla přísně koordinována se zahraničními partnery. Aktivity Polska poté zaskočily nejen český úřad, ale i ostatní. Nicméně poté český úřad uvítal vstřícnost, s jakou Poláci přistoupili k českému úřadu a využil jejich nabídky. Nutno dodat, že ne všichni čeští občané, kteří se dostali do Arménie, využili možnosti odletět polským speciálem z oblasti. K útoku na ropovod Baku informoval, že nejde o propagandu. Ruské letectvo bombardovalo ropovod čtyřikrát, dvakrát jej minulo. Min. K. Schwarzenberg poděkoval poslancům za věcnou diskusi a vyjádřil potěšení, že je mohl společně s velvyslancem I. Jestřábem informovat. 3. Sdělení předsedy Př. J. Hamáček informoval, že výbor obdržel pozvání od generálního tajemníka Mezinárodní organizace cestovního ruchu Francesca Frangialliho k účasti na mezinárodním fóru. To je organizováno za účelem diskuse o současné situaci cestovního ruchu a jeho hlavních výzvách. Poslanci poté přijali usnesení, kterým doporučují organizačnímu výboru, aby schválil účast poslanců ZAV Tomáše Duba a Václava Exnera na této zahraniční cestě
6 a pověřují předsedu zahraničního výboru Jana Hamáčka, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny k projednání v organizačním výboru /usn. č. 139, hlasování 14-0-0 je zachyceno v příloze/. Poté př. J. Hamáček poslance informoval o plánovaných přijetích zahraničních delegací: výbor přijme v úterý 2. září delegaci skupiny thajsko českého přátelství dolní komory thajského parlamentu; v pátek 19. září se uskuteční přijetí formou snídaně dvacetičlenné delegace zahraničního výboru Evropského parlamentu, včetně tří českých europoslanců, vedené předsedou výboru Saryusz-Wolskim; ve čtvrtek 25. září bude formou oběda přijata delegace Kanadsko-evropského parlamentního sdružení obou komor kanadského parlamentu. S poslanci zahraničního výboru by kanadští poslanci a senátoři rádi projednali přípravy českého předsednictví Rady EU, bilaterální vztahy mezi ČR a Kanadou, spolupráci při řešení mezinárodních a globálních problémů (řízení krizí, Afghánistán), a možné užší ekonomické partnerství mezi Kanadou a EU. Požádal poslance, aby svou účast na jednotlivých akcích oznámili sekretariátu výboru. Poté dal př. J. Hamáček hlasovat o usnesení, které po jednání s místopředsedy výboru navrhl k předchozímu bodu k zahraničněpolitické situaci v Gruzii. Poslanci přijali usnesení, kterým výbor 1) vyjadřuje znepokojení nad eskalací násilí v Gruzii a politování nad mařením lidských životů a devastací zasažených oblastí; 2) podporuje snahy zemí Evropské unie o uklidnění situace na Kavkaze a především šestibodový mírový plán na urovnání konfliktu navržený francouzským prezidentem N. Sarkozym; 3) navrhuje zaujmout jednotné stanovisko v rámci Evropské unie, které přinese stažení všech jednotek na pozice před 7. srpnem 2008 a umožní politické řešení krize; 4) konstatuje, že princip sebeurčení národů sám o sobě nezakládá právo na změnu hranic suverénních států, aniž by byly vyčerpány všechny možnosti k dosažení politických, sociálních, jazykových a jiných práv a svobod národnostních entit v rámci existujícího ústavního pořádku suverénních států; 5) konstatuje, že vzhledem k často rozporuplným zprávám z oblasti je připraven uskutečnit návštěvu Gruzie včetně konfliktem zasažených oblastí v nejbližším možném termínu /usn. č. 140, hlasování 12-0-2 je zachyceno v příloze/. Schůze skončila v 17:30 hodin. /zapsala Veronika Syková/ Petr Krill, v. r. Jan Hamáček, v. r. ověřovatel výboru předseda výboru