ŠKOLNÍ ŘÁD I. Docházka do školy 1. Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Žáci OU jsou povinni chodit pravidelně a včas i na odbornou praxi. 2. Docházka do zájmových útvarů a školní družiny je pro zapsané žáky povinná. 3. Nemůže-li se žák OU účastnit vyučování nebo odborné praxe požádá zákonný zástupce o jeho uvolnění. 4. Nemůže-li se žák ZŠP účastnit výuky, požádá zákonný zástupce osobně třídního učitele nebo vyučujícího o jeho uvolnění. Ve výjimečných případech lze uvolnit žáka na základě věrohodné písemné omluvenky. V těchto případech uvolňuje žáka pouze třídní učitel, nebo zástupce ředitele, popř. ředitel školy. 5. Zákonný zástupce (nebo zletilý žák) oznámí škole příčinu nepřítomnosti žáka do 3 dnů od počátku jeho nepřítomnosti. 6. Po skončení nepřítomnosti je zákonný zástupce, (zletilý žák) povinen svou nepřítomnost ve vyučování nebo odborné praxi omluvit třídnímu učiteli a to písemně (do omluvného listu) do 3 dnů. Třídní učitel posoudí, zda bude absence považována za omluvenou či neomluvenou (v případě dalších zjištěných skutečností). V odůvodněných případech může třídní učitel požadovat lékařské potvrzení nebo jiný úřední doklad o příčině žákovy nepřítomnosti. II. Chování žáků ve škole a při činnostech pořádaných školou 1. Žák přichází do školy vhodně a čistě upraven. Před zahájením výuky si odloží svrchní oděv v šatně a přezuje se. 2. Žák vypracovává domácí úkoly uložené učitelem. Připravuje se na vyučovací hodiny. Jestliže se nemohl na vyučovací hodinu řádně připravit nebo vypracovat domácí úkol, omluví se učiteli na začátku vyučovací hodiny. 3. Žák nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitele. 4. Před začátkem vyučovací hodiny si žák připraví věci potřebné k vyučování. Před hodinou TV se převlékne do cvičebního úboru, před hodinou PV a odbornou praxí do pracovního oděvu, nestanoví-li učitel nebo dílenský učitel jinak. 5. Před ukončením výuky nebo odborné praxe nesmí žáci odcházet bez dovolení učitele či dílenského učitele ze školní budovy nebo místa praxe. 6. Ve školní družině a na internátě se žáci chovají dle pokynů vychovatele. 7. V době odborné praxe se žáci OU řídí pokyny učitele OU.
8. Ve školní jídelně se žáci chovají ukázněně, dodržují hygienická a společenská pravidla stolování. Řídí se pokyny pedagogického dozoru. 9. Při akcích a činnostech pořádaných školou se žáci řídí pokyny učitelů, vychovatelů či jiných pověřených osob. 10. Žák nezcizuje věci, které náležejí jiným žákům, jiným osobám nebo škole. 11. Žákům školy je zakázáno nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek (tabák, marihuana, alkohol a j.) v celém areálu školy. 12. Žákům je na škole při činnostech a akcích pořádaných školou, ve školní družině, na internátě a na odborné praxi zakázáno používat mobilní telefon bez svolení vyučujícího nebo vychovatele. 13. Žák je povinen při výuce, při činnostech a akcích pořádaných školou, ve školní družině, na internátě a na odborné praxi chránit zdraví své a svých spolužáků. Při hodinách TV a PV je povinen dodržovat řád tělocvičny, školních dílen a při odborné praxi řád pracoviště, kde se praxe uskutečňuje. 14. Žákům není dovoleno nosit do školy, školní družiny, internátu a na odbornou praxi předměty ohrožující jejich zdraví, bezpečnost nebo zdraví a bezpečnost jiných osob (zábavnou pyrotechniku, zápalky, nože apod.). 15. Žák šetrně zachází s učebnicemi a školními potřebami a školním majetkem. Žáci OU šetrně zachází s majetkem zařízení, kde vykonávají odbornou praxi. Svévolně jej nepoškozují, jeho případné zničení, poškození či ztrátu jsou povinni uhradit. 16. Za peníze, cenné věci, mobilní telefony aj. škola neručí, pokud nejsou uloženy u vyučujícího, popř. v ředitelně školy III. Pravidla bezpečného chování 1. Žák dodržuje vnitřní řád školy 2. Žák dbá pokynů vyučujícího, i dalších zaměstnanců školy. 3. Žák dodržuje pravidla bezpečného chování v celé budově školy. - Po zvonění sedí v lavici, pokud se vyučující nedostaví do pěti minut po zazvonění, oznámí jeho nepřítomnost v ředitelně nebo kanceláři školy, - Okna ve třídách otevírají a zavírají vyučující. - V době vyučování ani o přestávkách není dovoleno opouštět školu. V průběhu přestávky žáci pobývají ve třídě nebo v prostorách nejbližší chodby. Nezdržují se v prostorách šaten, schodiště a na chodbách mimo určený prostor. Respektují pokyny dozorujícího učitele.
- Po skončení vyučování uklidí žák své pracovní místo a za dozoru vyučujícího přejde do prostoru šaten. Odchází-li žáci do odborných učeben, uklidí si před odchodem své pracovní místo ve třídě. - Každou zjištěnou závadu ohrožující zdraví nahlásí žák neprodleně učiteli, popřípadě jinému zaměstnanci školy (školník, uklízečka). - Utrpí-li žák úraz, je povinen toto neprodleně oznámit vyučujícímu. Jakoukoli ztrátu věci nahlásí žák třídnímu učiteli nebo vyučujícímu. IV. Práva žáků 1. Práva žáků jsou daná Úmluvou o právech dítěte a dalšími právními dokumenty. Takto daná práva se týkají všech žáků. 2. Právní vztahy mezi žákem a školou při dovršení 18. roku věku žáka se řídí obecně platnými právními předpisy (např. omlouvání absence, doručování písemností školou). 3. Předkládat oprávněné návrhy ke zkvalitnění činnosti školy, vážné připomínky a problémy řešit s vedením školy. 4. Požádat vyučujícího o konzultaci. 5. Požádat vyučujícího o zdůvodnění své klasifikace. 6. V nutných případech použít telefonu v kanceláři školy. 7. Na ochranu před psychickým a fyzickým násilím. 8. Na respektování žákova soukromého života. 9. Na přiměřený odpočinek. 10. V době mimo vyučování může žák pobývat ve škole pouze ve školní družině. V. Povinnosti zákonných zástupců 1. Zajistit řádnou docházku žáka do školy. 2. Na vyzvání se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka. 3. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti žáka. 4. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování. 5. Oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku. VI. Práva zákonných zástupců 1. Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka 2. Být voleni do školské rady. 3. Vyjadřovat se k rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich dětí. 4. Požádat o uvolnění žáka z výuky.
VII. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pracovníky školy 1. Pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu nebo školního řádu. 2. Informace poskytnuté zákonným zástupcem žáka jsou důvěrné. 3. Nejméně 3x ročně organizuje škola třídní schůzky. Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek. VIII. Pravidla pro hodnocení vzdělávání a chování žáků 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. 2. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 3. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 4. Při hodnocení a klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt. 5. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. 6. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s dalšími učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 7. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu. 8. Zákonní zástupci jsou o chování žáka informováni třídním učitelem okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu, na třídních schůzkách, průběžně. 9. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel: soustavným diagnostickým pozorováním žáka soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami analýzou různých činností žáka konzultacemi s ostatními učiteli rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka 10. Učitel vede evidenci o každé klasifikaci žáka. 11. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu (neklasifikují žáka ihned po návratu do školy po delší nepřítomnosti, apod.).
Stupně hodnocení prospěchu a chování: Prospěch Kritéria: předměty teoretického zaměření, předměty praktických činností, předměty výchovného a estetického charakteru Stupně hodnocení a jejich charakteristika 1 výborný Žák má v učivu nepodstatné mezery, při vykonávání rozumových a motorických činností projevuje někdy nepatrné nepřesnosti. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele. Projevuje kladný vztah k práci. Praktické činnosti vykonává pohotově a samostatně, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Žák má zájem o umění a estetiku, usiluje o rozvíjení tělesné zdatnosti. 2 chvalitebný Žák má v učivu ojediněle závažné mezery, při vykonávání rozumových a motorických činností projevuje nepřesnosti, které dovede za pomoci učitele korigovat. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele s menšími obtížemi. Projevuje kladný vztah k práci. Praktické činnosti vykonává pohotově a samostatně, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Dopouští se menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Žák má menší zájem o umění a estetiku, méně usiluje o rozvoj své tělesné výkonnosti. 3 dobrý Žák má v učivu závažné mezery a nedostatky, při vykonávání rozumových a motorických činností projevuje časté nepřesnosti. Vědomosti a dovednosti dovede uplatnit jen za pomoci učitele. V praktických činnostech se dopouští chyb, potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Má malý zájem o umění a estetiku, málo usiluje o rozvoj své tělesné kondice. 4 dostatečný Žák má v učivu časté a velmi závažné mezery a nedostatky, při vykonávání rozumových a motorických činností projevuje časté a velmi závažné nepřesnosti. Vědomosti a dovednosti dovede uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. V praktických činnostech se dopouští větších chyb, pracuje bez zájmu. Při práci vyžaduje soustavnou pomoc učitele. Zájem o umění a estetiku je nepatrný, také o rozvoj své tělesné kondice má velmi slabý zájem. 5 nedostatečný Žák si probírané učivo neosvojil a má trvale velmi podstatné mezery a nedostatky při vykonávání rozumových a motorických činností. Nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Žák neprojevuje zájem o práci. V praktických činnostech má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele. Neprojevuje zájem o umění a estetiku ani o svou tělesnou zdatnost.
Výchovná opatření Porušování školního řádu Podmínečné vyloučení, vyloučení žáka OU a PrŠ: za prokázanou krádež v době pobytu ve škole nebo na pracovišti odborného výcviku za hrubé slovní, popř. fyzické útoky proti pracovníkům nebo spolužákům za užívání omamných a návykových látek před výukou, popř. v době výuky za opakované méně závažné porušení školního řádu za opakovanou neomluvenou absenci Podmínečné vyloučení a vyloučení žáka se projednává a schvaluje vždy na pedagogické radě. Při méně závažném porušení školního řádu lze žákovi uložit napomenutí třídního učitele, učitele OV, důtku třídního učitele, učitele OV, důtku ředitele školy. Důtky třídního učitele, učitele OV, ředitele školy se uloží vždy po projednání v pedagogické radě. Pochvaly a jiná ocenění 1. Pochvaly a jiná ocenění se udělují za mimořádný projev aktivity a iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci, za vynikající výsledky ve sportovních, výtvarných, hudebních a jiných činnostech. 2. Návrh na udělení pochval se projedná v pedagogické radě. 3. Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel učitel odborného výcviku zástupce ředitele školy ředitel školy 4. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do elektronického evidenčního systému, na vysvědčení a oznamují se písemně zákonným zástupcům. Chování Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování školního řádu a pravidel slušného chování. Stupně hodnocení a jejich charakteristika: 1 velmi dobré žák dodržuje pravidla školního řádu 2 uspokojivé žák se dopustí závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků 3 neuspokojivé žák se dopustí závažného přestupku nebo se opakovaně dopouští závažnějších přestupků
Východiskem pro udělení snížené známky z chování jsou výchovná opatření udělená žákovi v průběhu pololetí, vždy se zohledňuje jejich dopad na chování žáka, závažnost jeho prohřešku, jejich případné opakování apod. Při udělení výchovných opatření za porušení školního řádu se postupuje vždy přísně individuálně. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení - prospěl s vyznamenáním není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 a průměr prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a chování je hodnoceno stupněm velmi dobré - prospěl není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen stupněm prospěchu 5 - neprospěl je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nebo nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí ani v náhradním termínu - nehodnocen - není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů na konci prvního pololetí Hodnocení žáků ZŠ speciální, ZŠ praktické slovní hodnocení Zásady pro používání slovního hodnocení Slovní hodnocení je konkrétní slovní vyjádření o dosažení úrovně žáka ve vztahu k jeho možnostem. Posuzuje žáka v jeho vlastním vývoji, ve vztahu k minulosti, zároveň naznačuje další možnosti vývoje včetně překonávání nedostatků. Je komplexním pozitivně laděným hodnocením rozvoje osobnosti žáka, neomezuje se tedy jen na popis výkonu, ale postihuje i proces vyučování a učení, zároveň se netýká jen kognitivních procesů, ale rozvoje celé osobnosti včetně sociálních vztahů, úrovně spolupráce, komunikace, tvořivosti atd. Konkrétní slovní hodnocení je také prostředkem k utváření sebehodnocení žáka. Při hodnocení zohledňuje učitel druh a stupeň mentálního postižení žáka, jeho zdravotní stav. Hodnocení má vyjádřit míru zvládnutých vědomostí a dovedností, hodnotí se kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé hodnotící období v rámci svých individuálních možností a schopností. Kritéria pro hodnocení žáků - zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v jednotlivých obdobích - úroveň získaných vědomostí a dovedností - míra zodpovědnosti v přístupu k práci, schopnost vykonávat činnosti smysluplně - úroveň komunikačních dovedností
- míra zodpovědnosti a tolerance, kterou žák pociťuje k sobě i k druhým v rámci svých možností - změny v chování (názorech) i dovednostech žáka - schopnost řešit problémové situace Hodnocení žáků na vysvědčení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech na vysvědčení se hodnotí slovně formou širšího slovního hodnocení. Na konci 1. pololetí lze výsledky vzdělávání hodnotit souhrnně za všechny předměty. Celkový prospěch se na vysvědčení vyjadřuje slovy prospěl(a), neprospěl(a). Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení v případě hodnocení klasifikačním stupněm Stupně hodnocení a jejich charakteristika: 1 je samostatný, přesný, pohotový, správně reprodukuje, je tvořivý, zručný, obratný, snaživý 2 pracuje s pomocí s drobnými chybami, je méně obratný 3 učivo zvládá částečně s pomocí, při práci vyžaduje vedení 4 pracuje pouze s trvalou pomocí, je méně obratný 5 učivo dosud nezvládá IX. Komisionální zkouška 1. Komisionální zkoušku koná žák v případě pochybnosti o správnosti hodnocení a v případě opravné zkoušky. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. Komisionální zkoušku může žák ve II. pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu, nejpozději do 30.9. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník. 2. Žák, který neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná opravné zkoušky. Termín komisionální zkoušky stanoví ředitel školy. 3. V případě přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu zkoušen jen jednou. Žádost o přezkoušení se podává písemně řediteli školy do 3 dnů ode dne, kdy se žák o klasifikaci oficiálně dozvěděl. 4. Komise pro komisionální zkoušku je tříčlenná. Předsedou komise je ředitel školy nebo jím pověřený učitel. Komisi jmenuje vždy ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda v den zkoušky.
5. Formu komisionální zkoušky určí ředitel školy může být písemná nebo ústní. Formu určí vždy tak, aby byla k dobru žáka. 6. Délka komisionální zkoušky nesmí přesáhnout na základní škole l vyučovací hodinu. Na střední škole při přezkoušení z teoretických předmětů 2 vyučovací hodiny, při přezkoušení znalostí z odborného výcviku 3 hodiny. 7. Žák, který nevykoná zkoušku úspěšně, nebo se k ní nedostaví, neprospěl. 8. Při přestupu z jiného jak příbuzného studijního oboru koná žák vždy komisionální zkoušku. V ostatních případech může ředitel školy komisionální zkoušku nařídit. X. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Zapojování žáků do procesu hodnocení ve škole pomáhá rozvíjet jejich schopnosti hodnotit sebe sama. Schopnost zdravého, přiměřeného sebehodnocení patří k důležitým vybavením pro život. Hodnotící a sebehodnotící dovednosti žáků je třeba rozvíjet od počátku školní docházky přiměřeně věku a schopnostem žáků. Předpokladem rozvoje schopnosti sebehodnocení je pravidelné, srozumitelné a konkrétní hodnocení učitele, hodnocení žáků navzájem, hodnocení skutečností kolem sebe, při kterých je vždy uplatňována priorita pozitivního hodnocení. Sebehodnocení je třeba provádět po zvládnutí učiva. Sebehodnocení žáků musí vycházet: - ze znalosti jasných, konkrétních a dosažitelných cílů učení, jejichž plnění lze zkontrolovat; - ze znalosti a porozumění jednoznačně a srozumitelně formulovaným kritériím úspěchu. Sebehodnocení je prováděno průběžně jako sebekontrola, která umožňuje vytvářet zpětnou vazbu i jako závěrečné sebehodnocení, které odráží názor žáka na svou práci, postoje k sobě samému, reflektuje a formuluje vlastní pocity doprovázející učební činnost žáka. Žáci ZŠ speciální mají možnost používat tyto formy sebehodnocení: ústní sebehodnocení žák zhodnotí výsledky své práce jak jsem to zvládl, co se mi podařilo, v čem chybuji, co bych mohl na své práci zlepšit karta sebehodnocení, např.: - usměvavý obličej umím výborně, práce se mi podařila, snažil jsem se - obličej s rovnými ústy umím, ale ještě musím procvičovat - zamračený obličej zatím neumím - sluníčko umím výborně, práce se mi podařila, snažil jsem se - polojasno umím, ale ještě musím procvičovat - prší zatím se mi nedaří
portfolio žáci si sami vyberou nejlepší práce a výrobky do portfolia, což umožňuje vidět jejich pokroky za určité časové období využití softwarových produktů, které umožňují bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí a dovedností V Prostějově dne 11.9. 2010 Školská rada schválila dokument dne 15.9. 2010 Radim Janáček ředitel školy David Műller předseda školské rady