Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v.v.i. v letech

Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v.v.i. v letech 2011-2017

Obsah A. Základní informace 5 B. Informace o výzkumné a vývojové činnosti VÚPSV, v.v.i. 8 C. Popis koncepce 12 D. Personální zabezpečení 23 E. Popis prostorového a materiálně-technického zabezpečení řešení koncepce 25 F. Finanční zabezpečení řešení koncepce 26 3

A. Základní informace A1. Organizační schéma VÚPSV, v.v.i. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA VÚPSV,v.v.i. ředitel zástupce ředitele tajemník výzkumné pracovní skupiny: odd. knihovnicko informačních služeb ekonomicko správní odd. sekretariát trh práce a zaměstnanost sociální ochrana rodinná politika příjmová a mzdová politika sociální dialog a pracovní vztahy teoretické otázky sociální politiky A2. Orgány VÚPSV, v.v.i. a jejich jmenovité složení V souladu se zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění, jsou orgány VÚPSV, v.v.i. Rada VÚPSV, v.v.i. a Dozorčí rada VÚPSV, v.v.i. Členy Rady VÚPSV, v.v.i. k 1. lednu 2010 jsou: - z řad zaměstnanců VÚPSV, v.v.i. - Mgr. Jaromíra Kotíková - Mgr. Aleš Kroupa - PhDr. Věra Kuchařová, CSc. - doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. - prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. - PhDr. Anna Šťastná - z řad odborníků z jiných právnických osob - doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc., vedoucí katedry studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity, Praha - PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc., zástupkyně ředitelky Sociologického ústavu Akademie věd ČR, Praha 5

- PhDr. Helena Úlovcová, náměstkyně ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání, Praha - Ing. Petr Víšek, ředitel SOCIOKLUBu, Praha Členy Dozorčí rady VÚPSV, v.v.i. k 1. lednu 2010 jsou: - Ing. Eva Holánová - Zuzana Krejčíková - PhDr. Václav Kuže - Mgr. Bedřich Myšička - Mgr. Kateřina Jirková - Mgr. Martin Žárský - Mgr. Barbora Hrušková Ředitel VÚPSV, v.v.i. zřídil v uplynulém období na základě doporučení Rezortní hodnotící komise Vědeckou radu VÚPSV, v.v.i. jako svůj poradní orgán. K 1. lednu 2010 jsou členy Vědecké rady VÚPSV, v.v.i.: - PhDr. Běla Hejná, poradkyně pro sociální strategie Magistrátu hl. m. Prahy - doc. JUDr. Iva Chvátalová, CSc., vedoucí katedry právních disciplín a veřejné správy Metropolitní univerzity v Praze - Mgr. Zdeněk Janíček, vedoucí referátu sociálních věcí Městského úřadu v Břeclavi - prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc., ředitel Centra pro ekonomická studia a analýzy Vysoké školy finanční a správní v Praze - Mgr. Aleš Kroupa, zástupce ředitele VÚPSV, v.v.i. - prof. PhDr. Petr Mareš, CSc., pracovník katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně - doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., ředitel VÚPSV, v.v.i. - doc. PhDr. Kvetoslava Repková, CSc., ředitelka Inštitútu pre výzkum práce a rodiny v Bratislavě - prof. Ing. Antonín Slaný, CSc., prorektor Masarykovy univerzity v Brně a vedoucí katedry ekonomie - JUDr. Zbyněk Trojan, děkan fakulty práva The Free Swiss University of St. George s, Praha - doc. MUDr. Vladimír Vurm, CSc., vedoucí katedry veřejného a sociálního zdravotnictví Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích - Mgr. Pavel Wiener, manažer projektu "Přátelská místa", Český červený kříž - prof. Ing. Milan Žák, CSc., rektor Vysoké školy ekonomie a managementu v Praze 6

V návaznosti na měnící se podmínky hodnocení výsledků vědy a výzkumu byla k 1. prosinci 2008 koncipována Ediční vědecká rada VÚPSV, v.v.i.. K 1. lednu 2010 jejími členy byli: - Ing. Martin Holub, Ph.D., VÚPSV, v.v.i. - Ing. Robert Jahoda, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno - Ing. Miriam Kotrusová, Ph.D., Univerzita Karlova, Praha - Ing. Jan Mertl, Ph.D., Vysoká škola finanční a správní, Praha - Ing. Jan Molek, CSc., Jihočeská univerzita, České Budějovice - doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., VÚPSV, v.v.i. - Ing. David Prušvic, Ph.D., Ministerstvo financí ČR A3. Přehled všech činností, kterými se VÚPSV, v.v.i. zabývá Předmětem hlavní činnosti je vědecký výzkum v oblasti politiky zaměstnanosti, trhu práce, rozvoje lidských zdrojů, otázek příjmové a mzdové politiky, pracovních podmínek, sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, systémů sociální ochrany (sociálního pojištění, státní sociální podpory, sociální pomoci), problematiky rodiny, rovných příležitostí, demografického vývoje, vývoje sociální struktury, životních podmínek a životní úrovně. Na podporu vlastní výzkumné činnosti a pro potřeby vědecké veřejnosti a občanů ústav rozvíjí dokumentační, rešeršní, ediční a vydavatelskou činnost, provozuje a rozšiřuje odbornou knihovnu, která je jeho nedílnou součástí. Dále je předmětem hlavní činnosti příprava podkladů a doporučení pro orgány státní správy, zejména pak zřizovatele, a to na základě využití jak aplikovaného, tak i základního výzkumu a činnost prováděná na základě požadavků i jiných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředků tak, jak stanoví 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 341/2005 Sb. Předmětem "další" a "jiné" činnosti mohou dle zákona č. 341/2005 Sb. být činnosti navazující na vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost a dále činnosti sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku instituce. Jedná se zejména o odborné poradenství, konzultace a informační činnost v oblastech působení ústavu, vydavatelskou činnost, školící a vzdělávací činnost, průzkumy a poradenství v oblasti marketingu, poradenství v oblasti personalistiky, certifikaci a posuzování kvality programů a služeb z oblastí působení ústavu, zajišťování a organizování konferencí. Ústav tyto činnosti prozatím neprovozuje. A4. Podíl výzkumu a vývoje na celkové činnosti VÚPSV, v.v.i. ukazatel 2009 - odhad 2010 - plán 2011 - plán počet zaměstnanců předkladatele zabývajících se výzkumem a vývojem (roční průměr) počet přepočtených pracovních úvazků realizovaných ve výzkumu a vývoji (roční průměr) 67 65 58 55 7

B. Informace o výzkumné a vývojové činnosti VÚPSV, v.v.i. B1. Specifikace hlavní výzkumné a vývojové činnosti VÚPSV, v.v.i. VÚPSV, v.v.i. je veřejná vědecko-výzkumná instituce s působností na území České republiky založená zřizovací listinou MPSV ČR. Hlavním cílem vědecko-výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. je přispívat k poznání a k prognózování sociálně-ekonomického rozvoje ve společnosti a připravovat podklady a doporučení pro orgány státní správy, zejména MPSV, a to na základě využití jak aplikovaného, tak i základního výzkumu. Vědecko-výzkumná činnost VÚPSV, v.v.i. je zaměřena především na tyto tematické oblasti: - oblast práce, zahrnující především výzkum otázek politiky zaměstnanosti, trhu práce, rozvoje lidských zdrojů, otázek příjmové a mzdové politiky, nákladů práce, pracovních podmínek, sociálního dialogu a kolektivního vyjednáváni, - oblast sociální, zahrnující především výzkum problematiky důchodového a nemocenského pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci, vývoje sociální struktury, životních podmínek a životní úrovně, - oblast rodiny a sociálních souvislostí demografického vývoje, zahrnující především otázky koncipování rodinné politiky, podpory rodin s dětmi a života ve stáří, harmonizace rodiny a zaměstnání a rovných příležitostí. Nedílnou součástí výzkumu jsou porovnání mezinárodních ukazatelů zaměstnanosti, nákladů práce, výdělkových a příjmových hladin a sociální politiky, významnou činnost ústavu tvoří zpracování rešerší zahraniční literatury. Při plnění svých úkolů VÚPSV, v.v.i. úzce spolupracuje s orgány státní správy, samosprávy, organizacemi odborů a zaměstnavatelů, nestátními neziskovými organizacemi, univerzitními pracovišti a dalšími vědeckými a výzkumnými institucemi, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Vedle vědecko-výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. rozvíjí odborné poradenství, konzultace a informační činnost ve všech oblastech svého působení. Poradenský a informační systém VÚPSV, v.v.i. navazuje bezprostředně na výsledky výzkumu. Na podporu vlastní výzkumné činnosti a pro potřeby vědecké veřejnosti a občanů rozvíjí VÚPSV, v.v.i. soustavnou dokumentační, rešeršní a ediční činnost a kontinuálně rozšiřuje odbornou knihovnu. Od srpna r. 2007 vydává VÚPSV, v.v.i. odborný recenzovaný časopis FÓRUM sociální politiky. B2. Přínos VÚPSV, v.v.i. k rozvoji poznání v oblastech uvedených v bodě B1 v národním a mezinárodním kontextu VÚPSV, v.v.i. je specializovanou institucí zabývající se dlouhodobě otázkami zaměstnanosti, trhu práce, rozvoje lidských zdrojů, otázkami příjmové a mzdové politiky, pracovních podmínek, sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání, sociální ochrany, problematikou rodiny, rovných příležitostí, demografického vývoje, vývoje sociální struktury, životních podmínek a životní úrovně. Význam tohoto výzkumu v posledních letech, především v souvislosti se vstupem ČR do EU, vzrůstá. Shromážděný empirický materiál a vydané monografie slouží především jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy a pro tvorbu sociální, ekonomické a rodinné politiky. Výsledky výzkumné činnosti jsou využívány rovněž na pracovištích zaměřených na základní výzkum v sociální oblasti. VÚPSV, v.v.i. seznamuje 8

prostřednictvím médií s výsledky své činnosti odbornou i širokou veřejnost. Výstupy výzkumné činnosti jsou využívány i jako studijní materiály pro studenty a pedagogické pracovníky vysokých škol. B3. Nejvýznamnější výsledky výzkumu a vývoje uplatněné VÚPSV, v.v.i. v oblastech uvedených v bodě B1 za posledních 5 let (2005-2009) Jednotlivé projekty, které byly v posledních 5 letech ve VÚPSV, v.v.i. realizovány, byly orientovány na řešení nejaktuálnějších otázek transformace sociálního systému. Těžiště přitom bylo položeno jak na sociální, tak na ekonomické aspekty jednotlivých jevů. Výstupy takto orientovaných projektů přispěly: - k objasnění některých sporných otázek souvisejících se zapojením ČR do EU (v tomto směru se jedná zejména o projekty mapující sociálně-ekonomické souvislosti integrace ČR do EU a důsledky našeho vstupu na vztahy s Německem a Rakouskem v oblasti zaměstnanosti, trhu práce a migrace včetně problémů integrace cizinců na trhu práce v ČR, celkové směřování české sociální politiky v perspektivě Lisabonské strategie, legitimitu sociální politiky), - k řešení řady dílčích aspektů transformace důchodového systému (jde zejména o projekty, které byly zaměřeny na charakteristiky vybraných prvků důchodových systémů ve vybraných státech - např. zohlednění výchovy dětí v důchodových systémech, problematika náhradních dob), - ke hledání efektivnosti financování a poskytování sociálních služeb, ke kvantifikaci faktorů limitujících jejich dostupnost a kvalitu jejich poskytování včetně role standardů služeb a kvalifikace pracovníků v sociálních službách, - ke zmapování přístupů státu a sociálních partnerů k řešení otázek zaměstnanosti a situace na trhu práce, kdy se zároveň rozvinuly metody hodnocení politiky zaměstnanosti včetně jejích efektů, metody včasné identifikace problémů uchazečů a "profilig", pravidelně se prováděly predikce vzdělávacích potřeb, - k ověření a následně stanovení optimální úrovně nastavení řady prvků a mechanismů sociálního systému (v tomto smyslu se jedná především o projekty, které byly zaměřeny na charakteristiku významu některých sociálních dávek v rozpočtech jednotlivých typů domácností a na otázky prevence sociálního vyloučení), - ke dlouhodobému monitorování problematiky chudoby a populace ohrožené rizikem chudoby, materiální deprivace, závislostí na sociálních dávkách a efektivnosti různých prvků systému sociální ochrany při prevenci a eliminaci chudoby a materiální deprivace, - k formulování zaměření a cílů explicitní rodinné politiky, hledání jejích efektivních nástrojů, ke zkoumání souvislostí aktuálních demografických trendů vedoucích k demografickému stárnutí (v tomto rámci jsou řešeny např. otázky slaďování rodiny a zaměstnání, forem a efektů přímé a nepřímé finanční podpory rodin, služeb pro fungující a problémové rodiny s dětmi, mezigenerační solidarity), - ke zmapování stavu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání v ČR a k poskytnutí řady doporučení na posílení jeho kapacity. Výstupy těchto a dalších projektů byly prezentovány na řadě seminářů organizovaných v ČR a v zahraničí. Autoři jednotlivých monografií svoje poznatky prezentují v odborném tisku, řada z nich je využívá v rámci pedagogické činnosti. 9

VÚPSV, v.v.i. úzce spolupracuje s významnými mezinárodními organizacemi působícími v sociální oblasti (ILO, Evropská komise, Ekonomická komise Spojených národů pro Evropu-UNECE). Pro tyto organizace byla v uplynulých letech zpracována řada projektů jako například: Mainstreaming social Inclusion, National Report on Decent Work in Czech Republic, Undeclared labour in the Construction Industry, Generations and Gender Survey, projekty zaměřené na integraci cizinců - Moving Societies towards Integration, Immigrants and National integration strategie, případně dlouhodobý monitoring pracovních podmínek a industriálních vztahů v rámci projektů European Industrial Relations Observatory, European Working Conditions Observatory a European Restructuring Monitor. Přehled a anotace dosažených výsledků vztahujících se k předkládanému dlouhodobému koncepčnímu rozvoji v posledních 5 letech je obsažen v příloze č. 1. B4. Mezinárodní spolupráce VÚPSV, v.v.i. ve výzkumu a vývoji B4.a. Kolektivní členství VÚPSV, v.v.i. v nevládních mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje VÚPSV je členem: EISS - European Institute of Social Security B4.b. Individuální členství zástupců VÚPSV, v.v.i. v nevládních mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje Pracovníci VÚPSV, v.v.i. jsou členy těchto mezinárodních organizací v oblasti výzkumu a vývoje: ESA - European Sociological Association ISA - International Sociological Association - Research Committee 19: Poverty and Welfare State ISA - International Sociological Association - Research Committee 11 Sociology of Ageing IUSSP - International Union for the Scientific Study of Population EISS - European Institute of Social Security ESPRN - European Social Policy Research Network B4.c. Smlouvy nebo společné projekty VÚPSV, v.v.i. se zahraničními organizacemi zabývajícími se výzkumem a vývojem V současné době má VÚPSV, v.v.i. uzavřeny tyto smlouvy se zahraničními organizacemi: European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions London Metropolitan University - Working Lives Research Institute Christian Youth Village Foundation of Germany Gesellschaft für Wirtschaft, Arbeit und Kultur Wilke, Maack and Partner 10

B4.d. Další formy mezinárodní spolupráce VÚPSV, v.v.i. VÚPSV, v.v.i. dlouhodobě spolupracuje na projektech organizovaných mezinárodními institucemi (zejména MASZ, ILO a OECD), na řadě projektů individuálně spolupracují jednotliví zaměstnanci. B5. Rozpočet předkladatele na výzkum a vývoj v předcházejících 5 letech v tis. Kč rok institucionální podpora ze stát. rozpočtu účelová podpora ze stát. rozpočtu jiné zdroje specifikace jiných zdrojů 2005 33 967 7 396 6 439 prodej služeb VaV 2006 32 042 9 500 5 880 prodej služeb VaV 2007 33 316 8 835 5 339 prodej služeb VaV 2008 33 829 11 037 3 497 prodej služeb VaV 2009 34 138 7 383 3 570 prodej služeb VaV 11

C. Popis koncepce C1. Vymezení předmětu výzkumné činnosti realizované v koncepci Vědecko-výzkumná činnost VÚPSV, v.v.i. bude stejně jako v předcházejícím období zaměřena především na tyto tematické oblasti: - oblast práce, zahrnující především výzkum otázek politiky zaměstnanosti, trhu práce, rozvoje lidských zdrojů, otázek příjmové a mzdové politiky, nákladů práce, pracovních podmínek, sociálního dialogu a kolektivního vyjednáváni, - oblast sociální, zahrnující především výzkum problematiky důchodového a nemocenského pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci, vývoje sociální struktury, životních podmínek a životní úrovně, - oblast rodiny a sociálních souvislostí demografického vývoje, zahrnující především otázky koncipování rodinné politiky, podpory rodin s dětmi a života ve stáří, harmonizace rodiny a zaměstnání a rovných příležitostí. C2. Současný stav úrovně poznání a výzkumné činnosti v oblasti, která je předmětem koncepce, z mezinárodního a národního hlediska Česká republika při koncipování sociální a ekonomické politiky vychází z moderních koncepcí reagujících na podmínky evropské společnosti na počátku 3. tisíciletí. Pro veřejné diskuse o formulování a realizaci ekonomické, sociální a rodinné politiky je nezbytné mít soustavně k dispozici dostatečné množství aktuálních teoretických a empirických poznatků, které by měly umožnit vést tyto diskuse v odborné rovině a tím i usnadnit hledání cest vedoucích k uzavření celospolečenské dohody o podobě české ekonomické a sociální politiky. Náměty teoretických konceptů společenských věd, základní výzkum a zkušenosti získané v rámci aplikovaného výzkumu vytvářejí předpoklady pro formulování teoretických modelů a koncepcí, které by mohly přispět k obohacení názorového spektra jak ve společensko-vědní oblasti, tak i při praktickém uplatňování ekonomické a sociální politiky. Současně by měly poznatky empirického výzkumu umožnit i realizaci racionálních a efektivních opatření reagujících na konkrétní situace vznikající v různých oblastech jako důsledek ekonomického a sociálního vývoje ve společnosti. Změny, k nimž na počátku 3. tisíciletí dochází ve všech oblastech společenského, ekonomického a sociálního života nejen v naší zemi, ale ve všech vyspělých světových státech, vyžadují, aby výše uvedeným otázkám byla věnována zvýšená pozornost, a to jak v oblasti aplikovaného, tak i v oblasti základního výzkumu. C3. Vztah problematiky koncepce k výzkumnému zaměření VÚPSV, v.v.i Koncepce v plném rozsahu pokrývá zaměření jednotlivých výzkumných pracovních skupin VÚPSV, v.v.i. jako celku, navazuje na jejich činnost v uplynulém období a dále ji v souladu s moderními poznatky rozvíjí. C4. Dosavadní podíl VÚPSV, v.v.i. na řešení problematiky koncepce v národním a mezinárodním kontextu VÚPSV, v.v.i. je jednou ze specializovaných institucí zabývajících se otázkami aplikovaného sociálního a ekonomického výzkumu. Význam tohoto výzkumu v současné době, především s ekonomickou a finanční krizí, vzrůstá. 12

Oblast základního výzkumu je rozvíjena od počátku r. 2001 v souvislosti se založením výzkumného centra v Brně. Shromážděný empirický materiál a vydané monografie slouží jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy, krajské a místní samosprávy při tvorbě ekonomické, sociální a rodinné politiky, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni. Výsledky činnosti VÚPSV, v.v.i. jsou prostřednictvím médií a moderních telekomunikačních spojení (Internet) poskytovány odborné i široké veřejnosti. Na základě spolupráce s odbornými útvary MPSV, ostatními ústředními orgány státní správy, krajské a místní samosprávy, nestátními neziskovými organizacemi a dalšími subjekty dochází soustavně k nárůstu poptávky po výzkumných šetřeních a projektech. Při řešení svých úkolů VÚPSV, v.v.i. úzce spolupracuje s partnerskými organizacemi v zahraničí a s řadou mezinárodních institucí, zejména s MASZ, ILO, OECD, Radou Evropy, Unicef. C5. Vymezení cílů koncepce Dynamika české společnosti se po prosazení základních změn souvisejících s ekonomickou a společenskou transformací nezvolňuje. Naopak, ekonomické, ale zejména sociální změny jsou akcelerovány dalšími procesy probíhajícími v současných evropských společnostech, jako je globalizace, evropská integrace, pohyb k společnosti vědění, demografické změny a procesy migrace. Veřejná a sociální politika se postupně transformuje v mnoha směrech v reakci na tyto procesy. Z hlediska MPSV se jako základní výzvy, které je nutno zohlednit v jeho agendách, projevují obecnější sociální procesy, jako jsou zvyšující se tlaky na konkurenceschopnost ekonomiky (zejména v kontextu ekonomických recesí), dynamika na trhu práce, stárnutí populace, proměny rodinného chování, nárůst pracovní migrace, narůstající diferenciace společnosti. Zmíněné faktory přinášejí pro systém sociální politiky komplexní problémy - vyžadují na jedné straně nutnost reforem jeho financování směrem ke kontrole a omezení růstu veřejného financování těchto systémů při zachování konsenzuálně definovaných sociálních standardů dostačujících k tomu, aby byla omezena rizika sociálního vyloučení, na druhé straně vyžadují trvale usilovat o rozvoj lidského kapitálu, kvalitu života a sociální soudržnosti společnosti. Přijímaná řešení předpokládají celostní a koordinovaný přístup, jenž je mj. založen na permanentní a kvalitní zpětné vazbě opírající se o dlouhodobě rozvíjené poznatkové báze. Zejména je při tvorbě politik významná reflexe výsledků dosavadních sociálněpolitických řešení, vyhodnocování účinnosti opatření, a to jak z hlediska jejich sociálních dopadů, tak i z hlediska dopadů ekonomických, z hlediska udržitelnosti, z hlediska efektivity veřejné správy, popř. z dalších hledisek. Po zapojení České republiky do tvorby politik EU se ukazuje rostoucí potřeba posílení kapacit pro získávání poznatků a hodnocení politik v oblasti práce a sociálních věcí, např. při implementaci agend koordinovaných na úrovni EU a při využívání prostředků Evropských fondů. Postupně také dochází k proměně systému veřejné správy. Na rozdíl od tradičního byrokratického modelu veřejné správy se prosazuje model vládnutí, který je mnohoúrovňový (zahrnuje evropskou, národní, regionální/lokální úroveň) a je založen na horizontálním síťování aktérů na všech úrovních, na decentralizaci a na kontraktualizaci. Uplatňují se nové nástroje řízení a správy - řízení podle cílů s využitím monitorování a hodnocení dopadů politik a programů, i procesu jejich implementace různými úrovněmi řízení veřejné správy. 13

C6. Požadavky kladené na aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí S ohledem na uvedená východiska je možné formulovat tyto požadavky na aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí: - dlouhodobé a permanentní výzkumné sledování klíčových otázek v řadě oblastí, při využití relativně stabilní a přitom kontinuálně rozvíjené metodiky (příkladem může být monitorování procesů migrace, nákladů práce, rizika chudoby a sociálního vyloučení, a to ve vztahu k specifickým cílovým skupinám, predikce vzdělávacích potřeb, evaluace veřejně-politických programů, jako jsou opatření v oblasti trhu práce, sociálních služeb, rodinné politiky, sociálního začleňování včetně integrace cizinců atp.), - syntetizace poznatků dosažených v dílčích oblastech ve vztahu k průřezovým tématům a to při využití poznatků základního výzkumu (jako např. při zkoumání otázky dlouhodobé fiskální udržitelnosti systému sociálního zabezpečení a sociálních služeb při udržení potřebných standardů nebo při formulování účinné explicitní rodinné politiky zohledňující mnohočetné funkce rodiny a její proměny atp.), - silná a dlouhodobá reflexe potřeb praxe projevující se v tématickém zaměření výzkumu, opírající se o společné formulace požadavků na výzkum a v rozpracování výsledků výzkumu z hlediska využití pro potřeby praxe. Tyto základní požadavky mohou být prosazeny dlouhodobou spoluprací MPSV s VÚPSV, v.v.i., jenž má k tomu potřebné předpoklady a know-how. Konkrétně to znamená: - propojení základního a aplikovaného výzkumu uvedením zjištění základního výzkumu do kontextu sociálně politických opatření (to předpokládá dlouhodobé monitorování a propojení obou oblastí), - dlouhodobé sledování opatření v jednotlivých oblastech sociální politiky v zemích EU a zpracovávání komparativních studií, jež pomáhají identifikovat specifiku problémů v České republice i specifiku potřeb sociálněpolitických opatření, - spolupráci se zadavateli (MPSV a jeho odbory) při formulaci zadání pro aplikovaný výzkum a možnost pro MPSV a jeho odbory dlouhodobě a koncepčně ovlivňovat tematický plán výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí formou dlouhodobých úkolů, - dlouhodobé monitorování jednotlivých oblastí sociální politiky při systematickém využití jak standardně shromažďovaných administrativních dat (např. systémy databází OKpráce, databází o příjemcích dávek státní sociální podpory a hmotné nouze), tak i dat ze specifických periodických šetření organizovaných ČSÚ (VŠPS, SRÚ, SILC aj.), jež se opírá o dlouhodobě prováděné metodické kroky, - dopracování zjištění aplikovaného výzkumu do úrovně certifikovaných metodik, případně permanentní reflexe možnosti praktické aplikace dosažených výzkumných výsledků, - diseminaci poznatků v rámci odborné veřejnosti na všech úrovních veřejné správy a mezi studenty na vysokých školách, kteří budou v této oblasti v budoucnu pracovat - prostřednictvím webových stránek, časopisu FÓRUM sociální politiky, organizace workshopů a seminářů, proškolení pracovníků MPSV v aktuálních otázkách řešených sociální politikou. 14

C7. Hlavní tematické okruhy aplikovaného výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí Tematické okruhy aplikovaného výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí je možné vztáhnout ke dvěma hlavním kvalitám, kterými bude tato oblast obecně v delším horizontu ovlivňovat celkový rozvoj české společnosti, tj. - reprodukce a rozvoj lidského kapitálu/potenciálu, - rozvoj kapacit v oblasti řízení a správy. Reprodukce a rozvoj lidského potenciálu Reprodukce a rozvoj lidského potenciálu jsou jedním z klíčových faktorů úspěšného vývoje společnosti. Reprodukce lidského potenciálu se uskutečňuje prostřednictvím řady demografických procesů, jeho rozvoj pak především prostřednictvím nejrůznějších forem vzdělávání, ale i dalších forem jeho kultivace, v nichž sociální politika sehrává klíčovou roli. Obecně je zapotřebí zkoumat trendy v porodnosti, úmrtnosti a migraci, které utvářejí strukturu české populace (věkovou, etnickou, vzdělanostní atd.), která dále ovlivňuje nejrůznější dimenze fungování společnosti. Kvantita, kvalita a struktura lidského potenciálu následně ovlivňují fungování trhu práce, dynamiku vývoje hospodářství a strukturu investic, stav veřejných financí, systém veřejného zdraví, možnosti rozvoje veřejných sociálních služeb, a mimo jiné také chování voličů. Bude potřeba zkoumat, jak se v současné české společnosti lidský potenciál vytváří, jaké jsou na jedné straně faktory a na straně druhé důsledky jeho reprodukce, a též, jaké jsou podmínky a mechanismy rozvoje jeho kvalit. Stejně tak bude potřeba zhodnotit, jak, s jakými výsledky různé veřejné politiky ovlivňují podmínky reprodukce a rozvoje lidského potenciálu v jeho kvantitě, kvalitě a struktuře: především v oblasti politik trhu práce, sociální, rodinné, vzdělávací, migrační, zdravotní a důchodové politiky. Rozvoj kapacit v oblasti řízení a správy Ověřování nových způsobů vládnutí je dnes východiskem pro jejich další rozvoj, jakož i pro adaptace politického systému a veřejné správy na aktuální a budoucí potřeby české společnosti v kontextu globalizace a evropské integrace. Na základě výzkumu konkrétních procesů vládnutí, formování práva, politického systému, veřejné správy a mechanismů tvorby a uplatnění veřejných politik v ČR umožní aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí formulovat konkrétní návody a postupy optimalizace těchto procesů, a to včetně specifických nástrojů řízení a formování a realizace společných politik EU v oblasti práce a sociálních věcí. K výstupům nabízeným praxi budou patřit formulace konkrétních návodů, metodik, nástrojů a inovací v oblasti řízení a správy a účinnějšího zapojení ČR do procesů evropské integrace, půjde o citlivé uplatňování efektivní implementace evropských agend ve vztahu k národním a regionálním potřebám (agend jako je Lisabonská strategie, Evropská strategie zaměstnanosti, Strategie sociální ochrany a sociálního začleňování, strategie rozvoje služeb ve veřejném zájmu, harmonizace soustav sociální ochrany v zájmu usnadnění mobility pracovníků a občanů v rámci EU). Přínosem může být jak dlouhodobý pozitivní multiplikativní efekt přenosu poznatků výzkumu do řídící praxe na účinnost těchto veřejných agend z hlediska stanovených cílů, ale také může jít o otevření nových rozvojových možností těchto agend a v neposlední řadě o významné rozpočtové úspory. 15

C8. Hlavní tematické okruhy pro koncepci aplikovaného výzkumu v oblasti práce a sociálních věcí V rámci obecnějších problémů lze pro VÚPSV, v.v.i. vymezit následující témata, která vyhovují požadavkům uvedeným v předchozím bodě. Tato témata nepokrývají komplexně oblast práce a sociálních věcí, představují především výběr takových problematik, jež vyžadují dlouhodobé a kontinuální sledování a rozpracování, až do úrovně doporučení pro veřejně-politická opatření a metodiky, a to ve vztahu k aktuálním úkolům MPSV. Přehledové, teoreticko-metodologické a komparativní studie o sociálních politikách v zemích EU (OECD) V kontextu sociální dynamiky dochází k procesům proměn (reorientace/modernizace) sociálního státu. Experimentuje se s různými typy řešení v závislosti na národních kontextech a tradicích, politických preferencích a ekonomických možnostech. Česká republika postupně reflektuje společné i specifické trendy sociální politiky, komplexní znalost možností řešení a vhodných kontextů při přijímání klíčových rozhodnutí často není příliš hluboká. Úkolem bude zpracování studií k různým oblastem sociální politiky (podle potřeby a aktuálnosti), které by zachycovaly a porovnaly trendy jejího vývoje v různých národních kontextech a hodnotily účinnost řešení z různých pohledů. V tomto ohledu má VÚPSV dostatek zkušeností, těží z mezinárodní spolupráce, přístupu k mezinárodním databázím a vybavení knihovní a rešeršní službou. Přehledové studie o společných sociálních agendách v zemích EU Přes klíčový význam národních kontextů v oblasti sociální politiky jsou v rámci EU řešeny určité prioritní oblasti a uplatněny přitom obecnější cíle a zásady. Podobně je Česká republika zavázána v rámci regulací evropského práva a jeho rozvedení v doporučeních EK a také v rámci otevřené metody koordinace řešit určité problémy a prosazovat přitom určité obecnější cíle a principy. Poznatky o pozici ČR v rámci zemí EU mohou efektivně napomoci při stanovení budoucích priorit (a jejich projednání s orgány EK, efektivní čerpání prostředků z evropských fondů). Úkolem v této oblasti bude průběžně a dlouhodobě: - hodnotit, jak si Česká republika vede ve specifických evropských sociálních agendách: Lisabonská strategie, Evropská strategie zaměstnanosti, Strategie sociální ochrany a sociálního začleňování, vznikající agendy rozvoje služeb ve veřejném zájmu atp., - nacházet rezervy, ale také příklady dobré praxe vhodné k následování. Jedná se o komplexní úkol, který vyžaduje dlouhodobější expertizu v oblasti uvedených agend a současně nezávislý, i když k národním specifikám citlivý přístup. Dlouhodobé sledování a hodnocení procesu utváření ceny práce Procesy utváření mezd a nákladů práce spojují ekonomickou a sociální sféru, působí na vztahy mezi sociálními partnery a dalšími sociálními skupinami, ovlivňují konkurenceschopnost domácích podniků a kvalitu pracovní síly a odrážejí mechanismy rozdělovacích a přerozdělovacích procesů. Jejich nominální i reálná úroveň 16

je ve vzájemné interakci s pohybem a úrovní HDP, produktivitou práce a cenovou hladinou, jejich struktura odráží souvislosti politického, ekonomického a sociálního pohybu. Cena práce a mechanismy jejího utváření ovlivňují sociální strukturu, chování obyvatelstva, politiku veřejných rozpočtů, chování podnikatelských subjektů. Pokračující proces cenové a mzdové konvergence bude doprovázet řada nerovnováh na trhu, zejména na trhu práce, a v příjmech jednotlivých skupin obyvatelstva s nebezpečím sociálních napětí. Hlavním zaměřením bude výzkum faktorů a sociálně-ekonomických souvislostí utváření ceny práce, pohybu přímých a vedlejších nákladů práce, vývoje výdělků a jejich diferenciace, příjmů a výdajů obyvatelstva, resp. vybraných sociálních skupin. V těchto souvislostech se otevírají otázky minimálních příjmových standardů (životní minimum, minimální mzda aj., jejich testování v podmínkách České republiky, vymezení sociálněekonomických hranic jejich únosnosti a rizik), rovných sociálních, pracovních a mzdových podmínek. Příjmová hladina (zejména úroveň nominálních a paritních příjmů v sociálním a regionálním průřezu) a životní a pracovní podmínky ovlivňují nadnárodní migraci pracovní síly. V podmínkách volného pohybu osob v zemích ES bude předmětem výzkumu potencionální a skutečný výjezd české pracovní síly a souvislostí se strukturou nabídkové strany na tuzemském trhu práce. Dlouhodobé monitorování problematiky sociální diferenciace a marginalizace, sociálního vyloučení a chudoby, stejně jako i vybraných opatření, které napomáhají jejich předcházení a omezení Přes dlouhodobě pozitivní trendy společenského a ekonomického vývoje dochází z řady objektivních i subjektivních důvodů k procesům sociální diferenciace, polarizace, marginalizace a sociálnímu vylučování v řadě dimenzí (chudoba a materiální deprivace jsou jejich základním projevem). Řešení sociálních tenzí je pak relativně komplexním úkolem, v němž sehrává roli více oblastí sociální politiky. Česká republika zatím v této oblasti doposud především přebírá hodnocení EK prováděná na obecnější úrovni, existují již ale také tematicky specializované monografie VÚPSV, v.v.i. k této problematice. Úkolem bude nadále dlouhodobé monitorování uvedených trendů s využitím různých vzájemně se doplňujících zdrojů dat s aspirací dále vyvinout specifické národní ukazatele (podle doporučení EK) zohledňující národní kontext a zahrnující národní, regionální i lokální úrovně. Současně bude úkolem hodnocení vybraných oblastí politik (dávkové systémy, ale také opatření pro zaměstnanost, sociální služby a bydlení pro předcházení a omezení sociálního vyloučení, chudoby a deprivace). K tomu budou využívána jednak periodická šetření, jako je SILC, SRÚ v kombinaci s dalšími zdroji (využití databází příjemců sociálních dávek atp.) a se speciálně prováděnými šetřeními. V tomto směru má VÚPSV značnou zkušenost s prací se všemi uvedenými typy databází a má rozpracovány i vlastní metodické postupy. Cílem je postupné vyvinutí a monitorování souboru indikátorů - "národního barometru chudoby a sociálního vyloučení". Dlouhodobé sledování a hodnocení faktorů, které způsobují nerovnováhy na trhu práce, a hodnocení opatření, která tyto nerovnováhy odstraňují Dynamika na trzích práce se v důsledku zvyšování požadavků na ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost zrychluje. Vznikají strukturální nerovnováhy, jež více dopadají tam, kde schopnost adaptace na změny zaostává nebo je blokována 17

objektivními okolnostmi. Nejvíce se tyto nerovnováhy projevují jako problém dlouhodobé nezaměstnanosti. S ohledem na tento problém se prosazují v rámci zemí EU v závislosti na národních specifikách (vedle strategie růstu, jež generuje tvorbu míst a podpory ekonomických pobídek k zaměstnání) další strategie, které zpružňují trh práce. Patří k nim strategie flexijistoty, strategie tzv. aktivace a další, stále významnější projekty a opatření, která jsou financovaná v rámci evropských fondů (např. sociální ekonomika a sociální podnik). Ovšem již řada zahraničních studií ukázala, že existují nejrůznější modely těchto strategií a že v různých kontextech mají různé účinky. Česká republika zatím uplatnila jen některé prvky takových strategií, ale pracuje běžně s projekty, jež jsou financovány evropskými fondy. K jejich dalšímu rozvoji je mj. potřebná zpětná vazba o faktorech, které způsobují nerovnováhy na trhu práce, a především pak o dopadech využívaných opatření v českém kontextu a konečně také inspirace z hlediska dalších možností a opatření. Úkolem bude proto dlouhodobé sledování situace z hlediska působení faktorů, jež způsobují poruchy na trhu práce a zejména pak vedou k dlouhodobé nezaměstnanosti, dále hodnocení efektů opatření aktivní politiky zaměstnanosti, při postupném zahrnutí dalších opatření v oblasti flexijistoty a aktivace, jako jsou změny v oblasti pracovní ochrany a kolektivního vyjednávání, dávkové a daňové systémy, individuální práce s nezaměstnanými atp. Přitom budou využity jednak databáze o nezaměstnaných (OKpráce), VŠPS, speciální šetření kvantitativního i kvalitativního typu a další data a specifické případové studie k vybraným typům opatření. Budou hledány a koncipovány nové postupy či metodiky hodnocení situace na trhu práce a práce s nezaměstnanými a nové cesty a postupy podporující sociální soudržnost společnosti. Výše uvedenými problémy a postupy se VÚPSV, v.v.i. již zabývá, mj. vyvinul originální metodický postup k sledování efektů opatření v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti či postup hodnocení rizikovosti uchazečů z hlediska získání zaměstnání, metodiku předvídání vzdělávacích potřeb na trhu práce. Monitorování procesů migrace a politik integrace cizinců na trhu práce a ve společnosti V poslední době se procesy migrace stávají na jedné straně nástrojem řešení nerovnováh na trhu práce, jakož i přirozeným sociálním jevem, na druhé straně prohlubují sociální a kulturní diverzitu společnosti a přinášejí dezintegrační rizika, jakož i možné zdroje sociálního vyloučení a sociálních patologií. V České republice tyto procesy nabývají na intenzitě a do budoucna se zdají být jedním z nejvýznamnějších iniciátorů některých sociálních změn. Současně provedené studie (mj. i VÚPSV, v.v.i.) ukazují, že strategie zvládání problémů integrace cizinců v české společnosti nejsou příliš rozvinuté ani účinné. Úkolem v této oblasti bude dlouhodobé monitorování procesů migrace v ČR, problémů pracovní a sociální integrace cizinců v ČR, sledování a hodnocení vhodnosti a účinnosti politik integrace na národní i lokální úrovni ve vztahu k různým skupinám migrantů. Kromě toho bude dlouhodobě sledována pracovní migrace českých občanů a hodnoceny její důsledky pro český trh práce. VÚPSV, v.v.i. v této oblasti disponuje již rozvinutými metodickými postupy, rozpracoval v poslední době komplexnější postupy hodnocení integrace cizinců a politik integrace, má ambice a kapacitu dále tyto postupy rozpracovat. Hodnocení politiky sociálních služeb v širší perspektivě Sociální služby - a jak ukazuje studie EK, také šíře pojaté služby ve veřejném zájmu - se stávají v modernizovaném pojetí sociální politiky klíčovou oblastí, nejen z hlediska 18

potřeb stárnoucí společnosti, ale i z hlediska potřeb harmonizace rodiny a zaměstnání, sociálního začleňování atd. Přitom se zde typicky projevuje potřeba decentralizace a lokalizace politiky sociálních služeb a formování partnerství veřejné správy, neziskového sektoru a soukromého sektoru (včetně principu kontraktace). Dochází pak k řešení složitých otázek financování, decentralizace, partnerství, rozvoje standardů služeb a jejich profesionalizace, efektivnosti. Česká republika se postupně připojuje k těmto trendům, zákon o sociálních službách z roku 2006 je jen jedním z důležitých kroků, lze proto očekávat posilování těchto trendů v budoucnu. Úkolem v této oblasti bude dlouhodobý výzkum a řešení efektivnosti sociální služeb a to jak efektivnosti ekonomické (vhodné formy a rozsah i cílenost financování), tak i efektivnosti sociální (dostatečné pokrytí, rozsah a spektrum služeb, standardy kvality atd.) s dlouhodobým cílem rozpracovat doporučení a metodiky vedoucí k vyváženosti v efektivnosti sociálních služeb a postupně i služeb ve veřejném zájmu z uvedených hledisek. VÚPSV, v.v.i. se již klíčovým aspektům uvedené problematiky věnuje, dlouhodobým cílem bude proto prohloubení a rozšíření výzkumu v naznačené širší perspektivě. Hodnocení trendů demografického vývoje a možností rodinné politiky v návaznosti na další veřejné politiky čelit jeho sociálním dopadům Soudobé demografické procesy, zejména pokles porodnosti a prodlužování lidského života, vytvářejí i v České republice relativně nové podmínky pro život v rodinách, a tím i potřeby rodin. Ty vyplývají zejména z vývoje věkové struktury, poznamenané rostoucí nerovnováhou podílu nejstarších a nejmladších kohort, a z poklesu závaznosti manželských a mezigeneračních rodinných vztahů. Dlouhodobě se mění vztah mezi plněním rodinných funkcí a jejich institucionální podporou a těsnost kooperace veřejné a soukromé sféry ve výchově a přípravě nastupujících generací (lidského kapitálu). Vzhledem k populačnímu stárnutí musí rodinná politika zohledňovat potřeby rodin ve všech fázích rodinného cyklu, což znamená více věnovat pozornost seniorům v rodinách. Rodinná politika musí být chápána velice široce mj. též proto, aby do ní bylo možné zapojit spektrum relevantních aktérů - kromě ústředních orgánů také obce a neziskový sektor, ale i samotné rodiny a širší rodinné sítě. Vnější podporu ekonomicko-zabezpečovacích funkcí rodiny je třeba chápat nově, nejen jako nástroj propopulačních opatření, ale jako podporu plnění funkce výchovné a socializační. Analýzy aktuálních životních podmínek rodin poukazují na stále nedostatečné rozvinutí rolí obcí a sociálních sítí v podpoře rodin, a to jak z hlediska koncepce jejich úlohy, tak z hlediska praxe a prohlubování prorodinného klimatu na různých strukturálních úrovních. Úkolem v této oblasti bude na základě analýz a prognóz demografického vývoje studovat potřeby rodin v různých fázích rodinného a životního cyklu. Cílem by mělo být hledání forem uspokojování těchto potřeb v rámci rodiny a za podpory státu a dalších subjektů a také hledání jisté rovnováhy mezi autonomií rodin a společenskou podporou jednak tam, kde rodiny samy nezvládají plnit své role, a jednak tam, kde je pro přípravu nových generací třeba propojit specifické role a přínos různých aktérů. VÚPSV, v.v.i. v této oblasti usiloval o propojení různých přístupů ke zkoumání rodin, mj. z hlediska slaďování rodinných a profesních rolí, z hlediska potřeb jednotlivých členů rodin v různých fázích rodinného cyklu a v různých formách rodin (např. neúplných, vícedětných), z hlediska vztahu finančních a nefinančních forem společenské podpory, stejně jako o analýzu působení vybraných forem institucionální podpory rodin. 19

Hodnocení trendů v rozvoji kapacity veřejné správy a vládnutí ve vztahu k sociální politice Modernizace sociální politiky a prosazování nových multisektorově provázaných řešení na národní, regionální a lokální úrovni za účasti více aktérů předpokládá významné transformace v systému řízení a správy veřejné politiky - souhrnně jsou označovány termíny new public governance, new public management, new public administration. Tyto transformace souvisejí i se zaváděním agend EU, jako je Lisabonská strategie a další v rámci otevřené metody koordinace. Např. v posledních dvou desetiletích došlo v řadě evropských zemí k zásadním změnám v systému veřejné správy a regulace v oblasti trhu práce, v oblasti sociálních služeb, v oblasti poskytování sociální pomoci formou dávek a dalších integračních opatření. Počáteční kroky v oblasti systému veřejné správy v některých oblastech sociální politiky se začínají (i když v omezené míře) již prosazovat i v České republice, není však zatím dostatek poznatků o kapacitě institucí veřejné správy zvládat tyto procesy ani o významu těchto změn pro zefektivňování sociální politiky v dotčených oblastech. Úkolem v této oblasti bude dlouhodobý výzkum a sledování probíhajících institucionálních a regulačních změn v systému veřejné správy, a to ve vztahu k uplatňování významnějších změn v různých oblastech sociální politiky. S tím souvisí i vyhodnocování kapacity institucí veřejné správy k institucionálnímu učení a transformaci systému governance a následně k prosazování potřebných opatření v oblastech sociální politiky. Půjde o hodnocení vazby mezi změnami v systému governance, zkvalitňováním institucionální kapacity a efektivitou veřejné správy při implementaci opatření sociální politiky, zejména při zavádění nových agend (jako jsou např. projekty financované evropskými fondy či reformy v oblasti služeb zaměstnanosti, sociálních služeb atp.). Zkoumání v tomto směru teprve započalo, pro příští období představuje ovšem jeden z nejvýznamnějších směrů studia veřejné a sociální politiky, mj. i s ohledem na schopnost zavádění agend EU a využívání zdrojů evropských fondů. VÚPSV již tato hlediska identifikoval a dílčím způsobem uplatnil při hodnocení některých oblastí sociální politiky, jako je např. agenda sociálního začleňování, zejména s ohledem na začleňování některých cílových skupin (Romové, migrující cizinci), aktivní politika zaměstnanosti, sociální služby, sociální pomoc. Disponuje také kapacitou rozvinout tato hlediska hodnocení v uvedených i dalších oblastech sociální politiky. Monitorování vývoje sociálního dialogu a pracovních podmínek Sociální dialog se v Evropě vytvářel postupně s procesem evropské integrace. Lze říci, že dnes je evropský sociální dialog považován za jednu z hnacích sil sociální politiky, kdy spolupráci sociálních partnerů vyžaduje realizace řady konkrétních sociálních opatření přijatých v EU. Sociální dialog je zejména chápán jako jeden ze zdrojů úspěšné politiky zaměstnanosti. Obsahový horizont a dosah sociálního dialogu v EU ovšem přesahuje rámec sociální politiky a politiky zaměstnanosti a postupně získal funkci nástroje tvorby právních norem. S ohledem na relativně krátkou historii moderního sociálního dialogu v ČR je jasné, že v ČR se teprve postupně vytvářejí nebo posilují nezbytné existující infrastruktury, tj. vedle správních orgánů (státních i samosprávných), justičních orgánů rovněž organizace nestátní včetně reprezentací sociálních partnerů na všech úrovních. S připojením se k EU je zájem ze strany Unie na tom, aby sociální dialog a organizace sociálních partnerů fungovaly i v ČR na srovnatelné úrovni. Posouzení stávajících 20

kapacit a identifikace rozvojových bariér jak sociálních partnerů, tak sociálního dialogu jako celku bude hlavním cílem výzkumu v této oblasti. Výzkumné projekty se proto zaměří na rozsah a problémy spojené s úbytkem členské základny, na institucionální uspořádání a kapacitu organizací sociálních partnerů, na jejich schopnost kolektivně vyjednávat a spolupodílet se na tvorbě pracovních podmínek v nejširším slova smyslu na celostátní, sektorové a podnikové úrovni. Vzhledem k tomu, že sociální partneři jsou vlivnou zájmovou skupinou, která se podílí na tvorbě sociální politiky, budou rovněž sledovány dopady výsledků sociálního dialogu na trh práce, včetně mzdové úrovně zaměstnanců, a na oblast sociálního zabezpečení. Projekty v oblasti pracovních podmínek budou zaměřeny na mapování jednotlivých faktorů pracovních podmínek a na jejich dopad na zdravotní stav pracovníků. Tyto faktory ovlivňují zdravotní stav, který budeme "měřit" na základě subjektivního pocitu zdraví, tj. subjektivně udávaných zdravotních komplikací, které dotázaná osoba dává do souvislosti s výkonem své práce. Přínos tohoto přístupu spatřujeme v tom, že vedle celé řady charakteristik pracovních podmínek zjišťujeme i související zdravotní obtíže. Jedná se o sledování obtíží, které nejsou zahrnuty v oficiálních sledovaných statistikách nemocí z povolání. Jediná možnost evidence těchto zdravotních komplikací je právě prostřednictvím dalších výzkumů. Mezi klasické případy patří například stres, který může v různé míře iniciovat vážnější zdravotní obtíže. C9. Strategie a metody řešení uplatněné v rámci koncepce VÚPSV, v.v.i. VÚPSV, v.v.i. pracuje na základě projektové formy organizace. Všichni výzkumní pracovníci mají své stálé místo v jednotlivých výzkumných pracovních skupinách, které dlouhodobě sledují rozvoj poznání v příslušných tematických oblastech. Konkrétní výzkumné projekty řeší výzkumné týmy složené z pracovníků jedné nebo více tematických skupin podle vypracovaného harmonogramu prací, čímž je vytvořen důležitý předpoklad flexibilní organizace a multidisciplinárního přístupu při řešení úkolů přesahujících zaměření jednotlivých výzkumných pracovních skupin. Dlouhodobý koncepční rozvoj poznání jednotlivých tematických okruhů bude v následujících letech realizován prostřednictvím dílčích výzkumných projektů, které budou každoročně zpracovány v rámci plánu výzkumné činnosti VÚPSV, v.v.i. tak, aby byla zabezpečena kontinuita v předmětných oblastech. Výčet jednotlivých otázek a témat výzkumu v uvedených oblastech nemá vyčerpávající charakter, pro potřeby sestavení jednotlivých ročních výzkumných plánů nemůže být mechanicky přebírán. Jde o témata, která se v konkrétních projektech mohou velmi významně prolínat a doplňovat, jejich dynamika bude každoročně reflektována při sestavování plánu výzkumné činnosti. Na projekty financované v rámci koncepce VÚPSV, v.v.i. z institucionálních prostředků budou navazovat účelově financované projekty, které budou tvořit stále významnější finanční zdroje na krytí činnosti VÚPSV, v.v.i.. Rozsah takto získaných finančních prostředků je však velmi obtížné prognózovat, neboť závisí na celkovém objemu finančních prostředků, které budou uvolněny Technologickou agenturou ČR a jednotlivými ústředními orgány státní správy na realizaci grantových programů, na úspěšnosti VÚPSV, v.v.i. při jejich vyhodnocování a poptávce ostatních institucí (vč. mezinárodních) po zpracování jednotlivých dílčích studií a projektů. Pro zabezpečení vyšší teoretické úrovně jednotlivých studií bude pozornost zaměřena na soustavné zvyšování kvalifikační struktury pracovníků, přičemž důraz bude položen jak na soustavné zapojování především mladých perspektivních pracovníků do vědecké 21

přípravy ve formě doktorského studia (v současné době je zapojeno do doktorského studia celkem 13 pracovníků VÚPSV, v.v.i.), tak i na jejich širší zapojování do pedagogického procesu (habilitační a profesorská řízení). I nadále bude rozvíjena osvědčená forma řízení lidských zdrojů za pomoci metody tzv. "koučingu", kdy zkušení výzkumní pracovníci vedou mladé začínající pracovníky. Budou hledány možnosti financování studijních pobytů odborných pracovníků na zahraničních univerzitních a výzkumných pracovištích a naopak zahraničních pracovníků na půdě VÚPSV, v.v.i. Na plnění úkolů vyplývajících z koncepce VÚPSV, v.v.i. se bude podílet oddělení knihovnicko-informačních služeb, které zabezpečuje nezbytnou informační podporu výzkumu. Jeho základem je odborná knihovna a dokumentační oddělení. V souladu s potřebami výzkumu a celkovým vývojem v oblasti práce a sociálních věcí jsou zde shromažďovány a systematicky zpracovávány informace z dané oblasti, fond knihovny je průběžně rozšiřován a aktualizován. Zvýšená pozornost je zaměřena na monitorování informací o významných změnách a novinkách. Oddělení poskytuje komplexní knihovnické, bibliograficko-informační a rešeršní služby pracovníkům VÚPSV, v.v.i., MPSV i pracovníkům jiných výzkumných a vědeckých institucí a dalším zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti. Velké úsilí je trvale věnováno zvyšování dostupnosti informací. Oddělení rovněž zajišťuje vydávání a distribuci odborného recenzovaného časopisu FÓRUM sociální politiky, monografií a jiných výstupů VÚPSV, v.v.i. a prezentaci VÚPSV, v.v.i. a výsledků jeho činnosti prostřednictvím Internetu. V rámci finančních možností bude probíhat kontinuální modernizace oddělení (např. digitalizace "zlatého fondu" České sociální politiky), zejména ve smyslu rozšiřování knihovního fondu a vyšší dostupnosti shromažďovaných informací. C10. Časový harmonogram řešení koncepce VÚPSV, v.v.i. S ohledem na potřebu zabezpečení dlouhodobého kontinuálního sledování jednotlivých tematických oblastí se navrhuje, aby koncepce VÚPSV, v.v.i. byla schválena na období následujících sedmi let (tedy let 2011-2017) s tím, že by byla realizována prostřednictvím ročních plánů výzkumné činnosti. Vzhledem k zásadním změnám v hlavních principech hodnocení výsledků vědy a z nich vyplývajících objemů finanční podpory v rámci tzv. institucionální dotace bude nezbytné na realizaci řady výše naznačených úkolů získávat finanční prostředky v rámci účelové podpory výzkumu, což může významným způsobem limitovat rozsah naplnění uvedených cílů v naznačených hlavních výzkumných oblastech. C11. Předpokládané výsledky řešení v rámci koncepce VÚPSV, v.v.i. Základními výstupy projektů realizovaných v rámci koncepce VÚPSV, v.v.i. budou: - návrhy certifikovaných metodik pro řešení jednotlivých výzkumných okruhů (realizace tohoto cíle je podmíněna přijetím, resp. úpravou příslušných aktů řízení ze strany MPSV ČR), - knižní monografie publikované v písemné a elektronické podobě (www.vupsv.cz), - odborné články publikované v odborných recenzovaných a v impaktovaných časopisech. Tímto způsobem bude zabezpečena široká prezentace získaných poznatků a výsledků. Veškeré výstupy budou zasílány k využití všem úsekům MPSV a dalším vybraným odběratelům. Významné projekty budou ukončeny formou semináře nebo konference. 22