Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských věd Člověk v dějinách poznávání dějin Ročník 1 Materiál číslo 1 Zpracoval Jindřich Štrobl
Historie a vývoj společnosti
Historie je věda o dějinách a o vývoji celé společnosti chronologicky popisuje konkrétní historická fakta a zákonitosti, díky kterým můžeme lépe rozpoznat dnešek i minulá období
Periodizace dějin lidstva pravěk: 3 mil. 10 tisíc př. n. l. starověk: 10 tisíc př. n. l. 500 n. l. (zánik Římské říše) středověk: 500 16. století (od revolucí do r. 1644) novověk: 16. století dodnes
Pravěk Starší doba kamenná PLEISTOCÉN nejstarší paleolit (homo habilis) starší paleolit (homo erectus) > 3 1 mil. př. n. l. > 1 mil. 250 tis. př. n. l. střední paleolit (homo sapiens neandertalensis) - > 250 tis. 10. tis. př. n. l. mladý paleolit (homo sapiens sapiens) > 40 tis. 10 tis. př. n. l.
Charakteristika výroba kamenných a kostěných nástrojů k lovu keramiky (figurky zvířat a žen) tzv. venuší základem byl lov mamutů a sobů, sběr jedlých rostlin, plodů a kořínků
Společenství tohoto období lidé žijí ve skupinách, používají artikulovanou řeč, stěhují se za zvířaty úkryty hledají ve skalních převisech a jeskyních vznikala tábořiště např. v Dolních Věstonicích se společným hrobem tří jedinců vznikají jeskynní malby s tématikou lovu a uctíváním ženského kultu
Mezolit Střední doba kamenná (mezolit) trvá sběr plodin a rostlin objevuje se po oteplení rybolov usazování skupin lidí vytváří lovecké revíry důležitou zbraní je luk pomocníkem člověka pes
Neolit Mladší doba kamenná (neolit neos = řec. mladý) neolit (7 5,2 tis. př. n. l.) člověk si ovládá přírodu, získává stálý zdroj rostlinné i živočišné obživy lidé se mění z lovců a sběračů na primitivní zemědělce
Neolit II. pěstují obilniny a luštěniny objevuje se chov domestikovaných (zdomácnělých) zvířat -ovce, hovězí dobytek, prasata. k výstavbě trvalých sídlišť používali dřevo, kámen, hlínu a sušené cihly používají k práci primitivní srpy, kamenné mlýnky na obilí a vertikální stavy pro výrobu tkanin
Neolit III. dostatek obživy umožnil růst počtu obyvatel a základ společnosti se staly rodiny a rody toto období označujeme neolitickou revolucí (přeměna přírodního prostředí v kulturní krajinu) dochovala se tzv. lineární keramika
Eneolit Pozdní doba kamenná poslední období doby kamenné rychlý rozvoj společnosti díky objevu nového materiálu kovu nejdříve měď, v podobě plíšků a hrudek byly získávány tavbou později zlato a stříbro
Eneolit II. Kámen zůstával i nadále základním materiálem, rozvíjelo se hornictví v tomto období se objevuje KOLO usnadňující přepravu, vůz i oradlo tažené dobytkem primitivní lidé používali jho a jařmo pro práci a ochočování koní
Eneolit III. vznikali konflikty kvůli rozdílům v majetkových poměrech rostla úloha mužů v rodině i společnosti, nastává změna z matriarchátu na patriarchát dodnes existují kruhové kultovní stavby např. Stonehenge v Anglii.
Doba bronzová doba bronzová 3,5 1,1 tis. př. n. l. vzniká nový materiál BRONZ (slitina mědi a cínu), která byla tvrdší než měď rozvíjí se řemeslná činnost, výroba kovových nástrojů, zbraní a ozdob r. 1900 př.n.l. se dostává znalost bronzu do Evropy (u nás Únětice u Prahy) rozvoj pracovních nástrojů, seker a srpů lidé používali pohřbívání žárem, tedy popel zemřelých byl ukládán do keramických nádob
Doba železná znalost výroby železa se datuje přibližně od r. 1500 př. n. l. charakteristické je vznik kovářských dílen, hutnictví železa a používání v zemědělství (sekery, hroty kopí a šípů) v zemědělství se zvýšil chov koní, kuru domácího a zdokonalily se vozy (dvou a čtyřkolá) vlastnictví vozů bylo výrazem bohatství
Keltové u nás na našem území se usazují keltské kmeny Bojů, dle latinského názvu Bojohemium (Bohemia) Keltové používali kruhové rotační mlýnky a hrnčířské kruhy základem společnosti byly rodiny a rody, s vůdčí rolí muže
Keltové u nás zvláštní postavení měli druidové kněží, vykonávající náboženské obřady a předávali získané vědomosti dalším generacím ve 2. století př. n. l. budují Keltové na českém území opevněná hradiště (oppida) jako správní a hospodářská střediska nejstarším oppidem u nás je Závist nad Zbraslaví, Hrazany u Prahy
Použitá literatura a zdroje Prof. Ph.Dr. Petr Čornej, Dr.SC, Doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc., PaeDr. František Parkan, PhDr. Milan Kudrys; Dějepis pro střední odborné školy; SNP pedagogické nakladatelství, akciová společnost v Praze 2003 Microsoft office 2010