PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4, IČ KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, PRAHA 2

OBJEDNATEL A POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU OBECNÍ ÚŘAD NUČICE KUBROVA 31, 252 16 NUČICE, IČ 00233668 STAROSTKA OBCE LUDMILA SVOBODOVÁ TEL. 311 678 715, FAX 311 670 123 e-mail obec.nucice@volny.cz ZHOTOVITEL A VÝKONNÝ POŘIZOVATEL ÚP PRISVICH, s.r.o. NA NÁMĚSTÍ 63, 252 06 DAVLE, IČ 271101053 KANCELÁŘ ZELENÝ PRUH 99/1560, 140 02 PRAHA 4 JEDNATEL ING. LADISLAV VICH TEL. 241 444 053, FAX 241 444 053 e-mail prisvich@prisvich.cz PROJEKTANT ÚZEMNÍHO PLÁNU KUBIŠTOVA 6/1101, PRAHA 4, IČ 66473021 KANCELÁŘ TROJICKÁ 1/386, 128 00 PRAHA 2 VED. PROJEKTANT ING. AKAD. ARCH. PETR FOGLAR ZPRACOVATELÉ ING.PAVEL HOLUBEC ING. AKAD. ARCH. PETR FOGLAR ING.ARCH.ZUZANA FOGLAROVÁ TEL.,FAX 224 919 889 e-mail foglar@foglar-architects.cz PŘÍSLUŠNÝ KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE, IČ 70891095 ODBOR ÚZEMNÍHO A STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ ODD.ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ, VED. ING.JAROSLAV SMÍŠEK TEL. 252 280 946, FAX 257 280 775 DATUM ZPRACOVÁNÍ: 06-2013

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC : A) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území... 1 A.1) Politika územního rozvoje ČR... 1 A.2) Územní plánovací dokumentace kraje... 1 A.3) Návaznost na sousedící obce... 5 B) Vyhodnocení splnění požadavků zadání, popřípadě vyhodnocení souladu s pokyny k úpravě návrhu územního plánu... 5 B.1) Okolnosti pořízení územního plánu Nučice... 5 B.2) Použité podklady... 5 B.3) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze Zadání... 6 C) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst. 1 SZ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení... 6 D) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení... 7 D.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení... 7 D.1.1) Pojetí územního plánu... 7 D.1.2) Územní koncepce... 7 D.1.2.1) Základní územní segmenty... 7 D.1.2.2) Plochy s rozdílným způsobem využití... 8 D.1.2.3) Nástroje realizace územní koncepce... 8 D.1.2.4) Stručný návod jak číst územní plán... 9 D.2) Historický vývoj řešeného území... 9 D.2.1) Sídlo... 9 D.2.2) Administrativní a statistické údaje... 10 D.2.3) Krajina... 11 D.3) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů... 12 D.4) Doprava... 13 D.5) Technická infrastruktura... 13 D.5.1) Elektrická energie... 14 D.5.2) Zásobování plynem... 14 D.5.3) Vodní hospodářství... 14 D.6) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území... 15 D.7) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování... 16 D.8) Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než stanovuje vyhláška 501/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.... 16 E) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno... 16 F) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa... 17 F.1) Zemědělský půdní fond... 17 F.2) Pozemky určené k plnění funkce lesa... 18 G) Požární a civilní ochrana... 18 G.1) Řešení požadavků civilní ochrany... 18 G.1.7) Systém varování obyvatelstva... 19 G.2) Požární bezpečnost... 19

A) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ A.1) Politika územního rozvoje ČR Obec Nučice je dle Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), schválené usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009, součástí rozvojové oblasti OB1 Rozvojová oblast Praha, vymezené pro řešené území správním obvodem města Černošice, obce s rozšířenou působností, koridoru železniční vysokorychlostní dopravy (VRT) VR1 v úseku (Nurnberg -) hranice SRN/ČR Plzeň Praha a koridoru VVTL plynovodu P8 koridor VVTL plynovodu DN 500 PN 63 vedoucí z podzemního zásobníku Háje (Příbram) k obci Drahelčice. Pro řešení územního plánu nevyplývají z PÚR ČR žádné konkrétní požadavky. Výše zmíněné koridory a jevy jsou upřesněny v ZÚR Stč. kraje, a proto je jejich zapracování do ÚP diskutováno níže (kap. A.2) Obecně formulované priority pro územní plánování a pro zajištění udržitelného rozvoje území jsou v řešení územního plánu uplatněny (a podrobněji popsány v dalších kapitolách). A.2) Územní plánovací dokumentace kraje Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR Stč. kraje), byla vydána dne 7. února 2012 podle 41 stavebního zákona, na základě usnesení Zastupitelstva Středočeského kraje č. 4-20/2011/ZK ze dne 19. prosince 2011, a je od 22. února 2012 účinná. Pro území obce Nučice ze ZÚR Stč. kraje vyplývají následující požadavky, jejichž řešení bylo v ÚP zpřesněno (vymezeno) a které byly vyjmenovány v kapitole 2 Zadání ÚP Nučice: doprava koridor vysokorychlostní tratě tunel Praha Beroun (VPS: D200) Vyhodnocení : Koridor VRT trati prochází jižním cípkem řešeného území a navíc v hluboko uloženém tunelovém úseku, takže žádné dopady v řešeném území nejsou uvažovány. Z tohoto důvodu byl i ochranný koridor pro dopravní stavbu v šíři 600 m (zde ZÚR), zúžen na 30 m. koridor přeložky silnice II/101 (tzv. aglomerační okruh) v úseku Rudná Tachlovice (VPS: D067) Vyhodnocení : Přeložka silnice II/101 je v ÚP vymezena koridorem proměnlivé šířky, do něhož se výsledné projektové řešené této dopravní stavby musí vejít. Koridor navazuje na stávající úsek této silnice na území Rudné, napojující ji na dálnici D5, vyhýbá se stávající zástavbě (vyjma dvou chatových objektů jižně od Krahulova) i navržené zástavbě v rozvojových plochách (Z6a, Z7, Z8, Z9) a poskytuje též určitý prostor pro realizaci případných protihlukových opatření, koridor dále uvažuje trasování nefunkčního úseku regionálního biokoridoru RK 1186, který přeložka silnice kříží. Jelikož konkrétní projektové řešené této stavby dosud není vypracované a analýza jejich územních souvislostí ukazuje, že jde o poměrně náročnou úlohu, Územní plán proto pouze stanovuje koridor, do kterého se tato stavba musí vejít, stejně jako vyjmenovává problematiky, které bude nutno v souvislosti s přípravou této stavby řešit. Ve výkresové dokumentaci jsou tyto limity v obecné rovině zachyceny právě vymezeným upřesněním tohoto koridoru, a textové části stručně prodiskutovány (viz kap D2.1.1 a E.3 Návrhu ÚP). Hlavní identifikované problémové okruhy jsou: a) křížení (ať už úrovňové či mimoúrovňové) přeložky silnice II/101 se silnicí III/10124, se železniční tratí č. 173 a s navrženou cyklostezkou Nučice-Loděnice, b) křížení/napojení se silnicí III/10126, c) křížení s biokoridorem RK 1186 (doporučeno formou rozšířeného propustku pro malý vodní tok/meliorační strouhu), d) průchod mezi stávající zástavbou jižně od Krahulova s řešením napojení či křížení se stávající místní komunikací, e) průchod komunikace lesem (patrně v zářezu), východně od zastavitelné plochy ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 1

Z6a, které je řešena též v Zadání regulačního plánu RP1, f) zátěž stávající i navrhované zástavby hlukem, řešení protihlukových opatření prakticky v celé délce průchodu přeložky územím Nučic. zajistit v ÚP plochu pro přestupní terminály na kolejovou hromadnou dopravu (týká se především okolí Nučice-zastávka) Vyhodnocení : Projektantovi ÚP není znám žádný, a to ani ideový návrh, který by se touto problematikou zabýval, a nemá tedy žádný, ani rámcově kapacitní podklad, na jehož základě by bylo možné v územním plánu navrhnout nějaké řešení. Na druhou stranu, územní plán v okolí vlakové zastávky Nučicezastávka nenavrhuje nic, co by případnému řešení přestupního terminálu bránilo. V těsné blízkosti zastávky je rozvojová plocha Z6b, určená pro blíže neurčenou občanskou vybavenost, ale jsou zde i nezastavitelné plochy luk (NS), či veřejné zeleně (PZ), které lze pro případnou stavbu přestupního terminálu využít. v ÚP navrhovat nahrazení cyklotras nezávisle vedenými cyklostezkami, a to zejména v případech dálkových cyklotras, v území rozvojových oblastí a v turisticky atraktivních územích trasy i stezky dle generelu Vyhodnocení : V přiložené mapě je cyklogenerel z roku 2008 a zobrazen je Návrh sítě cyklotras po zohlednění doporučených návrhů. Fialově jsou vyznačeny cyklotrasy III. třídy, zeleně IV. třídy, okrově místní neznačené trasy. ÚP Nučice navrhuje vybudování a/nebo vyznačení cyklotras III. třídy, které v řešeném území představují páteřní (dálkové) trasy. Prioritu má cyklostezka Jinonice-Nučice-Rudná, která je zahrnuta do veřejně prospěšných staveb pod označením WD4.1 a je vyznačena i ve výkrese veřejně prospěšných staveb a opatření. V hlavním výkresu je dále vymezena cyklotrasa, procházející Nučicemi, Krahulovem a pokračující údolím Krahulovského potoka dále na západ k Loděnici (převážně podél železnice). V obci je navrženo tuto cyklotrasu vymezit v rámci veřejných prostranství v kombinaci cyklopruhů a cyklopikto-koridorů v hlavním dopravním prostoru, mimo zastavěné území bude cyklotrasa řešena jako stezka pro chodce a cyklisty se sloučeným provozem (viz kap D.2.4 Návrhu ÚP Nučice). Vedení dalších cyklotras (IV. třídy dle generelu a v rámci urbanistických os viz obr. v kap. C.1 Návrhu ÚP Nučice) územní plán předpokládá pouze v obecné rovině (píše se o nich v textové části kap. D.2.4) v rámci řešení veřejných prostranství obce. Stávající stav, kdy jsou tyto cyklotrasy vedeny po stávajícíćh silnicích sice nelze považovat za uspokojivý, leč vzhledem k rozvojovým ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 2

prioritám obce a jejím omezeným finančním a organizačním možnostem, nezbývá, než se s tímto stavem, přinejmenším dočasně, spokojit. technická infrastruktura koridor VVTL plynovodu Drahelčice Háje (VPS: P01) Vyhodnocení : Navržený VVTL plynovod prochází západní částí řešeného území, kterou se klikatí tak, aby se vyhnul jak chatové osadě V Hlubokém, tak se vyhnul terénní vyvýšenině, na které se nachází biocentrum LBC 65. Koridor této stavby kříží dálnici D5, silnici II/605, železniční trať č. 173, navrženou cyklotrasu/cyklostezku Krahulov-Loděnice, dálkový vodovodní přivaděč BKDZ (Beroun - Králův Dvůr - Zdice), na dvou místech kříží osu nadregionálního biokoridoru K54, který prochází zachovalým úsekem kulturní krajiny mezi Nučicemi a Loděnicí, a plynovod též protíná tok Krahulovského potoka, kde byl zjištěn výskyt kriticky ohroženého živočicha - raka říčního (Astacus astacus). Vzhledem k předpokládanému uložení plynovodu v zemi a vzhledem k jeho situování v málo zastavěném území lze předpokládat, že všechny tyto kolize a křížení jsou řešitelné běžnými technickými řešeními a že výsledná trasa plynovodu se snadno vejde do vymezeného koridoru, který byl pouze zmenšen o chatovou osadu. Kritické bude období výstavby, kdy je třeba dbát zejména na dopad výstavby na přírodní prostředí, respektive na provoz na příslušných dopravních a technických sítích. V návaznosti na realizaci plynovodu je nutno řešit i realizaci průchodu nadregionálního koridoru K54 územím a tedy i opatření k zajištění funkčnosti tohoto velice významného prvku ÚSES. územní systémy ekologické stability nadregionální biokoridor (včetně ochranné zóny) K 54 Pochvalovská stráň Karlštejn, Koda Vyhodnocení : regionální biocentrum RBC 1945 Nučice, regionální biokoridory RK 1185 Blýskava Nučice a RK 1186 Nučice Škrábek Územní systém ekologické stability krajiny byl vymezen na podkladu ÚAP, které jsou v souladu se ZÚR, a dále upřesněn do měřítka územního plánu (a místy upřesněn vzhledem k parcelním hranicím v KN). Problematické je pouze řešení regionálního biokoridoru RK 1186, které je třeba koordinovat s konkrétním projektovým řešením přeložky silnice II/101, a část lokálního biokoridoru LBK 47+48. V těchto případech proto nebyly vymezeny ani plochy změn v krajině, které na ostatních místech ÚSES do území zapracovávají. Více viz kap. E.2 a E.3 Návrhu ÚP Nučice. urbanismus ZÚR vymezuje sousední město Rudná jako lokální centrum, relevantním úkolem pro ÚP Nučice je koordinace rozvoje s tímto městem, zejména je doporučeno zlepšovat situaci v dopravním napojení spádového území Rudné Vyhodnocení : Koncepce ÚP Nučice se koordinací rozvoje s městem Rudná zabývá, zejména v kapitolách B.1, C.1, D.1.1.1 a D.2.4 Návrhu ÚP. Je přitom konstatováno, že v území mezi Rudnou a Nučicemi existuje několik bariér, které užšímu provázání obou sídel v návrhovém období brání: obce jsou od sebe odděleny železniční tratí a i samotné Nučice obsahují z urbanistického pohledu hluché jádro výrobně-skaldových areálů, které je tak rozdělují na Nučice-sever a vlastní Nučice. V souladu s urbanistickou koncepcí Nučic (mozaika různorodých ploch, které je třeba propojit infrastrukturou kvalitních veřejných prostranství (urbanistických os) tak, aby tyto osy byly po celé délce průchozí/průjezdné a přívětivé pro všechny základní dopravní módy v sídle: pěší, cyklistické a motorizované viz kap. C.1) je navrženo právě takto propojit i Nučice s Rudnou. Klíčové urbanistické osy jsou přitom stávající silnice II/101 a III/00517 a v případě výstavby v rozvojové ploše Z6a (u níž se požaduje vypracování regulačního plánu RP1) se takovouto významnou osou ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 3

stane též silnice III/10127. Důležitou rekreační osou se dále pravděpodobně stane navrhovaná cyklostezka Nučice-Rudná (WD4.1), která zpřístupní přírodní plochy v Nučicích též pro obyvatele Rudné. Koordinaci rozvoje v Rudnou je zapotřebí též v případě zahájení výstavby v plochách Z10, Z11 a Z12, v nichž jde o výrobu a skladování, přímo navazující na rozvoj Business parku Rudná. Přeložka silnice II/101 mí spíše význam regionální (zlepšení dopravní dostupnosti obcí jižně od Nučic, zlepšení funkčnosti aglomeračního okruhu), leč je možné uvažovat i o propojení této přeložky s vlakovou zastávkou Nučice-zastávka v Krahulově, respektive s případným záměrem na realizaci přestupního terminálu na kolejovou hromadnou dopravu (k tomu viz diskuse výše). Ochrana přírody a krajiny ZÚR vymezuje cílové charakteristiky krajiny tak, že vymezuje krajinné typy v řešeném území jde především o krajinu sídelní (S19) a ve východní části území o krajinu příměstskou (U17) Vyhodnocení : ÚP Nučice řeší koncepci uspořádání krajiny v kapitole E.1 a shledává, že rozdělení na tyto dva typy krajiny je příliš hrubé a příliš málo respektuje krajinné charakteristiky řešeného území. V obrázku v této kapitole proto navrhuje vlastní rozdělení území do následujících krajinných typů (v závorce jsou uvedeny krajinné typy dle ZÚR, do nichž by tyto typy krajiny bylo možné zařadit a takto tedy ZÚR konkrétně výkres I.3 aktualizovat): urbanizovaná postindustriální krajina, do níž spadá jak Rudná, tak Nučice-sever (krajina sídelní S19), zemědělsko-suburbánní krajina, jejíž součástí jsou jak vlastní Nučice, tak okolní sídla Mezouň a Tachlovice, tak Zelený prst (krajina příměstská U17) a krajina kulturní, do níž by spadal i navazující les na území Mezouně a Vysokého Újezdu (krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních H10). Podmínkou přiřazení Nučic, Mezouně, Zeleného prstu a území mezi Mezouní a Nučicemi do krajiny sídelní (S19), tak jak je to naznačuje ZÚR, je spatřována v realizaci přeložky silnice II/101 a případná výstavba na sousedících rozvojových plochách. Realizace tohoto záměru má ale dosti neurčitý časový horizont, a proto lze chápat vymezení krajiny sídelní v tomto území pouze jako záměr ZÚR (která tak počítá s urbanizací tohoto krajinného segmentu). V ÚP vymezenou krajinu kulturní (údolí Krahulovského potoka) však ÚP Nučic rozhodně nepovažuje za vhodnou k urbanizaci zejména proto, že jí prochází nadregionální biokoridor K 54 a právě proto navrhuje přeřazení tohoto krajinného segmentu do krajiny zvýšených hodnot kulturních a přírodních (H10), zástavbu v tomto území rozhodně nerozšiřovat a hospodaření v krajině podřídit imperativu trvalé udržitelnosti, resp. ochrany přírody a krajiny. Vyhodnocení : Zásady plánování změn v krajině sídelní (S19): vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny, změny ve využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské hodnoty ÚP Nučic přispívá k vytváření kvalitního obytného standardu sídelní krajiny zejména důrazem na kvalitu veřejných prostranství (viz kap. B.1, C.1, D.1.1). Krajinářské hodnoty jsou chráněny jak nevymezováním dalších rozvojových ploch nad rámec těch, které jsou již obsažené v platné dokumentaci, tak požadavkem na zpracování regulačního plánu největší obytné rozvojové lokality (Z6a, RP1). Nicméně tato plocha byla do územně plánovací dokumentace zařazena již v předchozích dobách c, v rámci pořízené změny ÚPnSÚ Nučice. Vyhodnocení : Zásady plánování změn v krajině příměstské (U17): vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení, změny ve využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu Předpoklady pro krátkodobou rekreaci ÚP vytváří zejména vymezením cyklostezky Jinočany- Nučice-Rudná (WD4.1), cyklotrasy Nučice-Krahulov-Loděnice a vymezením přírodně-rekreačních ploch změn v krajině K3 (VPO1) a K4. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 4

A.3) Návaznost na sousedící obce S Nučicemi sousedí následující obce: město Rudná a obce Jinočany, Dobříč, Tachlovice, Mezouň, Vysoký Újezd, Loděnice a Chrustenice. Co se týče koordinace územního plánu se sousedními obcemi, Nučice mají významnější vazbu na Rudnou, ale úzké území vazby existují též s Mezouní a Tachlovicemi. Jinočany a Dobříč jsou už od Nučic dále, leč jejich vazby by měla zlepšit navržená cyklostezka Jinočany-Nučice-Rudná, popř realizace dalších opatření v území přírodně-rekreační plochy P13. Vazby s Loděnicí může posílit též cyklotrasa Nučice-Krahulov-Loděnice, leč její realizace se předpokládá spíše ve vzdálenějším horizontu (tento záměr je však rozhodně třeba s obcí Loděnice koordinovat). Další obce s Nučicemi sousedí pouze okraji svých katastrálních území a přímé vazby tedy prakticky neexistují S Mezouní je nutno koordinovat především řešení záměru přeložky silnice II/101 a přidruženého úseku regionálního biokoridoru RK 1186. B) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ, POPŘÍPADĚ VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU B.1) Okolnosti pořízení územního plánu Nučice Zastupitelstvo obce Nučice rozhodlo podle 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), usnesením č. 4/2009 ze dne 17. června 2009 o pořízení územního plánu Nučic (dále jen územní plán nebo také ÚP ), který nahradí stávající územní plán sídelního útvaru Nučice (dále také jen ÚPnSÚ Nučice), ve znění jeho změn č.1 až 8. V souvislosti s rozhodnutím Zastupitelstva obce Nučice o pořízení ÚP bylo následně rozhodnuto podle 46 odst. 3 stavebního zákona Zastupitelstvem obce Nučice usnesením č. 1/2012 ze dne 15. února 2012 o 46 návrzích na pořízení územního plánu, které byly podány na Obecním úřadu Nučice do 4. července 2011. Zastupitelstvem obce Nučice bylo schváleno do Zadání ÚP zařadit 4 návrhy kterým bylo vyhověno. Dále byly Zastupitelstvem obce Nučice schváleny podněty ze strany obce Nučice, které byly rovněž zařazeny do Zadání územního plánu. B.2) Použité podklady Návrh územního plánu (ÚP) Nučice vychází ze : Zadání územního plánu Nučic, schváleného dne 17.10.2010 (na dokumentaci spolupracoval PRISVICH, s.r.o. a Ludmila Svobodová, starostka obce Nučice, určený zastupitel) Územní plán Nučic doplňující průzkumy a rozbory (Foglar architects, 07/2011) Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR), schválené dne 20.7.2009 územně plánovací dokumentace: Územní plán sídelního útvaru Nučice (ÚPnSÚ), schválený dne 7.3.1995, ve znění jeho změn č. 1 až 8. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR), vydané dne 7.2.2012 a územně plánovacích podkladů: Územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod ORP Černošice z roku 2008 a jejich aktualizace z roku 2010 Vyhodnocení požadavků vyplývajících z Politiky územního rozvoje ČR a Zásad územního rozvoje Středočeského kraje je zhodnoceno v kap. A. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 5

B.3) Vyhodnocení požadavků vyplývajících ze Zadání Požadavky na řešení, vyplývající ze Zadání dále rozvíjejí a upřesňují požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace kraje (ZÚR) a PÚR, a proto, aby nebyl pouze opakován obsah kap. A, jsou dále zmíněny pouze požadavky, které výše zmíněny nejsou a které Návrh ÚP Nučice nesplňuje (ostatní požadavky považuje projektant za splněné): Kap. 3: prověřit zajištění dostatečné likvidace splaškových vod a dopravní obslužnosti u stávajících staveb pro rodinnou rekreaci k odkanalizování chatové lokality V Hlubokém nejsou k dispozici dostatečné prostředky. Splaškové vody budou i nadále likvidovány současným způsobem (sváděny do fekálních jímek a odváženy k likvidaci feka-vozy). Dopravní obslužnost stávajících staveb pro rodinnou rekreaci je přiměřená, výstavba nových komunikací či rekonstrukce těch stávajících je ekonomicky neodůvodněná a navíc by kolidovala s ochranou přírody a krajiny, která má mít ve sledovaném krajinném segmentu přednost. Kap. 3: stanovit, které plochy na území obce budou umožňovat rekolaudaci staveb na bydlení ÚP žádné takovéto plochy nevymezuje. Všechny rekreační plochy v území jsou považovány za stabilizované a jejich rekolaudace na bydlení se nepředpokládá. Kap. 3, kap. 6: rozlišit místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace protože celé řešené území má obytný charakter, jsou i všechny cesty v krajině (které propojují buď Nučice s okolními sídly, anebo zpřístupňují jednotlivé objekty) vymezeny jako součásti ploch veřejných prostranství a tedy jde o místní komunikace. Kap. 4: prověřit možnost vytvoření centra obce jelikož v Nučicích není rozpoznatelná žádná urbanistická koncepce a sídlo má hluché jádro, je velice obtížné (přinejmenším v návrhovém období) vytvářet jakékoli významnější centrum obce nežli je stávající historické jádro s návsí, které jako centrum obce do značné míry funguje. Vzhledem k mozaikovitému charakteru území lze výhledově uvažovat spíše o směřování k polycentričnosti území, tj. k vytvoření dalších, sekundárních center. Jedním potenciálním místem pro takovéto sekundární centrum obce je okolí vlakové zastávky v Krahulově (v případě, že zde byl realizován přestupní terminál na kolejovou hromadnou dopravu) a druhým je území okolo trojúhelníku ulic Karlovotýnská, Báňská a Na Trojce, popř. ul. Karlovotýnská až ke křižovatce s ulicí K Nádraží (zde je však podmínkou vytvoření centra přestavba stávajících výrobních a skladovacích areálů (tj. lokalit o, p a r dle obrázku v kap. C.1 Návrhu ÚP) na obytné území což se v současné době nejeví jako reálné). Kap.6: vymezit místa pro umístění kontejnerů pro separovaný sběr tuto problematiku není třeba řešit v ÚP (jde o příliš velkou podrobnost, kontejnery jsou již umístěné v rámci veřejných prostranství). Kap. 10: respektování záměru na rekonstrukci trati Praha Rudná u Prahy Beroun projektantovi nejsou známy žádné dopady této rekonstrukce na vymezení ploch s rozdílným způsobem využití (tj. například přeložka této trati). C) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ( 43 ODST. 1 SZ), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ 43 odst. 1 byl doplněn o: Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku podle 50 odst. 7 z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. ÚP Nučic žádné záměry nadmístního významu neobsahuje. Ze záměrů, které jsou v ÚP a jeho odůvodnění diskutovány, ale nikoli podrobněji rozpracovány (protože k nim neexistuje žádná podrobnější dokumentace), lze na tomto místě zmínit pouze dva záměry, které by, v případě jejich realizace, měly nadmístní význam: - přestupní terminál na kolejovou hromadnou dopravu u vlakové zastávky Nučice-zastávka (v Krahulově), který je zmíněn v Zadání ÚP Nučice ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 6

- přírodně-rekreační plocha P13 v prostoru mezi Nučicemi, Rudnou, Jinočany a Dobříčí, vymezená v dokumentaci Zelené pásy: vytvoření podmínek pro vznik veřejně přístupné zeleně (U-24, 2009) Ani jeden z těchto záměrů však dosud nemá reálné obrysy, a proto není v ÚP nikterak rozpracován. Nicméně řešení ÚP Nučic nezamezuje realizaci tohoto záměru vymezením jiných zastavitelných ploch v zájmovém území. D) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ D.1) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Kapitola D.1 pojednává o struktuře územního plánu a o postupu jeho vyhotovení. Kapitola D.2 předestírá historický vývoj území, z něhož navržená koncepce vychází a na nějž navazuje. V kapitole D.3 je bilancován počet obyvatel a domů, historické trendy a jejich výhled v návrhovém období (tj. cca další dvě desetiletí), což představuje důležitý podklad pro dimenzování občanské vybavenosti a dalších sítí. Ty jsou následně stručně zmíněny v kap. D.4 (doprava) a D.5 (technická infrastruktura). V kap. D.6 je navržená koncepce vyhodnocena vzhledem k jejím předpokládaným dopadům na udržitelný rozvoj území a v kap. D7 je vyhodnocen soulad s cíli a úkoly územního plánování. D.1.1) Pojetí územního plánu Koncepce územního plánu Nučic přímo navazuje koncepci platného ÚPnSÚ Nučice, včetně jehož změn č.1 až 8. V první fázi bylo úkolem projektanta zjistit, jaký je současný faktický a právní stav řešeného území, kterým směrem se vývoj území ubírá a jaké jsou požadavky na jeho další rozvoj. Tyto poznatky byly shrnuty v Doplňujících průzkumech a rozborech, ale nové skutečnosti či upřesnění byly doplňovány i během řešení návrhu ÚP. Urbanistická koncepce, stejně jako její následná konkretizace a řešení problémů a rozporů, se odvíjí od dvojího, vzájemně se doplňujícího pohledu na území: území jako soustava ploch a území jako soustava překrývajících se sítí. Dikce stavebního zákona a prováděcích vyhlášek vnímá území jako soustavu ploch s rozdílným způsobem využití. Řešení ÚP pak spočívá ve vymezení hranic těchto ploch a definování jejich vnitřku, tj. jejich (funkčního) využití. Významnými liniemi, od nichž se odvíjí mnohé další jevy a problematiky, jsou hranice zastavěného území a zastavitelných ploch. V území se nicméně projevují i další jevy : například určitá plocha je součástí centra či historického jádra a proto je na ni třeba klást odlišné požadavky než na obdobnou plochu na okraji obce, průchod urbanistické osy plochou veřejných prostranství má zásadní dopad na jejich využití i na využití okolních zastavěných a zastavitelných ploch, či na spekulace s blízkými zemědělskými pozemky, dopravní sítě významně ovlivňují využití sousedních ploch (např. větší atraktivitu obchodů, ale často i menší atraktivitu pro bydlení) apod. Územní koncepce Nučic integruje tyto různorodé pohledy na řešené území do stanoveného standardu. D.1.2) Územní koncepce D.1.2.1) Základní územní segmenty Koncepce rozvoje řešeného území, vypracovaná v Územním plánu Nučic, sestává z koncepce rozvoje území obce, urbanistické koncepce a z koncepce uspořádání krajiny. Tyto koncepce jsou formulovány v kapitolách B.1, C.1 a E.1 návrhu ÚP Nučic. Území Nučic je významně ovlivněno dynamikou rozvoje Pražské aglomerace, významně se zde uplatňují procesy rezidenční i komerční suburbanizace, které jsou ještě umocněny blízkostí dálnice D5 a jejího sjezdu (MÚK Rudná). V kombinaci s výsledky transformace území a jeho využití v době industrializace v souvislosti s těžbou železné rudy Nučice představují mozaikovitě uspořádané území. Nučice se nacházejí na přechodu mezi urbanizovanou postindustriální krajinou Rudné a zemědělsko-suburbánní krajinou pražského zázemí. Západní část území (kulturní krajina údolí ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 7

Krahulovského potoka) už lze považovat za součást přírodně-rekreačního zeleného pásu okolo Prahy a Nučice tak představují i relativně důležitou spojnicí Prahy právě s tímto rekreačním zázemím jejíž důležitost má potenciál stoupnout s rozvojem cyklodopravy či s intenzivnějším zapojením železnice do fungování Pražského regionu, který lze v budoucnu očekávat. Fungování zmíněných územích segmentů zajišťují územní subsystémy, popsané v samostatných kapitolách: zejména systém veřejných prostranství, systém dopravy, systémy zásobování energiemi, vodou a likvidace odpadů, územní systém ekologické stability a systém sídlení zeleně. D.1.2.2) Plochy s rozdílným způsobem využití Územní plán Nučic je členěn podle platné legislativy. Specifikace přípustných jevů tak probíhá v těchto koncepčních úrovních : úroveň rozdělení území do ploch s rozdílným způsobem využití, které vyjmenovává vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (tj. ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, smíšených obytných, ploch dopravní infrastruktury, lesních, zemědělských atd.), úroveň podrobnějšího členění některých ploch (zejména ploch rekreace, občanského vybavení a veřejných prostranství), základem tohoto členění je metodika MINIS v2.2, nižší úroveň, rozlišující regulaci jednotlivých konkrétních ploch (viz. kap. C3 návrhu ÚP) či pozemků (upřesněno v regulativech vymezením ploch či pozemků, tj. v kap. F návrhu ÚP, v podmínkách a v podmínkách prostorového uspořádání); na této úrovni regulace se nachází i vyznačení lesních pozemků, které lze vyjmout z PUPFL (viz. předchozí kapitola) Důvodem takto rozdílné podrobnosti regulace jsou rozdílné podmínky v území. Obecně je preferována, zvláště z důvodu přehlednosti a srozumitelnosti, pouze jediná úroveň regulace (vyšší). Přidání střední úvodně však umožňuje rozlišit obdobná území s odlišným charakterem: rozlišovat v plochách občanského vybavení veřejnou infrastrukturu (tj. veřejné budovy), od sportovišť patří mezi běžný úzus, a běžné je i rozlišování různých typů obytných ploch (zde BI a BV) a ploch smíšených obytných (zde SV a SJ). Obvyklé je též rozlišování veřejných prostranství na uliční prostor (ulice, náves) a na prostranství se zelení (parky, veřejná zeleň). Ačkoli silnice jsou zpravidla součástí veřejných prostranství, jako samostatná plocha jsou vymezeny pouze tam, kde se nepředpokládá významný pohyb chodců (tj. ve volné krajině). Zařazení většiny ulic v obci mezi veřejná prostranství tak značí, že pohyb automobilů je zde pouze jedním z několika dopravních módů, které musí v daném prostoru koexistovat a vzájemně se respektovat. Oproti vyhlášce č. 501/2006 Sb. byla mezi plochy s rozdílným způsobem využití zařazena i plocha sídelní zeleně, která slouží především k vymezení nezastavitelných zahrad či sadů (plocha ZS) anebo zeleně ochranné a izolační (plocha ZO). Znění regulativů vychází z výše uvedené územní koncepce, z urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny, formulované v návrhu ÚP, a z regulativů využití území v platném ÚPnSÚ Nučice. Tyto regulativy byly formulovány tak, aby respektovaly formální strukturu, požadovanou stavebním zákonem a navazujícími vyhláškami a pokud možno i doporučení metodiky MINIS v2.2. Po této transformaci byly regulativy upraveny na základě požadavků Zadání a na základě požadavků, které vyplynuly v průběhu zpracování návrhu ÚP. D.1.2.3) Nástroje realizace územní koncepce Jakmile je jednou územní koncepce (tj. v tomto případě Územní plán) formulována, má potenciál ovlivňovat aktuální rozvoj a směřování území, kterého se týká, neboť strukturuje myšlení a jednání dalších aktérů. Aby daná koncepce tímto způsobem fungovala, je třeba ji: formulovat jasně, jednoduše a srozumitelně uvést ji ve známost všem dotčeným aktérům (obyvatelé, majitelé pozemků, veřejnost, státní instituce, občanská sdružení, správci veřejné infrastruktury) ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 8

postupovat podle této koncepce při realizaci konkrétních staveb a opatření (jde o podklad pro vydávání rozhodnutí stavebním úřadem, ale i o podklad pro alokaci veřejných prostředků pro rozpočet obce, žádosti o dotace apod.) Pokud nejsou tyto tři požadavky splněny, stane se územní plán pouhým cárem potištěného papíru, který může v lepším případě posloužit budoucím historikům ke zmapování daného území, a v tom horším případě slouží veřejným institucím k odrazování veřejnosti od realizace jejich záměrů, či dokonce, v tom nejhorším případě, k maskování záměrů, které nikdo zveřejňovat nechce. První bod, totiž jasně, jednoduše a srozumitelně formulovaná koncepce, je zachycena ve dvou výkresech Hlavní výkres a Výkres základního členění území a popsána v textové části návrhu ÚP. Druhý a třetí bod představují závazek pro obec a veřejné instituce, totiž ten, že budou územní plán aktivně propagovat, používat a odkazovat se na něj v dalších koncepcích. D.1.2.4) Stručný návod jak číst územní plán Zde je stručný návod, jak číst Územní plán: Kapitola B.1 diskutuje koncepci rozvoje Nučic v širším společenském kontextu a zmiňuje témata, které jsou dále v ÚP rozpracována. Kapitoly B, C, D, a E formulují územní koncepci v obecné rovině a na ně je třeba se odkazovat, pokud vzniknou nejasnosti ohledně podmínek realizace určitého záměru. Kapitoly B.2, C.1, C.2 a E.1 tuto koncepci dále, i když stále v obecné rovině, konkretizují. Kapitola F (regulativy) konkrétně stanovuje, jaké stavby a opatření lze realizovat v těch či oněch plochách, vymezených v Hlavním výkrese. Kapitoly C.2, E.2, G.1, G.2, H a J, Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření asanací a Výkres základního členění území vymezují konkrétní území, stavby, opatření a upřesnění koncepce, které ÚP navrhuje realizovat v návrhovém období (tj. cca 2 desetiletí). Ostatní, výše nejmenované části kapitol B, C, D, a E slouží k bližší charakteristice oněch konkrétních záměrů a k připomenutí jejich vzájemných souvislostí. D.2) Historický vývoj řešeného území D.2.1) Sídlo Nučice jsou jednou z obcí v pražském příměstském regionu, kterou lze nejlépe charakterizovat jako nakupení funkčních ploch bez jasné urbanistické koncepce. Nučice sice mají historické jádro, leč to se vůči ostatním zastavěným plochám nenachází v nijak významné poloze je to jen jedna z obytných ploch se specifickým charakterem. Další takové plochy se specifickým charakterem vznikaly ve dvou historicky odlišných obdobích intenzivního kapitalistického rozvoje: 1) po roce 1845, kdy se v Nučicích začala průmyslově těžit železná ruda a 2) po roce 1989, kdy se v pražském příměstském regionu zvedla mohutná suburbanizační vlna. V prvním období vznikly roztroušené těžební a průmyslové areály, propojené železničními vlečkami, jejichž trasy se ještě měnily. V tomto období vzniklo i několik ulic hornických domků (Na Trojce, Báňská) a základ silniční sítě (silnice Dušníky Nučice Tachlovice a silnice Nučice Mezouň). Počet obyvatel Nučic začal prudce růst po roce 1880, takže před I. světovou válkou dosáhnul cca trojnásobku původního počtu. První světová válka se na tomto vývoji nepodepsala nijak dramaticky a za první republiky se počet obyvatel stabilizoval na zhruba čtrnácti stovkách. 18. 12. 1897 byla zahájena doprava na trati Beroun Závodí Rudná u Prahy a zřejmě v této době došlo i k přetrasování železničních vleček. Na ortofotomapě z roku 1953 je už vidět dnešní silniční i železniční síť, areál Vinice (kde se po roce 1945 upravovala ruda), těžebně-průmyslový areál Na desítce, část. ul. Karlovotýnské a v Krahulově pak jeho severní a západní část. Dne 1. 4. 1964 byla těžba železné rudy v nučickém revíru z ekonomických důvodů po téměř 120-letém provozu zastavena. Ložisko lze považovat za zcela vytěžené. II. světová válka a doba poválečná se v obci projevila poměrně výrazně ubylo cca 1/5 obyvatel. Do 60. let sice obyvatel mírně přibylo, ale za normalizace započal mírný, ale setrvalý pokles, který zvrátil teprve mohutný suburbanizační impuls po roce 2000. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 9

V roce 1983 byl zprovozněn úsek dálnice D5 (Rudná Loděnice), který prochází částí Nučického území což byl i důležitý předstupeň pro současnou suburbanizační vlnu, která je úzce provázána právě s rozvojem automobilismu. Primární dopravní obsluha příměstských obytných lokalit je totiž pomocí osobního automobilu. Provoz logistických center v návaznosti na dálnici D5 je pak podmíněn dobrou dopravní dostupností pro nákladní automobily. Atraktivita řešeného území pro výstavbu je dána primárně její dobrou dopravní dostupností. Tento potenciál začal být od druhé poloviny 90. let intenzivně využíván: severozápadně od Nučic vznikl rozsáhlý Business park Rudná, který nabízí skladové a výrobní prostory a který se postupně rozšířil z Rudné až na nučický katastr. Několik obdobných, ale menších areálů vzniklo přímo v Nučicích (skladový areál Nučice, Rhenus Logistics), leč v urbanisticky nevhodných polohách. Za areálem Na Desítce byla vybudována fotovoltaická elektrárna. Obytná výstavba byla soustředěna do 6 lokalit s odlišným charakterem: Krahulov (lok. a, g, h ), ul. Paderlíkova + Sportovní (lok. e ), Na bruse (lok. b ), Na čtyřce (lok. f, f+ ), Cihelna (lok. c ) a U háječku (lok. m ). Urbanisticky nejhodnotnější je lokalita Krahulov a z větší části i lokalita Na čtyřce, které jsou obě vhodně situovány v krajině. Z občanského vybavení jsou v Nučicích: obecní úřad, mateřská a základní škola, pošta, lidový (kulturní) dům, kostelík, muzeum, sportovní areál Sokol a zavřená budova kina. V přilehlé Rudné jsou další dvě základní školy, služebna městské policie, dům seniorů, městská knihovna, ordinace 3 praktických lékařů, 2 stomatologů, 1 gynekologa a pracoviště záchranné služby Praha-venkov či sbor dobrovolných hasičů. Ve městě Rudná se soustředí i další obchody a služby (je zde např. několik bankomatů), jež využívají obyvatelé v širším okolí. Urbanistickou strukturu Nučic, včetně její chaotičnosti, předurčila těžba železné rudy a navazující průmyslové aktivity, které se rozvinuly severně od historického jádra obce. Doly, skladové areály a železniční vlečky i nyní rozdělují Nučice na minimálně 3 části: 1/ vlastní Nučice, kde byly na historické jádro zemědělské vsi postupně nabaleny ulice hornických domků a obytné lokality Na čtyřce, Paderlíkova a Na bruse, 2/ část Krahulov, 3/ část Nučice-sever, (u železniční stanice), kde se na průmyslovou lokalitu Na vinici nabalilo několik skupin obytných domků a nejnověji též dvě obytné lokality (Cihelna a U háječku). Tato severní část Nučic, společně s několika objekty za železniční tratí, navazuje spíše na Rudnou-Hořelice, leč stále je zde bariéra železniční trati. D.2.2) Administrativní a statistické údaje Nučice jsou v současnosti obcí ve Středočeském kraji, okrese Praha-západ, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Černošice a ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Hostivice. Správní území obce tvoří jeden katastr-nučice u Rudné (708062), kód obce dle ČSÚ je 531618. Administrativně-správní vývoj dle lexikonu obcí: Nučice, v r. 1868-1890 obec v okr. Smíchov, v r. 1900-1930 obec v okr. Kladno, v r. 1950 obec v okr. Praha-západ, v r. 1961-1974 obec v okr. Beroun, od. 1. 7. 1974 obec v okr. Praha-západ. Ze statistických dat o obyvatelstvu Nučic lze vyčíst, že přirozený přírůstek byl až do roku 2008 obvykle mírně záporný a tento trend zvrátil až mohutný migrační přírůstek po roce 2005, kdy začalo v Nučicích ročně přibývat 100-170 obyvatel. Mezi nově přistěhovalými obyvateli jsou ve zvýšené míře zastoupeni lidé v produktivním věku a zakládajícím rodinu. Z přiloženého grafu je vidět, že porodnost se začala zvyšovat zhruba po 4 letech od počátku migrační vlny. V Nučicích se v posledních několika letech ročně rodí 20-30 dětí a vzhledem k pokračující migraci lze očekávat další nárůst. Index stáří, tj. poměr počtu obyvatel v poproduktivním věku (65 a více) ku počtu ve věku předproduktivním (do 15 let) je v Nučicích roven 174/335 = 0,52, což ukazuje na výrazně mladší demografickou strukturu, než je průměr ČR (kde index stáří převyšuje 1). ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 10

Historický vývoj počtu obyvatel a domů v Nučicích 1800 1600 1400 1200 1000 800 Obyvatelstvo Domy 600 400 200 0 200 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2000 2010 Změny počtu obyvatel v Nučicích v letech 1971-2010 150 100 50 Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový 0 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006-50 D.2.3) Krajina Území je součástí staré sídelní krajiny, která byla odlesněna a obdělávána již v raném středověku. Stopy lidského osídlení území jsou ale ještě starší, což dokazuje např. markomanská vlčí pec, svědčící o tom, že zde byla dobývána a zhutňována železná ruda již v prvních stoletím našeho letopočtu. Důsledkem dlouhodobého osídlení je poměrně nízká míra zalesnění území cca 10%: Lesy se dochovaly pouze v západní části území na prudkých svazích a terénních hranách údolí Krahulovského potoka. Lesní porosty Nučického háječku, severně od historického jádra obce, jsou velice mladé, neb vznikly teprve po ukončení těžby železné rudy v 60. letech 20. století na těžbou dotčeném území. V západní části území s výraznější modelací terénu, se ještě do určité míry dochovaly prvky kulturní lesozemědělské krajiny (meze, doprovodná zeleň podél cest a vodních toků, měřítko staveb i celé krajiny). Východní část území, s lepšími podmínkami pro zemědělství, byla dotčena ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 11

scelováním pozemků a agrotechnickými úpravami (melioracemi), takže travnaté potoční nivy, patrné ještě na mapách z konce 19. století, už na fotomapě z roku 1953 nejsou rozeznatelné. Paměť krajiny (jež velice úzce souvisí s reliéfem, odtokovými poměry, půdami, vegetací) se projevuje i v tom, že regionální ÚSES byl vymezen v místě původních potočních niv a nyní už jenom zbývá jeho prvky upřesnit v měřítku ÚP a založit. Dotčení území těžbou mělo po jejím ukončení ten efekt, že došlo k obnově přírodního, terén zvýrazňujícího prstu, směřujícího k Jinočanům, který nyní slouží jako další prvek lokálního ÚSES, s potenciálem pro posílení rekreační vazby na Prahu propojení Řeporyjí (a tedy i přírodně-rekreačního Prokopského a Dalejského údolí) směrem na Český kras a Křivoklátsko. D.3) Bilance návrhového počtu obyvatel a počtu domů Jako základní údaj o stavu území je použit údaj o počtu obyvatel dle ČSÚ, tj. 2011 obyvatel k 31.12.2012. Bilance rozvojových ploch: Zastavitelné plochy Označení plochy Navržené využití Výměra [ha] Počet Počet nových RD nových obyvatel Způsob výpočtu Z1a BI 1.13 11 34 plocha Z1b BI 0.80 8 24 plocha Z2a SV 0.39 5 15 plocha-sv Z2b SV 0.59 7 22 plocha-sv Z3 SV 0.77 10 29 plocha-sv Z4a BV 0.40 4 12 plocha Z4b BV 0.38 0 0 - Z5 OV 0.04 1 3 pozemek Z6a BV 7.46 75 224 plocha Z6b OV 0.21 0 0 - Z7 SV 0.19 2 7 plocha-sv Z8a BI 0.67 7 20 plocha Z8b BI 0.46 5 14 plocha Z9 BI 0.43 4 13 plocha Z10 VL 0.85 0 0 - Z11 VL 8.62 0 0 - Z12 VL 0.69 0 0 - Celkem 24.08 139 416 Počty rodinných domů v zastavitelných plochách byly určeny odhadem počtu domů buď na základě podělení zastavitelné plochy průměrnou plochou na jeden dům (pro plochy pro bydlení byla použita hodnota 1000 m 2 na 1 RD; pro plochy, kde je třeba doplnit veřejná prostranství a kde jsou regulativy minimální velikosti pozemků odlišné tj. pro plochy SV bylo použito 800 m 2 na 1 RD), anebo sečtením oddělených pozemků. Počet domů v prolukách vznikl sečtením existujících rozparcelovaných pozemků v zastavěném území, na nichž se domy v současné době nenachází. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 12

Celková bilance potenciálně možné výstavby zastavitelné plochy bydlení BI, BV, SV 13.67 139 416 viz výše zástavba proluk BI, SV 69 382 pozemky občanská vybavenost OV 0.25 výroba a skladování VL 10.16 Celkem 24.08 208 799 Součtem počtu domů a bytů v bilanci rozvojových ploch dostaneme maximální výhledově možný počet bytů pro bydlení v řešeném území. Pokud tento počet bytů vynásobíme koeficientem počtu obyvatel na 1 byt, který byl odhadem stanoven na 3, získáme maximální návrhový počet obyvatel v obci, tj. cca 2810. Celková bilance stav návrh počet obyvatel: 2011 2810 počet bytů 327 535 Vzhledem k relativně atraktivní poloze Nučic v Pražské aglomeraci územní plán předpokládá, že v návrhovém období, tj. v následujících desetiletích, budou všechny rozvojové plochy zastavěny a že počet obyvatel se tak oproti současnému stavu zvýší zhruba o 40%. Pro rozvoj obce v dalším období (anebo v případě dřívějšího vyčerpání nabídky rozvojových ploch) je navrženo se zaměřit především na přestavbu výrobních a skladovacích ploch na plochy obytné a smíšené obytné. Jelikož jde ale o náročnou urbanistickou úlohu, která musí vzít v potaz jak širší územní souvislosti (rozvoj Rudné, napojení na Pražskou aglomeraci a tedy i rozvoj dopravních sítí a systémů), tak začlení těchto ploch do urbanistické struktury Nučic, rozhodně se nedoporučuje tuto úlohu řešit formou změny územního plánu, ale vypracovat územní plán nový. D.4) Doprava Dopravní infrastruktura je popsána a diskutována v kapitole D.2 Návrhu ÚP Nučice. Zde jsou pouze doplněny informace o limitech, které s dopravou souvisí. Ochranné pásmo silnic mimo zastavěné území obce (dle zákona č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích) je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: Dálnice, rychlostní silnice: 100 m od osy vozovky přilehlého jízdního pásu Silnice II. a III. třídy: 15 m od osy vozovky Ochranné pásmo drah (dle zákona č. 266/94 Sb. o drahách) je prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou: železniční dráhy celostátní, regionální: 60 m od osy krajní koleje a 30 m od hranice obvodu dráhy vlečky: 30 m od osy krajní koleje D.5) Technická infrastruktura Územím Nučic prochází několik nadřazených sítí technické infrastruktury, jejichž vedení je stabilizované, zanesené ve výkresové dokumentaci a popsané v kap. D.3 územního plánu, popřípadě v kap. A.2 tohoto odůvodnění. Jelikož technická infrastruktura je adekvátně popsána v textové části návrhu územního plánu a její konkrétní podobu v zastavitelných plochách určí územní studie a technická dokumentace, níže jsou uvedeny především základní bilance pro dimenzování a shrnuty limity využití území, které souvisí s technickou infrastrukturou. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 13

D.5.1) Elektrická energie Bilance potřeby elektrické energie v obci Nučice počet bytů specifický příkon [kw/bj] požadovaný výkon [kw] stávající stav 327 1962 6 návrh 535 3209 Ochranné pásmo nadzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon: U napětí 1 35 Kv 7 (10) m (vodiče bez izolace) Ochranné pásmo podzemního vedení je dle zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon: U napětí do 110 Kv vč. a vedení vlastní telekomunikační sítě 1 m D.5.2) Zásobování plynem Bilance potřeby plynu v obci Nučice počet bytů měrná potřeba celková potřeba měrná potřeba celková potřeba [m 3 /hod] [m 3 /hod] [m 3 /rok] [m 3 /rok] stávající stav 327 818 1 144 500 2.5 3500 návrh 535 1337 1 871 625 D.5.3) Vodní hospodářství potřeba vody na obyvatele q = koef. denní potřeby kd = 1.5 koef. hodinové potřeby kh = 1.8 Bilance potřeby pitné vody v obci Nučice 158 l/os./den Obyv Qp Qp Qd Qd Qh [m 3 /den] [l/s] [m 3 /den] [l/s] [l/s] stávající stav 2011 317.74 3.68 476.61 5.52 9.93 návrh 2810 443.92 5.14 665.88 7.71 13.87 (bilance produkovaného množství splaškových vod je totožná) Ochranná pásma vodovodů (dle zákona č. 274/2001 Sb. zákon o vodovodech a kanalizacích): vodovodní řad do průměru 500 mm vč.: 1,5 m vodovodní řad nad průměr 500 mm: 2,5 m Ochranná pásma kanalizace (dle zákona č. 274/2001 Sb. zákon o vodovodech a kanalizacích): kanalizační stoka do průměru 500 mm vč.: 1,5 m kanalizační stoka nad průměr 500 mm: 2,5 m ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 14

D.6) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní plán Nučic byl vypracován s ohledem na udržitelný rozvoj území, s důrazem na zachování stávajících přírodních hodnot, které jsou zároveň předpokladem zachování vysoké kvality bydlení v Nučicích. Předpokládaný dopad na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je stručně zhodnocen níže. D.6.1) Životní prostředí Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají ke kvalitnímu životnímu prostředí: Identifikuje a zachovává veřejnou zeleň v obci (PZ, ZS, ZO) rozpracovává ÚSES do měřítka ÚP, zachovává přírodně cenné plochy a stabilizuje jejich stávající využití, zajišťuje ochranu říčních a údolních niv před zastavěním stabilizuje rozsah lesní ploch (NL) zachovává plochy přírodního charakteru mimo zastavěné území, jež zároveň tvoří klíčovou složku krajinného rázu (NS, NP) Územní plán dále navrhuje několik opatření pro zlepšení stavu životního prostředí v řešeném území: navrhuje založení nefunkčních prvků ÚSES v návrhových plochách bydlení požaduje minimální podíl zeleně a omezuje maximální možný podíl zpevněných ploch D.6.2) Hospodářský rozvoj Územní plán respektuje stávající prvky, které přispívají k hospodářskému rozvoji: jsou zachovány stávající výrobní plochy regulativy využití plochy bydlení a ploch smíšených obytných umožňují rozvoj drobných obchodů, živností a služeb jsou zachovány stávající sportovní a rekreační plochy, na něž jsou navázány další činnosti a živnosti Územní plán navrhuje několik opatření k podpoře hospodářského rozvoje obce: vymezení cyklotras a může přilákat do území více turistů výstavba v obytných plochách a následný migrační přírůstek obyvatel je předpokladem pro zvýšení celkové kupní síly což umožní zřízení nových obchodů a služeb jsou vymezeny plochy pro rozvoj výroby a skladování, a to rozsahu dle dříve vymezených ploch. D.6.3) Soudržnost společenství obyvatel území Soudržnost společenství obyvatel území může územní plán ovlivnit jen do určité míry, neboť ta vzniká především jako výsledek sociálních procesů. Základem je udržet obyvatele v území a umožnit realizaci větší části jimi preferovaných činností. Dalším bodem je kultivovat identitu místa a umožnit tak identifikaci obyvatel a místa. Územní plán se pokouší takto formulované požadavky naplnit následujícím způsobem: v obci jsou vymezeny plochy pro většinu každodenních činností (bydlení, práce, veřejná infrastruktura, obchody a služby, rekreace), které jsou základním předpokladem pro udržení obyvatel v obci po větší část dne ÚP koncepčně vymezuje a chrání veřejná prostranství, které umožňují každodenní setkávání obyvatel a podporují znalost sousedů je podporováno zachování stávajících hodnot v území zejména jejich konkrétním popisem, které je základem pro cílenou ochranu a rozvoj ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NUČIC 15