POROVNÁNÍ PRIORIT PROGRAMU HORIZONT 2020 A NÁRODNÍCH PRIORIT ORIENTOVANÉHO VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

POROVNÁNÍ PRIORIT PROGRAMU HORIZONT 2020 A NÁRODNÍCH PRIORIT ORIENTOVANÉHO VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ 30. března 2012

Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Česká republika v Evropském výzkumném prostoru CZERA. Autoři: Ing. Michal Pazour, Ph.D. (pazour@tc.cz) Ing. Zdeněk Kučera, CSc. (kucera@tc.cz) 2

Obsah 1 ÚVOD... 5 2 ODRAZ CÍLŮ A ZAMĚŘENÍ PROGRAMU HORIZONT 2020 V NÁRODNÍCH PRIORITÁCH ORIENTOVANÉHO VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ... 6 2.1 Pilíř II Vedoucí postavení v průmyslu, oblast průlomové a průmyslové technologie... 6 2.1.1 Informační a komunikační technologie... 6 2.1.2 Nanotechnologie... 7 2.1.3 Pokročilé materiály... 8 2.1.4 Biotechnologie... 9 2.1.5 Pokročilá výroba a zpracování... 10 2.1.6 Vesmír... 10 2.2 Pilíř III Společenské výzvy... 11 2.2.1 Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky... 12 2.2.2 Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství..... 13 2.2.3 Bezpečná, čistá a účinná energie... 14 2.2.4 Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava... 15 2.2.5 Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny... 16 2.2.6 Inkluzívní, inovativní a bezpečné společnosti... 17 3 CO JE V NÁRODNÍCH PRIORITÁCH ORIENTOVANÉHO VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ A NENÍ V PROGRAMU HORIZONT 2020... 17 3.1 Národní priority orientovaného výzkumu, vývoje a inovací... 17 3.1.1 Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech... 17 3.1.2 Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů... 18 3.1.3 Prostředí pro kvalitní život... 19 3.1.4 Sociální a kulturní výzvy... 20 3.1.5 Zdravá populace... 21 3.1.6 Bezpečná společnost... 21 4 SHRNUTÍ... 23 5 PŘÍLOHOVÁ ČÁST... 24 5.1 Příloha 1 Porovnání priorit programu Horizont 2020 a národních priorit orientovaného výzkumu, vývoje a inovací... 24 5.1.1 Pilíř II Vedoucí postavení v průmyslu, oblast průlomové a průmyslové technologie... 24 5.1.1.1 Informační a komunikační technologie... 24 5.1.1.2 Nanotechnologie... 28 5.1.1.3 Pokročilé materiály... 30 5.1.1.4 Biotechnologie... 32 5.1.1.5 Pokročilá výroba a zpracování... 34 5.1.1.6 Vesmír... 36 5.1.2 Pilíř III Společenské výzvy... 37 5.1.2.1 Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky... 37 3

5.1.2.2 Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství 40 5.1.2.3 Bezpečná, čistá a účinná energie... 42 5.1.2.4 Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava... 44 5.1.2.5 Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny... 46 5.1.2.6 Inkluzívní, inovativní a bezpečné společnosti... 49 5.2 Příloha 2 Struktury prioritních oblastí národních priorit orientovaného výzkumu, vývoje a inovací... 52 5.2.1 Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech... 52 5.2.2 Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů... 53 5.2.3 Prostředí pro kvalitní život... 55 5.2.4 Sociální a kulturní výzvy... 57 5.2.5 Zdravá populace... 59 5.2.6 Bezpečná společnost... 61 4

1 Úvod Na podzim roku 2011 byl Evropskou komisí předložen návrh na nový rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (dále jen program H2020) 1, který definuje základní rámec pro podporu evropského výzkumu a inovací v období 2014 2020. V lednu 2012 byl koordinační radou expertů, kterou jmenovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace, předložen návrh národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který by po schválení vládou (předpokládá se v červnu 2012) měl tvořit určující rámec pro zaměření části národní podpory na výzkum, vývoj a inovace 2. Vedle toho byly v září 2011 schváleny vládou Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti 3 a Národní inovační strategie 4, tedy dva strategické dokumenty, které budou spoluurčovat směřování výzkumné a inovační politiky ČR v následujících letech. Cílem této srovnávací studie je posoudit, zda zaměření národních priorit v oblasti VaVaI odpovídá tematickým oblastem akcentovaným v programu H2020, poukázat na oblasti, které patří mezi podporované z programu H2020 a nejsou zahrnuty mezi národní priority a naopak identifikovat v národních prioritách oblasti, které nejsou explicitně uvedeny v tématech programu H2020. Dosažení tohoto cíle však není v důsledku odlišné struktury a koncepce srovnávaných dokumentů jednoduché a komparace jednotlivých tematických oblastí není i přes veškerou snahu autorů o důslednost vždy jednoznačná. Proto je nezbytné pracovat s dokumentem s vědomím těchto omezení. Autoři jsou však přesvědčení, že toto porovnání lze využít pro formulaci výzkumné a inovační politiky, která bude napomáhat synergickému využití národních a evropských finančních prostředků pro dosahování společných (evropských a národních) cílů a zamezí neúčelnému vynakládání národních prostředků tam, kde je možné a vhodné zapojit se do evropských projektů. Při zpracování textu byly zohledněny všechny čtyři výše uvedené nové strategické dokumenty, přičemž pozornost byla soustředěna na soulad evropských a národních výzkumných témat. Tento dokument se nezabývá porovnáním systémových priorit evropské a národní výzkumné a inovační politiky, která jsou na evropské úrovni stanovena především v dokumentu Unie inovací, na národní úrovni pak ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní inovační strategii a Národní politice výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 2015. Dokument rovněž nezmiňuje horizontální témata obsažená ve srovnávaných dokumentech (jako je např. podpora excelentního VaV, zlepšení přístupu malých a středních podniků k finančním zdrojům pro aktivity VaVaI a další). Z tohoto důvodu se studie soustředí především na srovnání cílů a zaměření programu H2020 v pilířích II a III s cíli a zaměřením národních priorit orientovaného VaVaI. V menší míře jsou v porovnání doplněny tematické cíle s vazbou na výzkum, vývoj a inovace uvedené ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti. Cíle a zaměření Národní inovační strategie mají ryze systémový či horizontální charakter, proto nejsou uvedeny v žádné ze srovnávaných částí. Studie je rozdělena do dvou samostatných částí. V první části je uskutečněno srovnání tematické vazby národních priorit na cíle a zaměření programu H2020 v jeho pilířích II a III. Pro toto porovnání je využita struktura členění programu H2020. Druhá část se zaměřuje na identifikaci národních prioritních výzkumných cílů, které nejsou obsaženy v programu H2020. Zde je reflektována struktura prioritních oblastí uvedená v národních prioritách orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V příloze jsou uvedeny podrobnější přehledy vazeb mezi zaměřením programu H2020 a národními prioritami a dále přehledné struktury národních priorit, na které s v některých částech textu odkazuje. 1 COM(2011) 811 (http://ec.europa.eu/research/horizon2020/index_en.cfm) 2 Text návrhu dosud nebyl oficiálně zveřejněn (k procesu přípravy viz http://www.priority2030.cz/) 3 Schválená usnesením vlády ze dne 27. září 2011 č. 713 (http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/strategiemezinarod-konkurenceschopnosti/strategie-mez-konkurenceschopnost-cr/1001958/62032/) 4 Schválená usnesením vlády ze dne 27. září 2011 č. 714 (http://www.mpo.cz/dokument91200.html) 5

2 Odraz cílů a zaměření programu Horizont 2020 v národních prioritách orientovaného výzkumu, vývoje a inovací 2.1 Pilíř II Vedoucí postavení v průmyslu, oblast průlomové a průmyslové technologie Cílem podpory poskytované v oblasti Průlomové a průmyslové technologie je posílit konkurenční schopnost evropského průmyslu. Prostředkem je podpora výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v klíčových průlomových technologiích (key enabling technologies, KETs) mezi které patří: mikroelektronika a nanoelektronika, fotonika, nanotechnologie, biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní systémy. S ohledem na průřezový charakter těchto technologií je v této oblasti akcentován mezioborový a meziodvětvový přístup k řešení výzkumných otázek a zavádění inovativních řešení. V národních prioritách orientovaného VaVaI cíl posílení konkurenční schopnosti hospodářství sleduje především prioritní oblast Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech (ke konkurenceschopnosti ČR však přispávají rovněž cíle stanovené v ostatních prioritních oblastech). Výzkum, vývoj a inovace v klíčových průlomových technologiích je zdůrazněn hlavně v oblasti Využití (aplikace) nových poznatků z oblasti tzv. General Purpose Technologies (GPTs), kde je akcentována potřeba využívat nové znalosti a technologie, které nejsou pouze z daného oboru, ale i z jiných technologických směrů (stejně jako v programu H2020 je zde tedy důraz na mezioborový a meziodvětvový přístup). Proto je stěžejním cílem této oblasti zvýšení konkurenceschopnosti produktů a služeb s využitím nových poznatků získávaných ve výzkumu na hranici lidského poznání (frontier research) v oblasti GPTs; ve veřejném sektoru pak snížení nákladů a redukce zátěže pro vnější subjekty. Důraz na využívání nových průřezových technologií pro zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a služeb je v národních prioritách orientovaného VaVaI také v oblasti Posílení udržitelnosti výroby a dalších ekonomických aktivit, která se zaměřuje na zefektivnění produkce a procesů v odvětvích, která mají v současné struktuře českého hospodářství dominantní postavení (výroba motorových vozidel, výroba strojů a zařízení, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, včetně výroby elektrických zařízení). Důležitým nástrojem pro posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky, který je v národních prioritách orientovaného VaVaI akcentován, je mapování a analýza konkurenčních výhod. Cílem výzkumu je zde vytvářet a rozvíjet metody pro systematické sledování a vyhodnocování nových příležitostí konkurenční výhody, které se mohou v globální ekonomice objevit a přinést do ČR nové ekonomické aktivity, kapitál i pracovní příležitosti. Tento směr je zahrnut také do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (Projekt: Foresight a technologické oblasti strategického významu pro ekonomický růst ČR). Tento nástroj je v programu H2020 rovněž prosazován, konkrétně v podpoře výzkumných aktivit Společného výzkumného střediska (JRC). Obecné cíle a zaměření národních priorit orientovaného VaVaI tedy v této oblasti korespondují s cíli a zaměřením programu H2020. V dalším textu jsou podrobněji srovnány jednotlivé směry programu H2020 v oblasti průlomových a průmyslových technologií s oblastmi a podoblastmi národních priorit orientovaného VaVaI. 2.1.1 Informační a komunikační technologie Cílem podpory v programu H2020 je posílení postavení evropského průmyslu v šesti oblastech rozvoje ICT: - technologie související s inteligentními vestavěnými součástmi a systémy - počítačové systémy a technologie 6

- infrastruktura, technologie a služby internetu - technologie pro uchování dat a řízení informací - robotika a inteligentní systémy a prostory - mikroelektronika, nanoelektronika a fotonika Snahou je stimulovat výzkum a vývoj v těchto oblastech a využívání jeho výsledků v širokém spektru aplikací, s důrazem na využití pro řešení velkých společenských výzev. V národních prioritách orientovaného VaVaI se oblast ICT prolíná několika prioritními oblastmi. Z hlediska cílů a zaměření je využití výsledků VaV v oblasti ICT zdůrazňováno v souvislosti se zlepšením užitných vlastností produktů a služeb, se zvýšením efektivity výrobních procesů, s posílením bezpečnosti produktů, výrobních procesů, bezpečnosti přenosu a uchování informací, dat a distribučních sítí, s efektivním zpracováním dat a se zvýšením kvality krizového managementu. Všechny tyto cíle vytváří široký prostor pro uplatnění výsledků VaV v oblasti komunikačních systémů, softwarového inženýrství, umělé inteligence a robotiky, senzoriky, telematiky, simulačních metod, mechatroniky, elektrotechniky či bioniky. Spíše systémově je oblast rozvoje ICT zmiňována ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, která zdůrazňuje mezi důležitými faktory rozvoje konkurenceschopnosti ČR zlepšení dostupnosti ICT a přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Národní priority orientovaného VaVaI vyzdvihují význam výzkumu, vývoje a inovací v oblasti ICT jako důležitého prvku pro posílení konkurenceschopnosti ekonomiky, efektivity energetické soustavy a bezpečnosti ve společnosti. Konkrétní prioritní cíle VaVaI a výzkumné směry, které mohou k naplnění těchto cílů přispět, jsou v souladu se zaměřením a cíli programu H2020 v oblasti informačních a komunikačních technologií. 2.1.2 Nanotechnologie V programu H2020 je cílem VaVaI v oblasti nanotechnologií zajistit vedoucí postavení EU celosvětovém trhu nanotechnologií a jejich uplatnění v konkurenceschopných výrobcích a službách s vysokou přidanou hodnotou v celé řadě aplikací a odvětví. V cílech a zaměření výzkumu jsou patrné vazby na strategii Evropa 2020, růst konkurenceschopnosti průmyslu EU a reakce na budoucí výzvy. Podporován je zejména VaVai v následujících oblastech: - Nové generace nanomateriálů, nanozařízení a nanosystémů - Syntéza a výroba nanomateriálů, součástí a systémů - Bezpečný rozvoj a uplatnění nanotechnologií - Dopad nanotechnologií a nanosystémů na zdraví a na životní prostředí a zajištění nástrojů pro posuzování a řízení rizik po dobu celého životního cyklu - Rozvoj společenského rozměru nanotechnologií - Technologie směřující ke zvýšení kapacity, měření a další podpůrné technologie Vzhledem k tomu, že národní priority orientovaného VaVaI jsou pojaty zcela problémově, je oblast nanomateriálů (stejně jako pokročilých materiálů a obecně všech materiálů) vnímána jako průřezová, tj. materiálový výzkum je zařazen jako součást VaVaI, směřujícího ke splnění vytčených cílů ve všech technologicky zaměřených prioritních oblastech. Cíleně se materiálovému výzkumu věnuje oblast Materiálová základna v prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů. Problematika nanomateriálů a nanotechnologií je zařazena do podoblasti Pokročilé materiály a jejího cíle Využití nanomateriálů a nanotechnologií, kde bude podporován VaVaI, jehož cíle a zaměření odpovídá cílům a zaměření programu H2020. Jedná se zejména o VaVaI nových nanomaterilů a nanosystémů, nanomateriálů s novými vlastnostmi 7

(resp. materiálové inženýrství), nanotechnologie, využití nanomateriálů v aplikacích a vliv nanomateriálů na zdraví člověka a životní prostředí. V jiných prioritních oblastech lze problematiku nanomateriálů a nanotechnologií spatřovat zejména v prioritní oblasti Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech. Z tohoto pohledu jsou významné zejména její oblasti Využití nových poznatků z oblasti tzv. General Purpose Technologies (dosažení nových užitných vlastností produktů s využitím nových poznatků) a Posílení udržitelnosti výroby a dalších ekonomických aktivit (zvýšení úspornosti, efektivity, adaptability a užitných vlastností produktů a služeb). V národních prioritách orientovaného VaVaI je oblast nanomateriálů a nanotechnologí pojata průřezově ve vazbě na řešení všech výzev společnosti ČR v budoucnosti. Cíleně je této problematice věnována pozornost v prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů a její oblasti Materiálová základna. Porovnáme-li zařazení problematiky nanomaterálů a nanotechnologií v programu H2020 a národních prioritách orientovaného VaVaI, je možné konstatovat, že cíle a zaměření VaVaI se vesměs shodují. 2.1.3 Pokročilé materiály VaVaI v oblasti pokročilých materiálů je zaměřen přípravu (resp. výrobu) a využití materiálů s novými funkcemi a lepšími vlastnostmi, které naleznou uplatnění v konkurenceschopnějších výrobcích a produktech a které minimalizují dopad na životní prostředí a spotřebu zdrojů. Důraz je položen i na oblast celého životního cyklu materiálů a recyklaci nebo sekundární využití materiálů po konci životnosti, a zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění udržitelného rozvoje v celé řadě aplikací a odvětví. Podobně jako u nanomateriálů a nanotechnologií, je v i případě pokročilých materiálů zřetelná vazba na cíle dokumentu Evropa 2020. VaVaI by měl být zaměřen na následující oblasti: - průřezové a základní materiálové technologie pro funkční, multifunkční a konstrukční materiály - vývoj a přeměna materiálů - řízení materiálových součástí - materiály pro udržitelný a nízkouhlíkový průmysl - materiály pro tvůrčí průmyslová odvětví - metrologie, charakterizace, normalizace a kontrola jakosti - optimalizace používání materiálů Podobně jako v případě nanotechnologií je oblast pokročilých materiálů v národních prioritách orientovaného VaVaI pojata průřezově a je zapracována do cílů technologicky zaměřených prioritních oblastí. Cíleně je problematice pokročilých materiálů věnována pozornost v oblasti Materiálová základna v prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů. Zaměření VaVaI v programu Horizont 2020 odpovídá její cíl Pokročilé materiály pro konkurenceschopnost, kde bude VaVaI zaměřen na řešení vztahu mezi strukturou materiálu a užitnými vlastnostmi materiálů a optimalizaci jejich struktury a užitných vlastností. Významnou součást bude tvořit i příprava pokročilých materiálů a jejich využití v různých aplikacích a produktech. Podobně jako v programu H2020, i v národních prioritách bude VaVaI zaměřen na funkční a multifuknční materiály, strukturní a chytré (smart) materiály. Problematika recyklace a využití druhotných surovin, která je zařazena do Pokročilých materiálů v programu Horizont 2020, je v národních prioritách zařazena do cíle Dlouhodobá perspektiva zajištění surovin pro ekonomiku ČR v prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů. 8

Podobně jako u nanomateriálů a nanotechnologií je i problematika pokročilých materiálů zařazena do jiných oblastí národních priorit orientovaného VaVaI. jedná se zejména o prioritní oblast Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech, a to zejména její oblasti Využití nových poznatků z oblasti tzv. General Purpose Technologies (dosažení nových užitných vlastností produktů s využitím nových poznatků) a Posílení udržitelnosti výroby a dalších ekonomických aktivit (zvýšení úspornosti, efektivity, adaptability a užitných vlastností produktů a služeb). V národních prioritách orientovaného VaVaI je materiálový výzkum zařazen průřezově do technologicky zaměřených prioritních oblastí. Pokročilým materiálům je věnována pozornost v prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů v cílech Pokročilé materiály pro konkurenceschopnost a Dlouhodobá perspektiva zajištění surovin pro ekonomiku ČR, přičemž zaměření VaVaI odpovídá zaměření VaVaI v oblasti pokročilých materiálů v programu Horizont 2020. 2.1.4 Biotechnologie Specifickým cílem biotechnologického výzkumu a inovací v programu Horizont 2020 je vyvinout konkurenceschopné, udržitelné a inovační průmyslové výrobky a postupy a přispět k inovacím v řadě evropských odvětví, jako je zemědělství, potravinářství, chemický průmysl a zdravotnictví, a zajistit EU vedoucí postavení v těchto technologiích. Další významné zdroje inovací se nacházejí na rozhraní mezi biotechnologiemi a jinými základními a konvergujícími technologiemi, jako jsou nanotechnologie a informační a komunikační technologie (IKT). VaVaI bude v programu H2020 zaměřen do těchto oblastí: - Špičkové biotechnologie a rozvoj vznikajících technologií, jako je syntetická biologie, bioinformatika a systémová biologie - Průmyslové procesy založené na biotechnologiích (např. v chemickém průmyslu, zdravotnictví, těžebním průmyslu, energetice, papírenském a celulózovém průmyslu, textilním průmyslu, potravinářství) a jejich environmentální rozměr - Inovativní a konkurenceschopné platformové technologie (např. genomika, metagenomika, proteomika, molekulární nástroje). Problematika biotechnologií je v národních prioritách orientovaného VaVaI zařazena do dvou prioritních oblastí. V prioritní oblasti Prostředí pro kvalitní život a její oblasti Environmentální technologie a ekoinovace je podporován biotechnologicky orientovaný VaVaI ve vztahu k životnímu prostředí. Jedná se například o technologie přátelské k životnímu prostředí, biotechnologie pro přípravu nových primárních produktů, biotechnologické postupy (např. pro komplexní bezodpadové využití biomasy), recyklační technologie a efektivní postupy energetického využití odpadů, sanační technologie či technologie pro minimalizaci rizik. V prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů jsou biotechnologie řešeny ve vztahu k výrobě energie (elektřiny a tepla) a snižování energetické a materiálové náročnosti hospodářství. Tato problematika je zařazena v několika cílech, konkrétně se jedná například o efektivní využívání biomasy pro energetické účely, energetické využívání odpadů, výrobu biopaliv jako náhrady fosilních zdrojů či biotechnologické, bioinženýrské a genetické technologie s potenciálním využitím v energetice. V národních prioritách orientovaného VaVaI je biotechnologicky zaměřený VaVaI zařazen do dvou prioritních oblastí. Konkrétní prioritní cíle VaVaI a výzkumné směry, které mohou k naplnění těchto cílů přispět, jsou v souladu se zaměřením a cíli programu H2020 v oblasti biotechnologií. 9

2.1.5 Pokročilá výroba a zpracování Tento směr programu H2020 sleduje především ekonomické a environmentální cíle průmyslové výroby. Důraz je zde kladen na udržitelnost výroby prostřednictvím posílení její energetické a materiálové efektivnosti, snížení dopadu výroby na životní prostředí a zvýšení adaptability výroby na měnící se prostředí. Konkrétně bude podpora z programu H2020 směřovat do VaVaI ve čtyřech oblastech: - Technologie pro továrny budoucnosti - Technologie umožňující energeticky účinné budovy - Udržitelné a nízkouhlíkové technologie v energeticky náročných zpracovatelských odvětvích - Nové, udržitelné obchodní modely Úspornost, efektivita a adaptabilita výroby jednoznačně patří také mezi prioritní cíle orientovaného VaVaI v ČR. Explicitně jsou tyto cíle zmíněny v podoblasti Úspornost, efektivita a adaptabilita, která je součástí prioritní oblasti Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech. Zde je kladen důraz na posílení adaptability a flexibility výroby a výrobních procesů s cílem zajistit pružnější změny v nabídce produktů a služeb v reakci na vnější změny a dále na snížení energetické a materiálové náročnosti a negativních dopadů ekonomických aktivit a produktů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. S ohledem na současnou strukturu ekonomiky cílí tato podoblast na odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou pro tvorbu přidané hodnoty a zaměstnanosti v ČR nejvýznamnější. Energetická úspornost a efektivita ekonomických činností patří rovněž mezi důležité cíle v prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů. Zde je kromě energetické a materiálové úspornosti výroby kladen důraz také na vývoj technologií a materiálů, které sníží energetickou náročnost budov (aktivní i pasivní systémy, včetně využívání obnovitelných zdrojů a kogenerace v energetickém zásobování budov. Snížení energetické a materiálové náročnosti a zvýšení flexibility a adaptability výroby patří mezi prioritní cíle orientovaného VaVaI v ČR, které napomohou k posílení konkurenceschopnosti národního hospodářství. Zaměření národních priorit orientovaného VaVaI je tedy plně konzistentní se zaměřením a cíli programu H2020. 2.1.6 Vesmír Zaměření podpory kosmického výzkumu v programu H2020 zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce a provázanosti evropských i mimoevropských výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Hlavními cíli H2020 je zvýšit spolupráci ve VaV a transfer jeho výsledků mezi kosmickými a pozemskými technologiemi, posílit základní technologický výzkum vycházející z klíčových průlomových technologií a zefektivnit sběr a zpracování vesmírných dat, včetně jejich zpřístupnění pro další zpracování. Podpora z programu H2020 bude zacílena na čtyři základní oblasti: - Docílit konkurenceschopnosti, nezávislosti a inovativnosti Evropy ve vesmírných aktivitách - Docílit jasného pokroku ve vesmírných technologiích - Dosáhnout vyšší účinnosti využívání vesmírných dat - Zvýšit podporu evropského výzkumu v mezinárodní spolupráci Národní priority orientovaného VaVaI výzkum v oblasti kosmických technologií explicitně neuvádí. Na druhou stranu prioritní cíle směřující k posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky prostřednictvím efektivního využívání GPTs a zefektivnění výrobních procesů, včetně zvýšení jejich bezpečnosti, mají vazbu na vesmírné technologie. Konkrétně se jedná o výzkum v oblasti robotiky, 10

senzoriky, softwarového inženýrství, energeticky účinných a odolných materiálů, systémů včasného varování, či systémů zpracování dat. Rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti kosmického výzkumu a při využití jeho výsledků je zdůrazněn ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti, která usiluje o vyšší zapojení českých firem (a výzkumných institucí) do zakázek v oblasti kosmických aktivit zadávaných v rámci programů ESA (Evropská kosmická agentura), EU a dalších mezinárodních organizací nebo jiných států. Národní priority orientovaného VaVaI na rozdíl od programu H2020 explicitně nezdůrazňují význam kosmického výzkumu a nestanovují ani prioritní cíle související s pozorováním a průmyslovým využitím vesmíru. Přesto lze v národních prioritách nalézt řadu výzkumných cílů souvisejících s posilováním konkurenceschopnosti ČR, které vytváří prostor pro výzkum s potenciálním uplatněním v kosmických technologiích. Kosmický výzkum má svojí šíří a investiční náročností inherentně nadnárodní charakter. Proto program H2020 akcentuje spolupráci v rámci evropských i mimoevropských výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Důraz na vyšší zapojení českých podniků a výzkumných organizací do mezinárodní kosmických aktivit je kladen ve Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti. 2.2 Pilíř III Společenské výzvy V pilíři Společenské výzvy programu Horizont 2020 je podporován VaVaI orientovaný na řešení šesti identifikovaných společenských výzev: - Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky - Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství - Bezpečná, čistá a účinná energie - Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava - Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny - Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění Stejně jako společenské výzvy programu H2020 i národní priority orientovaného VaVaI jsou stanoveny problémově a reagují na očekávané hrozby a potřeby rozvoje české společnosti v horizontu 15 až 20 let. S využitím výhledových studií identifikovala následujících šest prioritních oblastí: - Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech - Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů - Prostředí pro kvalitní život - Sociální a kulturní výzvy - Zdravá populace - Bezpečná společnost V následujícím textu je porovnáno zaměření a cíle VaVaI ve společenských výzvách programu H2020 s národními prioritami orientovaného VaVaI. Přehledné porovnání zaměření programu H2020 a 11

národních priorit orientovaného VaVaI v tabulkové formě je zařazeno do přílohy 1, přehled struktury národních priorit orientovaného VaVaI je uveden v příloze 2. 2.2.1 Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky Specifickým cílem této společenské výzvy programu H2020 je zlepšit celoživotní zdraví a dobré životní podmínky pro všechny obyvatele EU, zajistit vysoce kvalitní a ekonomicky udržitelné systémy zdravotnictví a péče a příležitosti pro nová pracovní místa. Společenská výzva Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky by měla významně přispět k realizaci strategie Evropa 2020. Aktivity VaVaI budou zaměřeny na tyto oblasti: - Faktory ovlivňující zdraví - Prevence nemocí, preventivní vyšetření, náchylnosti k onemocnění, pochopení nemocí, preventivní očkovací látky - Diagnostika - Používání medicíny in silico k lepší léčbě a předvídání onemocnění - Léčba nemocí - Přenos znalostí do klinické praxe - Lepší využívání zdravotních údajů, nástroje a metody na podporu tvorby politiky a potřeb regulace - Aktivní stárnutí, nezávislý život a asistované žití - Posílení postavení jednotlivců v oblasti vlastní péče o zdraví - Integrovaná péče Pro maximalizaci dopadu na úrovni EU bude podporována celá škála výzkumných a inovačních činností od základního výzkumu přes transfer znalostí po rozsáhlé zkoušky a demonstrace, včetně zapojení soukromých finančních zdrojů a veřejných zakázek. Problematika zdraví je v národních prioritách orientovaného VaVaI zařazena do prioritní oblasti Zdravá populace. Tato problematika je však v národních prioritách pojata v poněkud užším smyslu a je rozdělena do tří oblastí: - Vznik a rozvoj chorob, které pokrývá nejzávažnější choroby z pohledu úmrtnosti, prevalence a negativních společenských a ekonomických důsledků. Cílem je odhalení mechanismů vzniku nemocí, včasná detekce onemocnění a vývoj nových léčebných postupů a metod. - Nové diagnostické a terapeutické metody, kde je VaVaI zaměřen na metody a technologie pro léčbu nejzávažnějších onemocnění, včetně tkáňových náhrad, transplantace a regenerace. Pozornost je také věnována léčivům a způsobu jejich aplikace a šíření v organismu. - Epidemiologie a prevence nejzávažnějších chorob, kde jsou v obdobném členění jako v prvé oblasti řešen vznik a rozvoj těchto chorob. Některé problémové okruhy společenské výzvy Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky jsou v národních prioritách zařazeny do jiných prioritních oblastí. Konkrétně se jedná o některé aspekty demografických změn, které jsou zapracovány v národních prioritách do prioritní oblasti Sociální a kulturní výzvy (oblast Demografické a sociální proměny a její podoblast Demografické stárnutí, rodinná politika ). Některé systémově zaměřené oblasti, jako je zejména využívání zdravotních údajů, nástroje a metody na podporu tvorby politiky a potřeb regulace, nejsou zařazeny mezi cíle národních priorit orientovaného VaVaI. Tato oblast je však zapracována do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020, kde je mezi klíčovými iniciativami zařazeno mj. i zefektivnění financování zdravotnictví a fungování pojišťoven či vazba pacienta ke zdraví, včetně 12

racionalizace systému regulačních poplatků, zajištění motivace ke zdravému životnímu stylu a využívání e-health systému. V národních prioritách orientovaného VaVaI je zdravotní výzkum zařazen do prioritní oblasti Zdravá populace. Zaměření VaV pokrývá většinu oblastí v uvedených v programu H2020, jako je prevence a pochopení nemocí, faktory ovlivňující zdraví, diagnostické metody, léčba nemocí a epidemiologie. Na rozdíl od programu Horizont 2020 jsou však vymezena onemocnění, kterých se bude výzkum týkat. Některé oblasti, jako je například stárnutí populace a související otázky jsou zařazeny do jiných prioritních oblastí (Sociální a kulturní výzvy), některé problémové okruhy, jako je například využívání zdravotních údajů, nástroje a metody na podporu tvorby politiky a potřeb regulace, v národních prioritách orientovaného VaVaI nejsou explicitně uvedeny. Tyto systémové oblasti jsou však zařazeny do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020. 2.2.2 Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství Podporou VaVaI v oblasti této společenské výzvy programu H2020 usiluje Evropa o zajištění dostatečného zásobování bezpečnými a vysoce kvalitními potravinami a dalšími biologickými výrobky. K tomu by mělo přispět efektivní využívání moderních biotechnologií a přechod k udržitelnému evropskému biohospodářství. Tato společenská výzva se zaměřuje na zajištění výživy rostoucí populace, snížení emisí skleníkových plynů produkovaných v zemědělství a na využití bioodpadů. Cíle programu H2020 jsou zde naplňovány ve čtyřech hlavních oblastech: - Udržitelné zemědělství a lesnictví - Udržitelný a konkurenceschopný agro-potravinářský sektor pro bezpečnou a zdravou výživu - Otevření potenciálu vodních živých zdrojů - Udržitelný a konkurenceschopný bio-průmysl V národních prioritách orientovaného VaVaI je problematika udržitelného zemědělství zdůrazněna v prioritní oblasti Prostředí pro kvalitní život, která se zabývá širšími aspekty udržitelnosti přírodních zdrojů a služeb. Konkrétně v podoblasti Zemědělství a lesnictví je jedním z prioritních cílů dosažení přiměřené potravinové a surovinové soběstačnosti prostřednictvím udržitelných zemědělských postupů a za udržitelného využívání přírodních zdrojů, a to i při klimatické změně. Současně patří mezi prioritní cíle v této oblasti získání kvalitativně nových primárních produktů s využitím biotechnologií. V této souvislosti patří mezi národní prioritní cíle také efektivní energetické využití biomasy, které je uvedeno v prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů. Dalším explicitně uvedeným cílem je zde harmonický rozvoj sídel s minimálními dopady na životní prostředí. V národních prioritách orientovaného VaVaI je dále akcentován rozvoj agropotravinářského sektoru, a to v souvislosti s výzkumem v oblasti biotechnologií a jejich zaváděním s cílem zajistit ochranu zemědělské a potravinářské produkce, zefektivnit produkční systémy chovu hospodářských zvířat, snížit ekologickou zátěž agrárního sektoru a produkce potravin na životní prostředí, včetně snížení energetické náročnosti produkčních systémů. Srovnání cílů národních priorit orientovaného VaVaI a programu H2020 v této oblasti ukazuje, že národní priority korespondují s evropskými v okruhu udržitelného zemědělství a lesnictví, v okruhu rozvoje udržitelného agro-potravinářského sektoru a okruhu rozvoje udržitelného a konkurenceschopného biohospodářství. Ze zřejmých důvodů nejsou mezi národní priority zařazeny 13

cíle související s udržitelným rozvojem rybolovu, konkurenceschopnou akvakulturou a biotechnologickými inovacemi v námořní oblasti. 2.2.3 Bezpečná, čistá a účinná energie Specifickým cílem oblasti Bezpečná, čistá a účinná energie je uskutečnit přechod na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém v situaci rostoucího nedostatku zdrojů, zvyšující se energetické potřeby a změny klimatu. Cílem EU v těchto souvislostech je do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % oproti úrovni z roku 1990 a provést další snížení na 80 až 95 % do roku 2050. Obnovitelné zdroje měly v roce 2020 pokrývat 20 % konečné spotřeby energie a celková spotřeba energie by se měla snížit o 20 %. Aktivity zařazené v programu H2020 v této společenské výzvě budou tvořit technologickou páteř evropské energetické politiky a politiky v oblasti změny klimatu a přispějí rovněž k realizaci iniciativy Unie inovací v oblasti energetiky a politických cílů uvedených v iniciativách Evropa účinněji využívající zdroje, Průmyslová politika pro éru globalizace a Digitální agenda pro Evropu. Výzkumné a inovační činnosti v oblasti energie z jaderného štěpení a jaderné syntézy se budou provádět v části programu H2020 Euratom. Výzkumné aktivity realizované v rámci této společenské výzvy budou zaměřeny na splnění následujících cílů: - Snížení spotřeby energie a uhlíkové stopy prostřednictvím inteligentního a udržitelné spotřeby - Levné dodávky nízkouhlíkové elektřiny - Alternativní paliva a mobilní zdroje energie - Jednotná inteligentní evropská elektrická rozvodná síť - Nové znalosti a technologie - Účinné rozhodování a zapojení veřejnosti - Přijetí energetických inovací trhem Cíle a zaměření VaVaI v programu H2020 úzce souvisí s tzv. Evropským strategickým plánem pro energetické technologie (European Strategic Energy Technology Plan, SET-Plan), kde je stanoven strategický přístup k řešení klíčových problémů v oblasti energetiky. V SET-Planu jsou také uvedeny základní energetické technologie, na které budou zaměřeny výzkumné a demonstrační aktivity, a tzv. Evropské průmyslové iniciativy. Národní priority orientovaného VaVaI reagují ve své prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů na stejné očekávané problémy a výzvy v oblasti energetiky, jako reaguje program H2020, SET-Plan a další strategické dokumenty připravené na úrovni EU. I když je struktura prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů poněkud jiná než struktura společenské výzvy Bezpečná, čistá a účinná energie programu H2020, cíle a zaměření VaVaI si do značné míry odpovídají (jedním z důvodů je i skutečnost, že národní priority pro oblast energetiky byly připravovány ve vazbě na cíle EU a iniciativy zapracované do uvedených evropských dokumentů). Jisté odlišnosti mezi národními prioritami orientovaného VaVaI a zaměřením programu H2020 jsou důsledkem většího důrazu, který je v národních prioritách položen na specifickou situaci ČR v oblasti energetiky a možnosti výzkumné a aplikační sféry v ČR. Konkrétně se jedná o větší důraz na oblast teplárenství, které představuje významnou hrozbu pro ČR do budoucnosti. V národních prioritách je naopak poněkud méně akcentována oblast obnovitelných zdrojů energie, neboť jejich potenciál (v důsledku polohy ČR) je značně omezený. 14

Problematika energetiky je také zapracována do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020, kde je v pilíři Infrastruktura zařazena klíčová iniciativa Státní energetická koncepce (SEK) a strategické usměrňování, jejímž cílem je vytvoření SEK s důrazem na dosažení vyváženého energetického mixu, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů a rozvoj inteligentních sítí. Dalším cílem je ustavení Stálé pracovní skupiny pro strategii VaVaI v oblasti energetiky (SPSS) a strategické usměrňování veřejné podpory VaVaI, včetně zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti energetiky. V národních prioritách orientovaného VaVaI je v prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů zařazena také problematika materiálů, které není součástí strategické výzvy Bezpečná, čistá a účinná energie programu H2020. Podrobněji jsou tyto rozdíly specifikovány v kapitole 3.1.2. Obecně je možné konstatovat, že cíle a zaměření VaV prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů národních priorit orientovaného VaVaI odpovídá cílům a zaměření společenské výzvy Bezpečná, čistá a účinná energie programu Horizont 2020. Problematika energetiky je také zapracována do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020. 2.2.4 Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava Hlavním cílem programu H2020 v oblasti dopravy je zavést evropský systém efektivní, bezpečné a ekologické dopravy. Segment dopravy zde zahrnuje jak dopravní infrastrukturu, tak i výrobu dopravních prostředků. V oblasti dopravní infrastruktury se program H2020 zaměřuje zejména na zvýšení plynulosti, propustnosti a bezpečnosti dopravy a na minimalizaci vlivu dopravy na životní prostředí. V oblasti výroby dopravních prostředků usiluje program H2020 o zvýšení konkurenceschopnosti Evropy výrobou nových dopravních prostředků a zefektivněním výrobních procesů, a dále o snížení spotřeby fosilních paliv a souvisejícím snížení emisí. Tato společenská výzva programu H2020 je rozdělena do čtyř hlavních oblastí: - Doprava účinně využívající zdroje, která respektuje životní prostředí - Lepší mobilita, menší přetížení, větší bezpečnost a ochrana - Globální vedoucí postavení evropského odvětví dopravy - Sociálně-ekonomický výzkum a činnosti orientované do budoucnosti pro tvorbu politik Komplexní rozvoj všech módů dopravy (silniční, železniční, letecké i vodní) patří mezi cíle Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. V oblasti silniční a železniční dopravy je kladen důraz především na rozvoj dopravní infrastruktury a vytvoření systémů intermodální dopravy. Naplňování těchto cílů vytváří prostor pro uplatnění výzkumu v oblasti nových materiálů, telematiky, řídicích systémů a dalších. V národních prioritách orientovaného VaVaI není doprava zmiňována jako samostatná oblast, nicméně ekonomické, environmentální i společenské cíle související s dopravou jsou akcentovány v příslušných prioritních oblastech. Nejkomplexněji je oblast dopravy zmiňována v prioritní oblasti Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech kde jedním z prioritních cílů je zvýšení úspornosti, efektivity a adaptability v dopravě, a to jak v oblasti dopravní infrastruktury a dopravních a manipulačních systémů, tak i ve výrobě dopravních prostředků. Kromě ekonomických aspektů jsou zde zdůrazňovány také bezpečnostní a environmentální aspekty dopravy. Snížením dopadů dopravní infrastruktury na životní prostředí se věnuje také prioritní oblast Prostředí pro kvalitní život, kde je v tomto kontextu kladen důraz na vytváření inteligentních lidských sídel s minimálními dopady na životní prostředí. Samostatně je v prioritní oblasti Udržitelná energetika a materiálové zdroje 15

uvedeno mezi prioritními cíli zvýšení podílu kapalných biopaliv, elektrické energie a výhledově vodíku jako náhrady fosilních zdrojů paliv. Téma výhledových studií je v národních prioritách pojímáno komplexněji jako nástroj pro vyhledávání tržních příležitostí pro uplatnění konkurenční výhody. Přestože oblast dopravy není v národních prioritách VaVaI uvedena samostatně jako v programu H2020, ekonomické, environmentální i bezpečnostní aspekty rozvoje dopravy jsou v národních prioritách silně akcentovány. Z tematického hlediska sledují národní priority stejné cíle jako program H2020. Menší důraz oproti programu H2020 je v národních prioritách kladen na leteckou dopravu, naopak větší je kladen na automobilovou dopravu. Socio-ekonomický výzkum pro tvorbu politik v oblasti dopravy není v národních prioritách explicitně zdůrazněn, nicméně tento typ výzkumu zaměřený na přípravu výhledových studií jako nástroje pro tvorby hospodářských politik patří v ČR mezi samostatný prioritní cíl orientovaného VaVaI (Oblast 4 v prioritní oblasti Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech). 2.2.5 Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny Specifickým cílem této společenské výzvy je dosáhnout hospodářství, které bude využívat zdroje a suroviny účinným a udržitelným způsobem a bude odolné vůči změně klimatu. Činnosti také přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a zlepšení životních podmínek. Aktivity VaVaI budou zaměřeny na následující oblasti: - Boj se změnou klimatu a přizpůsobení se této změně - Udržitelné řízení přírodních zdrojů a ekosystémů - Zajištění udržitelných dodávek neenergetických a nezemědělských surovin - Umožnění přechodu na ekologické hospodářství prostřednictvím ekologických inovací - Vývoj komplexních a dlouhodobých globálních systémů pro monitorování životního prostředí a environmentálních informačních systémů V národních prioritách orientovaného VaVaI odpovídá této společenské výzvě programu H2020 prioritní oblast Prostředí pro kvalitní život. Problematika boje proti klimatu je zařazena v národních prioritách do podoblasti Globální změny, otázkám přírodních zdrojů a ekosystémů je věnována podoblast Přírodní zdroje. Do této podoblasti národních priorit lze zařadit i VaVaI neenergetických a nezemědělských surovin. Problematika zelené ekonomiky a ekologických inovací je v prioritní oblasti Prostředí pro kvalitní život zapracována v několika cílech jejích podoblastí Udržitelný rozvoj krajiny a lidských sídel a Environmentální technologie a ekoinovace. Mezi národními prioritami orientovaného VaVaI a programem H2020 jsou však patrné jisté rozdíly. Rozvoj komplexních a trvalých globálních environmentálních pozorovacích a informačních systémů, který je zařazen do programu H2020, není v národních prioritách zařazen samostatně, nicméně lze předpokládat, že monitorování, zpracování informací a další jeho aspekty budou řešeny jako součást celé řady cílů národních priorit orientovaného VaVaI. Některé problémové okruhy programu H2020 jsou řešeny i v jiných prioritních oblastech národních priorit. Například zajištění udržitelných dodávek surovin a problematika související s recyklací jsou v národních prioritách zařazeny do prioritní oblasti Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů (jedná se zejména o cíl Dlouhodobá perspektiva zajištění surovin pro ekonomiku ČR v podoblasti materiálové zdroje ). Společenské výzvě Oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a surovin programu H2020 odpovídá svým zaměřením a cíli prioritní oblast Prostředí pro kvalitní život národních priorit orientovaného VaVaI. Většina aktivit navržených v programu Horizont 2020 je zařazena i do národních priorit 16

orientovaného VaVaI. Některé oblasti sice nejsou v národních prioritách explicitně zmíněny, nicméně lze předpokládat, že takto zaměřený VaVaI bude součástí jiných (například obecněji pojatých) cílů. 2.2.6 Inkluzívní, inovativní a bezpečné společnosti Tato společenská výzva usiluje o zvýšení sociální, ekonomické a politické soudržnosti Evropy. Konkrétně cílí na boj proti chudobě, posílení lidských práv, digitální začlenění, posílení rovnosti, solidarity a mezikulturních vazeb. Je zde kladen důraz na mezioborový přístup, nicméně řešená témata budou vyžadovat především účast ekonomických, sociálních a humanitních věd, odborníků na zahraniční politiku a na bezpečnostní otázky. Cíle této společenské výzvy jsou sledovány ve třech základních oblastech: - Inkluzivní společnosti - Inovativní společnosti - Bezpečné společnosti V národních prioritách orientovaného VaVaI je oblast vyváženého rozvoje společnosti komplexně řešena v prioritní oblasti Sociální a kulturní výzvy. Bezpečnostní aspekt rozvoje společnosti je pak zdůrazněn v prioritní oblasti Bezpečná společnost. Otázky společenské inkluze jsou detailněji rozpracovány do prioritních cílů směřujících k prevenci vzniku a zmírnění dopadů společenské deprivace, exkluze a segregace a ke zlepšení rovnosti podmínek v přístupu ke vzdělání, na trh práce, k bydlení, zdravotnímu zabezpečení a službám. Ekonomický aspekt rozvoje společnosti je akcentován především v prioritních cílech zaměřených na efektivnější využití potenciálu migrace, posílení teritoriální soudržnosti (řešení regionálních disparit), zvýšení kompetence pracovní síly, včetně rozšíření absorpční kapacity trhu práce a analýzu účinků vědění v sociálním systému. Ve vztahu k inovacím je zde kladen důraz na posílení adaptivních schopností společnosti pro nové technologie. Prioritní cíle spojené s posílením bezpečnosti ve společnosti se zaměřují na rozvoj technologických i netechnických opatření na ochranu obyvatelstva, efektivní krizový management, vývoj účinných nástrojů pro potírání kriminality, extremismu a terorismu. Zvláštní pozornost je věnována ochraně osobních dat, kybernetické kriminalitě a zneužívání informací. Cíle a zaměření národních priorit orientovaného VaVaI souvisejících se společenskou výzvou programu H2020 Inkluzivní, inovativní a bezpečné společnosti v zásadě odpovídají obsahu této výzvy. Určitý rozdíl zde lze spatřovat v záběru priorit, kde národní priority orientovaného VaVaI sledují především národní společenské cíle, zatímco program H2020 se orientuje na evropskou a globální úroveň. 3 Co je v národních prioritách orientovaného výzkumu, vývoje a inovací a není v programu Horizont 2020 3.1 Národní priority orientovaného výzkumu, vývoje a inovací 3.1.1 Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech Obecným cílem prioritní oblasti Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech je posílení faktorů intenzivního růstu českého hospodářství. Z hlediska potenciálu pro výzkum, vývoj a inovace 17

zde byly identifikovány prioritní cíle rozdělené do čtyř oblastí. Oblast 1 Využití (aplikace) nových poznatků z oblasti tzv. General Purpose Technologies, která se zaměřuje na vývoj a mezioborové využití nových znalostí a technologií pro zavedení nových produktů a zefektivnění procesů v podnikovém i veřejném sektoru. Oblast 2 Posílení udržitelnosti výroby a dalších ekonomických aktivit klade důraz na efektivitu, úspornost a adaptabilitu v existujících odvětvích výroby významných pro tvorbu přidané hodnoty a zaměstnanosti (výroba dopravních prostředků, strojírenství a elektrotechnika). Oblast 3 Posílení bezpečnosti a spolehlivosti se orientuje na vývoj a využívání moderních technologií pro zvyšování spolehlivosti a bezpečnosti produktů a procesů. Cílem v oblasti 4 Mapování a analýza konkurenčních výhod je včasná identifikace a využít konkurenčních výhod, které se nově objeví. Posílení konkurenční schopnosti evropského průmyslu patří mezi hlavní cíle pilíře II Vedoucí postavení průmyslu programu H2020. V národních i evropských prioritách je v této oblasti akcentován meziodvětvový (mezioborový) přístup, jakožto významný faktor inovací a růstu. V národních prioritách orientovaného VaV je mezi sledovanými cíli, na rozdíl od programu H2020, explicitně zdůrazňována průmyslová bezpečnost (produktů i procesů). Z hlediska koncepčního zaměření je v národních prioritách vyzdvihována orientace na tradiční obory českého zpracovatelského průmyslu. V obou dokumentech je pak patrná orientace na vývoj a využití průřezových technologií (KETs v programu H2020 a GPTs v národních prioritách). Obecně v prioritní oblasti Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech nebyly identifikovány žádné oblasti a cíle, které by tematicky významně překračovaly rámec programu H2020. 3.1.2 Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů Prioritní oblast Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů je rozdělena do tří oblastí - Udržitelná energetika, Snižování energetické náročnosti hospodářství a Materiálová základna (viz Příloha 2). Hlavním cílem oblasti Udržitelná energetika je dosažení dlouhodobě udržitelného energetického mixu založeného na širokém portfoliu zdrojů, s přednostním využitím všech dostupných tuzemských energetických zdrojů, zvýšení energetické soběstačnosti a zajištění energetické bezpečnosti ČR. Oblast Udržitelná energetika je rozdělena do sedmi podoblastí, které pokrývají problematiku výroby elektrické a energie a tepla, jejich distribuci a akumulaci a problematiku energetiky v dopravě. Pozornost je věnována i systémovému rozvoji energetiky ČR ve vazbě na rozvoj energetiky v EU. Cílem výzkumu v oblasti Snižování energetické náročnosti hospodářství je udržení současného tempa poklesu energetické náročnosti ekonomiky, zlepšení kvality životního prostředí a dosažení posunu směrem ke společnosti méně náročné na zdroje a s nízkou produkcí uhlíku. Dalším cílem je rozvoj aktivit (především charakteru základního orientovaného výzkumu) v oblastech, které mají očekávaný potenciál pro využití v energetice a umožňují posílit konkurenceschopnost a zapojení ČR do mezinárodních iniciativ. Tyto dvě oblasti do značné odpovídají svými cíli a zaměřením společenské výzvě Bezpečná, čistá a účinná energie programu H2020. V národních prioritách orientovaného VaVaI jsou však zařazeny některé oblasti, které nejsou součástí strategické výzvy Bezpečná, čistá a účinná energie programu H2020. Konkrétně se jedná o následující: - V národních prioritách orientovaného VaVaI je zařazen VaVaI v oblasti jaderné energetiky (například jaderná syntéza a štěpení, bezpečnost jaderných zdrojů energie, palivový cyklus a zacházení s vyhořelým jaderným palivem). Takto zaměřený výzkum je v programu H2020 zařazen do jeho části EURATOM. - V národních prioritách je ve srovnání s programem Horizont 2020 více akcentována oblast teplárenství, neboť tato oblasti představuje poměrně významnou hrozbu ČR do budoucna. 18