Situace v ceském lázenství

Situace v ceském lázenství MINISTERSTVO CESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNICTVf

Obsah Obsah Executive summary - hlavní císla a argumenty 2 Lázenství v Ceské republ ice 4 vývoj poctu pacientu v lázenských lécebnách.4 vývoj plateb zdravotních pojištoven do segmentu lázenské péce 6 Lázenská péce v Ceské republice v roce 2012 8 Nový indikacní seznam - vyhláška MZ úcinná od 1. 10. 2012 9 Duvody prijetí 9 Byla príprava vyhlášky zlobbovaná farmaprumyslem nebo jde o prirozený pokrok v medicíne? 10 S kým byla tvorba vyhlášky konzultována? 10 Príklady zmen zarazení jednotlivých diagnóz do nového indikacního seznamu 11 Reguluje úhradová vyhláška lékare navrhující lázenskou péci? 12 Problematika detského lázenství 13 Lécebna Vesna v Janských Lázních 13 1

Executive summary - hlavní císla a argumenty Rozsah lázenské péce a predevším hrazené lázenské péce je v Ceské republice v porovnání s ostatními vyspelými zdravotními systémy naprosto ojedinelý. To se týká jak poctu lázenských míst (v nichž je péce hrazena z v.z.p), tak je ojedinelý i rozsah tohoto hrazení (i po schválení nového indikacního seznamu). Lázenská lécebne rehabilitacní péce je nedílnou soucástí zdravotní péce následné, je zakotvena v zákonu o zdravotních službách. V CR existuje 37 lázenských míst, kde je poskytována lázenská lécebne rehabilitacní péce. V nich pusobí 90 subjektu, které disponují približne 27 000 lázenskými lužky. V roce 2012 navštívilo ceské lázne 361 tisíc pacientu, kterí v nich strávili približne 4,7 milionu dní. Dospelých pacientu, kterým byla v roce 2012 péce hrazena z verejného zdravotního pojištení, bylo 86 tisíc. Na lázenskou lécbu vydaly v roce 2012 zdravotní pojištovny 2,5 miliardy Kc. Ve vývoji úhrad zdravotních pojištoven do jednotlivých segmentu péce za poslední roky je patrný presun financí od "pobytové" lázenské péce smerem k ambulantní rehabilitacní péci. Tento trend je s rozvojem medicíny naprosto prirozený. V poslední dobe se stal mediálním tématem indikacní seznam lázní. Indikacní seznam je nástrojem, který na základe odborných medicínských a balneologických argumentu stanovuje: o které nemoci a stavy jsou vhodné k lázenské lécbe, o jak má být tato lécba dlouhá (a zda je medicínsky vhodné ji opakovat), o ve kterých lázenských místech mohou a mají být ty které nemoci a stavy v závislosti na místním prírodním lécivém zdroji léceny. Indikacní seznam je odborný text, jehož úkolem není rozdelovat peníze mezi poskytovatele lázenské péce. Indikacní seznam se vyvíjí na základe odborných medicínských a balneologických argumentu, stejne tak reflektuje vývoj medicíny jako vedy a zdravotnictví jako celku. Tento indikacní seznam byl pripravován nekolik let na základe návrhu odborných spolecností, jeho finální podobu navrhla pracovní skupina složená z odborníku vcetne zástupcu Svazu lécebných lázní, lázenských lékaru, Sdružení lázenských míst nebo Ceské lékarské komory. Na seznamu spolupracovaly také autority z mnoha medicínských oboru (rehabilitacní a fyzikální medicíny, kardiologie, neurologie, gynekologie, ortopedie, urologie, alergologie a imunologie, pneumologie a ftizeologie, aj.). V novém indikacním seznamu zustávají hrazena všechna vážná onemocnení, pooperacní stavy a chronická onemocnení, kde lázenská lécba prispívá ke zlepšení zdravotního stavu. Všem potrebným se lázenská péce dostane a lékari nemají žádné limity na vypsání lázenských návrhu. Úlohou odborné verejnosti, která spolu pripravovala indikacní seznam, a stejne tak i úlohou ministerstva, bylo a je dohlížet, aby pacienti, kterí lázenskou péci potrebují, ji také dostali. 2

Stejná je situace i v prípade detských pacientu: všichni, kterí lázenskou lécbu potrebují, tuto lécbu dostanou a bude jim uhrazena z verejného zdravotního pojištení. V prípade detského lázenství je tématem nutnost prizpusobit se jednoznacnému trendu úbytku detí v populaci. Managementy lázní musí na tuto situaci reagovat a kapacity prubežne prizpusobovat, prípadne hledat další zdroje financování. Tvrzení predsedy CMKOS Jaroslava Zavadila, že byl nový indikacní seznam ovlivnen lobbyingem farmaceutických firem, je naprosto absurdní. Byl ovlivnen pouze vývojem v medicíne a poskytování zdravotní péce jako celku. Problémem muže být i to, že ošetrující lékari predkládají méne návrhu na lázenskou péci. To samo o sobe nemusí být špatne - je možné, že lékari ve zvýšené míre hledají pro pacienty vhodnejší alternativu lécby, než je lázenská péce. V každém prípade ministerstvo i zdravotní pojištovny situaci monitorují, pricemž opakovane vyzvaly lékare, aby lázenskou péci predepsali všem pacientum, kde je péce úcelná, vhodná a pro pacienta medicínsky prínosná. V techto výzvách bude ministerstvo pokracovat. Ministerstvo zdravotnictví zároven nemá informace o tom, že by pacientum, kterým byla lázenská pece navržena a schválena, byla péce nedostupná nebo by pacienti byli láznemi odmítnuti. Pokud však mají nekterí pacienti pocit, že mají na lécbu nárok, at vyžadují její predepsání od lékare a uhrazení zdravotní pojištovnou. 3

LázeDstvÍ v Ceské republice v Ceské republice je 37 lázenských míst, v nichž približne 90 poskytovatelu zajištuje lázenskou lécebne rehabilita W péci. Dle soucasne platných predpisu se v lázních lécí jak u dospelých, tak u detí približne 100 nemocí, rozdelených d indikacních skupin. Tato péce je hrazena z prostredku verejného zdravotního pojištení bud zcela - jako léd:l2 komplexní (vcetne stravy a pobytu), nebo jako lécba príspevková - zde je hrazena lécba a vyšetrení, ubytování a stravu si hradí pacient. Tak široký rozsah hrazené lázenské péce z verejného zdravotního pojištení je v rámci ~ ojedinelý. Je nutno upozornit, že lázenská lécebne rehabilitacní péce se liší od lécebne rehabilitacní péce (která je na poskytována v odborných lécebných ústavech) tím, že v lázních se k lécbe používá prírodní lécivý zdroj (prí minerální voda, peloid, plyn) nebo príznivé klimatické podmínky. Práve predpokládaný efekt pomocí príro lécivého zdroje je hlavním kritériem pro poskytování lázenské péce. Rehabilitacní péce obecne je poskytována i mimo lázenství, napr. v lécebných rehabilitacních ústavech nebo fo ambulantní péce u specialistu. Je na ošetrujícím lékari, jakou formu péce pro pacienta navrhne vzhledem k je aktuálnímu a celkovému zdravotnímu stavu. Z prostredku v.z.p. je pak správné hradit pouze takovou péci, kde je jasne prokázán její efekt, je skutecným prínose pro pacienta a je poskytnuta úcelne. Návrh na lécbu je schvalován revizním lékarem zdravotní pojištovny. Snaha presunout težište péce o pacienta od lázní smerem k ambulantní rehabilitacní péci a v težkých prípadec odborným lécebným ústavum je dlouhodobá. Adekvátne na tyto zmeny reaguje také systém financování z V.Z.p, coz lze dokumentovat i na datech (vizte graf "Kumulativní rust segmentu"). Na tyto zmeny zareagovaly i samotné lázne snahou nabídnout péci samoplátcum, príp. poskytováním i dalších služeb vcetne tzv. wellness pobytu. Vývoj poctu pacientu v lázenských lécebnách vývoj poctu lázenských pacientu potvrzuje trend postupného útlumu pojištovnou hrazené lázenské lécby a naopak nárust lécby hrazené pacienty. Zároven je zrejmý nárust lázenské lécby cizincu. Další graf ukazuje vývoj u jednotlivých vekových kategorií lázenských pacientu - dospelých, dorostu a detí. Zde je patrný rozdíl v trendu jednotlivých kategorií. Celkový pocet dospelých pacientu lázní jednoznacne stoupal do roku 2008 a od tohoto roku mírne klesá, pocet pacientu dorostového veku se pohybuje v urcitých vlnách na klesající trajektorii a pocet detských pacientu klesal do roku 2008. Další pokles zaznamenal mezi lety 2011 a 2012. Klesající trend celkového poctu pacientu v ceských lázních je tedy možné pozorovat již od roku 2008. Pokles pacientu, kterým byla lázenská lécba hrazena z prostredku zdravotního pojištení, pak klesá již od roku 2010. Duvodu pro pokles poctu pacientu, jimž je lécba hrazena ze zdravotního pojištení, je nekolik. Jde o: reakci na vývoj medicíny - v rade prípadu není medicínsky opodstatnené, aby byla pacientum lázenská lécba navrhována opakovane, zdravotní pojištovny dusledneji posuzují efekt navrhované lázenské lécby, vliv zavedení regulacních poplatku za pobyt v lužkovém zarízení, vliv pracovního trhu, kdy si zamestnanci již nemohou dovolit odjet na 3 týdny do lázní v rámci pracovní neschopnosti nebo dovolené, pokles platební schopnosti obyvatelstva. 4

390 360 330 300 270 240 210 180 150 120 90 60 30 O Vývoj poctu pacientu v lázenských lécebnách Trend or lije number of f)8tients in ba/neologic8/ institules v tisících I I in liwus:.mds I o cizincí I foreigners tuzemcí - na vlastní náklady I Czech cítizens - at own cost tuzemci - na náklad zdravotního pojišteni I Czech dtizens - at cost of health insurance Zdroj dat: ÚZIS, Zdravotnická rocenka 2011 160% 150% 140% 130% 120% 110% 100% 90"10 80"10 70% 60% 50% Pocet lázenských pacientu...-... / '\. ~ ---.- '-/_-~ 40"10 30% - --- - ----.---.-.---- --- 20% 10% 0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -Pocet prijatých pacientu v lázních (dospelí) -Pocet prijatých pacientu v lázních (deti) Pocet prijatých pacientu v lázních (dorost) Zdroj: ÚZIS, publikace Lázenská péce pro príslušné roky 5

ll.'y Vývoj plateb zdravotních pojištoven do segmentu lázenské péce Ve vývoji plateb zdravotních pojištoven jednotlivým segmentum péce je videt odliv financních prostredku ze segmentu lázní (pod hranici roku 2006 se však dostal až v roce 2012). Naopak velmi zretelný rust zaznamenal segment ambulantní rehabilitacní péce. Mírný rust zaznamenal segment odborných lécebných ústavu. Z tohoto vývoje je patrný presun financí od "pobytové" lázenské péce smerem k ambulantní rehabilitacní péci. Ten trend je s rozvojem medicíny naprosto prirozený. 170% Kumulativní rust vybraných segmentu 160% 150% 140% 130% 120% 110% 1CJO% 90"10 80% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -na rehabilitacní péci -na odborné lécebné ústavy -- na lázenskóu péci Zdroj dat: výrocní zprávy zdravotních pojištoven... -.r.."i Výdaje zdravotních pojištoven na lázenskou péci v tisících Kc- casová rada....... na I_ázenskou péci z t0b.0: komplexní ztoho:pmspevková I I Zdroj dat: výrocní zprávy zdravotních pojištoven Níže je uvedeno srovnání poctu lázenských pacientu, jimž byla poskytnuta komplexní nebo príspevková péce prvním ctvrtletí roku 2012 a témže období roku 2013. Jedná se o údaje z databází jednotlivých zdra pojištoven, tedy data souhrnná a relevantní. I když je z údaju patrné, že k urcitému poklesu, v souladu s trellu.~ posledních let a z duvodu vysvetlených výše dochází, nejedná se o tak dramatický pokles, jak udávají ne predstavitelé lázní. Rozdíl muže zpusobovat i možnost, že ne všichni lékari, kterí lázne navrhují, dobre aohlustanovení nových predpisu. Ministerstvo zdravotnictví proto opakovane upozornilo odborné spolecnosti a s~.~_ lékaru na zpusob navrhování lázenské lécby. I ministr zdravotnictví se obrátil na lékarskou verejnost s apelem, z: pacientum, kterí jsou k lázenské lécbe indikovaní, byla tato lécba navrhována. Z vyjádrení zdravotních poj išc\..o ~ vyplývá, že tento postup podporují a svým pojištencum, u kterých se predpokládá, že lázenská lécba bude prínosebudou tuto lécbu hradit. 6

Pocty pacientu a náklady na lázenskou lécbu -I, ctvrtleti2012 a 1. ctvrtletí 2013 VZ? 149786 189903 4373086 3072 5249898 2491397 2005846 2698970 20581426 1394190 15882196 16383987 11050362 3003122 21136894 12538593 15149995 20823246 10451099 3136115 686909 22266000 431323 1088627 5188833 7931576 1505787 1146424 6035835 5185000 72499000 7036696 3076000 914581 474426 4902200013 27831 420454 3879900010289 2995000010684 SKODA ZPMV RB? Období 15711194 963518 454 154 876 187320119 124630522 890 100 147000 8324457 12878588 33977 38668512 947708 174713671 506 222136528 324579911 266200116 19711283 13445842 náklady 894767 350 ndklady pocet po<et 514 1866 285 2089 168 1413 Príspevková 221 594871 pocet 1338 252 1578 127 O8131 015 951 959 975 1293 162 209 3446 410 119 673 401 467 60 69 164 533 90 596 594 181 105 329 1134 161 951 4811 41 756 874 89 300 29 352 112 115 deti Kategorie Celkem VOZP CPZ? 6289 4948 8084 1344 6376 451 976 452 3 3 nerozdelila KLPa PLPna " Zmena mezi obdobím 1. ctvrtletí 2012 a 1. ctvrtletl2013 VZP Zmena 113,90% 113,30% 102,52%87,87% náklady 65,75% 64,02% 118,33% 136,23% 67,78% 58,53% 78,88r. 88,42% 56,97% 67,87% 79,03%65,637> 62,79% 89,91% 75,00r. 71,70% 80,16%68,44% 75,54%68,21% 75,60% 129,81% 114,02% 117,260/. 89.43% 84,62% 100,42% 61,10% Príspevková 84,05% 84,710/, 81,24% 45,97% 116,32% 149,72% 116,20% 75,32% 34,19% 34,65% ndklady 34,03% 57,39% 72,55% 72,30% pocet po<et 82,10% 92.47% 88,13% 98,52% 40,27% 37,93% 46,07% 39,68% 66,53% 64,64% 64,94% pocet 80,38% SKODA ZPMV 97,39% RBP deti Kategorie Celkem VOZP CPZP 100,22% 78,87% 72,62% 78,68% 100,00% 100,00%

Lázenská péce v Ceské republice v roce 2012 v roce 2012 bylo do lázenských léceben prijato celkem 360537 pacientu a 3 869 osob jako doprovodu pacientu. Dospelým pacientum, kterých bylo 349 708, bylo' vykázáno celkem 4 671 756 ošetrovacích dnu. V lázních se lécilo též 1 625 pacientu v dorostovém veku, kterí zde strávili 51136 ošetrovacích dnu. Do lázní bylo dále prijato celkem 9 204 detí, zde bylo vykázáno 256 483 ošetrovacích dnu. Z hlediska zpusobu financování lázenské péce bylo za rok 2012 léceno celkem 80424 pacientu v rámci komplexní lázenské péce (KLP) s úhradou z verejného zdravotního pojištení, z toho 71 406 dospelých osob. V rámci príspevkové lázenské péce (PLPL kde zdravotní pojištovny hradí pouze lécbu, zatímco stravování, ubytování a jízdné do lázní platí pacient, bylo léceno celkem 14848 osob, z toho 14 734 dospelých..1 ( J Za lonský rok bylo dále v lázních léceno 106381 pacientu z tuzemska mimo verejné zdravotní pojištení (samoplátci) a 158537 cizincu, kterí si tuto péci rovnež plne hradili sami. Celkový pocet lázenských pacientu v roce 2012 oproti roku 2011 zustal témer nezmenen s nárustem 0,1 %. Pocet pacientu celkem, jimž byla péce hrazena z verejného zdravotního pojištení, se snížilo 17,4 %. Pocet platících klientu lázní z tuzemska rovnež poklesl na 95,7 % lonské skutecnosti. Oproti tomu o 18,9 % se zvýšily pocty klientu ze zahranicí. V petiletém porovnání podíl pacientu v rámci verejného zdravotního pojištení na celkovém poctu pacientu v lázních v roce 2008 cinil 30,3 %, v roce 2012 pak 26,4 %. Podíl tuzemských platících pacientu v roce 2012 zustal na úrovni roku 2008 ve výši 29,S %. Celkový vývoj za posledních 5 let uvádí následující tabulka. Pocty dospelých pacientu za posledních 5 let v jednotlivých kate~oriích ',' 2012 91488 71406 14734 106075 157493 111089 349708 98113 15040 143221 138136 2'0.3/11, 97032 88035 14989 16968 114788 132391 364945 348429 367463 035 373 328 Zdroj: ÚZIS»]10] Nejcasteji se vyskytující indikací v lázních CR u dospelých byly v roce 2012 jednoznacne nemoci pohybového ústrojí, následované nemocemi trávicího a obehového ústrojí. Obe indikace dohromady predstavují vuci nemocem pohybového ústrojí pouhých 25 %. Nejcastejší diagnózou byly stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady (10 727 prípadu - 12,5 % dospelých v rámci v. z. p.), gonartróza v soustavném lécení (7 153 prípadu - 8,3 % dospelých v rámci v. z. p) a koxartróza v soustavném lécení (6 905 prípadu - 8,0 % dospelých v rámci v. z. p.). 8

r látkové a žláz s vnitrní sekrecí --- - -- OJO Indikace ---- <celkem a 60,2 trávicího 9,7 8,0 - Nemoci obehového pohybového % ústrojí ústrojí ústrojí Nemoci 21,1 17,9 25,0 47,0 15,6 16,6 nervové z poruch výmeny ústroj[ látkové -- a žláz s vnitrní sekrecí 210567 33958 28103 4324 1525 1438-407 291 343. - Zdroj: ÚZIS Nový indikacní seznam - vyhláška MZúcinná od 1. 10.2012 Nový indikacní seznam - vyhláška Ministerstva zdravotnictví, je úcinný od 1. 10. 2012. Vyhláška byla pripravována nekolik let ve spolupráci s odborníky z rad odborné verejnosti. Vyhláška reaguje na potrebu zmeny puvodního indikacního seznamu vzhledem k vývoji moderní medicíny a efektivnímu hospodarení s financemi systému verejného zdravotního pojištení. Nový predpis nahradil indikacní seznam z roku 1997. Duvody prijetí Cílem prijetí tohoto právního predpisu byly zmeny stanovení indikací k poskytování lázenské lécby v návaznosti na soucasný stav medicínských poznatku a systém zdravotnictví jako celku, zajištení kvality poskytování zdravotních služeb v místech, kde se vyskytuje prírodní lécivý zdroj vhodný k lécbe konkrétního onemocnení, efektivní využívání financí z prostredku zdravotního pojištení, vyhrazení techto prostredku pro lécení tech pojištencu, kde je predpoklad výrazného prínosu pro zlepšení ci udržení zdraví, napr. po závažných úrazech, operacích a pro lécení závažných onemocnení. Oproti minulosti došlo ke zkrácení minimální délky lécby u nekterých onemocnení u dospelých z 28 dnu na 21 dnu, pricemž prodloužení lécby u vybraných indikací schvaluje revizní lékar zdravotní pojištovny na návrh lékare lázní podle zdravotního stavu pojištence a výsledku dosavadní lécby. Délka pobytu v rámci príspevkové lázenské péce u opakovaných pobytu byla na návrh Svazu lázenských míst zkrácena na 14-21 dnu, MZ akceptovalo duvody poskytovatelu k tomuto návrhu (financní možnosti obyvatel a sociální duvody). Takto široce diskutovaný návrh odpovídá konsensu všech zájmových skupin. V první rade je však indikacní seznam zacílen na individuální prístup a potreby úcelné terapie pro pacienta. Co se týce lécby detí, je veškerá péce stanovena jako komplexní, minimální délka lécebného pobytu je stanovena na 28 dnu a u všech indikací je možné pobyt prodloužit dle individuálního zdravotního stavu detského pacienta bel omezení délky pobytu. Duvodem prijetí indikacního seznamu bylo také zpružnení zpusobu poskytování lázenské péce a možnost rozšíre spektra poskytované péce v jednotlivých lázních. Byl nastaven rovný prístup k poskytování péce - ti poskytovatelé, kterí disponují prírodním lécivým zdroiem úcinkem na lécbu konkrétního onemocnení a mají pro daný typ péce dostatecné personální a technické vybave 9

mohou tuto lázenskou péci poskytovat. Došlo tak k odstranení nekterých )ázenských monopolu" a rozšírení konkurence. Tímto vzrostla role managementu lázní, jelikož nyní se musí pohybovat v prostredí, kde svým pacientum musí nabízet tak kvalitní služby, aby byly jejich lázne vyhledávány. Prístup managementu nekterých lázní, který shazuje vinu na indikacní seznam, je logický (rent seeking), ale nekorektní. Duvodem prijetí seznamu byly pouze zmeny v poskytování zdravotní péce a vývoj medicíny jako vedy - k tomu je nutno, aby managementy prizpusobily nabídku svých služeb. Byla príprava vyhlášky zlobbovaná farmaprumyslem nebo jde o prirozený pokrok v medicíne? Tvrzení, které zaznelo na tiskové konferenci CMKOS z úst predsedy Jaroslava Zavadila, je nutné odmítnout jako absurdní. Jediný, kdo lobboval, byl zdravý rozum. S rozvojem medicíny je prirozené, že se postupne mení pocet pacientu využívajících nekteré dríve velmi rozšírené postupy. Logicky spolu s rozširováním mini-invazivního zpusobu poskytování operacní péce, která je k pacientovi výrazne šetrnejší, totiž klesá i úloha lázní. Metodami jako angioplastika, litotripsie, laparoskopické a endoskopické výkony lze dnes lécit urcitá onemocnení s výrazne lepším efektem, než tomu bylo dríve, kdy tyto metody v širokém merítku zavedeny nebyly a tato onemocnení se lécila opakovane v lázních. Rovnež tak se zmenila operativa samotná, v nižším merítku se provádí rozsáhlé chirurgické výkony, které vyžadovaly dlouhé dolécování. Dnes se operuje pomocí šetrných chirurgických metod, kde postacuje dolécení ambulantní nebo lázenská lécba kratší než dríve. V dusledku toho se také financní prostredky presouvají na úhradu techto moderních forem lécby pomocí nových a stále se rozvíjejících metod, dostupných dnes širokému spektru pacientu, které dokážou vrátit pacienta brzy po zákroku do bežného života. Na tyto zmeny musejí lázne adekvátne reagovat a prizpusobit spektrum a rozsah svých služeb. V nové vyhlášce tak již nejsou uvedeny nekteré diagnózy, kde nemá z hlediska moderní medicíny lázenská lécebne rehabilitacní péce významný efekt pro pacienta. Tedy onemocnení, která se dnes lécí pomocí moderních operacních postupu, moderní farmakologie nebo kde je efektivnejší soustavná lécba ambulantní než lécba lázenská. Na druhou stranu naopak pribyly nové indikace, které tuto péci vyžadují, napr. lécba stavu po transplantaci srdce. S kým byla tvorba vyhlášky konzultována? Návrh vyhlášky o stanovení Indikacního seznamu pro lázenskou lécebne rehabilitacní péci o dospelé, deti a dorost byl pripravován od roku 2006, predevším lékari oboru fyzikální a rehabilitacní medicíny a balneologie, ale i rady jiných odborných spolecností. V roce 2011 prevzala a konecný návrh pripravila pracovní skupina ve složení: zástupci Ministerstva zdravotnictví zástupci zdravotních pojištoven zástupci Svazu lécebných lázní zástupci Sdružení lázenských míst zástupci Spolecnosti pro rehabilitacní a fyzikální medicínu zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péce zástupci Ceské lékarské komory Cílem jednání této pracovní skupiny bylo navržení zmen indikací lázenské lécby, jejich délky, formy a termín' návaznosti na lécbu akutní v souvislosti s novými medicínskými poznatky a postupy lécby ve zdravotnictví jako celk Rovnež bylo cílem proverování doloženého pusobení jednotlivých zdroju prírodních minerálních vod a peloid:' používaných k lécbe vcetne posledních komplexních analýz zdroju, které specifikují jejich fyzikální a chemicke 10

vlastnosti. Na základe tohoto posouzení byla navržena lázenská místa vhodná k lécení diagnóz v jednotlivýd indikacních skupinách. Navrhovaná právní úprava byla v prípravné fázi po vecné stránce konzultována se zástupci odborných spolecností é se zástupci poskytovatelu zdravotních služeb a další odborné zdravotnické verejnosti. V nekterých prípadech spolupracující subjekty prímo navrhly znení právní úpravy nebo se na jeho vypracování podílely. Prevážná cást jejich požadavku a pripomínek byla do návrhu zapracována. Cílem konzultací bylo vedle medicínských postupu i odborné zhodnocení prírodních lécivých zdroju a na základe jejich chemických a fyzikálních vlastností prirazení konkrétních onemocnení, u kterých je prokázán vliv pusobení zdroje na lécbu onemocnení. Za všechny odborníky lze jmenovat napr. Doe. MUDr. Dobroslavu Jandovou, MUDr. Zdenka Machálka, MUDr. Jaroslava Mikulu, MUDr. Jirího Wicherka, Prof. MUDr. Petra Widimského. Spolupracující subjekty: a) Odborné spolecnosti Ceská lékarská spolecnost Jana Evangelisty purkyne sdružující vetšinu odborných spolecností v CR. Mezi spolupracující odborné spolecnosti patrila napr. Ceská pneumologická a ftizeologická spolecnost, Ceská spolecnost alergologie a klinické imunologie, Ceská gynekologická a porodnická spolecnost, Ceská spolecnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Ceská kardiologická spolecnost, Ceská spolecnost kardiovaskulární chirurgie, Spolecnost rehabilitacní a fyzikální medicíny, Ceská urologická spolecnost, Odborná spolecnost praktických detských lékaru, Spolecnost všeobecného lékarství, Ceská psychiatrická spolecnost, aj. b) Asociace a jiná sdružení poskytovatelu zdravotní péce Asociace nemocnic CR, Asociace krajských nemocnic, Sdružení ambulantních specialistu CR, Svaz lécebných lázní CR, Svaz lázenských míst aj. c) Komory Ceská lékarská komora d) Zdravotní pojištovny Všeobecná zdravotní pojištovna CR, Svaz zdravotních pojištoven e) Další úrady a instituce Odborový svaz zdravotnictví a sociální péce CR, Sdružení lázenských míst CR Príklady zmen zarazení jednotlivých diagnóz do nového indikacního seznamu Vzhledem k neustálému vývoji medicíny nebyly do seznamu zahrnuty diagnózy, jejichž lécení v lázních nemá dle odborníku významný efekt pro pacienta, lécbu lze adekvátne nahradit napr. v rámci ambulantní péce, operativními postupy, farmakologicky atd. V indikacním seznamu neisou již uvedena napr. tato onemocnení: obezita u dospelých (indikovaná je obezita s více rizikovými faktory a obezita s komplikacemi), predoperacní príprava pred plánovanou náhradou kloubní (po operaci je lécba indikována), 11

alergické rýmy, hypertrofické nebo atrofické zánety horních cest dýchacích, zánety nosních dutin (ale zustávají napr. stavy po komplikovaném zánetu plic, bronchiektázie, chronická obstrukcní plicní nemoc, astmatické stavy DC - celoživotne jako vážné onemocnení, intersticiální plicní fibrózy, recidivující zánety dolních cest dýchacích a chronické zánety dýchacího ústrojí jako nemoc z povolání), thyreotoxikóza (po totální thyreoidectomii je lécba indikována), psoriasis vulgaris (generalizovaná a artropatická forma - tam lécba indikována), v gynekologii byly vypušteny funkcní poruchy - klimakterický syndrom, dyspareunie, algopareunie, frigidita, dysmenorhoe, algomenorhoe, pelvipathiaspastica (lécba indikována po gynekologických operacích a u onemocnení, kde lze predpokládat zlepšení fertility). Došlo také k vyrazení tzv. edukacních pobytu, v rámci kterých se mel pacient v lázních "naucit" menit po zjištení nemoci svuj životní styl. Odborníci se domnívají, že tyto postupy by mely primárne spadat do ambulantní péce praktických lékaru a specialistu daného oboru, napr. internistu, diabetologu a dalších specialistu. U nekterých nemocí a zvlášte u detí je edukace soucástí pobytu pri lécení daného onemocnení (napr. pri komplikacích u dia betu nebo kombinace více rizikových faktoru u obezity). Typické zmeny v medicíne, které také reflektuje nový indikacní seznam Lithiázy - V dobe dnešní moderní medicíny je díky technice laparoskopické operace postacující absolvovat lázenskou lécbu jednou v rámci rekonvalescence a to s mnohem lepším výsledkem vuci predchozím postupum. Infarkt myokardu - Moderní screeningové a vyšetrovací metody umožnují vcasné odhalení poškození srdce a vývoje onemocnení a lze díky nim provést potrebný zákrok vcas a podstatne šetrnejšími metodami. V rámci následné péce je postacující absolvovat lázenskou lécbu jednou pro dolécení po zákroku. Opet je ale nutno ríci, že v nové vyhlášce zustávají všechna vážná onemocnení, stavy po operacích a chronická onemocnení, kde lázenská lécba prispívá ke zlepšení zdravotního stavu. Všem potrebným se lázenská péce dostane a lékari nemají limity na vydávání lázenských poukazu. Reguluje úhradová vyhláška lékare navrhující lázenskou péci? V úhradové vyhlášce se nevyskytuje žádné regulacní omezení týkající se návrhu lázenské lécby. Lékari jsou regulováni pouze medicínskými kritérii. Mohou tedy lázne napsat všem, kterým lázenská péce prinese z hlediska medicíny zlepšení nebo zachování jejich stavu. Lázenskou lécbu schvalují revizní lékari zdravotních pojištoven. 12

Problematika detského lázenství Segment lázní pro deti a dorost se vyvíjí odlišne od lázenství jak celku. Je to dáno predevším tím, že rodice detí zpravidla neplatí lázenskou péci mimo zdravótní pojištení. Duležitým faktorem je také trvale se snižující pocet detí v ceské populaci. 3000 000 ' Pocet detí v populaci a pocet detských pacientu lázní (0-18) 1,00% 0,90%.s= 2500 000,~ CN 'ni ~ 2000000,> u C Q) >u 'Q) _ 1500000 - co ~I o-'.i:i 1000000 >Q) "'C +oj Q) >u o c.. 500 000 0,49% 0,57%.s=,~ r- 0180% U 'iii '.. i 0,70% > 'u 1847011 ni 0,60% ::J Q. 0,59% o Q. 0,50% > co 0,40% "7 o-'.i:i 0,30% >Q) "'C +oj Q) 020% >u, o c.. 0,10% o - 1990 1995 2000 2005 2010 0,00% Rok % detí/ecenýchv lázních -pocet detí a dorostuv populaci Zdroj: ÚZIS, CSÚ Z grafu výše je patrné, že zatímco pocet detí v populaci ubývá, procento detí v populaci lécených v lázních se mezi roky 1990 a 2000 zvyšoval. Od roku 2000 je patrný pokles. I v absolutních císlech je patrný pokles mezi roky 2000 a 2005 a 2005 a 2010. V populaci není dostatek detí a tak, jako probíhá proces prizpusobení napríklad ve školských zarízeních, musí probíhat restrukturalizace i v oblasti detských lázní. Je však nutné ríci, že díte, kterému v souladu s indikacním seznamem muže být lécba poskytnuta, je pro díte vhodná a není lepší alternativa, jak kýženého stavu dosáhnout, lázenskou lécbu dostane vždy. Lécebna Ves na v Janských Lázních v souvislosti s poklesem detí lécených v lázních a novým indikacním seznamem se v poslední dobe hovorí o problému lázní v Janských Lázních, potažmo o ohrožení detské lécebny Vesna. Kritiku od managementu Janských Lázní práve vuci indikacnímu seznamu a postupu MZ CR, který údajne zpusobil pokles jejich pacientu, nelze vnímat jako konstruktivní. Ministerstvo zdravotnictví totiž detské lázenské pacienty nevytvárí! Ze své podstaty se pouze snaží, aby lázenskou lécbu úcelne dostali všichni, kterí lázne skutecne potrebují. Ministerstvo kvuli tomu dlouhodobe podporuje provedení tzv. restrukturalizace péce ve všech prímo rízených 13

zdravotnických zarízeních. V tomto prípade jde o využití cásti lužek jako lužek lécebne rehabilitacní péce, nikoli jako lužek lázenských. Tento dlouhodobý názor MZ byl již projednán i na úrovni zdravotních pojištoven. Úhrada z v.z.p je urcena pouze na lécbu potrebných pacientu, nikoliv na umelé navyšování úhrad zdravotnickým zarízením. Stejná pravidla pak platí i pro organizace zrizované státem potažmo Ministerstvem zdravotnictví. Jako názorný príklad úspešné restrukturalizace uvedme Hamzovu odbornou lécebnu pro deti a dospelé v Luži Košumberku. Detská lécebna s puvodne šesti sty detskými lužky byla postupne redukována na jednu desetinu puvodního poctu. Tato redukce však umožnila plnou vytíženost detských lužek a zároven zaplnení puvodní kapacity zmenou orientace poskytované zdravotní péce. Zajímavé je také porovnání poctu pacientu v Janských Lázních a v Lázních Kynžvart, které lécí podobné spektrum detských pacientu. Pocet detských pacientu Kynžvart x Janské Lázne 2500 2000 1500 1000 I 500 - o 2008 2009 2010 2011 -VESNA -KYNŽVART Zdroj: Výrocní zpráva lécebenvesna a Lázne Kynžvart V prípade Janských Lázní nemá MZ CR v žádném prípade zájem na tom, aby byla detská lécebna Vesna zavrena. Management lázní se však musí vyporádat s okolnostmi, kterým musí stejne jako ostatní lázne celit. Jsou to predevším: úbytek detí v populaci vývoj medicíny (napríklad eradikace polioviru - v CRjiž nejsou žádní noví pacienti s poliomyelitidou, jejíž lécbou se Janské Lázne dlouhodobe zabývaly a získaly tak svetový ohlas) klesá i pocet pacientu dispenzarizovaných u praktických lékaru pro deti a dorost s nemocemi typu DMO (zdroj: ÚZIS) možnost poskytování podobné lázenské péce i v jiných lázních - zdravá konkurence 14

Rešení spocívá napríklad v rozšírení rehabilitacní péce (která se již nyní v Janských Lázních provádí) a útlumu péce lázenské. Není žádoucí vyvolávat mezi obcany paniku, péce o detské pacienty zde bude zajištována i nadále. Ministerstvo zdravotnictví je navíc zrizovatelem detské lécebny v Lázních Kynžvart, kde je možné lécit v rade prípadu stejné diagnózy jako v Janských Lázních. Krome toho existuje v CRješte 12 dalších lázenských míst, kde je možné lécit detské pacienty. Diagnózy, které se lécí v Jánských Lázních, se lécí vždy s ohledem na specifikaci lécebného zdroje v dalších místech, ministerstvo považuje všechna místa a poskytovatele zdravotních služeb za kvalitní. Komentár MUDr. Václava Voleiníka, reditele Hamzovy odborné lécebny pro deti a dospelé "Potvrzuji sdelení pana ministra, že úbytek detí v detské rehabilitaci v žádném prípade nesouvisí se soucasne zmenenými pomery díky nove vydaným zákonným predpisum." "Duvodem propadu poctu detských pacientu je na jedné strane snížený pocet detí v našem státe obecne, tedy vlivy demografické. Nejvýraznejším duvodem, který pan ministr uvedl, je zcela zásadní zmena v prístupu k taktice a v postupu v lécbe predevším u rady ortopedických chorob. Moderní chirurgické postupy prináší u rady techto stavu zkrácení doby lécby, a to i o radu mesícu." V mnoha prípadech tak již duvody lázenské lécby pacientu po prodelaných operacích vubec nevznikají. Výmena reditele SLLJanské Lázne S ohledem na neuspokojivý vývoj hospodarení Státních lécebných lázní Janské Lázne a nevhodné rešení situace návrhem na uzavrení Detské lécebny VESNA byl v pondelí 20. kvetna odvolán reditel SLL Janské Lázne Roman Koudele. Na jeho místo byl jmenován jako krizový manažer na pul roku Josef Šimurda. Zároven je pripravováno rádné výberové rízení na nového reditele SLLJanské Lázne. 15