Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Transkript

1 Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

2 Obsah Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví zlepšit? Jaké výzvy přinese budoucnost?

3 Financování zdravotnictví vývoj I. Celkové výdaje před krizí rostly, posléze stagnovaly Celkové výdaje na zdravotnictví Tis. Kč Zdroj: ÚZIS

4 Financování zdravotnictví vývoj II. nestagnuje ale dotace ze státního rozpočtu na státní pojištěnce Platba státu (tis. Kč) Zdroj: Zvláštní účet přerozdělování

5 Financování zdravotnictví vývoj III. ani počet státních pojištěnců Počet státních pojištěnců Zdroj: Zvláštní účet přerozdělování

6 Financování zdravotnictví mezinárodní srovnání I. Veřejné výdaje se pohybují na adekvátní úrovni i ve srovnání s ostatními vyspělými státy Veřejné výdaje na zdravotnictví a hrubý domácí produkt (2012) SVY USA HDP per capita - USD PPP MEX POL CHI TUR KOR IZR SR EST MAĎ ČR ŘEC SLV SPA FIN ITA IRS ISL VB KAN JAP SVE BEL FRA RAK NĚM DAN Veřejné výdaje na zdravotnictví per capita - USD PPP Zdroj: OECD

7 Financování zdravotnictví mezinárodní srovnání II. Pokud má někde ČR mezery, pak je to financování privátní sférou 60 Podíl privátních výdajů na zdravotnictví na celku (2012) % Zdroj: OECD

8 Efektivita vynakládání prostředků I. a ve využití vybraných prostředků ČR vyvíjí signifikantní činnost pouze v polovině bodů, které jí byly doporučeny v OECD Economic Surveys: Czech Republic 2014 Určitý pokrok byl zaznamenán v: Používání DRG nový projekt DRG-restart Nový model přerozdělení aktivita MZ Elektronické preskripce a pozitivní listy aktivita VZP Naopak velmi malý pokrok OECD konstatuje v: E-health Gate-keeping Definice hrazených služeb co je a co není hrazeno.

9 Efektivita vynakládání prostředků II. Neexistence definice hrazených služeb = ohrožení finanční stability zdravotnictví? Nejde o úzkou problematiku nadstandardů (nadstandardy z hlediska finančního objemu na celku zdravotnictví představovaly marginálii a navíc byly použity v relativně levných oborech medicíny), ale o do budoucna o koncepční problém toho, co si český stát může dovolit platit. Modelový příklad: Dejme tomu, že existuje technologie, která vážně nemocným prodlouží statisticky život o jeden měsíc. Jaká je hranice nákladů na jednoho pacienta, za kterou už by bylo třeba říci Toto neplatíme.? 1 milion Kč? 5 milionů Kč? 10 milionů Kč? 100 mil. Kč? Nejedná se pouze o hypotetický příklad, technologie se reálně podílí již v současnosti významně na zvyšování výdajů ve zdravotnictví.

10 Efektivita vynakládání prostředků III. Dle výzkumu OECD mezi roky 1995 a 2009 rostly veřejné výdaje na zdraví v zemích OECD v průměru o 4,3%. Demografické změny na tomto růstu představují pouze 0,5 procentního bodu. Nárůst příjmů se (při předpokládané příjmové elasticitě 0,8) podílí 1,7 procentním bodem (v tom je obsažen celospolečenský růst mezd a cen). Zbytek (tedy více než polovinu nárůstu) tvoří nové technologie, případně institucionální změny a relativní zdražování zdravotnictví oproti ostatním segmentům (OECD Economic Policy Papers, No. 6, OECD 2013). Technologie tedy již v dnešní době mají zásadní význam na zvyšování výdajů ve zdravotnictví Česká republika do budoucna potřebuje pro udržení finanční stability jasná pravidla, jaký musí mít technologie poměr cena/ výkon, aby byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění

11 Efektivita vynakládání prostředků IV. S předchozím problémem souvisí další nedostatek v českém zdravotnictví častá absence výkonových parametrů u projektů a výdajů. Např. pro oblast úhrad zdravotních poskytovatelů v ČR je pomíjen v zahraničí dnes již relativně obvyklý systém úhrad tzv. P4P (pay for performance) V úhradových mechanismech není nijak zohledněn výsledek léčby ani u homogenních skupin pacientů umožňujících srovnání S výjimkami obvykle nejsou v úhradách zohledněny ani další kvalitativní parametry Pomíjí se fakt, že občan neplatí pojištění pro to, aby na něm bylo provedeno co nejvíc výkonů a vyšetření, ale proto, aby v případě nemoci byl zlepšen (nebo alespoň udržen) jeho zdravotní stav.

12 Výhled do budoucna I. Tlak na české zdravotnictví díky stárnutí obyvatelstva se bude stupňovat, jak ukazují i projekce výdajů spojených se stárnutím z dílny Evropské komise, v procentních bodech HDP: Health-care Long-term care 2013 level CH CH level CH CH BE 6,4 0,3 0,4 2,5 1,4 2,5 BG 4,4 0,5 0,4 0,5 0,2 0,3 CZ 7,0 1,1 1,5 0,8 0,4 0,6 DK 7,6 0,7 0,8 4,5 2,1 3,4 DE 8,2 1,1 1,2 1,5 0,9 1,6 EE 5,3 0,6 1,0 0,5 0,2 0,3 IE 7,0 1,1 1,3 1,1 0,7 1,5 EL 6,2 0,9 1,2 1,4 0,5 1,2 ES 6,3 1,2 1,5 0,8 0,2 0,6 FR 8,2 1,1 1,3 2,3 1,3 1,9 IT 6,4 0,7 0,8 1,9 0,5 0,9 CY 2,6 0,3 0,4 0,2 0,1 0,1 LV 3,8 0,5 0,6 0,7 0,1 0,3 LT 5,1 0,5 0,6 1,2 0,5 1,1 LU 3,6 0,6 0,9 1,1 0,9 2,0 HU 5,0 0,7 1,1 0,9 0,3 0,6 MT 5,6 1,9 2,6 0,7 0,6 0,8 NL 7,1 1,0 0,9 4,0 2,5 3,6 AT 7,6 1,2 1,4 1,7 0,7 1,2 PL 5,1 1,5 2,2 0,8 0,5 0,9 PT 6,4 1,3 1,8 0,3 0,1 0,3 RO 3,6 0,7 1,1 0,6 0,4 1,1 SI 6,2 0,8 1,0 1,5 0,9 1,5 SK 6,4 1,8 2,9 0,3 0,2 0,4 FI 6,2 0,8 0,8 2,7 2,1 2,4 SE 7,5 0,5 0,6 3,9 1,6 2,6 UK 7,3 0,8 1,0 2,1 0,5 0,6 NO 5,9 0,9 1,2 3,8 2,3 3,9 EU 7,2 0,9 1,1 1,9 0,9 1,4 EA 7,3 0,9 1,1 1,8 0,9 1,6

13 Výhled do budoucna II. Z předchozího slidu vyplývá, že pouze náklady spojené se stárnutím budou do roku 2040 oproti dnešnímu stavu znamenat nárůst výdajů (v reálných číslech) o cca 20 %, do roku 2060 pak cca 30 %. Nelze předpokládat ani zastavení technologického vývoje či zásadní zlevnění nových technologií spíše naopak. Pokud (na základě zjištění OECD) budeme předpokládat díky technologiím roční nárůst o 2 %, pak do roku 2040 půjde o kumulativní reálný nárůst ve výši 64 %! Český systém veřejného zdravotního pojištění bude v budoucnu čelit závažným problémům s finanční stabilitou.

14 Co s tím? Dle našeho názoru bude nutné pro udržení finanční stability v budoucnu zejména: Zavést hodnocení zdravotnických technologií a jasně určit, co už neplatíme (aneb HTA Health Technology Assessment) Nastavit institucionální pravidla tak, aby rozhodování o úhradě nemohlo být rukojmím různých zájmových skupin (souvisí s předchozím) Nastavit výkonové hodnocení projektů Jasně ohraničit, co patří do zdravotnictví a co už nikoli (omezení sociálních hospitalizací apod.) Využít výhod našeho systému (např. existence více pojišťoven přináší možnost konkurence konkurují si dnes pojišťovny způsobem, který zvyšuje kvalitu a snižuje ceny ve zdravotnictví?) Zvážit vícezdrojové financování

15 Děkuji Vám za pozornost