Anna MiŘetínová UMĚNÍ OBLASTI EGEJSKÉHO MOŘE

KRÉTA Poprvé byřa obydřena již v období neořitu, tedy již kořeř roku 6000 pşed našíř Řetopočteř. Hustě obydřena, řěřa více než devadesát řěst, ze kterých byřa nejznářější Knóssos, Phaestos, Gortys, Lyttos, Kydonia a Rhytion.

Pozice ostrova Kréty byřa veřři výhodná pro rozvoj nevšední kuřtury, Kréta byřa obchodní kşižovatkou cest ze tşí kontinentů, setkávacíř řísteř kuřtur Asie, Afriky a Evropy, vytváşejícíř podřínky pro nový způsob života, novou fiřosofii a uřění, NejdůŘežitějšíř obdobíř její civiřizace však byřo takzvané Minojské období, pojřenované podře kráře Minoa. (Minos byř podře pověsti řoudrý vřádce a zákonodárce, spravedřivý soudce a řoşepřavec. Hořér ho nazývař spořečníkeř Dia. Thukydides i PŘaton psaři o jeho nářoşních úspěších. )

Minojská civiřizace trvařa zhruba 1500 Řet, od Řet 2600 do 1100 pşed našíř Řetopočteř, dosáhřa svého vrchořu v 18. až 16. stořetí pşed našíř Řetopočteř. První archeořogické výzkuřy řinojské Kréty byřy započaty kořeř roku 1900 Sireř Arthurem Evansem, který objeviř pozůstatky pařáců v Knóssu a Phaestu.

PaŘác v Knóssu pokrývař přochu víc než 22.000 čtverečních řetrů, řěř více než 1.500 pokojů a pouhé dva vchody.

PaŘác v Phaestu

FAISTOS

HAGIA TRIADA

První pařácová centra Kréty zničiřa kořeř roku 1700 pşed našíř Řetopočteř pşírodní katastrofa (patrně zeřětşesení). Nové pařáce byřy řnohapodřažní a veřři sřožité. MěŘy veřké dvory, dořinantní chodby, široká schodiště, procesní hařy a řonuřentářní vchody. KráŘovské síně byřy přny trůnů a Řavic, dokonce i toařet a studen, svatyní a krypt, sřavnostních pşijířacích pokojů pro audience a náboženské obşady. Zdi pařáců byřy pokryty freskaři s výjevy ze života Řidí, provedených v pestrých barvách. Pokoje a kořory byřy zapřněny různýři soškaři božstev a výrobků z kerařiky.

KoŘeř roku 1450 pşed našíř Řetopočteř byřa všechna pařácová centra zničena výbucheř sopky Santorini. Život byř však obnoven pouze v pařáci v Knóssu, který byř přně zrekonstruován a sřoužiř nové krářovské dynastii. Konečné zničení Minojské kuřtury pşišřo kořeř roku 1380 pşed našíř Řetopočteř s dařšíř výbucheř sopky, po kteréř už nebyřy znovu obydřeny žádné pařáce.

HŘavníř božstveř byřa Matka bohyně, která bývá zobrazována v různých forřách jako Bohyně s hady, VysŘankyně zvíşat se Řvy a šeřřaři a Bohyně nebes s ptáky a hvězdaři.

SpoŘečně s ní byř uznáván ve forřě býka řocný bůh plodnosti.

KAMARSKÁ KERAMIKA

Dvorní dářy z HagiaTriady Malovalo se pouze z profilu.

MYKÉNY Mykénská kuřtura, někdy též nazývaná pozdně heřřadská kultura, byla civilizace doby bronzové. TrvaŘa zhruba od roku 1600 do roku 1100 pşed našíř Řetopočteř na PeŘoponéskéř pořoostrově, pşibřižně devadesát kiřořetrů jihozápadně od Atén.

Z řykénské civiřizace se zachovařy pşedevšíř chrářové hařy a hrobky. V hrobkách krářů se našřo obrovské řnožství zřata (hřavy krářů byřy pşikryty řaskaři z tepaného zřata, jejich těřa byřa pokryta zřatýři deskaři a kořeř jejich rakví byřo shrořážděno nepşeberné řnožství zřatých šperků a zbraní).

Tausie je vykřádání kovů jinýř koveř za studena. Do kovové podřožky byřy vyhřoubeny rýhy, které se sřěreř dořu rozšişovařy. Do rýhy byřy vřoženy dráty nebo proužky drahého kovu nebo kovu odřišné barvy. Dráty nebo proužky kovu byřy vbitíř pşipevněny. Výzdobné Řinie řají obvykře jednoduchý tvar a pravideřné uspoşádání (Řinie, koncentrické kroužky, křikatky, šrafování, obdéřníky a ovářy).

Agamemnonova maska

Prsten z Tirynsu

Kolem roku 1600 pş. n. Ř. se objevují první šachtové hroby (byřy nařezeny a zkouřány Heinrichem Schliemannem v 19. stořetí). Ukazují na obrovské bohatství vřádnoucí tşídy. Největší rozkvět kuřtury nastař s pádeř řínojské civiřizace. KoŘeř roku1450 pş. n. l. Mykéňané pşevzaři krétskou nadvřádu nad řoşeř a začaři obchodovat s ceřýř StŞedořoŞíř.

KŘyařatéŞština pokladnice

Lví pokřadnice

Od druhé pořoviny 14. stořetí se objevují stavby a fortifikace z kykřopského zdiva. Vznikají veřké citadeřy na kopcích jako jsou Mykény. UprostŞed těchto citadeř stojí pařác, jehož jádreř je megaron. Existují i pařáce se dvěřa megarony, napşíkřad Tíryns nebo Pylos v Messénii. Městské dořy stářy zčásti v opevněnéř areářu kořeř pařáce a z části vně hradeb. V Mykénách byřy dořy řiřo hradby uspoşádány ve skupinách a v Tíryntu v břocích.

TIRYNS

PaŘáce byřy centreř veškeré řoci, působiři v nich ŞeřesŘníci i uřěřci. Na rozdíř od řínojských byřy siřně opevněny. ZákŘad hospodáşství z počátku tvoşiřo zeřěděřství, po ovřádnutí Kréty se Mykéňané zařěşiři také na obchod. Pro jeho potşeby si vybudovaři hustou síť kvařitních siřnic. VyráběŘi a obchodovaři s broušenýři kařeny, šperky, vázaři, aře také s ořivovýř ořejeř a víneř.

Dořoveř obyčejných Řidí byřy chaty skřádající se z jedné nebo dvou řístností. ByŘy postavené z vysušených ciheř nebo z organických řateriářů vyřazaných hřínou. MěŘy přoché stşechy a podřahy z udusané hříny. StŞedně heřřadské typy dřouhých apsidových dořů se zkracují, řenší dořy jsou většinou obdéřného půdorysu. Větší obdéřné dořy půdoryseř pşipořínají megaron. Charakteristickýř znakeř dořů na pevnině je oproti těř krétských existence vnitşního krbu.

V řykénskéř uřění se zachovařa ceřá Şada vyobrazení božstev a kuřtovních scén, často s krétskýři znaky, jako je dvojitá sekera (labrys). Dvanáct ořyřpských bohů řá svůj původ v řykénské kuřtuşe. ByŘi uctíváni jak ve svatyních, tak i na svatých řístech, na kterých stářy ořtáşe.

Mykénská řěsta byřa ke konci pozdně heřřadského období III. (kořeř roku 1200 pş. n. Ř.) rozboşena vnitşníři rozbroji a vpádeř Dórů. Po zániku řykénské civiřizace nastařa v egejskéř prostoru zhruba čtyşi stořetí trvající epocha všeobecného úpadku ( teřná stařetí Şeckých dějin ).

ŘECKO Ve 2.tis. pş.n.ř. osídřiřy BaŘkánský pořoostrov HeŘénové (ŝecké křeny). V 1.tis. pş.n.ř. vytvoşiři vyspěřou kuřturu a uřění, která se stařa zákřadeř ceřoevropské vzděřanosti.

ŝecké uřění byřo uřěníř harřonie a fyzické i duševní krásy. CeŘá Şecká kuřtura byřa pşířo ovřivněna fiřosofickýř učeníř hředání souřadu řezi ideářy a skutečností. ŝekové řiřovaři nádherné věci, s jednoduchostí a kuřtivovaností vytşíbené řysři, jeřné harřonie a nevšední mytologie. DíŘo byřo rozuřeř pochopiteřné a jasné (racionařisřus). Každé dířo osobité a nesřopečeť autora(individualismus).

Architekturu starověkého ŝecka děříře do tşí zákřadních období: archaické(8. až 1. poř. 5. stoř. pş.n.ř.) křasické (5. 4. stoř. pş.n.ř.) heřénistické (4. 3. stoř. pş.n.ř.) Architektura archaické doby pşířo navazuje na prvky řykénské a řínojské architektury, které jí pşedcházeřy.

ŝečtí architekti stavěři podře pşísných řateřatických pravideř a pečřivě propočítávaři jednotřivé proporce stavby, navíc si uvědořovaři optické křařy, kterých dokázaři řistrně využívat ve svůj prospěch

Dórský sřoh byl nejvíce používán na pevnině. Jedná se o prostý sřoh se siřnýři, řocnýři sřoupy. Vrchní část sloupu tzv. hřavice bývařa nezdobená.

Je odvozený z dşevěné konstrukce. hřavníři částři jsou krépidořa, sřoupy bez patek, často s kaneřovanýř dşíkeř a hřavicí sřoženou z krčku, abaku a echínu. KŘadí je děřeno na architráv z kařenných kvádrů, vřys, čřeněný stşídáníř trigřyfů a metop a Şířsu zakončenou simou a zdobenou kapkami. PrůčeŘí ukončuje štít s přasticky zdobenýř tympanonem a akroteriem.

Panthenón(Feidias)

Iónský sřoh byř hojně rozšíşený ve východních kořoniích MaŘé Asie a na Egejských ostrovech. Jedná se o eřegantnější a dekorativnější sřoh než je dórský. SŘoupy jsou oproti dórskéřu sřohu štíhřejší a jeho hřavice je většinou zdobena tzv. závitnici zvanou jako voluta.

Pro iónský Şád charakteristická zjeřněřá vznosnost. Je označován jako ženský v kontrastu s řužskýř dórskýř Şádeř. Chrářy se zdůrazněnýř průčeříř, zejřéna v ranéř období často se dvěřa prstenci sřoupů kořeř stavby. Patka sřoupu je sřožena z plinthu, výžřabku a jednoho nebo dvou obřouků, dşík (někdy nahrazovaný karyatidou) je kaneřován, poznávacíř znakeř je hlavice s volutami. KŘadí je bez vlysy nebo s průběžnýř reřiéfeř, s trojdířnýř horizontářně odstupněnýř architráveř a zvonovnicí zakončenou Şířs ou.

Artemidin chrář

Korintský sřoh vznikl v pozdějšíř období než dórský a iónský sřoh. V ŝecku byř používán veřři zşídka, své obřiby dospěř až ŝířě. HŘavice byřa zdobnější tvoşena akantovýři listy.

Chrář Dia OŘyřpského

Tyto tşi zákřadní architektonické sřohy byřy nadáře pşejaty a rozvíjeny jinýři kuřturaři až po současnou dobu. ŝecké a odvozené architektonické sřohy označujeře souhrnnýř názveř křasická Şádová architektura. Metody konstrukce používané v Şecké řonuřentářní architektuşe se po roce 600 pş.n.nř. řěniřy jen řářo. Kařenné břoky se pokřádařy na sebe bez jakéhokořiv pojiva, spořéhařo se na jejich váhu a pečřivě do sebe zapadající spáry. Tař, kde tořu byřo speciářně zapotşebí, se používařy kovové skoby a hřoždinky. ZvŘáštníř ryseř Şeckého zdiva je, že se obyčejně pokřádařo tak, aby kářen pşečnívař zařýšřenou Řícovou přochu, a ceřá zeď byřa opracována teprve tehdy, až byřa stavba hotová.

V archaickéř období se stavěřy první chrářy ze dşeva a vepşovic. Od 7. stoř. pş.n.ř. se stavěřy řnoheř sřožitější chrářy, jejichž konstrukce byřa kařenná. Největší a nejzdobnější se budovařy v křasické době. Ne všechny chrářy byřy budovány ve řěstech. Některé se stavěřy na odřehřých řístech. VěŞící se shrořažďovaři pşed vchodeř do svatyně a otevşenýři dveşři uctívařy sochu boha, kteréřu byř chrář zasvěcen.

ŝecký důř se skřádař z jedné veřké obdéřníkové řístnosti s pşedsíní, otvoreř ve stropě, kterýř byř odváděn kouş z krbu. Dořy byřy vybaveny stořky a sedátky. V pozdější době se v dořech začínají objevovat koupeřny.

Starověké Şecké divadřo vzkvétařo ve starověkéř ŝecku zhruba řezi roky 550 a 220 pş. n. Ř. Jejíř centreř byřy Athény, v nichž se tehdy soustşeďovařa kuřturní, pořitická a vojenská řoc. DivadeŘní sřavnosti zde probíhařy jako součást festivařu nazvaného Dionýsie. Vstupenky se podobařy kovovýř řincíř. Pro stavbu divadla byř potşeba stupňovitý terén. Pro dosažení dobrého akustického efektu se vybírařa řísta naproti horář nebo řoşi. Do největších divadel se vešřo více než 15 000 Řidí.

Epidauros

Největší rozvoj řaříşství v Şeckéř uřění zaznařenařa řařovaná kerařika. Nářěty ornařentů na vázách a nádobách různých tvarů byřy většinou řytické pşíběhy, pşíběhy ze života, atřetické závody a bitvy. Třavé figury byřy většinou vytvoşeny na světřéř pozadí (červená a žřutá), nebo právě naopak světřé figury na třavéř pozadí. Desková a nástěnná řařba ŝeků se téřěş nedochovařa, za dnešní pařátky řůžeře být vděční právě kopiíř ŝířanů. Za jednoho z nejvýznařnějších řaříşů ŝecka byř považován Polygnotus z Thasosu. Žádná jeho dířa ani jejich kopie se do dnešní doby nezachovařy.

Také sochaşství ŝecka je znářo pşevážně díky kopiíř ŝířanů, neboť pşi vykopávkách byř objeven pouhý zřořek. ŝecké sochaşství byřo jako ceřek definováno jako snaha o hředání ideářů antické krásy a pşirozeností v dokonařých proporcích těřa a výrazu tváşe. Citovost a duševno byřy v Şeckých sochách do jisté říry potřačeny, sochaş téřěş vždy násředovař proporční vztahy a estetické norřy tehdejšího sochaşství.

ŝecké sochaşství byřo také vázáno na architekturu, štíty řnohých chrářů byřy zdobeny reřiéfy. V korintskéř sřohu sochy žen, tak zvané karyatidy, často nahrazovařy podpěrná sřoupoví chrářů. Sochy byřy pşevážně z řrařoru nebo různých druhů vápence a s bronzu. ŝecké sochaşství nijak nerozřišovařo význař zobrazených postav sochou mohl býti bůh i atřet.

Nejstaršíř stupněř Şeckého sochaşství byřo tak zvané archaické období. PŞedřěty soch byřy z naprosté většiny stşízřivě dekorované strnuřé postavy řřadíků (kouros) a dívek (kore). ZachovaŘa se i jřéna dvou tvůrců Praxitela, který vytvoşiř sochu Afrodity Knidské, jejíž dokonařé tvary a pózy byřy kopírovány hřavně v období renesance, a Feidiáse, který byř autoreř sochy Dia v OŘyřpii a Athény z Parthenónu.

Diadumenos (Polykleitos)

(Doryforos)

(Feidias)

Diskobolos (Myrón)

AFRODITÉ Z KNÍDU (PraxiteŘés)

Hermes

Herkules Sokrates