CZECH UNIVERSITY OF LIFE SCIENCES PRAGUE TVORBA, VÝVOJ A KLASIFIKACE ANTROPOGENNÍCH PŮD

Podobné dokumenty
Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Příloha I: Základní typy stavby s-matrix. A. agregáty bez povlaků plazmy

3.2. PLO 21 Jizerské hory

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Ing. Martin Vrabec Seminář pro pokročilé biovinaře Mikulov Jak na přípravu pozemku před výsadbou vinic

Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu

Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky

Koncepce Ministerstva zemědělství v období ochrana půdy.

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

Vratislav Ondráček Z 9. HISTORIE, SOUČASNOST A PERSPEKTIVY REKULTIVAČNÍCH PRACÍ NA LOKALITÁCH SEVEROČESKÝCH DOLŮ a.s.

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Vliv vysokých dávek kompostu na fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. Pavel Kovaříček Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i.

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

Vliv aplikace kompostu na povrchový odtok vody při dešťových srážkách

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

K R A J I N Y ( )

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Vliv zpracování půdy na stabilitu půdních agregátů. Ing. Jaroslava Novotná, PhD.

Těžké kovy ve vodních rostlinách

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Zemědělská část exkurze

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví

Význam hydraulických parametrů zemin pro určení obtížně sanovatelných lokalit ve vztahu k in situ technologiím

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

Kontaminace životního prostředí vlivem zimní údržby v okolí komunikací

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

UPRAVENÉ KALY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ. Ing. Josef Svoboda, Ph.D. Odbor kontroly zemědělských vstupů ÚKZÚZ

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Vlastnosti substrátu

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST

RNDr.M. Řehoř,Ph.D., Ing.M.Šafářová,Ph.D.,Ing.P.Schmidt 5 PEDOLOGICKÝ VÝZKUM BŘEHU A SVAHŮ JEZERA MOST V LETECH

Posouzení použitelnosti metody in situ solidifikace/stabilizace při řešení ekologické zátěže lokalit Lojane Mine v Makedonii a Izmit v Turecku

Analýza a vyhodnocení účinnosti a kvality leteckého vápnění v Krušných horách Litvínov

Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s.

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi


Definice kalu. Možnosti využití kalů v zemědělství -podmínky pro aplikaci kalů na zemědělské půdě. Osnova prezentace:

Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)

Ověření vlivu zuhelnatělé biomasy materiálu biouhel - na kvalitu půdy

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Inženýrskogeologický průzkum přirozených stavebních materiálů

Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě

Technika ošetřování půd uváděných do klidu

Vápenec mletý V/7, druh B. Výrobce: Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., Kunčice nad Labem 150

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Vliv zimní údržby na životní prostředí

Půda nad zlato? Hana Šantrůčková (garant oboru Biologie ekosystémů) & Martin Hais (garant oboru Péče o životní prostředí) Katedra biologie ekosystémů

Základy pedologie a ochrana půdy

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Materiál zemních konstrukcí

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

SLEDOVÁNÍ VÝVOJE ZHUTŇOVÁNÍ PŮDY POMOCÍ PENETROMETRU NA VYBRANÝCH PLOCHÁCH BAZÁLNÍHO MONITORINGU PŮD

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

GEOTECHNOLOGIE. resp. Příklady výzkumu mechanického chování zemin na PřF: 1. Výsypky severočeských dolů. 2. Cementační vazby v jílu

Půdní a zemědělské sucho

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

PŘÍNOS VÝZKUMNÝCH PROJEKTŮ PRO REKULTIVAČNÍ PRAXI SEVEROČESKÝCH DOLŮ, a.s. CHOMUTOV

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Zvýšená vlhkost staveb. Tato prezentace vznikla za podpory projektu FRVŠ 2404/2012

CZ.1.07/1.1.00/

Půda jako dar obživy

Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K

Vliv organické hmoty na zlepšení stavu půdy. Ivana Šindelková

Ing. Kristýna Červená, Ing. Barbora Lyčková, Ph.D. Z 4 VYUŽITÍ BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ PŘI VÝROBĚ REKULTIVAČNÍCH SUBSTRÁTŮ

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu

Vybrané charakteristiky půd v havarijní zóně JE Temelín

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Transkript:

CZECH UNIVERSITY OF LIFE SCIENCES PRAGUE TVORBA, VÝVOJ A KLASIFIKACE ANTROPOGENNÍCH PŮD Josef Kozák

Uměle vytvořené půdy Technosols? Anthrosols? Půdy na rekultivovaných výsypkách Urbánní (městské) půdy půdy vytvořené na směsných materiálech povrchové vrstvy >50 cm mísení, přídavky, kontaminace Půdy parků a zahrad půdy vzniklé při stavební činnosti napropustně zakrytý povrch Rekultivované skládky Apod.

Lidská činnost Půdotvorný substrát nebo antropogenní materiál Vegetace Antropogenní Man made soils půdy Topografie Klima Antropogenní půdy tvorba a vývoj

Půdy na rekultivovaných výsypkách -české zkušenosti

Rozsah antropogenních půd Antrosoly Doly Hranice území Celková rozloha 78 860 km 2 Oblasti dolů 90,4 km 2 Antrosols 862,9 km 2

Dlouholetá tradice - Velkoplošné rekultivace déle než 60 let

Jak celý proces začíná

Povrchový důl Maxim

Detail dolu

V popředí počáteční stadium rekultivace

Těžba a rekultivace probíhají simultánně

Kategorizace procesů a technologií

Devastace území Devastace půdy Devastace vody Devastace vegetace Devastace vzduchu Zemědělské půdy Lesní půdy Povrchové vody Podzemní vody Zemědělské plodiny Lesy Výsypky Zbytkové jámy

Výsypky Zbytkové jámy Zemědělská rekultivace Lesnická rekultivace Hydrická rekultivace Ostatní rekultivace Orná půda Trvalé travní porosty Listnaté lesy Jehličnaté lesy Přípravné období Smíšené lesy Monokultury Smíšené lesy krátkodobé dlouhodobé

Velmi důležitý první krok -Technická rekultivace tvorba budoucí krajiny Předurčení budoucího využití a Použité rekultivační techniky

Začátek technické rekultivace

Přípravné období

Primární struktura jílovitého materiálu

Eroze půdy velký problém

Postup technické rekultivace

Možnosti: -Žádná biologická rekultivace -Aplikace rekultivačních technologií

Důlležitý krok: Klasifikace geologických substrátů podle jejich vhodnosti pro využití v rekultivačním procesu

Přirozená sukcese žádná rekultivace neaplikována

Hlavní otázky které musí být zodpovězeny -Jaký byl původní půdní pokryv -Jak bude vytvořená krajina využívána -Jaké materiály jsou k dispozici -Jaké náklady si navržená technologie vyžádá

Různé rekultivační techniky - příklady Převrstvení přirozenou ornicí Kombinace přirozené ornice a slínovců Samotné slínovce Spraš a sprašové materiály Přídavek organické hmoty Žádné pokrytí ani přídavky

Příklady původního půdního pokryvu narušeného území

Černozem

Kambizem

Smonice

Erodovaná smonice

Pokryv ornicí počátek procesu

Technologie rekultivace - pokryv půdní vrstvou situace po 5ti letech

Překrytí ornicí

Překrytí ornicí

Počáteční stadium lesnické rekultivace

Využití porcelanitů pro zlepšení struktury velmi těžkých půd

Vnitřní výsypka

Půdy s nejlepšími předpoklady pro vývoj příznivých profilů Reclamation Site Depth cm Particles <0.01mm % CaCO 3 % ph KCl CEC mmol. kg -1 C ox % A 400 / A 600 Marls + topsoil (cover) Radovesice II (R1) 0-25 43.2 7.0 Nd 325 1.08 5.4 25-46 63.3 41.0 Nd 250 Nd Nd 46-80 11.2 0.2 7.6 Nd Nd Nd Marls + topsoil (ploughed) Radovesice III (R2) 0-25 40.9 8.9 Nd 275 1.26 4.7 25-50 56.0 20.0 Nd 225 Nd Nd 50-70 25.3 0 8.0 Nd Nd Nd

Půdy se středními předpoklady pro vývoj příznivých profilů rekultivace: 60 cm vrstva sprašovitých materiálů lokalita: Braňany (S12) Vegetace: spontánní vývoj trav Depth (cm) Particles <0.01mm % CaCO 3 % ph KCl CEC mmol. kg -1 C ox % A 400 /A 60 0 0-40 43.7 0 6.9 200 0.66 5.07 40-100 A 29.9 0 6.0 150 Nd Nd 40-100 B 65.2 0 Nd 200 Nd Nd

Půdy se středními podmínkami pro vývoj příznivých profilů rekultivace: 60 cm vrstva sprašovitých materiálů, Zapravení papírenských kalů do svrchních 10 cm lokalita: Braňany (S9) Vegetace: zemědělské využití Depth (cm) Particles <0.01mm % CaCO 3 % ph KCl CEC mmol. kg -1 C ox % A 400 / A 600 0-15 Nd 0 6.9 1000 4.27 5.03 15-90 34.0 0 7.0 100 Nd Nd 90-110 82.8 0 7.3 175 Nd Nd

Půdy s méně příznivými podmínkami pro vývoj příznivých profilů Rekultivace: 60 cm vrstva sprašovitých materiálů lokalita: Braňany (S11) Vegetace: zwmnědělské využití Depth (cm) Particles <0.01mm % CaCO 3 % ph KCl CEC mmol. kg -1 C ox % A 400 /A 60 0 0-30 66.0 0.8 Nd 300 0.98 5.03 30-80 44.1 1.1 Nd 175 Nd Nd 80-110 55.7 0 5.1 205 Nd Nd

Půdy s méně příznivými podmínkami pro vývoj příznivých profilů Rekultivace: 30 cm vrstva slínu, 30 cm vrstva Přirozené ornice, orba lokalita: Radovesice III (S1) Vegetace: mladé stromky Depth (cm) Particles <0.01mm % CaCO 3 % ph H2O CEC mmol. kg -1 C ox % A 400 /A 60 0 0-30 67.9 2.8 7.5 175 1.09 7.89 30-70 75.2 3.6 7.7 175 Nd Nd 70-125 A 38.0 0 7.6 100 Nd Nd 70-125 B 62.7 0.2 7.6 175 Nd Nd

Půdy s nejhoršími podmínkami pro vývoj půdních profilů Rekultivace: 60 cm vrstva slínu lokalita: Radovesice IV (S2) Vegetace: žádná (1996) Depth (cm) Particles <0.01mm % CaCO 3 % ph H2O CEC mmol. kg -1 C ox % A 400 /A 60 0 0-60 57.4 10.7 7.8 150 Nd Nd 60-95 47.5 0 7.5 150 Nd Nd

Půdy bez rekultivačního zásahu Rekultivace: žádná, původní výsypková zemina lokalita: Braňany II (S13) Vegetace: spontánní výskyt rostlin Depth (cm) Particles <0.01mm % CaCO 3 % ph KCl CEC mmol. kg -1 C ox % A 400 /A 60 0 0-45 47.4 0 7.2 175 1.05 5.48 45-105 38.3 0 7.4 75 Nd Nd

Předpokládaný dlouhodobý vývoj rekultivovaných antrozemí Nevápnité materiály Kambizemě Vápnité materiály Leptosoly (nebo Černozemě) Půdy s jílovitou vrstvou v profilu Luvisoly Půdy poblíž vodních toků a v depresíchgleje Půdy s nepropustnou vrstvou v oblasti vyšších srážek Stagnosoly

Klíčová charakteristika pro posouzení kvality provedené rekultivace -fyzikální vlastnosti profilů Struktura půdy Pórovitost Hydraulická vodivost

Stabilita půdní struktury Test I prudké zatopení agregátů vodou roztržení vlivem uvnitř stlačeného vzduchu Test II pomalé ovlhčování a vysoušení destrukce vlivem objemových změn Test III destrukce působením mechanických sil Stanovení stability agregátů (Le Bissonnais, 1996)

Stabilita půdní struktury Koeficient vulnerability půdní struktury Test Výsypková zemina (půměr) Černozem Test 1 4.4 1.4 Test 2 1.9 1.1 Test 3 1.9 1.2 Agregáty jsou nejvíce náchylné k destrukci při rychlém ovlhčení

Zranitelnost půdní strukturyvliv organického uhlíku K 10 8 6 4 2 0 Test 1 Test 2 Test 3 0 0,5 1 1,5 2 2,5 C ox (%)

Zranitelnost půdní struktury - vliv obsahu jílu Vulnerability coefficient 10 8 6 4 2 0 Test 1 Test 2 Test 3 10 20 30 40 50 Clay content (%)

Zranitelnost půdní struktury - vliv stáří rekultivace Vulnerability coefficient 10 8 6 4 2 0 Test 1 Test 2 Test 3 0 10 20 30 40 Reclamation age (years)

Závěry z dílčích výsledků Velmi silná heterogenita půd na výsypkách Jejich vývoj ovlivněn zejména: Uloženým materiálem Způsobem rekultivace, rostlinným pokryvem Obsahem a kvalitou organické hmoty Stářím rekultivace Vývoj v dlouhodobé perspektivě se dá očekávat směrem k původním půdám dané oblasti Zemědělské či lesnické využití antrozemí je možné a žádoucí Je zapotřebí další výzkum

Případy některých nezdarů Nevhodné třídění skrývkových materiálů použitých pro finální fázi technické rekultivace Výsledek - intenzivní zvětrávání pyritů Dramatický pokles ph půdy!

Al toxicita Al TOXICITA PRO ROSTLINY!!! různé formy Al různá toxicita Řada toxicity popis různých účinků : Al 13 >>> Al 3+ > Al(OH) 2+ > Al(OH) 2+ > Al(OH) 4- >> AlSO 4 + kvantitativní odhad - složitý příklad: Ca / Al Index toxicity Al

Výsypka Lítov

Geostatistické zhodnocení ph (KCl) a obsahu Al 3+ Na části výsypky Lítov 6.5 6 5.5 5 4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 280 240 200 160 120 80 40 0 ph KCl Al 3+ mg/kg

Výsypka Lítov po rekultivaci

Problémy řešené v současnosti - Odhad heterogenity rekultivovaných území - Aplikace moderních mapovacích metod

Rekultivované výsypky Vytvořené po ukončení důlní činnosti Vlastnosti půd a jejich prostorová heterogenita závisí na: Uloženém materiálu a přídavcích Metodě rekultivace vegetaci Době vývoje (stáří) atd.

Analýzy půd ph půdy Výměnná kyselost (E a ) Obsah oxidovatelného uhlíku (C ox ) organický uhlík extrahovatelný Na pyrofosfátem (EOC) Kvalita humusu (A 400 /A 600 ) Obsah labilního Al (Al lab ) Al extrahovatelný Na pyrofosfátem (Al org )

Popis půdních profilů při kontrole úspěšnosti rekultivace

V důsledku heterogenity se vyskytují neúrodná místa

Práce musí být vedena zodpovědně blízkost památek

Větrák

Radovesice

Rekultivovaná výsypka Braňany

Fučík

Křinec

Pokrok

Kombinovaná rekultivace

Příklad zemědělského využití úspěšně rekultivované výsypky

Příklad hydrické rekultivace

Cíl průzkumu v roce 2011 Zhodnotit půdní vlastnosti na vybraných výsypkách převážně s rozpracovanou zemědělskou rekultivací

Umístění odběrů

Umístění odběrů Prunéřov IX B 10 vzorků Merkur XVII 10 vzorků Merkur XVI 10 vzorků

Umístění odběrů

Umístění odběrů Merkur XIX 10 vzorků

Umístění odběrů

Umístění odběrů Březno XVIII 15 vzorků Březno XVI 10 vzorků

Umístění odběrů

Laboratorní analýzy Porušené vzorky zrnitost půdní reakce aktivní a výměnná (ph) obsah a kvalita organické hmoty obsah přístupných živin P, K, Mg, Ca obsah rizikových prvků As, Cd, Cu, Mn, Pb, Zn Neporušené vzorky (Prunéřov IXB) pórovitost, kategorie pórů vlhkost, objemová hmotnost

Zrnitost půdy (%) - srovnání ploch (průměry) Plocha Počet Jíl I. kat. (jíln. č.) II. kat. (prach) III. kat. (pr. písek) IV. kat. (písek) Březno XVI 10 41,5 62,6 14,8 4,1 18,5 Březno XVIII 15 38,9 55,1 14,7 5,5 24,7 Merkur XVI 10 47,6 63,1 13,8 4,2 18,8 Merkur XVII 10 48,5 61,3 14,6 4,5 19,6 Merkur XIX 10 49,8 66,5 16,3 3,2 13,9 Prunéřov IX B 10 55,3 67,5 13,8 3,6 15,2

Obsah jílnatých částic (%) - srovnání ploch (průměry) Box-and-Whisker Plot Brezno XVI Výsypka2 Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII Prunerov IXB 49 59 69 79 89 Ikat

Chemické vlastnosti půd - srovnání ploch (průměry) Plocha Počet ph H2O ph KCl V a (mmol..100g -1 ) C ox (%) Q 4/6 Březno XVI 10 7,3 6,9 0,32 1,46 3,98 Březno XVIII 15 7,5 7,1 0,27 1,58 3,94 Merkur XVI 10 7,7 7,0 0,31 1,52 3,70 Merkur XVII 10 7,4 6,8 0,37 1,74 3,99 Merkur XIX 10 8,0 7,5 0,21 1,40 4,97 Prunéřov IX B 10 7,4 6,9 0,31 1,75 4,91

Výměnná půdní reakce - srovnání ploch (průměry) Box-and-Whisker Plot Brezno XVI Výsypka2 Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII Prunerov IXB 6.3 6.6 6.9 7.2 7.5 7.8 ph KCl

Obsah oxidovatelného uhlíku - srovnání ploch (průměry) Box-and-Whisker Plot Brezno XVI Výsypka2 Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII Prunerov IXB 0.9 1.2 1.5 1.8 2.1 2.4 Cox

Zásoba živin (mg.kg -1 ) Plocha Počet Ca Mg K P Březno XVI 10 3205 1438 413,4 83,4 Březno XVIII 15 3398 501 368,4 76,4 Merkur XVI 10 3946 925 205,5 14,5 Merkur XVII 10 4913 966 223,1 7,6 Merkur XIX 10 7558 1129 459,4 40,0 Prunéřov IX B 10 4415 1033 246,0 19,8 Nízký obsah < 120 <170 < 50

Zásoba přístupného vápníku (mg.kg -1 ) Box-and-Whisker Plot Brezno XVI Výsypka2 Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII Prunerov IXB 0 2 4 6 8 10 12 (X 1000.0) Ca

Zásoba přístupného fosforu (mg.kg -1 ) Box-and-Whisker Plot Brezno XVI Výsypka2 Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII Prunerov IXB 0 50 100 150 200 250 300 P

Obsah rizikových prvků (mg.kg -1 ) Plocha As Cd Cu Mn Pb Zn Březno XVI 1,04 0,07 18,6 781,7 15,8 78,7 Březno XVIII 1,17 0,23 11,6 613,8 13,1 16,7 Merkur XVI 0,78 0,17 11,4 535,8 16,0 11,9 Merkur XVII 0,86 0,17 12,7 643,4 17,8 13,0 Merkur XIX 0,57 0,21 11,1 557,0 14,6 14,3 Prunéřov IX B 0,72 0,16 11,6 535,3 a 17,8 14,1 Limit pro zem. půdy 4,5/4,5 0,4/1,0 30/50-50/70 50/100

Obsah rizikových prvků (mg.kg -1 ) Box-and-Whisker Plot Box-and-Whisker Plot Brezno XVI Brezno XVI Výsypka2 Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII As Výsypka2 Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII Cd Prunerov IXB Prunerov IXB 0 1 2 3 4 5 6 As 0 0.1 0.2 0.3 0.4 Cd Box-and-Whisker Plot Box-and-Whisker Plot Výsypka2 Brezno XVI Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII Pb Výsypka2 Brezno XVI Brezno XVIII Merkur XIX Merkur XVI Merkur XVII Zn Prunerov IXB Prunerov IXB 9 13 17 21 25 29 Pb 0 40 80 120 160 200 240 Zn

Shrnutí (1) Těžké půdy Střední zásoba organického uhlíku Střední kvalita humusu Příznivá půdní reakce neutrální až slabě alkalická Velmi dobré obsahy přístupného Ca a Mg, převážně dobrá zásoba K, velmi nízký obsah fosforu Rizikové prvky nepředstavují významný problém

Shrnutí (2) Vlastnosti rekultivovaných půd víceméně odpovídají půdním vlastnostem přirozených rostlých půd v dané oblasti Fyzikální vlastnosti: vysoký podíl kapilární pórovitosti vyšší vododržnost, ale nižší propustnost

Doporučení Hnojení fosforem Kypření, úprava vodního a vlhkostního režimu půd s ohledem na omezenou propustnost a nebezpečí povrchového zamokření Organické hnojení Volba plodin snášejících těžké půdy

Doporučení pro další výzkum Podrobnější zhodnocení zásoby přístupného fosforu Dlouhodobější sledování vlivu různého způsobu rekultivace na půdní vlastnosti Sledování dlohodobého vývoje obsahu organického uhlíku v rekultivovaných půdách a hodnocení faktorů, které jej ovlivňují

Děkuji za pozornost