15.11.2011 Fakulta sociálních studií Univerzita Karlova v Praze Environmentální migrace ve světě Robert Stojanov Centrum výzkumu globální změny Akademie věd České republiky
Obsah prezentace vymezení a definice základních pojmů krátká charakteristika a rozsah fenoménu případové studie: Bangladéš a Indie environmentální změny a procesy migrace Čína rozvoj a vysídlení přehrada Tři soutěsky Bělorusko Černobylská katastrofa sz. Keňa změna klimatu a bezpečnost
Environmentální migrace Environmentální změny mohou vyvolat: - snížit dostupnost přírodních zdrojů (voda, půda), - soupeření o přírodní zdroje, - migraci obyvatel (opustit své domovy a hledat živobytí jinde). Výsledné masové přesídlení může narušit rovnováhu v cílových oblastech a vyvolat konflikt. Lidé kteří jsou donuceni opustit své domovy před environmentálními změnami environmentální migranti. historiský fenomén (starov. Egypt, Stěhování národů, etc.)
Definice Environmentální migranti jsou lidé, kteří byli donuceni dočasně nebo trvale opustit svoje původní bydliště v důsledku 1. významného zhoršení stavu životního prostředí, které jim už nadále nemůže zajistit bezpečné živobytí (např. ztráta/nedostatek životně důležitých přírodních zdrojů), nebo/a 2. environmentálních procesů, které ohrožuje jejich existenci anebo vážně ovlivňuje kvalitu jejich života (např. náhlé přírodní katastrofy typu zemětřesení, povodně či hurikány).
Hlavní příčiny Přírodní katastrofy Postupná změna ŽP, včetně změny klimatu Rozvojové projekty Průmyslové katastrofy Konflikty Nejasná přímá souvislost - diskurz
TYPOLOGIE důvody pro typologii 1. Environmentálně motivovaní migranti - opouštějí místo svého bydliště relativně dobrovolně, preventivně, kvůli vážné environmentální hrozbě (př. znečištění ŽP). - Migrace - strategie zvládání kritické situace (coping strategy). - př. 2. vlna migrace kvůli Černobylu
TYPOLOGIE 2. Environmentální přesídlenci - jsou nuceni opustit své bydliště kvůli ohrožení svých životů, živobytí, ocitli se ve vážném nebezpečí z důvodu negativního působení envir. procesů nebo přírodních katastrof, případně i lidské činnosti. a) Váhaví environmentální přesídlenci - mají výhodu relativně delšího časového období a lepší možnost výběru cílové destinace pro nalezení nového domova a živobytí - př. oblasti častého výskytu přír. či průmysl. katastrof b) Okamžití environmentální přesídlenci - nuceni se přestěhovat z místa svého stálého pobytu téměř okamžitě před blížící se přírodní katastrofou nebo ihned po ní. - jejich bydliště, úroda a způsoby obživy jsou zničeny, - př. hurikán, tsunami, zemětřesení, etc.
TYPOLOGIE 3. Plánovaní přesídlenci - nuceně opouští své bydliště v důsledku plánovaného využití území, na kterém žijí nebo kde vykonávají hospodářskou činnost. - Jejich území je tak plánovaně využito pro nějakou rozvojovou činnost. - Paradox rozvoj přináší utrpení a envi degradaci (Keller - barbarství modernizace, Beck rizika společnosti) - jasná odpovědnost - kompenzace!!!
Postavení a odhady počtu EM Pojem environmentální uprchlík neodpovídá mezinár. konvencím a vzhledem ke složitosti problému neexistují ani statistiky, které by dokumentovaly jeho skutečný rozsah. Odhady počtu tohoto typu migrantů se pohybují mezi 10 mil. (poč. 90.let) až 25 mil. (2010), 200 mil. (2050) oficiální počet uznaných uprchlíků (10-15 miliónů v 90.letech a zač. 20.stol.). Např. IPCC (2007) varuje, že nejvážnějším důsledkem klimatických změn mohou být právě rozsáhlé migrace obyvatel.
Predikce Také UNHCR označilo již v roce 1993 označilo zhoršování životního prostředí za jednu z klíčových příčin vzniku uprchlictví a jako jeden z faktorů, který může ohrozit lidskou bezpečnost. Někteří autoři předpokládají nárůst počtu migrantů v důsledku možné změny klimatu až na 150-200 miliónů v roce 2050. Již nyní se environmentální problémy i jejich sociální, hospodářské a politické důsledky dotýkají všech oblastí světa, i když se mnohem vážněji projevují v chudých, rozvojových zemích.
Bangladéš hl. příčiny migrace: - ekonomické důvody a -environmentální změny, vč. změny klimatu - demografické příčiny, - vnitřní a etnické konflikty.
Základní socio-ekonomické údaje Rozloha 144,000 km2 - z toho země 133,910 km2 obdělávatelná půda 55,4% Tropické monzunové klima: - zimní monzun (říjen - březen); - letní monzun (duben - září); Populace - 153,5 mil. (July 2008 est.) popul. hustota-1066 obyv/ km2 (~130 v ČR) míra porodnosti 3,1 porodů/ženu (~1,23 v ČR)
Sidr 16.11.2007 Rychlost: 240 km/h Kategorie 4 (Kathrine v USA 3) 10 mil. lidí zasažených 1,5 mil. lidí ztratilo obydlí 3500 mrtvých
Rozvojoví přesídlenci říční přehrada Tři soutěsky socio-ekonomické a environmentální dopady
Základní geografická charakteristika horního toku řeky Chang Jiang (Yangtze) povodí 1 056 000 km2 (~ 58,9% povodí celé řeky); krajina: 50%-pohoří, 30%-roviny; obdělávaná půda 40 700 km2 (46% svahy) 180 mil. obyvatel (14 % Číny, r.2002) Chongqing - město (4 mil.) a provincie (ekonom. zóna)
Global Change Research Centre - CzechGlobe Hlavní environmentální problémy oblasti horního toku řeky zvyšující se populace nadměrná pastva a kultivace odlesnění půdní eroze (hl. vodní; 350 000 km2 ohroženo, ročně 1,568 mld. tun~3,870km2 do hloubky 30cm) dezertifikace (semiaridních oblastí) sesuvy půdy snižování biodiverzity znečištění vody záplavy na dolním toku, změny klimatu, snižování úrody
Three Gorges Dam střední (západní) Čína (provincie Chongqing, Hubei) výstavba 1992 2009 délka 600 km plocha 1084 km2 Max. výkon 18 200 MW (odhad; nejv. na světě) Množství vyrob. energie 8,6 x 1010 kwh/rok (2.nejv.; 1/10 čín. spotřeby -???) celkové zvýšení hladina o 175 180m (dnes o 140m) náklady přes 22 mld. Euro
SOCIÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ DŮSLEDKY VÝSTAVBY PŘEHRADY zvýšení znečištění řeky (komunální a industriální odpad zatopených oblastí) zvýšená sedimentace (zatopená území + zvýšení eroze) ohrožení několika vzácných živočišných druhů vystěhováno přibližně 1,9 mil. obyvatel, přes 1500 obcí a měst x oficiální údaje vlády 1,2 mil. (cca 1/2 z měst) ztráta obdělávatelné půdy pro farmáře ztráta zaměstnání pro obyvatele měst ztráta obydlí pro všechny zvýšený tlak na půdu a prostředí (zvýšení hustoty obyv) zvýšení čínského tlaku na Tibet + zvýšení tlaku na místní křehké ekosystémy zvýšení chudoby obyvatel oblasti
Oblasti výzkumu Fengdu Shibao Tower Wushan Zigui
Bělorusko Environmentální přesídlenci Černobyl sobota 26.dubna 1986 radiokativní kontaminace 80,000 km2, zasaženo 4 mil. obyvatel ekonomické, sociální zdravotní a environmentální dopady katastrofy
Přesídlení celkem 350,400 lidí, postaveno 130,307 nových bytů a domů, Přesídlení bylo: převážně vnitrostátní, organizováno vládou, Ne všichni obyvatelé byli ochotni migrovat (KAVANOVÁ 2007)
Přesídlení (pokr.) 135,000 lidí bylo přemístěno okamžitě (1986) cca. 1.5 mil. lidí stále žije v silně kontaminovaných oblastech, vláda podporuje (znovu)osídlení a podává zkreslující či lživé informace o výše a nebezpečí radioaktivity, důsledcích na zdraví, etc.
Keňa a environmentální bezpečnost severozápadní Keňa dopady změny klimatu 4 státy s vnitřními konflikty širšé nomádská oblast neuznávající státní hranice
Severo-západní Keňa bezpečnostní problematika nezávislé kmeny Turkana (nomádi, cca 0,5 mil. populace) změna klimatu (slabé nebo pohyby období dešťů) během poslední dekády, nedostatek srážek ztráty dobytka (celkem ½ v 2005), nadměrná pastva, degradace půdy, vysoká míra odlesnění, nomádství, zvýšený tlak na ŽP, velký uprchlický tábor (80.000 v únoru 2007).
ZÁVĚR problematika vztahů mezi environmentální změnou a migračními procesy je relativně nová odobrná disciplína: - potřeba více empirického výzkumu, - sjednoicení metodologie, konsekvence nejsou vždy jasné, př. klima změny, není stále jasné, kdo je environmentální migrant / uprchlík (politicky citlivé téma) role typologie, změna klimatu role strategií přizpůsobení a adaptací.
Zdroje STOJANOV, R.; KAVANOVÁ, K. (2009): Migrace v kontextu environmentálních změn. Geografické rozhledy, 18 (5): 28-29. STOJANOV, R.; NOVOSÁK, J. (2008): Migration, Development and Environment: Migration Processes from the Perspective of Environmental Change and Development Approach at the Beginning of the 21st Century. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing. STOJANOV, R. et al. (2008): Development, Environment and Migration. Analysis of Linkages and Consequences. Olomouc: Palacký University. NOVOSÁK, J.; STOJANOV, R. (2008): Shaping the Development of Developing Countries. Focused on China and India. Ostrava: University of Ostrava.
Děkuji pěkně za pozornost!!! Robert Stojanov www.czechglobe.cz www.stojanov.org stojanov@centrum.cz