GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz
klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované prvky extrémy a zajímavosti spojené s počasím předpovědi počasí v ČR, odkazy
Nová publikace, vydal ČHMÚ Praha ve spolupráci s UP Olomouc, s podporou MŽP ČR, duben 2007, cca 260 stran + CD s vybranými částmi knihy, cena 700 Kč. Zahrnuje období 1961-2000, podobná publikace vyšla naposledy v roce 1958.
teplota vzduchu závislost na nadmořské výšce (200 m n.m. 9 C, 500 m n.m. 67 C, 1000 m n.m. 4 C) měřena ve 2m nad zemí v meteorologické budce, odečítají se z klasických kapalinových teploměrů nově se používají automatické stanice s průběžným záznamem teploty a dalších prvků denní průměr teploty je z termínů 07h, 14h, 21h místního času roční chod teploty vzduchu minimum leden, maximum červenec denní chod teploty vzduchu minimum v 05h, maximum 15h
teplota vzduchu tropický den (Tmax 30 C a více, nížiny 10-15 dní) letní den (Tmax 25 C a více, nížiny 50-65 dní) tropická noc (Tmin 20 C a více, nížiny 0,5-1 den) mrazový den (Tmin 0 C a méně, nížiny 70-100 dní) bezmrazový den (Tmin 0 C a více, nížiny 240-280 dní) ledový den (Tmax 0 C a méně, nížiny 25-35 dní) arktický den (Tmax -10 C a méně, nížiny 0,5-2 dny)
teplota vzduchu - extrémy absolutní maxima a minima v období 1961-2000, pouze stanice ČHMÚ v roce 1922 bylo 10. února v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřeno -42,2 C (maximum toho dne nepřesáhlo -20 C) na šumavských slatích jsou minima o 3-5 C nižší než jinde, z čehož se dá usuzovat na hodnotu až -45 C amatérská stanice v oblasti Horské Kvildy má průměrně 6 mrazových dní v červenci paradoxně může být takový den zároveň dnem letním absolutní maxima jsou dosahována především v nížinách a městech, ovšem také ve fénové oblasti pod Šumavou
denní chod teploty - advekce x radiace, údolní x vrcholová poloha
porovnání lednových a červencových teplot v Evropě
rozdíl teplot červenec a leden, se zahrnutím zeměpisné šířky (0% oceánické, 100% kontinentální klima)
sníh extrémní hodnoty z období 1961-2000 sníh může padat v nejvyšších horských polohách i v letních měsících sněhová pokrývka může ležet přes 200 dní, v nížinách až 80 dní naopak, v některých sezónách se v nížinách drží sníh jen několik dní
lyžovací vrstva
SNÍH údaje ČHMÚ dne 8. dubna 2008
SNÍH - rozdílné odtávání sněhové pokrývky v Krkonoších během května 2006
SNÍH výška sněhu a vodní hodnota sněhu v Krkonoších, zima 2007-8 Zdroj: ČHMÚ, Oddělení aplikovaného hydrologického výzkumu
tlak vzduchu přepočet na hladinu moře cca 1 hpa na 8m výšky absolutní maximum 1057 hpa, minimum 967 hpa roční průměr je v úzkém rozmezí 1016,4 1017,8 hpa minimum je v dubnu (1014 hpa), maximum v lednu (1020 hpa) nejmenší rozdíly v rámci ČR jsou v dubnu a květnu (1,5 hpa), největší v prosinci (3 hpa)
Evropa - základní rozložení tlakových útvarů a podnebné pásy
fenologické charakteristiky fenologie - studium životních projevů fauny a flóry v závislosti na podnebí a počasí v klimatologii se sledují zejména rostliny (vzcházení, kvetení, zralost )
teplota půdy roční chod podobný jako teplota vzduchu denní chod v hloubce cca 100 cm již neznatelný čím větší hloubka, tím rozdíl zima-léto menší a maximum pozdější
teplota půdy teplota půdy
roční chod srážek dlouhá léta platil typický chod s maximem v létě a minimem v zimě (typicky Lysá hora) v posledních desetiletích se maxima a minima liší méně (přibývá zimních srážek) jsou dokonce oblasti, kde jsou srážková maxima v zimě
roční chod srážek!!
srážky TOP30 denních srážkových úhrnů maxima byla zaznamenána na přelomech století, během 20. století jen výjimečně data z 13. VIII 2002 jsou získány ze sítě automatických stanic v Jizerských horách mnoho extrémů není kvůli značné prostorové variabilitě zaznamenáno
srážky maximální krátkodobé přívaly 5 10 15 20 30-40 minut
28 typů povětrnostních situací, včetně jejich procentuálního výskytu, nejčetnější jsou: Wc západní cyklonální situace (zima 12%, léto 5%) NEc severovýchodní cyklonální situace (zima 4%, léto 7%) NWc severozápadní cyklonální situace (zima 6%, léto 5%) SWc1+SWc2 jihozápadní cyklonální situace (zima 6%, léto 9%) B brázda nízkého tlaku nad střední Evropou (cca 10% celoročně) Bp brázda postupující přes střední Evropu (cca 5% celoročně) Wa+Wal západní anticyklonální situace (zima 3%, léto 14%) A anticyklona nad střední Evropou (zima 6%, léto 4%, říjen 13%)
aktuální počasí pro střední Evropu (každou hodinu) www.chmi.cz/meteo/om/inform/apcr.html
aktuální počasí Praha-Libuš (každých 10 minut) www.chmi.cz/meteo/oap/oap_milos.html
kde také najít data o aktuálním počasí teplota vzduchu teplota rosného bodu stav počasí oblačnost rychlost a směr větru Automatické stanice ČHMÚ podrobná data s grafickým vyjádřením průběhu za posledních cca 40 hodin http://www.chmi.cz/pr/praha/ grafy/grafy-ams.htm
Kyrill 18. ledna 2007, 22 UTC radar + synop + blesky
Silné sněžení po Kyrillovi, leden 2007 tlaková níže postupuje z jihu k severu až severozápadu přes naše území pomalý postup proti proudu a vlhký vzduch ze Středomoří typická situace pro vydatné srážky v zimě
HYDROLOGIE
HYDROLOGIE
HYDROLOGIE vodoměrné stanice v ČR
HYDROLOGIE POVODEŇ 2002 celkový úhrn srážek 6. 15. srpna 2002
HYDROLOGIE POVODEŇ 2002 % ročního průměru za 10 srpnových dní
HYDROLOGIE
HYDROLOGIE POVODEŇ SRPEN 2002 Objem vody, která během povodně odtekla, tvořil cca 15% ročního odtoku cca 6 km2. Moravy a severovýchodu Čech se téměř nedotkla, ovšem zejména v povodí Vltavy, Berounky a dolního Labe napáchala škody za cca 90 mld. Kč. Kulminační průtoky v některých profilech byly historicky největší a statisticky vyhodnoceny jako tisíciletá voda N 1000 například střední Lužnice, Úhlava, Úslava, Skalice, Lomnice, dolní Berounka, Malše, Blanice. Průtok Vltavy v Praze dosáhl 5160 m3/s a Labe v Ústí 4700 m3/s.
HYDROLOGIE
HYDROLOGIE
HYDROLOGIE chybí Odra (131 km, 6228 km2, 40 m3/s) + velký přítok Opava (125 km)
HYDROLOGIE Rozdělení vodních toků dle výkonu státní správy: Povodí Labe s. p. Povodí Vltavy s. p. Povodí Ohře s. p. Povodí Moravy s. p. Povodí Odry s. p. Firmy se starají o stav koryt, zejména z hlediska průtočnosti, řeší manipulaci s vodními díly, ochranná pásma, kvalitu podzemních i povrchových vod. Evidují, navrhují a povolují stavební činnost, udržují vodní cestu. Povinnosti správců vyplývají ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a zákona č. 305/2000 Sb. o povodích.
HYDROLOGIE roční hodnoty v mil. m3
HYDROLOGIE
HYDROLOGIE