SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST

Podobné dokumenty
Stanovení spolehlivosti metod při detekci fluidních, intermediálních a nefluidních kmenů patogena Clavibacter michiganensis subsp.

Detekce a identifikace bakterie Erwinia amylovora některými sérologickými a molekulárně biologickými metodami

Úvod do mikrobiologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

RNDr. David Novotný Ph.D Biologické přípravky na bázi bakterií

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

PSMM _ TIDE

prokaryotní Znaky prokaryoty

Digitální učební materiál

Lactobacillus brevis kazit pivo

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Okruhy otázek ke zkoušce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Rostlinolékařský portál

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Mendělejevova tabulka prvků

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Citlivost a rezistence mikroorganismů na antimikrobiální léčiva

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

PŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ

Mikrobiologické diagnostické metody. MUDr. Pavel Čermák, CSc.

M A T U R I T N Í T É M A T A

Digitální učební materiál

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Zubní kaz v časném dětství a mikrobiální flóra. I. Sedláček, L. Žáčková, M. Kukletová, L. Klapušová, J. Kuklová, D. Nováková, P.

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

175/2005 Sb. VYHLÁŠKA

L. acidophilus_(psmm _ TIDE):

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII

Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM )

Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie

Asociace půdních MO s cévnatými rostlinami

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.26 Učební osnovy: Seminář a cvičení z biologie

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Polyfázová identifikace kmenů Aeromonas encheleia

Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, Bakterie

OBORU MINERÁLNÍ BIOTECHNOLOGIE

Plísně rodu Phytophthora ve školkách v ČR a doporučené postupy pro pěstování a produkci zdravého sadebního materiálu

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Využití rep-pcr v bakteriální taxonomii

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Málo obvyklé nemocniční nákazy

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý

Využití DNA sekvencování v

Zaměření bakalářské práce na Oddělení genetiky a molekulární biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

viry viroidy fytoplasmy bakterie prvoci houby (hlava háďátka)

Aktuální problémy integrované ochrany proti škodlivým činitelům révy. Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno

Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Diagnostika infekce Chlamydia trachomatis pomocí molekulárně genetické metody real time PCR nejen u pacientek z gynekologických zařízení

Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Libor Hájek, , Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Přírodovědecká fakulta, Šlechtitelů 27, Olomouc

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Požadavky na jakost pitné vody

Základy buněčné biologie

Bakteriální kroužkovitost bramboru. Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff) Davis et al.

Změny rostlinolékařské legislativy v ES. Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno

Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. - p 1

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Transkript:

SYLABUS PRO VÝUKU BAKTERIOLOGIE NA ZF JU V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH OBECNÁ ČÁST 1) NÁPLŇ, VÝZNAM A HISTORIE ROSTLINOLÉKAŘSKÉ BAKTERIOLOGIE 2) VÝZNAM OBORU Škodlivost bakterióz, fytoplazmóz a spiroplazmóz, úloha fylosférních bakterií, ambilaterální patogenita, transgenoze rostlin prostřednictvím bakterií, uplatnění fytopatogenních bakterií v biologické ochraně rostlin, komerční využití fytopatogenních baktérií mimo zemědělství 3) HISTORIE OBORU 4) CHARAKTERISTIKA PROKARYOT Tvar a velikost baktérií, stavba bakteriální buňky a její funkce, prvkové a látkové složení buňky, buněčná stěna, bakterie s defektní stěnou, pouzdro, glykokalyx, hladké a drsné formy kolonií, bičíky, fimbrie, plazmatická membrána, cytoplazma, genom, genofor, plazmidy, transpozony, ribozomy, endospory 5) VÝŽIVA A METABOLISMUS BAKTÉRIÍ Typ výživy a metabolismu, příjem živin, nutriční náročnost fytopatogenních prokaryot, specifičnost metabolismu baktérií a její využití v diagnostice 6) RŮST A MNOŽENÍ BAKTÉRIÍ Růst, množení, genetická rekombinace a mutace, dynamika růstu a množení 7) VLIV VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ NA BAKTÉRIE Voda, teplota, hodnota ph, záření, ultrazvuk 8) VÝZNAM BAKTERIÍ V PŘÍRODĚ A PRO ČLOVĚKA 9) TAXONOMIE PROKARYOT Klasifikace, metody používané při klasifikaci, taxonomické jednotky a jejich hierarchie, bakteriální druh, taxonomie fytoplazem, taxony na úrovni poddruhu a vyšší, přídatné termíny v taxonomii, obecné termíny, termíny vztahující se na kmeny baktérií, termíny vztahující se na fytopatogenní prokaryota, taxonomické začlenění fytopatogenních prokaryot, nomenklatura, vědecké názvosloví, názvosloví baktérií, názvosloví fytoplazem, nevědecké názvosloví, Bayerův počítačový kód Identifikace Izolace a získání čisté kultury Izolace

Diferenciační a selektivní živná média Čisté kultury Metody používané při identifikaci Mikroskopické metody Kultivační metody Fyziologické metody Biochemické metody Chemické metody - Gramovo barvení a rozpustnost buněčné stěny v hydroxidu draselném - Obsah mastných kyselin - Sérologické metody - Sklíčková aglutinace - Enzymová imunosorpční analýza (ELISA) - Imunofluorescence (IFA) - Dvojitá difuze v agaru (Ouchterlony) Molekulárně biologické metody - Dot blot hybridizace - Polymerázová řetězová reakce (PCR) - Analýza délkového polymorfismu restrikčních fragmentů (RFLP Analysis) - Analýza náhodně amplifikované polymorfní DNA (RAPD Analysis) Elektroforetické metody Fagotypizace Biologické testy - Tabákový test hypersenzitivity - Testy patogenity na indikátorových hostitelských rostlinách a pletivech Volba postupu při detekci a determinaci Sbírky bakteriálních kultur PŘEHLED FYTOPATOGENNÍCH PROKARYOT A JEJICH CHARAKTERISTIKA

1 Acidovorax 2 Agrobacterium 3 Burkholderia a Ralstonia 3.1 Burkholderia 3.2 Ralstonia 4 Erwinia 5 Fytoplazmy a jiná prokaryota lokalizovaná ve floému 5.1 Fytoplazmy 5.2 Spiroplazmy 5.3 Liberobacter 5.4 Rickettsiím podobné organismy (RLO) 6 Koryneformní baktérie 6.1 Clavibacter 6.2 Rathayibacter 6.3 Arthrobacter 6.4 Curtobacterium 6.5 Rhodoccus 7 Pantoea 8 Pseudomonas 9 Streptomyces

10 Xanthomonas 11 Xylella 12 Xylophilus 13 Bacillus, Paenibacillus, Clostridium 14 Neparazitické škodlivé rhizobaktérie SYMPTOMY BAKTERIÓZ A FYTOPLAZMÓZ 1 Kritéria pro klasifikaci symptomů 2 Typy a formy symptomů 2.1 Nekróza 2.2 Vaskulární okluze 2.3 Macerace (měkká hniloba) 2.4 Hyperplazie 2.5 Malformace a mozaika 3 Spojitost mezi typem symptomu a taxonomickou příslušností patogena INFEKČNÍ CYKLUS FYTOPATOGENNÍCH PROKARYOT 1 Infekční a životní cyklus 2 Primární a sekundární infekční cyklus (infekce)

3 Fáze a subfáze infekčního cyklu 1. PŘEŽÍVÁNÍ 2. ŠÍŘENÍ a) vlastní šíření b) kontakt s hostitelskou rostlinou 3. INFEKCE a) penetrace b) rozpoznávání c) kolonizace (osídlení) d) vznik symptomů 4. TVORBA PROPAGULÍ 3.1 Přežívání 3.1.1 Hypobióza 3.1.2 Způsoby přežívání 3.2 Šíření fytopatogenních prokaryot 3.2.1 Šíření reprodukčním a ostatním rostlinným materiálem 3.1.2 Šíření živočišnými vektory 3.1.3 Šíření vodou 3.2.4 Šíření vzduchem 3.2.5 Šíření nářadím 3.2.6 Aktivní šíření 3.2.7 Způsob šíření nákazy a rozmístění nemocných rostlin v prostoru 3.3 Infekce 3.3.1 Pronikání (penetrace) 3.3.1.1 Místo penetrace 3.3.1.2 Faktory ovlivňující penetraci 3.3.2 Rozpoznávání

3.3.3 Kolonizace 3.3.4 Vznik symptomů 3.3.4.1 Inkubační doba 3.3.4.2 Mechanismus vzniku symptomů 3.4 Tvorba propagulí 4 Vnější faktory ovlivňující vznik a rozvoj bakteriálních chorob 4.1 Půda 4.2 Výživa 4.3 Teplota vzduchu a půdy 4.4 Vzdušná a půdní vlhkost 4.5 Sluneční svit 4.6 Znečištěné ovzduší OCHRANA PROTI BAKTERIÓZÁM 1 Fytosanitární (legislativní) opatření 2 Pěstitelská opatření 3 Fyzikální metody 4 Chemické přípravky 4.1 Účinné látky 4.2 Způsoby aplikace 4.3 Přednosti a nevýhody chemické ochrany 5 Biologická ochrana 5.1 Mechanismus účinku 5.2 Komerční uplatnění baktérií v biologické ochraně 5.3 Přednosti a nevýhody biologické ochrany 6 Genetické metody 6.1 Transgenoze

7 Integrovaná ochrana VYUŽITÍ PROKARYOT V OCHRANĚ ROSTLIN PROTI CHOROBÁM, ŠKŮDCŮM A PLEVELŮM 1 Prokaryota fixující vzdušný molekulární dusík 1.1 Změna symbiózy v patosismus 2 Rhizobaktérie podporující růst rostlin a rhizobaktérie škodlivé 2.1 Supresivní a konduktivní půdy 2.2 Mechanismus účinku rhizobaktérií podporujících růst rostlin 3 Nefytopatogenní fylosférní baktérie 4 Uplatnění prokaryot v ochraně rostlin FYLOSFÉRNÍ BAKTÉRIE JAKO BIOTICKÁ LEDOVÁ JÁDRA 1 Rozsah mrazových škod na zemědělských plodinách 2 Mechanismus tolerance a citlivosti rostlin k nízkým teplotám 3 Klasické metody protimrazové ochrany 4 Přechlazení vody a nukleace (krystalizace) ledu 5 Atmosférická ledová jádra biotického původu 6 Organismy aktivní při nukleaci ledu 7 Nukleačně aktivní baktérie a mrazová poškození rostlin 8 Nové přístupy k protimrazové ochraně rostlin

9 Nukleačně aktivní baktérie spjaté s živočichy 10 Využití nukleačně aktivních baktérií mimo rámec zemědělství SPECIÁLNÍ ČÁST 1 Karanténní fytopatogenní bakterie vyskytující se na území ČR