VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Andrea Šulcová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Andrea Šulcová Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje v ČR, konkurenceschopnost) Diplomová práce 2013

Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje v ČR, konkurenceschopnost) Diplomová práce Bc. Andrea Šulcová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Dr. Sylva Tvrdíková, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: sulcova.andrea@email.cz Praha 2013

Master's Dissertation Hotels in golf destinations (focus on individual regions in the Czech Republic, competitiveness) Bc. Andrea Šulcová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: doc. Dr. Sylva Tvrdíková, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: sulcova.andrea@email.cz Prague 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje v ČR, konkurenceschopnost) zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.... jméno a příjmení autora V Praze dne 5.4. 2013

Děkuji paní doc. Dr. Sylvě Tvrdíkové, CSc za cenné postřehy a rady při zpracovávání diplomové práce.

Abstrakt ŠULCOVÁ, Andrea. Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje, konkurenceschopnost). Diplomová práce. Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 80 stran. Diplomová práce Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje ČR, konkurenceschopnost) představuje ucelený pohled na golfovou destinaci Česká republika se zaměřením na ubytovací možnosti tuzemských a zahraničních hráčů. Téma práce vychází z nutnosti udržení si výsadního golfového postavení mezi zeměmi postsocialistického bloku a zároveň zvýšení konkurenceschopnosti České republiky jako golfové destinace. Cílem práce je zmapování normovaných golfových hřišť o minimálním počtu devíti jamek a především zmapování možností ubytování na těchto hřištích. Jádro práce spočívá v průzkumu ve všech krajích České republiky včetně hlavního města Prahy. Průzkum v krajích umožňuje vyvození závěrů vedoucích ke zvýšení kvality českého golfového prostředí, rozšíření české golfové společnosti a přilákání zahraničních hráčů na česká hřiště a zahraničních i tuzemských hráčů do českých ubytovacích zařízení v golfových destinacích České republiky. Podstata práce spočívá v systematickém zjišťování a sběru dat, jejich třídění, ověřování, analyzování, sumarizace a zpracovávání do takové verbální či grafické podoby, ze které lze vyvozovat závěry jak dosáhnout stanoveného cíle. Primárním cílem České republiky by mělo být zvýšení golfového povědomí a přilákání českých hráčů, cílem hotelů v českých golfových destinacích samozřejmě přilákání zákazníků. V případě hřišť nedisponujících vlastní ubytovací kapacitou navrhuji navázání spolupráce s ubytovacími zařízeními v nejbližším okolí. Pokud se v docházkové vzdálenosti od hřiště vhodné ubytovací zařízení nenachází, je třeba pomýšlet na alternativní řešení např. zavedení autobusové dopravy z hotelu na hřiště. Hotely by se měly zaměřit na v práci popisovaná opatření zabraňující sezónním výkyvům. Rovněž navrhuji orientovat se na více segmentů klientely, nikoliv pouze na golfové hráče. Toto opatření umožní překlenutí období mezi sezónami. Klíčová slova: Česká republika, golf, hotel, hřiště, kraj, resort, ubytovací zařízení

Abstract The thesis Hotels in golf destinations (focus on the individual regions of the Czech Republic, competitiveness) presents a comprehensive view of the golf destination Czech Republic with a focus on accommodation options for domestic and foreign players. The topic comes from the need to maintain a privileged status among golf post-socialist bloc countries, while increasing the competitiveness of the Czech Republic as a golf destination. The aim is to survey standard golf courses with a minimum of nine holes and especially the possibilities for accommodation by these courses. The core of the work consists of a research in all regions of the Czech Republic, including Prague. A research in the regions allows to draw conclusions leading to an increase in the quality of Czech golf environment, an expansion of Czech golf society and attracting foreign players on golf courses of the Czech Republic and foreign and domestic players to Czech hotels in the golf destinations of the Czech Republic. The essence of the work consists of the systematic observation and data collection, sorting, verifying, analyzing, summarizing and processing into a verbal or graphical form from which conclusions are drawn to achieve the goal. The primary objective of the Czech Republic should be to increase awareness and attract golf Czech players, the objective of hotels should be attracting customers. In the case of golf courses lacking an accommodation capacity I suggest establishing cooperation with accommodation facilities located closely. If the hotels around golf courses are not available, it is necessary to think about alternative solutions - such as a bus transport from the hotel to the golf course. Hotels should also focus on the work described measures to prevent seasonal fluctuations. I suggest also focus on more segments of clientele, not just golfers. This plan allows bridging the gap between seasons. Keywords: accomodation, Czech Republic, golf, golf course, hotel, region, resort

Obsah ÚVOD... 8 1 GOLF... 11 2 ČESKÁ REPUBLIKA JAKO GOLFOVÁ DESTINACE... 25 2.1.1 Golfová hřiště v Praze a možnosti ubytování pro golfové hráče... 31 2.1.1.1 Atraktivní golfové ubytování v Praze mimo normovaná hřiště - Chateau St. Havel hotel & golf a Green Yacht Hotel & Restaurant... 32 2.1.2 Golfová hřiště ve Středočeském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 34 2.1.2.1 Ubytování na šestatřiceti-jamkových hřištích Středočeského kraje Golf Resort Konopiště... 36 2.1.2.2 Ubytování na sedmadvaceti-jamkových hřištích Středočeského kraje Golf Resort Karlštejn... 39 2.1.2.3 Ubytování na osmnáctijamkových hřištích Středočeského kraje Beroun Golf Resort a Golf Club Poděbrady... 40 2.1.2.4 Ubytování na devítijamkových hřištích Středočeského kraje Botanika, Srbsko, Štiřín... 41 2.1.3 Golfová hřiště v Jihočeském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 42 2.1.4 Golfová hřiště v Plzeňském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 45 2.1.5 Golfová hřiště v Karlovarském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 47 2.1.6 Golfová hřiště v Ústeckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 49 2.1.7 Golfová hřiště v Libereckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 51 2.1.8 Golfová hřiště v Královehradeckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 53 2.1.9 Golfová hřiště v Pardubickém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 55 2.1.10 Golfová hřiště na Vysočině a možnosti ubytování pro golfové hráče... 56 2.1.11 Golfová hřiště v Jihomoravském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 57 2.1.12 Golfová hřiště v Olomouckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 58 2.1.13 Golfová hřiště ve Zlínském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 59 2.1.14 Golfová hřiště v Moravskoslezském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče... 61 3 PLÁN ROZVOJE GOLFOVÉHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY... 68 ZÁVĚR... 74 LITERATURA... 77

Seznam tabulek Tabulka 1 Porovnání počtu golfistů v České republice a sousedních státech... 27 Tabulka 2 Přehled hřišť v jednotlivých krajích dle počtu jamek... 30 Tabulka 3 Ubytovací možnosti na golfových hřištích v Praze... 31 Tabulka 4 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Středočeského kraje... 34 Tabulka 5 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Jihočeského kraje... 43 Tabulka 6 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Plzeňského kraje... 45 Tabulka 7 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Karlovarského kraje... 47 Tabulka 8 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Ústeckého kraje... 49 Tabulka 9 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Libereckého kraje... 51 Tabulka 10 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Královehradeckého kraje.. 53 Tabulka 11 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Pardubického kraje... 55 Tabulka 12 Ubytovací možnosti na golfových hřištích na Vysočině... 56 Tabulka 13 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Jihomoravského kraje... 57 Tabulka 14 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Olomouckého kraje... 58 Tabulka 15 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Zlínského kraje... 59 Tabulka 16 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Moravskoslezského kraje.. 62 Tabulka 17 Ubytovací možnosti golfových hřišť v jednotlivých krajích... 65 Tabulka 18 Možnosti ubytování na hřištích České republiky... 66 Tabulka 19 Ubytovací zařízení na golfových hřištích ČR rozdělená dle tříd... 67 Seznam grafů Obrázek 1 - graf: Počet golfistů na počet obyvatel v ČR a sousedních státech... 27 Obrázek 2 - graf: Množstevní zastoupení golfových hřišť v jednotlivých krajích... 29 Obrázek 3 - graf: Počet hřišť disponujících ubytovací kapacitou v jednotlivých krajích... 64 Obrázek 4 - graf: Počet ubytovacích zařízení na hřištích se zohledněním počtu jamek... 66 Obrázek 5 - graf: Ubytovací zařízení na golfových hřištích ČR rozdělená dle tříd 67

Úvod Česká republika je ze zemí postsocialistického bloku jednoznačně nejdynamičtěji se rozvíjející golfovou destinací. Kvantitativní a kvalitativní převaha golfových resortů v Rakousku a Německu poukazuje na nutnost zvýšení konkurenceschopnosti českého golfového prostředí. Rozsáhlé investice do golfových hřišť na Slovensku a velmi dobrá kvalita nepočetných golfových resortů v Maďarsku zase ohrožuje výsadní golfové postavení mezi těmito státy. Diplomová práce Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje v ČR, konkurenceschopnost) je koncipována jako ucelený pohled na golfovou destinaci Česká republika se zaměřením na ubytovací možnosti tuzemských i zahraničních golfových hráčů. Cílem diplomové práce je zmapování normovaných golfových hřišť o minimálním počtu devíti jamek ve všech krajích České republiky včetně hlavního města Prahy a především zmapování ubytovacích zařízení přímo na těchto hřištích. Splnění cíle by mělo umožnit vyvození závěrů vedoucích ke zvýšení kvality českého golfového prostředí a rozšíření české golfové společnosti. Vycházíme z hypotézy, že golfová destinace Česká republika jako celek disponuje kvalitními golfovými hřišti i ubytovacími kapacitami na hřištích, ale rovněž z předpokladu, že mezi jednotlivými kraji budou zjištěny velké kvantitativní i kvalitativní rozdíly. V rámci naplnění cíle diplomové práce je práce rozdělena do tří částí. První část definuje hotelový resort a jedno ze specifických hotelových zařízení golf resort, přibližuje historický vývoj světového golfu i vývoj golfu v českých zemích, pojednává o pravidlech golfové hry, struktuře a charakteru golfových hřišť. Pozornost je věnována i cvičným golfovým loukám a golfovým simulátorům, golfovému vybavení a v neposlední řadě golfovým soutěžím. Literaturu citovanou v teoretické části uvádím v závorce u seznamu zdrojů. 8

Druhá část práce se zaměřuje na současný obraz České republiky jako golfové destinace. V této části najdeme vývoj počtu golfových hřišť na našem území, počet českých hráčů, strukturu členské golfové základny, golf jako součást incomingového cestovního ruchu, porovnání počtu registrovaných golfových hráčů v České republice se sousedními státy (včetně grafického znázornění) i se světem, množstevní zastoupení golfových hřišť v jednotlivých krajích České republiky (včetně grafu) a rozdělní českých hřišť v rámci krajů podle počtu jamek. Velký prostor je v druhé části věnován také průzkumu golfových hřišť v jednotlivých krajích se zaměřením na ubytovací kapacity těchto hřišť. Kapitoly 2.1.1 až 2.1.14 jsou věnovány průzkumu ve čtrnácti krajích České republiky. V těchto kapitolách jsou evidována všechna normovaná hřiště o minimálním počtu devíti jamek a rozebrána všechna ubytovací zařízení na těchto hřištích z hlediska kategorie, třídy a jiných faktorů. U hlavního města Prahy byla navíc věnována pozornost dvěma ubytovacím zařízením, která sice nesplňují podmínku polohy na normovaném hřišti, ale jsou z golfového hlediska zajímavá. Ubytovací zařízení v blízkosti hřišť (ale nikoliv na hřišti) jsou brána v potaz jen okrajově. Z důvodu nepříliš vysokého počtu ubytovacích zařízení v krajích, nejsou kapitoly 2.1.1 až 2.1.14 členěny do podkapitol, výjimku představuje na golfová hřiště bezkonkurenčně nejbohatší Středočeský kraj, který jsem za účelem zachování přehlednosti práce na podkapitoly rozdělila. Závěr druhé kapitoly vychází z výsledků průzkumu v jednotlivých krajích. V této části práce docházím ke konečnému počtu ubytovacích zařízení na hřištích České republiky jako celku i v jednotlivých krajích (včetně grafického znázornění), k celkovému počtu ubytovacích zařízení na golfových hřištích s šestatřiceti, sedmadvaceti, osmnácti i devíti jamkami, k porovnání počtu hřišť o různém počtu jamek a ubytovacích možností na těchto hřištích (včetně grafického znázornění) a v neposlední řadě k počtům ubytovacích zařízení na hřištích dle třídy (včetně grafického znázornění). Třetí část se zabývá nejen možnostmi jak na česká hřiště přilákat zahraniční hráče, ale především kroky vedoucími k rozvoji českého golfového prostředí a 9

k rozšiřování české golfové základny. V této části je rovněž věnována značná pozornost krokům, které by měla učinit ubytovací, ale i gastronomická zařízení, aby docílila vyšší obsazenosti, ale také přispěla českému golfovému prostředí jako celku. Všechny informace a data, které jsem samostatně zpracovala do tabulek a grafů, byly zjištěny průzkumem v jednotlivých krajích České republiky. Podstata práce spočívá v systematickém zjišťování a sběru dat, jejich třídění, ověřování, analyzování, sumarizaci a zpracovávání do takové verbální či grafické podoby, ze které lze vyvozovat závěry k danému tématu. Při psaní diplomové práce jsem využila řadu informačních zdrojů knižní publikace v českém i anglickém jazyce včetně řady publikací České golfové federace (ČGF), R&A a United States Golf Association, příspěvky ze sborníků, novinové články, anglicky psané publikace přístupné v elektronické podobě, elektronické dokumenty České centrály cestovního ruchu (CzechTourism), zdroje z elektronických databází, několik českých i zahraničních internetových zdrojů a další zdroje uvedené v seznamu literatury, kde je uvedena i citovaná literatura. 10

1 GOLF 1.1 Golfové resorty Definic hotelového resortu existuje v odborné literatuře, především v zahraniční, a ve výkladových slovnících cestovního ruchu celá řada, všechny ale obsahují shodné prvky. Stručně můžeme resort definovat jako hotelové zařízení poskytující hotelovým hostům velké množství volnočasových aktivit a různorodých služeb nejen ubytovacích a stravovacích, ale i sportovních, zábavných, rekreačních a dalších doplňkových služeb. Hotelový resort je díky svému zázemí vhodný pro relaxační dovolenou a má zajistit hotelovým hostům prostor pro aktivní či pasivní odpočinek. Hotelový resort je většinou zaměřen na určitý typ rekreace. K nejčastějším typům specializovaných resortů patří např. beach / ocean resort (plážový resort / resort na mořském pobřeží), ski / mountain resort (horský resort v zimě sloužící k uspokojování potřeb turistů, kteří přicestovali primárně za účelem lyžování), golf resort, lake resort (resort u jezera), casino / gaming resort (kasino resort), all inclusive resort (resort s programem all inclusive) nebo spa / wellness resort (lázeňský / wellness resort). Hotelové resorty jsou často rozlehlými komplexy sestávajícími z několika hotelů. Hotely v rámci jednoho resortu mohou (ale nemusí) disponovat určitou částí zázemí, která je společná pro všechny hosty resortu (např. soustava bazénů s aquaparkem), ale každý hotel má i své vlastní zázemí sloužící výhradně hostům hotelu (např. hotelová jídelna). V jiné souvislosti můžeme resort chápat jako nejmenší územní jednotku destinace cestovního ruchu. Příkladem ze zahraničí může být Disneyland, v České republice je z resortů pravděpodobně nejznámější Svatá Klára. Svatá Klára má z hlediska zaměření práce jednu zajímavost nedisponuje sice golfovým hřištěm, ale disponuje nejvýše položenou cvičnou loukou České republiky. 11

Resort / golf resort je definován také v Oficiální jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky 2013 2015. Ta byla sestavena Asociací hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR), Sdružením podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách (UNIHOST) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR) a Českou centrálou cestovního ruchu (CzechTourism). Oficiální jednotná klasifikace slouží jako pomůcka pro zařazování ubytovacích zařízení do kategorií a tříd dle minimálních stanovených požadavků s cílem zlepšení orientace spotřebitelů (hostů a zprostředkovatelů), zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění služeb poskytovaných ubytovacími zařízeními. Jedním z klíčových pojmů tohoto dokumentu je kategorizace. Kategorizace označuje proces, při kterém dochází k dělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií hotel, motel, penzion, botel, specifická ubytovací zařízení (lázeňský hotel / spa hotel, lázeňský hotel garni, wellness hotel, resort / golf resort), depandance a ostatní ubytovací zřízení (kemp, chatová osada, turistická ubytovna). Z výše uvedeného je patrné, že resort / golf resort je zařazen mezi specifická hotelová zařízení. Resort je definován jako: Ubytovací zařízení, které splňuje požadavky pro kategorii Hotel 3* 5*, jedná se o uzavřený soubor objektů, kde může být restaurace a recepce mimo ubytovací část. Zařízení poskytuje společensko-kulturní a sportovní vyžití. Do třídy 4* může mít recepce omezený provoz na minimálně 18 hodin. (Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010 2012, str. 7). Golf resort musí, kromě výše uvedeného, být vybaven minimálně devítijamkovým normovaným hřištěm dle parametrů ČGF (České golfové federace). (Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010 2012, str. 7). 12

1.2 Historický vývoj světového golfu Golf je pravděpodobně nejstarší z her, které vyžadují použití hole nebo pálky. Přesné datum vzniku golfu není sice známo, ale je historickým faktem, že už Římané se bavili hrou velmi podobnou. Hráli s koženým míčem naplněným peřím nebo bavlnou, nazývaným paganica. Podle něj nazvali i tuto hru. Při hře se používala cambuca, zahnutá hůl nebo klacek. Tato hra s nenáročným náčiním byla oblíbená mezi prostým lidem. Římané ji rozšířili na svém válečném tažení Evropou, kde ji později v různých v obměnách provozovalo místní obyvatelstvo. (P. Němec, Golf, str. 10, 1988, Praha) Z paganicy se pravděpodobně vyvinuly i další hry, které se v Evropě provozovaly ve středověku. Jedná se mimo jiné o hru palle-maille, při které se používal dřevěný míček a hůl zakončená paličkou. Ta byla oblíbená především ve Francii a Itálii. Dalším příkladem je belgická hra chole. Cílem hry bylo dopravit oblázek (později míč) údery zahnutou holí z určitého místa k místu dosti vzdálenému. Takové místo se mohlo nacházet například v sousední vesnici. V Holandsku byla populární obdoba této hry nazvaná colf. Jednalo se o obdobu provozovanou na zamrzlých kanálech. Verze hraná pod střechou se jmenovala kolf nebo také kolven. Nejstarší písemná zpráva o hře kolven je archivovaná v holandské vesničce Loenen a pochází už z roku 1296. Hřiště pro tuto hru tou dobou tvořily čtyři dráhy jamky. Hra se zde provozovala až do roku 1830. Zprávy o obdobných hrách pocházejí také ze Španělska a z Německa. Jsou to však velmi kusé informace a úvahy. Při všech výše zmíněných hrách se stejně jako v golfu odpálil míček, který měl zasáhnout vzdálenou metu, chyběl však podstatný golfový prvek jamka. Navzdory faktu, že nejstarší zprávy o hře podobné golfu pocházejí z jiných zemí než je Skotsko, je právě tato země považována za domov golfu. Golf pravděpodobně vznikl na pastvinách skotského pobřeží v okolí města St. Andrews, které je dodnes považováno za mekku golfistů a kde dnes sídlí Royal and Ancient Golf Club. 13

Sir W. G. Simpson se domnívá, že hru pravděpodobně vymyslel pastevec, z nudy odpalující dřevěnou holí oblázek. Ten mu jednou zapadl do díry od divokého králíka. Od té doby se sám snažil údery holí dopravit oblázek do nějaké předem vyhlídnuté jamky v zemi. Jednou ho zpozoroval jistý občan a vyzval ho k soutěži, kdo dřív dopraví oblázek do jamky. Tak se golf rozšířil po celém Skotsku. Hrálo se ve dvojicích i čtveřicích, každý hráč měl svůj vlastní míč. Tato hra dosáhla takové popularity, že tamní parlament byl v roce 1457 nucen hru golf na určitých územích omezit, aby neodváděla vojáky od vojenského výcviku. Hraní golfu bylo zpočátku oblíbené u královského dvora a bylo výsadou mužů. S oblibou se mu věnoval například Jakub II., Jakub III. nebo Karel I. První žena, která hrála golf, byla pravděpodobně Marie Skotská. Počátkem sedmnáctého století se o golf začala zajímat i šlechta a měšťanstvo. Snahy o sjednocení pravidel a o organizovanost hry se ale objevují teprve v polovině osmnáctého století. V roce 1744 byl založen první golfový klub v Leithu u Edinburghu. V roce 1754 zformulovala golfová společnost v St. Andrews základy pravidel golfu a normy chování hráčů. Základní principy se dodržují dodnes. O deset let později byla snížena norma hřiště z dvaadvaceti na dodnes regulérních osmnáct jamek a golf se vyvíjel do dnešní podoby. Velký rozvoj golfu nastal v devatenáctém století. Díky železnici se golf dostává do všech oblastí Velké Británie, hraje se už i v USA, Indii, Jižní Africe, Austrálii a Francii. Revoluce přichází také v podobě zdokonalování golfového vybavení. Objevují se nové typy golfových holí s lepšími technickými parametry. Novinkou je rovněž vak na nošení holí, který nejen skoncoval s nepohodlným nošením holí v podpaží, ale i chránil vybavení před deštěm. V roce 1848 se objevuje gutaperčový míček, který nahrazuje nepraktický kožený míč. Tento nový typ míčku lépe odolává klimatickým vlivům a na rozdíl od míče koženého, který za deště nasákl vodou, nemění své vlastnosti. Později je gutaperčový míček nahrazen míčkem, který měl jádro z gumy a později z kaučuku. Tyto míčky měly lepší letové vlastnosti let byl přesnější a vypočitatelnější. Postupně se mění i povrch míčku je pokryt drobnými důlky, které zajišťují rovný a přesný let. Od roku 1860 se koná tzv. otevřené mistrovství (Open). Toto mistrovství se v Británii pořádá dodnes pod názvem British Open. 14

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století nastává obrovský rozmach golfu v USA. Vzniká zde více než tisíc golfových hřišť a putuje sem řada profesionálních hráčů ze Skotska, kteří učí místní zájemce pravidlům a technice hry. I dvacáté století je spojeno s řadou novinek. Velkou roli hraje rok 1920, kdy Američané mění násadu z hikorového dřeva za násadu ocelovou. Její používání na soutěžích bylo v konzervativním Skotsku zakázáno, ale z důvodu nedostatku drahého hikorového dřeva a nižších výrobních nákladů na výrobu holí kovových bylo její používání v roce 1926 pravidly povoleno. Tyto kovové hole se s menšími úpravami používají dodnes. V této době se také rodí turnajový systém her a první hráčské hvězdy jako je Bobby Jones (1902 1971) golfista vítězící v roce 1930 ve čtyřech tehdy nejdůležitějších turnajích světa: British Open, British Amateur, US Open a US Amateur. Stál také u zrodu turnaje Masters. Mezi největší golfové velikány, kteří dokázali golfu získat obrovské množství fanoušků a přivedli ho do televizí a na titulní stránky novin a časopisů, patří například Arnold Palmer (nar. 1929), Gary Player (nar. 1935) a především Jack Nicklaus (nar. 1940) hráč, jenž v letech 1962 1986 vyhrál celkem osmnáct major turnajů, což je dosud nepřekonaný rekord. Celosvětový impuls dává golfu na přelomu dvacátého a jednadvacátého století Američan Tiger Woods (nar. 1975). Tento geniální hráč z nebohaté rodiny se dostává až na absolutní golfový vrchol. Stává se nejvíce vydělávajícím sportovcem světa a inspirací hráčů na celém světě. Krom toho je Woods jediným hráčem, který má šanci dosáhnout lepších výsledků než Jack Nicklaus. Golf je dnes světovým společenským fenoménem. Patří mezi nejčastěji provozované sporty na světě a aktivně se mu věnuje více než sedmdesát milionů lidí ve více než sto dvaceti zemích. Nejpopulárnější je golf v zemích tzv. anglosaského světa. Za jeho mekku je považováno Skotsko, kde jde téměř o národní sport na pět milionů obyvatel tu připadá více než šest set hřišť. Golf je samozřejmě populární i v ostatních částech Velké Británie, dále v Irsku, Austrálii či na Novém Zélandě. Skutečně masovou popularitu má v USA Spojené státy jsou z hlediska sportovního, komerčního i mediálního současným golfovým lídrem. Golf tu hraje na třicet milionů lidí (tedy více než každý desátý) a je tu přes šestnáct tisíc 15

hřišť. Golf se ovšem hraje ve velké míře například i v Japonsku, Jihoafrické republice. Obrovský nárůst zaznamenal v posledních třiceti letech v celé západní Evropě. A to i v chladných zemích, jako je Švédsko (pět set hřišť na devět milionů obyvatel). (A. Halada, Golf křížem krážem po Česku, str. 11, 2007, Havlíčkův Brod) V golfovém světě se dnes točí velké peníze. Zisky plynou z poplatků za hru, z prodeje golfového náčiní, doplňků a oblečení, z golfové turistiky. Důkazem důležitosti obchodní stránky věci jsou například i příjmy výše zmíněného Tigera Woodse za rok se pohybují okolo sta milionu dolarů, přičemž výhry z turnajů tvoří z této částky jen menšinu. Hlavní část plyne z reklamních smluv s výrobci golfového oblečení a vybavení. Golf kdysi býval sportem bohatých, dnes už je ve většině zemích dostupným, přesto však ne zcela levným sportem. Je to dáno tím, že golfové hřiště vyžaduje velké investice a velké náklady na provoz a údržbu. Pravidlem je, že čím více se v dané zemi golf hraje, tím je finančně méně nákladný a tedy i přístupnější. Nejlevnější golfové vybavení je například možné zakoupit v USA, protože se zde golf těší, jak již bylo řečeno, masové popularitě a obchodníci zde mají oproti zbytku světa mnohem vyšší prodeje. Můžeme říci, že v současné době hrají golf běžně zástupci střední třídy. 16

1.3 Historický vývoj golfu v českých zemích Golf v českých zemích nemá tak dlouhou tradici jako v anglicky mluvícím světě. Na našem území se začínal hrát na začátku minulého století. První golfové hřiště u nás bylo založeno v roce 1904 v Karlových Varech v údolí říčky Teplé. Hřiště bylo zřízeno na naléhání lázeňských hostů, zvláště Angličanů a Američanů. Tato skupina hráčů hřiště využívala až do jeho zániku. Druhým golfovým hřištěm, které u nás bylo postaveno, je hřiště v Mariánských lázních. To otevíral v roce 1905 anglický král Edward VII. a funguje dodnes. Důvody ke stavbě byly obdobné jako v Karlových Varech. Hřiště mělo původně devět jamek, v roce 1929 se jejich počet zvýšil na osmnáct. Český golf se začínal rozvíjet až ve 20. letech 20. století. V roce 1926 byl založen první český golfový klub Golf Club Praha s hřištěm v Motole. Jako druhý v republice byl založen golfový klub u Mníšku pod Brdy, u vesnice Líšnice. K jeho členům patřily i takové osobnosti jako Jan Masaryk a Adolf Hoffmeister. Podoba hřiště byla inspirována skotskými links (viz str. 21). Hraje se zde dodnes. Za zmínku stojí i hřiště založené ve Volešovicích u Štiřína. Jednalo se o jednoduché přírodní hřiště založené na pozemku barona Ringhoffera. Ten pak díky svým společenským stykům šířil golf mezi svými známými. Uvádí se, že to byl právě František Ringhoffer, kdo stál i u zrodu výše zmiňovaného karlovarského hřiště. 30. léta jsou ve znamení vzniku golfových organizací. V roce 1931 vzniká Golfový svaz ČSR. O šest let později je založena Evropská golfová asociace (EGA). Čeští golfisté jsou jedni z jedenácti zakládajících členů. Vznikají i nová golfová hřiště, zvláštní oblibě se těší ta západočeská. Ke stávajícím hřištím v Karlových Varech a Mariánských Lázních přibývá do této oblasti hřiště historicky třetí ve Františkových Lázních. Válečné události bohužel způsobily jeho rychlý zánik a útlum golfu na celém našem území. V roce 1948 je golf označen za buržoazní sport, který svým individualistickým charakterem jde proti dobovému kolektivismu. Z těchto důvodů dochází v 50. letech mimo jiné k exemplárnímu zavření a rozorání téměř dokončeného osmnáctijamkového areálu v Klánovicích. Pro golf nastává období největšího 17

úpadku. Zlepšení nastává až v 60. letech, kdy opět vznikají nová hřiště. V roce 1968 byl Český golfový svaz opět přijat za člena EGA. Problém představovala materiální nevybavenost a sporadické kontakty se zahraničím. Po změně politických poměrů v roce 1989 se situace obrací k lepšímu, o čemž svědčí i fakt, že počet golfistů v České republice se během devadesátých let téměř zdesetinásobil. Československý svaz golfu se v roce 1990 změnil na Československou golfovou federaci s celostátní působností. V následujícím období vznikaly a souběžně s ní působily dvě národní organizace, Českomoravský golfový svaz a Slovenská golfová unie. Po rozdělení Československa se stal nakrátko nástupnickou organizací v České Republice Českomoravský golfový svaz, který záhy změnil své jméno na Českou golfovou federaci. (P. Sedlák, Historie golfu v českých zemích a na Slovensku, str. 167, 2004, Praha). Společenské změny způsobily, že po padesáti letech omezování se golf konečně mohl začít rozvíjet svobodně jako jiné sporty. Z postsocialistických zemí jsme jednoznačně nejdynamičtěji se rozvíjející golfovou destinací. Česká golfová federace (ČGF) je dodnes národním orgánem řízení a organizace golfu v České republice. Sdružuje české golfové kluby, reprezentuje český golf ve vztahu k mezinárodním orgánům a institucím, organizuje národní reprezentace, vypisuje vrcholné celostátní soutěže a turnaje, vytváří technicko-organizační předpoklady pro zajištění golfové hry a stará se o rozvoj golfu. Vedle ČGF u nás fungují i další organizace, například Česká profesionální golfová asociace, Česká seniorská golfová asociace či Český svaz greenkeeperů. Česká republika v posledních letech zaznamenala podstatný nárůst z hlediska počtu golfových hřišť. Česká golfová federace (ČGF) má každým rokem vyšší počet registrovaných hráčů. Registrovaným členem ČGF se hráč stává automaticky vstupem do nějakého golfového klubu. Z golfových statistik vyplývá, že v roce 2012 sdružovala ČGF sto šedesát šest golfových klubů. Mezi deset největších co do počtu členů patřily v dubnu 2012 následující kluby: Golf Club Hostivař (3 918 členů), Golf & Country Club Prague (1 675 členů), Golf Klub 18

Čechie (1 305 členů), Golf Club Brno (1 294 členů), Královský Golf Club Malevil (1 194 členů), Club Ducha Sportovního (1 108 členů), Park Golf Club Hradec Králové (988 členů), Golf Club Beřovice (986 členů), Sokrates Golf & Country Club (948 členů) a Nová Amerika Country Club (918 členů). Téměř každý český golfista je dnes členem nějakého golfového klubu. Nečlenskou základnu hráčů tvoří především zahraniční turisté. Pravidelně také vycházejí golfové časopisy a golf proniká do širších vrstev společnosti. 1.4. Pravidla golfové hry Pod heslem golf se lze ve slovníku dočíst, že je to hra, při které se holemi odpaluje malý, elastický míč do několika jamek přes nepravidelně rozmístěné přírodní a umělé překážky. Jde o to, aby se míč dostal do kýženého místa pomocí co nejmenšího počtu úderů (jako úder se počítají i prošvihnutí, při kterých chtěl hráč míč trefit, ale minul ho) přes velkou plochu všelijak zvlněného terénu a za různých povětrnostních podmínek. U žádného jiného sportu není rozdíl mezi velikostí hracího pole a cíle tak velký. (M. Adams a T. J. Tomasi, Hrajte lépe golf, str. 6, 2000, Havlíčkův Brod) Golf je hra pravidel. Protože pravidla golfu jsou velmi obsáhlá, nebudu se jimi dopodrobna zabývat, ale uvedu pouze základní principy hry. Nicméně jsou to pravidla, která dělají z golfu vážnou hru. S kompletními pravidly je možné se seznámit v Pravidlech golfu a Pravidlech amatérského statutu pro rok 2012 2015. Tato publikace, ze které budeme dále vycházet, se zabývá pravidly golfu, která jsou celosvětově platná od 1. ledna 2012. Tato pravidla vznikla na základě spolupráce mezi R&A (Royal and Ancient Golf Club) a USGA (United States Golf Association). R&A, sídlící v St. Andrews, podporuje rozvoj golfu na mezinárodní úrovni, ale také výstavbu a správu trvale udržitelných golfových zařízení. Spolu s USGA představuje R&A řídící orgán golfu na celém světě. Společně spravují Pravidla golfu, Pravidla amatérského statusu, Normy výstroje a Světový amatérský golfový žebříček. Pracovní působnost R&A je globální, s výjimkou USA a Mexika. Na základě prostudování výše zmíněné publikace jsem se rozhodla stručně a zjednodušeně definovat pravidla hry následovně: hra začíná na odpališti, což je 19

označená rovinná plocha, ze které hráč odehraje první ránu. Odpaliště bývá označeno červenými značkami (pro ženy a děti) nebo značkami žlutými (pro muže). Dnes je většina odpališť společná pro muže i ženy. Hřiště, po kterém se hráč s míčem pohybuje, má své hranice, které jsou obvykle označeny bílými kolíky. Za nimi se již nesmí hrát. Pokud se tedy míč dostane do autu, hráč se musí vrátit na místo, odkud hrál naposled a připočítat si jednu trestnou ránu. Poté může pokračovat ve hře. Pro bunkery (pískové překážky) a vodní překážky (potoky, rybníky), které znesnadňují hru, platí zvláštní pravidla. Úkolem hráče je dopravit míček do jamky. Její blízké okolí zvané jamkoviště (putting green) je označeno parem. Par je číslo udávající obtížnost každé jamky, která je dána např. profilem terénu nebo počtem umělých překážek. Pro golfistu par znamená teoretický počet úderů, na který by měl danou jamku zahrát. V golfu mohou nastat i herní situace, kdy hráč zahraje jamku nad par (bogey) nebo pod par (birdie nebo eagle). Existují par 3, par 4 a par 5 (zřídka par 6). Například dráha dlouhá do 224 metrů má par 3, od 225 do 434 metrů má par 4 a dráha nad 435 metrů má par 5. Par hřiště je nejčastěji 72 jako součet parů všech osmnácti jamek. Pro amatérské hráče golfu existuje číselné vyjádření herní úrovně (vyrovnání, handicap). Handicap (HCP) vyjadřuje kolik ran hráč průměrně zahraje nad (resp. pod) par hřiště. Při složení zkoušky golfové způsobilosti je hráči přidělen HCP 54 a platí, že čím nižší je handicap, tím je hráč lepší. Handicap může klesat nebo stoupat, podle aktuálního herního skóre. Hlavním přínosem zavedení HCP je to, že umožňuje hráčům různé výkonnosti soutěžit mezi sebou jako rovný s rovným ve všech druzích soutěží. Golf však není jen o hře samotné, ale také o dodržování nepsaných pravidel etikety. K základním pravidlům mimo jiné patří: vhodně se oblékat (viz str. 23), při hře neběhat, nekřičet, neházet výstrojí, nezdržovat hru či uhrabávat písek v překážkách. Pravidla myslí i na mobilní telefony. Ty by měly být vypnuté nebo alespoň v režimu tichého vyzvánění. 20

1.5 Golfové hřiště Na realizaci golfového hřiště je potřeba plocha o rozloze 60 x 6 400 metrů. Na hřišti je zaseta tráva čtyř druhů - fairway, green, foregreen a rough. Každý druh roste jinak a má odlišnou odolnost vůči sešlapování. V kapitole Golfové termíny (R. Hyder, Golf: od základu k dokonalosti, str. 7, 2004, Frýdek-Místek) je fairway definován jako krátce střižené hrací pole mezi odpalištěm a jamkou, green jako nejníže sekaná plocha kolem jamky, foregreen jako okraj greenu sekaný více než fairway, ale méně než green a rough jako úmyslně neupravená tráva kolem fairway. Kvalitní nové zatravnění trvá asi jeden rok. Golfová hřiště mají ve většině případů devět nebo osmnáct jamek, ale výjimkou nejsou ani hřiště se sedmadvaceti nebo šestatřiceti jamkami. O umístění jamek na greenu rozhoduje greenkeeper správce hřiště. Existuje velké množství různých hřišť s odlišnými charakteristikami. Klasické hřiště je linksové. Jedná se o specifický typ hřiště, vyskytující se jen výjimečně mimo zemi svého původu Skotsko. Tato hřiště bývají roztažena podél břehu moře, mívají silně modelovaný povrch a hluboké bunkery (pískové překážky) a jsou téměř bez vegetace. Hraje se často za silného větru a deště. Tento druh hřiště ocení spíše zkušení golfisté než příležitostní hráči. Jiným typem hřiště je parkové, které je ve vnitrozemí, uprostřed vzrostlých stromů. Vřesová hřiště jsou ta, která obklopuje vřesoviště. A tzv. rezortní hřiště, která jsou v USA a rozmnožují se i v Evropě, jsou hřiště navržená s velkými mělkými bunkery, s množstvím vody a širokými fairwayemi. Většina golfistů preferuje jeden typ před druhým. A tato variace je tím, co dělá hru tak atraktivní (E. Craig, Naučte se hrát golf za víkend, str. 9, 2006, Praha) 21

1.6 Cvičné golfové louky a golfové simulátory Z důvodu vzrůstajícího zájmu o tento sport dochází k budování tzv. cvičných luk (driving range). Driving range je místo, kam přicházejí začátečníci i středně pokročilí hráči, aby trénovali základní techniku odpalů. Cvičné louky mohou vznikat v hotelovém parku uprostřed města (mnohé hotely v západní Evropě), na travnatých plochách velkoměsta (Libeňský most v Praze), na okraji měst (Praha- Letňany), ale i při penzionu nebo restauraci (Mstětice Praha východ). Travnatý povrch nemusí být tak kvalitní jako na golfových hřištích, důležitější jsou odpalovací plochy a dobře upravený green (travní povrch kolem jamky). Na cvičné louce by měla být alespoň dřevěná chata pro obsluhu, výdejní automat na míčky, občerstvení, golfové potřeby, kryté odpaliště pro nepříznivé počasí (např. v podobě kójí), odpalovací plocha se speciálním golfovým kobercem (odpaly po deštivých dnech), odpalovací plocha na vyhrazené travnaté ploše (ve dnech příznivého počasí) a písková plocha (bunkr). Je třeba mít k dispozici i automobil se sběračem míčků. Samozřejmostí je i přítomnost trenéra. (M. Lesová, Wellness a hotelové sporty, str. 91, 2008, Praha) Golfové simulátory umožňují příznivcům tohoto sportu zajímavou hru v interiérových podmínkách. Na jednom simulátoru je možné vybrat si z několika desítek světových hřišť pro hru. Způsob hry se v maximální možné míře přibližuje k podmínkám skutečného hřiště. Golfový hráč využívá standardní golfové hole a míčky. Odpaluje se do plátna, kamera snímá dráhu, rychlost i rotaci míčku. Analýzu provádí počítač, který také eviduje skóre hráčů. Simulátory jsou vhodné jak pro začátečníky, kterým umožňuje proniknout do samé podstaty hry a pomáhá jim zvládnout její základní principy, tak pro pokročilé či profesionály, jimž umožňuje díky analýze švihu zlepšovat hrací techniku. Mohou hrát jednotlivci i skupinky hráčů, tudíž se i tato činnost (stejně jako golf na klasickém hřišti) může stát společensko sportovní záležitostí. 22

1.7 Golfové vybavení Hráč je vybaven golfovým vakem (bagem), ve kterém smí mít maximálně čtrnáct holí. Z toho jsou většinou čtyři hole s dřevěnou hlavicí a deset holí s hlavicí železnou. Pro začátečníky je optimální poloviční sada sedmi holí. Hole se od sebe liší tvarem i materiálem, z kterého jsou vyrobeny a mají různý sklon úderné plochy. Typický golfový vak (bag) se skládá z následujících typů holí: driver, 3-dřevo, 5- dřevo, železo 3-9, pitching-wedge, sand-wedge, lob-wedge a putter. Driver je nejdelší hůl v bagu používaná pro dlouhé vzdálenosti. 3-dřevo je hůl kratší než driver. Je pro ni charakteristická velká, objemná hlava. 5-dřevo má menší hlavu než 3-dřevo a kratší násadu (shaft). Železa 3-9 disponují úzkými železnými hlavami s různým loftem (úhel úderové plochy hlavy hole, který má hlavní vliv na trajektorii rány). Pitching-wedge je železná hůl s velkým loftem. Sand-wedge je velmi speciální hůl, která je převážně používaná pro hru z bunkerů kolem greenu. Její zaoblené až vypouklé dno má tzv. bounce efekt, který umožňuje seříznout rovnoměrnou vrstvu písku a nezarýt se. Má větší loft než pitching-wedge. Lobwedge se podobá sand-wege a většina hráčů jí dává přednost, protože do greenu umožňuje zahrát velmi měkce dopadající rány. Putter je většinou kratší hůl bez loftu pro rány po zemi (putty). Golfové míčky jsou vyráběny z kaučuku nebo umělé hmoty. Jiné míčky se doporučují pro začátečníky a jiné pro pokročilé hráče. Mají bílou barvu a na povrchu drobné jamky (drimply), které zlepšují vlastnosti při letu vzduchem. Golfisté při úderu z odpaliště používají i malý podstavec ze dřeva či umělé hmoty. Golfové oblečení je klasické. Vhodné jsou volnější kalhoty (z důvodu větší pohodlnosti při švihu). V modrých džínách se naopak hrát nesluší a na většině hřišť ani nesmí. Standardně se nosí dlouhé kalhoty nebo golfky. Oblékají se světlé košile, světlá klasická trička s límečky, svetry, kostkovaná saka, nepromokavé bundy, golfové čepice, jedna rukavice (brání proklouznutí nebo otočení hole při úderu). Co se týče estetické stránky, vše záleží na vkusu každého jedince. Golfové boty nejsou nutností, ale jejich nákup se vyplatí. Tato obuv je nepromokavá, má vytvarovanou podrážku s hroty (spiky) zabraňujícími skluzu na vlhkém trávníku a zajišťuje hráči lepší stabilitu. 23

Zajímavost na trhu představuje kompaktní golfová navigace Garmin Approach G6 Lifetime s dotykovým displejem a předehranou celosvětovou databází 28 000 golfových hřišť, včetně 79 českých. Navigace nabízí funkce jakými jsou například celkový přehled všech jamek, zobrazení plánků jednotlivých jamek, měření délky ran, vzdálenosti ke greenu nebo na jiné místo na fairway. Tato navigace umožňuje i vedení skóre karty až pro čtyři hráče současně, s možností uložení do počítače. Výhodou je i záznam kompletní statistiky hry, včetně pozdějšího vyhodnocení na počítači a doživotní bezplatná aktualizace golfových hřišť. 1.8 Golfové soutěže V golfu je možné hrát dva typy soutěží, a to soutěž ve hře na rány a soutěž ve hře na jamky. Princip soutěže ve hře na rány spočívá v tom, že se sčítá a hodnotí součet výsledků ze všech hraných drah. Vyhrává ten, kdo k absolvování soutěže o několika kolech potřeboval nejmenší počet úderů. Počet účastníků soutěže je téměř neomezený. Tento typ soutěže je vhodný pro vyspělé hráče, rozhodně ne pro začátečníky. Je to dáno tím, že zakolísání hráče, byť na jediné dráze z osmnácti, se projeví na celkovém výsledku. Hraje zde vlastně každý hráč proti všem ostatním. (P. Němec, Golf, str. 17, 1988, Praha) V soutěži ve hře na jamky se utkávají dva nebo tři hráči či dvojice. Hodnotí se každá rána (jamka) samostatně hráč ji buď vyhraje nebo prohraje, nebo ji hráči uhrají nerozhodně. Zvítězí ten, který vyhraje více jamek, než zbývá ke hraní. Výhoda této soutěže spočívá v možnosti napravit případný neúspěch na jedné nebo dvou jamkách. Dochází zde k přímé konfrontaci hráčů. Hráč stále ví, jaký je stav zápasu. (M. Lesová, Wellness a hotelové sporty, str. 89, 2008, Praha) 24

2 Česká republika jako golfová destinace Česká republika v posledních letech zaznamenala rapidní nárůst z hlediska počtu golfových hřišť i hráčů. K 22. lednu 2013 bylo na našem území devadesát tři normovaných hřišť s devíti a více jamkami, na které připadalo přesně 55 547 hráčů. Každý rok se v České republice otevírá několik golfových areálů. Jejich roční přírůstek ale postupně klesá. Rekordní nárůst hřišť byl zaznamenán v roce 2004, kdy jich zahájilo svou činnost jedenáct. V následujících letech se otevíralo mezi čtyřmi a osmi areály ročně. V roce 2012 už se jednalo pouze o tři golfové areály. K očekávaným přírůstkům roku 2013 patří zejména Loreta - Pyšely (18 jamek), česko rakouské hřiště Laa Hevlín (18 jamek) a Grosshof (9 jamek). Několik dalších resortů se rozšíří na 18 jamek, např. Golf Resort Barbora v Ústeckém kraji. Počet golfistů u nás se v současné době výrazně nemění. Dlouhodobým trendem je meziroční nárůst o několik tisíc registrovaných hráčů. Členská základna tedy sice roste, ale růst se zpomalil. Pro srovnání v roce 2009 přibylo 5 400 golfistů, v roce 2010 šlo o 3 750 golfistů a v roce 2011 byl přírůstek hráčů pouze 3 500. V celorepublikovém průměru je v golfových klubech zastoupeno 68 % mužů a 32 % žen. Nejpočetnější skupina hráčů (28 %) spadá do věkové kategorie 31 40 let. Další početnou skupinu tvoří hráči ve věku 41 50 let (22 %). Dětí a mládeže do dvaceti let je zhruba 15 %. Pokud jde o rozložení hendikepů (HCP), hráči u nás mají v průměru HCP 38. Golf u nás se stává důležitou součástí incomingového cestovního ruchu. Z průzkumů a statistik CzechTourismu vyplývá, že průměrný zahraniční turista, přijíždějící do České republiky za účelem strávení golfové dovolené, je muž (74 %) nad 40 let (65 %), zástupce středního nebo vyššího managementu (procentuálně nelze vyjádřit, neboť velká část respondentů neuvedla povolání), přijel primárně za účelem hraní golfu (90 %), stráví v destinaci 3 5 dní (51 %), zahraje si na více než jednom hřišti (čtyři pětiny), jako dopravní prostředek použije automobil (42 %), 25

přicestuje na doporučení někoho, kdo má s golfem v České republice zkušenost (86 %) a bude vysoce spokojen s úrovní pobytu (77 %). Majoritní skupinu turistů tvoří návštěvníci z blízkých zemí. Z aktuálních statistik Evropské golfové asociace (EGA) se můžeme dozvědět, že ve srovnání s ostatními zeměmi východního bloku je na tom Česká republika jednoznačně nejlépe. Příkladem může být Polsko (viz Graf 1), kde se nachází sedmadvacet hřišť na zhruba 3 000 hráčů, v Maďarsku je hřišť ještě méně pouhých čtrnáct na přibližně 2 000 golfistů. Co se týče počtu registrovaných hráčů, jsme na tom dokonce lépe než některé státy, ve kterých je prakticky celoroční golfová sezóna, např. Portugalsko, které má ale téměř stejný počet hřišť jako Česká republika. Příčinu můžeme hledat pravděpodobně v desítkách tisíc zahraničních turistů přijíždějících do země za golfovou hrou. Naopak se zeměmi s dlouhou golfovou tradicí se nemůžeme srovnávat. V České republice hraje golf zhruba 53 000 obyvatel. Ve Skotsku, kde se začínala psát golfová historie, žije na obdobně velké ploše jakou zaujímá Česká republika zhruba 5 144 000 obyvatel, z nichž přes čtvrt milionu patří mezi registrované hráče, na které připadá téměř 550 golfových hřišť. Stejné oblibě jako na Britských ostrovech (golfu se zde věnuje 5,5 % obyvatel) se golf těší i ve Švédsku. V ostatních severských státech vypadá procentuální zastoupení hráčů golfu v populaci následovně: v Dánsku se golfu věnuje 2,8 % obyvatel, v Norsku 2,6 % a ve Finsku 2,1 %. Více golfistů než u nás je například i v Nizozemsku (2 %). V Rakousku hraje golf 1,2 % obyvatel (viz Graf 1). Větší oblibě než v České republice se golf těší také v Německu (viz Graf 1) a Francii, kde se mu věnuje 0,7 % obyvatel. Na druhou stranu jsme na tom lépe než např. Itálie zde je procentuální zastoupení golfistů v populaci pouze 0,16 %. 26

Tabulka 1 a Graf 1 byly vytvořeny za účelem porovnání České republiky se sousedními státy (Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko). Graf vznikl převedením absolutního počtu golfistů na počet obyvatel. Tabulka 1 Porovnání počtu golfistů v České republice a sousedních státech počet obyvatel registrovaní hráči počet registr. hráčů na 100 obyv. ČR Slovensko Polsko Německo Rakousko 10 505 445 5 404 555 38 511 824 81 831 000 8 404 252 52 971 7 200 3 008 624 569 104 286 0,50 0,13 0,01 0,76 1,24 Obrázek 1 - graf: Počet golfistů na počet obyvatel v ČR a sousedních státech 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1,24 0,76 0,5 0,13 0,01 ČR Slovensko Polsko Německo Rakousko počet registrovaných hráčů na 100 obyvatel Zdroj: Vlastní zpracování Jak vyplývá z Grafu 1, vezmeme-li v potaz pouze znázorněné země, je na tom nejlépe Rakousko, kde se golfové hře věnuje 1,24 % obyvatel. V ČR jde pouze o 0,5 % obyvatel. Porovnání s Rakouskem je zajímavé i z toho důvodu, že jde o přibližně stejně velkou zemi jakou je Česká republika. Rakousko má sice o dva 27

miliony obyvatel méně, zato má téměř dvakrát tolik hřišť, z nichž většinu tvoří velké areály. Golf má ve společnosti více zastánců i v Německu, kde se mu věnuje 0,76 % obyvatel. V České republice golf hraje 0,5 % obyvatel, což je výrazně více než na Slovensku (0,13 %). Nejhůře dopadlo Polsko (0,01 %). 2.1 Golfová hřiště v České republice V této kapitole se postupně budu zabývat možnostmi vyžití pro golfové hráče (včetně možností ubytovacích) v jednotlivých krajích. K uváděným počtům golfových hřišť je nutné zdůraznit, že nás zajímala pouze hřiště s více než devíti jamkami. Hřišti s menším počtem jamek jsem se v práci nezabývala. Další podmínkou bylo, aby šlo o hřiště znormovaná. To je důvod, proč početně ani jinak nezahrnuji devítijamkové hřiště Zlonín. Ze stejného důvodu jsem do přehledu nezařadila velký a plnohodnotný areál Loreta-Pyšely, jenž byl navržen Keithem Prestonem, který se v českém golfovém světě proslavil především golfovým areálem Albatross (golfový areál roku 2012) ve Středočeském kraji nebo Ypsilon golf resortem v Liberci. Přehledy a grafy v diplomové práci byly z důvodu snahy o co nejpřesnější zmapování hřišť na území České republiky neustále aktualizovány. Příkladem může být jedno z nejnovějších českých hřišť Lipiny v Karviné. Toto hřiště jsem do grafů a přehledů původně nezahrnovala, ale z důvodu jeho znormování v průběhu psaní diplomové práce bylo třeba tak učinit, aby nedošlo ke zkreslení počtu hřišť v Moravskoslezském kraji a v porovnání tohoto kraje s kraji ostatními. Graf 2 na následující straně zobrazuje počet minimálně devítijamkových normovaných golfových hřišť ve všech čtrnácti krajích České republiky. Vytvořila jsem ho z důvodu názorného přehledu množstevního zastoupení golfových hřišť v jednotlivých krajích a také z důvodu znázornění potenciálu krajů v rámci golfové destinace Česká republika. 28

Obrázek 2 - graf: Množstevní zastoupení golfových hřišť v jednotlivých krajích 4 5 2 2 19 5 5 5 10 8 6 Stře doče s k ý Ústecký Liberecký Moravskoslezský Pardubický Plze ňs k ý Vys očina 7 7 Karlovarský Jihoče s k ý Královehradecký hl.m. Praha Zlínský Jihomoravský Olomoucký 8 Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu je patrné, že nejvíce golfových hřišť, která splňují výše uvedené podmínky (viz str. 28), se nachází ve Středočeském kraji (19). Na pomyslném druhém místě se umístil Karlovarský kraj (10 hřišť). Třetí co do počtu golfových hřišť jsou Ústecký a Moravskoslezský kraj (8 hřišť v každém kraji). V těsném závěsu jsou dva kraje Jihočeský a Liberecký (7 hřišť v každém kraji). Následuje kraj Královehradecký (6 hřišť). O jedno hřiště méně má hlavní město Praha společně s Pardubickým, Jihomoravským a Zlínským krajem (5 hřišť v každém kraji). Předposlední je kraj Plzeňský (4 hřiště). Nejméně hřišť se nachází na Vysočině a v Olomouckém kraji (2 hřiště v každém hraji). Tato aktuální čísla se mohou změnit otevřením nových normovaných hřišť nebo zvýšením počtu jamek na stávajících hřištích. 29