. I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2010 a predikce na další období (textová část)
Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2010... 1 B. Vývoj hlavních skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení)... 4 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika... 4 1. 2 Mzdy... 6 1. 3 Sociální příjmy... 15 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady... 22 3. Peněžní výdaje a úspory domácností... 23 C. Vývoj ve 3. čtvrtletí 2010 a predikce na další období... 28
A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí 2010 Hospodářský pokles ekonomiky z konce roku 2008 a celého roku 2009 vystřídal v letošním 1. pololetí přechod k mírnému oživení. Dostupné údaje o vývoji české ekonomiky však svědčí o tom, že hospodaření domácností k odeznívání ekonomické recese z řady důvodů výrazněji nepřispělo. Zatímco průmyslová výroba i zahraniční obchod výrazně rostly, zaměstnanost klesala a objem mezd a platů ve srovnání s hrubým domácím produktem (ve stálých cenách vzrostl meziročně o 1,7 %) stagnoval což se odrazilo (i přes relativně příznivý cenový vývoj) v poklesu spotřebních vydání domácností (tržby maloobchodu se zvýšily jen minimálně). Ekonomickou situaci domácností charakterizovaly zejména tyto skutečnosti: běžné příjmy sektoru domácností (na bázi národních účtů) vzrostly nominálně o 0,7 %, jeho disponibilní důchod byl vyšší o 1,5 %, tj. shodně s meziroční dynamikou příjmů na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů), největším zdrojem peněžních příjmů domácností zůstaly mzdy; průměrná nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) představovala 23 135 Kč a její meziroční dynamika růstu se z loňských 3,1 % snížila na 2,3 % (nejmenší meziroční nárůst za srovnatelné období posledních 10-ti let). Vyčerpaly se totiž strukturální vlivy působící na mzdový růst a alespoň mírné navýšení kupní síly mezd (v úhrnu 1,4 %) zajistila nízká cenová inflace; jejich vyšší nárůst byl vykázán v podnikatelské sféře (2,3 %), zatímco v nepodnikatelské sféře dosáhl meziroční přírůstek 2,0 %, příjmy domácností sociálního charakteru (v pořadí druhého nejvýznamnějšího zdroje peněžních příjmů) vzrostly jako celek mírně, ale jejich jednotlivé složky měly dynamiku podstatně rozdílnou. Výrazný nárůst zaznamenaly dávky pomoci v hmotné nouzi (+29,6 %), následované
příspěvkem na péči (+6,2 %) a podporami v nezaměstnanosti (+6,1 %). Opačný trend (pokles o 18,1 %) vykázaly dávky nemocenského pojištění, v jejich rámci zejména nemocenské (o 19,9 %). Výdaje na dávky státní sociální podpory stagnovaly, byly tak stabilizovány na úrovni let 2008 a 2009 a proti roku 2007 se snížily o 16 %, v nominálním vyjádření bylo nejvíce peněžních prostředků vyplaceno na dávky důchodového pojištění a loňská srovnatelná skutečnost byla překročena o 4,4 mld. Kč. Nárůst výdajů na starobní důchody byl však kompenzován výrazným poklesem výdajů na invalidní důchody jako důsledek zákonných změn (poživatelům invalidních důchodů starších 65 let náleží od 1. 1. 2010 starobní důchod), průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu činila 10 117 Kč a byla jen o 68 Kč vyšší, neboť m.j. k 1. 1. 2010 nebyly vlivem nenaplnění zákonných podmínek důchody zvýšeny, významně zpomalilo tempo růstu příjmů z podpor v nezaměstnanosti jako důsledek poklesu míry nezaměstnanosti a počtu nezaměstnaných pobírajících podporu v nezaměstnanosti, stále si však výraznou růstovou dynamiku zachovaly příjmy z dávek pomoci v hmotné nouzi především jako důsledek nárůstu počtu jejich příjemců (ukončení pobírání podpor v nezaměstnanosti, růst nákladů na bydlení a další vlivy ekonomické krize), došlo k dalšímu zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen (cenové inflace), který v meziročním srovnání období leden červen 2010 a 2009 činil 0,9 % (loni 1,8 %). Největší vliv na cenovou inflaci měl vzestup cen v souvislosti se zvýšením nepřímých daní (doprava, tabák a alkohol), regulovaného nájemného z bytu a dalších cen ve sféře bydlení, podražily v úhrnu rovněž pohonné hmoty, některý sezónní sortiment potravinářského zboží, finanční platby a pojištění. V pololetním srovnání naopak zlevnily odívání, obuv, bytové vybavení a některé poštovní a telekomunikační služby. Životní náklady domácností důchodců i domácností v Hl. m. Praze se vlivem 2
vyšší váhy bydlení v jejich spotřebním koši zvedly meziročně shodně o 1,2 %, i to však byla jen polovina loňského navýšení, jen nepatně nad úroveň srovnatelného období m.r. se zvýšily výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností (index 101,2 %), také na mikroúrovni vzrostly jen minimálně velká část domácností omezila svá vydání znovu zejména za zbytné druhy zboží a služeb a neakceptovala ve spotřebě ani nižší ceny řady nezbytných komodit, tendence k zajišťování stále vyššího objemu spotřeby domácností (především z let před rokem 2008) peněžními půjčkami znovu o něco oslabila (nárůst o 74,9 mld. Kč byl zhruba poloviční ve srovnání s 1. pololetím 2009), stále přitom dominovaly úvěry na bydlení (především hypoteční), domácnosti i při výrazně nižších peněžních příjmech navýšily stav svých úspor jejich objem se (podle dostupných údajů ČNB) v červnu letošního roku ve srovnání s červnem 2009 zvýšil o 91,1 mld. Kč (na 1 604,6 mld. Kč) i to však byl jen zhruba dvoutřetinový přírůstek z loňské srovnatelné skutečnosti. Preference se nadále orientovaly na vklady v korunové a netermínované podobě, k určitému oživení došlo i u finančních produktů s vyšším výnosem, tj. stavebního spoření, životního pojištění a depozit uložených v penzijních fondech. x x x Zpráva přináší ve svých dalších částech základní charakteristiku a hodnocení souvislostí, které ovlivňovaly příjmy a výdaje domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji (dostupných) hlavních ukazatelů životní úrovně českých domácností a jejich kvantifikaci. Součástí materiálu jsou i některá aktuální dílčí data za 3. čtvrtletí 2010, která byla v době zpracování materiálu k dispozici, vč. predikce vývoje ve zbývající části letošního roku a v roce 2011. Při zpracování materiálu byla použita mj. data a analýzy: ČSÚ, MF ČR, Trexima a. s., ČSSZ, ČNB, Asociace pro kapitálový trh, periodického tisku apod. Zpráva obsahuje data platná k 15. říjnu 2010. 3
B. Vývoj hlavních skupin příjmů, životních nákladů, výdajů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) 1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 1 421,1 mld. Kč. Meziročně tak nominálně vzrostly o 0,7 % (9,9 mld. Kč), ale reálně nepatrně poklesly o 0,2 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 1,7 %). Na reálném snížení úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 76 % podílely náhrady zaměstnancům (pokles o 0,7 %), v menší míře pak na něm participovaly smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) a ostatní běžné transfery (jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.) - pokles o 0,6 %, resp. o 0,5 %. Naopak vzrostla kupní síla (objemu) sociálních dávek (o 1,3 %) a důchodů z vlastnictví (o 1,8 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 975,9 mld. Kč, což bylo nominálně o 1,5 %, resp. reálně o 0,6 % více než ve srovnatelném období roku 2009 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2008 snížila o 1,3 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně vzrostla o 0,7 p.b. na 53,7 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. 4
Jen nepatrný vzestup peněžních příjmů domácností ukázala dostupná (orientační) data zjištěná na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů): měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil 11 893 Kč (o 176 Kč, tj. o 1,5 % více než v 1. pololetí 2009); při zohlednění 0,9 %-ní meziroční cenové inflace se kupní síla tohoto příjmu zvedla pouze o 0,6 %, tj. o 2,3 p.b. méně než před rokem; v delším časovém srovnání tak byl letos v lednu červnu nárůst kupní síly (reálného příjmu) domácností nejnižší od roku 2005 viz následující graf: Vývoj dynamiky průměrného nominálního a reálného příjmu na 1 člena domácnosti v 1. pololetí let 2005-2010 9,2 8,3 meziroční růst v % 5,8 4,1 6,6 3,6 7,1 1,1 4,1 2,2 1,5 0,6 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Reálný příjem Nominální příjem Inflace nominální přírůstek čistých peněžních příjmů proti 1. pololetí 2009 byl vykázán u domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) ve výši 4,4 % (na 10 884 Kč měsíčně) a u domácností zaměstnanců s dětmi (o 3,6 % na 10 618 Kč měsíčně na osobu), a to především vlivem nižší výchozí základny loňského 1. pololetí; pouze u těchto skupin domácností byl vykázán (ve srovnání s lednem červnem 2009) relativně zřetelnější meziroční nárůst průměrného měsíčního reálného čistého příjmu na osobu (o 3,5 %, resp. o 2,7 %); nejvíce klesly nominální i reálné příjmy domácností osob samostatně výdělečně činných 5
rovněž vlivem vysoké základny ledna června 2009; podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností dále mírně klesl podíl pracovních příjmů (s výjimkou domácností zaměstnanců bez dětí), kromě domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) se snížila u většiny typů domácností i váha sociálních příjmů, čistý měsíční nominální příjem, s nímž disponovala domácnost zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů, činil 26 900 Kč což bylo o 315 Kč více než před rokem tento přírůstek však nedosáhl ani třetiny loňského navýšení a kupní síla této domácnosti (vzhledem k cenovému vývoji) v průměru spíše stagnovala, o 2,3 p.b. se zlepšila relace průměrného čistého měsíčního příjmu člena domácnosti důchodců vůči průměrným zaměstnaneckým domácnostem (na 84,9 %), průměrný příjem člena domácnosti důchodce byl také o 0,8 p.b. vyšší než měsíční příjem člena zaměstnanecké domácnosti s dětmi. V dalších částech zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru. 1.2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl v 1. polovině letošního roku 520,1 mld. Kč a byl tak nominálně o 1,0 % nižší než ve stejném období roku 2009. Průměrná hrubá nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství dosáhla výše 23 135 Kč, což představuje meziroční nominální nárůst o 2,3 % (520 Kč). Spotřebitelské ceny se v porovnání 6
se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 0,9 %, čímž průměrná reálná mzda vzrostla o 1,4 %. V podnikatelské sféře dosáhla 23 055 Kč (nominální nárůst o 2,3 %, reálný o 1,4 %), v nepodnikatelské sféře 23 482 Kč (o 2,0 %, resp. o 1,1 %) viz tabulku č. 3 v příloze. V samotném 2. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) v národním hospodářství 23 513 Kč a byla o 2,4 % vyšší než ve stejném období předchozího roku. Tempo růstu bylo sice o 0,2 p.b. větší než v předchozím čtvrtletí, jednalo se však o druhý nejnižší nárůst průměrné mzdy od roku 2000, tj. od začátku existence srovnatelné časové řady, ve které byly zpětně zohledněny Českým statistickým úřadem změny v metodice zjišťování a prezentaci výsledků průměrných mezd v národním hospodářství. Spotřebitelské ceny se v porovnání s 2. čtvrtletím 2009 zvýšily o 1,2 %, tzn. že průměrná reálná mzda meziročně vzrostla o 1,2 %. Rozdílný vývoj byl však zaznamenán (oproti skutečnosti v 1. čtvrtletí tohoto roku) v dynamice růstu mezd v podnikatelské a nepodnikatelské sféře. Zatímco v podnikatelské sféře činil nominální nárůst 2,7 % (reálně 1,5 %), v nepodnikatelském sektoru (ve veřejných službách a správě) dosáhl 1,0 %, což bylo příčinou poklesu reálné hodnoty průměrného platu o 0,2 %. Průměrná mzda v podnikatelské sféře dosáhla úrovně 23 415 Kč, průměrný plat v nepodnikatelské sféře 23 937 Kč, takže mírně převyšoval mzdu v sektoru podnikatelském (o 522 Kč, tj. o 2,2 %). Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci působící v podnikatelské sféře) v 1. pololetí letošního roku činila 16 410 Kč, tj. 70,9 % celospolečenského výdělkového průměru; došlo k mírnému poklesu tohoto podílu (o 0,2 p.b.) v porovnání se stejným obdobím roku 2009 _ viz tabulku č. 4 v příloze. Vývoj mezd charakterizovaly zejména následující skutečnosti: druhý nejnižší růst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství od roku 2000, 7
relativně malý nárůst kupní síly výdělků ovlivněný pomalejší dynamikou nominálních mezd i nižší úrovní cenové inflace ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku - viz dále, rychlejší dynamika růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře oproti nepodnikatelské sféře, pokles dynamiky mezd a naopak růst produktivity práce projevující se žádoucím předstihem růstu produktivity práce před zvyšováním mezd, zmírnění dlouhodobé tendence prohlubování rozsahu diferenciace mezd na makroúrovni i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců. Nárůst průměrné reálné hodnoty mezd (1,4 %) byl vyšší o 0,1 p.b. (proti dynamice ve stejném období roku 2009) při jejich sice nižším nominálním růstu (o 0,8 p.b.), ale i nízké míře průměrné meziroční cenové inflace (o 0,9 p.b.). Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán v 5 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v krajském členění v Hl. m. Praze (viz dále). Ve sledovaném období pokračoval pozitivní vývoj vztahu růstu mezd a produktivity práce. I ve 2. čtvrtletí 2010 byl přírůstek kupní síly výdělků nižší než přírůstek produktivity práce. Úhrnná produktivita práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla meziročně o 3,4 % při meziročním vzestupu průměrné reálné mzdy v celé ekonomice o 1,2 % - viz následující graf. 8
Srovnání vývoje reálné mzdy a úhrnné produktivity práce v letech 2004 až 2010 (meziroční růst, pokles v % jednotlivá čtvrtletí) 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2,0 4,0 5,9 3,6 3,8 1,6 5,3 4,4 4,1 3,5 3,5 2,8 5,2 4,9 3,5 3,9 5,6 5,5 5,4 4,9 4,1 1,7 3,6 3,1 reálná mzda 6,2 4,9 5,0 4,7 4,5 4,8 4,5 3,2 2,9 4,0 3,2 2,3 2,3 2,6 3,1 1,8 1,6 1,2 0,8 0,5 1,3 1,5 0,5 0,4 1,3 2,6 úhrnná produktivita práce 3,6 3,7 3,4 1,2 6,0 8,0 1.Q.04 2.Q.04 3.Q.04 4.Q.04 1.Q.05 2.Q.05 3.Q.05 4.Q.05 1.Q.06 2.Q.06 3.Q.06 4.Q.06 1.Q.07 2.Q.07 3.Q.07 4.Q.07 1.Q.08 2.Q.08 3.Q.08 4.Q.08 1.Q.09 2.Q.09 3.Q.09 4.Q.09 1.Q.10 2.Q.10 Vykazovaná relace produktivity práce a výdělků se promítla pozitivně do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden červen klesly nominálně o 0,9 % a reálně o 1,8 %. Růst mezd tedy nepředstavoval riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě klesla oproti 1. pololetí 2009 o 1,9 %, čímž se mzdová náročnost HDP (relace k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) ve stejném porovnání snížila (o 0,3 p.b.) na 28,6 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 30. 6. 2010 poskytnuto 287,6 mil. Kč (o 60,2 mil. Kč více než v 1. pololetí 2009), z toho nejvíce v hl.m. Praze (54,7 mil. Kč), v okresech Prostějov (22,7 mil Kč), Kutná Hora (17,4 mil. Kč) a Plzeň-město (14,1 mil. Kč). 9
Největší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán v odvětvích zdravotní a sociální péče (+6,0 %) a kulturní, zábavní a sportovní činnosti (+4,5 %). Všechna klíčová odvětví veřejného sektoru zaznamenala přitom nárůst kupní síly průměrného výdělku proti 1. pololetí 2009. Z podrobnějšího členění odvětví vyplývá, že i ve všech uvedených skupinách ukazatelů došlo k nárůstu reálného platu s výjimkou odvětví komunálního a státního vzdělávání (vykázán nepatrný pokles o 0,1 %, resp. stagnace) viz tabulku č. 5 v příloze. Na snížení tempa růstu průměrné mzdy v podnikatelském sektoru působily především tyto základní faktory: doznívající dopady světové finanční a ekonomické krize a s tím spojené zhoršené výsledky finančního hospodaření řady firem, stále ještě relativně vysoká míra registrované nezaměstnanosti (i když došlo k jejímu poklesu z 9,7 % k 31. březnu 2010 na 8,5 % k 30. červnu 2010) a s tím související citelný přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce, Vývoj na trhu práce byl stále ještě ovlivněn celosvětovým ekonomickým útlumem. I nadále pokračoval pokles evidenčního počtu zaměstnanců (na přepočtené počty); celkově jich v 1. pololetí 2010 (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích liší se od Výběrových šetření pracovních sil) meziročně ubylo téměř 125 tisíc, což je 3,2 %. Největší úbytek pracovních míst byl zaznamenán v průmyslových odvětvích, kde došlo k poklesu o cca 68 tisíc zaměstnanců, tj. o 5,6 % a ve stavebnictví o více než 15 tisíc (tj. o 5,8 %). Pokles počtu zaměstnanců se projevil také v odvětvích tržních služeb, nejvíce v odvětví velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel úbytek cca 17 tisíc zaměstnanců (3,5 %) a odvětví doprava a skladování pokles přes 13 tisíc zaměstnanců (5,0 %). reakce na pokles dynamiky spotřebitelských cen (životních nákladů domácností). Významným kritériem při hodnocení úrovně mezd je jejich vývoj v odvětvovém členění. Podle klasifikace ekonomických činností (sekcí) CZ-NACE nejvyšší úrovně nominální průměrné mzdy dosáhla tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (48 575 Kč), informační a komunikační činnosti (42 378 Kč) 10
a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (38 589 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla vykázána v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (12 429 Kč) a administrativní a podpůrné činnosti (15 844 Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve sledovaných 19-ti odvětví CZ-NACE viz následující graf a tabulku č. 6 v příloze. Průměrná měsíční nominální mzda podle odvětví CZ NACE Kč 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 28 118 22 239 17 063 38 589 22 002 20 829 21 179 22 448 12 429 42 378 48 575 22 180 29 247 15 844 26 359 22 056 23 710 19 196 17 716 0 Sekce CZ NACE Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimat. vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Inform ační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veř. správa a obrana; povinné SZ Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti Výrazně nadprůměrný nominální meziroční nárůst mezd (o 8,2 %) byl zaznamenán v odvětví těžba a dobývání a (o 6,0 %) v odvětví zdravotní a sociální péče. K poklesu průměrné nominální mzdy (o 3,7 %) došlo v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, dále v nejlépe placeném odvětví peněžnictví a pojištění (o 0,2 %) a v odvětví doprava a skladování (o 0,1 %). K propadu reálných průměrných mezd došlo u těch odvětví, kde nominální mzdy meziročně poklesly nebo rostly pomaleji než cenová inflace. Jednalo se o již zmíněná odvětví profesní, vědecké a technické činnosti (o 4,6 %), peněžnictví a pojišťovnictví (o 1,1 %) a doprava a skladování (o 1,0 %) a dále o odvětví informační a komunikační činnosti (o 0,7 %) a administrativní a podpůrné činnosti (o 0,3 %). Naopak největšího meziročního nárůstu průměrné reálné 11
mzdy, resp. platu bylo dosaženo ve výše uvedených odvětvích těžba a dobývání (o 7,2 %) a zdravotní a sociální péče (o 5,1 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace proti stejnému období předchozího roku klesla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se snížil o 0,8 p.b. na 36,2 %. Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším počtem zaměstnanců cca 826 tisíc) byla nejnižší a činila 16 657 Kč (72 % průměrné mzdy v národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 28 494 Kč (cca 123 % průměru) byla vyplacena v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. Jak je patrné z následujícího grafu, v územním členění podle krajů dosáhl nejvyšší průměrné měsíční mzdy 29 029 Kč kraj Hl. město Praha. O jeho výjimečném postavení svědčí skutečnost, že se jedná o jediný region, který úrovní průměrné mzdy převýšil celorepublikový průměr, a to o více než 25 % (o 5 894 Kč). S velkým odstupem a překročením hranice 22 000 Kč následoval Středočeský kraj. Nejčastěji byl zastoupen interval s průměrnou mzdu 20 000 až 21 000 Kč, a to v 5-ti krajích (Jihočeský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký a Vysočina). Nejnižší průměrná mzda 19 367 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Současně došlo ke zmírnění diferenciace, tj. snížení extrémních mzdových hladin (Praha x Karlovarský kraj) o 694 Kč na 9 662 Kč. Hodnota variačního koeficientu v tomto členění poklesla z 12,1 % v 1. pololetí 2009 na 11,0 %. 12
Průměrná měsíční mzda v krajích ČR Karlovarský kraj 19 367 Kč Ústecký kraj 20 718 Kč Středočeský kraj 22 540 Kč Liberecký kraj 20 953 Kč Královéhradecký kraj 20 196 Kč Plzeňský kraj 21 711 Kč 19 001 20 000 Kč 20 001 21 000 Kč 21 001 22 000 Kč 22 001 23 000 Kč nad 23 001 Kč Hlavní město Praha 29 029 Kč Jihočeský kraj 20 053 Kč Vysočina 20 199 Kč Pardubický kraj 19 771 Kč Jihomoravský kraj 21 305 Kč Moravskoslezský kraj 21 137 Kč Olomoucký kraj 19 788 Kč Zlínský kraj 19 767 Kč Největší relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázal Liberecký kraj (o 4,8 %) a kraj Vysočina (o 4,7 %), naopak nejnižší nárůst byl v krajích Hl. městě Praze (o 0,4 %) a Jihomoravském (o 1,6 % ). V porovnání se stejným obdobím předchozího roku byla kupní síla průměrné mzdy v krajském průřezu ve všech krajích s výjimkou Hl. města Prahy vyšší viz tabulku č. 8 v příloze. Vliv ekonomické krize na trh práce se projevil v několika rovinách. Především došlo, jak již bylo uvedeno, k meziročnímu poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců a pracovních míst (zejména v průmyslových odvětvích a navazujících činnostech). Pokračoval trend nižšího tempa růstu průměrných mezd oproti vývoji v předchozích letech jako důsledek opatření, která v souvislosti s očekávanou nepříznivou ekonomickou situací přijali zaměstnavatelé (omezení až zmrazení růstu průměrných mezd - tarifů, krácení prémií, mimořádných odměn apod.), a která ovlivní i vývoj mezd v následujícím období letošního roku. Zvětšení rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců signalizuje vývoj hodnoty pouze dvou základních diferenciačních 13
charakteristik popsaných (na výsledcích ukazatelů 2. čtvrtletí let 2009 a 2010) v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací). Naopak u dvou základních diferenciačních charakteristik došlo k poklesu vykázaných hodnot, u dvou ke stagnaci. Ukazatel 2. čtvrtletí 2009 2. čtvrtletí 2010 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) 3 699 3 748 Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 66,5 66,8 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,06 3,05 Variační koeficient (%) 86 84 Giniho koeficient 0,29 0,29 Paretův koeficient 0,38 0,38 Ve směru posílení diferenciace mezd působila mimo jiné skutečnost, že se dále zvýšil podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku), a to o 0,3 p.b. na 66,8 % (viz předchozí tabulka). Medián (střední hodnota) mzdy byl ve 2. čtvrtletí 2010 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku) oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o 3 748 Kč (meziroční zvýšení diference o 49 Kč). V nepodnikatelském sektoru představoval tento rozdíl 1 188 Kč; v podnikatelské sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 4 440 Kč a bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM R) bylo na rozdíl od skutečnosti vykázané za shodné období roku 2009 vyšší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 1 p.b.). Naopak protisměrně působil o něco rychlejší růst nižších výdělků. Dynamika výdělku v 1. decilu převýšila meziročně o 0,3 p.b. nárůst výdělku v 9. decilu. 14
Proti případnému prohloubení diferenciace mezd působil rovněž (v průměru o 0,4 % p.b.) větší nárůst výdělků žen oproti dynamice jejich růstu u mužů. V reakci na to se zlepšila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 73,5 % ve 2. čtvrtletí 2009 na 73,8 %. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové (prostřední) hodnoty výdělků žen a mužů v dubnu červnu 2010 představovalo 80,2 % (ve stejném období předchozího roku 79,7 %). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu 18 20 tis. Kč pobíralo mzdu celkem 10,3 % zaměstnanců (o rok dříve jich bylo v tomto pásmu zařazeno 10,5 %). Výdělek nepřekračující 8 000 Kč (což je částka odpovídající výši současné minimální mzdy) mělo jen 0,5 % zaměstnanců (ve stejném období loňského roku 0,9 %) ovšem např. v odvětví administrativní a podpůrné činnosti 7,1 % zaměstnanců. Mzda převyšující 30 000 Kč byla vyplacena 18,2 % zaměstnanců (o 1,8 p.b. větší podíl než ve 2. čtvrtletí 2009) v odvětví IT a informační činnosti ji však obdrželo cca 67 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla téměř 65 % a v telekomunikační činnosti více než 55 % zaměstnanců. 1. 3 Sociální příjmy V pořadí druhou složkou peněžních příjmů domácností (po příjmech z mezd) byly opět sociální příjmy. Za období leden až červen 2010 dosáhly částky 217,5 mld. Kč a proti srovnatelnému období roku 2009 vzrostly o 1,3 %, tj. o 2,7 mld. Kč (viz tabulku č. 9 v příloze). Rozložení jejich vnitřní struktury a váhu jejich jednotlivých složek ukazuje následující graf (zpracováno z dat MPSV): 15
Struktura sociálních příjmů (v %) Dávky důchodového pojištění Dávky státní sociální podpory Dávky nemocenského pojištění Příspěvek na péči Podpory v nezaměstnanosti Dávky podmíněné zdravotním stavem Dávky pomoci v hmotné nouzi 0,6% 0,9% 75,7% 9,5% 5,3% 4,5%3,6% 1 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Tyto příjmy lze rozdělit na sedm základních druhů dávek, z nichž objemově nejvýznamnější byly dávky důchodového pojištění s podílem 75,7 % z úhrnu a částkou 164,6 mld. Kč přesáhly prostředky vynaložené na tentýž účel za 1. pololetí 2009 o 4,4 mld. Kč, tj. o 2,7 % (po zohlednění vlivu cenové inflace o 1,8 %) viz tabulku č. 9 v příloze. V jejich rámci zaznamenaly za leden až červen 2010 nejvyšší meziroční nárůst (o 11,1 %) výdaje na starobní důchody (jejichž podíl na dávkách důchodového pojištění činil 78,2 %), naopak největší pokles výdaje na invalidní důchody (o 19,3 %). Tato významná dynamika byla důsledkem změn uzákoněných k 1. 1. 2010, na základě kterých se část výdajů vykazovaná v roce 2009 jako výdaje na invalidní důchody přesunula do výdajů na starobní důchody (cca 111 tisícům poživatelů invalidních důchodů starších 65 let věku náleží od 1. 1. 2010 starobní důchod). V červnu 2010 pobíralo starobní důchod 2 227,4 tis. osob, což bylo o 7,5 % (o 155,4 tis.) více než v červnu 2009, přičemž nejvíce vzrostl počet starobních důchodců s důchodem vypláceným samostatně (o 7,8 %, tj. o 117,6 tis.). U všech ostatních forem důchodů byl zaznamenán meziroční pokles počtu důchodců, nejvyšší pak u poživatelů invalidních důchodů (viz zdůvodnění výše). Starobní důchod pobíralo 1 408,8 tis. žen a 818,6 tis. mužů, tj. o 6,2 % (82,3 tis.), resp. 9,8 % 16
(73,1 tis.) více proti stejnému měsíci roku 2009. Jejich průměrný věk se meziročně nezměnil a zůstal u žen 70 let a u mužů 71 let. Výše průměrného starobního důchodu vypláceného samostatně dosáhla v tomto měsíci 10 396 Kč, z toho u mužů 11 331 Kč a u žen 9 853 Kč (tj. 87 % úrovně dosažené muži) viz tabulku č. 10 v příloze. Podíl počtu (trvale krácených) předčasných důchodů na (všech) starobních (červen 2009/červen 2010) se zvýšil z 17,9 % na 18,5 %, tzn. že z počtu starobních důchodů (2 227 tis.) bylo trvale krácených 413 tis. (zvýšení o 41,9 tis.). V diferenciaci vyplácených starobních důchodů došlo pouze k mírnému nárůstu, neboť variační koeficient (červen 2009/červen 2010) vzrostl o 0,3 p.b. na 20 % a nominální rozdíl mezi střední a průměrnou hodnotou důchodu činil 55 Kč. Výše průměrného starobního důchodu vypláceného samostatně dosáhla za hodnocené pololetní období 10 117 Kč a byla o 68 Kč tj. o 0,7 % vyšší než činil průměr za leden červen 2009. Nárůst byl ovlivněn (již zmíněnou) legislativní změnou (přeřazení invalidních důchodců nad 65 let jejich věku mezi starobní důchodce), zvýšením počtu předčasných důchodců a i tím, že pro nenaplnění zákonné podmínky nebyly důchody k 1. 1. 2010 valorizovány. Určitý vliv na celkový nárůst výdajů mělo i zvýšení počtu důchodů vyplácených samostatně v pásmu nad 12 tis. Kč měsíčně, přestože stále nejčetnější skupinou zůstaly počty důchodů (starobní samostatně vyplácené) v rozpětí od 8 500 Kč do 10 000 Kč měsíčně. 17
18,0 Rozložení počtu vyplácených sólo starobních důchodů podle jejich výše v % 16,0 14,0 červen 2009 červen 2010 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 1-2 999 3 000-3 499 3 500-3 999 4 000-4 499 4 500-4 999 5 000-5 499 5 500-5 999 6 000-6 499 6 500-6 999 7 000-7 499 7 500-7 999 8 000-8 499 8 500-8 999 9 000-9 499 % 9 500-9 999 10 000-10 499 10 500-10 999 11 000-11 499 11 500-11 999 12 000-a více Kč V pořadí druhou objemově významnou složkou sociálních příjmů domácností zůstaly dávky státní sociální podpory (tvořící 9,5 % z úhrnu těchto příjmů), na nichž bylo vyplaceno 20,6 mld. Kč. Loňská srovnatelná skutečnost čerpaných prostředků na tyto dávky byla překročena o 0,2 % (o 43,6 mil. Kč) viz tabulku č. 9 v příloze. Ze sedmi druhů dávek tohoto systému bylo nejvíce prostředků vynaloženo formou rodičovského příspěvku (14 mld. Kč), i když to bylo o cca 355 mil. Kč méně (o 2,5 %) než v 1. pololetí 2009. Průměrná měsíční výše příspěvku vzrostla o 4,8 % (o 310 Kč na 6 825 Kč), ale dávek bylo v průměru měsíčně vyplaceno 343,1 tisíc, tedy o 25,4 tis. (o 6,9 %) méně než v loňském 1. pololetí. Tento vývoj byl ovlivněn převážně čerpáním příspěvku v tzv. tříleté variantě, tj. ve výši 7 600 Kč. Rovněž méně prostředků bylo čerpáno formou přídavku na dítě (o 15,3 %, tj. o 363 mil. Kč) na celkově 2 mld. Kč. I když se průměrná výše této dávky v důsledku změn ve věkové struktuře dětí s přídavkem nepatrně zvýšila na 611 Kč měsíčně (o 0,9 %, tj. 5 Kč), průměrný počet dávek vyplacených měsíčně výrazně klesl (o 15,9 %, tj. o 104 tisíc na 549 tisíc) pravděpodobně v důsledku nárůstu příjmů domácností rozhodných pro vznik nároku na dávku. 18
Výdaje na zbývajících pět druhů dávek státní sociální podpory meziročně vzrostly, nejvíce z nich na úhradu příspěvku na bydlení. Celkem bylo touto formou vynaloženo téměř 1,7 mld. Kč (nárůst o 59,4 %, tj. o 627,1 mil. Kč), přičemž průměrná měsíční výše dávky dosáhla 2 395 Kč (nárůst proti 1. pololetí 2009 o 22,7 %, tj. o 444 Kč) a měsíčně počet vyplacených dávek 117 tisíc (nárůst meziročně o cca 27 tisíc, tj. o 29,9 %) vlivem růstu nákladů na bydlení a adekvátního zvýšení normativů nákladů na bydlení pro výpočet této dávky při stagnaci příjmů domácností s nízkými příjmy. Na sociální příplatek bylo za hodnocené období vyčerpáno 1,6 mld. Kč (meziročně o 5,8 %, tj. o 85,5 mil. Kč více), na dávky pěstounské péče 495,2 mil. Kč (o 9,7 %, tj. o 43,8 mil. Kč více než v loňském 1. pololetí), na porodné 784,3 mil. Kč (nárůst o 0,6 %, tj. o 4,6 mil. Kč) a pohřebné 8,6 mil. Kč (nárůst o 3,6 %, tj. o 300 tis. Kč) viz tabulky č. 11 a 12 v příloze. Z regionálního pohledu připadla nejvyšší částka dávek státní sociální podpory přepočtená na jednoho obyvatele na Ústecký kraj a nejnižší naopak na Hl.m. Praha jako odraz míry nezaměstnanosti a úrovně příjmů domácností v těchto regionech viz tabulku č. 13 v příloze. V pořadí třetí složkou z hlediska výše objemu vynaložených finančních prostředků zůstaly dávky nemocenského pojištění, jejichž prostřednictvím bylo vyplaceno 11,5 mld. Kč, tedy podstatně méně než v 1. pololetí 2009 (o 2,5 mld. Kč, tj. o 18,1 %) viz tabulku č. 14 v příloze. Základní změny systému nemocenského pojištění z let 2008 až 2010 se projevily na čerpání všech čtyř druhů dávek tohoto pojištění. Na nemocenském bylo vyplaceno 8,2 mld. Kč, tedy o 2 mld. Kč (o 19,9 %) meziročně méně, což mělo rozhodující vliv (s podílem nemocenského na výdajích nemocenského pojištění ve výši 71,9 %) na celkovou úsporu. Počet ukončených případů pracovní neschopnosti se meziročně snížil o 15 %, počet dnů pracovní neschopnosti u těchto případů o 18 %, průměrná délka trvání jednoho případu se zkrátila o 2 dny na 47 dnů, přičemž u mužů a žen se nelišila (nejdelší byla u žen od 50 do 59 let, u mužů nad 60 let jejich věku). Na peněžitou pomoc v mateřství byly vynaloženy 3 mld. Kč, což bylo o 260,5 mil. Kč (o 8,0 %) meziročně méně (důsledkem změn u peněžité pomoci v mateřství, tj. snížením vyměřovacího základu pro výpočet dávky ze 70 % platných v roce 2009 na 60 % v 1. pololetí 2010), 19
Výrazný pokles zaznamenaly rovněž výdaje na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Výdaje na ošetřovné klesly o 49,8 % (o 219,8 mil. Kč na 221,9 mil. Kč), obdobný pokles zaznamenaly i výdaje na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, i když řádově výrazně méně (viz tabulku č. 14 v příloze). Refundace náhrady mezd, tj. částka, kterou si zaměstnavatelé odečetli od pojistného na nemocenské pojištění (polovina úhrnu částek, které zaměstnavatelé zaplatili zaměstnancům jako náhradu mzdy v období prvních čtrnácti kalendářních dnů jejich pracovní neschopnosti) dosáhla 848,1 mil. Kč (o 141,6 mil. Kč více než ve stejném období roku 2009). Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byly příjmy poskytnuté formou příspěvku na péči. Za hodnocené období bylo vyplaceno téměř 9,9 mld. Kč, tj. o 577,6 mil. Kč (o 6,2 %) meziročně více (viz tabulku č. 9 v příloze). Údaje za červen 2010 ukázaly, že i když nejvíce příspěvků na péči bylo poskytnuto příjemcům s I. stupněm závislosti (2 000 Kč měsíčně), přičemž jejich počet meziročně klesl o 2,2 % (o 2,6 tisíc), vyšší čerpání prostředků na tuto dávku osobám, které jsou v důsledku svého zdravotního stavu závislé na pomoci jiné osoby, bylo ovlivněno nárůstem počtu příjemců u kategorie závislosti II., III. a IV. stupně, resp. i zvýšením úrovně dávky pro IV. stupeň z 11 tis. Kč na 12 tis. Kč od srpna 2009 (viz tabulku č. 16 v příloze). Z pohledu územního členění bylo nejvíce dávek i finančních prostředků vyplaceno v Moravskoslezském kraji (viz tabulku č. 15 v příloze). Z průměrného měsíčného počtu 310 tis. příjemců byl příspěvek přiznán 201,5 tisícům žen a 21,7 tisícům osob do 18 let věku. Pátou složkou sociálních příjmů domácností byly z hlediska objemu poskytnutých finančních prostředků příjmy z podpor v nezaměstnanosti, na nichž bylo vyplaceno 7,7 mld. Kč, tj. o 443,3 mil. Kč (o 6,1 %) meziročně více (viz tabulku č. 9 v příloze). K omezení vyššího meziročního růstu došlo mj. tím, že v měsících duben až červen došlo postupně k významnému poklesu čerpání prostředků proti počátečním měsícům roku 2010 v souvislosti s klesajícím počtem příjemců podpory a poklesem míry nezaměstnanosti. Průměrná měsíční výše podpory v nezaměstnanosti klesla meziročně o 3,7 % (o 217 Kč) na 5 656 Kč, přičemž nejvyšší úrovně (7 050 Kč) bylo dosaženo 20
v Hl.m. Praze, nejnižší (5 312 Kč) v Karlovarském kraji s tím, že všechny průměrné hodnoty ve všech krajích měsíčně klesly jako důsledek klesající úrovně částky podpory při delším trvání nezaměstnanosti, zhoršující se úrovni výdělků rozhodných pro výpočet v období ekonomické krize i změn ve struktuře příjemců podpor (viz tabulku č. 17 v příloze). Pokračující období ekonomické krize ovlivnilo podstatně rovněž úroveň výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi, na nichž bylo vynaloženo 1,9 mld. Kč, tj. o 29,6 % (435,8 mil. Kč) více než za 1. pololetí 2009 (viz tabulku č. 9 v příloze). Nárůst byl způsoben rostoucími výdaji na všechny tři druhy dávek systému u příspěvku na živobytí o 26,8 % (o 303 mil. Kč) na 1 435,4 mil. Kč, doplatku na bydlení o 39,9 % (o 96 mil. Kč) na 337,3 mil. Kč a mimořádné okamžité pomoci o 37,0 % (o 36,7 mil. Kč) na 135,9 mil. Kč. Průměrný měsíční počet vyplacených dávek zaznamenal v meziročním srovnání významný nárůst, a to v desítkách procent. U příspěvku na živobytí (který představoval více než 75 % všech finančních prostředků vynaložených systémem pomoci v hmotné nouzi) se zvýšil meziročně počet příjemců dávky. Nárůst počtu vyplacených dávek o 31,4 % na 90,2 tis. se pohyboval v rozmezí od + 14,9 % (v Ústeckém kraji, přičemž zde bylo vyplaceno dávek nejvíce) do + 64,4 % (v Plzeňském kraji). Přitom průměrná výše dávky byla meziročně nižší (o 97 Kč - o 3,5 %), dosáhla v průměru měsíčně 2 653 Kč a kromě šesti krajů vykázala v ostatních krajích meziročně pokles (viz tabulku č. 18 v příloze). Snížení průměrné výše dávky ovlivnily změny ve struktuře příjemců dávky, (v důsledku ekonomické krize zvýšením počtu příjemců s vyšší kvalifikací a vyššími příjmy) a působení sankčních opatření (od 1. 7. 2009) pro osoby, které neplní podmínky výkonu veřejné služby. U doplatku na bydlení významně vzrostl jak průměrný počet měsíčně vyplacených dávek (o 4,1 tis. na 23,2 tis.), tak jeho průměrná výše, která činila měsíčně v průměru 2 427 Kč, čímž byla o 319 Kč, tj. o 15,2 % meziročně vyšší. Nejvíce bylo těchto dávek (obdobně jako před rokem) vyplaceno v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (viz tabulku č. 19 v příloze). Průměrný měsíční počet dávky mimořádné okamžité pomoci (9,2 tis.) zaznamenal rovněž výraznou meziroční růstovou dynamiku (regionálně v rozmezí od + 0,3 % do + 63,4 %), což představovalo o 2,1 tis. (o 30,5 %) průměrně měsíčně vyplacených dávek více. Přitom kromě čtyř krajů vzrostla i průměrná výše dávky, 21
která dosáhla 2 466 Kč a o 118 Kč přesáhla průměr loňského srovnatelného období (nejvyšší nárůst vykázal Olomoucký kraj, a to o 49,7 %, především jako důsledek pomoci domácnostem na Přerovsku po povodních) viz tabulku č. 20 v příloze. 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Průměrná meziroční míra cenové inflace byla v lednu červnu letošního roku nižší než v 1. pololetí 2009 a činila 0,9 % (ve stejném období m.r. 1,8 %). V období od počátku ledna do konce června 2010 vzrostla úhrnná cenová hladina o 1,9 % (viz tabulku č. 21 a graf v části 1 materiálu). Nárůst spotřebitelských cen byl ovlivněn ze tří čtvrtin vzestupem netržních (regulovaných a administrativně stanovených) cen zejména v souvislosti se zvýšením nepřímých daní a regulovaného nájemného v bytech. Pouze z jedné čtvrtiny byl cenový nárůst způsoben vývojem tržních cen, což svědčí o tom, že vliv ekonomické recese na spotřebu domácností přetrvával i v první polovině letošního roku (mírné oživení ekonomiky se v nárůstu spotřeby domácností oproti původním předpokladům příliš neprojevilo). Vývoj cenové inflace ovlivnily zejména tyto skutečnosti: spotřebitelské ceny vzrostly nejvíce v lednu (meziměsíčně o 1,2 %) a jejich navýšení bylo způsobeno zejména změnami netržních cen: vzrostla základní i snížená sazba DPH z 19 % na 20 %, resp. z 9 % na 10 % a spotřební daně z pohonných hmot a alkoholických nápojů (tyto změny ovlivnily úroveň lednové cenové inflace v rozsahu 1,0 p.b.); v největší míře působily uvedené daňové úpravy na spotřebitelské ceny ve výdajových skupinách doprava, alkoholické nápoje a tabák, potraviny a nealkoholické nápoje a bydlení, kde pokračoval i růst čistého nájemného z bytů s regulovaným nájemným, vodného a stočného; naopak ceny elektřiny a plynu se mírně snížily, 22
v únoru a březnu pokračovalo zvyšování cen regulovaného nájemného z bytů a tepelné energie pro domácnosti, zvýšily se také částky doplatků pacientů za léky a léčiva; v oblasti tržních cen se po stagnaci v únoru projevilo v březnu poprvé v letošním roce zdražení pohonných hmot, relativně více podražily také některé potraviny (ovoce, zelenina, brambory), dubnový cenový nárůst ovlivnilo nejvíce další zvýšení cen pohonných hmot, v bydlení zdražení zemního plynu pro domácnosti a ve výdajové skupině alkoholické nápoje, tabák počátek odloženého zahrnutí zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky od ledna 2010, v květnu a červnu pokračoval dynamický vzestup cen pohonných hmot (byly nejvyšší od července roku 2008), zvýšily se také ceny zdravotní péče (podražily znovu léky a doplatky za jejich odběr, výrazně vzrostly ceny lázeňských pobytů); v červnu navíc významně vzrostly ceny brambor (obvyklý sezónní přechod na statistické šetření cen raných odrůd) a tím i potravin jako celku; v souvislosti se zahájením letní turistické sezóny byly vykázány vyšší ceny rekreací, v průběhu ledna června naopak klesaly ceny oděvů, obuvi a víceméně stagnovaly ceny vzdělávání, bytového vybavení, poštovních a telekomunikačních služeb a celkově i osobních a finančních služeb. Meziroční dynamika růstu životních nákladů statisticky sledovaných domácností se v důsledku výše uvedených skutečností proti 1. pololetí 2009 snížila: u domácností důchodců vzrostly životní náklady meziročně o 1,2 %, stejné navýšení bylo zaznamenáno i v Hl. m. Praze (podrobnější data obsahuje tabulka č. 22 v příloze). 3. Peněžní výdaje a úspory domácností Z údajů statistiky národních účtů vyplynulo, že 894,7 mld. Kč (91,7 %) ze svého úhrnného hrubého disponibilního důchodu (tedy zhruba stejně jako před rokem) vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou, 23
což v reálném vyjádření představovalo nárůst jen o 0,3 % (a to i při nižší cenové inflaci než loni). Významně klesla dynamika výdajů většiny skupin domácností zařazených do šetření zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů; jejich výdaje se přitom nadále diferencovaly v závislosti na spotřebních zvyklostech, resp. míře jejich investiční aktivity (např. pořízení nemovitostí). Vývoj celkových výdajů propočtený na 1 člena průměrné domácnosti (zpravodajského souboru rodinných účtů) v průběhu 1. pololetí ukazuje následující tabulka (vlastní propočty z dat ČSÚ) a rovněž tabulka č. 2 v příloze: 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. pololetí Nominální výdaje celkem (měs. průměr v Kč) 10 564 10 612 10 588 Index v % (stejné období roku 2009 =100) - nominální 103,2 98,1 100,5 - reálný 102,4 96,9 99,6 Přírůstek (pokles) v Kč (proti st. období roku 2009) - nominální 324-210 54 - reálný 246-335 - 42 Rozdíl meziroční dynamiky nominálních výdajů a příjmů (v procentních bodech) + 0,8-2,6-1,0 Pohyb spotřeby domácností však charakterizuje zejména faktická stagnace tzv. spotřebních výdajů (celková vydání bez vlivu nahodilých koupí nemovitostí a zboží a služeb investiční povahy) - jejich nominální meziroční vzestup činil jen 0,1 %, což znamená, že reálně klesly o 0,8 %, přičemž: pokles nominálních spotřebních výdajů zaznamenaly s výjimkou domácností důchodců a zaměstnanců bez dětí všechny ostatní typy domácností (nejvíce zaměstnanecké domácnosti s dětmi a rodiny s dětmi s minimálními příjmy); domácnosti důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) naopak vydaly celkově o 6,1 % více než před rokem, o propad spotřebních výdajů se postarala u většiny typů domácností zejména omezená vydání za rekreace, kulturu a zdraví (s výjimkou důchodců), odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti; naopak přírůstek výdajů byl 24
zaznamenán v dopravě (růst cen pohonných hmot a vyšší spotřební daně), v bydlení (regulované nájemné z bytů, plyn, teplo, vodné), a u ostatního zboží a služeb (vyšší finanční platby, pojistné a další povinné platby), ve výživě (i přes zvýšení snížené sazby DPH) spotřeba stagnovala na loňské úrovni (platí i pro stravovací a ubytovací služby), jak je zřejmé z následujícího grafu, v návaznosti na výše uvedené skutečnosti došlo v podrobnější struktuře úhrnných spotřebních vydání domácností zejména k posílení (nyní již u většiny skupin domácností dominantní) váhy bydlení a také dopravy a tzv. ostatního zboží a služeb. Výdaje na potraviny ve strukturálním porovnání víceméně stagnovaly, což platilo i pro výdaje spojené se vzděláváním; u větší části domácností klesl naopak podíl peněžních prostředků vynaložených na bytové vybavení a zařízení domácností, odívání a obuv, kulturu a rekreace a překvapivě také podíl vydání za zdravotní péči a léčiva (podrobnější data za jednotlivé typy domácností ukazuje tabulka č. 23 v příloze): Struktura čistých spotřebních výdajů domácností celkem v 1. pololetí 2010 (%) Potraviny a nealkoholické nápoje 19,4 % (+0,1) Ostatní zboží a služby 11,3 % (+0,6%) Odívání a obuv 4,5 % (-0,2) Energie 12,2 % (+0,5) Rekreace, kultura 9,8 % (-0,3) Bydlení 22,1 % (+0,3) Nájemné 5,6 % (+0,3) Vodné a stočné 1,4 % (0,0) Vybavení bytu,domu,údržba, opravy 5,9 % (-0,5) Ostatní výdaje (zdraví,pošty,veř.strav., vzdělávání apod.) 15,8 % (-0,2) Doprava 11,2 % (+0,2) Ostatní výdaje spojené s bydlením (údržba, opravy, odvoz odpadu apod.) 2,9 % (-0,8) Část svých výdajových potřeb řešily domácnosti nadále peněžními půjčkami, (tabulka č. 24 v příloze). Intenzita jejich čerpání se však (vzhledem k jejich ekonomické situaci) dále zmírnila - podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček 25
domácností evidovaných u peněžních ústavů k 30. červnu letošního roku 1 000,6 mld. Kč, což bylo o 74,9 mld. Kč více než ke stejnému datu roku 2009 (loni ve stejném srovnání představoval tento přírůstek cca 132 mld. Kč a v 1. pololetí 2008 cca 180 mld. Kč). Rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly hypoteční a jiné úvěry na bydlení, přičemž objem hypotečních úvěrů se zvýšil o 57,7 mld. Kč, objem úvěrů čerpaných v rámci stavebního spoření vzrostl pouze o 3,7 mld. Kč; celkový objem spotřebitelských úvěrů (na zboží a služby běžné spotřeby) se zvýšil - v relaci k vysokým přírůstkům předchozích obdobích - jen mírně (+6,2 mld. Kč). Uvedené poznatky potvrdila rámcově i šetření u konkrétních typů domácností (výše splátek úvěrů byla u velké části typů domácností vyšší než přírůstek nově přijatých půjček). Z dat, která jsou k dispozici od jednotlivých bank, vyplývá, že v souvislosti s vysokou nezaměstnaností, omezenými příjmy domácností, ale i zdražením půjček dále narostl počet neplatičů (objem nesplacených úvěrů se již pohybuje nad 40 mld. Kč, tzv. ohrožených je již více než za 100 mld. Kč). Nejčastěji jsou nespláceny úvěry na nákup spotřebního zboží, banky ale evidují i nárůst nesplácených hypoték a dalších úvěrů na bydlení. Domácnosti si ve srovnání s minulostí stále více půjčují na delší dobu (nejčastěji se splatností nad 5 let), naopak krátkodobé půjčky výrazně omezily, a to zejména vlivem možnosti rozložit splátky na delší dobu. Domácnosti i přes určitá omezení svých příjmů nadále v úhrnu vytvářely úspory; objem jejich (korunových a devizových) úspor se podle dostupných údajů ČNB v lednu až červnu letošního roku zvýšil ve srovnání s 1. pololetím 2009 o 91,1 mld. Kč na 1 604,5 mld. Kč (v 1. pololetí 2009 byl přírůstek o 55,2 mld. Kč větší). Skladba přírůstku úsporných vkladů se ani v hodnoceném období nezměnila: při přetrvávající orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně dávaly domácnosti v souvislosti s dlouhodobě nízkou hladinou úrokových sazeb jednoznačně přednost jejich netermínované formě; po přechodném přírůstku objemu devizových vkladů na počátku roku 2009 došlo letos ve stejném období k jejich propadu o 2,7 mld. Kč (viz tabulku č. 25 v příloze). Domácnosti nadále spořily i přesto, že úročení vkladů dále klesalo a pohybovalo se jen mírně nad úrovní inflace a daní z jejich výnosů. Průměrný úrok na vkladech domácností se pohyboval kolem 1,3 % (před rokem byl víceméně na stejné úrovni). 26
V rámci termínovaných vkladů se znovu oživil zájem o finanční produkty s relativně vyššími výnosy objemově největší přírůstek (+27,6 mld. Kč tj. téměř pětinásobek loňského zvýšení) byl podle dat ČNB vykázán ve stavebním spoření, obdobně jako v objemu úspor ve formě životního pojištění (+23,8 mld. Kč); o něco nižší byl pololetní vzestup depozit v systému penzijních fondů (+14,9 mld. Kč) viz následující přehled (data v mld. Kč, vlastní propočty z údajů ČSÚ a ČNB): stav k 30.6. změna k 30.6. 2008 2009 2010 2009 2010 Stavební spoření 386,1 392,3 419,9 + 6,2 + 27,6 Životní pojištění 202,1 212,7 236,5 +10,6 +23,8 Penzijní připojištění 176,3 193,4 208,3 +17,1 +14,9 Stav peněžních prostředků investovaných do tuzemských a zahraničních otevřených podílových fondů obyvatelstvem a institucemi činil k 30. 6. t.r. 243,9 mld. Kč, což bylo sice o 5,9 mld. Kč méně než ke konci 1. čtvrtletí (vliv snížení objemu finančních prostředků na akciových fondech), ale proti 1. pololetí 2009 o 27,3 mld. Kč více; rozdělení investic mezi domácí a zahraniční fondy bylo přitom v podstatě vyrovnané. Analýza dostupných dílčích (bilančních) dat o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů ukázala obecnou platnost výše získaných poznatků, když průběžné úložky domácností zpravodajského souboru převýšily vybírané úspory měsíčně průměrně o 1 011 Kč na osobu; tradičně nejvíce takto spořily domácnosti zaměstnanců bez dětí (jejich vklady byly v měsíčním průměru o 2 296 Kč vyšší než vybrané úspory), naopak u rodin s dětmi s minimálními příjmy i u domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů výběry z vkladů převýšily úložky. Z dostupných dat vyplynulo, že ke konci 1. pololetí 2010 představoval objem depozit ve všech formách úspor úhrnně cca 2,4 bil. Kč, tj. v průměru cca 550 tis. Kč na jednu domácnost (zhruba 243 tis. Kč na 1 jejího člena). Odhad jejich struktury názorně zachycuje následující graf, který ukazuje, že nejvíce vzrostl strukturální podíl korunových netermínovaných vkladů (na cca 34 % všech úspor), z termínových vkladů mělo největší váhu stavební spoření (17 %), 27