Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Bakalářská diplomová práce 2016 Sandra Kejíková

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu Sandra Kejíková Současný stav poskytovaných služeb pro polské návštěvníky ve zpřístupněných jeskyních České republiky Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. et Mgr. Hana Nela Palková Brno 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Brno, 30. listopad 2016.... Sandra Kejíková

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce Mgr. et Mgr. et Mgr. Haně Nele Palkové za odborné vedení práce, udělení cenných rad a připomínek, ochotu, shovívavost a maximální vstřícnost. Ráda bych také poděkovala i mé rodině, která mi byla oporou při psaní této práce.

Obsah 1. Úvod... 1 2. Metodologie... 4 2. 1. Metoda pozorování... 4 2. 2. Analýza dat... 5 2. 3. Metoda dotazování... 6 3. Speleologie... 8 3. 1. Speleoturistika... 9 4. Přehled zpřístupněných jeskyní... 10 4. 1. Koněpruské jeskyně... 12 4. 2. Bozkovské dolomitové jeskyně... 13 4. 3. Chýnovská jeskyně... 14 4. 4. Zbrašovské aragonitové jeskyně... 16 4. 5. Javoříčské jeskyně... 17 4. 6. Mladečské jeskyně... 18 4. 7. Jeskyně Na Pomezí... 19 4. 8. Jeskyně Na Špičáku... 20 4. 9. Punkevní jeskyně... 21 4. 10. Jeskyně Balcarka... 23 4. 11. Kateřinská jeskyně... 24 4. 12. Sloupsko-šošůvské jeskyně... 25 4. 13. Jeskyně Na Turoldu... 26 4. 14. Jeskyně Výpustek... 27 5. Návštěvnost zpřístupněných jeskyní v letech 2010 2015... 28 5. 1. Návštěvnost v roce 2010... 29 5. 2. Návštěvnost v roce 2011... 32 5. 3. Návštěvnost v roce 2012... 33 5. 4. Návštěvnost v roce 2013... 34 5. 5. Návštěvnost v roce 2014... 36 5. 6. Návštěvnost v roce 2015... 38 6. Vyhodnocení dotazníku... 40 6. 1. Koněpruské jeskyně... 40 6. 2. Bozkovské dolomitové jeskyně... 41 6. 3. Chýnovská jeskyně... 42 6. 4. Zbrašovské aragonitové jeskyně... 42 6. 5. Javoříčské jeskyně... 43 6. 6. Mladečské jeskyně... 44 6. 7. Jeskyně Na Pomezí... 44

6. 8. Jeskyně Na Špičáku... 45 6. 9. Punkevní jeskyně... 46 6. 10. Jeskyně Balcarka... 47 6. 11. Kateřinská jeskyně... 47 6. 12. Sloupsko-šošůvské jeskyně... 48 6. 13. Jeskyně Na Turoldu... 49 6. 14. Jeskyně Výpustek... 50 7. Propagace a novinka aplikace... 51 7. 1. Propagace... 51 7. 2. Aplikace Jeskyně České republiky... 52 8. Diskuze... 54 9. Závěr... 58 10. Resumé... 61 11. Literatura... 64

1. Úvod V současné době se stále více rozvíjí snaha nabídnout návštěvníkům krásy našeho podzemí. V České republice se nachází 14 zpřístupněných jeskyní, které nabízí návštěvníkům úchvatné podzemní prostory a nevšední zážitky. S rostoucím počtem turistů roste také počet zahraničních návštěvníků, kteří velmi rádi přijíždějí sami nebo s cestovní agenturou. Tři jeskyně se nacházejí velmi blízko polských hranic a jsou nepochybně velkým lákadlem pro polské turisty. To nám dokládají i nahlášené celkové počty návštěvníků. Polské cestovní agentury s oblibou přivážejí polské turisty do Moravského krasu a do nejznámější jeskyně v České republice a tou jsou Punkevní jeskyně s propastí Macochou. Některé agentury si přivážejí svého průvodce, který dokáže výklad v jednotlivých jeskyních přeložit. Stává se ale také, že jsou skupiny rozděleny nebo jejich průvodce neovládá dostatečně český jazyk a návštěvníci dlouhému textu nerozumí. Cílem mé bakalářské páce bylo oslovit Správu jeskyní České republiky a získat ucelenou představu o tom, jak jsou naše jeskyně připraveny na zahraniční turisty. V mém zájmu bylo prioritní zjištění informací o polských turistech. Správa jeskyní České republiky si dělá záznamy o všech zahraničních návštěvnících, které národnosti nejvíce do našeho podzemí přijíždějí a také, jaký je celkový počet návštěvníků. Snahou bylo získat statistiku celkového počtu návštěvníků každé zpřístupněné jeskyně od roku 2010 do roku 2015. Následné vyjmutí polských turistů a vyhodnocení, které jeskyně jsou nejfrekventovanější. Zdali Poláci navštěvují nejvíce nejbližší jeskyně, nebo zdali rádi navštěvují i vzdálenější zpřístupněné jeskyně. Některé jeskyně jsou zahraničními turisty preferovanější než jiné, přesto by měly všechny nabízet podobný standard služeb. Nabídku služeb si však jednotlivé provozy jeskyní vytvářejí samy. Texty překládají pro nejčastější turisty a většinou se jedná o anglický a německý jazyk. Dále se v některých jeskyních setkáme s ruským a polským jazykem. Většina průvodců dokáže provést návštěvníky i v jednom cizím jazyce. V některých jeskyních se setkáme s audioprůvodci nebo v nahrávkách na magnetofonech. Jeskyně, které jsou velmi navštěvované polskými návštěvníky, by měly nabízet polské texty s výkladem, a to buď v plné délce, nebo zkrácené. Pokud je k dispozici 1

audioprůvodce nebo nahrávky na magnetofonech, je vhodné, aby obsahovaly i polský jazyk. V některých jeskyních také mohou provázet průvodci, kteří polský jazyk ovládají a jsou schopni provést návštěvníky v polském jazyce. Pro svou práci jsem oslovila vedoucí všech čtrnácti zpřístupněných jeskyní a položila jim dotazy týkající se připravenosti na polské návštěvníky. Ve své práci jsem se zabývala zejména těmito otázkami: 1. Máte pro polské návštěvníky připraven text v polštině? 2. Je tento text plnou verzí, kterou říká průvodce v češtině nebo se jedná o zkrácenou verzi se základními informacemi? 3. Je schopen nějaký zaměstnanec provést prohlídku v polštině? 4. Chystáte se zavést nějaké novinky, jak uspokojit zahraniční návštěvníky? Během své dlouholeté průvodcovské praxe jsem nezaznamenala žádnou práci, která by souhrnně získala informace ze všech jeskyní o poskytovaných službách pro cizince. Docházelo pouze k dotazování jednotlivých vedoucích o celkové návštěvnosti nebo rozvoji cestovního ruchu. Také jsem se setkala s dotazováním návštěvníků, ale otázky zahrnovaly propagaci jeskyně, spokojenost návštěvníků, spokojenost s nabídkou gastronomických zařízení, geografická i demografická struktura respondentů a důvod návštěvy jeskyní. Respondenti však byli pouze české a slovenské národnosti. Pokud byly nějaké práce týkající se zahraničních turistů vytvořeny, jedná se pouze o interní sdělení v rámci Správy jeskyní České republiky. Ve své bakalářské práci bych ráda zhodnotila současný stav připravenosti všech zpřístupněných jeskyní. Pro práci jsem získala stanovisko všech vedoucích, popřípadě zástupce vedoucího jednotlivých jeskyní na výše zmíněné otázky. Po odevzdání dotazníků a získaných postřehů jsem také zhodnotila, zdali mohou mít nabízené služby vliv i na návštěvnost. Ze zkušeností jsem také vyjádřila svůj postřeh týkající se připravenosti zkušených i nezkušených průvodců. Také jsem se dozvěděla mnoho informací týkajících 2

se inovací, a zdali si jsou vědomi nějakých rezerv, kde by svoje služby pro zahraniční turisty mohli zlepšovat. Snahou každého provozu je, aby se návštěvníci o jeskyni něco zajímavého dozvěděli, aby se jim návštěva líbila, jeskyni doporučili a v budoucnu do ní a i do jiných jeskyní opět zavítali. Práce by také mohla poskytnout všem vedoucím celkový náhled na poskytované služby v jiných jeskyních, v čem jsou jiné jeskyně lepší, co nabízí a jestli by se do budoucna dalo ještě něco pro návštěvníky vylepšit. 3

2. Metodologie Cílem mé bakalářské práce je zjištění, jaké služby nabízejí jednotlivé provozy jeskyní pro polské návštěvníky. Zdali polským turistům zaměstnanci jeskyní poskytují dostatečné služby v podobě prohlídek v polštině, zapůjčení textu v polském jazyce nebo nahraný polský jazyk na audioprůvodcích. Možností, jak uspokojit návštěvníky, je mnoho. Lze očekávat, že jeskyně, které nejvíce navštěvují Poláci, budou pro ně nabízet nejlepší služby. V rámci své práce jsem pracovala s několika metodami, které mi pomohly uskutečnit sběr dat, analyzovat danou problematiku a vyhodnotit závěr. 2. 1. Metoda pozorování Jako první metodu jsem použila pozorování. Jedná se o klasickou metodu výzkumu, která je základní funkcí jiných metod. Při této metodě zkoumáme jevy, které nebyly ovlivněny ani vyvolány pozorovatelem. 1 Jedná se o systematický záměr, kdy je znám cíl pozorování a také může být tato metoda určena časově nebo počtem pozorování. V této metodě dochází k pozorování daných jevů, které jsou charakteristické pro dané odvětví. 2 Pro Správu jeskyní České republiky pracuji již od roku 2008. Navštívila jsem několik provozů, snažila se pochopit odlišnost přístupů k určitým věcem a také jsem měla příležitost provázet jeskyněmi nejen jednotlivé polské návštěvníky, ale i zájezdy z cestovních kanceláří. 1 JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů. Praha: Grada, 2012, s. 180. 2 Závěrečné práce metodika. Lorenc.info [online]. Miroslav Lorenc: 2007 2013 [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/metodika.html 4

2. 2. Analýza dat Jako další metodu jsem použila analýzu dat. Tato metoda rozebírá zkoumaný objekt na dílčí části podle předmětu badatelova zájmu. 3 V mém případě dané situace na jednotlivých provozech jeskyní. Analýza předpokládá, že je v každém jevu určitý systém a platí v něm dané zákonitosti fungování systému. Díky analýze lze odhalit různé procesy a vlastnosti jevů. Pomocí analýzy lze zjistit podstatu jevů a stanovit taktiku. Analýza nepochybně patří mezi nejzákladnější vědecké metody. 4 Pro svou práci jsem získala statistiku návštěvníků z let 2010 2015. Tyto soubory jsou v programu Excel. Každý rok je rozčleněn do 12 měsíců, do 45 zemí a do 14 měsíců. Máme proto možnost podrobně nahlédnout do konkrétní návštěvnosti libovolné jeskyně, které jeskyně jsou nejpreferovanější zahraničními turisty a jaké jeskyně jsou preferovány určitými národnostmi. Mým předmětem studia bylo zjistit, do kterých jeskyní přijíždějí polští turisté nejčastěji. Součástí souboru je také kompletní součet všech návštěvníků za daný rok. Pro svou analýzu jsem vyhodnotila návštěvnost polských turistů pro každý rok zvlášť. Z celkových dat jsem vyňala pouze polské turisty a hodnotu jsem vyjádřila procentuálně. To znamená, kolik procent z celkové návštěvnosti dané jeskyně tvoří polští návštěvníci. Pro snazší orientaci jsem vytvořila jednoduché grafy pro každý rok zvlášť. V rámci analýzy jednotlivých zpřístupněných jeskyní byly sepsány základní informace. U každé jeskyně je uvedeno umístění, dostupnost, výjimečnost, návštěvní doba a byl vytvořen krátký seznam dalších lákadel v okolí jeskyně, které by mohly přilákat nejen české, ale i polské turisty. U jednotlivých jeskyní je také uvedeno, které národnosti dané jeskyně navštěvují. 3 JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha: Portál, 2001, s. 21 24. 4 Závěrečné práce metodika. Lorenc.info [online]. Miroslav Lorenc: 2007 2013 [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/metodika.html 5

2. 3. Metoda dotazování Další metoda, která byla využita, je metoda dotazování. Všeobecně lze dotazování rozčlenit na ústní, písemné, elektronické a telefonické. Ústní rozhovor je ideální při zjišťování podrobnějších či interních záležitostí a lze snadno reagovat na odpovědi dotazovatele. Bohužel je tento typ dotazování časově a mnohdy i finančně náročný. 5 Telefonické dotazování je velmi podobné ústnímu dotazování a i tato metoda může být časově i finančně náročná. U všech forem dotazování musíme volit správnou formulaci položených otázek, které mohou ovlivnit zodpovídání následujících otázek. Při vytváření dotazů se zaměřujeme na to, zdali očekáváme otevřenou, nebo uzavřenou odpověď. V některých dotaznících nám postačí odpověď ano-ne. U jiných dotazů vyžadujeme komplexnější odpovědi. 6 Písemné dotazování je velmi rozšířené získávání informací pomocí dotazníku či ankety. Této formě dominuje rychlost, finanční nenáročnost a také při této formě nelze ovlivnit dotazovaného negativními či pozitivními vlivy. Při tvorbě dotazníku se přihlíží ke skutečnosti, že jedna odpověď může mít vliv i na další odpovědi. 7 V této formě lze nabídnout možnosti odpovědí nebo ponechat respondentovi možnost spontánní odpovědi. Nespornou nevýhodou je fakt, že nelze ovlivnit, kdo bude skutečným respondentem. Může odpovídat jiná cílová skupina, a proto mohou být výsledky zkreslené. Také mohou být odpovězeny nepravdivé informace. V této metodě musíme také očekávat, že návratnost dotazníků nebude stoprocentní. Elektronické dotazování získává v posledních letech na oblíbenosti. Nejčastěji jsou využívány emaily, čili elektronická pošta nebo ankety umístěné na speciálních internetových stránkách. Elektronickou formou lze vytvořit dotazník, rozeslat respondentům a program také dokáže sám vyhodnotit získané odpovědi. Tato forma je sice 5 Závěrečné práce metodika. Lorenc.info [online]. Miroslav Lorenc: 2007 2013 [cit. 15. 11. 2016]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/metodika.html 6 Tamtéž. 7 JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů, op. cit. s. 62. 6

velmi oblíbená, časově i finančně nenáročná, ale i zde nemáme stoprocentní jistotu, kdo takový dotazník skutečně vyplňoval. Tuto metodu jsem využila při získávání odpovědí od všech čtrnácti vedoucích každé jeskyně. Využívala jsem osobní, telefonické i elektronické dotazování. Každá forma měla svá specifika. V některých případech bylo elektronické dotazování dostatečné, ale setkala jsem se i s velmi stručnými odpověďmi. Všem vedoucím jsem položila stejné dotazy, které se týkaly polských návštěvníků. Na odpovědi sice šlo odpovědět ano-ne, ale většina respondentů mi poskytla mnohem více informací. V rámci dotazování mi také někteří respondenti uvedli své názory, zkušenosti a plány do budoucna. Všechny výše uvedené metody jsem zhodnotila a pomocí komparativní metody všechny jeskyně porovnala, vyňala jsem jeskyně s největší návštěvností polských návštěvníků a porovnala jejich služby nabízené zahraničním turistům. Komparativní metoda srovnává získané informace. Je základní metodou hodnocení a pro správnou komparaci je potřeba zajistit dostatečné množství předešlých dat, a to jak dotazování, tak i pozorování. 7

3. Speleologie Speleologie je obor, který se zabývá výzkumem jeskyní. Název je odvozen z řeckých slov spelaion (jeskyně) a logos (věda). Tento obor zahrnuje výzkum i průzkum. Výzkumem chápeme objevování jeskyní a získávání základních poznatků o krasových či pseudokrasových jevech. Speleologický výzkum zahrnuje terénní výzkum, průzkum prostor i velmi potřebnou dokumentaci jeskynních prostor. K získání těchto poznatků slouží biospeleologický, hydrogeologický, klimatický či jiný výzkum. 8 Průzkumem rozumíme souhrn všech činností v podzemí. Do průzkumu můžeme zařadit fyzický průstup, speleoalpinismus a speleopotápění. Tyto dvě činnosti jsou vysoce specifické. Speleoalpinismus zahrnuje činnost ve výškách, ve volných prostorech a překonávání vertikálních úseků pomocí lan a umělých pomůcek. 9 Rozvoj speleologie nastal ve 20. století, kdy vzrostl zájem o jeskyně a jejich objevování. Začaly se užívat technické prostředky a díky novým vymoženostem se objevily prostory, které by se doposud s původní technikou nedaly objevit. Významnou měrou se na výzkumech podílel Karel Absolon. Prof. Absolon se nesoustředil pouze na objevování, ale také se snažil jeskyně zpřístupnit veřejnosti, která by nepochybně přinesla kraji peníze a věhlas. Pojem zpřístupněná jeskyně se začal vyskytovat po zpřístupnění Punkevních jeskyní v roce 1909. Tímto termínem rozumíme jeskyni, která je opatřena chodníky a elektrickým osvětlením. Po vzoru Karla Absolona se vydali i badatelé v jiných krajích. Bohužel zpřístupňování jeskyní za každou cenu vedlo k narušení mikroklimatu v podzemí a docházelo i ke změnám hydrogeologických poměrů. Postupem času se jeskyně staly článkem řetězce cestovního ruchu. Jeskyně byly zpřístupňovány jednotlivci, obcemi nebo spolky. Po 2. světové válce tyto závazky převzal stát. 10 8 Co je to speleologie?. Česká speleologická společnost [on-line]. Česká speleologická společnost: 2014-2016. [cit. 30. 11. 2016]. Dostupné z: http://www.speleo.cz/co-je-to-speleologie 9 Tamtéž. 10 HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní. In: HROMAS, Jaroslav (ed.) a kol. Jeskyně. Edice Chráněná území ČR: Mackovčin P., Sedláčáček M. (eds.). Praha, Brno. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2009, s. 117 128. 8

Nejstarší známá písemná zmínka v českých zemích byla nalezena v Břetislavské donační listině Sázavskému klášteru z roku 1037. Již v 16. století byla doložena řada výzkumů v jeskyních a to hlavně díky nálezům kostí, které byly pokládány za zbytky draků nebo jednorožců. První výzkumy se soustředily na vykopávání kostí pro léčebné účinky. První krasový jev na topografické mapě vydané v Nizozemsku roku 1627 zaznamenal J. Á. Komenský, který nakreslil Hranickou propast. 11 3. 1. Speleoturistika Pod pojmem speleoturistika rozumíme turistiku na povrchu a v podzemí krasové nebo pseudokrasové oblasti a podobné činnosti související se speleologií a speleoalpinismem. 12 První turistické návštěvy mely svůj počátek v Moravském krasu. Současně s turizmem se rozvíjí i zpřístupňování jeskyní a jejich výzkum. V druhé polovině 17. století se návštěvníci přijíždějí podívat do jeskyně Výpustek, Kůlny, Starých skal a dalších jeskyní. Pro pohodlnější návštěvy významných turistů byly některé části jeskyně upraveny. Prostory se rozšiřovaly nebo se snižoval profil jeskyně pro lepší průchodnost. V 18. století na oblibě vzrostly Býčí skála, Mariánská jeskyně, Ochozská či Císařská jeskyně. V roce 1804 navštívil císař s císařovnou Terezií jeskyni, kterou dal kníže Hugo Salm pojmenovat jako Císařskou jeskyni. Již tehdy byla jeskyně kvůli návštěvě honorace opatřena schody a dvojitým zábradlím. Tento významný pár také navštívil jeskyni Býčí skála, kde byla do zdi vytesána poznámka o návštěvě v roce 1804.. 13 11 HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní, op. cit. s. 117 128. 12 Sekce speleoturistiky. Klub českých turistů [on-line]. [cit. 30. 11. 2016]. Dostupné z: http://speleo.kct.sweb.cz/index.htm 13 HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní, op. cit. s. 117 128. 9

4. Přehled zpřístupněných jeskyní Jeskyně jsou dle 10 zákona č.114/1992 Sb. podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich. 14 Jeskyně můžeme definovat: Jeskyně je podzemní dutina vzniklá přírodními procesy, která je částečně nebo zcela obklopena mateční horninou. Za jeskyni se ve speleologickém slova smyslu považuje dutina, která má rozměry větší, než jsou míry dospělého člověka, popř. její rozměry dovolují člověku ji prolézt. V některých zemích za jeskyni považují dutinu průleznou pro člověka, ale delší než 5 nebo 10 metrů. 15 Podzemní prostory vznikají rozpouštěním hornin, zvětráváním, erozí, sesuvy nebo i řícením. Jeskynní prostředí vytváří specifické podmínky pro krasový ekosystém, který je velmi křehký, obzvláště při zásazích z vnějšího prostředí, tedy lidmi. Mezi laickou veřejností je význam jeskyní zcela nedoceněn. Jeskyně dokládají informace o geologické stavbě a vývoji, o vývoji mnoha druhů rostlin a živočichů a nepochybně také o vzniku a vývoji člověka a jeho kultury. Jeskyně si v sobě uchovávají informace, které byly z povrchu po staletí zcela přepsány, ne-li vymazány. 16 Krasové a nekrasové oblasti se od sebe velmi liší, přesto jsou velmi provázány a jsou na sobě závislé. Poškození jedné oblasti se negativně podepíše na fungování druhé oblasti. Je potřeba si uvědomit, že krasové oblasti jsou nejcitlivějším krajinným systémem vůbec. Již tak velmi křehká rovnováha je zásahem člověka narušována, proto se velmi dbá i na ochranu tohoto prostředí. 17 14 Zákon č. 114/1992 Sb., Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů. 19. 2. 1992. op. cit. 15 BOSÁK, Pavel. Kras, pseudokras a jeskyně. In: HROMAS, Jaroslav (ed.) a kol. Jeskyně. Edice Chráněná území ČR: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.). Praha, Brno. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2009, op. cit., s. 13 22. 16 Ochrana jeskyní a krasových útvarů v České republice. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 11. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/sprava/pece-ojeskyne/ochrana-jeskyni/ 17 MUSIL, Rudolf. Specifičnost a výjimečnost Moravského krasu. In: Moravský kras labyrinty poznání. Adamov: GEO program, 1993, s. 19 24. 10

Všechny níže uváděné jeskyně se nacházejí v chráněných územích, která byla vytvářena od první poloviny 20. století. Od roku 1991 byly všechny zpřístupněné jeskyně začleněny do Českého ústavu ochrany přírody. Roku 1995 byl ústav reorganizován na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, která stanovuje základní parametry ochrany jejich zkoumání, zabezpečení, povoluje a určuje rozsah bádání a to vše ve spolupráci se skupinami amatérských jeskyňářů. Roku 2006 byla zřízena Správa jeskyní České republiky, která je samostatná a spadá přímo pod Ministerstvo životního prostředí. Správa jeskyní má ve své správě všechny veřejnosti zpřístupněné jeskyně, jejich ochranu, průzkum, turistický provoz a další. Spolupracuje s Českou speleologickou společností, řídí báňsko-technické zajišťování, zajišťuje technické úpravy a rekonstrukce. 18 V České republice se k roku 2016 nachází 14 zpřístupněných jeskyní, které se návštěvníkům otevírají buď celoročně, nebo jen část roku (obr. 1.). Jeskyně nabízejí široké spektrum úkazů, monumentální prostory, nádherné krápníkové výzdoby, podzemní jezera a plavbu po podzemní říčce Punkvě. Mnohé jeskyně jsou také významnými archeologickými i paleontologickými lokalitami. Obr. 1.: Mapa zpřístupněných jeskyní v České republice, staženo z www.caves.cz 20. 11. 2016 O každé jeskyni jsou napsány základní informace o umístění, vzdálenost ke známému městu a další významná turistická místa v okolí jeskyně. Dále je také uváděna 18 HROMAS, Jaroslav, SLEZÁK, Ladislav a KUČERA, Bohumil. Poznávání, využívání a ochrana jeskyní, op. cit. s. 117 128. 11

charakteristika jednotlivých jeskyní, čím jsou výjimečné od ostatních, a provozní doba, kdy je během roku jeskyně otevřena návštěvníkům. Všechny informace o jeskyních jsou platné k datu 1. 1. 2016. 19 4. 1. Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně (49.9160911N, 14.0692567E) se nacházejí nedaleko Prahy, a to 7 km jižně od města Beroun ve Středočeském kraji. Jeskyně jsou v blízkosti dálnice, 30 minut jízdou autem z hlavního města. Nejjednodušší cesta je samozřejmě autem až na parkoviště kousek od vstupu. Pěší turistikou je dostupná po žluté značce. A sice od Havlíčkova Mlýna, kde turista musí překonat pěšky vzdálenost přes dva kilometry a cesta trvá asi hodinu. Nebo využívá trasu z vesnice Tobolka, která trvá přibližně hodinu a je třeba ujít tři kilometry. Jeskyně patří do chráněné krajinné oblasti Český kras. V blízkém okolí mohou návštěvníky lákat také královské hrady Křivoklát a Karlštejn s nádhernou okolní přírodou. Lze také doporučit návštěvu obce Tetín. Nejstarší české pověsti patří zčásti právě sem a i historie národního obrození zde má své místo. Návštěvníkům jsou v okolí nabídnuty také dvě naučné stezky, a to Zlatý kůň a Koněpruské jeskyně Borek. 20 Koněpruské jeskyně jsou největším jeskynním systémem v Čechách. Jsou proslulé svojí krásnou krápníkovou výzdobou. Můžeme zde nalézt torzo největšího krápníku v Čechách. Návštěvníky také může lákat tajná penězokazecká díla z 15. století, tzv. Mincovna, která je představena na konci prohlídky. Tyto jeskyně také patří mezi významné paleontologické, archeologické a mineralogické lokality. 21 19 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 20 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=14.0692030&y=49.9158964&z=15&l=0&source=base&id=1834407&q=mik ulov 21 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky. Průhonice: SJ ČR, 2013, s. 36 47. 12

Jeskyně byly objeveny roku 1950 a zpřístupněny v roce 1959. Od roku 1972 jsou národní přírodní památkou. Délka jeskyní je cca 2 kilometry, ale pro návštěvníky je zpřístupněno 630 metrů a prohlídka trvá asi jednu hodinu. 22 Koněpruské jeskyně jsou návštěvníkům otevřeny každý den od dubna do října, v listopadu pouze ve všední dny. Po zbytek roku jsou jeskyně návštěvníkům uzavřeny. 23 Jeskyně jsou velmi populární mezi českými návštěvníky. Mezi zahraniční turisty nejčastěji řadíme Holanďany, Dány, Němce a Slováky. 4. 2. Bozkovské dolomitové jeskyně Bozkovské dolomitové jeskyně (50.6476303N, 15.3386011E) se nacházejí v Podkrkonoší 8 km severně od města Semily v Libereckém kraji. Jeskyně jsou dostupné ze dvou směrů. Pěší turista se může vydat po modré značce z obce Bohuňovsko směrem na jihovýchod. Vzdálenost k jeskyním činí cca 1,6 km a při pozvolném stoupání lze být na místě asi za půl hodiny. Příjezd autem je situován ze směru od obce Bozkov. Parkovat lze nejsnáze v obci na parkovišti a zbylou část cesty (cca 600 m) dojít pěšky po modré turistické značce. Díky své poloze jsou velmi dobře dostupné pro návštěvníky Krkonoš a Jizerských hor. Jeskyně se nachází necelých 40 km od Szklarské Poręby, velmi známého, turisticky vyhledávaného místa polských turistů. 24 Po prohlídce jeskyní lze doporučit procházku naučnou stezkou v krasovém území údolím říčky Vošmendy. Má délku 6 km a lze na ni po chvilce dojít z parkoviště v obci Bozkov. Stezka na deseti zastávkách seznamuje s jeskyněmi, zvířenou, květenou a obcí Bozkov. Zájemci o lezení po skalách mají možnost využít zajištěnou lezeckou cestu 22 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 23 Koněpruské jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/konepurske-jeskyne/ 24 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=15.3348890&y=50.6437898&z=14&l=0&source=muni&id=2704 13

(obtížnost 5) Via ferrata Vodní brána (50.6153567N, 15.3086128E) u obce Bítouchov. Je třeba jít po modré turistické značce směrem na západ. 25 Jeskyně nabízí turistům největší jeskynní systém v dolomitech s největším podzemním jezerem v Čechách. Jsou známy svou velmi netypickou výzdobou stěn. Jako jediné jeskyně v České republice byly vytvořeny v dolomitech a díky této hornině byly na stěnách vytvořeny výrazné struktury a skalní kulisy. Vyskytují se zde i rozmanité formy krápníků a sintrových náteků. Díky využití trvale umístěné UV lampy mohou návštěvníci spatřit luminiscenci krápníků. Spodní patra jsou trvale zaplavena podzemní krasovou vodou. 26 K objevení jeskyní došlo roku 1947. Další významnější objevy byly učiněny o deset let později. Zpřístupnění těchto jeskyní proběhlo v roce 1969 a roku 1999 se staly národní přírodní rezervací Bozkovské dolomitové jeskyně. 27 Jeskyně mohou turisté navštívit celoročně. Délka jeskyní je přes jeden kilometr, ovšem zpřístupněná prohlídková trasa je v délce 350 metrů. Prohlídka trvá asi 45 minut. Od úterý do pátku jsou jeskyně otevřeny celoročně. Provozní dny sobota až pondělí jsou během roku proměnlivé. Pro velký zájem turistů je doporučeno si termín prohlídky předem rezervovat. Tyto jeskyně jsou velmi oblíbené mezi zahraničními turisty. Nejpočetnější zahraniční skupiny přijíždějí z Polska, Německa, Holandska a Dánska. 28 4. 3. Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně (49.4295586N, 14.8334547E) je situována 6 km severovýchodně od obce Chýnov a přibližně 18 km od Tábora v Jihočeském kraji. V okolí jeskyně se nachází několik přírodních rezervací a také národních přírodních památek. Nedaleko se nachází město Pelhřimov, které stejně jako město Tábor nabízí návštěvníkům řadu 25 Tamtéž. 26 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 24 35. 27 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 28 Bozkovské dolomitové jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://www.caves.cz/cz/jeskyne/bozkovske-dolomitove-jeskyne/ 14

historických památek. K jeskyni se lze dostat z několika směrů. Z obce Chýnov od železniční stanice po modré značce tři kilometry na severovýchod a necelou hodinu cesty. Další možností je cesta z obce Dolní Hořice pěšky po modré značce směr jihozápad. 29 Na jih od Chýnova lze navštívit zříceninu hradu Choustník (49.3321578N, 14.8455661E), jehož věž se užívá jako rozhledna. Vstup je zpoplatněn a otevřeno je dle roční doby, v letních měsících každý den. Několik kilometrů na západ od Choustníku lze nalézt ještě jednu rozhlednu, a sice Čermákův vrch ( 49.3259069N, 14.7865897E). 30 Chýnovská jeskyně, objevená roku 1863, je první zpřístupněnou jeskyní v České republice, a to již od roku 1868. Je také největší českou jeskyní v krystalických vápencích. Pro návštěvníky zůstalo zachováno původní kamenné schodiště a také dřevěná zábradlí. V této jeskyni se nedočkáme klasické krápníkové výzdoby, ale jako na jediném místě zde můžeme spatřit nádherné barevné pruhy mramorů, které se střídají s tmavým minerálem amfibolem. Jeskyně také nabízí úchvatný pohled a strmý průběh podzemních prostor. 31 Chýnovská jeskyně je od roku 1949 národní přírodní památkou. Délka objevených jeskynních prostor je asi 1400 metrů a z toho je zpřístupněno cca 280 metrů. Prohlídka trvá asi 40 minut. 32 Jeskyně je otevřena od dubna do října, a sice každý den mimo pondělí. Jeskyně je oblíbená spíše mezi českými návštěvníky. 33 Zahraniční návštěvníci do této jeskyně přijíždějí pouze ojediněle, většinou Němci a Holanďané. 29 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=14.8021319&y=49.4090115&z=13&source=base&id=1713149&q=bozkov 30 Tamtéž. 31 ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky. Praha: Academia, 2010, s. 72 77. 32 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf 33 Chýnovská jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/chynovska-jeskyne/ 15

4. 4. Zbrašovské aragonitové jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně (49.5316606N, 17.7457936E) se nacházejí v údolí řeky Bečvy v Teplicích nad Bečvou. Od města Hranice je dělí vzdálenost 2 km a necelých 40 km od krajského města Olomouc. Tyto jeskyně jsou situovány poblíž dálnice D1 Brno - Ostrava. Blízké okolí nabízí návštěvníkům Hranickou propast, nejhlubší zatopenou jeskyni na světě s hloubkou 404 metrů a vědomím, že nebylo dosaženo dno. Suchá část je hluboká 39,5 metrů a celková hloubka propasti tak činí 473,5 metrů. Lipník nad Bečvou je lázeňským městečkem. Nachází se zde mnoho pramenů, sanatoria i lázeňský dům. Poblíž se nachází naučná stezka Hůrka, která vede kolem Hranické propasti, vyhlídky Svrčov a vyhlídky U Sv. Jana. 34 Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou unikátním systémem evropského významu. Jedná se o jediné jeskyně hydrotermálního původu. V těchto jeskyních se snoubí působení atmosférických vod s působením teplých minerálních vod, které vystupují z velkých hloubek. Díky tomuto jevu se vytváří neobvyklý minerál aragonit, gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky, které mohou návštěvníkům připomínat koblihy. Tyto jeskyně se od ostatních jeskyní v České republice liší nejen teplotou, ale také zvýšeným obsahem oxidu uhličitého v ovzduší. Teplota se zde pohybuje po celý rok kolem 14 C, díky tomu jsou nejteplejšími jeskyněmi v republice. Průměrná teplota v ostatních jeskyních je 8 ºC. Oxid uhličitý se vzhledem ke svým vlastnostem nachází v nejnižších částech jeskyní, kde vytváří plynová jezera. V nejnižších částech se koncentrace blíží 100 %. 35 Jeskyně byly objeveny na přelomu let 1912/1913 a zpřístupněny v roce 1926. Od roku 2003 jsou vyhlášeny národní přírodní památkou. Celková délka jeskyní je přibližně 1,5 kilometru. Zpřístupněno je 375 metrů a prohlídka trvá asi 50 minut. 36 V únoru a březnu jsou jeskyně otevřeny pouze ve všední den. Od dubna do října se návštěvníci mohou do jeskyní podívat každý den mimo pondělí a v listopadu a prosinci je návštěvníkům umožněn 34 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=17.7457858&y=49.5314573&z=17&source=base&id=1712634&q=ch%c3% BDnov 35 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 196 207. 36 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 16

vstup pouze po předchozí domluvě a v minimálním počtu deseti osob. 37 Zahraniční návštěvníci do těchto jeskyní přijíždějí ve velmi malé míře a mezi nejpočetnější cizince patří Poláci a Slováci. 4. 5. Javoříčské jeskyně Javoříčské jeskyně (49.6706414N, 16.9139558E) leží v Bouzovské vrchovině na Olomoucku. Jeskyně jsou vzdáleny od Mohelnice přibližně 20 km jihovýchodním směrem. V blízkosti jeskyní se nachází hrad Bouzov, městečko Loštice, poblíž se také nacházejí další jeskyně, a sice Mladečské jeskyně. Přibližně 30 km od jeskyní se nachází město Olomouc, které skýtá mnoho turistických míst. Od jeskyní vede naučná stezka Špraněk, která turisty zavede také na zříceninu hradu Branky. 38 Javoříčské jeskyně jsou největším jeskynním systémem severní části Moravy. Jeskyně se pyšní mohutnými dómy a chodbami s bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Obrovským lákadlem je i 11 metrů vysoká kaskáda sintrových náteků. Jeskyně jsou největším zimovištěm netopýrů a vápenců. 39 Jeskyně byly objeveny v roce 1938 a v témže roce proběhlo i jejich první zpřístupnění. Další významné objevy se uskutečnily v roce 1958 a druhé zpřístupnění v roce 1961. Od roku 1949 jsou jeskyně v národní přírodní rezervaci Špraněk. Celková délka jeskyní je 6 kilometrů a návštěvníkům je zpřístupněno 790 metrů. Prohlídka trvá přibližně jednu hodinu. 40 Jeskyně jsou návštěvníkům otevřeny téměř po celý rok. Pouze v prosinci jsou 37 Zbrašovské aragonitové jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/zbrasovske-aragonitove-jeskyne/ 38 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.9139722&y=49.6701875&z=17&l=0&source=base&id=1839151 39 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 148 159. 40 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 17

jeskyně uzavřeny. 41 Do těchto jeskyní přijíždí ze zahraničních turistů nejčastěji Poláci, Slováci, Rusové a Němci. 4. 6. Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně (49.7066439N, 17.0164375E) se nacházejí v Olomouckém kraji západně od obce Mladeč blízko Litovle, přibližně 20 km od Olomouce. Obec Mladeč je položena vedle dálnice D35 spojující Olomouc a Mohelnici. Jsou proto velmi snadno dostupné pro návštěvníky přijíždějící z obou směrů. V blízkosti se nachází Javoříčské jeskyně, zámek Nové Zámky, hrad Bouzov, proslulé Loštice se svými olomouckými tvarůžky a další atraktivní místa. Celé okolí jeskyní patří od roku 1993 do národní přírodní památky Třešín v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Od jeskyní také vychází naučná stezka Třešín. 42 Mladečské jeskyně se vyznačují svým členitým labyrintem chodeb, vysokými komíny, puklinami, bohatou krápníkovou výzdobou a blokovými závaly. Ačkoli jsou jeskyně horizontálního rázu, jsou zde k vidění strmé chodby spadající pod hladinu podzemní vody. 43 Tyto jeskyně se pyšní svými archeologickými nálezy. Nálezy jsou světového významu, jelikož se zde nachází nejstarší, nejsevernější a největší sídliště kromaňonců v Evropě. Jejich výskyt se zde datuje na období před 31 tisíci lety. Návštěvníci během prohlídky navštíví i archeologickou expozici. 44 Jeskyně byly objeveny roku 1826 a zpřístupněny v roce 1911. Jeskyně jsou dlouhé 1250 metrů a z toho je návštěvníkům zpřístupněno pouze 330 metrů. V podzemí stráví lidé 41 Javoříčské jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/javoricske-jeskyne/ 42 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=17.0161748&y=49.7063703&z=17&l=0&source=base&id=1717244&q=j avo%c5%99%c3%ad%c4%8dsk%c3%a9%20jeskyn%c4%9b 43 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 160 171. 44 ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky, op. cit. s. 116 119. 18

asi 45 minut. 45 Jeskyně je možno navštívit od dubna do října od úterý do pátku. V ostatní měsíce, vyjma prosinec, je možno jeskyně navštívit po předchozí domluvě. 46 Do Mladečských jeskyní přijíždí obecně málo zahraničních turistů. Mezi nejčastější návštěvníky patří Poláci a Slováci. 4. 7. Jeskyně Na Pomezí Jeskyně Na Pomezí (50.2458036N, 17.1385431E) se nacházejí v příhraniční oblasti na pomezí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor v obci Lipová-lázně v Olomouckém kraji. Lokalita se nachází 5 km severovýchodně od města Jeseník a 26 km jižně od hraničního přechodu Bílý potok Paczków. Jeskyně jsou velmi dobře situačně umístěny, leží přímo u hlavní cesty. V blízkém okolí se nacházejí dvě naučné stezky, Schroth Priessnitz a Krajem Rychlebských hor. Poblíž jsou velmi atraktivní místa, která lákají nejen polské návštěvníky. Z české strany patří mezi nejznámější místa nejvyšší hora Jeseníků Praděd, přečerpávací vodní elektrárna Dolní Stráně, město Jeseník, národní přírodní památka Rejvíz a řada dalších turisticky atraktivních míst. V zimním období láká návštěvníky značná možnost lyžařského vyžití a v letním období nepochybně turistika. Oblast nabízí mnoho turistických stezek i cyklostezek. Z polské strany jsou pro návštěvníky velkým lákadlem zlaté doly ve Zlatém Stoku a také město Nysa s uměle vytvořenými vodními nádržemi. 47 Jeskyně Na Pomezí se mohou pyšnit největším jeskynním systémem v krystalických vápencích čili mramorech v České republice. Návštěvník může v jeskyních vidět krásné 45 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 46 Mladečské jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/mladecske-jeskyne/ 47 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=17.1383062&y=50.2456006&z=17&l=0&source=base&id=1913568&q=mla de%c4%8dsk%c3%a9%20jeskyn%c4%9b 19

dómy pokryté bělostnými nátekovými útvary, kaskádami a také bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Chodby jsou úzkého, ale vysokého charakteru. 48 První objevy byly učiněny roku 1936 a druhé roku 1949. Jeskyně byly zpřístupněny v roce 1950 a od roku 1965 jsou národní přírodní památkou. Celý systém Jeskyně Na Pomezí Liščí díra je dlouhý 1870 metrů. Z toho je zpřístupněno návštěvníkům pouze 450 metrů. Prohlídka trvá asi 45 minut. 49 Jeskyně jsou návštěvníkům otevřeny celoročně. Od dubna do října jsou jeskyně otevřeny od úterý do neděle. O prázdninách se mohou návštěvníci podívat do jeskyní i v pondělí. Od listopadu do března jsou jeskyně otevřeny po domluvě. Jeskyně Na Pomezí jsou velkým lákadlem nejen pro české návštěvníky, ale velké oblibě se těší i mezi zahraničními turisty. Nejčastěji do těchto jeskyní přijíždějí Poláci, Němci a Slováci. 50 4. 8. Jeskyně Na Špičáku Jeskyně Na Špičáku (50.2835244N, 17.2498011E) je umístěna v obci Písečná, 9 km severozápadně od města Jeseník. Jeskyně se nachází blízko polských hranic, konkrétně 15 km od města Glucholazy a návštěvníci jedoucí do Jeseníků velmi často využívají i možnost navštívit tuto jeskyni a velmi blízké Jeskyně Na Pomezí. V okolí se nacházejí turistické stezky, národní přírodní rezervace Rejvíz, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku Praděd a další turisticky významná místa. 51 Jeskyně Na Špičáku je charakterizována dlouhým labyrintem chodeb a puklin. Díky výraznému ovlivnění ledovcovými vodami má tato jeskyně velmi specifický srdcový tvar 48 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 172 183. 49 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 50 Jeskyně Na Pomezí. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-pomezi/ 51 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=17.2498491&y=50.2834313&z=17&source=base&id=1712633&q =Jeskyn%C4%9B%20Na%20Pomez%C3%AD 20

chodeb. Jeskyně se také může chlubit nejstarší písemně doloženou zmínkou o jeskyních ve střední Evropě a nejstaršími historickými nápisy v České republice. 52 Jeskyně byla objevena již před rokem 1430 a první zpřístupnění se uskutečnilo v roce 1885. Opětovné zpřístupnění proběhlo v roce 1955. Od roku 1994 je jeskyně bezbariérová. V roce 1965 byla prohlášena za národní přírodní památku. Celková délka jeskyně činí 410 metrů, zpřístupněno návštěvníkům je 220 m a prohlídka trvá asi půl hodiny. 53 Jeskyně je otevřena pouze od dubna do října. Jeskyni nejvíce navštěvují čeští a polští návštěvníci. 54 4. 9. Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně (49.3707128N, 16.7260575E) se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Moravský kras, přibližně 13 km východně od města Blansko a 30 km od krajského města Brno. Přístup k Punkevním jeskyním je ze tří stran, ale ani z jedné strany nelze k jeskyním přijet automobilem nebo autobusem. Návštěvníci mohou zanechat své automobily na parkovišti na Skalním mlýně, informačním místě, které je vzdáleno 2 km od jeskyně. Dále mohou jít návštěvníci pěšky po naučné stezce Macocha. Také je jim k dispozici vláček, který je dopraví přímo před jeskyni. Další parkoviště se nachází u horního můstku u propasti Macocha. Návštěvníci mohou využít lanovou dráhu, která vede téměř před jeskyně nebo jít pěšky 1,5 km po naučné stezce Macocha do údolí. Cesta zabere přibližně 40 minut. Poslední možností, jak přijít k jeskyním, je z obce Sloup. 52 ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky, op. cit. s. 112-115. 53 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2 014.pdf 54 Jeskyně Na Špičáku. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-spicaku/ 21

Nejčastěji návštěvníci využívají červenou turistickou trasu, která vede malebným údolím Pustého žlebu. Návštěvníkům trasa trvá přibližně hodinu a půl. 55 V okolí se nacházejí jeskyně Kateřinská, Balcarka a Sloupsko-šošůvské jeskyně. Návštěvníci často využijí této vzájemné blízkosti a minimálně jednu další jeskyni navštíví také. Všechny čtyři jeskyně se nacházejí v severní části Moravského krasu. V těsné blízkosti se návštěvníci mohou podívat na propast Macocha, a to ze dvou vyhlídkových můstků. 56 Punkevní jeskyně jsou nepochybně nejznámější a nejnavštěvovanější jeskyně v České republice. Prohlídka zahrnuje dvě části, a sice suchou část jeskyně a atraktivní plavbu po říčce Punkvě. Při zvýšených vodních stavech se může stát, že návštěvníkům bude nabídnuta zkrácená vodní plavba nebo prohlídka bez vodní plavby. Jeskyně nabízí návštěvníkům úchvatné podzemní prostory, krápníkovou výzdobu, sintrové náteky, vysoké komíny a nepochybně také návštěvu dna propasti Macocha. Největším lákadlem pro návštěvníky již mnoho let zůstává téměř půlkilometrová plavba po podzemní říčce Punkvě. Propast je hluboká 138,5 metrů, a to od povrchu na hladinu Dolního jezírka. Až na dno bylo změřeno úchvatných 187,5 metrů. 57 Jeskyně byly objeveny roku 1909 a zpřístupněny rok poté. Od roku 1933 jsou národní přírodní rezervací. Délka jeskyní je 4750 metrů, ale zpřístupněno bylo návštěvníkům pouze 1290 metrů. A z toho je vodní plavba dlouhá 440 metrů. Doba prohlídky činí asi jednu hodinu. 58 Punkevní jeskyně jsou návštěvníkům otevřeny celoročně. Do jeskyně přijíždí každým rokem obrovské množství turistů. 59 Mezi nejpočetnější zahraniční návštěvníky patří Poláci, Slováci, Rusové, Němci, Britové, Tchajwanci, Maďaři, Rakušané, Litevci a Lotyši. Tyto jeskyně jsou bezpochyby nejznámějšími jeskyněmi v České republice. 55 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.7259553&y=49.3704339&z=17&source=base&id=1703446&q =Jeskyn%C4%9B%20Na%20%C5%A0pi%C4%8D%C3%A1ku 56 Tamtéž. 57 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 72 83 58 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf 59 Punkevní jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/punkevni-jeskyne/ 22

4. 10. Jeskyně Balcarka Jeskyně Balcarka (49.3764972N, 16.7579867E) se nachází v severní části chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jihozápadně od obce Ostrov u Macochy v Jihomoravském kraji. Obec se nachází 12 km od města Blansko a necelých 30 km od města Brno. Jeskyně s parkovištěm leží přímo u cesty. Nedaleko obce se nacházejí další jeskyně, lanový park Velká Dohoda, který nabízí adrenalinovou zábavu na dně bývalého kamenolomu či rybník Olšovec v Jedovnicích. 60 Jeskyně Balcarka je známá svou spletitostí chodeb, dómů, puklin a krápníkovou výzdobou. Krápníková výzdoba je velmi krásná, bohatá, barevná a rozhodně patří mezi nejkrásnější v Moravském krasu. Její barevnost se pohybuje od krásné bílé, díky čistým krystalům kalcitu, až do několika odstínů žluté, díky oxidu trojmocného železa, který sintrové náteky zbarvil. Jeskyně je také velmi známá díky svým archeologickým a paleontologickým nálezům, mezi něž patří nálezy koster živočichů z poslední doby ledové nebo několik ohnišť a nástrojů po činnosti člověka. Podzemní bludiště chodeb, puklin a dómů je vytvořeno ve dvou patrech. Vstupní portál jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. 61 Jeskyně byla objevena v roce 1923 a první zpřístupnění bylo již v roce 1926 a druhé roku 1935. Třetí zpřístupnění proběhlo v roce 1949. Roku 1998 se stala přírodní rezervací. Celková délka jeskyně je 1150 metrů, ale návštěvníkům bylo zpřístupněno pouze 650 metrů. Prohlídka trvá asi jednu hodinu. 62 Jeskyně je otevřena od března do listopadu. V letech 2007 2009 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celé jeskyně. 63 Do této jeskyně přijíždí i mnoho návštěvníků z Polska, Slovenska či Ruska. 60 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.7580368&y=49.3762856&z=17&source=base&id=1712626&q =Punkevn%C3%AD%20jeskyn%C4%9B 61 ZAJÍČEK, Petr. Jeskyně České republiky, op. cit. s. 194 201. 62 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf 63 Jeskyně Balcarka. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-balcarka/ 23

4. 11. Kateřinská jeskyně Kateřinská jeskyně (49.3607075N, 16.7102861E) se nachází v severní části Moravského krasu 6 km východně od města Blansko a 30 od města Brno. Dostupnost Kateřinské jeskyně je ze Skalního mlýna, kde se nachází první parkoviště, druhé je vedle jeskyně. Další možností, jak se dostat k jeskyni, je využití naučné stezky Macocha přímo z horního můstku nebo turistickou trasou Suchým žlebem z rozcestí pod obcí Vilémovice. 64 V těsné blízkosti se nachází nově vybudovaný Dům přírody, který nabízí vyžití, jak pro dospělé, tak děti, Skalní mlýn, Punkevní jeskyně a propast Macocha. Poblíž se také nacházejí další dvě jeskyně, a to Balcarka a Sloupsko-šošůvské jeskyně. 65 Kateřinská jeskyně je známá svými dvěma zřícenými dómy, které uchvátí každého návštěvníka. Hlavní dóm je největší veřejnosti zpřístupněnou přírodní podzemní prostorou v České republice. Dalším lákadlem pro návštěvníky je krápníková výzdoba, která je zde zastoupena úzkými, ale až 4 metry vysokými hůlkovými krápníky. 66 Jeskyně byla objevena roku 1909 a veřejnosti zpřístupněna v roce 1910. Od roku 1933 je národní přírodní rezervací. Jeskyně je dlouhá 950 metrů a návštěvníkům je zpřístupněno 420 metrů. Doba prohlídky je asi 40 minut. 67 Kateřinskou jeskyni je možné navštívit od března do listopadu. Do jeskyně přijíždějí návštěvníci z celého světa, a to i díky blízkým Punkevním jeskyním. 68 Mezi nejčastější návštěvníky se řadí Poláci, Slováci, Rusové, Tchajwanci, Britové, Němci a Holanďané. 64 Mapy.cz, Seznam.cz, a. s. [on-line]. OpenStreetMap. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: https://mapy.cz/turisticka?x=16.7102510&y=49.3604978&z=17&source=base&id=1712628&q =Jeskyn%C4%9B%20Balcarka 65 Tamtéž. 66 ZAJÍČEK, Petr, HROMAS, Jaroslav a kol. Zpřístupněné jeskyně České republiky, op. cit. s. 94 105. 67 Údaje o zpřístupněných jeskyních ČR. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR. [cit. 11. 10. 2016]. Dostupné z: http://caves.cz/editor_files/file/opj/ouhrabka/udaje_o_jeskynich_tab_2014.pdf 68 Kateřinská jeskyně. Správa jeskyní České republiky [on-line]. Copyright Správa jeskyní ČR [cit. 11. 10.2016]. Dostupné z: http://caves.cz/cz/jeskyne/katerinska-jeskyne/ 24