POKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ Příloha dokumentu Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků. Obsah PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU V ANGLIČTINĚ... 2 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ Z PROSPĚCHU Z NĚMECKÉHO JAZYKA A KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE... 3 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU VE FRANCOUZŠTINĚ... 4 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 5 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU ZE SEMINÁŘE LATINY... 6 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z BIOLOGIE... 7 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z BIOLOGIE (EKOLOGIE) VE 4. ROČNÍKU... 7 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z GEOLOGIE... 8 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z BIOLOGICKÉHO SEMINÁŘE... 9 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z CHEMIE... 10 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z LABORATORNÍCH CVIČENÍ... 11 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ ZE ZEMĚPISU... 12 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ SEMINÁŘE ZE ZEMĚPISU VE 4. ROČNÍKU... 13 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ SEMINÁŘE ZE ZEMĚPISU VE 3. ROČNÍKU... 14 STANOVENÍ POLOLETNÍHO A VÝROČNÍHO PROSPĚCHU V MATEMATICE... 15 STANOVENÍ POLOLETNÍHO A VÝROČNÍHO PROSPĚCHU V INFORMATICE... 16 STANOVENÍ POLOLETNÍHO A VÝROČNÍHO PROSPĚCHU V PŘEDMĚTU DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE... 16 STANOVENÍ POLOLETNÍHO A VÝROČNÍHO PROSPĚCHU V SEMINÁŘI Z INFORMATIKY... 16 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ V PŘEDMĚTU FYZIKA... 17 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ V PŘEDMĚTU SEMINÁŘ Z FYZIKY... 17 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ Z DĚJEPISU A DĚJEPISNÉHO SEMINÁŘE... 18 PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ ŽÁKŮ Z OBČANSKÉ VÝCHOVY, OBČANSKÉHO ZÁKLAD A SPOLEČENSKO VĚDNÍHO SEMINÁŘE... 19 PODKLADY PRO HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z TĚLESNÉ VÝCHOVY... 20 PODKLADY PRO HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z VÝTVARNÉ A HUDEBNÍ VÝCHOVY... 21
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU V ANGLIČTINĚ Anglický jazyk 1. Minimální počet zkoušení (povinný počet známek pro učitele): a. 4 hodiny týdně: 8 známek, b. 3 hodiny týdně: 6 známek, c. 2 hodiny týdně: 4 známky, d. 1 hodina týdně: 2 známky. 2. Pro klasifikaci žáka dále platí toto pravidlo: Pro klasifikaci nesmí studentovi chybět více než 30% známek z počtu známek, které má vyučující. 3. Podklady musí vždy obsahovat min. 1 ústní zkoušení. 4. Další podklady pro hodnocení: domácí příprava, práce v hodině, přístup k předmětu 5. Hodnocení prospěchu není pouze aritmetickým průměrem známek. Známky mají různou váhu dle obsahu a náročnosti zkoušení. Konverzace v anglickém jazyce 1. Minimální počet zkoušení (povinný počet známek pro učitele): a. 2 hodiny týdně: 4 známky, b. 1 hodina týdně: 2 známky. 2. Pro klasifikaci žáka dále platí toto pravidlo: Pro klasifikaci nesmí studentovi chybět více než 30% známek z počtu známek, které má vyučující. 3. Podklady musí vždy obsahovat min. 2 ústní zkoušení. 4. Další podklady pro hodnocení: domácí příprava, práce v hodině, přístup k předmětu 5. Hodnocení prospěchu není pouze aritmetickým průměrem známek. Známky mají různou váhu dle obsahu a náročnosti zkoušení. Základy anglické gramatiky 1. Minimální počet zkoušení (povinný počet známek pro učitele): a. 1 hodina týdně: 2 známky. 2. Pro klasifikaci žáka dále platí toto pravidlo: Pro klasifikaci nesmí studentovi chybět více než 30% známek z počtu známek, které má vyučující. 3. Podklady nemusí obsahovat ústní zkoušení. 4. Další podklady pro hodnocení: domácí příprava, práce v hodině, přístup k předmětu 5. Hodnocení prospěchu není pouze aritmetickým průměrem známek. Známky mají různou váhu dle obsahu a náročnosti zkoušení. 2
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ Z PROSPĚCHU Z NĚMECKÉHO JAZYKA A KONVERZACE V NĚMECKÉM JAZYCE Předmětová komise stanovila následující kritéria pro hodnocení prospěchu z německého jazyka a konverzace v německém jazyce: 1. PK určila minimální povinný počet zkoušení a jejich druhy: Německý jazyk: 3 hodiny týdně: 6 známek Konverzace v německém jazyce: 2 hodiny týdně: 4 známky Vyučující může jít nad rámec těchto požadavků. Pro stanovení klasifikace nesmí chybět více než 30% známek z celkového počtu známek v klasifikačním období. 2. Ústní zkoušení Ústní zkoušení proběhne minimálně 1x za pololetí. 3. Písemné zkoušení Písemné zkoušení probíhá dle jednotlivých tematických celků. 4. Ostatní podklady Ostatní podklady k hodnocení prospěchu stanovuje každý vyučující individuálně. 5. Nedostatek podkladů ke klasifikaci Nezíská-li vyučující dostatek podkladů k hodnocení prospěchu (minimálně 70 % známek) ke dni uzávěrky klasifikace pro dané klasifikační období, má právo žáka neklasifikovat. V odůvodněných případech, zejména při absenci způsobené dlouhodobou souvislou nemocí či reprezentací ČR, může vyučující toto kritérium prominout. 3
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU VE FRANCOUZŠTINĚ Francouzský jazyk 1. Minimální počet zkoušení (povinný počet známek pro učitele): a. 4 hodiny týdně: 8 známek, b. 3 hodiny týdně: 6 známek, c. 2 hodiny týdně: 4 známky, d. 1 hodina týdně: 2 známky. 2. Pro klasifikaci žáka dále platí toto pravidlo: Pro klasifikaci nesmí studentovi chybět více než 30% známek z počtu známek, které má vyučující. 3. Podklady musí vždy obsahovat min. 1 ústní zkoušení. 4. Další podklady pro hodnocení: domácí příprava, práce v hodině, přístup k předmětu 5. Hodnocení prospěchu není pouze aritmetickým průměrem známek. Známky mají různou váhu dle obsahu a náročnosti zkoušení. Konverzace ve francouzském jazyce 1. Minimální počet zkoušení (povinný počet známek pro učitele): a. 2 hodiny týdně: 4 známky, b. 1 hodina týdně: 2 známky. 2. Pro klasifikaci žáka dále platí toto pravidlo: Pro klasifikaci nesmí studentovi chybět více než 30% známek z počtu známek, které má vyučující. 3. Podklady musí vždy obsahovat min. 2 ústní zkoušení. 4. Další podklady pro hodnocení: domácí příprava, práce v hodině, přístup k předmětu 5. Hodnocení prospěchu není pouze aritmetickým průměrem známek. Známky mají různou váhu dle obsahu a náročnosti zkoušení. 4
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY Předmětová komise stanovila následující kritéria pro hodnocení prospěchu z českého jazyka a literatury: 1. PK určila min. povinný počet zkoušení a jejich druhy: 5 hodin týdně (1. A, 8. A, 4. B): 10 známek 4 hodiny týdně: 8 známek 2 hodiny týdně (LIS): 4 známky Nesmí chybět více než 30% známek. Min. počet známek, aby mohl učitel klasifikovat žáka: 6/10, 5/8, 3/4. 2. Ústní zkoušení Ústní zkoušení proběhne minimálně 1x za pololetí. 3. Písemné zkoušení Písemné zkoušení probíhá dle jednotlivých tematických celků. 4. Podklady z literárního semináře (LIS) musí obsahovat odevzdání 1 seminární práce za školní rok v rozsahu min. 3 strany A4 vlastního textu. Hodnocení seminární práce bude zahrnuto do klasifikace 2. pololetí. 5. Ostatní podklady Ostatní podklady k hodnocení prospěchu stanovuje každý vyučující individuálně. 6. Nedostatek podkladů ke klasifikaci Nezíská-li vyučující dostatek podkladů k hodnocení prospěchu (minimálně 70% známek) ke dni uzávěrky klasifikace pro dané klasifikační období, má právo žáka neklasifikovat. V odůvodněných případech, zejména při absenci způsobené dlouhodobou souvislou nemocí či reprezentací ČR, může vyučující toto kritérium prominout. 5
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU ZE SEMINÁŘE LATINY Předmětová komise stanovila následující kritéria pro hodnocení prospěchu ze semináře latiny: 1. PK určila minimální povinný počet zkoušení a jejich druhy: 1 hodina týdně: 2 známky Vyučující může jít nad rámec těchto požadavků. Pro stanovení klasifikace nesmí chybět více než 30 % známek z celkového počtu známek v klasifikačním období. 2. Ústní zkoušení Ústní zkoušení proběhne minimálně 1x za pololetí. 3. Písemné zkoušení Písemné zkoušení probíhá dle jednotlivých tematických celků. 4. Ostatní podklady Ostatní podklady k hodnocení prospěchu stanovuje každý vyučující individuálně. 5. Nedostatek podkladů ke klasifikaci Nezíská-li vyučující dostatek podkladů k hodnocení prospěchu (minimálně 70 % známek) ke dni uzávěrky klasifikace pro dané klasifikační období, má právo žáka neklasifikovat. V odůvodněných případech, zejména při absenci způsobené dlouhodobou souvislou nemocí či reprezentací ČR, může vyučující toto kritérium prominout. 6
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z BIOLOGIE 1. Písemná zkoušení Jednotlivé tematické celky jsou ověřovány písemnými testy (minimálně čtyři za pololetí). Aby student mohl být v daném pololetí klasifikován, nesmí mu chybět více než jeden písemný test. 2. Ústní zkoušení Během každého pololetí získá student nejméně jednu známku z ústního zkoušení, přičemž je možné získat toto hodnocení i soustavnou aktivitou při hodinách. 3. Ostatní podklady Dalšími podklady klasifikace může být odprezentování zadaného tématu (referáty, projekty, domácí experimenty, atd.). Klasifikace studentů vyššího gymnázia je podmíněna odevzdáním vypracovaných protokolů z praktických cvičení ve stanovených termínech. PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z BIOLOGIE (EKOLOGIE) VE 4. ROČNÍKU 1. Písemná zkoušení Jednotlivé tématické celky jsou ověřovány písemnými testy (minimálně dva za pololetí). Student musí získat známky z obou testů. V případě nepřítomnosti studenta je mu v nejbližším možném termínu zadaný náhradní test. 2. Ostatní podklady Ve druhém pololetí je jeden písemný test nahrazen odprezentováním zadaného tématu studentem, které je ohodnoceno známkou sloužící jako podklad pro hodnocení. 7
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z GEOLOGIE 1. Písemná zkoušení Jednotlivé tematické celky jsou ověřovány písemnými testy (minimálně dva za pololetí). Student musí získat známky z obou testů. V případě nepřítomnosti studenta je mu v nejbližším možném termínu zadaný náhradní test. 2. Ostatní podklady Dalšími podklady klasifikace může být odprezentování zadaného tématu, přičemž nejsou považovány za náhradu písemných testů. 8
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z BIOLOGICKÉHO SEMINÁŘE 1. Písemná zkoušení Jednotlivé tematické celky jsou ověřovány písemnými testy (minimálně tři za pololetí). Aby student mohl být v daném pololetí klasifikován, nesmí mu chybět více než jeden písemný test. 2. Ústní zkoušení Během každého pololetí získá student nejméně jednu známku z ústního zkoušení, přičemž je možné získat toto hodnocení i soustavnou aktivitou při hodinách. 3. Seminární práce V prvním pololetí student vypracuje seminární práci na zadané téma v rozsahu minimálně tří stran A4 vlastního textu a její vypracování bude v souladu se zadanými podklady. Seminární práce bude ohodnocena známkou, která bude započítána v hodnocení pro první pololetí. 9
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z CHEMIE 1. Písemná zkoušení Jednotlivé tematické celky jsou ověřovány písemnými testy (minimálně čtyři za pololetí). Aby student mohl být v daném pololetí klasifikován, nesmí mu chybět více než jeden písemný test. 2. Ústní zkoušení Během každého pololetí získá student nejméně jednu známku z ústního zkoušení, přičemž je možné získat toto hodnocení i soustavnou aktivitou při hodinách. 3. Ostatní podklady Dalšími podklady klasifikace může být odprezentování zadaného tématu (referáty, projekty, domácí experimenty, atd.). Klasifikace studentů vyššího gymnázia je podmíněna odevzdáním vypracovaných protokolů z praktických cvičení ve stanovených termínech. 10
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z LABORATORNÍCH CVIČENÍ 1. Protokoly Žák odevzdá ve stanovených termínech vypracované protokoly, které budou ohodnoceny hromadně jednou známkou za každý ze čtyř dílčích předmětů (BI, CH, FY, ZE). 2. Součástí hodnocení je i dodržování návodů a aktivní přístup k práci při laboratorním cvičení. 11
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ ZE ZEMĚPISU Předmětová komise stanovila minimální počty zkoušení. 1. Písemné zkoušení minimálně 2 známky za pololetí 2. Ústní zkoušení minimálně 1 známka za pololetí 3. Vypracování všech protokolů 4. Ostatní podklady Vyučující předmětu může při celkovém hodnocení přihlédnout i k: - aktivitě a reakci v hodinách - zpracování domácích písemných prací Student nebude klasifikován, pokud bude mít 2 a méně známek. Ve výjimečných případech (zejména při absenci způsobené dlouhodobou souvislou nemocí apod.) může vyučující po projednání s ředitelem školy klasifikovat studenta i při překročení výše uvedeného. Poznámka: Z uvedených požadavků vyplývá, že hodnocení prospěchu není pouze aritmetickým průměrem známek v daném předmětu. 12
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ SEMINÁŘE ZE ZEMĚPISU VE 4. ROČNÍKU Předmětová komise stanovila minimální počty zkoušení. 1. Písemné zkoušení maximálně 3 zameškané známky 2. Ústní zkoušení minimálně 1 známka za pololetí 3. Ostatní podklady Poznámka: Vyučující předmětu může při celkovém hodnocení přihlédnout i k: - aktivitě a reakci v hodinách - zpracování domácích písemných prací Ve výjimečných případech (zejména při absenci způsobené dlouhodobou souvislou nemocí apod.) může vyučující po projednání s ředitelem školy klasifikovat studenta i při překročení výše uvedeného. Z uvedených požadavků vyplývá, že hodnocení prospěchu není pouze aritmetickým průměrem známek v daném předmětu. 13
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ SEMINÁŘE ZE ZEMĚPISU VE 3. ROČNÍKU Předmětová komise stanovila minimální počty zkoušení. 1. Písemné zkoušení minimálně 1 známka za pololetí, vypracování seminární práce na zadané téma 2. Ústní zkoušení minimálně 1 známka za pololetí, odprezentování zadané seminární práce. 3. Ostatní podklady Poznámka: Vyučující předmětu může při celkovém hodnocení přihlédnout i k: - aktivitě a reakci v hodinách - zpracování domácích písemných prací Ve výjimečných případech (zejména při absenci způsobené dlouhodobou souvislou nemocí apod.) může vyučující po projednání s ředitelem školy klasifikovat studenta i při překročení výše uvedeného. Z uvedených požadavků vyplývá, že hodnocení prospěchu není pouze aritmetickým průměrem známek v daném předmětu. 14
STANOVENÍ POLOLETNÍHO A VÝROČNÍHO PROSPĚCHU V MATEMATICE 1. Podklady pro hodnocení v matematice pro pololetní a výroční klasifikaci Povinný počet známek pro učitele: 2 čtvrtletní práce, 1 ústní zkoušení, počet kontrolních prací podle počtu hodin týdně: 5 h 7 KP, 4 h 5 KP, 3 h 3 KP Povinný počet známek pro žáka: 2 čtvrtletní práce, 1 ústní zkoušení, počet kontrolních prací podle počtu hodin týdně: 5 h 5 KP, 4 h 3 KP, 3 h 2 KP Doporučené váhy: ČPP 10, KP 6, ÚZ - 3 2. Podklady pro hodnocení v semináři z matematiky pro pololetní a výroční klasifikaci a. Pro dvouhodinový seminář: Povinný počet známek pro učitele: 1 ústní zkoušení, 3 KP, 1 seminární práce (pouze pro výroční klasifikaci) Povinný počet známek pro žáka: 1 ústní zkoušení, 2 KP, 1 seminární práce (pouze pro výroční klasifikaci) b. Pro jednohodinový seminář: Povinný počet známek pro učitele: 1 ústní zkoušení, 2 KP, 1 seminární práce (pouze pro výroční klasifikaci) Povinný počet známek pro žáka: 1 ústní zkoušení, 2 KP, 1 seminární práce (pouze pro výroční klasifikaci) Doporučené váhy: KP 6, seminární práce 6, ÚZ - 3 15
STANOVENÍ POLOLETNÍHO A VÝROČNÍHO PROSPĚCHU V INFORMATICE Postačující podmínkou ke stanovení pololetního a výročního prospěchu žáka je získání všech níže uvedených podkladů: 1. alespoň jeden písemný test 2. alespoň dvě praktické práce s ústní obhajobou 3. odevzdání alespoň 70 % dílčích procvičovacích prací z celkového počtu za období hodnocení STANOVENÍ POLOLETNÍHO A VÝROČNÍHO PROSPĚCHU V PŘEDMĚTU DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE Postačující podmínkou ke stanovení pololetního a výročního prospěchu žáka je získání všech níže uvedených podkladů: 1. alespoň dvě praktické práce s ústní obhajobou 2. odevzdání alespoň 70 % dílčích procvičovacích prací z celkového počtu za období hodnocení STANOVENÍ POLOLETNÍHO A VÝROČNÍHO PROSPĚCHU V SEMINÁŘI Z INFORMATIKY Postačující podmínkou ke stanovení pololetního a výročního prospěchu žáka je: 1. vypracování alespoň 70 % dílčích praktických a procvičovacích prací z celkového počtu za období hodnocení 2. odevzdání 1 seminární práce za školní rok ve druhém pololetí (v rozsahu min. 3 stran A4 vlastního textu) na zadané téma podle stanovených pravidel 16
PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ V PŘEDMĚTU FYZIKA Hodnocení se sestává minimálně z 3 písemných prací a 1 ústního zkoušení. U studentů v kvintě až septimě osmiletého studia (resp. 1. až 3. ročníku čtyřletého studia) jsou součástí hodnocení předmětu Fyzika i praktická cvičení. (Praktická cvičení z fyziky v tercii a kvartě jsou součástí samostatného předmětu Laboratorní cvičení.) Z těchto cvičení studenti vypracovávají protokoly. Podmínky pro úspěšnou pololetní či výroční klasifikaci jsou následující: 1. Získat známku z ústního zkoušení a praktických cvičení (u studentů, u kterých jsou praktická cvičení součástí předmětu). 2. Získat známky ze všech předepsaných písemných prací v daném pololetí, povolena je přitom nejvýše jedna chybějící známka. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ V PŘEDMĚTU SEMINÁŘ Z FYZIKY Hodnocení se sestává z písemných prací (testové teoretické otázky + řešení fyzikálních úloh), samostatného řešení fyzikálních úloh a seminární práce. Součástí hodnocení je též posouzení aktivního přístupu studenta k výuce v semináři. Podmínky pro úspěšnou pololetní či výroční klasifikaci jsou následující: 1. Získat nejméně 2 známky z hodnocených písemných prací a testů (v prvním pololetí maturitního ročníku nejméně 3 známky). 2. Odevzdat v daném termínu seminární práci zpracovanou na zadané téma podle stanovených pravidel (tj. především řádná citace použitých zdrojů nesmí jít o plagiát). Seminární práce bude hodnocena v rámci 2. pololetí. 17
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ Z DĚJEPISU A DĚJEPISNÉHO SEMINÁŘE 1. Žák v daném pololetí získá minimálně 3 známky z větších tematických celků. Jedna z těchto známek je z ústního zkoušení. 2. V dějepisném semináři žák navíc získá ve 2. pololetí známku ze seminární práce. Poznámka: Známky mají různou váhu dle obsahu a objemu zkoušené učební látky. Hodnocení prospěchu nemusí být vždy jen aritmetickým průměrem známek v daném předmětu. 18
PODKLADY PRO POLOLETNÍ A VÝROČNÍ HODNOCENÍ ŽÁKŮ Z OBČANSKÉ VÝCHOVY, OBČANSKÉHO ZÁKLAD A SPOLEČENSKO VĚDNÍHO SEMINÁŘE Předmětová komise stanovila následující kritéria pro hodnocení z občanského základu: 1. PK určila povinný počet zkoušení a jejich druhy 2 hodiny týdně: 4 známky 1 hodina týdně: 2 známky Min. počet známek, aby mohl učitel klasifikovat: 2/2, 3/4. 2. Ústní zkoušení Ústní zkoušení proběhne min. 1x za pololetí. 3. Písemné zkoušení probíhá dle tematických okruhů. 4. Seminární práce (SVS) bude v rozsahu min. 3 strany A4 vlastního textu (platí pro 3., 4. ročníky). Práce bude hodnocena ve 2. pololetí daného školního roku. 5. Ostatní podklady k hodnocení stanovuje každý vyučující individuálně. 19
PODKLADY PRO HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z TĚLESNÉ VÝCHOVY Hodnocení v předmětu Tělesná výchova se skládá z těchto částí: 1. Předmětová komise známkuje aktivitu v hodině následujícím způsobem: Žák je připraven na hodinu a cvičí je ohodnocen stupněm 1 Žák je přítomen na hodině a necvičí je ohodnocen jako necvičící Žák je nepřítomen je ohodnocen absencí Pro pololetní hodnocení z předmětu Tv je nutné získat 11 známek (váha 1) za aktivitu při hodinách ze zhruba 16 možných známek. Toto hodnocení se na výsledné známce podílí z 50%. 2. Kromě aktivity se hodnotí i dovednosti a znalosti v provozovaných činnostech během pololetí (váha 6): atletika, gymnastika, sportovních hrách(basketbal, volejbal, kopaná, softbal, florbal), plavání resp. na sportovních kurzech. Počet těchto hodnocení je minimálně tři za pololetí. Toto hodnocení se podílí na výsledné známce z 50%. 20
PODKLADY PRO HODNOCENÍ PROSPĚCHU Z VÝTVARNÉ A HUDEBNÍ VÝCHOVY 1. Předmětová komise určila minimální počet zkoušení. Při dotaci 2 hodin týdně ( Vv/ 1. A, 2. A, 1. B, 2. B, 5. A, 6. A, HV/1. B, 2. B, 5. A, 6. A) minimálně 4 známky. Při dotaci 1 hodiny týdně (Vv/ 3. A, 4. A, Hv/1. A, 2. A, 3. A, 4. A) minimálně 2 známky. 2. Nedostatek podkladů pro klasifikaci. Nezíská-li vyučující dostatek podkladů k hodnocení prospěchu (minimálně 70 % známek) ke dni uzávěrky klasifikace pro dané klasifikační období, má právo žáka neklasifikovat. V odůvodněných případech, zejména při absenci způsobené dlouhodobou souvislou nemocí či reprezentací ČR, může vyučující toto kritérium prominout. 21