Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů Jana Paloncyová VÚPSV Praha 2004

Obsah Úvod... 3 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů... 5 1.1 Tabulky... 9 1.2 Grafy... 10 1.3 Obrázky... 14 2. Definice domácností a rodin podle sčítání obyvatelstva... 15 3. Změny počtu a struktury domácností... 17 3.1 Tabulky... 19 4. Úplné rodinné domácnosti... 22 4.1 Obecné charakteristiky... 22 4.2 Děti v úplných rodinách... 23 4.3 Úplné rodiny bez závislých dětí... 24 4.4 Bydlení úplných rodin... 25 4.5 Manželství... 27 4.6 Nesezdané soužití... 29 4.7 Tabulky... 33 4.8 Grafy... 39 4.9 Obrázky... 51 5. Neúplné rodinné domácnosti... 52 5.1 Bydlení neúplných rodin... 54 5.2 Tabulky... 57 5.3 Grafy... 60 6. Domácnosti jednotlivců... 65 6.1 Tabulky... 68 6.2 Grafy... 69 7. Domácnosti a rodiny z hlediska krajů... 72 7.1 Tabulky... 76 7.2 Grafy... 81 7.3 Obrázky... 82 8. Plodnost žen podle výsledků sčítání obyvatelstva... 84 8.1 Tabulky... 89 8.2 Grafy... 91 9. Shrnutí poznatků o domácnostech a rodinách podle výsledků sčítání... 92 Literatura... 94 2

Úvod V posledních 15 letech se česká rodina významně mění. Tyto změny jsou pozorovatelné jednak na základě údajů z běžné evidence obyvatelstva, jednak na základě sčítání obyvatelstva. Běžná evidence zachycuje demografické události v kalendářním roce, tj. narození, potraty, úmrtí, sňatky, rozvody a migraci, sčítání obyvatelstva odráží demografickou situaci k určitému stanovenému datu, tzv. rozhodnému okamžiku (např. k 1.3.). Podle údajů běžné evidence dochází v období transformace především ke změně rodinných vzorců. Před rokem 1989 byl model rodinného chování více méně jednotný, téměř každý vstoupil alespoň jednou do manželství, a to ve velmi mladém věku (muži v průměru v 25 letech, ženy ve 22 letech), první dítě se rodilo brzy po sňatku (do 8. měsíců po sňatku se rodilo více než 50 % prvních dětí narozených v manželství), druhé dítě následovalo brzy po prvním (v průměru po 3 letech). Podíl dětí narozených mimo manželství nedosahoval ani 10 %, předmanželské početí bylo většinou legalizováno sňatkem. Intenzita umělé potratovosti byla ve srovnání se západními zeměmi vysoká, nejčastěji však podstupovaly interrupce vdané ženy se dvěma dětmi, tj. umělé přerušení těhotenství se stalo tzv. antikoncepcí ex post, kterou byla řešena neplánovaná těhotenství po narození chtěného počtu dětí. Rozvodovost měla stoupající tendenci. V posledním desetiletí se snížila především intenzita sňatečnosti a plodnosti (podle údajů z roku by do manželství vstupovalo pouze 65 % mužů a 72 % žen, úhrnná plodnost klesla na minimum, 1,13 dětí na jednu ženu v roce 1999). Za poklesem těchto ukazatelů stojí odklad začátku rodinného života do vyššího věku. Tento odklad způsobuje, že se většina mladé populace zatím neobjevuje v demografické statistice běžné evidence, protože u ní nedochází k rodinným událostem - především ke sňatku a narození dítěte. V současné době se úroveň plodnosti sice mírně zvyšuje (2002: úhrnná plodnost 1,17, 2003 zatím předběžně 1,18), nicméně je stále brzy na to, říci, kolik z odložených dětí se nakonec narodí. V souvislosti s odkladem sňatku a porodu se snížily počty vdaných žen, a tedy i počty dětí narozených v manželství. Počty a podíly dětí narozených mimo manželství se naopak zvýšily (2002: 25,3 %), nikoliv však v důsledku vyšší intenzity nemanželské plodnosti, ale především v důsledku již zmíněného nižšího počtu dětí narozených vdaným ženám. Odborníci stále diskutují o tom, zda a především do jaké míry jsou tyto změny reprodukce ovlivněny rostoucím individualismem a širšími možnostmi seberealizace mladých lidí mimo rodinnou sféru, na druhé straně jakou roli sehrála především ekonomická transformace české společnosti, jež se dotkla významně i mladých lidí a rodin. Pozitivně je shodně všemi odborníky hodnocen snižující se trend intenzity umělé potratovosti v 90. letech. Výsledky sčítání zachycují aktuální stav populace k určitému datu, jenž je výsledkem vývojových trendů jednotlivých demografických procesů. Údaje o rodinách a domácnostech zjišťované při sčítáních dokreslují důsledky předešlého rodinného chování. Sčítání je proto doplňujícím a stejně důležitým zdrojem informací o rodině jako údaje z běžné evidence. Předkládaná studie prezentuje výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku. Analýza byla zaměřena na rodinné domácnosti. Většina výsledků z roku je porovnávána s výsledky ze sčítání obyvatelstva z roku. To umožňuje lépe pochopit změny, ke kterým došlo v 90. letech. Při zpracovávání byly použity standardní výstupy Českého statistického úřadu, a to především publikace "Obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti, " a "Domácnosti, ". Analýzy a vlastní výpočty tedy vycházejí z agregovaných dat publikovaných v těchto svazcích, nikoliv z individuálních dat ze sčítání. Agregovaná data analýzu na jedné straně omezují, neboť lze používat pouze vydaná třídění údajů, na druhé straně však vyhovují základnímu popisu rodin a domácností, jenž byl cílem této studie. Tuto studii lze tak pokládat za prostředníka mezi výsledky ze sčítání obyvatelstva vydávanými Českým statistickým úřadem a dalšími studiemi pracujícími na míru s individuální databází. 3

Jedním s cílů této studie je i zhodnocení použitelnosti či potřebnosti určitých třídění údajů obsažených právě v oficiálních publikacích. Úvodní kapitola stručně prezentuje základní výsledky o změnách demografických struktur obyvatelstva podle údajů ze sčítání (podle pohlaví, věku, rodinného stavu, vzdělání, ekonomické aktivity). Druhá kapitola představuje úvodní kapitolu k vlastní analýze domácností a rodin, tj. obsahuje základní vymezení a definice jednotlivých typů domácností a rodin. Třetí kapitola je věnována hlavním změnám ve struktuře domácností a rodin. Čtvrtá kapitola se zabývá úplnými rodinnými domácnostmi bez závislých a se závislými dětmi a bydlením těchto rodin. Úplné rodiny jsou tvořeny manželskými páry a nesezdanými soužitími (faktickými manželstvími), proto je těmto kategoriím úplných rodin věnována zvláštní pozornost. Pátá část popisuje druhou kategorii rodin-neúplné rodiny. Neúplné rodiny jsou na jedné straně důsledkem rostoucí rozvodovosti, na druhé straně jejich počet ovlivňuje i vyšší podíl dětí rodících se mimo manželství. Šestá kapitola je věnována domácnostem jednotlivců. Sedmá kapitola stručně pojednává o regionálních rozdílech. Osmá kapitola se pak zabývá plodností žen na základě výsledků sčítání obyvatelstva. Za vlastní deskripcí výsledků v jednotlivých kapitolách jsou uvedeny dvě až tři přílohy: tabulky, grafy, případně obrázky. Tyto přílohy jsou velice obsáhlé, domníváme se však, že vzhledem k informačnímu charakteru studie a jejímu dalšímu využití jsou nezbytné. 4

1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů Podle výsledků sčítání obyvatelstva žilo k 1.3. v České republice 10 230 060 osob s trvalým (bez ohledu na státní občanství) nebo dlouhodobým pobytem (cizinci s přechodným pobytem, pokud doba jejich pobytu přesáhla 90 dnů). Do roku včetně byly údaje vydávány pouze za osoby, které měly v době sčítání trvalý pobyt na našem území. Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu byli dříve řazeni k cizincům s krátkodobým pobytem a byli tak zahrnuti do dočasně přítomného obyvatelstva. Podle výsledků sčítání mělo povolení k dlouhodobému pobytu na našem území 69 571 cizinců, celkem žilo na našem území 104 884 cizinců s dlouhodobým nebo trvalým pobytem. Ve srovnání s rokem byl i přes zahrnutí cizinců s dlouhodobým pobytem do bydlícího obyvatelstva zaznamenán pokles počtu obyvatel o 72 tisíc (tabulka 1). V 90. letech se podle srovnání sčítání a snížil počet občanů Slovenské republiky žijících na území České republiky a zdvojnásobil se počet osob s jiným státním občanstvím. V roce mělo české státní občanství 98,5 % obyvatel, dvojí občanství mělo 0,2 % osob, z toho jedna polovina měla české a slovenské občanství, jenom slovenské občanství mělo 0,2 %, přibližně jedno procento obyvatel České republiky pak mělo jiné státní občanství. Počty cizinců měly vliv především na počty osob v mladším a středním věku. Podíl mužů a žen v populaci se příliš nezměnil a v letech i připadalo na jednu ženu přibližně 0,95 mužů. Tento poměr se však mění v závislosti na věku. Odráží se zde poměr chlapců a dívek při narození (na jednu dívku připadá přibližně 1,06 chlapců), úmrtnost a migrace. Podle výsledků sčítání obyvatelstva v letech a bylo více mužů než žen ve všech věkových skupinách až do věku 40-44 let (graf 1). Poté začaly v populaci převažovat především kvůli vyšší úmrtnosti mužů ženy. Oproti roku bylo však v roce zaznamenáno zlepšení, tj. vyšší index maskulinity, počínaje věkovou skupinou 30-34 let. Nadúmrtnost mužů ve středním, ale i starším věku se tedy v 90. letech zmírnila (graf 1). Ve věkové struktuře obyvatelstva se v roce oproti roku výrazně projevilo snižování porodnosti v 90., ale i v 80. letech (počet živě narozených se výrazně snížil ze 170 tisíc v roce 1979 na 154 tisíc v roce 1980 a dále klesal; graf 2). Naopak natalitní vlna 70. let způsobila vyšší počty dvacátníků v roce. Podobně tomu bylo i v případě silných populačních ročníků 40. a počátku 50. let, jež se přesunuly z věkových skupin 35-39 let a 40-44 let v roce do věku 45-49 let a 50-54 let v roce. Ve věkové struktuře z roku byl zřejmý i vliv první světové války (nižší počty osmdesátníků) a vzestupu porodnosti ve 20. letech (vyšší počty sedmdesátníků). Věková struktura obyvatelstva a poměr pohlaví byly rovněž ovlivněny emigračními vlnami, a to především mužů po roce 1948 a 1968. Uvedené rysy věkové struktury obyvatelstva se promítly do zastoupení tzv. dětské složky (0-14 let), produktivní složky (15-59 let) a postproduktivní složky (60 a více let). Podle sčítání v uplynulých 50 letech se snižuje podíl dětské složky (tabulka 2). Ke zvýšení došlo v roce 1980, kdy se ve výsledcích sčítání projevila populační vlna 70. let. I v tomto roce však bylo zastoupení dětí nižší než v roce 1961. Podle výsledků z roku se podíl dětské složky snížil o téměř 5 procentních bodů oproti roku a děti podle posledních výsledků představovaly 16,2 % populace. Podíl seniorů v populaci se naopak v posledních 50 letech zvyšuje. Výjimkou byl rok 1980, kdy se na snížení relativního počtu seniorů na jedné straně podílel vzestup dětské složky a na druhé straně relativně slabé ročníky seniorů pocházející z období 1. světové války. Uvedené trendy dětské a seniorské složky populace mají vliv na tzv. index stáří (počet seniorů připadajících na 100 dětí), jenž se v uplynulých 50 letech zvyšoval. V 90. letech dokonce počet seniorů převýšil počet dětí a index stáří byl v roce roven 114, tj. na 100 dětí připadalo 114 seniorů. V porovnání s předchozími sčítáními obyvatelstva byla v roce produktivní složka nejvíce zastoupena (15-59 let: 65,4 %). 5

Odrazil se zde nižší počet dětí, ale i přítomnost silných populačních ročníků 40. a 70. let v produktivním věku. Tzv. index ekonomického zatížení (počet dětí a seniorů na 100 osob v produktivním věku) se v posledních 30 letech příliš neměnil, neboť růst počtu seniorů byl kompenzován zmenšováním dětské populace (tabulka 2). V následujících letech však lze očekávat zvýšení tohoto indexu, neboť vzroste počet seniorů, protože se do tohoto věku přesunou silné ročníky 40. a 50. let a produktivní složka bude naopak méně sycena z důvodu slabých populačních ročníků z 80. a především 90. let. Pokud se navíc zvýší porodnost, bude růst indexu ekonomického zatížení ještě významnější. Výsledky sčítání potvrdily odklad vstupu do manželství, na nějž poukazovaly již výsledky analýzy běžné evidence v 90. letech. Tento odklad se odrazil ve změně struktury obyvatelstva podle rodinného stavu. Odklad uzavření manželství se u mužů projevil zvýšením podílu svobodných především ve věku do 35 let. V roce žila ve věku 20-24 let již jedna třetina mužů v manželství, o 10 let později měla tuto zkušenost pouze přibližně desetina mužů. Muži ve věku 25-29 let byli v roce již většinou ženatí (více než dvě třetiny), v roce byla stále více než polovina svobodných (graf 3). V důsledku zvyšující se rozvodovosti se především ve středním věku (30-60 let) zvyšovaly podíly rozvedených mužů. V seniorském věku (60 let a více) se naopak mírně zvyšovalo zastoupení mužů žijících v manželství, a to především v důsledku snižujících se podílů ovdovělých mužů v souvislosti se zlepšováním úmrtnostních poměrů žen. U žen se odklad sňatku projevil již ve věkové skupině 15-19 let (graf 4). Ženy se většinou vdávají dříve než muži, věk jejich snoubence je v průměru o 2 roky vyšší. Ve věku 20-24 let tak bylo v roce svobodných 77 % žen, ale 90 % mužů. Tento podíl svobodných žen však představuje dvojnásobek hodnoty z roku. Ve věku 25-29 let byla stále přibližně jedna třetina žen svobodných, ve věku 30-34 let však již prošlo manželstvím 90 % žen (). Podobně jako u mužů se ve středním věku zvyšovaly podíly rozvedených žen a v seniorském věku se snižovaly podíly žen ovdovělých. Vzhledem k tomu, že mají ženy v průměru starší partnery a v důsledku vyšší úmrtnosti mužů a s tím spojené nižší naděje dožití mužů 1, jsou podíly ovdovělých žen vyšší než podíly ovdovělých mužů. Výše zmíněný odklad vstupu do manželství a zvyšující se podíly svobodných ve věku mladším než 30 let však nemusí znamenat, že mladí lidé nežijí s partnerem. Tato otázka bude podrobněji analyzována v kapitole zabývající se úplnými rodinami. Při interpretaci odkladu sňatku a založení rodiny je často poukazováno na prodlužující se přípravu na povolání, tj. větší podíl mladých lidí studuje na vysokých školách a délka vzdělávacího procesu se obecně prodlužuje. V 1. polovině 20. století byla místo dokončeného vzdělání zjišťována gramotnost obyvatelstva. České země obecně patřily k zemím s vysokým podílem gramotných v důsledku zavedení povinné školní docházky již za vlády Marie Terezie v roce 1774, osmiletá školní docházka pak byla uzákoněna v roce 1869. Po 2. světové válce tak měla většina obyvatelstva alespoň základní vzdělání (1950: 83 %). Tento podíl se s postupující modernizací společnosti, vyšší poptávkou a přístupem ke vzdělání postupně snižoval, v roce tak měla základní vzdělání pouze necelá čtvrtina obyvatelstva (tabulka 3). Svoji roli hraje v tomto podílu především starší obyvatelstvo (v roce mělo základní vzdělání 38 % osob starších 60 let, 18 % ve věku 55-59 let, ale jen 6,5 % ve věku 25-29 let). Mezi roky 1961 a 1970 se zvýšil především podíl osob se středním vzděláním, a to zejména se středním odborným bez maturity (více než čtyřikrát). Tento trend dále pokračoval, zvyšovaly se i počty osob s úplným středoškolským vzděláním (mezi rokem 1970 a 1980 o 29 %, 1980 a o 38 %, a o 30 %). Počty osob se středním vzděláním bez maturity se dále zvyšovaly mírnějším 1 2002: naděje dožití mužů při narození 72,07 let, žen 78,54 let, naděje dožití ve věku 60 let u mužů 17,28 let, u žen 21,31 let; ČSÚ 6

tempem (od roku 1970 mezi jednotlivými sčítáními o 12-15 %). Podíly a počty vysokoškoláků stále rostly, k největšímu nárůstu mezi jednotlivými sčítáními docházelo do roku (přibližně o jednu polovinu). V 90. letech se sice absolutní i relativní počty vysokoškoláků rovněž zvyšovaly, v porovnání s rokem se však jejich počet zvýšil jen o 31 %. Největší podíl vysokoškoláků byl v roce zaznamenán v hlavním městě Praze (18,8 %), v Brně (17,9 %) a v Ostravě (12,5 %, obrázek 1), nejnižší podíl vysokoškoláků měly naopak okresy Sokolov (4 %), Chomutov a Děčín (4,5 %). Z hlediska krajů měl po Praze největší zastoupení vysokoškoláků kraj jihomoravský (10,3 %), nejnižší pak kraj ústecký (5,4 %). Ve vztahu k rodině je důležitý pohled na vzdělanostní strukturu obyvatelstva podle pohlaví a věku. Ženy mají obecně častěji nižší vzdělání než muži. Při všech sčítáních ve 2. polovině 20. století byly podíly žen se základním vzděláním vyšší než u mužů. V 60. letech se výrazně zvyšovaly podíly mužů se středním vzděláním bez maturity (rozvoj učňovských oborů). Podíly mužů a žen s úplným středním vzděláním se u mužů a žen postupně sbližovaly, počínaje sčítáním z roku 1980 mělo toto vzdělání v absolutním vyjádření více žen než mužů. Ženy vysokoškolačky jsou v populaci stále méně zastoupeny než muži, jejich počty se však mezi jednotlivými sčítáními zvyšovaly rychlejším tempem než počty mužů (mezi roky a - muži: o 22 %, ženy o 46 %). Z hlediska věku není vývoj vzdělanosti populace v 90. letech tak optimistický, jak je často prezentován. Ve věku 25-29 let, tedy ve věku, kdy je většinou ukončeno studium na vysoké škole, se mezi roky a snížil podíl mužů se základním vzděláním z 9 % na 6,5 % (graf 5). Podíl mužů se středním vzděláním bez maturity zůstal přibližně shodný (49 %), nepatrně se v této věkové kategorii zvýšil podíl mužů s maturitou (přibližně o jeden procentní bod). V oblasti terciárního vzdělávání se zvýšil podíl s vyšším odborným a nástavbovým studiem, podíl vysokoškoláků se však snížil z necelých 14 % na necelých 11 %. Podobný trend byl zaznamenán i ve věku 30-34 let s tím rozdílem, že se v této věkové kategorii snížil podíl mužů se středním vzděláním bez maturity. U žen (graf 6) došlo ve věku 25-29 let ke snížení podílu žen se základním vzděláním, k růstu podílu žen se středním vzděláním bez maturity a k poklesu podílu s maturitou, podíl žen majících dokončené vyšší odborné nebo nástavbové studium se zvýšil, podíl vysokoškolaček se příliš nezměnil. Ve věku 30-34 let byl trend velmi podobný. Je velice pravděpodobné, že se vzdělanostní struktura především ve věku 25-29 let ještě změní, neboť část této populace zřejmě stále ještě studuje. Na druhou stranu, podíváme-li se na vzdělanostní strukturu, lze především u mužů očekávat, že muži ve věku 25-29 let v roce budou mít o 10 let později (ve věku 35-39 let) horší vzdělanostní strukturu než generace o 10 let starší (ve věku 35-39 let v roce ), neboť je málo pravděpodobné, že se zastoupení vysokoškoláků zvýší ještě o 40 % (z 10,9 % na 15,4 %). Pokud mezi vysokoškoláky zahrneme i muže s vyšším odborným a s nástavbovým studiem (terciární vzdělání), i tak by se podíl mužů v této vzdělanostní kategorii musel zvýšit o 20 % (z 14,4 % na 17,2 %). U žen není situace tak pesimistická: aby byla zachována vzdělanostní struktura ve věku 35-39 let v roce, musel by se současný () podíl vysokoškolaček ve věku 25-29 let zvýšit o 17 % (z 11 % na 12,9 %) a podíl žen s terciárním vzděláním o 3 % (z 17,1 % na 17,6 %). V mezinárodním kontextu, a především ve srovnání se zeměmi západní Evropy, je podíl vysokoškoláků ve věku 25-34 let v České republice na velmi nízké úrovni, horší postavení má v tomto směru pouze Rakousko. Z pohledu terciárního vzdělání je na tom Česká republika ještě hůře (Koschin, 2003). Poslední strukturu obyvatelstva, kterou v této úvodní kapitole zmíníme, je struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity. Ze srovnání výsledků sčítání obyvatelstva z let a vyplývá, že k výrazným změnám došlo ve věku mladším 25 let (grafy 7, 8). 7

V tomto věku je patrný vzestup studujících osob spojený s poklesem ekonomicky aktivních a nárůstem ekonomicky neaktivních. U mužů i u žen tento trend významně ovlivňuje strukturu obyvatelstva podle ekonomické aktivity především ve věku 15-19 let a 20-24 let, ve věku vyšším (25-29 let) je vzhledem k již nízkému zastoupení studentů vzestup studujících a ekonomicky neaktivních nepatrný. Spolu se zvyšujícím se podílem studentů a ekonomicky neaktivních v nízkém věku se snižuje podíl zaměstnaných v mladém věku. Na druhou stranu se ale ve výsledcích sčítání z roku projevil vývoj nezaměstnanosti v 90. letech a ve všech věkových kategoriích tak byl zaznamenán nárůst podílu nezaměstnaných. Z hlediska zakládání rodiny je nutné snížit zejména nezaměstnanost absolventů škol, jež se projevuje ve vzestupu podílu nezaměstnaných mužů a žen ve věku 20-24 let a 25-29 let. Nezaměstnanost mužů je ve věku 30-34 let již o něco nižší než ve věku 25-29 let, u žen je zřejmý naopak nárůst. Odráží se zde problematické postavení mladých žen, (potenciálních) matek na trhu práce. 8

1.1 Tabulky Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatel podle výsledku sčítání sčítání počet obyvatel sčítání počet obyvatel 31.12.1900 9 372 214 1.3.1961 9 571 531 31.12.1910 10 078 637 1.12.1970 9 807 697 15.2.1921 10 009 587 1.11.1980 10 291 927 1.12.1930 10 674 386 3.3. 10 302 215 1.3.1950 8 896 133 1.3. 10 230 060 Tabulka 2 Věková struktura populace ( % ) sčítání 0-14 let 15-59 let 60 a více let index stáří index ekonomického zatížení 1950 24,0 63,5 12,4 51,7 119,5 1961 25,4 59,7 14,8 58,3 124,8 1970 21,2 60,4 18,3 86,3 130,3 1980 23,4 59,6 16,8 71,8 128,2 21,0 61,2 17,8 84,8 129,1 16,2 65,4 18,4 113,6 128,1 Pozn.: index stáří: počet seniorů na 100 dětí; index ekonomického zatížení: počet dětí a seniorů na 100 osob v produktivním věku Tabulka 3 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání nejvyšší ukončené vzdělání základní střední úplné střední vysokoškolské bez vzdělání nezjištěné obyvatelstvo 15leté a starší celkem rok sčítání muži ženy celkem abs. v % abs. v % abs. v % 1950 2 583 731 79,8 3 022 288 85,9 5 606 019 83,0 1961 2 652 461 78,0 3 091 227 82,6 5 743 688 80,4 1970 1 439 426 39,2 2 647 323 65,7 4 086 749 53,0 1980 1 269 447 33,8 2 242 287 54,3 3 511 734 44,6 961 720 24,7 1 734 345 40,9 2 696 065 33,1 683 077 16,5 1 292 032 29,1 1 975 109 23,0 1950 335 931 10,4 325 018 9,2 660 949 9,8 1961 248 972 7,3 297 880 7,9 546 852 7,7 1970 1 466 502 40,0 758 511 18,8 2 225 013 28,9 1980 1 543 138 41,1 1 013 206 24,6 2 556 344 32,4 1 679 506 43,1 1 199 139 28,2 2 878 645 35,4 1 873 383 45,3 1 382 017 31,1 3 255 400 38,0 1950 233 666 7,2 110 961 3,2 344 627 5,1 1961 352 181 10,4 290 644 7,8 642 825 9,0 1970 541 983 14,8 501 953 12,5 1 043 936 13,6 1980 650 308 17,4 698 145 16,9 1 348 453 17,1 832 286 21,4 1 034 697 24,3 1 866 983 22,9 1 053 452 25,5 1 377 719 31,0 2 431 171 28,4 1950 51 508 1,6 10 179 0,3 61 687 0,9 1961 123 655 3,6 32 757 0,9 156 412 2,2 1970 186 610 5,1 76 517 1,9 263 127 3,4 1980 260 336 6,9 133 188 3,2 393 524 5,0 365 162 9,4 217 687 5,1 582 849 7,2 445 380 10,8 317 079 7,1 762 459 8,9 1950 8 593 0,3 13 080 0,4 21 673 0,3 1961 9 457 0,3 15 021 0,4 24 478 0,3 1970 8 745 0,2 13 481 0,3 22 226 0,3 1980 8 140 0,2 11 921 0,3 20 061 0,3 12 039 0,3 15 739 0,4 27 778 0,3 16 483 0,4 21 449 0,5 37 932 0,4 1950 25 531 0,7 37 271 1,0 62 802 0,9 1961 12 207 0,4 16 500 0,4 28 707 0,4 1970 26 034 0,7 33 908 0,8 59 942 0,8 1980 22 193 0,6 27 601 0,7 49 794 0,6 41 173 1,1 44 286 1,1 85 459 1,1 61 292 1,5 51 835 1,2 113 127 1,3 1950 3 238 960 100,0 3 518 797 100,0 6 757 757 100,0 1961 3 398 933 100,0 3 744 029 100,0 7 142 962 100,0 1970 3 669 300 100,0 4 031 693 100,0 7 700 993 100,0 1980 3 753 562 100,0 4 126 348 100,0 7 879 910 100,0 3 891 886 100,0 4 245 893 100,0 8 137 779 100,0 4 133 067 100,0 4 442 131 100,0 8 575 198 100,0 9

1.2 Grafy Graf 1 Index maskulinity podle výsledků sčítání -, 1,10 1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 počet mužů na 1 ženu 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-89 90+ věk Graf 2 Věková struktura obyvatelstva podle výsledků sčítání -, 90+ 80-89 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 500000 400000 300000 200000 100000 0 100000 200000 300000 400000 500000 muži muži ženy ženy 10

Graf 3 Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle výsledků sčítání, - muži (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 1,5 0,1 0,0 0,1 0,0 0,0 3,2 0,5 0,0 0,1 8,5 7,0 4,4 0,0 0,1 0,1 0,3 0,2 0,5 0,5 1,0 0,9 1,7 1,7 3,1 2,7 5,7 4,6 9,6 10,2 11,7 9,5 8,0 12,812,7 14,4 12,3 10,2 15,2 14,1 9,1 11,7 14,913,3 8,3 8,7 7,2 6,7 25,3 21,4 32,0 5,8 5,3 31,0 39,3 40,4 4,3 4,5 53,1 47,0 98,4 99,4 66,6 90,2 67,8 27,6 54,2 77,4 64,0 24,6 15,1 79,3 71,0 80,7 72,8 82,074,383,8 77,1 84,7 79,983,782,181,0 81,4 76,777,8 3,5 3,6 2,8 2,9 63,8 72,5 67,5 70,5 61,8 2,1 54,5 41,1 46,6 2,3 30,1 23,6 0% 10,7 15,0 7,9 11,4 6,3 8,9 5,3 6,5 4,7 5,1 4,3 4,2 4,2 3,6 3,8 3,3 3,6 3,4 3,5 3,1 3,5 2,9 2,6 2,8 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90 + svobodný ženatý rozvedený ovdovělý Graf 4 Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle výsledků sčítání, - ženy (%) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0,1 0,0 0,8 0,0 0,2 3,2 1,5 0,1 0,4 0,3 0,9 0,7 1,7 1,4 3,0 2,5 7,2 7,0 5,5 4,3 7,8 9,6 10,1 7,7 13,811,715,912,7 17,7 13,7 21,2 16,912,3 17,110,215,4 28,5 23,4 98,8 92,6 61,5 35,0 76,5 81,6 59,5 83,874,1 82,476,180,775,778,9 9,1 13,2 74,676,7 73,370,469,8 10,2 8,3 60,2 63,4 36,0 42,8 46,3 52,3 32,8 38,0 3,5 5,5 31,7 20,022,9 2,8 10,6 4,5 11,9 2,3 4,8 10,9 5,7 10,7 1,9 3,5 4,8 1,7 4,1 6,0 3,5 4,4 3,2 3,6 2,8 3,1 2,7 2,8 3,0 2,5 3,7 2,4 3,9 2,7 4,4 3,3 5,1 3,4 6,2 3,9 7,0 4,4 7,2 8,8 51,0 57,4 5,8 7,8 71,0 66,3 80,6 78,4 86,185,6 88,789,0 6,9 4,5 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90 + svobodná vdaná rozvedená ovdovělá 11

Graf 5 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání a věku podle výsledků sčítání, - muži ( ) 1000 900 800 700 0 20 95 56 116 250 32 0 32 41 137 109 143 134 1 35 1 20 358 213 404 267 276 282 130 1 204 154 18 266 111 1 219 153 17 211 118 1 240 139 19 195 102 2 232 120 113 127 3 25 36 205 210 212 muži 87 116 3 42 170 177 600 323 500 400 300 648 812 508 418 490 493 529 476 515 471 520 527 471 527 433 539 409 503 451 200 100 0 398 252 220 201 136 136 158 89 86 91 101 101 65 63 67 71 95 107 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60+ základní střední úplné střední s mat. vyšší odborné a nástavb. vysokoškol. bez vzdělání nezjištěné vzdělání Graf 6 Obyvatelstvo podle dokončeného vzdělání a věku podle výsledků sčítání, - ženy( ) 1000 900 800 700 600 0 20 29 1 130 88 74 203 483 41 73 528 113 110 110 122 1 1 61 43 407 363 332 378 85 1 305 129 47 367 69 1 330 119 50 293 81 90 2 48 298 265 48 2 71 39 1 47 167 240 289 248 266 86 45 251 ženy 17 1 32 23 83 122 216 300 500 400 300 200 100 0 265 302 334 822 338 351 360 361 661 367 660 384 348 342 383 367 527 502 264 431 344 304 263 252 232 221 184 157 121 92 76 64 74 100 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60+ základní střední úplné střední s mat. vyšší odborné a nástavb. vysokoškol. bez vzdělání nezjištěné vzdělání 12

Graf 7 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a věku podle výsledků sčítání, - muži ( ) 1000 muži 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Graf 8 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a věku podle výsledků sčítání, - ženy ( ) 1000 ženy 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 0-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80+ ekonomicky aktivní ekonomicky neaktivní zaměstnaní nezaměstnaní studenti 0-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80+ ekonomicky aktivní ekonomicky neaktivní zaměstnané nezaměstnané studenti 13

1.3 Obrázky Obrázek 1 Podíl obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním z obyvatel starších 15 let - SLDB 14

2. Definice domácností a rodin podle sčítání obyvatelstva Moderní pojetí domácností jako tzv. malé kolektivity bylo připraveno pro sčítání v roce 1961. Obecně bylo toto sčítání prvním cenzem, kde byly výsledky zpracovány za bydlící obyvatelstvo (dříve přítomné v době cenzu). Vydávané údaje týkající se rodin a domácností popisují aktuální, okamžikový stav. Domácnosti se při sčítání zjišťují zápisem jednotlivých sčítaných osob trvale bydlících v bytě o jejich vztahu k uživateli bytu, k osobě v čele hospodařící domácnosti a k osobě v čele cenzové domácnosti. Současně se zapisuje, které osoby spolu hospodaří. Touto metodou je problematické zejména zachycení tzv. faktických manželství. Údaje o nich jsou zjišťovány na základě osobního prohlášení ve sčítacím archu. Tyto informace jsou velmi pravděpodobně značně podhodnoceny, neboť nelze zachytit nesezdané soužití osob, které nebyly hlášeny k trvalému pobytu v jednom bytě. Od roku 1961 se používají tři základní kritéria vymezení domácností a rodin: společné bydlení, společné hospodaření a příbuzenské vztahy. Na základě těchto tří kritérií pak existují v českých sčítáních tři typy domácností: 1. bytová domácnost (BD): definována jako soubor osob, které trvale bydlí v jednom bytě, tvoří ji buď jedna nebo více hospodařících domácností; bytové domácnosti jsou sledovány při analýze úrovně bydlení 2. hospodařící domácnost (HD): definována společným hospodařením osob, které společně bydlí v jednom bytě, osoby společně hradí náklady na bydlení, vytápění, vybavení bytu, provoz domácnosti, stravování apod.; hospodařící domácnost je tvořena jednou (i více) cenzovou domácností 3. cenzová domácnost (CD): definována příbuzenskými či jinými vztahy, na základě těchto vztahů jsou definovány: 3.1. domácnosti rodinné 3.1.a. úplná rodinná domácnost: manželský pár bez dětí nebo s dítětem (dětmi), děti jsou buď závislé nebo nezávislé, k úplným rodinným domácnostem se řadí i faktické manželství (nesezdané soužití) 3.1.b. neúplná rodinná domácnost: jeden rodič žijící s dítětem (dětmi), děti jsou buď závislé nebo nezávislé 3.2. domácnosti nerodinné 3.2.a. vícečlenná nerodinná domácnost: dvě nebo více osob, které společně hospodaří, příbuzné nebo ne, nemůže ale jít o rodinnou domácnost 3.2.b. domácnost jednotlivce: osoba bydlící v bytě sama, nebo bydlí v bytě společně s další cenzovou domácností, ale samostatně hospodaří, patří sem i podnájemník V některých sčítáních se však lišilo zařazení specifických případů. Šlo např. o případy společného bydlení jednotlivce s dalšími osobami. V roce 1961 byl uplatňován tzv. princip uživatele bytu (vlastníka, držitele dekretu či starší nájemní smlouvy nebo člena družstva, který měl po předchozím zaplacení bytu právní nárok ho užívat). Tato osoba byla tedy považována za jednotlivce a ostatní osoby tvořily další domácnost/i. Vzhledem k tomu, že výše uvedený princip uživatele bytu často neodpovídal skutečnosti, neboť se jednalo o situaci, kdy prarodič byl vlastníkem bytu a spolu s ním v bytě bydlela např. dcera s rodinou, byl od roku 1970 tento princip změněn a domácnost jednotlivce byla určena na základě deklarace o společném bydlení a hospodaření, tj. pokud daná osoba hospodařila s cenzovou rodinnou domácností, byla považována za její součást, při samostatném hospodaření pak šlo o domácnost jednotlivce a rodinnou domácnost. Součástí rodinných domácností tak mohou být i tzv. přidané osoby, které společně s rodinou bydlí a hospodaří a netvoří samostatnou rodinnou domácnost (např. babička). Samostatnou cenzovou domácnost vždy tvoří trvale bydlící podnájemník či jeho rodinná domácnost. 15

Děti jsou vymezeny příbuzenským vztahem, obecně nezáleží na jejich věku nebo rodinném stavu. Za závislé dítě pak bylo v roce 1961 považováno dítě do 14 let, v roce 1970 do 15 let. V posledních třech sčítáních, v letech 1980, a, bylo za závislé dítě považováno dítě ekonomicky neaktivní mladší, 26 let (v roce 1980 však byly některé údaje publikovány za domácnosti s dětmi mladšími 15 let). Pokud neměli manželé stejné trvalé bydliště, byli považováni např. za domácnost jednotlivce (muž) a neúplnou rodinu (matka s dítětem). Od sčítání 1980 tvoří rovněž samostatnou cenzovou domácnost vdaná žena, se kterou nežije žádné její dítě, a důvodem odloučení od manžela je fakt, že nemají vlastní byt. Cenzové domácnosti tvořené prarodičem a vnoučetem jsou od roku považovány za domácnosti vícečlenné nerodinné, nikoliv již za neúplné rodiny. 16

3. Změny počtu a struktury domácností Od roku 1961 (počátek sledovaného období) se zvyšoval počet bytových domácností (BD). Zvyšující se počet bytů se odrážel až do roku snižujícím se podílem společně bydlících cenzových domácností na jedné straně a rostoucím počtem i podílem bytů obývaných pouze jednou osobou na straně druhé (tabulka 4, 5). Podle výsledků z roku však došlo k mírnému nárůstu počtu a podílu bytů, kde bydlí společně více cenzových domácností. Šlo především o případy, kdy v jedné bytové domácnosti bydlelo více hospodařících a tím i více cenzových domácností (případy, kdy byt obývala jedna hospodařící domácnost s více cenzovými domácnostmi, tvořily 13 % bytových domácností s více než dvěma cenzovými domácnostmi). Cenzové domácnosti tak bydlely samostatně v bytě v 80,9 % případů, což je o 2,7 procentních bodů méně než v roce. Ke zhoršení bytové situace (společné bydlení) došlo u všech typů cenzových domácností, nejvíce však u neúplných rodin se závislými dětmi (36 % bez vlastního bytu v roce, tabulka 5). V případě bytových domácností tvořených dvěma cenzovými domácnostmi došlo ke snížení podílu soužití úplné rodiny rodičů a úplné rodiny dětí (: 26 %, : 14 %) a naopak došlo ke zvýšení zastoupení společného soužití jednoho z rodičů s rodinou dítěte (: 20 %, : 44 %). Tyto změny měly společně s nižším počtem dětí v úplných rodinách, vyšším počtem neúplných rodin a domácností jednotlivců (25 % bytů) vliv na snížení průměrného počtu osob žijících v bytě (tabulka 4, 5). Z pohledu společného hospodaření domácností (HD) je možné říci, že téměř všechny hospodařící domácnosti jsou tvořeny pouze jednou domácností cenzovou (). Vliv na tento výsledek má na jedné straně nízký podíl bytů tvořených více cenzovými domácnostmi, na druhé straně společně bydlící cenzové domácnosti hospodaří většinou odděleně (tabulka 4, 5). V případě, že spolu hospodařily právě dvě cenzové domácnosti (v roce : 53 tis. hospodařících domácností), šlo nejčastěji o případy soužití rodičů a dětí (50 tis.), z nichž 23,3 tisíc bylo tvořeno jednou úplnou a jednou neúplnou rodinou a 22,8 tisíc dvěma úplnými rodinami, pouze 4 tisíce hospodařících domácností se skládaly ze dvou neúplných rodin (). Na intercenzálním růstu celkového počtu hospodařících domácností se významně podílel růst počtu hospodařících domácností jednotlivců z 1 047 tisíc v roce na 1 276 tisíc v roce. Tyto přírůstky hospodařících domácností jednotlivců přispěly k dalšímu snížení průměrného počtu členů v hospodařící domácnosti z 2,57 na 2,41 v roce (tabulka 4). Klesl především průměrný počet osob v hospodařící domácnosti s jednou cenzovou domácností (z 2,54 v roce na 2,37 v roce ). Průměrný počet členů společně hospodařících cenzových domácností se však zvýšil ze 4,39 na 5,22 osob v roce. V období 1961 - se zvýšil počet cenzových domácností (CD) o 32,9 %, přičemž počet obyvatel České republiky vzrostl jen o 6,9 %. Počty cenzových domácností se tedy zvyšovaly rychleji než počet obyvatel. V posledním intercenzálním období přibylo 5,4 % cenzových domácností. Hlavním znakem změny struktury cenzových domácností v období - bylo snížení počtu (o 7,1 %) i podílu (z 62 % v roce na 54,6 % v roce ) úplných rodin, a to zejména se závislými dětmi (tabulka 5, 7). Projevil se zde především vliv nižší sňatečnosti při nedostatečné kompenzaci sňatků nesezdaným soužitím a zvyšující se rozvodovosti. Počet i podíl neúplných rodin se naopak vlivem rozvodovosti a růstu nelegitimní porodnosti zvýšily (početně o 32,6 %, tj. z 10,7 % v roce na 13,5 % cenzových domácností v roce, tabulka 7). Stárnutí obyvatelstva na jedné straně a vysoká rozvodovost na straně druhé se podílí na růstu počtu a podílu domácností jednotlivců (: 29,9 % cenzových domácností, tabulka 5). Přibylo také vícečlenných nerodinných domácností v důsledku změny definice: soužití prarodičů a vnoučat již nejsou řazena mezi neúplné rodiny, ale mezi vícečlenné 17

nerodinné. Zvýšil se také podíl úplných rodin žijících s tzv. přidanými osobami (z 3,5 % na 4 % těchto rodin), tento jev byl však častější (i přes klesající trend) u neúplných rodin (5,6 % těchto rodin žilo v roce s další osobou). Zajímavým novým zjištěním je pak nárůst cenzových domácností bydlících mimo byty 2. Jejich počet se oproti roku zvýšil o 27 tisíc a mimo bytové domácnosti žilo v roce přibližně 13 % obyvatel (tabulka 6). Absolutně se na přírůstku těchto cenzových domácností podílely domácnosti jednotlivců, k významnému růstu však došlo u rodinných domácností, a to i se závislými dětmi.v roce žilo mimo byty 5 942 jednotlivců a 2 336 rodin, v roce se počet jednotlivců mimo byty zvýšil na 22 703 a rodin na 11 295. V naprosté většině žijí tyto cenzové domácnosti v nouzovém obydlí. Bydlení v rekreačním objektu je pak časté u úplných rodin bez závislých dětí. Jedná se pravděpodobně o páry v důchodovém věku (tabulka 6). Změny rodinného a reprodukčního chování se projevily ve struktuře cenzových domácností podle věku osoby v čele domácnosti (Bartoňová, 2003). Ve věku do 35 let se významně snížil zejména podíl úplných rodin se závislými dětmi (tabulka 7). Úplné rodiny se závislými dětmi tvořily více než polovinu cenzových domácností až ve věku 30-34 let (v roce : 25-29 let). Při posledním sčítání se naopak ve věku 25-29 let zvýšil podíl úplných domácností bez dětí (z 8,9 % na 10,9 %). Podíl neúplných rodin výrazně vzrostl až do věku 50 let osoby v čele domácnosti (muže nebo ženy, častěji však ženy). Vzhledem k rozvodové praxi, kdy jsou nezletilé děti většinou svěřeny do péče matce, převažují v neúplných rodinách matky s dětmi. V roce bylo také zaznamenáno zvýšení počtu svobodných matek mladších 30 let (z 10 tisíc na 30 tisíc). Ve věku do 35 let se rovněž zvýšil podíl domácností jednotlivců, a to jak mužů, tak žen. Ve věku do 24 let osoby v čele cenzové domácnosti dokonce tento druh domácnosti v roce převládal. Ve věku vyšším 55 let se naopak podíl cenzových domácností jednotlivců - žen snížil v důsledku poklesu počtu ovdovělých žen (tabulka 7). 2 Termín mimo byty zahrnuje např. osoby/domácnosti trvale či dlouhodobě žijící ve všech typech ubytovacích a lůžkových léčebných zařízeních, osoby žijící v nouzových obydlích (přístřeší, nouzové a provizorní stavby, bydlení v nekolaudovaném domě, nouzové ubytování na pracovišti apod.), mobilních objektech, rekreačních chatách, chalupách nebo osoby sečtené v obytných domech, ale žijící v nebytovém prostoru. 18

3.1 Tabulky Tabulka 4 Základní struktura domácností (tis.) 1961 1970 1980 1961 1970 1980 1961 1970 1980 1961 1970 1980 bytové domácnosti BD BD=HD=CD BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD domácnosti mimo byty úhrn 2 542,3 327,1-2 869,4 88,6 11,4-100,0 2 715,7 119,9 253,2-3 088,8 87,9 3,9 8,2-100,0 3 151,6 76,2 267,1-3 494,9 90,2 2,2 7,6-100,0 3 388,0 63,5 254,2-3 705,7 91,4 1,8 6,8-100,0 3 456,3 49,1 322,3-3 827,7 90,3 1,3 8,4-100,0 hospodařící domácnosti HD BD=HD=CD BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD domácnosti mimo byty úhrn 2 542,3 - - 3 034,6 - - - - - 2 715,7 119,9 523,1 6,7 3 365,4 80,7 3,6 15,5 0,2 100,0 3 151,6 76,2 553,0 10,3 3 791,0 83,1 2,0 14,6 0,3 100,0 3 388,0 63,5 524,1 8,3 3 983,9 85,0 1,6 13,2 0,2 100,0 3 456,3 49,1 675,8 34,9 4 216,1 82,0 1,2 16,0 0,8 100,0 cenzové domácnosti CD BD=HD=CD BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD domácnosti mimo byty úhrn 2 542,3 670,2 1,8 3 214,3 79,0 20,9 0 100,0 2 715,7 242,8 534,2 10,0 3 502,7 77,5 6,9 15,3 0,3 100,0 3 151,6 154,9 556,2 13,1 3 875,7 81,3 4,0 14,4 0,3 100,0 3 388,0 133,3 522,0 8,3 4 051,6 83,6 3,3 12,9 0,2 100,0 3 456,3 99,4 680,0 35,0 4 270,7 80,9 2,3 15,9 0,9 100,0 obyvatelstvo BD=HD=CD BD=HD=2+CD BD=2+HD=2+CD domácnosti mimo byty úhrn 7 786 1 708 78 9 572 81,3 17,9 0,8 100,0 7 831 1977 9 808 79,8 20,2 100,0 8 620 355 1 239 78 10 292 83,8 3,5 12,0 0,8 100,0 8 824 288 1 126 12 10 250 86,1 2,8 11,0 0,1 100,0 8 478 257 1 366 129* 10 230 82,9 2,5 13,4 12,6 100,0 Zdroj: SLDB 1961-; Kučera, Kalibová in Pavlík (1994); Bartoňová, Kučera (1999); www.czso.cz *58 tis. obyvatel bydlících mimo byty+nezjištěno průměrný počet členů 3,35 3,15 2,92 2,76 2,64 průměrný počet členů 3,13 2,89 2,70 2,57 2,41 průměrný počet členů 2,95 2,78 2,64 2,53 2,38 průměrný počet členů - - - - - 19

Tabulka 5 Složení domácností (tis.) ukazatel 1961 1970 1980 bytové domácnosti celkem 2 869,4 3 088,8 3 494,9 3 705,7 3 827,7 z toho se dvěma a více CD absol. 327,1 373,1 343,3 317,7 371,4 % 11,4 12,1 9,8 8,6 9,7 s jednou osobou absol. 390,1 492,3 697,0 842,4 957,8 % 13,6 15,9 19,9 22,7 25,1 hospodařící domácnosti celkem 3 034,6 3 365,4 3 791,0 3 983,9 4 216,1 z toho se dvěma a více CD absol. - 130,7 79,4 65,6 53,3 % - 3,9 2,1 1,6 1,3 s jednou osobou absol. - 668,6 897,4 1 047,2 1 276,2 % - 19,9 23,7 26,3 30,3 censové domácnosti celkem 3 214,3 3 502,7 3 875,7 4 051,6 4 270,7 úplné rodiny absol. 2 405,4 2 487,5 2 556,8 2 512,9 2 333,6 % 74,8 71,0 66,0 62,0 54,6 neúplné rodiny absol. 249,6 306,7 325,1 434,4 576,4 % 7,8 8,8 8,4 10,7 13,5 s jednou osobou absol. 514,7 668,6 938,8 1 089,6 1 276,2 % 16,0 19,1 24,2 26,9 29,9 vícečlenné nerodinné domácnosti absol. 44,6 39,9 55,0 14,7 84,5 % 1,4 1,1 1,4 0,4 2,0 podíly cenzových domácností s vlastním bytem % úplné rodiny bez dětí 77,7 74,9 81,5 84,9 84,7 s dětmi 82,8 82,1 87,2 89,2 87,5 neúplné rodiny bez dětí 79,8 80,9 86,0 89,0 85,2 s dětmi 59,6 60,6 65,5 70,0 63,6 domácnosti jednotlivců 75,8 73,5 74,9 77,3 75,1 celkem 79,1 77,3 81,3 83,6 80,9 podíl BD=HD=CD - 88,6 87,9 90,2 91,4 90,3 podíl HD=CD - - 96,1 97,9 98,4 98,7 CD na 100 BD - 112,0 113,4 110,9 109,3 111,6 CD na 100 HD - 105,9 104,1 102,2 101,7 101,3 HD na 100 BD - 105,8 109,0 108,5 107,5 110,2 Pozn.: 1961 děti do 14 let, 1970 děti do 15 let, jinak závislé děti Tabulka 6 Cenzové domácnosti mimo byty -, úplné rodiny neúplné rodiny vícečlenné se záv. dětmi bez záv. dětí se záv. dětmi bez záv. dětí jednotlivci nerodinné domácnosti 651 737 814 134 5 942 55 2 940 2 937 4 600 818 22 703 1 027 % nouzové obydlí 67,4 68,8 37,7 42,8 91,0 89,6 69,4 72,6 79,0 84,4 92,7 89,9 mobilní obydlí 0,6 0,3 0,7 0,2 0,3 0,2 0,0 0,3 0,4 0,5 0,0 0,8 rekreační chata, 32,0 30,9 61,6 57,0 8,7 10,2 30,6 27,1 20,5 15,1 7,3 9,3 chalupa celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Pozn.: u roku k nouzovým připočteny i ostatní případy a nekolaudované domy 20

Tabulka 7 Struktura cenzových domácností podle typu a věku osoby v čele domácnosti -, (%) věková skupina úplné rodiny bez záv. dětí se záv. dětmi neúplné rodiny bez záv. dětí se záv. dětmi vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců muž žena muž žena cenzové domácnosti celkem v tisících 15-24 14,2 32,5 1,2 14,6 0,4 0,2 20,8 16,3 206,9 25-29 8,9 61,4 0,6 10,4 0,2 0,1 13,5 5,0 315,6 30-34 4,5 70,9 0,7 10,5 0,1 0,0 10,4 2,9 349,2 35-49 13,7 59,3 3,5 9,7 0,1 0,0 9,5 4,1 1 298,9 50-54 47,9 22,9 6,3 3,2 0,2 0,1 8,8 10,7 305,6 55-59 57,9 9,1 6,0 1,4 0,2 0,1 8,5 16,8 310,6 60-64 56,2 3,3 6,1 1,0 0,2 0,2 8,6 24,4 339,7 65+ 37,7 0,8 7,5 1,2 0,2 0,5 10,2 41,9 925,2 celkem 27,6 34,5 4,5 6,3 0,2 0,2 10,4 16,5 4 051,6 15-24 9,2 13,5 0,0 18,2 4,1 2,5 27,1 25,4 166,6 25-29 10,9 36,4 0,0 17,8 1,9 0,7 20,6 11,6 351,1 30-34 5,6 54,1 0,0 17,6 1,0 0,2 16,2 5,3 359,8 35-49 13,4 50,2 4,5 13,0 0,7 0,5 13,1 4,9 1 228,8 50-54 45,7 18,2 9,7 4,0 0,6 0,4 11,8 9,6 481,7 55-59 55,4 7,6 8,7 1,5 0,5 0,5 11,2 14,7 387,9 60-64 57,8 2,7 7,2 0,4 0,4 0,9 9,8 20,7 296,2 65+ 39,9 0,4 7,6 0,1 0,6 3,1 10,0 38,3 998,6 celkem 29,1 25,5 5,5 8,0 0,9 1,1 13,3 16,6 4 270,7 Pozn: v úplných rodinných domácnostech je osobou v čele domácnosti muž, neúplné rodinné domácnosti a vícečlenné domácnosti nejsou zcela srovnatelné v důsledku zařazení domácnosti prarodičů a vnoučat do vícečlenných domácností v roce 21

4. Úplné rodinné domácnosti 4.1 Obecné charakteristiky Jak již bylo výše zmíněno, došlo v posledních 10 letech k významnému snížení počtu úplných rodin, a to zejména se závislými dětmi (tabulka 8). Pozornost věnovaná tomuto typu cenzových domácností je odůvodněna několika faktory. Za prvé úplné rodiny jsou stále, i když podle posledního sčítání velice těsně, nejčastějším typem soužití a žije v nich stále převážná část obyvatel (: 71 %). Za druhé založení úplné rodiny, neboli soužití muže a ženy, je podmínkou pro narození většiny dětí a jejich výchovu. V 90. letech došlo z transverzálního pohledu k velkému snížení porodnosti a plodnosti. Na jedné straně se zde projevil odklad porodů do vyššího věku, ať již z důvodu změny momentálních životních preferencí nebo v důsledku obtížnější ekonomické situace v období rané dospělosti. Na druhé straně se zatím odkládané porody nemusí v plné míře nakonec uskutečnit, a to z nejrůznějších důvodů (zdravotních, partnerských, ekonomických, profesních apod.). Sčítání obyvatelstva umožňuje zachytit charakteristiky domácností a rodin a doplnit tak informace vyplývající z běžné evidence obyvatelstva. Podle výsledků z roku představovaly úplné rodiny přibližně jednu polovinu všech cenzových domácností (tabulka 8). V úplné rodině žilo podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva 71 % všech obyvatel republiky, v roce 1961 to bylo 86 %, v roce ještě 78 %. K výrazným změnám došlo z hlediska přítomnosti závislých dětí v úplných rodinách. Podle posledního sčítání tvořily úplné rodiny se závislými dětmi čtvrtinu cenzových domácností a necelou jednu polovinu všech úplných rodin. Na jednu úplnou rodinu s dětmi i bez dětí pak v průměru připadá čím dál tím méně dětí (tabulka 9). Nejvyšší počet závislých dětí mladších 26 let připadal v průměru na jednu úplnou rodinu v roce 1980. Projevila se zde zvýšená porodnost z 2. poloviny 70. let. Snižující se průměrný počet závislých dětí v úplných rodinách v posledních 20 letech je především důsledkem nižšího podílu dětí druhého a vyššího pořadí a zvyšujícího se podílu párů bez dětí. Z hlediska věku mužů a žen žijících v úplných rodinách byl oproti roku v roce patrný pokles podílu osob žijících s partnerem až do věku 60 let (grafy 9, 10). Podíly osob žijících v prvním či dalším manželství nebo nesezdaném soužití nasvědčují tomu, že snížení počtu úplných rodin bylo způsobeno poklesem sňatečnosti, a to jak prvosňatečnosti, tak sňatečnosti opakované, při nedostatečné kompenzaci vyšším počtem nesezdaných párů 3, a zvyšováním rozvodovosti. U seniorů byl naopak zaznamenán nárůst počtu i podílu osob žijících v páru. Projevila se zde především nižší úmrtnost, a to hlavně zvyšující se naděje dožití u mužů. Zvýšení podílu seniorů žijících v úplné rodině bylo způsobeno růstem podílu osob žijících v prvním, případně dalším manželství. Z pohledu struktury úplných rodin byl v roce patrný nárůst podílu nesezdaného soužití, zvláště ve věku mladším 30 let (grafy 11, 12). Osoby žijící po 30 letech věku s partnerem žily podobně jako v roce nejčastěji v prvním manželství. Bereme-li v úvahu rodinný stav mužů a žen žijících v úplných rodinách v roce a, je zde patrný vliv rozšiřujícího se faktického manželství (faktickému manželství bude dále věnována samostatná podkapitola). V roce žilo v nesezdaném soužití 84 934 párů, o deset let později spolu trvale žilo bez sňatku 125 269 párů, tedy o 47 % více. Tato skutečnost se projevila v nižším počtu i podílu úplných rodin tvořených spolubydlícím manželským párem (pokles z 96,6 % v roce o 2 procentní body). Naopak větší zastoupení měly v roce páry tvořené svobodnými partnery (1,3 % proti 0,3 % v roce ) a partnery, kde každý z nich již prošel legálním manželstvím (rozvedený, ovdovělý; 2,4 % proti 2,0 % v roce 3 Partneři (bez ohledu na legální status) musí mít stejné trvalé bydliště. 22

). Manželství byla většinou oboustranně první (84,7 % v roce, 83,4 % v roce ), druhá a další manželství obou partnerů představovala v obou letech přibližně 6 % všech spolužijících manželských párů. Z pohledu vzdělání partnerů je výsledky sčítání obyvatelstva i potvrzena tzv. homogamie partnerů, to znamená partneři mají nejčastěji stejné vzdělání. Výjimkou jsou muži vysokoškoláci, kteří žijí stejně často s vysokoškolačkou jako se ženou s úplným středním vzděláním. V populaci mužů i žen žijících v úplné rodině se oproti roku v roce snížil podíl osob se základním vzděláním (muži: -19 %, -10 %, ženy: - 34 %, : 22 %). Tento výsledek však může být ovlivněn vzdělanostní strukturou populace, intenzitou vstupu do partnerství a intenzitou zániku úplné rodiny. Roli však hraje i samotná věková struktura a úmrtnost, neboť např. generace seniorů mají v průměru nižší dokončené vzdělání než generace mladší. Z porovnání počtu mužů a žen žijících v úplné rodině na 100 osob daného věku a vzdělání v letech a vyplývá, že se nejvíce snížil podíl mužů a žen bydlících s partnerem se základním vzděláním (u mužů o 32 %, u žen o 18 %, tabulka 10). U mužů s nejnižším vzděláním došlo k významnému snížení (o více než 20 %) ve věku do 40 let. U žen byl pokles ve srovnání s muži méně výrazný, o více než 20 % se snížily podíly žen žijících s partnerem se základním vzděláním mladších 35 let. Uvedený celkově nejvyšší pokles podílu osob se základním vzděláním žijících v úplné rodině byl způsoben výraznějším snížením těchto podílů i ve středním a vyšším věku v porovnání s ostatními vzdělanostními skupinami. Podíl mužů se středním a vyšším vzděláním žijících v úplné rodině se v porovnání s rokem snížil v roce o přibližně 15 % (tabulka 10). K nejvýraznějšímu poklesu došlo především z důvodu odkladu vstupu do manželství u mužů mladších 30 let majících úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání (20-24 let: o 75 %, resp. 80 %, 25-29 let: o 42 %, resp. 49 %, tabulka 10). Podíl žen se středním vzděláním žijících v úplné rodině se podobně jako u mužů v roce celkově snížil o přibližně 10 % v porovnání s rokem. U vysokoškolaček však byl celkový propad podílu žen žijících s partnerem významnější - o 15 % (muži celkově 12 %), vyšší podíl byl v roce ve vztahu k zaznamenán až ve věku starším 60 let. U žen s minimálně úplným středním vzděláním došlo podobně jako u mužů k významnému snížení podílu žijících v úplné rodině do věkové skupiny 25-29 let včetně (20-24 let: o 68 %, resp.o 72 %, 25-29 let: o 32 %, resp. 43 %). 4.2 Děti v úplných rodinách V posledních 40 letech se zvyšuje podíl úplných rodin bez závislých dětí (tabulka 8) a v samotných úplných rodinách s dětmi se průměrný počet dětí snižuje (tabulka 9). Z hlediska věku mužů a žen žijících v úplných rodinách je v nejmladších věkových skupinách znatelná změna časování rození dětí (grafy 13-16). Např. rozložení mužů v úplných rodinách podle počtu dětí ve věku 30-34 let v roce odpovídalo v roce rozložení ve věku 35-39 let. Ve věku 25-29 let byl u mužů žijících s partnerkou zřejmý nárůst bezdětnosti a naopak snížení podílu mužů se dvěma a více dětmi. Významný pokles bezdětnosti mužů žijících v úplné rodině na úroveň 10 % byl zaznamenán v roce až ve věku 30-34 let. V této věkové skupině však nedošlo pouze k nárůstu podílu mužů žijících v páru s jedním dítětem, ale zvýšil se i podíl mužů se dvěma a více dětmi. U žen žijících trvale s partnerem bylo v roce ve věku 25-29 let zaznamenáno relativně dvakrát více bezdětných než v roce. V roce bylo dokonce v tomto věku nejvíce žen se dvěma a více dětmi (54 % + 9 %). O deset let později byl srovnatelný podíl žen se dvěma a více dětmi zaznamenán až ve věku 30-34 let (grafy 13-16). Změny absolutního počtu dětí žijících v úplných rodinách mohou být ovlivněny třemi základními faktory: velikostí příslušné věkové kohorty mužů, respektive žen, tedy osob, které v daném věku mohou žít v úplné rodině, dále podílem osob žijících v páru, tj. kolik osob 23