POZN. POUZE INFORMATIVNĚ Hasiva
Voda jako hasivo
Voda jako hasivo Voda je pro svůj široký výskyt a různorodost hasebních efektů dosud nejpoužívanější hasební látkou. Pro požární účely se používá buď bez jakýchkoliv přísad nebo ve směsi s různými chemikáliemi které její hasební vlastnosti zlepšují.
Některé fyzikální vlastnosti vody Teplota tuhnutí je 0 C. Při tuhnutí vody se její objem zvětšuje o 1.11, což je často příčinou roztržení stěn nádob, potrubí a hadic, jestliže nejsou dostatečně elastické. Teplota varu 100 C za normálního tlaku přechodem kapalné vody na vodní páru se její objem zvětšuje 1700krát (to znamená, že z 1 litru vody změnou skupenství vzniká 1700 litrů vodní páry. Termický rozklad vody 2H2O+teplo 2H2 +O2 Je však třeba zdůraznit, že při teplotách běžného požáru neprobíhá.
Třídy požárů a hasební efekty požáry třídy A (hořlavé tuhé látky). požáry třídy B (kapalné uhlovodíky s teplotou varu vyšší než 80 C). Ochlazující efekt díky vysokému výparnému teplu. Zřeďující efekt tvorba vodní páry ( 1l H2O = 1700l páry).
Zákaz hašení Požáry lehkých kovů (sodík, draslík, hořčík, hliník případně jejich slitiny), 2 Al + 6 H2O 2 Al(OH)3 + 3 H2 Požáry za přítomnosti rozžhaveného železa nebo žhnoucího uhlí, Fe + H2O FeO + H2 Požáry karbidu vápníku, CaC2 + 2H2O Ca(OH)2 + C2H2 Elektrická zařízení pod napětím. Hořící oleje nebo tuky.
Způsoby použití Plný (kompaktní) proud dosahuje značného dostřiku, čímž je umožněn účinný zásah i na vzdálenější ohniska požáru. Využito pouze asi 20% vody na ochlazení, zbytek způsobuje ostatní škody Nelze ho využít na hašení prašných produktů! Roztříštěný proud nebo mlha má omezený dostřik, ale dosahuje pokrytí větší plochy požáru,a tím i většího poklesu teploty. Při použití vodní mlhy v uzavřených prostorech vzniká nebezpečí opaření zasahujících hasičů odpařování vody. Vysokotlaký proud dosahuje také poměrně značného dostřiku při vysokém rozptýlení vody na hořící látky a jejím rychlém odpaření. Jeho použití je vhodné v místech, kde je třeba vysoký hasební účinek při minimálních škodách způsobených hasicí látkou.
Smáčedla Hasební účinek vody lze zvýšit přídavkem různých chemikálií, tzv. smáčedel. Smáčedla jsou povrchově aktivní organické sloučeniny, které výrazně snižují povrchové napětí vody, jsou velmi dobře rozpustné ve vodě a přilnavé ke smáčené látce. Tím se voda stává použitelná i pro hašení požárů látek, které vodu odpuzují (uhelný prach, bavlna, korek, guma, rašelina apod.). Dalším důsledkem použití smáčedel je snížení spotřeby vody až o 50%. Nejběžnějšími typy smáčedel jsou syntetická pěnidla používaná v koncentraci 0,3-0,5% roztoků.
Výhody Vysoký chladicí efekt, dostupná cena a výskyt téměř všude, relativně jednoduchá dopravitelnost, chemická neutralita a nejedovatost, možnost využití její mechanické energie.
Nevýhody Při nízkých teplotách tuhne a mění objem, nelze hasit kapaliny s T varu < 80 C (chladicí efekt je neúčinný), neúměrně vysoké následné škody, neúčinnost u prašných produktů bez použití smáčedla.
Pěna jako hasivo
Pěna jako hasivo Pěna jako hasivo není chemický jedinec, jako např. voda. Je to nestejnorodá (heterogenní) směs, kdy plyn (nejčastěji vzduch) je rozptýlen v kapalině (směsi vody a pěnidla). Podle způsobu výroby rozlišujeme pěnu: chemickou vzduchomechanickou
Chemická pěna Chemická pěna se připravuje smícháním určitých chemikálií a jejich vzájemnou reakcí. V současné době se s chemickou pěnou můžeme setkat v některých přenosných hasicích přístrojích, případně některých stabilních hasicích zařízeních. Většinou se jedná o těžkou pěnu.
Mechanická pěna Mechanická pěna se vyrábí mechanickou cestou, kdy do roztoku vody a pěnidla je v určitém množství rozptýlen vzduch. Množství rozptýleného vzduchu vyjadřujeme tzv. číslem napěnění Pn. Podle čísla napěnění je pak rozlišována pěna: těžká (Pn - do 20), střední (Pn - 20 až 200), lehká (Pn - nad 200).
Hasební efekty a třídy požáru izolační efekt (celistvá vrstva pěny brání přístupu vzduchu a znemožňuje další vývin hořlavých par), chladicí efekt (závisí na obsahu vody v pěně - chladicí účinky má pouze pěna těžká). Požáry třídy B (hořlavé nepolární kapalné, látky např. benzín, oleje, benzen a další ropné produkty). Při hašení požárů polárních hořlavých kapalin (alkoholy, aceton, kyselina octová apod.), které pěnu chemicky rozrušují, je nutno použít speciálních pěnidel. Požáry třídy A
Zákaz hašení požáry lehkých kovů (sodík, draslík, hořčík, hliník případně jejich slitiny), požáry za přítomnosti rozžhaveného železa nebo žhnoucího uhlí, požáry karbidu vápníku, elektrická zařízení pod napětím, a to z důvodu obsahu vody v pěně a dobrou elektrickou vodivost roztoků pěnidel.
Způsoby použití Plošné hašení spočívá ve vytvoření souvislé izolující vrstvy pěny na povrchu hořlavé látky. pro tento typ hašení je nejvhodnější použití těžké (případně střední) pěny s využitím jejího částečného chladicího účinku. Objemové hašení spočívá v zaplnění uzavřených prostor (např. sklady, sklepy, budovy, kanály apod.) pěnou. Tím se dosáhne oddělení požáru od vnějšího vzduchu. pro tento typ hašení je nejvhodnější použití lehké (případně střední) pěny. Zde pak platí zásada, že vrstva pěny má přesahovat přibližně 50 cm nad nejvýše položené hořlavé látky.
Plyn jako hasivo
Plyny jako hasivo Některé látky v plynném skupenství mají schopnost hasit požár svým zřeďovacím efektem tj. vznikem inertního prostředí v určitém prostoru. Svým působením ochudí požár o oxidační prostředky. Vytěsňují vzduch a v něm obsažený kyslík z pásma hoření nebo z určitého technologického zařízení. Jako hasební látka je z této skupiny plynů nejpoužívanější oxid uhličitý - CO2.
Plyny jako hasivo CO2 N2 Argon INERGEN Směs předchozích plynů
Hasební efekt a třídy požáru zřeďovací efekt (obsah kyslíku ve vzduchu poklesne natolik, že proces hoření je přerušen). vzhledem k tomu, že již koncentrace 10% objemových CO2 může způsobit vážné poškození zdraví nebo i smrt, je třeba zdůraznit, že hasební koncentrace oxidu uhličitého je vždy smrtelná! požáry třídy B, požáry třídy C, elektrická zařízení pod napětím do 1000 V.
Zákaz hašení požáry třídy D požáry za přítomnosti rozžhaveného železa nebo žhnoucího uhlí, požáry vodíku - z důvodu vzniku prudce jedovatého a výbušného oxidu uhelnatého, požáry prašných materiálů, požáry kyselin a louhů, a to z důvodu možné chemické reakce s hořlavou látkou.
Způsob použití objemové hašení spočívá v zaplnění uzavřených prostor (např. sklady, sklepy, budovy, kanály apod.) oxidem uhličitým. Tím se dosáhne oddělení požáru od vnějšího vzduchu v poměrně krátké době. plošné hašení
Klady elektricky nevodivý, dostupná cena, po hašení nezůstávají na požářišti zbytky hasiva.
Zápory hasební koncentrace je vždy smrtelná, nízká teplota expandujícího CO2 (vznik popálenin 3. stupně), zanedbatelný ochlazovací efekt, možnost vzniku elektrostatického náboje při expanzi CO2 (vybíjí se ve formě zápalných jisker).
Prášek jako hasivo
Hasicí prášky Hasicí prášky jsou anorganické nebo organické látky v tuhém skupenství, které zdolávají požár na principech chemického mechanismu hašení. Účinnost hasicích prášků je dána především velikostí částic. Čím jsou částice prášku drobnější (mají větší povrch), tím je prášek v procesu hašení účinnější. Aby měl prášek dobrou hasicí účinnost a dal se přitom bezpečně přepravovat, je třeba dodržovat průměr částic asi 0.1 milimetru.
Hasební efekt inhibiční (antikatalytický) efekt práškové částice na sebe vážou radikály vzniklé hořením a přerušují tak řetězové reakce hoření, izolační efekt uplatňuje se pouze u univerzálních prášků vytvořením glazury na povrchu hořících tuhých látek, Pro informaci - stěnový efekt oblak prášku zabraňuje prostupu sálavého tepla.
Dělení prášků Prášky dělíme podle toho, na kterou třídu požáru je lze použít jako hasební látku následujícím způsobem: prášky ABC, prášky BC, prášky hasící kovy.
Zákaz hašení požáry hořlavých kovů nesprávným druhem prášku, a to z důvodu možného chemického rozkladu a následného výbuchu, požáry prašných materiálů, a to z důvodu možnosti rozptýlení hořlavé látky a vzniku výbušné směsi. požáry v telefonních ústřednách a v místnostech kde jsou zařízení citlivá na prach (počítačové místnosti apod.).
Výhody prudce hasí plamenné hoření, elektricky nevodivé, nejsou toxické (s výjimkou některých M prášků), nevykazují korozivní vlastnosti (pokud jsou v suchém stavu), odolné vůči výkyvům teplot.
Nevýhody nemají ochlazovací efekt (nebezpečí opětného vzplanutí), možnost následných škod (zaprášení okolí), možnost poškození jemných a točivých mechanismů, vysoká cena, při nevhodném skladování hrudkovatí a jsou nepoužitelné.