Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu Pokročilé materiály v projektu CEITEC Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan Ostřížek, Ph.D. Autor: Martina Juřičková Brno, červen 2011
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janu Ostřížkovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu Pokročilé materiály v projektu Ceitec vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Ostřížka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy Mendlovy univerzity v Brně. V Brně dne 27. května 2011
Abstract Martina Juřičková. Analysis of current financing of science research groups of Advanced Materials program, CEITEC project. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. This bachelor s thesis deals with science and research financing. It describes national and international financial sources that are used for gaining financial means for this area and it introduces authorities and intstitutions that are active in field of science and research in the Czech Republic. The thesis describes the current project that has been supported from the EU fund and it is going to be established in Brno. This project is called CEITEC, Central European Institute of Technology, that has been founded in cooperation of a few partners. It consists of seven research programs, each of them is composed of few research groups. This work details research group of VUT Brno that is called Advanced Polymers and Composites. It focuses on financing of this research group using start-up grant of Operating program Research and Development of Inovation that is supported by European Union. The conclusion suggests recommendations that lead to effectiveness of this research group. Keywords Analysis of financing, CEITEC, RD financing, research and development, scientific research. Abstrakt Martina Juřičková. Analýza současného financování vědecko-výzkumných skupin programu Pokročilé materiály v projektu CEITEC. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá financováním vědy a výzkumu. Podrobněji popisuje zdroje na národní a mezinárodní úrovni využívané k získání financí právě pro tuto oblast a představuje orgány a instituce činné ve vědě a výzkumu v České republice. Práce se dále věnuje aktuálnímu projektu, který je financován z fondu EU a jeho sídlo bude v Brně. Jedná se o projekt CEITEC, Středoevropský technologický institut, založený na spolupráci několika partnerů. Je tvořen sedmi výzkumnými programy, z nichž každý tvoří několik výzkumných skupin. V práci je podrobněji popsána výzkumná skupina VUT v Brně s názvem Pokročilé polymerní materiály a kompozity. Je zde rozebráno její financování prostřednictvím start-up grantu Operačního programu Výzkum a vývoj pro
inovace, který je financován Evropskou unií. V závěru jsou navržena doporučení vedoucí k zefektivnění činnosti konkrétní výzkumné skupiny. Klíčová slova Analýza financování, CEITEC, financování výzkumu a vývoje, výzkum a vývoj, vědecký výzkum.
Obsah Obsah 1 Úvod a cíl práce 1 1.1 Úvod... 1 1.2 Cíl a metodika práce... 2 2 Literární rešerše 3 2.1 Financování vědy a výzkumu... 3 2.2 Financování veřejných vysokých škol v ČR... 6 2.2.1 Příspěvek na vzdělávací činnost - normativní financování... 6 2.2.2 Dotace na specifický výzkum... 7 2.2.3 Účelová podpora... 8 2.2.4 Institucionální podpora... 8 2.3 Financování vědy a výzkumu v České republice... 8 2.3.1 Orgány a instituce ve vědě a výzkumu v České republice... 10 2.3.2 Národní zdroje financování... 11 2.3.3 Evropské zdroje financování... 14 2.4 CEITEC středoevropský technologický institut... 22 2.5 Shrnutí... 25 3 Vlastní práce 27 3.1 Výzkumná skupina Pokročilé polymerní materiály a kompozity... 27 3.2 Rozpočet skupiny na období let 2011-2015... 28 3.3 Indikátory stanovené pro skupinu na časové období 2011-2015... 31 3.4 Vědecké výkony skupiny v letech 2004 2008... 34 3.5 Praktická činnost výzkumné skupiny... 35 3.5.1 Stav pracovních úvazků, mzdy pracovníků... 36 3.5.2 Zdroje financování výzkumné skupiny... 36 3.5.3 Projekty výzkumné skupiny... 38 3.5.4 Vybavenost laboratoří skupiny... 40 3.5.5 Závazky skupiny plnění indikátorů... 40 3.5.6 Spolupráce s jinými subjekty... 40
Obsah 3.5.7 Výhody, nevýhody projektu CEITEC... 41 3.6 Doporučení... 42 4 Závěr 45 5 Literatura 48 Seznam obrázků a tabulek 54 Přílohy 55
Úvod a cíl práce 1 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Ve své bakalářské práci se věnuji problematice financování vědy a výzkumu v Evropské unii a v České republice. Toto téma je velice obsáhlé, zajímavé a v současné době velmi aktuální. Existenci této problematiky vnímám, zajímám se o ni, a tudíž se jí ve své práci zabývám. Výzkumná politika v evropském prostoru je jedním z hlavních prvků Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, která má za cíl přispívat k ekonomickému růstu Evropské unie, vytvářet nová pracovní místa, zlepšovat kvalitu života a také reagovat na sociální výzvy, kterými jsou stárnutí populace, chudoba nebo neméně závažné zhoršování stavu životního prostředí. Základním nástrojem podporujícím výzkum a vývoj na úrovní EU jsou rámcové programy Evropského společenství a Euratomu, které existují od roku 1984 a jsou ukotveny ve Smlouvách ustanovujících obě tato Společenství. V současnosti Evropská unie usiluje o vytvoření jednotného Evropského výzkumného prostoru, který by propojoval evropská výzkumná pracoviště světového významu a ve kterém by si tato pracoviště předávala veškeré poznatky efektivnějším způsobem, než to bylo doposud. Tato spolupráce v rámci evropských zemí se dále posiluje, a to prostřednictvím špičkové infrastruktury a společného vytváření výzkumné politiky. Díky tomuto společnému počínání dochází k propojování nejrůznějších výzkumných programů a tudíž je možné dosahovat nebývalých výsledků, ke kterým by jednotlivé členské země samostatně jen těžko dospěly. Názorným příkladem spolupráce a založení vědeckého centra excelence sdružující kapacity ve svém oboru, je budované sídlo projektu Středoevropského technologického institutu CEITEC. Je to projekt, z pohledu Jihomoravského kraje, bezkonkurenčně největší ve svém zaměření na vědu a výzkum. Hlavním jeho posláním do budoucna je snaha přispívat ke kvalitě života a zdraví člověka, a to prostřednictvím inovací a vývoje. Projekt je založen na vzájemné spolupráci sedmi partnerů, mezi které především patří Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně a dále pak například Veterinární a farmaceutická univerzita. Výsledkem tohoto společného snažení a vytvoření rozsáhlého projektu by mělo být dosažení profesionální úrovně vědy a výzkumu v celém Jihomoravském kraji a také, to především, posunutí a začlenění české vědy mezi zahraniční výzkumné špičky v podobě institutů a podniků.
Úvod a cíl práce 2 1.2 Cíl a metodika práce Hlavním cílem práce je navrhnout výzkumné skupině z programu Pokročilé materiály jistá řešení a doporučení, jak využívat získaných peněžních zdrojů ze start-up grantu projektu CEITEC v období let 2011-2015. Dílčím cílem je pak analýza financování této vybrané výzkumné skupiny Pokročilé polymerní materiály a kompozity utvořené v rámci projektu Středoevropského technologického institutu CEITEC. Analýze bude podroben rozpočet dané pracovní skupiny a také budou analyzovány problémy, které souvisí se způsobem financování vědy a výzkumu a s přidělováním grantů v České republice. Dalším cílem práce je zjistit, z jakých projektů v současnosti plynou finance do této skupiny, kdy tyto projekty skončí, případně kdy je možné očekávat, že skupině nastanou problémy s financováním jednotlivých kapitol rozpočtu. Před zpracováním teoretické části práce je nejprve nutné nastudování všeobecných teoretických informací z oblasti financování vědy a výzkumu obecně, a konkrétně v České republice. Téma týkající se financování vědy a výzkumu v České republice je rozebráno podrobněji. Všechny nastudované informace a získané poznatky jsou obsaženy v kapitole Literární rešerše. Vlastní práce čerpá ze zdrojů nastudované literatury a informací získaných z řízených rozhovorů, které budou vedeny s vedoucími pracovníky vybraných vědeckovýzkumných skupin spadajících pod jednoho z partnerů projektu CEITEC, a to Vysoké učení technické v Brně. Rozhovory se budou týkat hospodaření jejich skupiny a zjišťování, jak ta daná skupina finančně a ekonomicky žije. Získané informace budou analyzovány a dále zpracovány. Poté bude uvedeno srovnání hospodaření vybrané skupiny z programu Pokročilé materiály a skupiny z programu Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie. V závěru budou formulována doporučení.
Literární rešerše 3 2 Literární rešerše 2.1 Financování vědy a výzkumu Z historie vyplývá, že počátky podporování rozvoje vědy a výzkumu v Evropské unii jsou bezesporu spojeny se vznikem a podpisem smlouvy o Evropském hospodářském společenství (dále jen EHS) a o Evropském společenství pro atomovou energii (dále jen Euratom). Tyto smlouvy vznikly v březnu roku 1957 a v platnost vstoupily 1. 1. 1958. Podnětem pro vznik těchto smluv byla snaha o rozšíření spolupráce zemí evropské šestky. Poté byly předloženy další návrhy na rozšíření integrace a tyto byly členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen ESUO), jimiž byly Francie, Německo, Itálie a tři státy Beneluxu: Belgie, Nizozemí a Lucembursko, přijaty na konferenci v Mesině v roce 1955. Posléze se členské státy ESUO dohodly na vytvoření organizací pro společný trh (EHS) a pro atomovou energii (Euratom). [7] Hlavním cílem Evropského hospodářského společenství bylo vytvoření společného trhu a také podpora harmonického rozvoje hospodářských činností ve Společenství, vyšší stability, vyšší zaměstnanosti a rychlejšího zvyšování životní úrovně. [7] Společenství Euratom bylo založeno s cílem podpory mírového využití jaderné energie. Členské země se zavázaly k výměně informací, které měly sloužit jak pro další výzkum a rozvoj, tak pro jejich vzájemnou kontrolu. [7] Po přijetí tzv. Bílé knihy o dokončení vnitřního trhu v 90. letech 20. století mělo dojít v rámci vědecko-výzkumné politiky k vytvoření prostředí pro spolupráci podniků, univerzit a výzkumných ústavů. [7] Velkým krokem v oblasti vědy a výzkumu EU bylo uzavření Jednotného evropského aktu (JEA) z roku 1986. Zde je poprvé zakotvena politika výzkumu a technologického rozvoje a současně s tím se začaly rozvíjet nejrůznější koordinační aktivity Evropské unie v této dané oblasti a problematice. Tato smlouva obsahovala ustanovení o příjímání víceletých rámcových programů, které by měly vytyčit cíle vědecké činnosti a taktéž pravidla pro jejich finanční podporu. Víceleté rámcové programy jsou realizovány prostřednictvím specifických programů, a to s cílem podpořit priority Evropského společenství. [7]
Literární rešerše 4 Politika vědy a výzkumu patří do kategorie sdílených politik Evropské unie, při jejím uplatňování je respektován princip subsidiarity, tzn. že politika vědy a výzkumu zasahuje pouze do té oblasti, kterou jednotlivé státy nemohou efektivně a účinně spravovat samy. EU a jednotlivé členské státy si mezi sebe tedy rozdělí pravomoci v této oblasti a státy samy rozhodují o oborech, do kterých investují a které podpoří. Cílem EU není tedy řídit veškeré aktivity z oblasti vědy a výzkumu, ale hlavně v ní vytyčovat priority, koordinovat je a podporovat výzkum také finančně. [7] Momentálně se stal základním prostředkem pro financování vědeckovýzkumných aktivit, vědeckou spolupráci a mobilitu pracovníků Sedmý rámcový program EU pro vědu a technologický rozvoj (7. RP), tento disponuje finančními prostředky v částce přesahující 54 miliard EUR pro období finančního rámce 2007 2013. V České republice se úspěšnému zapojení českého výzkumu do evropské výzkumné spolupráce, zejména prostřednictvím již zmíněných Rámcových programů EU pro výzkum a vývoj (aktuálně je to právě ten 7. RP) věnuje Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu. [7, 12] V současné době je Evropská unie na světové špičce v řadě technologií, potýká se však s rostoucí konkurencí ze strany vyspělých států a rozvíjejících se ekonomik. Unie se proto rozhodla zavádět společný přístup k evropskému výzkumu a snaží se o jeho začlenění do souvisejících politik. Mezi hlavní konkurenty EU v technologickém rozvoji se určitě řadí Spojené státy a Japonsko, dále pak také např. Jižní Korea. Investice, které tyto země do politiky vědy a výzkumu vkládají výrazně převyšují výdaje EU. A proto, zda chce Evropská unie v narůstající konkurenci uspět, je nutné, aby své investice do této oblasti dostala alespoň na srovnatelnou úroveň jako její konkurenti. [7] Dle slov současného předsedy Evropské komise, kterým je José Manuel Barroso, se rok 2010 musel stát rokem nového začátku po období hospodářské a finanční krize, která zcela znehodnotila léta hospodářského a sociálního pokroku a také odhalila strukturální nedostatky v evropském hospodářství. [8] Proto Evropská komise navrhla právě v roce 2010 sdělení, které určuje 3 priority strategie, jimiž jsou inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začleňování. Dále toto sdělení také navrhuje pět ambiciózních a měřitelných cílů Evropské unie, kterých chce do roku 2020 dosáhnout. Tyto stanovené cíle, které proces povedou a budou převedeny do vnitrostátních cílů, se týkají následujících
Literární rešerše 5 oblastí: zaměstnanost, výzkum a inovace, změna klimatu a energie, vzdělávání a boj proti chudobě. Tato strategie dostala název Evropa 2020. [8, 10] Každý členský stát si stanoví své vlastní cíle pro tyto vytyčené oblasti a celou strategii tak podpoří nejen konkrétní činy na úrovni EU, ale také činy jednotlivých členských států. [9] Již zmíněná strategie Evropa 2020 navázala na Lisabonskou strategii přijatou Evropskou radou na jaře roku 2000. Lisabonská strategie byla rozvržena na celé desetiletí 2000 2010 a představuje scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a ekonomickou obnovu Evropské unie. Tvoří ji ucelený a navzájem se podporující soubor opatření formulovaných tak, aby se zvýšila výkonnost Unie, a to tak, aniž by byla ohrožena sociální soudržnost a aniž by bylo znehodnoceno životní prostředí. Obsahuje opatření, která mají zlepšit konkurenceschopnost a také umožnit firmám, aby vytvářely nová pracovní místa a byly tvůrci bohatství společnosti. Unie se rozhodla zaměřit na plnění těchto úkolů: Připravit přechod k ekonomice a společnosti založené na znalostech, modernizovat evropský sociální model, investovat do lidí a bojovat proti vylučování ze společnosti, udržet zdravou ekonomickou perspektivu a příznivý výhled pokud jde o růst, a to aplikací vhodné kombinace makroekonomických politik. [39] Evropa 2020 bude vycházet ze dvou pilířů: z tematického přístupu 1, jež je kombinací priorit a hlavních cílů, a ze zpráv o jednotlivých zemích, které členským státům pomohou rozvíjet jejich strategie návratu do stavu udržitelných veřejných financí a růstu. [8] Co se týká vědy a výzkumu, vytyčuje strategie Evropa 2020 evropské sedmadvacítce celkový společný cíl: investovat do vědy a výzkumu 3 % unijního HDP. Evropská komise však vytyčila pro jednotlivé členské státy různé cíle, ty mají reflektovat aktuální stav jejich investic do sektoru. Pro Českou republiku, která v současnosti do vědy a výzkumu podle odhadů OECD investuje 1,54 % HDP, Komise navrhla investiční cíl 2,3 %. Česká vláda je však přesvědčena, že země může dosáhnout i lepších výsledků, a tak určila nový a ambicióznější cíl: investovat 2,7 %. Postupem času se ukáže, jak se vysoké ambice naší vlády daří dodržovat. [11] 1 Cílem tematického přístupu je plnit cíle schválené na úrovni EU pomocí kombinace konkrétních opatření na úrovni EU a členských států.
Literární rešerše 6 2.2 Financování veřejných vysokých škol v ČR Věda a výzkum je, kromě výuky, jednou z hlavních činností realizovanou vysokou školou. Nejprve se proto zaměřím na možnosti financování veřejných vysokých škol v České republice. Veškeré finance, které jsou veřejným vysokým školám přidělovány ze státního rozpočtu ČR, tvoří převážnou část všech jejich příjmů. Tyto finance, určené k přerozdělení jednotlivým školám, jsou rozdělovány v rámci kapitoly 333 spadající pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Podle vysokoškolského zákona můžeme příjmy, kterými VŠ disponuje rozdělit do několika skupin, a to zejména: 2 Příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, dotace ze státního rozpočtu, poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, výnosy z doplňkové činnosti, příjmy z darů a dědictví, dotace na specifický výzkum 3. Nyní podrobněji popíšu vybrané druhy financování vysokých škol. 2.2.1 Příspěvek na vzdělávací činnost - normativní financování Základní příjem, který VŠ ze státního rozpočtu má, je příspěvek na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, který je definován vysokoškolským zákonem 4. Primárním určením tohoto příspěvku je uskutečňování vzdělávací činnosti v rámci akreditovaných studijních programů. Tento druh příspěvků je v naší legislativě poměrnou novinkou, neboť 2 18 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 3 Dotace na specifický výzkum je také významnou kategorií, která je upravována Zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. 4 18 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Literární rešerše 7 tyto příspěvky byly zavedeny teprve v roce 2005. Jejich zavedením se vysokým školám dostalo větší volnosti při nakládání s prostředky ze státního rozpočtu. 5 [18] K odvození konkrétní výše příspěvku určeného pro danou školu se využívá tzv. normativ. Základní normativ představuje částku, ze které se vychází při určení dané peněžní sumy, kterou poté ministerstvo vyplácí vysoké škole na jednoho tzv. přepočteného studenta. Do počtu těchto přepočtených studentů se prakticky promítá doba jejich studia, tzn. pokud např. student studuje déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok, do přepočteného počtu se nezapočítává. [18] Rozhodný pro stanovení výše příspěvku je typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, dále pak počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Z toho tedy vyplývá, že tento příspěvek je spíše zaměřený na kvantitu, ne na kvalitu.[18] 2.2.2 Dotace na specifický výzkum Další základní částí příjmů, které vysoká škola získává ze státního rozpočtu, jsou dotace na specifický výzkum. 6 (Jelikož se jedná o položky získávané jako dotace, tyto částky jsou oproti příspěvkům relativně nižší.) Tyto dotace na výzkum a vývoj představují institucionální podporu, která slouží na neinvestiční výdaje. Finance jsou tedy určeny na výzkum prováděný studenty magisterského a doktorského stupně a cílem tohoto výzkumu je dosažení právě této úrovně vzdělání. Dále tyto peněžní prostředky slouží k ohodnocení práce všech dalších zaměstnanců a pedagogických pracovníků, kteří se na tomto výzkumu podílejí. Zásadní u tohoto typu příjmů je, že část dotací na specifický výzkum, kterou v daném roce nevyužila, musí škola vrátit do státního rozpočtu a tudíž není možné, aby ji převedla do dalších období. [13] 5 Do roku 2005 tvořily příjmy VŠ ze státního rozpočtu pouze dotace a jejich nevyužitá část byla opětovně ve státním rozpočtu zúčtována. Z toho vyplývá, že VŠ musely přebytečné finance vracet a nemohly je využít v pozdějších obdobích. 6 Tyto dotace upravuje Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků.
Literární rešerše 8 2.2.3 Účelová podpora Podstatou účelového financování je poskytnout finanční prostředky na předem schválený účel. Příslušnou institucí (GA ČR, TA ČR, ministerstva) jsou vypsány nejrůznější veřejné soutěže, veřejné zakázky a dotační tituly, samozřejmě v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací České republiky, na které reagují subjekty zabývající se vědou a výzkumem, návrhem řešení nebo projektu. Pokud vypsané zakázky mají podobu grantů, pak mluvíme o grantovém financování. Ty projekty žadatelů o finanční podporu, které jsou přihlášené musí vždy splňovat předem vypsaný cíl a přidělené prostředky mohou pak být využity pouze za účelem popsaným v projektu žádosti. [16] 2.2.4 Institucionální podpora Prostředky spadající do institucionální podpory jsou zaměřeny hlavně na krytí výdajů konkrétních výzkumných institucí na jejich výzkumnou činnost. Institucionální podpora je určena k dlouhodobému koncepčnímu rozvoji výzkumných organizací. Jedná se především o Akademii věd České republiky a její ústavy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a další výzkumné organizace podle dosažených výsledků. Instituce zahrnuté do institucionální formy podpory mají získané výdaje na svoji výzkumnou činnost vždy ještě doplněny o finanční podporu účelovou. Pro navržený systém tohoto druhu podpory vědy a výzkumu slouží pouze 11 rozpočtových kapitol. [16] 2.3 Financování vědy a výzkumu v České republice Základní otázkou vědy a veřejného výzkumu je efektivní propojení jeho jednotlivých fází, a to od vzniku znalostí až po realizaci inovací. K naplnění právě tohoto záměru směřuje probíhající vládní reforma financování vědy a výzkumu, kterou podepsal prezident Václav Klaus v dubnu roku 2009. 7 Hlavním úkolem a cílem této novely je více zefektivnit a zjednodušit systém státní podpory výzkumných organizací, kdy podpora bude více zaměřena právě na konkrétní dosažené výsledky, dále snížit počet rozpočtových kapitol (z původních 21 na nových 11) a snížit administrativu. Stejně tak by měla 7 Reforma financování vědy a výzkumu spočívá v množství dílčích kroků a mohla by být dokončena v roce 2012, kdy už by měly peníze na vědu a výzkum plynout přes nové poskytovatele.
Literární rešerše 9 postupem času přinášet efektivnější využívání prostředků ze strukturálních fondů a rámcových programů Evropské unie a také umožnit transformaci části vysokých škol na výzkumné univerzity, které se budou více zaměřovat na základní výzkum. [14] V současné praxi jsou věda a výzkum financovány z 21 rozpočtových kapitol. Tento způsob financování je administrativně poměrně náročný, tím pádem přispívá k roztříštěnosti a neefektivnosti českého výzkumu a jeho zjednodušení je předmětem schválené reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. [16] Rozpočtové kapitoly určené k financování vědy a výzkumu v roce 2011: 1. Úřad vlády České republiky 2. Bezpečnostní informační služba 3. Ministerstvo zahraničních věcí 4. Ministerstvo obrany 5. Národní bezpečnostní úřad 6. Ministerstvo práce a sociálních věcí 7. Ministerstvo vnitra 8. Ministerstvo životního prostředí 9. Ministerstvo pro místní rozvoj 10. Grantová agentura České republiky 11. Ministerstvo průmyslu a obchodu 12. Ministerstvo dopravy 13. Ministerstvo zemědělství 14. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 15. Ministerstvo kultury 16. Ministerstvo zdravotnictví 17. Ministerstvo spravedlnosti 18. Český úřad zeměměřický a katastrální 19. Český báňský úřad 20. Akademie věd 21. Český úřad pro jadernou bezpečnost [15]
Literární rešerše 10 Strukturu návrhu, který obsahuje rozdělení výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj stanovuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. [16] Ta je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. [17] Jednotlivé rozpočtové kapitoly pak samostatně plánují výdaje na účelové a institucionální financování vědy a výzkumu. [16] 2.3.1 Orgány a instituce ve vědě a výzkumu v České republice Rada pro výzkum, vývoj a inovace Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády České republiky, tento byl zřízen zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Úkolem Rady je stanovení priorit ve vědě a výzkumu, dále posuzování návrhů programů pro vědu a výzkum, hodnocení výsledků, navrhování výdajů a také příprava zákonů a dalších právních předpisů pro oblast vědy a výzkumu. [16, 17] Grantová agentura České republiky Grantová agentura České republiky, ve zkratce označovaná jako GAČR, vznikla v polovině roku 1992 jako nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v ČR. Agentura je organizační složkou státu a interním orgánem Akademie věd ČR, která každoročně zabezpečuje přípravu a realizaci grantových projektů, a to v oblasti základního výzkumu, včetně veřejných soutěží. Mezi její hlavní činnosti spadá hodnocení a výběr návrhů projektů a dále poskytování účelové podpory v souladu s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. [19, 20] Technologická agentura České republiky V roce 2009 vznikla agentura pro podporu aplikovaného výzkumu, a to Technologická agentura ČR (dále jen TAČR). Je to organizační složka státu, jejíž hlavní úlohou je připravovat a implementovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, čímž chce přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a také celkovému hospodářskému růstu státu. Jejím významným úkolem je taktéž podpora spolupráce výzkumných organizací a podnikatelské sféry. [16, 21]
Literární rešerše 11 Akademie věd České republiky Akademie věd ČR (dále jen AV ČR) je organizace zřízena zákonem č. 283/1992 Sb., sdružující vědecké ústavy České republiky, a to hlavně v oblasti základního výzkumu, v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Akademii věd financuje především stát ze státního rozpočtu. Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť AV ČR se stále výrazněji uplatňuje financování účelové, které je uskutečňované formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěži. [16, 22] Jednotlivá ministerstva Nyní se budu věnovat samotným způsobům, kterými lze v České republice financovat vědu a výzkum. Toto odvětví lze finančně zabezpečovat buď z peněz, které jsou přidělované vysokým školám, nebo využít dalších zdrojů, jakými mohou být finance získané na národní nebo mezinárodní úrovni, jako jsou různé granty, operační programy, evropské fondy, atd. Financování vědy a výzkumu pomocí peněz vysokých škol lze, jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole, uskutečňovat prostřednictvím: normativního financování, dotací na specifický výzkum, institucionální či účelové podpory. Dále je k financování možno využít národních či mezinárodních zdrojů. 2.3.2 Národní zdroje financování A. Grantová agentura České republiky (GA ČR) Hlavním úkolem GA ČR je udělovat granty nejlepším projektům základního výzkumu ze všech oborů vědy, a to každoročně a na základě veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Dále také agentura kontroluje průběh řešení a plnění cílů projektů za každý uplynulý rok a hodnotí dosažené výsledky projektů po jejich skončení. [33]
Literární rešerše 12 Granty, či také účelové finanční prostředky, poskytuje Grantová agentura ČR z kapitoly státního rozpočtu, která jí přísluší, tj. kapitoly 321. Ročně agentura přidělí z této kapitoly na granty zhruba 1 400 mil. Kč. Žádostí o grant do GA ČR přichází ročně kolem 2200, z nichž grant získá asi jedna třetina. Průměrné roční náklady na jeden projekt jsou stanoveny asi na 700 tisíc Kč. GA ČR poskytuje finanční podporu na vědecké projekty v rámci tzv. programů standardních projektů, doktorských projektů, postdoktorských projektů a na projekty v rámci programů Evropské vědecké nadace (European Science Foundation). [32] Grantová agentura podporuje řadu typů projektů základního výzkumu. Jednotlivá témata těchto projektů si zvolí sami navrhovatelé. Těžištěm činnosti GA ČR je program standardních projektů, do kterých se může zapojit kterákoliv právnická či fyzická osoba z ČR. Od roku 1997 zavedla GA ČR kromě standardních projektů i program postdoktorských projektů (Post-Doc), a tohoto se mohou zúčastnit mladí vědci do 35 let, kteří mají již ukončené doktorské studium. Hlavním cílem programu je podpořit hlavně zájem absolventů tohoto postgraduálního studia o práci ve vědeckých institucích. Úkolem programu by měla být pomoc institucím vytvořit výhodné platové podmínky pro začínající vědecké pracovníky, aby neodcházeli z vědecké praxe. Další snahou je využití potenciálu uznávaných odborníků a zapojení mladých vědců do jimi řešených projektů. Další aktivitou, která byla zahájena od roku 2003, je program doktorských projektů. Tento je určen pro vytvořené doktorské týmy sdružující doktorandy v dané tematické oblasti. V roce 2006 vyhlásila GA ČR veřejnou soutěž v programu mezinárodních bilaterálních projektů zahrnující vědeckou česko-německou a česko-korejskou spolupráci. [34] Na základě oponentských posudků externích oponentů jsou návrhy projektů posuzovány v oborových a podoborových komisích. Daná komise pak doporučí předsednictvu projekty k udělení grantů. [35] B. Technologická agentura České republiky (TA ČR) Jak již bylo řečeno dříve, TA ČR je agentura, jejímž hlavním úkolem a zaměřením je příprava a implementace programů aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Tato činnost by měla přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu České republiky.
Literární rešerše 13 Technologická agentura ČR se zabývá čtyřmi programy, jsou to: Program ALFA Tento program se zaměřuje hlavně na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, a to zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Program ALFA je koncipován na šestileté období (2011-2016), během kterého by měla být rozdělena částka 7,5 mld. Kč. V tomto programu je stanovena minimální délka řešení projektů na 24 měsíců a maximální délka pak na 72 měsíců. Poskytovatelem podpory pro program ALFA je TA ČR, přičemž příjemci této podpory musí prokázat svou schopnost projekt spolufinancovat z neveřejných prostředků v minimální výši 20% celkových nákladů projektu. Příjemci podpory mohou být samostatné podnikatelské subjekty i výzkumné organizace. [36] Program BETA V den zahájení prvního kola výběru v programu BETA vyzvala TA ČR orgány státní správy účastnící se tohoto programu k identifikaci výzkumných potřeb pro letošní rok. Výzkumnými potřebami jsou nazývány konkrétní projekty, které chce daný orgán řešit veřejnou zakázkou. Délka řešení projektu v programu BETA je stanovena na 12 až 36 měsíců. Celkový rozpočet tohoto programu je určen na celou dobu trvání ve výši 640 mil. Kč. Pro rok 2012 je vyčleněno 80 mil. Kč. Projekty mohou být předkládány podniky i výzkumnými organizacemi. [37] Program OMEGA V době zpracování této kapitoly nebyly doposud k dispozici bližší informace, proto, bohužel, nemohu uvést podrobnosti o daném programu. Centra kompetence Program je zaměřený především na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro růst konkurenceschopnosti ČR. Důraz je kladen na skutečnou realizaci výsledků v praxi. Délka trvání programu Centra kompetence je stanovena na období 8 let (2012 2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by tak mělo být v rámci tohoto programu rozděleno 6 016 mil. Kč. Lze tak očekávat, že v rámci celého programu bude postupně podpořeno přibližně 35 center
Literární rešerše 14 s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum, z toho by to pak měly být minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace. [38] C. Ministerstva ČR Mezi další národní zdroje, kterými lze financovat vědu a výzkum jsou finance získané z různých projektů jednotlivých ministerstev ČR. V rámci získávání financí pro vědu a výzkum zde zmíním nejdůležitější ministerstvo, kterým je: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky je vypisovatelem a také poskytovatelem peněz na program Resortní program MPO ČR (TIP). Tento program z prostředků státního rozpočtu České republiky realizuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Hlavním účelem programu TIP je poskytování podpory z veřejných prostředků výzkumným a vývojovým projektům, které zajišťují výzkum a vývoj, a to za účelem posilování produkce v ČR a následně také v Evropské unii. Trvání tohoto programu je stanoveno na období let 2009 2017. Příjem žádostí do programu je prováděn formou Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Příjemci podpory mohou být buď podnikatelské subjekty (a to právnické i fyzické osoby), nebo výzkumné organizace. [40] 2.3.3 Evropské zdroje financování Fondy Evropské unie jsou hlavním nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Pomocí této politiky Evropská unie usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členů. Hlavním cílem tohoto počínání je zmírnit rozdíly jak v životní, tak v ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími státy Unie. A právě prostřednictvím těchto evropských fondů se rozdělují finance tak, aby se docílilo snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy Unie a jejich jednotlivými regiony. Ve středu zájmu spolu s důrazem na udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. [23] Evropská unie tuto politiku považuje za jednu z nejvýznamnějších, ještě společně s politikou zemědělskou, a vynakládá na ni více než třetinu svého společného rozpočtu. [23]
Literární rešerše 15 Evropská unie disponuje těmito hlavními fondy: Strukturální fondy o Evropský fond pro regionální rozvoj o Evropský sociální fond Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Tento fond se zaměřuje na podporu investičních projektů, jakými jsou například výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, podpora investičního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, využívání obnovitelných zdrojů energie, atp. [24] Evropský sociální fond (ESF) Evropský sociální fond je zaměřený na podporu neinvestičních projektů, jako jsou např. rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru, atd. [24] Fond soudržnosti (FS) Též nazývaný Kohezní fond, zaujímá zvláštní postavení. Finanční prostředky z tohoto fondu směřují na pomoc v oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí a plynou pouze těm zemím, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru Evropské unie. Fond se zaměřuje především na podporu rozvoje chudších států, nikoli však regionů. Financuje tak investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen ty se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. [25] Zprostředkujícím mezistupněm mezi výše zmiňovanými hlavními fondy Evropské unie (ERDF, ESF a FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v jednotlivých členských státech a regionech jsou operační programy. Tyto programy si každá členská země dojednává samostatně s Evropskou komisí a jsou strategickými dokumenty představujícími průnik mezi prioritami politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů jednotlivých členských států. [23]
Literární rešerše 16 Česko má v současné době vyjednáno s Evropskou unií 26 operačních programů, z nichž osm je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí), dalších sedm je zaměřeno zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.). Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti. [23] Každý operační program se dělí na jednotlivé prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být příslušné finance, přidělené danému operačnímu programu, vynaloženy. Tyto prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory. Každý subjekt, který chce zažádat o finanční podporu z jednotlivých fondů Evropské unie, musí řídícímu orgánu operačního programu předložit projekt. Tyto projekty mohou předkládat a o peníze mohou zažádat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další. [23] Na právě probíhající programové období 2007 2013 je České republice z evropských fondů celkem vyčleněno 26,69 miliard eur. V rámci této práce nás bude zajímat z tohoto období tematický operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a OP Výzkum a vývoj pro inovace. [23] A. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) spadá do kategorie víceletých tematických programů v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), v jehož rámci je možné v programovém období 2007-2013 čerpat z Evropského sociálního fondu (ESF) finanční prostředky. [27] Tento operační program je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, dále také na propojení zmiňovaných systémů vzdělávání do komplexního systému celoživotního učení a taktéž ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. [26]
Literární rešerše 17 OP VK je financován z Evropského sociálního fondu, jak již bylo zmíněno, a pro tento OP je vyčleněno na dané programové období 1,83 mld. eur, což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených pro Českou republiku z fondů EU. Navíc má být financování navýšeno o dalších 0,32 mld. eur z českých veřejných zdrojů. Řídícím orgánem OP Vzdělávání a konkurenceschopnost je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které má celkovou odpovědnost za realizaci programu. Žadateli o finanční podporu mohou být školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace a další subjekty. [26] OP Vzdělávání a konkurenceschopnost je tvořený 5 osami a ty ho rozdělují na množství logických celků, a ty jsou dále upřesňovány za pomoci tzv. oblastních podpor, které vymezí, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. [26] Příklady projektů, které jsou z OPVK financovány: a. Počáteční vzdělávání Na prioritní osu 1 je z fondů Evropské unie vyčleněno celkem 612, 1 mil. eur, což představuje částku ve výší 34 % z celkové sumy pro OPVK. Z této sumy je financováno např.: zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností, rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách, propracování a rozšíření nabídky asistenčních služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, apod. b. Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno celkem 626, 5 mil. eur, tato částka tvoří 35 % z celkových peněz získaných pro OP VK. Finance jsou určeny například na: inovace studijních programů na VOŠ a VŠ, zapojení odborníků z praxe i ze zahraničí, další vzdělávání učitelů, řídících a administrativních pracovníků na VOŠ, další specifické odborné vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, podpora mobility pracovníků mezi výzkumnými institucemi a soukromým a veřejným sektorem, atp. c. Další vzdělávání Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno v součtu 289, 9 mil. eur, a to představuje 16 % alokace OP VK.
Literární rešerše 18 Těmito penězi je např. financována podpora vzdělávání v oblasti obecných a odborných kompetencí, rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích, apod. d. Systémový rámec celoživotního učení Na prioritní osu 4 je z fondů Evropské unie celkem vyčleněno 227, 1 mil eur, což tvoří 12 % z celkových peněz přidělených pro OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Prioritní osa 4 financuje aktivity z oblasti počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, které přispívají k vytváření systému celoživotního učení po celé ČR. e. Technická pomoc Na prioritní osu 5 je vyčleněno 72, 4 mil. eur, což představuje přibližně 4 % alokace OP VK. Financuje aktivity spojené s řízením programu, jako jsou např. platy pracovníků zapojených do řízení OP VK, administrace a hodnocení projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky. [26] Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost rozlišuje následující typy projektů: Individuální projekty které je možné předkládat v rámci výzev Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to pro prioritní osu 1, 2, 3 a 4. Národní individuální projekty jsou realizovány na území celé České republiky, ale ostatní projekty mají regionální nebo neregionální charakter. Grantové projekty tyto je možné předkládat v rámci globálních grantů vyhlášených kraji České republiky pro prioritní osu 1 a 3. Grantové projekty jsou realizované na území daného kraje. [28] B. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je jedním z velmi významných operačních programů přispívající k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a také k orientaci na znalostní ekonomiku. Společně s Operačním programem Podnikání a Inovace (OP PI) a Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) představuje OP
Literární rešerše 19 VaVpI vzájemně propojený systém intervencí, který si klade za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky a také cílových regionů. [29] OP VaVpI je zaměřený především na posilování výzkumného, vývojového proinovačního potenciálu České republiky, a to hlavně prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich vzájemné spolupráce se soukromým sektorem. Tento program podporuje především moderní techniku a vybavení výzkumných pracovišť těmito elementy, dále pak budování zcela nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. [30] Operační program VaVpI spadá mezi tematické operační programy a pro Českou republiku je jedním z nejvýznamnějších, neboť je čtvrtým největším českým operačním programem. Z fondů Evropské unie na něj byla vyčleněna obrovská částka, a to celkem 2070, 68 mil eur pro období 2007-2013 Tato suma je financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a řídícím orgánem OP VaVpI je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. O podporu ze zmiňovaného operačního programu mohou zažádat veřejné a státní vysoké školy provádějící výzkum a vývoj, veřejné výzkumné instituce, výzkumné ústavy, právnické osoby, a další. [30] Stejně jako u OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, tak i OP VaVpI obsahuje 5 prioritních os, které ho rozdělují na logické celky, a ty dále pomocí tzv. oblastních podpor vymezují, jaké typy projektů mohou bát v rámci dané prioritní osy podpořeny. [30] Projekty, které jsou z OP VaVpI financovány: a. Evropská centra excelence Na prioritní osu 1 je z fondů Evropské unie vyčleněno 685, 4 mil eur, což představuje 33, 1 % všech prostředků alokovaných do OP VaVpI. Prioritní osa 1 financuje například rekonstrukce a rozšíření kapacit vědy a výzkumu (VaV), popř. ekonomicky odůvodněnou výstavbu nových kapacit; včetně nezbytné projektové dokumentace, pořízení přístrojového, laboratorního a informačního vybavení a infrastruktury pro výzkum, technologický rozvoj, projekty špičkového VaV s relevancí pro trh a socioekonomický rozvoj ČR
Literární rešerše 20 ve formě start-up grantu, které umožní plynulý náběh a fungování nové infrastruktury a pod. b. Regionální VaV centra Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno taktéž 685, 4 mil. eur, stejně jako na prioritní osu 1, a to je opět 33,1 % OP VaVpI. Z těchto peněz je například financován vznik a rozvoj kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou (podniky, nemocnice, atp.) dle potřeb regionu. c. Komercializace a popularizace VaV Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 213 mil. eur, což tvoří 10,3 % z celkového OP VaVpI. Tato prioritní osa například financuje podporu komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména financováním etapy od poznatků VaV do fáze následného komerčního využití (proof of concept stage) a podporu systému komercializace a ochrany duševního vlastnictví, včetně vzniku a rozvoje center pro transfer technologií při výzkumných organizacích apod. d. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 414 mil. eur, částka představuje 20 % z celkových financí přidělených na OP VaVpI. Tyto finance slouží na investice do infrastruktury pro výzkum spojené s VaV na vysokých školách, zejména infrastruktury spojené s vědeckou výchovou studentů, učeben, výukových laboratoří, rekonstrukce a úpravy stávajících kapacit (budov a zařízení), modernizace a rozšíření informační infrastruktury vysokých škol pro výzkum, vývoj a vzdělávaní apod. e. Technická pomoc Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 72 mil. eur, tj. 3,5 % OP VaVpI. Prioritní osa 5 financuje například monitoring projektů a programů, zpracování studií a analýz, publicitu programu, podporu schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu, podporu správy nástrojů Komunikačního plánu OP VaVpI, rozvoj absorpční kapacity, průřezové odborné informační a konzultační služby, odborné specifické tréninky apod. [30]
Literární rešerše 21 Mezi již ukončené výzvy patří 1. prioritní osa Evropská centra excelence, 2. prioritní osa Regionální VaV centra a 3. prioritní osa Komercializace a popularizace VaV. Z toho vyplývá, že aktuálními výzvami k předkládání projektů jsou 3. a 4. prioritní osa. [31] A právě výzva na 1. prioritní osu Evropská centra excelence, jejímž cílem bylo vytvoření omezeného počtu Center excelence, produkujících v mezinárodním měřítku vynikající výsledky výzkumu, a to včetně výsledků aplikovatelných v praxi, je pro mou práci klíčová. Tato výzva financuje přípravu výstavby vědecko-výzkumného centra excelence CEITEC, které se bude nacházet v Brně, a kterému budu věnovat pozornost v následující kapitole 2.4. C. 7. rámcový program Rámcové programy mají dlouhou tradici v evropském prostoru, a to již od roku 1984, kdy byl zahájen 1. RP. ČR se do využívání financí z tohoto programu zapojuje od 3. Rámcového programu. Nyní je aktuální 7. rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (7. RP), který je hlavním nástrojem Evropské unie pro financování rozvíjejícího se evropského výzkumu a vývoje. Rozpočet stanovený na programové období v letech 2007-2013 dosahuje částky 50, 5 miliard eur. 7. RP, jeho koncept a struktura jsou navrženy zcela v souladu s potřebami Unie, především v oblasti konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Tento program je složený ze čtyř základních specifických programů, a odpovídají cílům, ke kterým směřuje výzkumná politika Evropské unie. Tyto programy jsou: Spolupráce tento program je rozpočtově největší složkou 7. RP a je zaměřený na potřeby evropské společnosti a průmyslu. Myšlenky program má za cíl posílit excelenci a dynamiku evropského výzkumu a granty podporuje hlavně nadané začínající, ale i zkušené výzkumné pracovníky z veřejného i soukromého sektoru. Lidé program zacílil na posílení lidského kapitálu ve výzkumu a vývoji v rámci Evropské unie. Kapacity program zaměřený na zvyšování výzkumných a inovačních kapacit v Evropě, a také tento program zajišťuje efektivní využívání těchto kapacit.
Literární rešerše 22 Možnost získat finanční podporu právě ze 7. RP mají jak právnické, tak fyzické osoby, mohou se zapojit výzkumné organizace, mezinárodní společnosti, firmy, instituce veřejné správy, atp. Existuje několik typů projektů financovaných ze 7. RP: Projekty založené na spolupráci Koordinační a podpůrné akce Sítě excelence Výzkum ve prospěch specifických skupin Individuální projekty Podpora hraničního výzkumu Podpora odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumníků [41] 2.4 CEITEC středoevropský technologický institut CEITEC, Středoevropský technologický institut, je projekt patřící svou velikostí mezi jeden z nejlepších z velkých projektů 1. prioritní osy. CEITEC, projekt výstavby středoevropského vědecko-výzkumného centra excelence. [1] Tento velký projekt je výsledkem společného snažení a úsilí brněnských univerzit a výzkumných pracovišť, jako jsou Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Ústav fyziky materiálů Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. [1] Jedná se o centrum, které disponuje laboratořemi s prvotřídním vybavením a zázemím, které vytváří ideální podmínky pro základní i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé přírodě a v oblasti pokročilých materiálů a technologií. Hlavním spojujícím prvkem projektu budou právě tyto centrální laboratoře, které z důvodu maximalizace spolupráce budou umístěny jen do dvou lokalit ve městě. První je kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích a druhé středisko se nachází poblíž areálu Vysokého učení technického Pod Palackého vrchem v Brně-Králově poli. Obě části budou fungovat jako mezioborové články vědeckého pracoviště s celouniverzitní působností. [1]
Literární rešerše 23 Projekt CEITEC vznikl hlavně z toho důvodu, aby vhodným způsobem napomohl základnímu i aplikovanému výzkumu lokalizovanému v Jihomoravském kraji dosáhnout špičkové úrovně. Jeho hlavním cílem, a vlastně nejpodstatnějším smyslem projektu, je zapojit aktivity realizované v tomto regionu do evropského výzkumného prostoru a také otevřít tuto geografickou oblast světu, a to vytvořením příznivých podmínek pro spolupráci se soukromým sektorem, kdy tato intenzivnější spolupráce určitě přinese výrazné pozitivní dopady, a to jak pro město Brno a Jihomoravský kraj, tak jistě i pro celý evropský výzkumný prostor. [1] Jádro projektu tvoří sedm výzkumných programů: Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie, pokročilé materiály, strukturní biologie, genomika a proteomika rostlinných systémů, molekulární medicína, neurovědy, molekulární veterinární medicína. Jednotlivé programy pod sebou sdružují výzkumné skupiny orientující se na konkrétní vědecké obory a disciplíny. [1] Projekt Ceitec se prozatím nachází v přípravné fázi a tomuto stavu odpovídá i jeho aktuální řídící struktura přípravy projektu. Je více než pravděpodobné, že postupem času v průběhu realizace projektu dojde k určitému pozměnění struktury tak, aby řízení projektu korespondovalo s aktuálními požadavky Ceitecu. [2]
Literární rešerše 24 Obrázek 1: Řídící struktura přípravy projektu CEITEC. Zdroj: [2] Příprava projektové dokumentace začala již v roce 2007. Výzva vyhlášená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy probíhala ve druhé polovině roku 2009. Samotná výstavba budov začala v roce 2010 a podle plánů by měla probíhat až do roku 2013. Období udržitelnosti projektu, což je doba, po kterou budou dále využívány výsledky, jichž bylo projektem dosaženo je rozplánovaná na období let 2015 2021. [3] Obrázek 2: Harmonogram projektu. Zdroj: [3] Uvažovaným zdrojem financování tohoto Centra excelence Ceitec jsou již zmiňované strukturální fondy Evropské unie, a to prostřednictvím operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osa 1 Evropská centra excelence. Tento operační program řídí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Žadatelé mohli předkládat projektové žádosti na příslušné