Finanční analýza podnikové sféry

Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Červen 2012 Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2011 1

O B S A H... STRANA 1. ÚVOD... 4 2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM... 6 2.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...6 2.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...7 2.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...9 2.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...11 3. PRŮMYSL... 15 3.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...15 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...16 3.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...18 3.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...19 4. DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA... 22 4.1 Ekonomický zisk celkem...22 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...23 4.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...24 4.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...26 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL... 29 5.1 Ekonomický zisk celkem a podle odvětví...29 5.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...31 5.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...32 5.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...34 6. ENERGETIKA... 37 6.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...37 6.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...38 6.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...39 6.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...41 7. VODA A ODPADY... 44 7.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...44 7.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...45 7.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...46 7.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...48 8. STAVEBNICTVÍ... 51 8.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...51 8.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...52 8.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...54 8.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...55 9. VÝSTAVBA BUDOV... 58 9.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...58 9.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...59 2

9.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...60 9.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...62 10. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ... 65 10.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...65 10.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...66 10.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...67 10.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...69 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI... 72 11.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...72 11.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...73 11.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...74 11.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...76 12. VYBRANÉ SLUŽBY... 79 12.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...79 12.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...80 12.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...81 12.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...83 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY... 86 13.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...86 13.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...87 13.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...88 13.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...90 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ... 93 14.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...93 14.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...94 14.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...95 14.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...97 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI... 100 15.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací...100 15.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů...101 15.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty...102 15.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA...104 16. METODICKÁ ČÁST... 107 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost...107 16.2 Použitá metoda finanční analýzy...110 16.2.1 Finanční controlling... 110 16.2.2 Controlling rizik... 114 16.3 Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku)...119 17. JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH... 121 18. SEZNAM PŘÍLOH... 121 3

1. ÚVOD Z pohledu celého roku můžeme hospodářskou situaci v roce 2011 vnímat jako pozitivní, neboť díky silnému oživení Německa a významných ekonomik EU v prvním čtvrtletí roku 2011 rostla průmyslová výroba v prvním pololetí dvouciferně (10,8%). Od počátku druhého pololetí dochází k výraznému zpomalování, zejména k v důsledku klesajcí domácí poptávky. Úspěšný byl zahraniční obchod, který navázal na výsledky roku 2010 a vykázal růst ve všech měsících roku 2011. Do takového prostředí je zasazena Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011, která se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků podniků, či odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšný podnik (nebo odvětví) považován podnik tvořící hodnotu pro své majitele. Takový podnik má rentabilitu vlastního kapitálu (vkladu majitele do podniku) vyšší, než je alternativní náklad na vlastní kapitál (očekávaná rentabilita vzhledem k rizikovosti podnikání v daném odvětví, zadluženosti podniku a dalším faktorům). Když podnik tvoří hodnotu, je majitel spokojen s výkonností podniku. Hodnocení tvorby hodnoty pro majitele představuje konkurenceschopnost z pohledu majitelů podniků. Spokojený majitel má zájem na rozvoji takového stroje na peníze a je ochoten do něj dále investovat, a to nejen do kapitálu, ale i do hlavního hybatele úspěchu podniku, tj. do zaměstnanců. Spokojení majitelé, spokojení zaměstnanci a vyrábějící podnik mají multiplikační efekt pro navazující kooperační vztahy a znamenají přínos pro rozvoj celé ekonomiky. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj podniků (nebo odvětví), jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou. V rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 1 místa CZ-NACE, označována jako tvorba HPH. Podrobnější pohled na odvětví (na úrovni 2 míst CZ-NACE) můžeme dojít pouze agregováním podnikových dat. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3-04, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s 0-19 zaměstnanci, výběrem za podniky s 20-49 zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 50 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6-04 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti. V grafu č. 1.1 jsou podíly podniků ve finanční analýze na počtu zaměstnanců, přidané hodnotě a obratu na celé ekonomice, tj. na všech podnicích včetně živnostníků. Finanční analýza obsahuje prakticky všechny velké podniky a část středních podniků. Reprezentativnost vzorku podniků z finanční analýzy je poměrně vysoká. 4

Graf č. 1.1 Podíly podniků z finanční analýzy na celé ekonomice A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Nefinanční podniky (bez K) Pracovníci Přidaná hodnota Obrat 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 10,0% 19,2% 16,9% 23,7% 27,7% 19,0% 17,2% 17,9% 24,5% 28,1% 30,8% 41,5% 33,2% 38,2% 47,6% 54,4% 45,7% 43,5% 44,3% 51,4% 55,9% 60,6% 66,1% 64,4% 69,8% 83,0% 89,1% 86,9% 80,4% 84,3% Na Obr. 1.2 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ-NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví a to v členění na 2 místa klasifikace CZ-NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle něj je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle vztahu k tvorbě hodnoty pro majitele (konkurenceschopnosti). Tyto kapitoly obsahují pohled na vývoj hodnoty Ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obrat v čase. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. Obr. 1.2 Vazby vybraných CZ-NACE ve Finanční analýze Nefinanční podniky (bez K) Zemědělství Průmysl (B+C+D+E) Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Voda a odpady Stavebnictví Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Vybrané služby (G až N bez K) Velko a malo obchod a opravy Doprava skladování Informační komunikační činnosti a a Pramen: MPO Ostatní služby (P až S) 5

2. NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 2.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Hodnota ekonomického zisku (EVA) je nejsyntetičtějším ukazatelem konkurenceschopnosti podniku. Kladná hodnota značí, že podnik je konkurenceschopný v daném období. Hodnota EVA za nefinanční podniky je jejím součtem za jednotlivé podniky. Nefinanční podniky jako celek (bez agregace K, což jsou finanční služby) byly v období 1. Q. 2010 až 4. Q. 2011 v záporných hodnotách, tedy z tohoto pohledu méně efektivní (Graf č. 2.1). I když hodnota EVA v průběhu obou let měla spíše růstový trend, byla její úroveň neustále nedostatečná. Nefinanční podniky jsme rozdělili do několika skupin podle klasifikace CZ-NACE: Zemědělství, lesnictví a rybářství, Průmysl, Stavebnictví, Vybrané služby a Ostatní služby, kdy Zemědělství, lesnictví a rybářství a Ostatní služby uvádíme pro úplnost agregátu nefinančních podniků. Dále se podrobněji budeme věnovat pouze průmyslu, stavebnictví a vybraným službám, tj. odvětvím v působnosti MPO ČR. Kladné hodnoty EVA dosáhl pouze průmysl v 1. a 2. Q. 2011, stavebnictví v 3. Q. 2010 a zemědělství v 1. Q. 2011. Zcela nejhorších výsledků dosahují vybrané služby. Z grafu 2.1 je vidět, že tahounem v tvorbě ekonomického zisku je průmysl. Graf č. 2.1 EVA nefinanční podniky (v mld. Kč) 40,0 Nefinanční podniky (bez K) Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) A Zemědělství, lesnictví a rybářství Ostatní služby (P až S) 20,0 0,0-20,0-40,0-60,0-80,0-100,0-120,0 Graf č. 2.2 ukazuje počet zaměstnanců, graf č. 2.3 podíl jednotlivých agregací nefinančních podniků na obratu (součet tržeb za prodej zboží a výkonů). Nejvýznamnějšími agregacemi jsou průmysl, vybrané služby a stavebnictví. Celkový počet zaměstnanců v nefinanční sféře v roce 2011 meziročně mírně vzrostl o 0,8%, přičemž v 1. a 2. čtvrtletí se mezičtvrtletně zvyšoval, avšak od 3. čtvrtletí začal klesat. Růst zaměstnanosti se prakticky odehrál jen ve zpracovatelském průmyslu, při jejím meziročním zvýšení o 4,6 %. Její největší meziroční pokles zaznamenalo stavebnictví (o 7,2%). Obrat měl příznivější vývoj, když za nefinanční sféru se meziročně zvýšil o 6,6%, přičemž největší růst z důvodu nadprůměrné sklizně při současném růstu cen zejména rostlinných výrobků zaznamenalo zemědělství o 18,5%. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostl o 10,3% a jeho podíl na nefinanční sféře se zvýšil o 1,8 proc. bodu na 61,2 %. Pokles obratu zaznamenalo stavebnictví (o 8,5%). 6

Graf č. 2.2 Počet zaměstnanců A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 900 000 30 659 30 883 31 014 31 097 30 238 30 460 30 573 30 499 800 000 700 000 600 000 500 000 306 761 306 283 305 175 304 547 301 021 300 979 299 401 297 157 42 000 42 588 42 936 42 873 39 563 39 979 40 052 39 795 400 000 300 000 200 000 488 812 491 303 493 172 496 844 511 234 513 546 514 800 515 586 100 000 0 10 005 10 222 10 271 10 229 9 694 9 908 9 958 9 882 Graf č. 2.3 Podíl na obratu A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) 100,0% 0,8% 0,8% 0,8% 0,8% 0,8% 0,7% 0,8% 0,7% 90,0% 80,0% 34,4% 35,1% 35,4% 35,2% 32,8% 33,6% 34,0% 34,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 2,6% 3,5% 4,0% 4,1% 61,7% 60,1% 59,2% 59,4% 2,3% 3,0% 3,4% 3,5% 63,6% 62,1% 61,3% 61,2% 0,0% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,6% 0,6% 0,6% 0,5% 2.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Vývoj hodnoty ekonomického zisku podniků podle jejich většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) znázorňuje graf č. 2.4. Všechny sektory jako celek vykazují zápornou hodnotu EVA, přičemž podniky pod státní kontrolou si vedly nejlépe s nejmenší zápornou hodnotou, a to díky výsledkům velkých firem s podílem státu v energetice. Nejhorších hodnot dosahují soukromé podniky pod domácí kontrolou, zejména v 1. čtvrtletí 2011. Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou mají značně vyšší citlivost na vnější poptávku V roce 2010 měly obdobný vývoj hodnot EVA jako soukromé podniky pod domácí kontrolou, avšak v 1. čtvrtletí 2011 zaznamenaly výrazné zlepšení. V průběhu roku 2011 vidíme jejich podstatné zhoršení, když ve 3. čtvrtletí 2011 dosáhly dokonce nejhorší hodnoty EVA ze všech institucionálních sektorů. Svou roli zde hraje i finanční politika a optimalizace výnosů, které provádí management nadnárodních firem na jednotlivých stupních hodnotových řetězců. Grafy č. 2.5 a č. 2.6 zobrazují počet zaměstnanců a podíl na obratu podle institucionálních sektorů. Z grafů je patrná dominance zahraničního sektoru, přičemž jeho vyšší podíl na 7

obratu před podílem na zaměstnanosti svědčí o jeho lepší produktivitě oproti ostatním sektorům. Z grafů je zřejmý meziroční nárůst zaměstnanosti u zahraničních firem, při její neměnnosti u domácích soukromých firem a poklesu u podniků pod státní kontrolou. Podíl na obratu se však u zahraničních i domácích soukromých firem meziročně mírně snížil, u firem pod státní kontrolou vzrostl. Graf č. 2.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 0,0 Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Nefinanční podniky (bez K) -5,9-20,0-16,3-17,1-17,8-12,9-16,1-15,4-18,6-40,0-60,0-48,3-53,4-28,1-30,6-29,4-31,4-42,8-42,2-42,2-42,8-55,7-33,4-62,5-33,6-37,2-38,3-47,5-80,0-79,4-90,5-100,0-101,5-103,0-102,1-100,1-118,0-120,0-140,0 Graf č. 2.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 900 000 800 000 700 000 600 000 503 912 505 945 507 379 510 875 523 360 525 856 526 491 527 460 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 213 879 214 795 214 948 214 902 212 833 213 567 214 344 214 067 160 445 160 537 160 241 159 813 155 556 155 449 153 948 151 394 0 8

Graf č. 2.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 100% 90% 80% Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou 70% 60% 68,6% 68,7% 68,4% 68,4% 68,8% 68,7% 68,4% 68,2% 50% 40% 30% 20% 18,7% 19,3% 19,7% 19,6% 18,9% 19,3% 19,5% 19,4% 10% 0% 12,7% 11,9% 11,9% 12,0% 12,3% 12,0% 12,1% 12,4% 2.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Nejzajímavější pohled na podniky je prostřednictvím jejich vztahu k tvorbě hodnoty 1. Vycházíme z předpokladu, že úspěch v konkurenčním boji se dříve nebo později musí objevit ve finanční oblasti podniky musí svému majiteli přinášet hodnotu. Podniky jsou rozděleny do čtyř skupin podniků. I. skupina (označená TH tvoří hodnotu) obsahuje podniky tvořící hodnotu pro své majitele, tj. mají rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál (r e ). Jde o podniky dosahující excelentní konkurenceschopnosti. Zajímavé je, že i když nefinanční podniky jako celek vykazují záporné hodnoty EVA, existují v rámci nich vynikající podniky, které se drží stále, s menšími sezónními výkyvy, na stabilních kladných hodnotách EVA. Ve II. skupině (označené RF risk free) jsou podniky mající hodnotu ROE vyšší než bezrizikovou sazbu, ale nižší než alternativní náklad na vlastní kapitál. Jedná o poměrně dobře konkurenceschopné podniky, kterým k tvorbě hodnoty trochu ROE chybí. Tato skupina dosahuje přibližně stabilní záporné hodnoty EVA. Do III. skupiny (označení ZI - ziskové) se dostaly podniky, které mají kladný čistý zisk, ale jejich ROE je nižší než bezriziková sazba. Jde o podniky s nižší konkurenceschopností. V poslední IV. skupině (označení ZT - ztrátové) jsou podniky ve ztrátě nebo podniky se záporných vlastním kapitálem. Jedná se o podniky v kritickém stavu. V grafu č. 2.7 je velikost tvorby hodnoty (EVA) podle kategorií tvorby hodnoty. Nejlepší podniky, skupina TH, dosahovala vcelku stabilních kladných hodnot EVA s patrným sezónním kolísáním. Sezónní výkyvy měly i ostatní skupiny podniků, ale s tím, že jejich hodnoty EVA se pohybovaly pod nulou. U skupiny TH i ZT lze pozorovat velmi mírné zlepšení v roce 2011 oproti roku 2010. V důsledku toho se i celková hodnota EVA za nefinanční podniky celkem zlepšila. 1 Podrobněji v metodické části analýzy. 9

Graf č. 2.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT Nefinanční podniky (bez K) 200,0 172,6 177,9 155,9 153,1 150,0 142,5 126,1 100,0 128,1 118,2 50,0 0,0-50,0-100,0-150,0-200,0-35,2-65,0-118,0-190,5-46,9-51,9-47,8-57,0-50,2-101,5-103,0-102,1-71,4-106,6-140,7-158,6-34,1-62,5-43,5-79,4-49,0-46,6-58,0-62,9-57,8-90,5-100,1-66,2-96,0-109,1-121,5-165,3-250,0 Význam jednotlivých skupin podniků si můžeme ilustrovat v grafech č. 2.8, kde je počet zaměstnanců a č. 2.9, kde jsou podíly na obratu podle jednotlivých kategorií podniků. Graf č. 2.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků 900 000 TH RF ZI ZT 800 000 234 454 198 961 172 367 141 775 215 726 157 469 146 552 135 411 700 000 600 000 148 933 114 683 128 817 188 195 108 885 130 617 141 938 173 939 500 000 400 000 209 798 251 344 243 881 236 555 244 545 244 005 267 231 256 990 300 000 200 000 100 000 285 051 316 290 337 503 319 065 322 594 362 780 339 062 326 581 0 Graf č. 2.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 100% 90% 18,0% 17,7% 15,4% 13,8% 17,8% 17,4% 17,2% 12,9% 80% 70% 13,7% 7,4% 9,2% 11,1% 9,7% 9,8% 9,7% 11,6% 60% 22,3% 25,9% 28,3% 30,2% 20,8% 22,2% 25,8% 27,0% 50% 40% 30% 20% 46,0% 49,0% 47,2% 44,9% 51,7% 50,6% 47,4% 48,4% 10% 0% 10

V oblasti zaměstnanosti je pozitivní, že podíl skupiny TH se v daném období zvýšil. Podíl skupiny RF po zvýšení v 1. pololetí 2010 stagnoval. Důležitý je součet obou skupin těchto konkurenceschopných podniků, jejichž podíl na zaměstnanosti se zvýšil z 56% na 68%. Pozitivní je pokles počtu zaměstnanců v nejhorší skupině ZT. Podíl na obratu poskytuje obdobnou informaci s tím, že podíl skupin TH a RF je vyšší. 2.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA Příčinný pohled na meziroční (rok 2011 oproti roku 2010) vývoj hodnoty EVA u nefinančních podniků celkem je na Obr. 2.1. Meziročně se hodnota EVA zvýšila o 11 566 mil. Kč, což je pozitivní. Ještě pozitivnější je, že celé toto zvýšení bylo taženo zejména zlepšením hodnoty Spreadu, což způsobilo zvýšení hodnoty EVA o 10 773 mil. Kč. Změna investice (vlastního kapitálu) působila na změnu EVA také pozitivně a způsobila její nárůst o 794 mil. Kč). Na zvýšení hodnoty spreadu se především podílelo snížení rizika, představovaného alternativním nákladem na vlastní kapitál r e. Jeho pokles způsobil zvýšení hodnoty EVA o 15 231mil. Kč. Naopak pokles hodnoty rentability vlastního kapitálu, tj. ROE působil na změnu hodnoty EVA negativně (-4 459 mil. Kč). V posledním patře pyramidového rozkladu na obr. 2.1 je souhrnný vliv ukazatelů působících na tvorbu EBIT ( tvorbu koláče k rozdělení ), dělení EBIT ( dělení koláče ), stabilitu (za jaké finanční stability se tvorba a dělení koláče dělo) a ostatních ukazatelů (jako např. bezrizikové sazby). Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel -102 070-90 503 Rok 2010 Rok 2011 11 566 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -3,78% -3,38% 2 699 063 2 676 877 10 773 794 ROE re 9,61% 9,45% 13,39% 12,83% -4 459 15 231 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní -26 300 30 856 746 5 471 Tvorba EBIT, tj. koláče k rozdělení, se zhoršila a tím způsobila pokles hodnoty EVA o 26 300 mil. Kč. Pozitivní vliv na vzrůst hodnoty EVA mělo zlepšení dělení EBIT, tj. o 30 856 mil. Kč. Vývoj finanční stability způsobil mírný nárůst hodnoty EVA o 746 mil. Kč a vliv ostatních faktorů způsobil nárůst hodnoty EVA o 5 471 mil. Kč. V grafu č. 2.10 jsou patrné souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty EVA. Za vlivy na změnu hodnoty EVA je nutno vidět změny dílčích ukazatelů. V grafu č. 2.11 je porovnán vývoj hodnoty spreadu, ROE, alternativního nákladu na vlastní kapitál r e a bezrizikové sazby r f. Spread se meziročně zvýšil o 0,40%, což, jak jsme již konstatovali, zvýšilo 11

hodnotu EVA o 10 773 mil. Kč. Každá setina procenta spreadu znamená změnu hodnoty EVA o 269 mil. Kč. To samé platí i o ROE a r e. Tvorbu EBIT ovlivňuje především hodnota ukazatele Produkční síla, která je ovlivňována ukazateli marží (EBIT/Obrat) a obratem aktiv (Obrat/Aktiva). Vývoj hodnot těchto ukazatelů zachycuje graf č. 2.12. Nepříznivý je meziroční pokles produkční síly a hodnoty marže. Vývoj obratu je sice příznivý, ale ne dostatečně, protože nedokázal eliminovat pokles hodnoty marže. Důsledkem vývoje těchto ukazatelů je snížení tvorby EBIT a tím i velikosti koláče k rozdělení. Dělení EBIT lze charakterizovat pomocí více ukazatelů, přičemž pravděpodobně nejdůležitějším je velikost a struktura úročeného kapitálu (graf č. 2.13). Velikost úročeného, tj. kapitálu co není zdarma, se meziročně mírně snížila, což příznivě působilo na růst hodnoty EVA (za menší část kapitálu pasiv musíme něco platit). I když se struktura úročeného kapitálu prakticky nezměnila, měla také kladný vliv na změnu hodnoty EVA. Vazba změny hodnoty EVA na tyto ukazatele není přímočará, ale závisí na vývoji hodnot jiných ukazatelů. Např. pokles VK/Aktiva má většinou pozitivní vliv na růst ROE a negativní vliv na riziko. Jde o to, který vliv převáží. Stabilitu si můžeme charakterizovat pomocí hodnoty likvidity (graf č. 2.14). Celková likvidita meziročně vzrostla a její struktura se změnila málo, ale vliv na změnu EVA byl mírně pozitivní. Stabilita (tj. finanční stabilita) je ještě více závislá na hodnotách ostatních ukazatelů finanční analýzy. V ostatních vlivech je největším hybatelem nárůstu EVA pokles meziroční bezrizikové sazby. Graf č. 2.10 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 11 566 Spread 10 773 Investice 794 ROE -4 459 re 15 231 Tvorba EBIT-26 300 Dělení EBIT 30 856 Stabilita 746 Ostatní 5 471-30 000-20 000-10 000 0 10 000 20 000 30 000 40 000 12

Graf č. 2.11 Spread (ROE-r e ) 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% Spread -4,47% -3,91% -3,89% -3,78% -2,94% -2,36% -3,72% -3,38% ROE 8,86% 10,59% 10,16% 9,61% 10,17% 11,21% 9,65% 9,45% re 13,33% 14,49% 14,05% 13,39% 13,10% 13,57% 13,38% 12,83% rf 3,95% 3,92% 3,78% 3,71% 3,86% 3,79% 3,79% 3,79% Graf č. 2.12 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 8,00% 1,06 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% EBIT/Aktiva 6,13% 6,29% 6,07% 5,87% 6,66% 6,20% 5,70% 5,74% EBIT/Obrat 6,55% 6,51% 6,23% 5,91% 6,67% 6,02% 5,57% 5,51% Obrat/Aktiva 0,94 0,97 0,97 0,99 1,00 1,03 1,02 1,04 Graf č. 2.13 Struktura úročeného kapitálu 80,00% 1,04 1,02 1,00 0,98 0,96 0,94 0,92 0,90 0,88 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% (BU+O)/Aktiva 15,71% 15,79% 15,03% 14,56% 14,23% 14,56% 14,90% 15,08% VK/Aktiva 51,04% 49,41% 50,42% 50,98% 50,52% 49,44% 50,22% 49,75% 13

Graf č. 2.14 Likvidita 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Zásoby 0,30 0,29 0,30 0,31 0,31 0,29 0,32 0,32 Pohledávky 0,94 0,90 0,92 0,96 0,97 0,88 0,90 0,89 Finanční majetek 0,33 0,31 0,30 0,31 0,29 0,28 0,30 0,32 14

3. PRŮMYSL 3.1 Ekonomický zisk celkem a podle agregací Po období recese došlo v roce 2010 k oživení ekonomických aktivit, které kulminovalo v 1. čtvrtletí 2011. Bylo tažené vývojem ve světě, včetně našich významných obchodních partnerů v čele s Německem. To se příznivě projevilo nárůstem průmyslové produkce, která v 1. čtvrtletí 2011 dosáhla jednoho z nejvyšších meziročních růstů od roku 2001. Nevyřešené ekonomické nerovnováhy a narůstající dluhové problémy v Eurozóně však zbrzdily započatý ekonomický růst. Zpomalení obchodní výměny se od 2. čtvrtletí 2011 projevilo zpomalením růstu průmyslové produkce, což se odrazilo i ve finančních výsledcích podniků. Na počátku roku 2011 se tvorba EVA v průmyslu dostala do kladných hodnot, ale tohoto výsledku bylo dosaženo jen díky energetice, jejíž vysoká hodnota EVA měla v 1. čtvrtletí sezónní charakter (Graf č. 3.1). Zpracovatelský průmysl paradoxně zápornou hodnotu EVA v 1. čtvrtletí 2011 dále prohloubil, teprve ve 2. čtvrtletí se výrazně zlepšil a v kumulaci za 1. pololetí dosáhl hranice kladných hodnot. Zřejmě se zde projevila prodleva finančních výsledků za produkčními charakteristikami. V dalších čtvrtletích roku 2011 jeho EVA nabývala záporných hodnot. Tvorba EVA v těžebním průmyslu oscilovala kolem nuly, se zlepšením od 2. čtvrtletí 2011, kdy se dostala do kladných čísel. Voda a odpady si zachovaly celkem rovnoměrný vývoj tvorby EVA, mírně v záporných hodnotách. Graf č. 3.1 EVA průmysl (v mld. Kč) 60,0 Průmysl (B+C+D+E) C Zpracovatelský průmysl E Voda a odpady B Těžba a dobývání D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 40,0 20,0 0,0-20,0-40,0-60,0 S oživením růstu produkce rostla také zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu. Těžební odvětví se pracovníků spíše zbavovala, podobně tomu bylo i v energetice, zatímco voda a odpady vykázaly mírný růst (Graf č. 3.2). Zhlediska zaměstnanosti a podílu na obratu nedošlo ve struktuře průmyslu ve sledovaném období k žádným zásadním změnám, jak ukazují Graf č. 3.2 a Graf č. 3.3. Z hlediska institucionálních sektorů dosáhly kladných hodnot EVA v celém sledovaném období pouze podniky pod státní kontrolou a to zejména díky firmě ČEZ, a.s. v odvětví energetiky (Graf č. 3.4). Na druhé straně záporné hodnoty v celém období vykázal domácí soukromý sektor, jehož záporná EVA se ve 2. čtvrtletí 2011 zmírnila. Nejvíce rozkolísané výsledky vykazuje sektor pod zahraniční kontrolou, jehož EVA přešla ze záporných hodnot v roce 2010 do kladných čísel v 1. pololetí 2011. Ve druhém pololetí však upadla znovu do 15

červených čísel. Je zde patrná vysoká závislost na vnějším turbulentním prostředí a navíc vliv finanční strategie konečného vlastníka v globálních hodnotových řetězcích. Graf č. 3.2 Počet zaměstnanců 600 000 B Těžba a dobývání D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. C Zpracovatelský průmysl E Voda a odpady 500 000 400 000 21 405 21 573 21 724 21 800 18 839 18 893 18 718 18 639 22 168 22 166 22 191 22 198 18 238 18 211 18 224 18 205 300 000 200 000 418 282 420 496 422 526 426 303 441 497 443 794 445 026 445 873 100 000 0 30 286 30 341 30 205 30 101 29 331 29 376 29 360 29 310 Graf č. 3.3 Podíl na obratu B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. E Voda a odpady 100,0% 1,6% 1,6% 1,7% 1,6% 1,6% 1,6% 1,6% 1,6% 90,0% 80,0% 29,1% 26,0% 25,2% 25,8% 27,1% 25,2% 24,8% 25,8% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 66,9% 69,8% 70,4% 69,8% 68,9% 70,7% 71,0% 70,1% 20,0% 10,0% 0,0% 2,4% 2,6% 2,7% 2,7% 2,3% 2,5% 2,6% 2,5% 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Ve struktuře podniků podle institucionálních sektorů dominují firmy pod zahraniční kontrolou na zaměstnanosti i obratu, následované domácími soukromými podniky (Graf č. 3.5 a Graf č. 3.6). Srovnáme-li podíly na zaměstnanosti i obratu u stejných sektorů, vidíme u státního sektoru výraznou převahu obratu nad zaměstnaností, což svědčí o jeho vysoké úrovni produktivity práce (vliv energetiky). Podobně má převahu obratu nad zaměstnaností sektor pod zahraniční kontrolou, oproti tomu u sektoru domácích podniků, které dosahují nejnižší úrovně produktivity. 16

Graf č. 3.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Průmysl (B+C+D+E) 40,0 30,0 20,0 10,0 26,1 15,7 10,9 11,5 20,4 27,6 22,4 13,7 11,9 4,5 4,9 3,9 0,0-10,0-20,0-30,0-13,6-22,4-17,3-14,7-12,1-18,4-16,7-19,4-22,0-30,5-30,7-25,4-15,2-6,3-9,8-12,1-11,4-17,3-24,5-31,7-40,0 Graf č. 3.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 600 000 500 000 400 000 300 000 320 057 321 751 323 127 326 484 339 774 341 558 342 343 343 110 200 000 100 000 142 788 143 523 144 057 144 303 145 057 145 681 146 180 146 249 0 25 967 26 029 25 988 26 057 26 403 26 308 26 278 26 227 Graf č. 3.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 100% 90% 80% 70% 60% 70,7% 71,4% 71,2% 71,0% 70,9% 70,9% 70,6% 70,4% 50% 40% 30% 20% 15,5% 15,9% 16,1% 16,1% 15,6% 16,1% 16,1% 15,9% 10% 13,8% 12,7% 12,7% 12,9% 13,5% 13,0% 13,3% 13,7% 0% 17

3.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska kategorií podniků podle tvorby (ničení) hodnoty je na počátku roku 2011 patrný nárůst podílu podniků tvořících EVA, při snižování podílu nejhorší skupiny podniků (Graf č. 3.7). Od 2. čtvrtletí se objem EVA v I. kategorii podniků snižuje. Graf č. 3.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) 150,0 TH RF ZI ZT Průmysl (B+C+D+E) 125,2 100,0 113,1 101,1 85,1 81,5 108,9 88,7 82,8 50,0 27,6 11,9 0,0-50,0-100,0-13,6-14,7-20,2-23,0-83,4-15,6-30,5-30,7-20,0-27,4-25,2-23,2-27,9-72,8-70,5-18,1-31,7-19,6-22,7-20,6-25,0-24,9-24,1-28,8-61,1-59,9 Podíl I. kategorie podniků (jediné tvoří EVA) na zaměstnanosti i obratu dominuje, s kulminací v 1. čtvrtletí 2011 (Graf č. 8 a Graf č. 9). Podobně se snížil i podíl na obratu podniků I. kategorie od 2. čtvrtletí 2011, zejména ve prospěch horších podniků III. a IV. kategorie. Celkově lze za průmysl shrnout, že tvorba EVA se v 1. čtvrtletí 2011 v průmyslu jako celku výrazně zlepšila a přešla ze záporných hodnot do kladných. Ve 2. čtvrtletí 2011 se tvorba EVA udržela v kladných hodnotách, ale od 3. čtvrtletí se dostala opět do záporných hodnot. Tento vývoj byl výrazně ovlivněn sezónními faktory v energetice. Graf č. 3.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků 600 000 TH RF ZI ZT -53,7-70,5-17,3-47,2 500 000 400 000 97 795 71 265 73 788 69 004 100 941 46 565 52 921 59 088 38 820 75 783 81 105 84 037 47 358 52 762 59 415 300 000 70 364 109 449 153 239 131 866 155 249 139 709 138 834 147 662 147 416 200 000 100 000 211 204 220 234 234 597 213 503 231 764 251 572 233 271 224 718 0 18

Graf č. 3.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 100% 90% 14,2% 14,6% 14,8% 13,9% 12,5% 16,2% 16,9% 11,9% 80% 12,8% 6,8% 8,6% 9,8% 10,6% 8,4% 9,0% 12,5% 70% 60% 17,8% 24,1% 22,7% 26,4% 16,2% 19,4% 19,9% 19,6% 50% 40% 30% 20% 55,1% 54,5% 53,9% 49,9% 60,8% 56,1% 54,2% 56,0% 10% 0% 3.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA Meziroční vývoj hodnoty EVA v průmyslu bychom mohli popsat jako velmi podobný nefinančním podnikům celkem. Je to logické, protože průmysl je hlavním tvůrcem hodnoty v nefinančních podnicích. To ale platí pouze o vrcholu pyramidového rozkladu, tj. o EVA celkem, Spreadu a hodnotě investice. Rozdíl mezi vývojem hodnoty EVA v průmyslu a v nefinančních podnicích celkem je v dalším patře rozkladu. Oproti nefinančním podnikům vykázal průmysl růst hodnoty ROE a tím zvýšil hodnotu EVA o 15 677 mil. Kč a nárůst rizika, což snížilo hodnotu EVA o 2 522 mil. Kč. Na dolním patře pyramidového rozkladu oproti nefinančním podnikům celkem je v průmyslu pouze velmi malý negativní vliv tvorby EBIT. Ostatní vlivy jsou obdobné. Síla vlivu změn jednotlivých ukazatelů na změnu EVA je patrná v grafu č. 3.10. Obr. 3.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel -30 651-17 304 Rok 2010 Rok 2011 13 348 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -2,02% -1,12% 2 699 063 2 676 877 13 155 193 ROE re 11,04% 12,11% 13,06% 13,24% 15 677-2 522 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní -409 10 101 227 3 236 Vývoj hodnoty spreadu, ROE, r e a bezrizikové sazby r f, tj. faktorů úspěchu průmyslu, je dobře patrný z grafu č. 3.11. V grafu č. 3.12 je vývoj hodnoty Produkční síly. I když meziročně mírně vzrostla působila pozitivně na vývoj hodnoty EVA, převážil negativní vliv vývoje dalších 19

faktorů podnikatelského rizika. V grafu č. 3.13 je patrný mírně příznivý trend vývoje hodnoty úročeného kapitálu, což je jeden z hlavních faktorů příznivého vlivu oblasti dělení EBIT na vývoj hodnoty EVA. Graf č. 3.14 ilustruje vývoj hodnot likvidity, který způsobil mírný nárůst hodnoty EVA. Graf č. 3.10 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 13 348 Spread 13 155 Investice 193 ROE 15 677 re -2 522 Tvorba EBIT -409 Dělení EBIT 10 101 Stabilita 227 Ostatní 3 236-5 000 0 5 000 10 000 15 000 20 000 Graf č. 3.11 Spread (ROE-r e ) 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% Spread -0,91% -1,01% -2,05% -2,02% 1,79% 0,79% -2,07% -1,12% ROE 11,65% 13,30% 11,96% 11,04% 13,94% 14,89% 12,09% 12,11% re 12,56% 14,31% 14,01% 13,06% 12,15% 14,10% 14,16% 13,24% rf 3,95% 3,92% 3,78% 3,71% 3,86% 3,79% 3,79% 3,79% 20

Graf č. 3.12 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% EBIT/Aktiva 7,99% 7,63% 7,18% 6,56% 8,74% 7,80% 6,74% 6,73% EBIT/Obrat 7,82% 7,44% 7,01% 6,32% 7,99% 7,01% 6,17% 6,11% Obrat/Aktiva 1,02 1,03 1,02 1,04 1,09 1,11 1,09 1,10 Graf č. 3.13 Struktura úročeného kapitálu 80,00% 1,12 1,10 1,08 1,06 1,04 1,02 1,00 0,98 0,96 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% (BU+O)/Aktiva 14,23% 14,60% 13,67% 13,41% 12,98% 13,31% 13,82% 13,85% VK/Aktiva 51,20% 49,04% 50,41% 50,32% 49,69% 48,78% 49,91% 49,38% Graf č. 3.14 Likvidita 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Zásoby 0,32 0,31 0,34 0,33 0,32 0,32 0,37 0,36 Pohledávky 0,91 0,86 0,87 0,94 0,98 0,85 0,91 0,89 Finanční majetek 0,34 0,32 0,30 0,28 0,27 0,28 0,30 0,30 21

4. DOBÝVÁNÍ A TĚŽBA 4.1 Ekonomický zisk celkem Těžební odvětví výrazně meziročně zlepšilo tvorbu EVA (Graf č. 4.1). Některé velké mezičtvrtletní výkyvy má na svědomí, kromě sezónních vlivů, i konjunkturální situace v daném oboru, jako například dlouhodobější útlum ve stavebnictví, spojený s nižší poptávkou po těžbě stavebních materiálů. Efektivnosti je dosahováno snižováním zaměstnanosti (Graf č. 4.2) při trendu růstu obratu (Graf č. 4.3), přičemž významnou roli hrají fixní náklady. Graf č. 4.1 EVA dobývání a těžba (v mil. Kč) 4 000 3 000 2 375 2 671 2 000 1 000 1 327 0 15-1 000-504 -2 000-3 000-2 480-4 000-3 982-4 201-5 000 Graf č. 4.2 Počet zaměstnanců 35 000 30 000 30 286 30 341 30 205 30 101 29 331 29 376 29 360 29 310 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 22

Graf č. 4.3 Čtvrtletní obrat (v mil. Kč) 25 000 23 489 23 769 20 000 18 094 21 742 21 130 19 883 21 387 21 473 15 000 10 000 5 000 0 1.Q.10 2.Q.10 3.Q.10 4.Q.10 1.Q.11 2.Q.11 3.Q.11 4.Q.11 3.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů má tvorba EVA v těžebních odvětvích zcela rozdílné výsledky, než ve zpracovatelském průmyslu a energetice. Nejlepších výsledků zde dosahují soukromé domácí podniky, které téměř ve všech sledovaných čtvrtletích dosahují kladných hodnot. Naproti tomu firmy pod zahraniční kontrolou se za celé sledované období pohybují při tvorbě EVA v červených číslech. Graf č. 4.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 5,0 Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4,0 3,6 3,9 3,0 2,0 2,1 2,9 2,4 2,7 2,7 1,3 1,0 0,0 0,1 0,2-0,5 0,0 0,6 0,2-0,1-1,0-0,8-0,9-0,9-1,1-0,6-0,6-0,8-0,6-2,0-3,0-1,9-2,3-1,7-2,0-2,5-4,0-4,2-3,5-4,0-3,3-5,0 V těžebních odvětvích převažují soukromé podniky pod domácí kontrolou, jak ukazuje podíl na zaměstnanosti (Graf č. 4.5), kde je patrná tendence jejího mírného snižování ve všech sektorech, a podíl na obratu (Graf č. 4.6). 23

Graf č. 4.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů 35 000 Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou 30 000 25 000 4 512 4 585 4 599 4 589 4 285 4 335 4 365 4 362 20 000 15 000 19 231 19 215 19 071 18 979 18 593 18 587 18 536 18 495 10 000 5 000 6 543 6 541 6 535 6 533 6 453 6 454 6 458 6 452 0 Graf č. 4.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu 100% Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou 90% 17,7% 19,2% 20,0% 19,6% 18,1% 18,6% 19,5% 19,9% 80% 70% 60% 50% 66,7% 66,5% 65,9% 66,5% 66,5% 67,7% 66,9% 66,1% 40% 30% 20% 10% 0% 15,6% 14,3% 14,1% 13,8% 15,4% 13,7% 13,6% 14,0% 4.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Ve struktuře kategorií podniků podle míry tvorby EVA je patrná tendence snižování váhy nejhorší skupiny podniků a nárůst nejlepší skupiny podniků I. kategorie (Graf č. 4.7). Z hlediska podílu jednotlivých kategorií podniků na zaměstnanosti a obratu je z Grafu č. 4.8 a Grafu č. 4.9 zřejmá převaha úspěšnějších podniků I. a II. kategorie, přičemž v některých obdobích dochází mezi těmito kategoriemi k výrazným přesunům. 24

Graf č. 4.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 6,0 5,2 5,0 4,0 3,8 3,0 3,7 3,3 2,4 2,7 3,5 2,0 1,6 1,3 0,0-2,0-4,0-0,4-2,7-4,2 0,0-0,5-0,2-0,1-0,4-0,1-1,5-2,3-2,1-4,0-3,1-3,0-1,1-2,5-1,8-2,9-0,6-0,6-0,6-0,6-0,6-1,0-1,1-1,0-1,3-4,9-6,0 Graf č. 4.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků TH RF ZI ZT 35 000 30 000 25 000 4 852 3 752 3 741 431 661 881 431 1 054 8 049 4 169 3 267 2 995 2 724 1 069 580 1 332 1 008 2 263 2 470 5 817 20 000 15 000 14 709 19 314 14 442 10 000 1 158 24 979 20 960 22 777 23 315 19 437 5 000 9 568 6 395 9 713 0 Graf č. 4.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 100% 8,0% 5,6% 5,1% 3,7% 4,0% 2,7% 1,2% 1,3% 3,0% 1,2% 1,1% 3,9% 3,9% 5,8% 6,3% 5,4% 90% 10,3% 7,3% 21,0% 80% 23,3% 70% 60% 50% 40% 30% 51,7% 3,4% 70,2% 89,7% 74,1% 54,5% 83,8% 84,5% 70,0% 20% 37,0% 35,7% 10% 21,2% 0% 25

4.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA Vývoj hodnoty EVA (Obr. 4.1) mezi roky 2010 a 2011 byl příznivý. Navíc hodnota EVA byla v obou letech kladná. Agregace tvořila jako celek hodnotu pro majitele. Když se vydáme pyramidovým rozkladem dolů, je patrné, že hlavní příčinou byl nárůst hodnoty Spreadu a dále nárůst hodnoty ROE a mírný pokles hodnoty rizika. Vývoj těchto hodnot je v grafu č. 4.11. V grafech č. 4.12 až 4.15 je vývoj hodnoty rozhodujících ukazatelů pro vývoj hodnoty EVA. Tyto ukazatelé mají specifické hodnoty charakteristické pro agregaci dobývání. Produkční síla (EBIT/Aktiva) je dána především marží (EBIT/Obrat) a méně obratem aktiv (Obrat/Aktiva). Ve struktuře úročených zdrojů výrazně převládá vlastní kapitál. Likvidita dosahuje vysokých hodnot, kdy její významná součást je tvořena finančním majetkem. V grafu č. 4.10 je souhrnný přehled vlivů jednotlivých faktorů na změny hodnoty EVA. Obr. 4.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel 15 1 327 Rok 2010 Rok 2011 1 312 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) 0,02% 1,48% 2 699 063 2 676 877 1 314-2 ROE re 12,80% 14,07% 12,79% 12,59% 1 140 174 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní -25 1 839-678 178 Graf č. 4.10 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA 1 312 Spread 1 314 Investice -2 ROE 1 140 re 174 Tvorba EBIT -25 Dělení EBIT 1 839 Stabilita -678 Ostatní 178-1 000-500 0 500 1 000 1 500 2 000 26

Graf č. 4.11 Spread (ROE-r e ) 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% Spread -4,25% -4,64% -0,56% 0,02% -2,76% 2,79% 3,00% 1,48% ROE 7,04% 10,75% 12,15% 12,80% 9,90% 17,59% 16,04% 14,07% re 11,29% 15,39% 12,71% 12,79% 12,66% 14,80% 13,03% 12,59% rf 3,95% 3,92% 3,78% 3,71% 3,86% 3,79% 3,79% 3,79% Graf č. 4.12 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 25,00% 0,70 20,00% 0,60 0,50 15,00% 0,40 10,00% 0,30 0,20 5,00% 0,10 0,00% EBIT/Aktiva 5,98% 8,24% 9,43% 9,96% 7,57% 12,29% 12,02% 10,62% EBIT/Obrat 12,49% 15,08% 16,84% 17,35% 14,28% 20,71% 20,45% 18,26% Obrat/Aktiva 0,48 0,55 0,56 0,57 0,53 0,59 0,59 0,58 Graf č. 4.13 Struktura úročeného kapitálu 80,00% 0,00 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% (BU+O)/Aktiva 10,01% 5,01% 4,63% 4,25% 3,44% 5,45% 5,93% 5,07% VK/Aktiva 65,30% 58,91% 61,67% 62,20% 59,88% 57,89% 60,30% 60,41% 27

Graf č. 4.14 Likvidita 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 Zásoby 0,24 0,13 0,23 0,22 0,17 0,18 0,24 0,23 Pohledávky 1,30 0,50 1,16 1,27 1,07 0,90 1,05 1,11 Finanční majetek 1,23 0,67 0,94 1,08 0,77 0,74 0,87 0,96 28

5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.1 Ekonomický zisk celkem a podle odvětví Zpracovatelský průmysl prohloubil v roce 2011 své zapojení do globální ekonomiky, kdy podíl jeho přímých vývozů na tržbách vzrostl meziročně z 51 % na 55 %. Tím se dále zvýšila jeho citlivost a závislost na vnějších podmínkách, které mají v posledních letech turbulentní charakter díky nestabilnímu ekonomickému vývoji ve světě. Tyto podmínky se promítají do konkurenčního postavení firem na trhu a jejich finanční situace. Významným faktorem, ovlivňujícím efektivnost produkce a finanční pozici firem, je vývoj cen. Na straně vstupů se do nákladů firem negativně promítly v roce 2011 vysoké ceny základních surovin na světových trzích, které meziročně zdvojnásobily tempo růstu z 2 % na 4,3 %, s kulminací v závěru roku. V dovozní struktuře komodit byl vývoj jejich cen odstupňován podle stupně zpracování: nejvíce rostly ceny minerálních paliv (v průměru o 24 %) a ostatních surovin (23 %), mírnější růst byl u cen polotovarů a chemikálií (5 %), zatímco u komodit s vyšším stupněm zpracování zaznamenaly ceny pokles (stroje a dopravní prostředky o 2,7 %, průmyslové a spotřební zboží o 1,3 %). V závěru roku se však i tyto ceny obrátily k růstu. V ekonomice ČR měly v roce 2011 dovozní ceny (růst o 4,3 %) předstih před vývozními (růst o 1,7 %), takže směnné relace 97,5 % byly pro podnikovou sféru nepříznivé, kdy na straně vstupů zpracovatelského průmyslu převažují komodity s vysokým růstem cen, zatímco ve výstupech převažují výrobky s vyšším stupněm zpracování, jejichž ceny buď klesaly, nebo měly nižší růst než dovozní ceny. Posílení koruny vůči euru (o 2,8 %) i vůči USD (o 7,8 %) bylo vyváženo předstihem růstu hodinové produktivity práce z přidané hodnoty, takže nebylo pro podniky dramatické. Dalším vlivem na podnikové finance je efekt globálních hodnotových řetězců, kdy nadnárodní společnosti daňově optimalizují finanční výsledky na jednotlivých stupních produkce pomocí transferových cen. Ve statistických výsledcích zahraničního obchodu tak dochází u některých odvětví k výrazným rozdílům mezi výsledky přeshraniční výměny zboží a výsledky finančních toků v platební bilanci, které vypovídají o tvorbě a přesunu přidané hodnoty. Uvedené vlivy patřily mezi významné faktory, které ovlivnily vývoj EVA ve zpracovatelském průmyslu. Její záporná hodnota se s oživováním ekonomiky v roce 2010 a na začátku roku 2011 paradoxně prohlubovala. Ve 2. čtvrtletí 2011 výrazně vzrostla, takže v kumulaci za 1. pololetí dosáhla hranice kladných hodnot. Avšak ve zbývajících čtvrtletích 2011 opět upadla do záporných hodnot. V Grafu č. 5.1 je kromě zpracovatelského průmyslu jako celek, uveden vývoj EVA jeho nejvýznamnějších odvětví. Nejvyšších kladných hodnot dosáhl automobilový průmysl, dlouhodobě stabilní a zlepšující se vývoj má gumárenský a plastikářský průmysl. V záporných hodnotách jsou hutě, s výrazným zhoršením tvorby EVA v závěru roku a meziročně se zhoršující strojírenství a elektronický průmysl, který má nejvyšší dovozní náročnost vývozu, a u kterého se projevují nejmarkantnější rozdíly mezi přeshraniční výměnou zboží a tokem účetní přidané hodnoty. 29

Graf č. 5.1 EVA zpracovatelský průmysl a vybraná odvětví (v mld. Kč) 20,0 C Zpracovatelský průmysl 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta 10,0 0,0-10,0-20,0-30,0-40,0-50,0 Růst produkce ve zpracovatelském průmyslu v období oživení ekonomického vývoje byl doprovázen zvyšováním zaměstnanosti (Graf č. 5.2). Podíl jednotlivých odvětví na obratu se dramaticky neměnil (Graf č. 5.3), drobné změny byly adekvátní rozdílné dynamice růstu. Graf č. 5.2 Počet zaměstnanců 450 000 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní 400 000 350 000 300 000 199 329 200 458 201 692 203 569 208 916 209 757 210 217 210 335 250 000 200 000 150 000 101 295 101 808 101 947 103 184 109 225 109 701 110 261 110 907 100 000 50 000 0 43 588 43 709 43 723 43 780 44 897 45 377 45 621 45 809 18 356 18 304 18 339 18 455 19 433 19 648 19 538 19 302 30 089 30 246 30 515 30 732 31 247 31 389 31 589 31 696 25 625 25 971 26 309 26 583 27 779 27 922 27 800 27 823 30

Graf č. 5.3 Podíl na obratu 22 Guma a plasty 24 Hutě 26 Elektronika 28 Stroje 29 Auta Ostatní 100% 90% 80% 40,0% 40,7% 41,4% 41,3% 40,1% 40,9% 41,4% 41,4% 70% 60% 50% 40% 30,0% 29,0% 27,9% 28,0% 30,5% 29,8% 29,3% 29,5% 30% 20% 10% 0% 6,7% 6,5% 6,6% 6,5% 6,4% 6,5% 6,5% 6,5% 10,5% 10,5% 10,7% 10,9% 9,0% 8,8% 8,9% 9,0% 6,5% 7,0% 7,1% 7,2% 7,7% 7,8% 7,7% 7,4% 6,3% 6,2% 6,2% 6,1% 6,3% 6,2% 6,3% 6,2% 5.2 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů Na tvorbu EVA ve zpracovatelském průmyslu dosáhly pouze podniky pod zahraniční kontrolou, a to jen ve 2. a 3. čtvrtletí 2010 a 2. čtvrtletí 2011 (Graf č. 5.4). Výrazně záporných hodnot dosahuje sektor soukromých domácích podniků, meziročně se ale jejich záporné hodnoty zlepšily. Podniky pod zahraniční kontrolou hrají dominantní roli ve zpracovatelském průmyslu, jak ukazuje Graf. č. 5.5 s jejich podílem na zaměstnanosti a Graf č. 5.6 s podílem na obratu. Graf č. 5.4 EVA podle institucionálních sektorů (v mld. Kč) 10,0 0,0-10,0-20,0-0,4-0,3-0,3-0,7-0,9-0,7-0,6-2,0-3,0-1,8-0,8-8,9-6,1-11,8-11,8-8,2-9,5-9,8-16,4-15,3-14,4-13,7-14,2-18,2-18,8-19,5-21,8 Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 6,7 2,9 Souk.podniky pod domácí kontrolou ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 0,1 6,9-30,0-40,0-41,6-50,0 31

Graf č. 5.5 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 300 304 301 889 303 354 306 750 320 488 322 155 322 824 323 561 200 000 150 000 100 000 50 000 112 441 113 054 113 640 113 926 114 992 115 701 116 293 116 430 0 5 537 5 553 5 532 5 628 6 017 5 937 5 909 5 881 Graf č. 5.6 Podíl jednotlivých institucionálních sektorů na obratu Podniky pod státní kontrolou Souk.podniky pod domácí kontrolou Souk.podniky pod zahraniční kontrolou 100% 90% 80% 70% 60% 50% 83,8% 83,4% 83,1% 83,2% 83,8% 83,2% 83,1% 83,1% 40% 30% 20% 10% 0% 15,7% 16,1% 16,4% 16,3% 15,8% 16,3% 16,4% 16,4% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 0,4% 0,5% 0,5% 0,5% 5.3 Ekonomický zisk podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska míry tvorby EVA převažují ve zpracovatelském průmyslu podniky I. kategorie (jediné tvořící EVA). Druhý velký podíl tvoří skupina nejhorších podniků IV. kategorie. Z Grafu č. 5.7 je patrná mírně se kvalitativně zlepšující struktura skupin podniků. 32

Graf č. 5.7 EVA podle skupin podniků (v mld. Kč) TH RF ZI ZT ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 80,0 70,4 63,8 65,4 57,2 58,1 60,0 52,7 65,3 61,1 40,0 20,0 0,0-20,0-13,4-17,1-8,9-19,0-11,5-11,8-15,6-14,1 0,1-11,8-16,4-18,2-18,8-17,5-16,8-14,5-13,5-14,1-17,3-17,3-16,1-15,9-21,4-40,0-41,6-42,1-40,2-34,8-38,8-43,7-42,7-60,0-55,6-80,0-68,3 Převažující podíl na zaměstnanosti i na obratu úspěšnějších skupin podniků I. a II. kategorie je zřejmý z Grafu č. 5.8 a Grafu č. 5.9. Graf č. 5.8 Počet zaměstnanců podle kategorií podniků 500 000 450 000 TH RF ZI ZT 400 000 350 000 91 837 65 839 67 665 67 202 95 208 38 898 45 125 47 772 32 926 70 977 75 854 79 479 39 399 41 333 48 894 300 000 250 000 200 000 49 112 98 984 119 989 117 727 134 823 114 308 124 308 136 689 130 760 150 000 100 000 178 348 195 769 192 009 176 506 199 055 209 110 191 150 186 741 50 000 0 Graf č. 5.9 Podíl jednotlivých kategorií podniků na obratu TH RF ZI ZT 100% 90% 16,1% 13,0% 13,2% 13,1% 16,4% 16,3% 17,2% 14,9% 80% 70% 60% 50% 11,2% 23,6% 8,9% 11,3% 12,8% 13,7% 10,7% 11,2% 16,6% 26,7% 25,2% 29,4% 18,9% 22,5% 23,6% 20,6% 40% 30% 20% 49,1% 51,4% 50,3% 44,7% 50,9% 50,5% 48,0% 47,9% 10% 0% 33

5.4 Meziroční vývoj hodnoty EVA Na Obr. 5.1 je schéma rozkladu meziročního vývoje hodnoty EVA. V mezi ročním porovnání se hodnota EVA snížila. Toto jednotlivých vlivů na vývoj jednotlivých ukazatelů či skupin ukazatelů na změnu hodnoty EVA jsou znázorněny grafu č. 5.10. Příčinou byl především pokles hodnoty spreadu a v rámci něj pokles hodnoty ROE i nárůst hodnoty rizika. Vývoj těchto hodnot je v grafu č. 5.11. V nižším patře pyramidového rozkladu působil i přes meziroční pokles Produkční síly (Graf č. 5.12) ukazatel Tvorby EBIT na vývoj hodnoty EVA pozitivně. Za tímto vývojem je skutečnost, že se zpracovatelský průmysl skládá z mnoha odvětví a v některých z nich pozitivně působily ostatní faktory působící na Tvorbu EBIT. V grafu č. 5.13 je znázorněn vývoj struktury úročeného kapitálu. I přes výrazný pokles tohoto ukazatele převážil negativní vliv, především, ceny cizího úročeného kapitálu v důsledku čehož je vliv Dělení EBIT na vývoj hodnoty EVA negativní. V grafu č. 5.14 je vývoj hodnot likvidit, které působí prostřednictvím ukazatele finanční Stabilita na změnu EVA. Likvidity se meziročně zlepšily, ale v součinnosti s ostatními vlivy to bylo málo a proto je působení finanční Stability na vývoj hodnoty EVA negativní. V ostatních vlivech na EVA pozitivně převážil vliv poklesu reálně placené daňové sazby. Rozptyl hodnot ukazatelů v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu i jejich meziroční vývoj je dosti různorodý. Ne nevýznamným faktorem je také váha a změna jednotlivých odvětví na zpracovatelském průmyslu celkem. Pro lepší pochopení vývoje ve zpracovatelském průmyslu je vhodné se podívat do přílohy na vývoj hodnot ukazatelů podle odvětví. Pro ilustraci je v grafu č. 5.15 zobrazen vývoj hodnot Produkční síly v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Obr. 5.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel -16 415-18 814 Rok 2010 Rok 2011-2 399 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -1,91% -2,15% 857 762 876 536-2 018-381 ROE re 11,61% 11,52% 13,52% 13,66% -785-1 233 Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 1 177-4 557-763 2 125 34

Graf č. 5.10 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA -2 399 Spread -2 018 Investice -381 ROE -785 re -1 233 Tvorba EBIT 1 177 Dělení EBIT -4 557 Stabilita -763 Ostatní 2 125-5 000-4 000-3 000-2 000-1 000 0 1 000 2 000 3 000 Graf č. 5.11 Spread (ROE-r e ) 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% -10,00% Spread -5,03% -1,07% -1,39% -1,91% -2,10% 0,01% -1,34% -2,15% ROE 8,86% 12,65% 12,18% 11,61% 11,45% 13,71% 12,80% 11,52% re 13,89% 13,72% 13,57% 13,52% 13,55% 13,70% 14,14% 13,66% rf 3,95% 3,92% 3,78% 3,71% 3,86% 3,79% 3,79% 3,79% Graf č. 5.12 Produkční síla (EBIT/Aktiva) 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% EBIT/Aktiva 6,10% 8,16% 7,86% 7,30% 7,20% 8,14% 7,61% 7,20% EBIT/Obrat 4,90% 6,34% 6,16% 5,63% 5,28% 5,78% 5,57% 5,27% Obrat/Aktiva 1,24 1,29 1,28 1,30 1,36 1,41 1,37 1,37 1,45 1,40 1,35 1,30 1,25 1,20 1,15 35