07. Národní obrození Osvícenectví v české literatuře České národní obrození je vyvoláno novým myšlenkovým proudem, osvícenstvím. osvícenectví se k nám rozšířilo z Francie, kde ho prosazovali takzvaní encyklopedisté, autoři naučného slovníku Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel Denis Diderot a D Alambert, ale i Voltaire a Rousseau. osvícenství se vyznačuje snahou o postupnou likvidaci feudálního systému a reformu společnosti. tohoto cíle chce dosáhnout pomocí rozumu a vědy a překonat tak náboženskou ideologii a absolutismus. osvícenské ideje zasáhly i panovníky, reformy prováděla Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku, osamostatnila školství od církve a umožnila i prostým dětem získávat vzdělání Národní obrození společenské a národní hnutí od konce 18. st. (70. léta) do počátku 19. st. (1/2 30. let) snaha odčinit spáchané křivdy na českém národě v době pobělohorské. Josefínské reformy staly se předpokladem pro vznik národního obrození 1781 zrušení nevolnictví vydání tolerančního patentu (svoboda vyznání) - mnoho emigrantů se mohlo vrátit zavedení povinné školní docházky (škola přístupná i pro chudé zavedla jeho matka Marie Terezie) zrušení jezuitského řádu založení královské akademie věd spisovným jazykem se stala němčina Úkoly národního obrození vytvořit novočeský spisovný jazyk vytvořit českou národní vědu zavést spisovný jazyk mezi lid vytvořit novočeskou literaturu Fáze národního obrození 1. fáze - od 70. let 18. st. do počátku 19. st. 2. fáze - od počátku 19. st. do konce 20. let 19. st. 3. fáze - vyvrcholení obrozeneckých snah 30. (romantismus) 50.léta 19.století 1. fáze obranná, defenzivní cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk vzorem byla veleslavínská čeština byl zde zájem o českou kulturu a dějiny čeština upadala, většina obyvatel mluvila německy, česky se mluvilo jen na venkově obrození se věnovali tyto skupiny : jazykovědci, historici, divadelníci
Jazykověda vydána byla Balbínova obrana českého jazyka a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma Josef Dobrovský (1753-1825) jazykovědec a literární historik narodil se v maďarských Ďarmotech po studiích na teologické fakultě se stal načas ředitelem kněžského semináře, později vychovatelem v šlechtických rodinách a nakonec vědcem absolvoval studijní cesty do Ruska a Švédska zabýval se studiem nejstarších dějin měl skeptický pohled na možnosti česky psané literatury nedával se unášet vlasteneckými vášněmi nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění psal německy a latinsky, ale myslel česky usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy započal první etapu NO Zevrubná mluvnice češtiny vědecká mluvnice byla zde návaznost na humanistickou češtinu Kralické mluvnice příliš nevěřil ke znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka ustálil zde jazykovou normu a analogickou opravu pravopisu, který platí dodnes Základy jazyka staroslověnského 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny staroslověnština byla jazykem našich prvních literárních památek Dějiny české řeči a literatury zachytil zde dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury měl přísně kritický vztah k faktům (byl osvícenec) oslavuje zde český jazyk v době veleslavínské Německo český slovník má 3 díly Historie vznik Královské české společnosti nauk (1774) vznik Českého muzea (1818) vznik Matice české (1831) Gelasius Dobner propagátor kritické metody dějepisectví (přesně kdy, kdo, co a jak?) kritik Hájkovy Kroniky České psal latinsky nebo německy František Martin Pelcl první profesor českého jazyka na pražské univerzitě na sklonku života psal česky průběhem života dospěl od kritického pohledu na budoucnost českého národa v pohled pozitivní Nová kronika měla nahradit Hájkovu kroniku pravdivějším vylíčením české minulosti
Básnictví Václav Thám policejní úředník později se dává k divadlu putuje po českém venkově. seskupuje kolem sebe skupinu básníků napsal padesát divadelních her Básně v řeči vázané almanach, který vydala skupina básníků, které organizoval. Obsahuje hlavně básně starších autorů, překlady z cizí poezie. Snažil se dokázat, že i před staletími existovala česká poezie divadelní hry Břetislav a Jitka Vlasta a Šárka Antonín Jaroslav Puchmajer kněz při studiu se seznamuje s J.Dobrovským seskupuje okolo sebe skupinu básníků - První novočeská básnická škola autor mluvnice ruštiny a pomáhal Dobrovskému s jeho slovníkem němčiny Sebrané básně a zpěvy pět almanachů Nové básně tři almanachy Óda na Jana Ţiţku Mluvnice jazyka cikánského hantýrce mluva zlodějů Divadlo snaha zajistit pravidelné představení úkolem bylo vychovat české herce, vytvořit české hry divadlo mělo vliv na národní uvědomování lidu dopoledne se hrály české hra a odpoledne německé První scény: od r.1738 - v Kotcích, německá opera a činohra, české lidové a pololidové hry do 1771 hráli jen německy. První česká hra,,kníže Honzík od r.1783 - Stavovské (kamenné, Nosticovo) divadlo česky jen výjimečně První české divadlo 1786 - tzv.bouda, vlastenecké dovadlo na Václavském náměstí toto divadlo organizoval Václav Thám psal většinu her pro toto divadlo, ale kvalita těchto her nebyla valná divadlo se stalo centrem Národního obrození 1789 vyhořelo Repertoár: překlady klasiků (Molliere, Shakespeare, Schiller) veselohry: Petr Šedivý: - Masné krámy a Pražští sládci vlastenecké: Václav Thám - Břetislav a Jitka)
Novinářství Václav Matěj Kramerius (1753 1808) novinář a překladatel založil nakladatelství Česká expedice založil Krameriovy královské české vlastenecké noviny (dříve: Schönfeldské Pražské noviny, poté Pražské poštovské noviny) upravoval starší díla pro lidové čtenáře (Mandevillův cestopis, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic) 2. fáze útočná, ofenzivní vliv napoleonských válek a národně-obrozeneckých hnutí v Evropě byl vypracován 1. novodobý český národně kulturní program rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby je zde historismus (rehabilitace husitsví a veleslavínské doby) a slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky) výchova k vlastenectví pokud o seznámení se světovou literaturou všeslovanská myšlenka Literatura vědecká Jozef Jungmann (1773 1847) narodil se v Hudlicích u Berouna jako syn chudého řemeslníka studoval filozofii v Praze při studiích na něm působil vlastenecký profesor Stanislav Vydra po studiích působil Jungmann jako profesor na gymnáziu v Litoměřicích, později v Praze soustředil kolem sebe pražskou vlasteneckou společnost začínal jako básník Puchmajerovy družiny Slovesnost napsal ji po vládním nařízení, které umožnilo vyučovat v češtině. měla být teorií literatury a zároveň slohovou čítankou pro gymnázia s ukázkami z literatury,jak cizí, tak domácí Historie literatury české po Dobrovského Dějinách je druhým pokusem o souhrnný obraz vývoje české literatury jedná se o vylíčení politických a kulturních poměrů, stavu jazyka a literatury Na rozdíl od Dobrovského, který viděl těžiště české literatury ve starších dobách, Jungmann chápe obrození jako začátek nové epochy literatury Slovník česko-německý má pět dílů Jungmann čerpal ze všech dostupných pramenů (ze starší i novější literatury, z lidových řeči a z jiných slovanských jazyků) zařadil sem také své novotvary
Zápisky nebylo určeno pro veřejnost podávají svědectví o Jungmannových názorech, které ve své době nemohl projevit Rozmlouvaní o jazyce českém kulturní program obrozenecké generace zachytil zde obraz nízké úrovně češtiny počátku 19. století vyjádřil zde, že znakem příslušnosti k národu je užívání jeho vlastního jazyka na základě tohoto díla vznikl první český časopis Krok (záměr vytvořit první českou encyklopedii) Oldřich a Boţena 1. česká romance Pavel Josef Šafařík (1765 1861) slovenský spisovatel, který psal česky byl evangelíkem narodil se ve slovenském Kobeliavu nejdříve působil jako profesor v Novém sadu v Uhrách, ale cítil se nespokojený jelikož toužil po vlasti později pracoval jako univerzitní knihovník v Praze i když žil v poloviční nouzi a strádání, odmítl nabídku stát se profesorem na moskevské univerzitě vzdal se také nabízeného místa na univerzitě ve Vratislavi ve prospěch Čelakovského proslul ve slavistice a v archeologii v roce 1848 pronesl památnou řeč na Slovanském sletu, v níž se dovolával svobody pro slovanské národy rakouské říše Slovanské staroţitnosti vylíčil zde nejstarší dějiny slovanských národů a to až do konce 1. tisíciletí. Ukázal, to že i Slované patří ke spolutvůrcům evropské kultury Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích v tomto díle slovanské národy považoval za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí. František Palacký (1798 1876) narodil se ve valašských Hodslavicích jako pětadvacetiletý vzdělaný muž přišel do Prahy sňatkem dosáhl hmotného zabezpečení a vlivného postavení v národní společnosti sympatizoval jak s Dobrovským, tak s Jungmannem Dějiny národu Českého v Čechách i na Moravě mají pět dílů nejdříve byly psány německy, dokončeny byly v českém jazyce vykládá zde dějiny do roku 1526 dějiny zde vykládá jako zápas němectví a slovanství (princip feudální proti principu demokratickému, vyzdvihuje dobu husitskou) tímto dílem inspiroval Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka Rukopisy měly dokázat starobytnost naší kultury měli posílit národní sebevědomí inspirovali Zeyera, Smetanu, Alše, Mánesa jejich nepravost byla definitivně prokázána až v 80. letech 19. století a to Janem Gebauerem, T. G. Masarykem, Jaroslav Gollem, Otakarem Hostinckým a Jaroslavem Vlčkem
Autoři podvrhů Václav Hanka (1761 1861) knihovník a archivář Českého muzea byl vydavatelem staročeských památek a slovanských lidových písní ve vlastní tvorbě byl podprůměrným básníkem Josef Linda (1789 1834) byl novinář a talentovaný spisovatel žil ve stálé bídě a nedostatku Záře nad pohanstvem čerpal z Hájkovy kroniky Rukopis královédvorský byl nalezen u Hradce Králové jeho děj je kladený do 13 století obsahuje epické (Záboj a Slavoj, Čestmír, čerpající z mýtických dějin, Oldřich a Boleslav, Jaroslav, čerpající z historických dějin), lyrickoepické a lyrické básně oslavuje především vítězství nad nepřáteli vlasti byl přijat s velkým nadšením, dosáhl úspěchu i v cizině Rukopis zelenohorský byl nalezen u Zelené Hory je kladen do 9. století obsahoval krátký zlomek básně o staročeském sněmu a skladbu Libušin soud o dědickém sporu dvou bratří Chrudoše a Šťáhlava Literatura Umělecká Jan Kolár (1793 1852) slovenský spisovatel narodil se v Mošovcích na středním Slovensku dva roky jako student strávil v saské Janě, ale tento pobyt ho velice ovlivnil vytvořil myšlenku slovenské vzájemnosti sblížil se s Jungmannem, Palackým a Šafaříkem psal česky Slávy dcera rozšířené vydání prvotiny Básně Mína (jeho milá) zde splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva a provází básníka po slovanské pravlasti skladba obsahuje Předzpěv a 5 zpěvů nazvaných podle řek protékajících slovanským územím Sála, Labe, Dunaj, Léthé a Acheron kritika germanizace, vyzdvihování slovanských národů Národnie zpievanky sbírka lidové slovesnosti Divadlo
Václav Kliment Klicpera (1792 1859) narodil se v Chlumci nad Cidlinou působil jako profesor v Hradci Králové a v Praze psal hry rytířské a historické a pohádky Dílo - veselohry Rohovín čtverrohý, Div otvorný klobouk, Hadrián z Římsů Zlí jelen kritika špatných lidských vlastností Jan Nepomuk Štěpánek autor veseloher a frašek Čech a Němec Lidová slovesnost první zprávy o ústní lidové slovesnosti u nás - 14.stol. pobělohorské období - úpadek literatury v češtině - rozvoj úst.lidové slovesnosti a pololidová tvorba základem jsou životní zkušenosti prostého člověka druhy: lyrika, epika, drama, próza předává si ji lid na venkově i ve městech předávají se pohádky, pověsti, průpovědi, přísloví, hádanky, říkadla, v jiných zemích i hrdinské eposy pohádky lidový optimismus, realistické vztahy pověsti motivy proroctví lyrika vztah k přírodě, práci, lásce hlavně: průpovědi, přísloví, hádanky, říkadla eposy v Rusku, Francii (Píseň o Rolandovi) pověsti výhledy do budoucna spojené s očekáváním lepšího života zobrazují různá období lidských dějin balady lyricko-epická báseň s pochmurným dějem rychlého spádu, stručnými dialogy a tragickým zakončením. loutkové divadlo 17.st. - Matěj Kopecký Ústní lidová slovesnost největší lit. hodnoty té doby sociální písně - dochovala se jen malá část satira - Ti sedláci ubozí
Blanická pověst lidová hra se zpěvy - pol.18.stol. evropská zvláštnost Hra o sv.dorotě Sběratelé ústní lidové slovesnosti František Ladislav Čelakovský (1799-1852) sběratel lidové slovesnosti narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté filozofii v Praze zabýval se studiem slovanských jazyků a lidovou slovesností pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil stal se vychovatelem a učitelem 1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi poslední léta před smrtí žil v Praze,kde také zemřel Mudrosloví národů slovanského v příslovích obohacení poezie umělými lidovými písněmi jedná se o tzv. ohlasovou poezii - cítění lidu Ohlas písní ruských látku k tomuto dílu sbíral z ruských bylin, některé básně ale vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů (začátek Ilja Muromec, konec Ilja Volžanín). používá zde jména typických ruských hrdinů, jak je znal z bylin, ale jejich povahu často změnil nebo jim připsal jiné činy některým básním dal i časovou politickou náplň (Velká panychida, která vypráví o bitvě před Moskvou za Napoleonských tažení do Ruska a o slavnosti za padlé bojovníky) básně zobrazují život ruského lidu ve šťastných i smutných okamžicích používá rusizmů Ohlas písní českých na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkým srovnáním nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů: Toman a lesní panna Toman odjíždí za svou milou, přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a v něm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po
cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá koně. Literatura Podkrkonošská Patrné listy nepatrných osob napadá soudobé malicherné poměry české, zejména literární společnosti 3. fáze vyvrcholení (romantismus) znaky má stejné jako světový romantismus a také na něj navazuje Zástupci Josef Kajetán Tyl Karel Havlíček Borovský Božena Němcová Karel Jaromír Erben Kolár a Čelakovský patří ještě do českého preromantismu