VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ



Podobné dokumenty
Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Barvy. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Barevné modely, práce s barvou. Martin Klíma

Grafické systémy. Obrázek 1. Znázornění elektromagnetického spektra.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE. Barvové prostory.

Rozšíření bakalářské práce

Přednáška kurzu MPOV. Barevné modely

Barva. v počítačové grafice. Poznámky k přednášce předmětu Počítačová grafika

Správa barev při digitalizaci archiválií. Magdalena Buriánková

Barevné systémy Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. Palacký University, Olomouc

Teorie barev. 1. Barvený model. 2. Gamut. 3. Barevný prostor. Barevný prostor různých zařízení

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = ,8 km/h

Gamut. - souřadný systém, ve kterém udáváme barvy (CIE, CMYK,RGB )

Řízení robota pomocí senzoru barev. Tematický celek: Světlo. Úkol:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Montážní program XMF

Barvy v počítačové grafice

Počítačová grafika. Studijní text. Karel Novotný

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Editace obrazu úvod doc. Ing. Stanislav Horný, CSc.

III/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Fraktální analýza prahovaných a neprahovaných signálů (View+HT) HT 1D

Barevné prostory. RGB, CMYK, HSV a Lab gamut

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika

Úvod do počítačové grafiky

B_PPG PRINCIPY POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky

Barvy v počítačové grafice

Multimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači

Přednáška kurzu BZVS. Barevné modely

Ing. Jan Buriánek. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jan Buriánek, 2010

VYUŽITÍ POČÍTAČOVÉ GRAFIKY

Žďár nad Sázavou. logo manuál. města žďár nad sázavou

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Barva a barevné modely

1. Zpracování barev v publikacích

Kde se používá počítačová grafika

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2014

Základy informatiky. 10 Počítačová grafika

Informační a komunikační technologie. Základy informatiky. 5 vyučovacích hodin. Osobní počítače, soubory s fotografiemi

Počítačová grafika - úvod

Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás II.

PV156 Digitální fotografie Barvy Tomáš Slavíček / Vít Kovalčík FI MU, podzim 2012

Digitální učební materiál

LOGO MANUÁL MĚSTO ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

On-line škola mladých autorů , pořadatel: ČVUT FEL. Jak na obrázky? Martin Žáček

Viditelné elektromagnetické záření

DTP 2. Radek Fiala. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Radek Fiala DTP 2

Programátorská dokumentace

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

5.3.1 Disperze světla, barvy

Přípravy VIKBB11 pracovní verze. Přednáška 1 barvy.

Téma: Barevné modely, formáty souborů

Vyšší odborná škola a Střední škola,varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 1 VY 32 INOVACE

IVT. 8. ročník. listopad, prosinec Autor: Mgr. Dana Kaprálová

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11

Barevné vidění Josef Pelikán CGG MFF UK Praha

Barvy v počítačové grafice

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Historie a elementární základy teorie barev II. RGB, CMY(K), tristimulus a jeho objev. Fyzika kolem nás

Webové stránky. 6. Grafické formáty pro web. Datum vytvoření: str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch.

4.1 Barva vlastnost zrakového vjemu

I. Povinná informační a publikační opatření realizovaná příjemci dotace

manuál vizuální identity esf v ČR manuál vizuální identity esf v ČR

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Lenka Bednaříková

2.1 Pokyny k otevřeným úlohám. Výsledky pište čitelně do vyznačených bílých polí. 2.2 Pokyny k uzavřeným úlohám

Logomanuál REDA. autor: Pilot, v.o.s., Šeránkova 4, Brno

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely

Průvodce kvalitou barev

Color Management System

Mezipředmětové výukové téma Barvy kolem nás I.

BARVY. použití vhodných barev vytvořit vizuálně zajímavější. použitou barevnou paletu na 1 ks výrobku je dobré omezit

Barvy. Vítězslav Otruba doc. Otruba 1

Charakteristiky videomateriálu. Digitalizace Barevné schéma Barevná hloubka Rozlišení Framerate Streamování

Barvy a barevné systémy. Ivo Peterka

5.1 Měření barevných souřadnic světla pomocí Donaldsonova kolorimetru

- přední český výrobce samolepicích etiket. - přední český konvertor fotopapírů

LOGO MANUAL. používaní korporátní identity

ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE V COLOR MANAGEMENTU

CVIČNÝ TEST 13. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Zdeňka Strnadová. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

DTP1. (příprava textu pomocí počítače) Kapitola 10 / Barevný tisk

CVIČNÝ TEST 37. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Vaše uživatelský manuál OKI PAGE 8C

Ochranné prvky na bankovkách. Bc. Alena Kozubová

DUM 14 téma: Barevné korekce fotografie

Omyly, mýty a skutečnost

Co je počítačová grafika

1 Grafická data ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. Úvod

CVIČNÝ TEST 51. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

MANUÁL JEDNOTNÉHO VIZUÁLNÍHO STYLU ZÁKLADNÍ ELEMENTY

O čem si něco povíme

CZ.1.07/1.5.00/

L 368/60 Úřední věstník Evropské unie

Design manual. Systém pro správu zakázek

Bitmapová grafika: Vrstvy - interakce (režimy prolnutí)

Transkript:

VOLBA BAREVNÝCH SEPARACÍ SOURAL Ivo Fakulta chemická, Ústav fyzikální a spotřební chemie Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 118, 612 00 Brno E-mail : Pavouk.P@centrum.cz K tomu aby byly pochopitelné barevné separace je vhodné si nejprve vysvětlit barevné prostory. Máme mnoho typů barevných prostorů, k těm běžným patří xyy, RGB, CMYK, Lab, LCH, HLS, HSB. Barevných prostorů je mnoho a navzájem se více či méně liší; například prostory RGB a CMYK jsou si podobné, prostory LCH a Lab se liší jenom ve vyjádření konkrétní barvy, prostory HSL a HSB se liší intervalem jasu. Při tvorbě barevných prostorů se vycházelo z metamerie, kde se určitá barva předmětu tvořila třemi barevnými světly (R, G, B). Ale některá barva nešla vytvořit kombinací těchto tří (monoenergetických) světel. To se pak muselo na předmět svítit jedním z těchto světel a to při výpočtu vycházelo záporné ε (absorbční koeficient). Ale v praxi je nereálné mít předmět se záporným absorbčím koeficientem. Bylo potřeba vytvořit jiný barevný prostor než rgb. Tím byl x,y,z kde se už nepoužívaly monoenergetické zdroje světla. Barvy které byly tvořené kladnými absorbčními koeficienty byly v diagramu viditelné a ty které měly záporné absobční koeficienty, byly neviditelné v diagramu. Jedná se o diagram xy, kde x odpovídá červené složce a y zelené složce. V diagramu xyy byla pak barva určena pomocí souřadnic v diagramu xy a její jas byl na ose Y. Protože v tomto barevném prostoru nebyly rovnoměrně zastoupené barvy (zelená barva měla největší interval úhlů) bylo potřeba mít normalizovaný prostor. Jako normalizovaný prostor vznikl Lab a LCH (jde o stejné prostory, které se liší ve vyjádření polohy barvy). V barevném prostoru Lab je jas označen písmenem L a nabývá hodnot 0-100 (kde 0 je odpovídá černé barvě a 100 bílé barvě), osa a je barevnost od zeleně k červeni, osa b je barevnost od modře ke žluti. Při vyjádření pomocí LCH je L opět jas, C je vzdálenost od středu a H je úhel. Velikost C nebo odmocnina ze součtu druhých mocnin a a b určuje sytost barvy. Velikost L určuje odstín. Prostory Lab a LCH patří do skupiny prostorů tzv. na zařízeních nezávislých, tj. popis barvy není nijak ovlivněn použitým zařízením. Další skupina barevných prostorů je tzv. na zařízeních závislých. Jedná se o prostory kde barva na dvou zařízeních může být jiná protože každé z nich má jiný gamut a pak údaj o barvě bývá skreslen. Protože barvy, které se nacházejí mimo gamut daného zařízení, musí být upraveny tak, aby se dostaly do gamutu daného zařízení. Příklady tohoto typu prostoru jsou barevné prostory: RGB, CMYK, HSB a HLS. Prostory RGB a CMYK jsou tvaru krychle, která se nachází v bodě [0;0;0] a má délku stany 1, jednotlivé osy jsou R, G a B. Přímka mezi body [0;0;0] a [1;1;1] je označena jako šedá škála. První hodnota souřadnice bodu odpovídá zastoupení červené (R), druhá zelené (G) a třetí modré (B). Prostory RGB a CMYK se liší v poloze černého a bílého bodu, u prostoru RGB je bílá v bodě [1;1;1] a černá v bodě [0;0;0] v prostoru CMYK jsou tyto body prohozeny (je to tak úmyslně, protože zatím co pro barevný prostor RGB platí aditivní, tak pro barevný prostor CMYK platí subtraktivní charakter míchání barev). Dalšími barevnými prostory jsou HLS a HSB. Barevný prostor HSB je tvaru jehlanu se šestiúhelníkovou podstavou, který je přetočen hlavou dolů, kde H je úhel, S je vzdálenost od středové osy (sytost) a B odpovídá jasu. Podobně je na tom prostor HLS, jen jeho tvar je poněkud jiný a to jakoby došlo ke spojení dvou těchto jehlanů podstavami k sobě. Hodnoty H a S jsou stejně interpretovány a hodnota L je jas. Nevýhoda HSB je ta, že lidské oko je nejvíce schopno rozeznat barvu v oblasti 50% jasu tím, že model HLS má největší šíři právě v 50% oblasti jasu, lépe vystihuje lidské oko. Model HSB má naopak největší šíři v oblasti 100% jasu, kde lidské oko není tolik citlivé.

V programu HarFA se setkáme s volbou barevných separací v nabídce Process, kde máme na výběr z několika položek Intensity; Hue (HSB Color Space); Brightness (HSB Color Space); Red; Green; Blue; RGB. Při volbě Intensity byla z obrázku vybrána oblast o velikosti 256 256 bodů, kde tmavší místa odpovídají nižší hodnotě jasu a světlejší místa vyšší hodnotě jasu (tmavší barvy jsou černější a světlejší jsou bělejší).

U volby Hue (HSB Color Space), kde byla analyzována oblast 256 256 bodů a kde nejsvětlejší místa odpovídají nejnižší hodnotě úhlu (červené barvě), světlá místa (modré), tmavší (zelené) a nejtmavší odpovídají nejvyšší hodnotě úhlu (žluté).

Jako další volba je Brightness (HSB Color Space), i zde je analyzována z obrázku oblast o velikosti 256 256 bodů. Opět se jedná o jas, ale zde je to jas, který je vztažen na HSB prostor. Také zde tmavší místa odpovídají nižší hodnotě jasu a světlejší místa vyšší hodnotě jasu.

Další položkou v nabídce Process je Red, k analýze z obrázku byla použita oblast 256 256 bodů. Program HarFA zde bere jen červenou složku obrázku, kde vzniklý obrázek je červenočerný, vzniklá tmavá místa jsou v původním obrázku taková, která neobsahují červenou složku (černá, azurová, modrá, zelená).

Při volbě položky Green, dostáváme nově vzniklý obrázek, který je zelenočerný. HarFA zde bere jen zelenou složku obrázku, a tím tmavá místa odpovídají v původním obrázku barvám neobsahující zelenou složku (černá, modrá, červená, purpurová). I v tomto případě byla analyzována oblast 256 256 bodů.

Další položka v programu HarFA je Blue, kde byla analyzována oblast 256 256 bodů. Analogicky jako v předchozích dvou případech HarFA brala jen modrou složku. Vzniklá černá místa odpovídají místům v původním obrázku, takovým kde se nenacházela modrá složka (což jsou například barvy: černá, žlutá, zelená a červená).

Poslední položkou v nabídce Process je RGB. Zde se jedná o sečtení jednotlivých obrázků, které vznikly rozložením na červenou, zelenou a modrou složku (Red, Green, Blue), tím vzniká obrázek totožný původnímu. V programu HarFA byla analyzována oblast obrázku o velikosti 256 256 bodů.